Předlouhé snažení 2

Laura22  Vydáno: 06.09.07

Dobrý den,
před dvěmi týdny jsem vám napsala článek s názvem Předlouhé snažení, kde jsem vám vylíčila moji dlouhou cestu k těhotenství. Na konci byl těhotenský test s dvěma proužky. A nyní bych vám chtěla napsat dokončení tohoto příběhu.

Pocit štěstí, který jsem po provedení testu měla, trval bohužel pouze pět dní. Šestý den odpoledne jsem zjistila, že trochu krvácím. Byl to spíš tmavý krvavý výtok. Propadla jsem panice a volala mému lékaři v IVF centru na krizový mobil, co mám dělat. Uklidnil mě, že se to může stát, když se tvoří nějaké žilní propojení, tak může trochu krve uniknout. Poslal mě do lékárny pro Ascorutin a doporučil klid. Moc klidu jsem neměla už jen z toho důvodu, že jsem musela chodit do práce. Ale po příchodu domů jsem se nažila polehávat a nedřít se.

Dnes nastal den kontroly u lékaře. Celou noc jsem nespala, celé dopoledne by se ve mě krve nedořezal. Je fakt, že jsem se celých těch čtrnáct dní hrozně pozorovala. Ranní nevolnosti jsem tedy rozhodně neměla, ale odpoledne to stálo za to. Byly to také návaly nevolnosti, ale přičítala jsem to jenom tomu, že se moc sleduju. Jinak žádné jiné problémy - prsa mě přestala bolet, pleť se mi nezhoršila. Už jenom proto jsem měla pocit, že těhotná vůbec nejsem. Se sevřeným žaludnem jsem se panu doktorovi položila na lehátko k ultrazvuku. Ve chvíli, kdy vyřkl: jednočetná gravidita, jsem se rozsvítila jako vánoční stromeček. Dnes jsem 6+6 a vše je v naprostém pořádku. Srdíčko bije. V okamžiku, kdy mi pan doktor oznámil, že mám jednočetné těhotenství, jsem byla prvotně zklamaná, protože mi bylo líto druhého embria a taky už jsem za těch čtrnáct dní byla s dvojčaty smířená, ale postupem času jsem vlastně šťastná, že jedno miminko bude přeci jenom méně riskantní.

Během čtrnácti dnů se mám nahlásit u své lékařky - už se nemůžu dočkat, až se půjdu pochlubit. No a taky bych se ráda už svěřila rodině a kamarádům, že budeme doma tři. I když ještě ve mě dloube červíček, že bych to mohla zakřiknout, přeci jenom mi schází ještě pět týdnů, které mohou hodně znamenat, ale s tou výbavou léků co jsem dostala, by se miminko udržet snad muselo povinně.

Dnes to bylo poprvé v životě, kdy jsem od lékaře odcházela s úsměvem, dokonce i se slzami štěstí v očích. Přála bych všem snažilkám, aby si tento okamžik co nejdříve prožili.

A hlavně holky - neztrácejte naději.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Mava
Generální žvanilka 24584 příspěvků 06.09.07 19:48

Přeji Ti moc štěstíčka během celého těhotenství a nakonci zdravé miminko.
Nervy s námi dělají někdy divy. Tak radím, moc se nesleduj, i když ono to asi moc nejde.  

Tak hodně štěstííííí

 
Dana Klaudie
Ukecaná baba ;) 1685 příspěvků 07.09.07 00:00

Držíme s Jájou pěstičky a přejeme krásné, hodné a chytré miminko!!!

Vložit nový komentář