Předtím a teď

O životě

Jak jsem si nosila potomka před třinácti lety. A jak si ho nosím teď...

Je tomu už skoro třináct let, kdy jsem poprvé otěhotněla. Miminko bylo plánované, chtěné, bylo mi 20, krátce po svatbě a u nohou mi ležel celý svět. Ten svět se se mnou pak zatočil a zhroutil se, zmizelo vše, co jsem do té doby měla a znala a nastalo těžké období.

Ale i tak: celým těhotenstvím jsem proplouvala ve zdraví, bez komplikací, bolestí. Naučila jsem se být šťastná a těšila jsem se na miminko, o které jsem málem přišla, protože jsem se ze začátku nemohla vyrovnat s tím, že co bylo už není. Ještě jsem byla tak blbá, že jsem dotovala manželovu rodinu.

Porod byl rychlý, za dvě hodinky za mnou, holka se narodila zdravá a vypadala jak mládě šimpanze. Samý černý vlas, černé oči, chloupky po těle. Zamilovala jsem se do ní celým tělem a celou duší a dala jsem jí, jenom jí, dalších osm let.

Pak, po těch osmi letech, jsem opět našla někoho, kdo mi stál za to, abych ho pustila k nám do života. Roční přátelství pomalu přerostlo v lásku, vlastnoručně jsme si opravily vybydlený byteček, nastalo stěhování. Přišlo období, kdy jsem poprvé zažila, jaké to je, když člověk má rodinu, kdy člověk má někoho, kdo by se pro něj rozdal. Nikdy jsem nepotkala nikoho méně sobeckého než toho svého drahého a jeho rodiče.

Společně jsme se prali se životem, nemohla jsem najít práci, vysoké náklady na topení v bytě (elektřina), zvyšující se nároky dospívající dcery. Ale bylo to skvělé. Bez hádek, vše v pohodě, večerní rituály u televize, bez kterých jsme ani jeden nemohly spát, diskuze o všem a o ničem. Našla jsem si brigádu a dalo se to zvládnout. Těžko, ale dalo se…

Neříkám, že někdy nebyly problémy. Hodně se snažila i přítelova bývalá, která prostě odmítala a odmítá akceptovat, že má přítel svůj život. Svůj nový život s někým jiným. Přestala půjčovat syna, volala ve dne, v noci. Vše jsme spolu zvládli a ona pochopila!

Pak jsem konečně našla práci, která mě bavila, slušně placenou, s bonusy. A zároveň jsem zjistila, že jsem těhotná.

V práci jsem byla měsíc na zkoušku a dva dny po podpisu smlouvy tohle?? Co teď? No, nakonec jsem pronesla něco ve smyslu, že mladší nebudu, hubenější taky ne a tohle by mohla být poslední naše šance, kdy miminko mít. Dostala jsem rizikovku, srovnala se se šéfkou (nadšená nebyla) a začala z našich skromných úspor střádat na výbavičku.

No, jsem o třináct let starší, o padesát kilo těžší a tohle těhotenství vážně není mým nejkrásnějším obdobím. Od začátku mám křeče v břiše, oteklé nohy a lítá mi tlak. Po triple testech, že jsem je já… neodmítla, bylo nejhorší období. Výsledky vykazovaly velké riziko rozštěpových vad. Měsíc jsem čekala na specializované vyšetření.

V noci jsem nespala, jíst jsem nemohla (to mi neuškodilo), brečet se mi chtělo- Na lidi jsem neměla náladu a začínající pohyby miminka mě ničily, protože díky zpovědím, které jsem četla tu na Koníkovi nebo na Miminu, jsem před očima měla ty nejhorší vize, co by se mohlo stát. Už nikdy víc!

Nastal den D, tříhodinová cesta autem, ticho. Čekání, než budu na řadě a pak… Nejúžasnější, co mě mohlo potkat. Skvělý pan doktor, jehož bodrý přístup, empatie a lidskost uklidnily můj klepající se rosol, takže mě mohl vyšetřit a vše ok. Kluk jak buk. Jsem mu nesmírně vděčná za půlhodinové hlazení mojí ruky a povídání o koních.

Takže hurá!! Jdeme do modrý. Ale já to vnitřně věděla, že to bude kluk. Doma už čekala modrá postýlka, modrý pultík. :)

Abych si opravdu vybrala vše, mám těhotenskou cukrovku. Zatím řešenou dietou, ale ranní glykemie je vždy vysoká, takže uvidím, co se dozvím zítra u MUDr. Do termínu mám zhruba 6 týdnů, přenášet nesmím, takže nejpozději na Silvestra musí Péťa ven. Ze včerejšího utz vím, že má 2 kg.

Strašně moc se těším, až ho uvidím, kloučka svého. A doufám, že se pak doktor v Hradci nespletl, včera nic vidět nebylo. Ale tak zase si říkám, že lepší holka v modré než kluk v růžové.

Přítel je momentálně ve stadiu, kdy mi hladí bříško ze spaní a uklidňuje moje těžce zkoušené nervy, protože naše dcera, která je momentálně těžce praštěná pubertou, nezvládá školu, ani učení. Má ke všemu dost laxní přístup a moje monology plují kolem ní, ale k ní si cestu nenacházejí. Plánuji návštěvu poradny. Přemýšlela jsem, jestli není problém v prckovi, jestli nežárlí. Ale na miminko se snad těší, vztahy jsme spolu měly vždy v celku fajn. Ale do hlavy jí nevidím. Na přítele se upnula hned při prvním setkání. Sedli si! Z toho jsem měla velký strach.

Napsala jsem dlouhý deníček, ale dnes byl těžký den a já potřebovala upustit páru. Pomohlo to…

Kdo není unuděn k smrti, tomu děkuji za přečtení. :)

Hodnotilo 36 lidí. Score 4.6.
 Váš příspěvek
 
Black_Orchids
Závislačka 3687 příspěvků 12.11.14 02:26

Krásné jméno jste vybrali. Přeji vše nej :kytka:

 
Lady4
Zasloužilá kecalka 781 příspěvků 12.11.14 02:45

Dceru puberta přejde, tak jak přišla, tak zase odejde. Vybrali jste krásné jméno pro synka. Přeji hodně zdraví a pohodový porod.Na silvestra si na Péťu vzpomenu. Držím palce :srdce:

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 12.11.14 05:25

Myslim, ze vim, ktereho lekare myslis. Ja z neho take byla nadsena. Mne ve 20.tt potvrdil holcicku :srdce:
Drzim palce, hodne zdravi a pohodovy porod.

 
pomenkova
Nadpozemská drbna 25138 příspěvků 12.11.14 08:06

Krasne napsano, preji mnoho stesti a zdravi a uz brzy Petu v naruci :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

 
socina
Závislačka 4097 příspěvků 12.11.14 08:18

Hodně štěstí a pevné nervy

 
Soňa Zacharová
Ukecaná baba ;) 2228 příspěvků 6 inzerátů 12.11.14 08:27

Krásný deníček a jméno které jste vybraly :srdce: Já měla něco podobného s tou bejvalou dala manželovy pokoj až když jsme se vzaly a čekaly syna. Dceru puberta přejde. :mavam:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 12.11.14 08:51

Četli jsme tu všichni horší deníčky, tenhle rozhodně patřil k těm něcoříkajícím. Je vidět, že máš plnou hlavu starostí a není to snadné… :hug: Hodně zdraví toběš i miminku, dcerce trochu rozumu a tobě pevný nervy :-) :hug:

 
tria.002
Zasloužilá kecalka 506 příspěvků 12.11.14 10:26

Holky, děkuju moc. Vypsala bych vás tu všechny, ale tak snad si to přečtete i tak. Bála jsem s deníček napsat, stálo to za to. Díky vám mám hned ráno úsměv na tváři.

 
Trudinka  12.11.14 13:07

Hlasuji za vice takových deníčků. Moc hezky napsáno, cítím z textu tolik pozitivniho, držím palce ať vše dopadne jak má - dobře

 
Arome danka.02
Kecalka 109 příspěvků 12.11.14 13:24

Krásně napsaný deníček :potlesk:. Přeji pohodový zbytek těhotenství, rychlý a bezproblémový porod a hodně štěstí, radosti a lásky celé rodince :srdce: :kytka:
A z puberty dcera určitě také brzy vyroste :D

 
neddo
Závislačka 3394 příspěvků 12.11.14 14:08

Jeee, to je moc hezky deníček :) Drzim palce, aby porod byl v pohodě a Peta krasne rostl :) A dcerka se uklidni, uvidis! :hug:

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 12.11.14 14:19

@tria.002 :palec:

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8527 příspěvků 12.11.14 14:59

Přeji hodně štěstí.
PS: jestli první porod byl dvouhodinový, připrav se, že teď to může trvat třeba jen hodinku. Takže bacha, ať nerodíš doma :)

 
HoneyJane
Povídálka 18 příspěvků 12.11.14 19:58
Mam te rada!

Nejsilnejsi ženská jakou znám! Všecko zvládá se závodění hodným přehledem a všecky životní nesnáze mají něco do sebe. A ted uz bude v životě jen a jen dobre! Puberta je jen přechodový stav (stejne přijde další ;) chlap te dycky podrží protože by se pro tebe rozkrajel :) a navíc… Sem tady ja :andel:
Péťa bude nejmilovanejsi miminko planety :hug:

 
ii12
Kecalka 117 příspěvků 14.11.14 00:55

Pěkný deníček, díky za něj. Držím palce, ať jde všechno jako po másle.

Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Jak jsem šťastná