Předčasně narozené miminko - nikdy ti to neodpustím!

Enola Grey  Vydáno: 10.07.10

Nechtěl jsi, abych fňukala, a já silná žena, kterou jsem chtěla pro tebe být, jsem tedy nefňukala. Ani když hrozilo, že přijdu o dítě.

Nikdy ti to neodpustím, nikdy! Chtěla jsem, abys mě podpořil, pomohl mi… bohužel naše představy se v tomto značně rozcházely. Tys tu pomoc vnímal jinak, a hlavně jsi čekal, že já pomůžu tobě. Tím, že budu silná žena, úžasná matka, vynikající hospodyně, milující a všeoddaná manželka…

Když jsem byla těhotná s dcerou, byla jsem šťastná jak blecha. Tak o tomhle těhulky mluví, jak si to užívají. Byla jsem „osvobozena“ od všech těžkých prací - stavěli jsme dům, staráme se o další „nemovitosti“, měla jsem svou práci, která je sice náročná na čas a psychiku, ale měla jsem jí ráda, bavila mně… Nic jsem si neodpustila, nebylo proč se omezovat. A strašně jsme se oba těšili, jaký bude život s dětma.

Pak se narodila Alča. Císařem. Přál sis kluka, ale pyšně jsi svou malou princeznu pojmenoval po mně. Jenže Alča nebyla vůbec hodné miminko, prořvala noci, já byla už po měsící na konci svých sil. Rychle jsem zhubla asi dvacet kilo, jasně, že jsem byla protivná a unavená a to, co jsem dala Alče, bylo prostě vše. Pro tebe jsem už neměla ani Ň. Já potřebovala pomoc od tebe! Ty jsi sice zavolal, co potřebuju nakoupit, a v sedm večer jsi to přivezl a naskládal do ledničky, špajzu, koupelny. Pak sis dal pivo a šel pracovat ven.

Chtěli jsme dvě děti hodně rychle za sebou, a povedlo se. Po 3/4 roce jsem si dělala test, bylo mi totiž hodně blbě. Byly tam //. Mojí lékařku úplně polilo, říkala mi, že teď nesmím otěhotnět, je to příliš brzy po operaci. Ale prostě byla jsem těhotná, a šťastná. Doufala jsem, že další těhotenství, navzdory dusnu, které mezitím doma vyvstalo (o šťastné rodince se nedalo mluvit ani náhodou), bude podobné tomu předchozímu.

„Musím se šetřit“ hlásila jsem ti. „No tak se šetři, stejně doma celý den neděláš!“ odsekl jsi mi a v tomhle duchu to pak bylo furt. Odběr plodové vody jsme sice abslvovali všichni, teda já na lůžku, ty a Alča v čekárně, ale jakmile jsme se přijeli domů a já ti říkala, že musím odpočívat, tak sis vzal montérky, aby ta dovolená doma nebyla tak úplně proflákaná. A já místo toho, abych ležela, tak jsem lítala okolo Alči a tobě ještě vařila a nosila pivo.

Čas od času jsem potřebovala jet do města a ty jsi vymyslel, že bychom se mohli projet autobusem. Vždycky mi někdo s kočárkem pomohl, ale zvedat ho ještě s dítětem, to znamenalo, že já se skoro pokaždé počůrala. Strašně jsem se styděla, a když jsem to pak hlásila své lékařce, téměř po výslechu, protože ona jasně viděla, že mám problémy, tak mě chtěla poslat do nemocnice. Doslova jsem jí ukecávala, že je mi fajn.

Lhala jsem. Bylo mi zle jak psovi. Dopoledne jsem omdlévala, zvracela, chtělo se mi šíleně spát. Ale ouvej, okolo pobíhala Alča, která vydala za smečku psů. Doufala jsem vždycky, že přijdeš z práce, vezmeš si malou a já zalehnu. Přijel jsi okolo sedmé, najedl ses a oznámil mi, že tě soused pozval na čtyřicátiny. "Tak dej Alču spát a jdi taky! Stejně bys nemohla pít… " Nebo jsi vzal traktor a jel do lesa. Nebo vzal pilu a šel stavět novou králíkárnu…

Moje fňukání, jak jsi říkal, dosáhlo na vrcholu jednoho víkendu, který jsme strávili ještě se známými v jednom penzionu. V plánu byly výlety, procházky. Funěla jsem kilometry za váma, do kopce jsem chodila jak stoletý důchodce. Co krok, to nádech. „Hrozně mě bolí břicho,“ přiznala jsem kamarádce, která mě doprovázela. Ta to zřejmě řekla svému muži a ten zase tobě. „Pokud ti něco je, tak to řekni mně, a nestěžuj si všem okolo! Jak pak vypadám! Jak netvor!“ Jenže co to bylo co platné, když jsi mi pak vyčetl, že pořád fňukám, že mě někde píchá a něco bolí… „Tak si zajdi k doktorce, jestli tě něco bolí!“ „Hlásím jí to furt. Říkala, že musím odpočívat. Jinak mi hrozí předčasný porod.“ No tak odpočívej!" „Co pak to jde? Mám malé dítě a dům!“ „Ty toho naděláš, vždyť jsi celý den doma!“ Vzdala jsem to, protože s tebou diskutovat na toto téma prostě nemělo smysl…

Přišla zima a břicho mě bolelo téměř denně. Doktorka mě chtěla poslat do nemocnice. Ukecala jsem jí, že chci být na Vánoce doma. Do porodu ještě moc daleko. Nechtěla jsem další tři měsíce proležet, notabene v nemocnici.

Týden před Vánocema jsi začal šílet, že nešílím já. Z předvánočního presu. Že neuklízím, nepeču. Tak sis to vzal na starost a honil mně jak nadmutou kozu. Rozhodl ses vybílit. Vytáhl jsi pak sice vysavač, ale současně sis neopustil komentář, kde všude už se rok nehráblo. Že jiné mámy stíhají 16 druhů cukroví, kdežto já nemám ani ten nepečenej čokoládovej salám! A proč ti neupeču vanilkové rohlíčky, které tak zbožňuješ!… V noci, když jsem vstávala k Alče, jsem si hladila bolavé bříško a uklidňovala malého prcka, že je všechno v pořádku… a brečela a brečela…

Na druhý svátek vánoční jsi nám domluvit výstup na nedaleký kopec. Řekla jsem, že to prostě nezvzládnu. Že mě bolí břicho, že je mi zle. Pohádali jsme se, ty jsi odjel sám. Mně bylo zle pak ještě z toho, jak mi bylo smutno. Břicho bolelo tak, že jsem vážně uvažovala o tom, že si vezmu brufen. A Alča dostala teplotu. Tebe přivezli večer. Rovnou jsi padl do postele. Já ještě v noci jela do města do lékárny, u nás není nonstop. Vrátila jsem se, Alča ležela ve zvratkách v postýlce, řvala tak, že to bylo slyšet i ven, ale ty, který jsi jí měl asi tak dva metry od hlavy, jsi vůbec nic nevěděl, byl jsi úplně tuhý…

Ještě v noci jsem nás s Alčou odstěhovala do jiného pokoje. Pochopitelně jsme spolu pak nemluvili.

Třetí den už jsem to nemohla vydržet bolestí, a tak jsem zašla za svou lékařkou. Zhrozila se, v jakém jsem stavu, a okamžitě mě poslala do nemocnice. Ty jsi byl v práci, musela jsem ti ještě předat Alču, a že si musíš vzít dovolenou na neurčitou dobu. Ne, fakt ti nemůžu říct, jak dlouho budu v nemocnici. Ano, možná až do plánovaného porodu za 10 týdnů. Možná ale, že už několik dní rodím… že sis ničeho nešiml???

Porodila jsem ještě téhož dne. Na operačním sále, lékaři nechtěli nic riskovat, fakt jsem byla v dezolátním stavu.

Měli jsme domluvené jméno, po tobě. Na poslední chvíli jsem to ale změnila. Nedokázala jsem ti ani zavolat, že máš syna… myslím si, že to byla tchýně, která ti tuhle zprávu dala jako první…

Asi po měsíci nás pak pustili domů. Tomík prospíval, navzdory tomu, jak na tom byl špatně, když se narodil. Dala bych si přes držku, když jsem ho viděla skrz inkubátor, kam jsem za ním několikrát denně chodila.

Vrátili jsme se domů, skoro jsme spolu nemluvili. Vlastně - ještě pořád jsme spolu nemluvili. Domácnost byla nablýskaná, hory prádla vyprané, vyžehlené, skříně přeskládané do komínků. V ledničce potraviny poskládané snad skoro abecedy. „Vždycky jsi mi tvrdila, že držet doma pořádek s dítětem nejde. Rád bych ti dokázal, že to jde. Předávám ti to tu v tomto stavu a doufám, že už to tak zůstane.“

Zbytek šestinedělí jsem probrečela. Doslova. Nebyla jsem schopná šánout na cokoli, včetně koše s plínama.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
karolínka.sofinka
Ukecaná baba ;) 1658 příspěvků 11.07.10 01:35

Hodně smutný deníček, plný nepochopení a bezohlednosti, přeji Ti abys své mateřství měla nádherné, klidné a veselé a aby jsi už nikdy nebyla v tak zoufalém stavu, jako v tvém druhém těhotenství a šestinedělí.

Můžu se zeptat, jak jsi na tom nyní? Přeji hodně sil

 
sára13
Nováček 1 příspěvek 11.07.10 01:49

až mě z toho zamrazilo, :cry: :cry: :cry:
doufám že už je tobě i dětem líp.

 
Bayuska
Neúnavná pisatelka 17005 příspěvků 11.07.10 07:11

Tak to je hodně smutné. Období, které by mělo být tím nejkrásnějším pro každou ženu, jsi protrpěla. :cry: Je mi to líto.

Doufám, že už jsi na tom jen líp a líp. Přeji ti, aby jsi už byla jen šťastná! :kytka:

 
Shílenka
Závislačka 2972 příspěvků 11.07.10 07:40

Ach jo… Proč se takovéhle věci vůbec dějí… Je to vážně smutné a je cítit velká bolest…
Doufám, že jsi i s dětmi v pořádku a že už budeš pořád :palec: .
Vážně ti moc přeju hoooodně štěstí :huban: :srdce: :srdce: :kytka: :kytka:

 
bamba  11.07.10 08:33

Moc smutné,holka vem nohy na ramena a uteč,tvůj muž je strašnej sobec a despota,bezohlednej bezcitnej blbec.Promiň muselo to ze mě ven.Nikdy v něm nebudeš mít oporu.

 
lasička1
Echt Kelišová 7603 příspěvků 11.07.10 09:10

Myslím,že manžel je opravdu veliký sobec,despota.Niky nic nepochopil a nepochopí.Nedokáže se vžít do situace druhých.Článek na mě ůsobí jako když čtu knížky z muslimského světa,přesně tak se chlapi chovají ke svým ženám.A nevěřím,že někdy se tato situace změní.On je tak vychovaný,on to tak cítí a nikdy nepochopí ostatní,ani když je to jeho vlastné rodina.
Takže až se trošku zmátoříš z toho kolotoče,který jistě máš,tak začni přemýšlet,jak si život zařídit sama,po svým,aby jsi byla ty i děti spokojený.Zas­loužíte si jiný život,než doposud máte.

 
Issabell28
Kecalka 388 příspěvků 11.07.10 09:41

Smutný příběh.....Okamžitě bych od takového muže odešla a našla si někoho, kdo mě bude hoden.Nemá smysl se utápět v slzách, tvůj muž za to opravdu nestojí.Přeji hodně síly! :hug:

 
Smaikii89
Zasloužilá kecalka 757 příspěvků 11.07.10 12:07

Moc smutný příběh.....Manžela bych nakopala do prdele.
Přeji tobě a malému hodně štěstíčka,zdravíčka a sil. :kytka:

 
Kačiček  11.07.10 13:17

:cry: Pláču…
Nemám ani slova!

 
Uživatel je onlinelleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21271 příspěvků 2 inzeráty 11.07.10 13:18

Ufff tak tohle mi fakt vyrazilo dech.
Takovýho chlapa bych poslala do háje, přeci nemáš zapotřebí nechat se takhle psychicky deptat? Je těžký odejít, ale co když to časem pokročí a z tohodle psychotyrana se stane fyzický násilník?

 
Enola Grey
Nováček 1 příspěvek 11.07.10 17:13
Doplnění

Omlouvám se předem, nechápu, proč je text nějak podivně překopírovaný, kus dokonce chybí.

Děkuji všem za podporu.

Už je to nějaká doba, manželství nám vesměs klape, manžel není takový sobec, jak to vypadá - byl velmi obětavý a velmi pracovitý před narozením dcery a nějakou dobu po narození syna se opět jakoby vrátil do starých kolejí. Bohužel období, kdy jsem od něj potřebovala více pozornosti a více pomoci, nezvládl a já málem přišla o dítě. Bohužel se to promítlo do našeho života natolik, že druhé těhotenství a porod je u nás naprosto tabu. Chtěli jsme kdysi mít tři děti a ještě nemůžeme prolomit bariéru mlčení, i když už bych opět těhotná (po zdravotní stránce) být mohla. Navíc nemohu se svým manželem spát. Tedy spím s ním, to ano, ale hraju trošku divadlo. Neužívám si to, nejde to, mám neustále psychický blok.

Takže děkuji, že aspoň takhle jsem se mohla vypovídat.

Trošku tenhle portál znám a vím, jak to tady funguje, přesto prosím o částečnou anonymitu.

 
doriana  11.07.10 18:38

Teda nezlob se na mě (a nebo se klidně zlob), ale nemůžu se ubránit dojmu, že tobě není pomoci.. Včera deníček „Nikdy ti to neodpustím“ a dneska „No, ono to vlastně není tak hrozný“.. Měla jsi takovýho sobce poslat někam a ne lítat jak hadr na holi. Ne, že by vina byla jen na jeho straně, že? .. :zed: Chudák to mimi, bude fakt vyrůstat v dobrých poměrech, kde se akorát stěžuje a stejně se otročí. Ono asi není tak zle, co? Fakt nechápu, proč jsi sem tenhle deníček vůbec psala! :roll:

 
VERCATOMIK
Ukecaná baba ;) 1599 příspěvků 11.07.10 20:04

Moc smutný deníček. Přeju Ti aby se ti zlé věci vyhýbali a aby jsi byla moc a moc šťastná.

Myslím, že zabezpečení rodiny je důležité, ale né víc jak zdraví a rodinné pouto a idylka. Sakriš měl snad poznat tu hranici a přestat předělávat dům a tak.

 
kadlina
Neúnavná pisatelka 16313 příspěvků 11.07.10 20:10

Doriano sorry, ale mně teda vůbec nepříjde, že by Enola jakkoliv měnila názor. Kdyby byl deníček zveřejněn v plném znění, tak by to bylo, že manžel se sice změnil, ale ona mu to stejně nemůže odpustit, což chápu. A myslím, že to psala, protože se z toho potřebuje vypovídat, to je dle mě pochopitelné, zvlášť když jsem tu za dobu co sem chodím, četla spoustu deníčků naprosto o ničem.

Z deníčku je mi smutno, že se může chlap takhle chovat, ale podle mě žehrat, že jela v takovém stavu na víkend s vycházkama, může autorka jen a jen na sebe. A opravdu vím, o čem mluvím. Druhé těhotenství jsem měla taky složitější - od 18tt jsem byla tak vyřízená, že jsem nemohla vylézt ani z vany, po 20tt se mi zkracoval čípek a ve 26tt jsem musela ulehnout. Sice jsem jela na zaplacené hory, ale celý týden jsem tam proležela /a to jsem tam jela jen proto, abych doma nebyla sama a s tím, že přes kopec bylo krajské město s porodnicí s neoanatologickou péčí/. Prostě jsem hrdinku nedělala ani náhodou a kdyby si manžel dovolil cokoliv říct, tak by si to, co bych mu řekla já, za rámeček nedal. Naštěstí je v pohodě a celé hory prostál u sjezdovky a hlídal dceru. Pokud by mě manžel nutil chodit, tak bych prostě nešla, i kdyby mě to mělo stát manželství.

 
nakukovatelka
Závislačka 4165 příspěvků 11.07.10 21:08

Je to smutnej denicek, ale myslim si, ze tam byly asi mezi nimi nevyrcene a nedomluvene veci (jak co bude chodit v domacnosti) uz na zacatku. Nektery chlapi proste nejsou takovi, aby litali z prace domu k domacim pracem, ja znam dost takovych ale i tech druhych, kteri to zajisti tak rikajic „po logisticke strance“ a o to ostatni si holt zenska uz musi rict.
Nemluvim ani o tom, ze ja bych nemela teda silu si po takovem narocnem prvnim miminku (a se zjistenim, ze manzel moc nepomaha) hned poridit druhy … ale to mi neprislusi hodnotit.
Hodne lito mi bylo, jak prijela domu a tam byla pozvracena vydesena holcicka, to bych ho uz taky asi profackovala :cert: to je hodne osklivej zazitek.
Jinak je to z myho pohledu tak, ze holt ho musi vic zapojit primo doma a u deti, rict mu to jasne, na oplatku poklidit :lol: , apod.
(jak si tak vzpominam na sveho manzela, kdyz jsme „byli tehotny“ - pomahal, nic by me nenechal tahat apod., ale ze by to byl typ chlapa, ktery z tehotenstvi je takrikajic v rausi, a umel by si treba domyslet, co se vsechno muze zvrtnout, tak to taky neni takovej … a myslim, ze takovych je vic, proste nekomu se to musi rict jasne, („pomoz mi s tim a tim“) nejaky naznaky „musim odpocivat“ jsou docela k nicemu, a chlap, kterej celej den dela v praci a pak jeste kuti doma, tak jim moc nerozumi, si myslim.
Toho predcasneho porodu je mi moc lito, hlavne, at je Tomasek v poradku no a koukam, ze byly zminky o tretim diteti ..... :-)

 
Anonymní  11.07.10 22:48

jako bych četla svůj život, jen do druhého dítěte jsem se nenechala přemluvit a ve dvou letech synka odešla.

Takže držím palce a hodně štěstí!!

 
Gina108
Generální žvanilka 23597 příspěvků 12.07.10 12:26

Mám z toho úplně stejný pocit jako Doriana. Týrané ženy taky tvrdí, že ten jejich ještě není tak zlý, že si přes hubu vlastně zasloužili…jasně, že to není úplně tvůj případ, ale sakra, když nemůžu, tak prostě nemůžu a nebudu si hrát na hrdinku a kvůli tomu riskovat život dítěte!!! Chlap jasně dokázal, že domácnost zvládá, tak proč to nemohl udělat dřív??? To vypadá, jak kdyby nakonec uklízel z trucu :roll: a ne proto, že to bylo potřeba. Ono k čemu vám bude nová králíkárna a vypiglovaný barák, když byste měli postižené dítě? Vůbec se nedivím, že s ním nemáš orgasmus, já bych s takovým sobeckým hovadem (s prominutím) nemohla sdílet ani společnou místnost, natož postel nebo domácnost.

Příspěvek upraven 12.07.10 v 12:29

 
piskotek11
Kecalka 184 příspěvků 12.07.10 13:27
***

takove hovado bych vyhodila oknem promin ale tohle me fakt rozcililo :pocitac:

 
Hebrey
Stálice 53 příspěvků 12.07.10 13:49

No, tak tohle je dost silný kafe. Jsem hodně „splachovací“ a snesu dost, můj manžel také není zrovna přeochotnělý a extrachápavý, ale kdyby mi bylo jako Tobě, tak mě pošle do postele a nepustí mě z ní.
Obdivuju Tě, že jsi se nesbalila a neutekla i s malou hned po té první túře.

 
Uživatel je onlinelleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21271 příspěvků 2 inzeráty 12.07.10 14:08

Když nad tím tak přemýšlím, tak jsem celkem nepobrala, proč si na tu túru chodila. Já byla v těhotenství na Víkend na Šumavě a odchodila jsem jenom to, na co jsem si troufla, jinak jsem radši seděla v chalupě.

 
j.s.
Extra třída :D 11529 příspěvků 12.07.10 14:58

myslím, že ta vycházka bylo to poslední, co se tady řeší…
ono se lehko soudí…
ale přiznejme si, kolik ženských je na tom podobně…
těžko se vyskakuje z rozjetého a zaběhlého rychlíku, kolik z Vás by dokázalo sebrat děti a opustit domácnost a i prostě manžela :nevim: :nevim: :nevim: ??? Člověk si bohužel uvědomí spoustu věcí, až je pozdě..
A hold některé ženské si pořád potřebují něco dokazovat, nebo ne?

 
Orinka001
Závislačka 3358 příspěvků 12.07.10 15:52

Teda, takový chlap není hoden dětí ani lásky ženy, když dokázal to, co dokázal v období, které má být pro ženu nejkrásnější, takové, které já momentálně prožívám s mužem, který je mi obrovskou oporou a pomocí.

Věřím tomu, že váš malý synek, když doma uvidí to, jak je to ošklivé, když se muž chová k bytosti, která by mu měla být nejmilovanější jako ke kusu hadru, že ke své budoucí ženě se naopak bude chovat s úctou a láskou, kterou zaslouží.

Přeji do života hodně štěstí a neutuchající lásku Tvých dětí, aby ti alespoň částečně vynahradili to, co se Ti nedostává od osoby, která je jejich otcem.
A pevné nervy, to budeš potřebovat.

Příspěvek upraven 12.07.10 v 15:53

 
miciaaa
Nováček 3 příspěvky 12.07.10 16:49

Ahoj,Tvůj příběh je velmi podobný tomu mému.Jsem těhotná ve 37tt a opravdu prožívám totéž co Ty.Je mi ze všeho opravdu moc smutno :-( .Někdy mám pocit,že musím pryč,prostě utéct.Nějak to nejde a sama si neumím odpovědět proč.Bojím se o to malé.Vím,že vše přenáším na miminko a o to mě to moc bolí.Nechápu,že některý mužský dokážou být takový sobci a tupci v jednom.Jak já bych jim přála zažít ty pocity úzkosti.
Opravdu mě překvapilo,že to co si právě ted prožívám já,prožíval i někdo jiný.
Každopádně Ti držím palečky,aby poklid ve vašem vztahu jen přebýval a ty si se nemusela ve vzpomínkách vracet zpátky.Měj se krásně :-)

 
evka
Extra třída :D 10983 příspěvků 12.07.10 17:32

Je mi moc líto,že jsi měla tak smutné těhotenství.
A toho chlapa bych hnala sviňským krokem od kud přišel,je hroznej sobec :cert: :cert: :cert: :cert: :cert:

Přeji ti,ať ti děti vše vynahradí,z jejich úsměvů ti bude hned líp,a samotným vám bude taky líp. :palec: :palec: :palec: :palec: :palec:

Tak se držte :palec: :mavam: :mavam: :mavam:

 
Petruska
Závislačka 2573 příspěvků 12.07.10 18:01

Nemam slov, asi bychc nasla silu a odesla. Ale ono se to lehce radi, kdyz v ty situaci neni sam

Kazdopadne drzim palecky, co to jde, aby jsi byla stastna a spokojena a tvoji mrnousci taky. Drz se!!!!!!

 
irrrenka
Kelišová 6283 příspěvků 13.07.10 03:59

No snad si s tim pitomcem nechces poridit treti dite? 8-o 8-o Vzdyt, kdyby se choval stejne, tak budes mit na starost dve deti a sama sebe.A jestli mel za tve nepritomnosti cas, aby vse tak uklidil, tak bych chtela videt kolik casu stravil s dcerkou.Podle sebe vim, ze s ditetem nejde mit totalne vypiglovany byt a jeste se mu maximalne venovat.

 
contessa  14.07.10 08:44

Tak tohle je drsný… :-? A vím jak se cítíš prošla jsem si podobnou věcí :roll: Jedině ty se rozhodni zda to ukončíš nebo budeš kvůli dětem trpět. :nevim: jsem srab!! já nechci aby děti žili v rozvácené rodině ve které jsem tak vyrostla a vidím jak se rodiče hádají dodnes o mojí mladší sestru a jak ta to těšce nese.
HODNĚ SIL!!!!

 
EvS
Závislačka 4694 příspěvků 5 inzerátů 14.07.10 22:37

Enol, tohle je děsný, je dobře, že jsi to ze sebe dostala aspoň tady, když s manželem o tom mluvit nedokážete.. asi není špatný chlap, ale to, že tě nepodpořil a ještě víc deptal, když jsi ho nejvíc potřebovala a stejně tě prakticky srazil po příchodu domů… hlavně se dej do pořádku, teš se z dětí a až se jakkoli rozhodneš, ať je to pro tebe nejlepší, drž se :kytka:

 
DanMaj
Echt Kelišová 8410 příspěvků 15.07.10 13:18

Souhlasím s bambou. Sobec, despota a hňup v jednom. Přmýšlíš nad nějakým řešením? a nebo jsi se jen potřebovala „vypsat“? Myslím si, že by to chtělo nový život…nejl.bez něj. Já vím…máte malé děti a děti jsou většinou důvodem k tomu, aby se v nefunkčním manž.pokračovalo, ale… je dobré dávat dětem tento vzor?…ušlápnutá mamina a despotický fotr? Je to asi moc těžké a každému se dobře radí :-( Uvnitř ale asi sama moc dobře cítíš, co máš dělat. Podle toho, jak jsi to napsala…vrtá ti to hlavou už nějakou chvíli. Přeju hodně síly k rozhodnutí. :-)

 
maketka
Nováček 2 příspěvky 17.07.10 21:05

Moc smutný,,,, :cry: když jsem to četla, pořád jsem měla ruku na svém bříšku.
Doufám, že je Ti už o moc lépe a i tvým dětičkám, moc moc Vám přeju už jen samé dobré chvilky :-)

 
kosilka
Nováček 10 příspěvků 165 inzerátů 20.07.10 14:32

Tak to je síla. ¨Takhle kdyby se ke mě choval můj manžel, tak bych vzala dceru a odjela s ní k rodičům a u něj se do odprošení....... neukázala.Doufám, že je ti už lépe a i doma se vše zlepšilo. Moc dobře vím co je to starat se o dům, zahradu, domácnost a dítě. Nejde mít všechno nablískané, naklizené, kor když neni nejlépe.. Držím palečky

Příspěvek upraven 20.07.10 v 14:33

 
xmen  26.07.10 12:46

Proboha ženský, zbláznily jste se tady všechny na jedné hromadě? Takže podle vás chlap, který pracuje, dělá „chlapskou“ práci, stará se o dům a zahradu, nakupuje… je sobec, despota, blbec a je třeba ho kopnout do prd*ele? :cert: Jděte do háje s takovýma názorama, už se nedivím že je tolik rozvodů. A to že chlapa nevzbudí plačící mimino, to je bohužel fakt a to nezmění žádná z vás. Chlap na to není přírodou „naprogramovaný“, to je jako byste chtěly po králíkovi aby chytal myši.

 
nikita066
Extra třída :D 13195 příspěvků 28.07.10 00:01

jsi silná osoba. Tento deníček jsem přečetla se zatajeným dechem - bála jsem se jak to skončí. Jsem ráda, že jakš takš dobbře.

Přeju tobě i prckům hodně zdraví a hodně už jen krásných zážitků :hug:

 
Beru*Beru
Závislačka 3112 příspěvků 28.07.10 12:15

Opravdu hrozné, co se všechno děje. Chápu, že chlap je na tyhle „ženské“ práce nenastavený tolik, co žena a že raději jde dělat práci kolem domu, ale když má doma jedno dítě a manželku s rizikovým těhotenstvím a takhle se k ní chová, tak je to naprosto nechutné. Fakt je mi špatně za tebe, když si představím, jak může chlap ženu nutit do pečení cukroví (jen aby se mohl nažrat) v takovém stavu. To snad jde mimo rozum. Nebo ty výšlapy. Je pravda, že jsi je absolvovat nemusela, ale ani tehdy se tak tvůj muž nemusel hnusně chovat. Někdy jsou chlapi opravdu jen místo rohožky na otření bot. :pocitac: Přeju ti, aby jsi měla dostatek sil na dítka i na sebe. Pokud by se to neměnilo, udělej pořádné rozhodnutí. Tohle se nesmí dít!!!

 
markyt653
Kecalka 186 příspěvků 28.07.10 12:27

z toho běhá mráz po zádech :(:( že i takoví muži jsou :(:(

 
Caty  28.07.10 12:59

Hodně smutné,nevím co tě u manžela drží. Nepomůže, jen kritizuje. Držím palce ať je líp tobě i dětičkám. :srdce:

 
Hanusek
Ukecaná baba ;) 1897 příspěvků 29.07.10 14:03

Ahoj Enolo,
krásně napsaná bolest a zoufalstí… kéž bych ti mohla pomoci… něco podobného jsem zažila. ne tedy předčasně narozené miminko, o to to máš ty horší a těžší a složitější. také jsem si jako tátu svého dítěte zvolila rozmazleného sobce, tyrana a despotu. obdivuji tvoji odvahu s ním být dál.já vím, že na odchod je potřeba odvaha. on se nezmění. je mi to kvůli tobě a dětem líto. ale s tou vyrovnanou lednicí a oblečením. skoro jsem na to zapomněla.
nemáš maminku, sestru kamarádku, kdo by ti pomohl alespoň občas?
chápu tě, že mu to nedákážeš odpustit, neodpouštěj, ať si tvé odpuštění vyžebrá a zaslouží. jako ty sis musela vyžebrávat u něho pozornost nebo milé slůvko. nezapomeň mu ty perné chvilky, které ti připravil, ať je odčiní, třeba úklidem, čímkoli… je to moc náročné, cítím to z tvých řádků.
přeji ti hodně sil a hodně lásky. Hanka

 
FlautaAnna  22.08.10 22:46

Hlavně, že je Tomášek v pořádku. Jsou muži, kterým nikdy nedojde to, jak bezohledně se chovají, nebo chovali. Držím vám palce, ať jen prospíváte a ať naleznete tu pravou cestu.

Lasičko, jak je vidět, tohle nemá nic společného s „muslimským“ světem. Je to o tom, jaký člověk je a jak je vychovávaný, o jeho charakteru atd. S Islámem nemá toto chování vůbec nic společného. V jakékoliv společnosti najdete muže vstřícné, starající se o manželku, a stejně tak najdete i kruté sobce, kteří si myslí, že jsou ti nejschopnější. Toto není limitováno na žádnou kulturu, rasu nebo náboženství.

 
Anonymní  23.08.10 21:10

Jsem trochu na rozpacích, jak si to mám přebrat…

Manželství je především o komunikaci :nevim: , chtít po manželovi, aby vycítil, co po něm chci, je prostě sci-fi, běžne doma nepomáhá a já se potichu užírám, když se ale ozvu, udělá, co je potřeba, když jsem byla na rizikovém, doma to docela zvládal, ví zač je toho doma s dětmi loket a vypulírovanou domácnost nevyžaduje. Jasně, bývám často vytočená, jak si může v klidu číst nebo sedět u počítače, když je kolem takovej bordel, snažení mu nikdy nevydrží dlouho, ale vím, že je potřeba připomínat a připomínat…

Jestli nechceš být po zbytek života nešťastná, s manželem nemluvit a užírat se, že vám to neklape, tak prosím, ale myslím, že lepší prorazit tu bariéru a vše si vyříkat, bude to bolet, bude to hodně těžký - pro oba, ale budeš mít jasno, jestli takový chlap stojí za to, strávit s ním dalších 50 let nebo to utnout hned a ušetřit si spoustu trápení.
Holt každý má svoje štěstí ve svých rukách a nemyslím to vůbec zle, jakože si za to všechno můžeš sama, ale řešit svůj život všude okolo a ne tam, kde by to mělo nějaký smysl (přímo s manželem) je zbytečné, ale možná sis takhle jen utřídila myšlenky a to je dobře a držím palce, aby všechno dobře dopadlo.

 
ladynka1
Ukecaná baba ;) 1435 příspěvků 23.08.10 23:32

je mi z toho moc smutno,ale život umí být bohužel moc krutý i v těch nejkrásnějších chvílích.Přeji více radosti a hlavně štěstí. :lol: a hlavně POCHOPENÍ

 
Pettulle
Extra třída :D 11504 příspěvků 25.08.10 15:14

Tak v takovýmto případě bych chlapa fakt praštila! Nemít v takové situaci pochopení a nepomáhat, tak to už je fakt moc a ještě s takovými následky. Bylo by fajn, kdyby si každej chlap mohl prožít to, co těhotná ženská, aby věděl jak nám je. Pochybuju, že by to některý z nich zvládl.

 
Eva B.
Ukecaná baba ;) 1587 příspěvků 26.08.10 15:20

Muslimové se takto nechovají, knížky jsou o extrémních případech, kterých je v Čechách víc než dost také. Narozdíl od nás neznají pedofilii, incest a podobný hrůzy, kterými si Češi obarvují svůj sexuální život. Můj muž je muslim, i já mám k Islámu blízko, proto mě tvůj komentář uráží, i když chápu, že pramení z neznalosti věci…

 
AngelinaBalerina
Echt Kelišová 7930 příspěvků 09.09.10 19:28

Evo neznají??? A to že se mezi sebou berou bratranci zcela běžně a nebo že si berou dětské nevěsty je co? Ach ouvej :roll: no raději nic

 
kovinka2
Kecalka 441 příspěvků 10.09.10 10:51

ůplně mě mrazilo v zádech když jsem tohle četla.My s přítelem přišli před pár dny o miminko-samovolný potrat.Bolest byla velká ale ten nahoře to tak asi chtěl.Když jsem mu oznámila.že čekáme miminko,pořád volal jak mi je,ať netahám malého-máme 5letého klučinu(pořádnej kusan) :huban: ale tohle je přeci hrozné.Každá těhulka se má hýčkat..Ani se nedivím,že máš blok vůči manželovi.Vzali jste se přeci proto,že si máte pomáhat.Je mi to líto,když čtu takové příběhy.Přeji tobě i tvým dětěm vše nej a nej a tvýmu manželovi ať si váží toho co má doma,já nevím zda bych takového muže chtěla…

 
bruselka
Nováček 2 příspěvky 27.10.10 10:12

Tak v tomhle musím souhlasit s xmen. Myslím, že největší chybou bylo znovu otěhotnět po 3/4 roce po císaři. Přece se říká, že minimálně po roce a půl. Proto jsi měla všechny ty potíže. Myslím, že svému muži křivdíš, že on sám se neflákal, ale pracoval. A vím, že po své práci, pracovat ještě na nemovitosti, v lese, to taky není žádná sranda. Kdybys vydržela s těhotenstvím, tak jak to má být, zvládala bys péči o Alču a domácnost.

Příspěvek upraven 27.10.10 v 10:13

 
Marishka89
Zasloužilá kecalka 696 příspěvků 27.10.10 14:19

Přesně tohle jsem doma prožívala asi rok, a to jsem dítě něměla, zato mě lékaři tahali po nemocnicích s podezřením na roztroušenou sklerozu a pak dokonce rakovinu! Byla jsem vyčerpaná, bolelo mě celé tělo. Jednoho dne jsem řekla DOST! Našla jsem si přítele odešla jsem z domu a podepsala rozvodové papíry. A ejhle-všechny bolesti ustaly :-) miminko čekám s přítelem, jsem na konci třetího měsíce a šťastná jako nikdy předtím. Uplně přesně chápu co tu popisuješ, a žel opravdu takoví muži existují :-( přeju ti moc moc moc sil pro tebe i pro děti :kytka:

Příspěvek upraven 27.10.10 v 14:21

 
Gbedulka
Kecalka 149 příspěvků 03.01.13 14:38

Ču*ák s prominutím

 
Anonymní  21.07.13 21:55

Hmm.. žel taky znám. Sico to nikdy nebylo tak zlé jako u zakladatelky, ale vím jak takové epizody dokážou zamrzet a člověku je líto že se nemůže spolehnout. Můj muž měl občas taky podobná extempóre. Jednou se choval jako bezohledný fracek a pak byl zase zlatíčko. V těhotenství měl tisíc důvodů proč mě nevzít např. do kavárny nebo na procházku a přistoupil max. na zahulenou hospodu. Proseděla jsem to víceméně doma ale když už jsem chytala depresi ze samoty, tak jsem s ním i do té hospody šla. Když jsem ležela v nemocnici s hrozbou předčasného porodu, tak mě ani jednou nenavštívil. Doma kouřil, později přestal. Když jsem něco nezvládala tak jak by chtěl, tak mi to taky vyčítal. Všechny své chyby přičítá svému zaměstnání. Je fakt že se to už dost lepší, ale kolikrát přijde z hospody nametený a já vím že kdyby náš chlapeček v noci plakal nebo se něco dělo, tak by to ani nevěděl. Jako jindy si třeba i s malým pohraje, a už ho občas i nechám s ním samotného a někam i vyrazím, jenže on má pořád ty tendence nechat malého ležet pod hrazdou a klidně nechat plakat hodinu „ať se vyřve“. Jako vím - co jsem si vybrala to mám. Když jsem s ním začínala tak jsem měla růžové brýle a on se taky choval jako anděl… a všecko je fuč. Někdy bych ho nakopala do vajec. Vyžaduje po mě abych byla perfektní manželka, vypadala dokonale, sex a jiné srandy má alespoň jednou denně, ale i 3×. Asi jsem já ta husa, měla bych mu dát urtum. Už jsem ho docela dost zpracovala asi budu muset pokračovat.. ale štve mě to. Vždycky jsem toužila po muži hodném, poctivém, zodpovědném který bude oporou - a taky jsem to v něm viděla, a teď se užírám že mi to všechno chybí. :zed:

 
brumdinka
Neúnavná pisatelka 19529 příspěvků 23.07.13 21:05

Hmmm tak sem to přečetla a myslim si, že pravda je tam někde venku :lol: né vážně bylo to smutné čtení, na druhou stranu ale jak čtu ty komentáře, tak musím souhlasit s xmen, s bruselkou a s jednim anonymem (i když teda nevím proč píše anonymně - ale to je vedlejší)…holky vztah a manželství není o ničem jinym než o komunikaci a o vzájemné domluvě! chlap opravdu není věštec a nemůže vědět co po něm chcete a opravdu mu to nedocvakne pokud mu to na rovinu resp. po lopatě neřeknete a nepodáte! nehledě na to, že lidé se k nám chovají tak jak my sami jim dovolíme tj. nastavení hranic - takže se prostě honit nenechám at´se třeba postaví na hlavu…

 
KrisKa
Kecalka 283 příspěvků 25.07.13 12:25

No nezlobte se pisatelky, co pisete o nedostatecne komunikaci, ale to se snad nemusi rikat opakovane normalnimu chlapovi, ze mne boli bricho a potrebuji si odpocinout atd…podobne bych ocekavala, ze hloupe napady s vystupy do kopce a tak ho ani nenapadnou…Chapu, ze nekteri muzi potrebuji jasneji rici, co je potreba, ale nedelejme z nej uplneho blbce…To vypada, ze proste nechtel chapat, uverit, pomoci…a to by mne pochopitelne taky strasne mrzelo. Trebas si to casem nakonec vyrikate a vse bude dobre, i ten sex. Treba je to za cenu toho, ze chlap je hyperaktivec a pracant a takoveho sis ho asi vybrala…ale mel by mit porozumeni. Pokud je mu potreba takove zakladni veci opakovat, je to jeho chyba. Ale podle mne se v tomto lidi mohou zlepsit…

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček