Přelétavý deníček V. Seznámení

Koculka  Vydáno: 19.08.03

Milé holčiny,
Tak máme zase pondělí a já vás hezky vítám v přelétavém deníčku.
Doufám, že jste si o víkendu odpočinuly a načerpaly mnoho sil do dalšího úmorného a horkého týdne.
Tohle je můj první deníček, tak doufám, že se nebudete nudit, kdyby něco, tak napište!

Navrhuji téma: Seznámení
Byla jsem zrovna sama a líbila se mi má nezávislost a samostatnost. Dříve jsem byla docela nesamostatná osůbka a právě jsem objevila sedmý div světa:). Nechtěla jsem tudíž jít do žádného vztahu, chtěla jsem potkávat nové přátele, bavit se a najít sama sebe.

Jednoho dne mi šéf sdělil, že k nám do práce někdo přijede a já se mu budu muset věnovat. Všechno jsem předem zařídila a čekala příjezd podivného človíčka s trochou trémy (co s ním budu celé dva dny dělat??). Dodnes nevím, proč jsem měla představu, že dorazí nehezký chytrolín, nudný a suchý brejlovec (omlouvám se obrýleným, ale snad tušíte, koho se snažím popsat).

Přišla jsem brzy do práce, koupila koláčky, uvařila kafe a čekala. Když jsem ho spatřila, tak jsem zůstala jako solný sloup. Hlásil se ke mě mladý klučina s modrýma kukadlama a kouzelným úsměvem a já na něj zírala a zírala. Naštěstí jsem nezapomněla mluvit a moc se nečervenám. Celý den jsem poslouchala jeho hlas jako zelektrizovaná a dívala se do těch jeho očí a nepamatovala si téměř žádné slovo, co říkal. Takhle se zamilovat! To se mi ještě nikdy nestalo.

Dnes, když na to všechno vzpomínám, tak se musím smát. Mé představy o tom kouzelném muži byly úplně jiné než jaká je skutečnost. Podotýkám, že mi bylo 27, tedy žádná naivka, ale dostal mě:). V mých představách to byl muž nočního světa, zábavný a společenský, téměř bohém, s citlivou a vnímavou duší. Mé představy se trochu zmýlily. Mám doma muže poněkud domácího. Za pár dní i manžela. Báječně vaří, umně naskládá prádlo do pračky a posléze i pověsí na balkón. Překvapilo mě, že se můj miláčak dokáže o sebe postarat (po nějaké době však začínám zjišťovat, že se tyto zcela praktické dovednosti začaly u mého přítele trošku ztrácet:)

Zajímalo by mě, jak jste se seznámili vy, jaké vějičky použili vaši zamilovaní samečkové a naopak jak jste se je pokoušely lákat vy.
Kočulka

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Nafteta
Ukecaná baba ;) 1154 příspěvků 19.08.03 06:45

Ahojky přelétavky!
Tak jsem tu a ejhle,ono zase zajímavé téma.
Nuže slyšte.Jsem slečna poněkud barokních rozměrů a přesto se mi povedlo ulovit svého bývalého přítele u moře,když jsem byla v plavkách.Dodneška nepochopím,jak jsem to dokázala,ale stalo se.
Když jsme se tak dali do řeči,nabídl mi,že má doma butik,tak jestli nepřijedu nakupovat.No a já jela.Asi si chudák myslel,že potřebuju to tělo trošku zakrýt(to jsem byla asi hloupá,co?)
Sice jsme se pak rozešli,ale doteď spolu vycházíme super a je o fajn.
Martina

 
Petulinka1
Zasloužilá kecalka 575 příspěvků 19.08.03 07:54

Ahoj holčiny,

Moje seznámení: tak byla jsem na tom podobně jako Kočulka a to tak že jsem si řekla že si budu užívat svobody a žádnýho chlapa nechci. A tak jsem se vracela asi v 6 ráno z jedné diskotéky po obletování několika chlapů které jsem odmítla a taky jednoho který mě stavěl na ulici prostě jsem byla neoblomná.

Ale při cestě domů jsem potkala jednoho kluka. Na první pohled se mi strašně líbil konec konců v životě jsem nikomu jen tak na ulici na sebe kontakt nedala a jemu ano sice jsem si říkala že asi nezavolá (no v 6 ráno se asi vážná známost nenavazuje) ale mýlila jsem se zavolal. A mi jsme měli první rande.

Tu chvíli jak jdu a osloví mě ten hezký klučina (mě se tak zdál i když je o 5 let starší než já) si pamatuji do dnes jako by to bylo včera a to jsme spolu již skoro 5 let. Vznikl z toho ten nejkrásnější cit co jsem v životě zažila a doufám že bude trvat oboustraně celý život. A že knám také brzy přibude nějáké to miminečko.
Takže toť můj příběh.

Zdravím Petra

 
Sykorka
Kecalka 150 příspěvků 19.08.03 08:51

Ahoky!

Naše seznámení ja asi dost tuctové - poznali jsme se začátkem září, když jsme oba začali chodit na stejný gympl - i když každý do jiné třídy (ale některé hodiny jsme měli společné). Pak se postupně ze spolužáků utvořila parta a společně jsme jezdili na výlety (zapojili jsme se do skauta - takže každý víkend někde v lese u táboráčku …) Chvilku jsme spolu chodili asi tak v 16, ale to moc dlouho nevydrželo, takže jsme se vrátili do stavu kamarádského. Po gymplu se parta nějak trochu rozpadla a my se spolu náhodně sem tam domluvili na kafíčko a pokecali o životě. Ve 20 letech (2 roky po maturitě) jsme z tohoto pravidelně-nepravidelného pokecání odcházeli v objetí - teď už nám to objímání jde hůř - přece jen to bříško je pořádně veliké a mimčo se v něm nerado mačká …

Zdraví Sýkorka

 
Toffifee
Zasloužilá kecalka 622 příspěvků 19.08.03 09:21

Ahoj.
Už je to pár let, co jsem chodila s klukem a náš vztah dost pokulhával. Když jsem ho pak potkala o silvestrovské noci (na kterou se mnou odmítl jít) na náměstí s jinou holkou, tak jsem jim popřála šťěstí do nového roku a odvkvačila domů se vyplakat.
Druhý den jsem cítila spíš úlevu, řekla jsem si, že teď rozhodně nechci žádného chlapa, prostě bude pauza. Jenže co budu dělat? S kým si pokecám a tak?
2.1. jsem v práci vlítla na net na seznamku do dopisování (nikoliv seznámení). Byly tam bežné inzeráty a jeden velice kratinký: „potřebuji napravit.“ To byl celý inzerát. Tak jsem odpověděla. Za tou větou se skrýval kluk z vedlejšího města a potřeboval napravit údajně nízké sebevědomí. Asi měsíc jsme si jen psali, to bylo snad nejkrásnější období - to napětí, kdo je na druhém konci drátu. Pak jsem jednou jela do jeho města a brnkla mu, že jsem za chvíli u něj a někde vyrazíme. Chudák byl tak zaskočený, že měl celou noc naruby svert, jak se rychle oblíkal :o)) Chodili jsme spolu na kafe, do kina, na procházky… Až jednoho dne „jsme zjistili“, že spolu chodíme :o))
Po nějakém tom roce byla svatba a teď máme naše zlatíčko Valušku a taťka nemá vůbec nízké sebevědomí. :o)
Jedna naděje pro holky toužící po seznámení: Ač bych dřív nevěřila, i přes internet to jde!
Ahoj Zuzka

 
Diny
Ukecaná baba ;) 2096 příspěvků 19.08.03 11:08

Ahojte přelétavky:-)

Tak jsem se chytla, na tohle téma nejde nenapsat a také se to krááásně čte:-)

Zuzko, přes internet to jde, podtrhuju to 1000× a určitě nebudeme sami.

Já jsem svého manžílka poznala před 3 roky právě díky netu:-) Byla jsem rozvedená, životem zklamaná?nene, to si dělám srandu, byla jsem prostě šťastně vymanutá z manželského hnízda, které jsem založila moc mladá a moc nezralá, jediný velký klad tento svazek měl a to mojí skoro už desetiletou holčičku, kterou moc miluju a které se snažíme s manžílkem pořídit sourozence, nejlépe dva za sebou:-)

Takže jsem cítila asi to, co Zuzka, maličko smutná, s kým si budu povídat,smát se a tak? protože jsem tvor hodně komunikativní, žít jsem ale s někým nechtěla, vdávat už vůbec ne?prostě jsem si podala asi po 2 měsících samoty inzerát na Seznamku na netu. No, můj princ nebyl první, kdo odpověděl a nezastírám, poznala jsem těch hochů a pánů víc, neděste se, kafíčko to jistilo a většinou to jím i končilo:-) Musím říct, že se mi to líbilo, to tajemno, psát si sms, neznat se?bylo to na tom to nejhezčí.. Po pár zklamáních, kterým se nevyhnete ani v životě bez internetové seznamky přijel z druhé strany republiky ON:-) Vypadal mladší, vypadal vystrašeně, maličko koktal, jak se snažil mluvit rychle?a já se nezamilovala:-))))) On se také nezamiloval, ale zamilovaly se do sebe naše těla:-) No je to asi divné, ale tak to bylo, těžko se to vysvětluje, ale byla tam tak obrovská fyzická přitažlivost?a stále je?že to šlo nějak mimo nás?a on byl vedle všeho tak strašně hodný, tak chytrý, tak? že asi za 3 měsíce jsem zjistila, že ho miluju:-) Ale tak moc, že mě to až děsilo? a jeho to postihlo také. Prostě v průběhu času jsem se poznávali, asi by to tak nemělo být, ale měli jsme to opačně?fyzicky hned a duševně postupně a pomalu a bylo to nádherný:-)

Teď jsem čerství novomanželé, před rokem jsme koupili starší domeček, máme malou firmu, kde pracujeme spolu a 3. měsíc se snažíme o miminko:-) Moc svého manžela miluju, on nás také (dcerka na něj nedá dopustit:-) a doufáme, že miminko na sebe nedá dlouho čekat:-)

Diny

 
Sandrine
Kecalka 166 příspěvků 19.08.03 11:30

Ahoj ženy,

tak koukám, že jsem nějak propásla deníček V - Má můj brácha prima ségru?
Jak se vede při úterku? Počasí nic moc, ani mě nemrzí, že sedím v práci.

Naše seznámení? Já ani nevím, svého manžela znám snad odjakživa. Byli jsme v jedné partě na chatě - samí kluci a já, prostě paráda. On se mi vždycky líbil, ale v tom věku se mi líbilo spousta kluků. Potom postupem času jsme na chatu přestali jezdit a naše parta se na čas rozpadla (aspoň jsem o tom byla přesvědčená). Z holky, která lezla na stromy, hrála s klukama fotbal a pozemní hokej se stala vážená studentka ekonomie na FSV UK. Džíny jsem vyhodila ze svého šatníku, nakoupila kostýmky a stal se ze mě neuvěřitelnej snob. Jsem normální holka, takže když se trošku přišmrncnu, vypadám celkem dobře. Zpočátku jsem o nápadníky neměla nouzi, ale přece se někdo tak dokonalej jako JÁ nebude zahazovat s kdekým, že? Čím víc rostlo moje ego, tím jsem se stávala osamělejší. Navenek jsem pořád hrála svojí roli - mladá nezávislá dáma, která nikoho nepotřebuje a za všech okolností je těžce nad věcí. Uvnitř jsem plakala - dovolené jsem místo s kamarády trávila s rodiči, občas mě navštívila moje sedmdesátiletá babička se svým nemožným přítelem. Nemohla jsem se cítit hůř. Bylo mi 22 let a měla jsem pocit, že nežiju, ale jenom přežívám. Připadala jsem si strašně stará. Zhruba v tomhle rozpoložení jsem znovu potkala Jirku. Byla jsem vyjímečně na chatě (po zhruba pěti letech) a on jel ani nevím proč okolo na motorce a zastavil. Ptal se po mým bráchovi, houkla jsem na něj, že tady není a doufala, že Jirka zase pěkně odjede a nechá mě v klidu. Rodiče do mě dloubali - jdi proboha aspoň k plotu a neřvi tady na něj přes celou zahradu. Tak jsem šla - jako šestnácitletej puberťák, neochotně jsem plácala nohama - když si sama sebe představím, jednu bych si vrazila. Jirka mě pobaveně pozoroval. Třásla se mi z toho kolena. Pozval mě na koupání na Slapy. Nechtělo se mi, ale dost dobře jsem nevěděla, jak odmítnout. V tomhle jsem neuměla chodit, byla jsem bezradná. Naivně jsem doufala, že přijede autem. Na motorce jsem seděla naposledy před pěti lety a to na nějakým fichtlovi, tohle byla Honda 650 Enduro, naháněla mi hrůzu. Jirka jak mě viděl, začal se smát a poslal mě převlíknout - sukýnka a pantoflíčky nebyly to správné oblečení na motorku. Dal mi krátkej rychlokurz - jako že se musím naklánět spolu s motorkou a ne proti, abychom to nepoložili a pak se jelo. Byl najednou tak blízko a v takový choulostivý pozici. Pozorovala jsem jeho krk, záda, ruce - tak silný. Byl to můj starej Jirka a přitom byl tak jinej, úplně jinej, než jak jsem si ho pamatovala. Ještě se mnou měl trochu práce, nechtěla jsem si s ním nic začínat jednak proto, že jsem měla hroznej strach pustit si k sobě někoho tak blízko a jednak proto, že je o pár měsíců mladší. Nakonec jsme spolu zůstali. On dělá co mi na očích vidí a já se snažím o totéž. Letos v červnu jsme se vzali - to zas byla moje aktivita, ale o tom jsem vám už vyprávěla. Dneska jsem zase šťastná holka se spoustou kamarádů, už zase nosím džíny a trička a jsem v pohodě. Ve svých pětadvaceti se cítím mladší než ve svých dvaceti. Teď plánujeme rodinu - první pokus nevyšel, depka se nedostavila - květen je podle manžela pro narození dítěte lepší měsíc :-)

Sandrine

 
Koculka
Kecalka 225 příspěvků 19.08.03 11:36

Sandrie,
trefně jsi popsala mé pocity, něco podobného jsem prožívala i já a trvalo mi několik let se z té slupky dostat ven.
Stačí potkat spravné lidi:).
Kočulka

 
Toffifee
Zasloužilá kecalka 622 příspěvků 19.08.03 12:38

Ahoja.
Já jsem taky rozvedená, životem zklamaná. Poprvé vdaná mladá a nezralá. Jak podobné osudy :o))))
Jen nemám děťátko z prvního manželství, o něj jsem přišla :o(
Ahojda a pěkné snaženíčko!
 Zuzka

 
kacule2
Nováček 6 příspěvků 19.08.03 12:42

Ahoj holky,

emimino sleduji už opravdu dlouho, cca 8 měsíců. Jsou to velice dobré stránky, i když mě se to ještě netýká. Ne že bych nechtěla miminko, ale zatím ještě nemáme kde bydlet apod.
Se svým nynějším přítelem jsem už přes půl roku a mohu potvrdit, že seznámení přes internet opravdu funguje. Tenkrát v lednu jsem byla asi půl roku sama a ve škole jsem projížděla internet. Najednou jsem se dostala na stránky seznamky a napadlo mě zkusit podat si inzerát. Nic moc jsem od toho nečekala, ale světe div (a já se divila moc) mi přišly odpovědi od spousty kluků. Nějakou tu dobu jsem si s nimi dopisovala, s některýma jsem se i setkala. S jedním to vypadalo docela vážně, ale pak mě zklamal, tak jsem se na všechno vykašlala, všechny adresy a kontakty na ostatní kluky jsem smazala. Ale co se nestalo, asi po týdnu mi přišel e-mail od jednoho kluka, co že se stalo, že stále čeká na mou odpověď. Tak jsme si začali psát, pak jsme se i setkali a jsme spolu dodnes. Klape nám to a doufám, že si časem nějaké to miminko (a ne jenom jedno) pořídíme.
 Katka

 
Tifani
Kecalka 149 příspěvků 19.08.03 14:30

Ahoj přelétavky,

tak mi to nedá, abych se i já tady zmínila o tom, jak jsem se se svým, teď už manžílkem, seznámila. Nemyslim si, že by to bylo něco originálního, ale protože tady ještě takové seznámení není - přidám se i já se svým životním příběhem.

Seznámila jsem se s manžílkem na vesnické tancovačce - nebyla to klasická tancovačka, ale obyčejné disko - ale v té době mi to přišlo super. Vlastně za moje seznámení může moje teta, protože s tou jsem byla na prázdninách a ona mě na disko pustila - rodiče mě na takovéhle akce nepouštěli. Můj manžílek na mě koukal skoro celý večer (abych to upřesnila díval se mi na prsa - už tenkrát z nich byl celý pryč) - jak jsem tam s kamarádkou tancovala. A tak se pak osmělil a přišel si se mnou zatancovat - pak to bylo moc prima - celý večer už jsme pak jenom ploužili a to i narychlé písničky (((((((((((-:
Sice jsme se museli od vidění znát - to jsme si pak řekli - ale nikdy jsme se spolu víc nebavili a tak mě přišlo, že jsem se seznámila s úplně někým cizím. ¨

Domluvili jsme si na druhý den rande, ale protože jsem byla blbka blbá, tak jsem na nešla - myslela jsem si, že si ze mně dělá jenom legraci. (((((((-: A tak odešel a šel na nádraží na vlak - myslím si, že to bylo hnutí osudu a někde mezi nebem a zemí je napsáno, že my máme být spolu - protože ten vlak měl zpoždění a já jsem se čirou náhodou na tom nádraží vyskytla, i když jinak tam skoro nechodím (a to podotýkám, že jsem nevěděla, že od tam bude). A tak jsme to dali spolu dohromady - opravdu moc si rozumíme, i přesto a nebo možná právě proto, že za pár dní to už bude 10 let od našeho seznámení.

K dokonalé rodině nám ještě něco chybí, ale už se i o to snažíme - tak doufám, že se nám brzy podaří a v květnu budeme mít dalšího člena naší rodiny. ((((((((((((-:

Mějte se prima a všem přeju hodné manžílky jako mám já.

Tif

 
Pavca
Kelišová 6289 příspěvků 19.08.03 15:45

Ahoj holky,

no krásná seznámení, jen co je pravda, moc pěkně se to čte.
A tak taky spěchám se svojí troškou do mlýna a vezmu to malinko ze široka.

V šestnácti letech mi trošku plány s dospíváním a prvními láskami překazily rovnátka. Můj princ mě nechtěl, co prý s hubenou žábou s pupínkama a rovnátkama. Ale nevzdávala jsem to a nakonec došla vítězného konce a prince ulovila. Jenže čas běžel a my jsme se měnili a nakonec sešlo ze slibů „až do smrti“ a vydala jsem se na novou pouť životem s přesvědčením, že ten pravý stejně někde je a já ho jednou najdu.

Nakonec jsem si díky vystudované francouzštině našla bezva práci, která mi zabírala spoustu času a tak nějaký ten rok uběhl, pár přítelů přišlo a zase odešlo, odstěhovala jsem se definitivně z rodného hnízda, naučila jsem se stát na vlastních nohou a vybojovala jsem si svoje místo pod sluncem na pracovním poli.

No a přišel Silvestr 2001/2002, já byla zase sama a staří přátelé mi nabídli, abych strávila ten poslední den v roce s nimi. Lepší plán nebyl a tak jsem jela. Samozřejmě, že mezi nimi byl i ON, který kdysi žábu s rovnátkama nechtěl. A protože dnes už rovnátka nenosím, pupínky se mi podařilo zdárně vystěhovat a vyzáblá žába už taky nejsem, oko padlo do oka a za pár týdnů nám bylo jasné, že tentokrát už ta cesta vedla správně a přišel náš čas. Pomaloučku, polehoučku se nám do srdcí vkradla láska s velkým „L“.

S novým přítelem přišly i nové zájmy, lezení, hory, příroda, víkendy pod širákem, vaření v kotlíku a spousta nových kamarádů. Naučil mě užívat si každé volné chvilky, být v pohodě a hlavně užívat si naplno života. A jak už většina z vás ví, z bezva přítele je už pár týdnů báječný manžel, na všechny radosti i starosti jsme dva a jednou snad budem i tři.
Moje cesta za tím pravým byla klikatá, ale jak bylo v knize života psáno, dostali jsme se k sobě a teď už tu šanci nepustíme.

Krásný den přeje Pavča

 
Dusanovi
Kecalka 390 příspěvků 19.08.03 20:33

Ahoj přelétavky,
já svůj příběh o seznámení psala v deníčku o svatbě… jen jsem ted tak dostala nápad když to tady tak čtu na nové téma… co takhle téma MOJE PRVNÍ LÁSKA ? Psát kdo a jak na ní vzpomíná, komu vydržela, komu co dala apod.
S pozdravem Jarča

 
Miskyna
Nováček 5 příspěvků 20.08.03 08:20

Jak sem se seznamila s manzelem?? Bylo mi 17 a sly jsme s kamaradkou na zabavu .. bylo tam hodne kluku a my se chtely jen bavit .. s nikym si nic nezacinat - jen pokecat a domu .. vecer se protahl a u naseho stolu si sedli hned 3 kluci /jeden z nich byl kamaradky bratranec a ty dva s sebou pritahl/ no holky kdyby ste je videli .. no i kdyz na pohled byli hezci ale ty frajersky keci .. v te dobe jeden delal v mlekarne automechanika /to byl muj manzel/ a druhej rozvazel rohliky a balili zensky stylem ze se mnou to budes mit supr - ja Ti budu vozit rohliky a druhej zase ze mleko .. no nijak zvlast jsme tomu nevenovali pozornost a sli se bavit radeji vedle ke stolu .. noc byla bujara a my prisly domu nekdy k ranu /podotykam - ze rodice nebyli doma tak jsme si to mohli dovolit - jinak by byl tanec/ .. po probuzeni mi kamaradka rika ze mam rande s hezky chlapem .. ja se usmala a rikam - s kym prosim Te .. a je blondatej a ma modry oci. Ona se usmala a rekla ze mam prijit tam a tam a ze tam na me bude cekat .. No necekal - brala sem to jako blbej zert od kamosky ale sly jsme spolu na kafe do mistni restaurace - a oni tam zase sedeli - ta trojka z minuleho vecera. Kamaradka mi ukazuje na jednoho z nich a rika ze s nim mam to rande /cernovlasej,hne­dookej kluk, no presnej opak meho vysveneho prince.. ale jo co by ne - libil se mi/ .. no a to je asi vsechno .. ten vecer jsme odjeli na zabavu .. a pak dalsi vecer kafe, a prochazky a tak .. no a takhle jsme spolu chodili - pak i bydleli v podnajmu - pak jsme si sehnali bydleni vlastni a po 6ti letech jsme se vzali .. a zitra mame páté výročí a mrňouse v brišku…
No ale zas tak ruzove to nebylo .. musim uznat ze za posledni 2 roky jsme se konecne naucili spolu zit a umime se tolerovat a ustupovat .. jinak pred tim to bylo tezky - mame oba dva tvrdou hlavu a nikdy nechce ten druhej ustoupit. Zacli jsme se tolerovat a vic si povidat o problemech .. musim zatukat, ale ted uz je to mooc hezky .. takhle by to mohlo vydrzet - jak se rika - pokud neumreli tak tam stastne ziji do dnes :-)))
Miskyna 24tt+3

 
Miskyna
Nováček 5 příspěvků 20.08.03 08:21

Jak sem se seznamila s manzelem?? Bylo mi 17 a sly jsme s kamaradkou na zabavu .. bylo tam hodne kluku a my se chtely jen bavit .. s nikym si nic nezacinat - jen pokecat a domu .. vecer se protahl a u naseho stolu si sedli hned 3 kluci /jeden z nich byl kamaradky bratranec a ty dva s sebou pritahl/ no holky kdyby ste je videli .. no i kdyz na pohled byli hezci ale ty frajersky keci .. v te dobe jeden delal v mlekarne automechanika /to byl muj manzel/ a druhej rozvazel rohliky a balili zensky stylem ze se mnou to budes mit supr - ja Ti budu vozit rohliky a druhej zase ze mleko .. no nijak zvlast jsme tomu nevenovali pozornost a sli se bavit radeji vedle ke stolu .. noc byla bujara a my prisly domu nekdy k ranu /podotykam - ze rodice nebyli doma tak jsme si to mohli dovolit - jinak by byl tanec/ .. po probuzeni mi kamaradka rika ze mam rande s hezky chlapem .. ja se usmala a rikam - s kym prosim Te .. a je blondatej a ma modry oci. Ona se usmala a rekla ze mam prijit tam a tam a ze tam na me bude cekat .. No necekal - brala sem to jako blbej zert od kamosky ale sly jsme spolu na kafe do mistni restaurace - a oni tam zase sedeli - ta trojka z minuleho vecera. Kamaradka mi ukazuje na jednoho z nich a rika ze s nim mam to rande /cernovlasej,hne­dookej kluk, no presnej opak meho vysveneho prince.. ale jo co by ne - libil se mi/ .. no a to je asi vsechno .. ten vecer jsme odjeli na zabavu .. a pak dalsi vecer kafe, a prochazky a tak .. no a takhle jsme spolu chodili - pak i bydleli v podnajmu - pak jsme si sehnali bydleni vlastni a po 6ti letech jsme se vzali .. a zitra mame páté výročí a mrňouse v brišku…
No ale zas tak ruzove to nebylo .. musim uznat ze za posledni 2 roky jsme se konecne naucili spolu zit a umime se tolerovat a ustupovat .. jinak pred tim to bylo tezky - mame oba dva tvrdou hlavu a nikdy nechce ten druhej ustoupit. Zacli jsme se tolerovat a vic si povidat o problemech .. musim zatukat, ale ted uz je to mooc hezky .. takhle by to mohlo vydrzet - jak se rika - pokud neumreli tak tam stastne ziji do dnes :-)))
Miskyna 24tt+3

 
Magrata
Kelišová 7461 příspěvků 20.08.03 09:27

ahoj holčiny,
jak jsem se seznámila se svým manžílkem?Měla jsem za sebou jeden šílený vztah plný žárlivosti,pod­vádění a vzteku.Po jeho ukončení jsem se cítila naprosto zničená,vyčer­paná.Seděla jsem doma s pocitem,že žádnýho chlapa nechci už nikdy vidět:-) Jednou večer mi zavolal kamarád,ať ho přijdu potpořit na jeho koncert.Nechtělo se mi,ale nakonec jsem šla.Seděla tam spousta neznámých lidí a jeden obzvlašť nepříjemný kluk.Neustále si mě dobíral ,pošťuchoval,prostě prudil. No,v noci mě šel doprovodit na tramvaj a druhý den jsme měli rande na Andělu. Když jsem tam dorazila seděl tam plachý a nesmělý,šli jsme se projít a já mu řekla,že budeme kamarádi.On mi odpověděl,že to tedy ne a od té dobz je to už 7 let co jsme spolu a brzy nás bude o jednoho více:-))

 
Magrata
Kelišová 7461 příspěvků 20.08.03 09:33

no to je hrubka ,jak blázen - samozdřejmě podpořit,to jsou ty hormony

 
Nafteta
Ukecaná baba ;) 1154 příspěvků 20.08.03 10:29

Hlavně,že Vám to jde a že se máte rádi.

 
Koculka
Kecalka 225 příspěvků 20.08.03 11:09

Vidím, že se to tady zajímavými setkáními jen hemží.

Hezké je, jak lásce pomáhá internet - Diny, Toffifee, Kacule,

jak ženská dokáže toho svého mužského klofnout i přes nepřízeň pubertálních potíží - Pavča

a že ještě stále fungují lásky na tancovačkách a při jiných kulturních zážitcích - Petulinka, Tifany, Miskyna, Magrata

Pobavila mě Nafteta svou sebekritičností:), muselo to být pro tebe moc překvapující, když jsi takhle nic netušila.

Já se s vámi holčiny prozatím loučím. Dnes odjíždím za rodiči, do místa plánované svatby a v sobotu mi držte prosím palečky, ať nám to vyjde. Vrátím se asi až po líbankách (hezounké slovíčko:) a určitě dám vědět, jak to všechno dopadlo.
Tak zatím pa pa.
Kočulka

 
Babinka
Povídálka 20 příspěvků 20.08.03 12:45

Já jsem na tom byla podobně. V patnácti jsem začala chodit s o dva roky starším klukem. Po dvou letech jsem se sním rozešla - tehdy mi připadalo, že se na mě strašně váže, nenechává mi žádnou volnost, nesmyslně na mě žárlí, a tou svou přehnanou pozorností mě prostě dusí. Asi jsem ještě nebyla „vyzrálá“.
Po těchhle zkušenostech jsem chodila s kámoškama po diskotékách, občas jsem zašla s nějakým klukem do kina nebo na kafčo. Prostě jsem si užívala své samostatnosti.
Asi po roce - jako čerstvá maturantka jsem se u vody seznámila s klukem - bezva kámoš, ale nic víc jsem nečekala. Jenže tenhle kluk se jaksi nenechal odbýt, byl prostě vytrvalý. Vyptával se na mě všech našich známých. „Nečekaně a náhodně“ se objevoval tam, kde jsem zrovna byla já. No a já jsem prostě nakonec neodolala :-) Teď jsme spolu pět let a příští rok plánujeme svatbu......

 
claudia02
Ukecaná baba ;) 1124 příspěvků 20.08.03 13:23

Koculko,
Ať ti vyjde ten nejkrásnější den D a stejně krásné líbánky.
Claudie

 
Meliska
Kecalka 194 příspěvků 20.08.03 14:03

Zdravím všechny přelétavky :-),
a jak já jsem se seznámila se svým přítelem, bylo to po dvou delších známostech. První trvala necelé tři roky, bylo to na střední škole, takové to lítání po diskotékách, velké zamilování, které končilo maturitou. Uběhly poslední prázdniny a já poznala o pět let staršího chlapa, vysokýho blonďáka s modro-zelenýma očima a bláznivě se zamilovala na první pohled. Nikdy jsem nevěřila na lásku na první pohled. Z počátku bylo všechno v pořádku, chodili jsme na večeře, kupoval mi dárky, na což jsem nebyla zvyklá. Začali jsme spolu bydlet a najednou se všechno změnilo a on měl snad všechny neřesti co mohl mít. A už to šlo jenom k horšímu. Po roce společného žití, no spíš mého samotného žití, jsem sebrala síly a odstěhovala se zpět k rodičům. Abych vám řekla pravdu, tak po čtyřletém vztahu se mi spíš ulevilo. Nějaký čas jsem chtěla být sama a konečně si užívat života, Asi po třech nedělích jsem potkala kamaráda, kterého jsem víc než rok neviděla. Dohodli jsme se, že si půjdem sednout ve čtyřech do hospůdky. Za týden jsme vyrazili na diskotéku a pak do kina. Bránila jsem se tomu vztahu a chtěla jsem mu říct, že dál pokračovat nechci. A pak jsem si řekla, že to ještě zkusím. A dneska jsem strašně ráda, že jsem neodešla. Poznávali jsme si čím dál víc a já se neubránila zamilování. Hlavně jsem se mohla na něho ve všem spolehnout a to platí i dnes. Jsme spolu necelé tři roky, máme byteček a plánujeme svatbu. A já začínám mít vše po čem jsem toužila. Z mé zkušenosti mohu říct, že vše zlé je k něčemu dobré :-).
Meliska

 
Meliska
Kecalka 194 příspěvků 20.08.03 14:05

Koculko, také ti přeji ať v den D jsi ta nejšťastnější nevěsta na světě a moc se těšíme na vyprávění.
Meliska

 
claudia02
Ukecaná baba ;) 1124 příspěvků 20.08.03 14:18

Tohle mě rozesmálo:
NEVĚSTA VYVÁDĚLA
Nevěsta z amerického státu Connecticut byla zatčena během svatební hostiny poté, co po personálu restaurace začala házet svatebním dortem. Osmnáctiletou Adrienne Samenovou rozčílilo, že podnik zavíral na její vkus moc brzy, píše zpravodajský server Ananova.
19.8. 16:10
SOUTH WINDSOR - Nevěsta po personálu hodila i několik váz a potom z restaurace odešla. Přivolaná policie ji našla, jak kráčí ve svatebních šatech po ulici. Poté, co byla zadržena, vykopla mladá žena dveře i okno policejního auta a jednoho z policistů pokousala.

V současné době je sice na svatební cestě, ale jinak čelí obvinění z ničení cizího majetku a z narušování nočního klidu.

Zkopirovano z Novinky seznam.cz
Tomu říkám den, na který se nezapomíná
Claudie :-)))

 
Meliska
Kecalka 194 příspěvků 20.08.03 14:24

Tak je dobrý, to jsem se taky zasmála. Měla to holka s plnou parádou. To aby na těch líbánkách byla co nejdýl a pořádně si je užila. Zajímalo by mě, co na to říkal ženich, ale vypadá to, že ho nevěsta moc nepotřebovala :-).
Meliska

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 20.08.03 16:17

Ahojky holčiny, tak jsem se také odhodlala něco napsat.

Mohla bych své vyprávění začít, jak jsem přebrala kluka jedné holce…
Poprvé jsem T. viděla 24.12.2000. Můj brácha mě se svou přítelkyní po štědrovečerní veřeři a rozdání dárků vytáhl mezi lidi. S T. jsme byli pouze představeni a více jsem se o něho nezajímala, protože byl zadaný. Potom jsem ho viděla ještě před Silvestrem a stále mezi námi panoval naprostý nezájem.
Silvestr jsem původně měla trávit s kámoškou doma ve dvou a televizí. Na poslední chvíli jsem se dozvěděla, že se jí to nehodí, že bude se svým přítelem. Já si řekla, přeci nebudu sedět sama doma. Volala jsem bráchovi, jestli nemají ještě volnou vstupenku a naštěstí měli. Tak jsem šla na Silvestra s bráchovou bandou a co náhoda nechtěla byl tam i T. se svou holkou. Celý večer jsme si jeden druhého vůbec nevšímali až s pokročilou hodinou jsem T. viděla sedět osamoceného u baru a hlavou mi bleskl nápad, půjdu pro něho tancovat, no a on šel. Ploužili jsme spolu hodně dlouho (myslela jsem si že ta jeho tam už není, ale ona chrupkala společensky unavená u stolu) a tehdy konečně až tou blízkostí to mezi námi zajiskřilo. Aspoň mně se to tak jevilo.
K ránu jsme se každý rozešel do svých domovů, já sama se slibem že mi zavolá (říkala jsem si, to určitě, vyprchá alkohol a s ním i nějaký slib), on se svou přítelkyní. Uplynul týden a samozřejmě, že se neozval. Byl pátek a já šla na návštěvu k bráchovi a jeho přítelkyni (mimochodem je T. sestra). Jak tak sedíme a povídáme, najednou mi zvonil mobil, jdu ho zvednout no a on zavolal. Připadala jsem si jako školačka, celá nervozní jsem blekotala do telefonu, že ho ráda uvidím a ať příjde za náma. Chvíli jsem ještě posedeli s T. sestrou a potom si šli sednout na skleničku. Povídali jsme o všem možném, bylo mi s ním dobře. A „zlatý hřeb“ večera byl, že se tam objevila jeho přítelkyně. No co vám budu povídat, scéna jako vystřižená z filmu, T. to dlouho nevydržel a vypařil se jako pára nad hrncem a já si říkala, tak tohle je konec všeho. Druhý den mi T. zavolal a omlouval se mi, ale to bylo všechno. Asi mu bylo trapně a myslel si, že ho už nikdy nechci vidět. To se mýlil. Hned v pondělí jsem hžavila dráh a šli jsme si spolu posedět. Postupně jsem se dozvěděla, že jejich vztah už delší dobu nefungoval a setrvával v něm více méně ze zvyku. Náš vztah se rozvíjel pomalu, ale jsem hrozně ráda, že jsem T. poznala a dá se říct, že to bylo souhrouu náhod. Byl to prostě osud a nikdo mi to nevymluví.
Nikdy jsem si nemyslela, že budu chtít mimčo, až těď s T. Předtím jsem se vždy vrhala skoro na každého psa a kočárky jsem míjela bez povšimnutí. To se změnilo, psy mám ráda pořád, ale už nakukuju do kočárků a hloupě se uculuji na ta slaďoučká miminečka. Poznala jsem v T., že on je ten pravý, s kým bych chtěla mít úlnou rodinu. Předtím jsem měla dva delší vztahy, ale nikdy mě to takhle nechytilo.
Loni jsme měli svatbu, jen to malé štěstíčko nám zatím ještě schází.

Omluvte můj sloh, psaní nikdy nebylo mou silnou stránkou. :-) To jsem sama sebe překvapila, jak je to dlouhé :o)))). Doufám, že vás mé vyprávění moc nenudilo…

Krásný den
Jitka

 
naivnikacatko
Kecalka 140 příspěvků 20.08.03 21:52

Ahoj holky, tak já bych taky ještě přidala to naš seznámení, nebo teda spíš pár rozhodných okamžiků :-)

Seznámili jsme se totiž když mě bylo skoro 16 a jemu čerstvých 15.. byli jsme oba za školou a s jeho starším bráchou chodila moje kámoška, která nás seznámila. Ještě ten den jsme skončili u nich doma, protože ta kámoška chtěla počkat na toho bráchu, ale samotný by jí to bylo trapný. Jak jsme tak čekali, tak najednou vytáhli vodku, že si trošku zkrátíme čas :) Jeden panáček, druhej, pak jsem šla na záchod a můj vtipnej budoucí manžílek mi nalil panáka, ale místo vodky tam dal 84 % líh. Já se vrátila z WC a už na mě kejvali „na eeeex“. já samozřejmě jako světačka to tam kopla a abych si nezničlila image, tak jsem nedala najevo, že mi trošku hoří krček :) Tím jsem na něj myslím poprvý zapůsobila hihi :) Jenže jsme byli fakt mladí, on vypadal jak kuře, tak mě vlastně ani nenapadlo, že bysme spolu mohli chodit.

Pak jsme se potkali asi po roce na kulečníku.. a tam už měl ty svoje kukadla a já byla úplně ztracená. Jenže jsem pak šla do nemocnice na vyndání mandlí, 14 dní pak musela ještě zůstat doma a když jsem vylezla mezi lidi, tak jsem zjistila, že má jinou! Protože si myslel, že se mu vyhýbám, když jsem nikde nebyla.. tak jsem si říkala, že to nemám zapotřebí se někoho doprošovat a odjela s našima na dovolenou na Osiku (poslední společná). To opět nevěděl, tak u nás chudáček furt zvonil a zvonil..

No po návratu jsme se potkali u rybníka, dali si randíčko v hospodě.. teď nevím, jestli to mám přiznat, no… ještě ten večer skončili v pelíšku.. a bylo to tak senzační, že jsme se po osmi letech vzali a už máme drobečka Verunku :-)

Chichi tak další příběhy sem! :))
Naivní kačátko

 
Anonymní  21.08.03 15:13

Ahojky všem, které zabrousily až sem,
takže nakonec ani já neodolala a rozhodla se přispět se svou troškou do mlýna.
Po rozchodu s přítelem (mimochodem se nám to povedlo na dovolené…senzač­ní,že?;-) jsem i já toužila být chvilku sama. Měla jsem dost vyptávání kam a s kým jdu, kdy se vrátím, nepříjemných poznámek žárlivých kamarádek a stejně žárlivého bratránka mého přítele (fakt se mi to nezdálo, dokonce mi to jednou řekl do očí). Vždycky jsem byla samostatná, takže mi nedělalo problém být sama se sebou 24 hodin denně + kamarádky, kamarádi, přátelé a známí. Absolutně jsem neměla touhu se k někomu zase vázat.
Pak k nám do firmy přijel na jednání velmi pohledný mužský, se kterým jsem byla hodně v telefonickém kontaktu díky pracovním povinnostem. Ale osobně jsme se viděli poprvé. Já si z toho jen pamatuji, že byl pěkný. Víc nic. Měla jsem svou práci, kterou jsem potřebovala dodělat. Odjel a já si toho ani nevšimla.
Po pár dnech na telefonu mi navrhl (drze) tykání a za dalších několik dní jsme přešli na komunikaci přes ICQ. To už jsem začínala vnímat, že se mnou flirtuje. No jo, jenže já ani nevěděla, jak vypadá!!!
Pak následovala firemní akce (prezentace), kam byl jako VIP host pozvaný i on. Domluvili jsme se, že bychom tam mohli spolu prohodit pár vět z oka do oka. Jenže já v tu chvíli musela s pravdou ven - že si ho vůbec nepamatuji. Docela ho to zarazilo. Takže když tam konečně dorazil, musel mi 2× říct, že to je on :o) V duchu jsem konstatovala, že je to fakt fešnej mužskej…vůbec nechápu, že jsem si ho nepamatovala - no, asi jsme měla tenkrát opravdu moc práce ;-) Pokecali jsme a on pak musel frčet domů (Zlín). Sice mi přislíbil oběd, až opět přijede do Prahy na jednání, ale protože jsem znala svého šéfa, rovnou jsem se s tím rozloučila. A dobře jsem udělala, šéf nám nedal ani šanci, protože M. patřil mezi naše VIP klienty, takže si ho hleděl sám.
Ale naše komunikace po telefonu a ICQ nepřestávala a já začala zjišťovat, že se mi s ním dobře povídá. Až jsem toho věčného slibování obědů měla dost a navrhla mu oběd na poloviční cestě mezi Zlínem a Prahou. Takže jsme se dopravili do Jihlavy, kde to ani jeden z nás neznal. Naše první rande je pro mě nezapomenutelné. Jednak jsem trošku zbloudila, jednak se mi urval díky dlaždičkám podpatek, bylo hnusně, ztratila jsem se v muzeu a z tankodromu k ZOO jsem byla zaflákaná až k hlavě. A to mě ještě M. uváděl v jednom kuse do rozpaků a já se červenala jak malá holka :o) Loučili jsme se v podvečer, já mu jen chtěla podat ruku (přeci jen, byl to náš firemní klient ;o), on mě k sobě přitáhl a políbil. Cestu zpět do Prahy si nepamatuji, protože jsem jela v jakési euforii.
A pak za mnou začal každých 14 dní jezdit na víkedny. (první víkend popisovat nebudu, to by dalo na samostatnou kapitolu).
Bránila jsem se tenkrát citům, které se ve mne probouzely, nechtěla jsem se zamilovat a pak jsem si nechtěla přiznat, že jsem zamilovaná. Přestože to byl vztah na dálku, bylo to mezi námi hodně intenzivní, takže jsem se stejně nakonec neudržela a vybalila na něj, že ho mám velmi ráda. Naoplátku z něj vypadlo, že mě taky miluje, přestože se tomu bránil. Takže jsme na tom byli dost podobně ;-)
A po společné dovolené na lyžích podal výpověď v práci a přestěhoval se za mnou do Prahy. Takže teď spolu vegetíme v 1+1 a těšíme se, že k našemu (původně mému) psu přibude ještě jedna radost…někdy v brzké budoucnosti, až dořešíme bydlení.
Přiznávám, že ještě dnes si mě M. dobírá kvůli tomu, že jsem si ho tenkrát ani nevšimla ;o) Ale co, ne vždycky musí být paf ženská, ne?

Tak jo, to je asi všechno (hodně jsem to teda zkrátila ;-)
Mějte se moc a moc príma a těším se na další deníčky.

Kissie

 
katusa1
Povídálka 20 příspěvků 21.08.03 15:32

Zdravím přelétavky :o)

Moc krááásné ty vaše seznámení holčiny, fakt jsem se pobavila :)))

Naivnikacatko: to je super :))))))))

Tak a jááá:
S přítelíkem jsem se seznámila na plese 80tých let. Tenkrát jsem tam přemluvena vyrazila s kamarádkama, byla jsem chvíli po ukončení vztahu s klukem, kterýho jsem fakt milovala.. takže se mi nikam nechtělo.
Když jsme dorazili do kulturního domu (samozřejmě vymóděné styl 80léta) tak už byl jediný volný stůl hnedle u vchodu, tak jsme ho zabraly. Bylo nás 5 holek. Jelikož byl únor tak jsme si na zbylé židle daly bundy a ostatní věci. Pak jsme všechny vyrazily na parket.. a trsaly a trsaly. Po menším tanečním maratonku jsme šly k baru pro pití a pak si sednout. Jenže když jsme se vracely od baru tak koukáme a náš stůl je obsazený.. docela nás to načuřelo a červené vzteky jsme šly k nim. :))) Samozřejmě u našeho stolu sedělo 6 kluků a naše věci částečně nacpané na jediné židli a částečně na zemi. Já jakožto největší kecálek jsem okamžitě začala šílet, že jsou slepí nebo co a že naše věci leží na zemi a tak vůbec.
Klukům to přišlo velmi vtipné a začali se řehnit.. tak mě to vytočilo ještě víc a jala jsem se po stole přelézt dozadu pro naše věci. Bžel samozřejmě se mi povedlo na sebe vylít jedno z jejich piv.. no co vám mám povídat byla jsem naštvaná, mokrá a v dlouhý sukni jsem lezla po stole :))))
Jak jsem se tam tak sápala tak jeden z těch kluků tedy řekl, že se vejdeme všichni ne? (bylo tam absolutně plno) No a holky se teda nějak tak nacpali ke klukům vepředu.. a já byla uplně vzadu. No tak mi holky podaly moje pití a chvíli jsme jen tak pokukovaly a pak už vykecávaly.. jenže já byla naštvaná tak jsem jen seděla jak bluma a nic :))) Vtom kluk co seděl nejblíže řekl jestli půjdu tancovat.. tak jsem řekla NE! (ani jsem se na něj nekoukla) A on ale pojd a suveréně mě chytil za ruku a šlo se :o)) Při tanci jsem si všimla, že je nějak krásnej.. (zrovna den předtím přiletěl z dlouhodobého pobytu v Izraeli, takže byl super opálenej :)))
Noooo a už je to 3,5 roku co jsme spolu :))))

Katusa

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 21.08.03 19:01

Ahoj holky!

Já jsem o svém seznamování psala obšírně v maminkovském deníčku někdy na jaře.

Další deníček povede Pavča s Anini. Témata dalších deníčku budou: Večné hubnutí, Intimníček (s anonymními příspěvky na lechtivá témata), Ach ty velké slevy aneb Výhodný nákup, Televizní seriály. Kdo máte o některé z témat zájem, může se o něj přihlásit.

Alice

 
Anonymní  21.08.03 19:17

Ahoj Alice,
jestli jsi ty a i ostatní pro ráda bych si vzala ty Televizní seriály … ale až jako téma v září, protože příští týden nebudu na netu a určitě bych nezvládala pročítat a komentovat

Marti (Norreen)

 
Anonymní  21.08.03 19:51

Tak zase jedno skvělé téma :-) k tomu nejde nenapsat…

Koukala jsem kolik se vás seznámilo buď přímo přes internet nebo jeho pomocí… no i já s s manželem seznámila díky internetu, v roce 1999 v době, kdy do kin přišel film láska přes internet - to víte, že pak jsme si od známých vyslechli své

Psal se rok 1999 - vzpamatovávala jsem se z rozchodu po 5letém vztahu. Ten rozchod nebyl ve znamení scén a vůbec ne ve zlém, a i dál jsme spolu s bývalým přítelem vycházeli velice dobře, ale o tom psát nechci (i když seznámení s ním by také bylo na další komentář - a dlouhý)

Ovšem březen 1999 vznikl projekt ecity - možná, že některé víte, o co se jedná. Byl to společný projekt ebanky, IOL a Paegasu a cílem bylo naučit lidi používat internet v běžném životě, vyhledávání, nákupy apod. Plnily se různé úkoly. A samozřejmě byl u daného projektu naprosto nezbytný „chat“. Chodili jsme kecat pravidelně každý den a potom jsme se začli scházet. Když jsem šla na sraz poprvé, tak jsem měla srdce až v krku a bylo mi úplně špatně z nervozity. Když jsem dorazila, pouze jsem se s těmi lidmi setkala a během chvíle z důvodu nevolnosti musela odejít domů. Ale už tenkrát jsem si všimla sympatického kluka - a už tenkrát jsem si řekla, že takhle nějak by měl vypadat ten můj „pravý“. Nemyslela jsem právě tohohle (vždyť byl mladší), ale takového nějakého.
On si říkal, že jsem taková nenápadná šedivá kancelářská myš a svorně s dalšími, že na další sraz už určitě nepřijdu, protože mě vyděsili (tak zlé to nebylo) - ono své udělalo i počasí a tlak - samozrejmě + ta nervozita.
Ale o tyden pozdeji jsem opet na sraz dorazila… a casteji jsem si dokazala najit v praci chvilku na pokec … ten sympaťák měl podobný smysl pro humor, i podobné zájmy a názory :-)

Potom jsme jeli na akci na čarodějnice - a když všichni ostatní šli spát, tak jsme zůstali skoro celou noc vzhůru a povídali si o životě o svých názorech a mnohem víc soukromého, co nebylo pro vyprávění v celé partě… a zjistili jsme cim dal vic spolecnych zajmu…

na dalších srazech jsme si častěji sedali k sobě. Potom jednou neměl co dělat o víkendu. Rodiče byli pryč a přemýšlel s kým s kamarádů někam vyrazit nebo něco podniknout. Moc mě tenkrát potěšilo, že si vybral právě mě. Popovídali jsme si na chatu a domluvili si výlet na Kokořín. S tím že přijedu už v pátek a stavíme se u nich v internetovém baru a v sobotu si uděláme výlet…
A jak to dopadlo? V baru jsme se skutecne stavili, ovšem na žádný výlet se nejelo. Večer jsme si dali nějakou tu skleničku a nakonec jsem u něj ztrávila celý víkend a bylo nám fajn. Od té doby jsme byli na spoustě výletů a vůbec nám nevadí ten opačný věkový rozdíl …

A náš dohodnutý výlet na Kokořín? Tak naši první společnou návštěvu Kokořína jsem popsala v deníčku - Svatba jako řemen.

Ano na Kokořín jsme se dostali 22.6.2002 - kdy jsme tam měli svatbu

Marti (Norreen)

 
claudia02
Ukecaná baba ;) 1124 příspěvků 22.08.03 10:26

No, trochu jsem doufala, že když mám ten příští deníček od předminulého týdne u Pavči „zamluvený“ a psala že OK, že ho konečně pošlu.
Claudie

 
katusa1
Povídálka 20 příspěvků 22.08.03 12:30

to je taááák romanticky :) že jste se tam nakonec brali :)

Katusa

 
Pavca
Kelišová 6289 příspěvků 22.08.03 14:31

ahoj holky,

protože Claudie má svůj deníček už nachystaný a moc ráda by se s náma o něj podělila, odložíme můj a Aniččin o jeden malinkatý týden, alespoň se nám Alice stihne vrátit z dovolené (a protože má hodně společného s jídlem a vařením budu ráda, že bude aktivní v deníčku).

Jsem ráda, že máte zájem vést svoje deníčky a hledáte napínavá témata.

Takže, Claudie, sem s novým deníčkem, už se na něho moc těším.

 
claudia02
Ukecaná baba ;) 1124 příspěvků 22.08.03 15:12

Díky moc za projevenou důvěru , právě jsem Ti poslala odpověď do os.zpráv a v sobotu večer to posílám, ať to stačí přes neděli projít „cenzurou“ :-)) a v pondělí tu je. Co do dýlky se máte na co těšit :-)))
Pa pááá, užijte si víkendíka
 Claudi

 
Diny
Ukecaná baba ;) 2096 příspěvků 22.08.03 18:30

Ahojte přelétavky, doufám, že to nepopletu, ale můžu se přihlásit o deníček „Věčné hubnutí“?:-) Jestli si ho ještě nikdo nezabral, tak bych moc ráda, tohle téma mě má moc rádo a drží se mě už tak 10 let:-))) Jen bych potřebovala odstartovat, kdy ho mám napsat, jestli za týden, za měsíc, kdy prostě na mě přijde řada:-)

Přeji krásný víkend:-)
Diny

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček