Přes půl světa, abych poznala sebe sama

Emilie  Vydáno: 22.03.12

Někdy musíme opustit vše pro nás známé a milé, odjet někam pryč a udělat to prostě jinak a netradičně, abychom si všechno uvědomily tak nějak z jiného pohledu a v jiných souvislostech. My mámy bychom měly hlavně zase najít samy sebe.

Asi se na mě moji rodiče už nemohli dívat, na tu trosku, co zbyla z kdysi živé (a relativně štíhlé) holky, co neposeděla, a tak jsem dostala nabídku jet s mámou přes půl světa na dovolenou, na dámskou jízdu, kde si budeme užívat jako dvě ženské po svém. Povedlo se, vyrazily jsme, vrátily se a pominu-li to, že jsem tam byla se svojí mámou, tak to fakt stálo za to. Tatínek si zatím doma taky vzal dovolenou a užívali si s kluky na chalupě. Když jsem se vrátila, každý se mě pak ptal, jestli se mi stýskalo, a čekal zkroucený obličej žalem, že jsem se nemohla dočkat.

Uvědomila jsem si to v plném rozsahu, když jsem se vrátila do prázdného domova (kluci byli na chalupě do konce víkendu), že vůbec. Za což jsem se současně zastyděla, ale taky jsem dostala prostor přemýšlet o tom, proč jsem se domů netěšila. No, největší (a nejdůležitější) příležitost jsem dostala asi tak 15 minut po příjezdu kluků domů. Naklizený dům okamžitě změnil své vlastnosti a fyzikální zákony, které dosud fungovaly (mám na mysli i ten, který je pro mě naprosto nepochopitelný, ale zřejmě funguje – že se letadlo udrží ve vzduchu, a to dokonce i přes šest hodin!), opět přestaly fungovat.

Uvědomila jsem si, že jsem přijala pochvaly a lichotky za to, že jsem dokázala dovolenou připravit, ale hlavně, že jsme se s velmi chabou znalostí angličtiny dokázaly z toho světa a ještě s mezipřistáním a bez asistence delegáta na letištích vrátit domů (letěly jsme běžnými linkami). I za to, že jsme se samy dokázaly zorientovat v cizích zemích, používat místní dopravu, jezdit na soukromé výlety, atd. Ale za to, že malí členové mojí smečky dokážou během necelých deseti minut zbourat vše, co jinak člověk pracně několik hodin budoval a připravoval (a vařil a pral a uklízel), za to se prostě pochvaly už neudělují. Za to na vás tak maximálně někdo může koukat mezi prsty, jak jste neschopný.

Abych nekecala, moje děti jsou tak neoddělitelnou součástí mě, že mi pochopitelně jejich nepřítomnost vadila. Ale jak jsem si uvědomila, z toho světa nových zážitků se mi prostě nechtělo zpět do stereotypu, kdy se můžete rozkrájet, a ono to není vidět. Kecám. Zatím to není vidět. To se prostě uvidí, až oni sami třeba jednou budou mít partnera, rodinu. Buď jak buď, povedlo se. Vrátila jsem se odpočatá, získala jsem nové zkušenosti, ale hlavně sebevědomí, že se jen tak neztratím. Že dokážu víc, než jen neustále a (marně) uklízet drobky, třídit ponožky, vyměňovat plíny a házet kostkou při Člověče nezlob se!

Asi kvůli tomu pocitu nemusíte hned přes půlku světa, ale najděte si ho. Třeba v autoškole nebo na kurzu břišních tanců. Uvědomte si, že sice jste matkami, ale to, co z vás dělá dobré mámy, je mnohem, mnohem hlouběji. Nezazděte to v sobě jen kvůli mýtu, že dítě je na prvním místě, protože – kde pak jste vy?

P. S. Učte se jazyky a nevymlouvejte se na to, že nemáte čas, že jsou vám k ničemu a že na angličtinu (stejně jako já) nemáte buňky. Učte se jakýkoli jazyk a nenechte si vymluvit, že není světový, že se jím nedomluvíte a že jsou to vyhozené peníze za jazykovku. Protože já jsem komunikovala, a s úspěchem, rusky! A taky na mně koukali, proč nechodím do jazykovky na angličtinu, němčinu, francouzštinu, španělštinu… proč proboha na ruštinu?

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.2 bodů
 Váš příspěvek
 
lleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21257 příspěvků 2 inzeráty 22.03.12 08:55

Emilie moc krásný deníček.
Já tekhle občas vypadnu na víkend ke kamarádce. Přiznám se taky se mi nestýská, jenom večer, když už máme s kamarádkou zhasnuto, tak mi Vítek trochu chybí, ale jen co ráno vstanu, tak jsou chmury pryč. Bohužel se vždycky vrátím z víkendu odpočatá a po prvních 2 dnech, začínám opět cítit únavu.

 
Angua
Hvězda diskuse 50652 příspěvků 22.03.12 09:20

Uklízet, prát, vařit? Za to ocenění netřeba, to je normálka, vždyť jsi přece ženská. Zato neztratit se, domluvit se, připravit, zorganizovat? Jak bys to mohla dokázat, vždyť jsi přece ženská :mrgreen: Tak je to s tím oceňováním…

Moc hezky jsi to napsala. A já už jsem si říkala, jestli nejsem divná, když dítě z občasné procházky s někým jiným nevyhlížím se slzou v oku, ale naopak si kollikrát říkám „ještě nechoďte, ještě nechoďte“ :lol: :lol: :lol:

 
marra  22.03.12 09:32

Emi, jak ja ti zavidim!

Na fotce vypadas uzasne, a souihlasim se vsim ,co jsi napsala,ja se kazde rano modlim,ze treba nekdo bude tak solidarni a rekne ja si vemu kluky na par dni,zajed si nekam dpocinout,zatim se tak nestalo,nicmene se na tu chvili tesim,a prisaham,ze si ji uziji plnymi dousky :potlesk: :potlesk:

 
teresa20  22.03.12 10:46

Krásně napsáno Emilko, jako vždy :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :mavam: :mrgreen:

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 22.03.12 13:46

SUPER DENÍČEK … opravdu mi hodně zlepšil náladu :srdce: Teď jsem momentálně v tom rozpoložení, že se cítím úplně děsně. Jediné na co jsem dobrá je na úklid, vaření, starání se o dceru. Nikdo to neocení, ale když něco z toho není ok, tak mi to každý dá pěkně sežrat. Ale já jsem něco víc, než jen domácí puťka, uklizečka, kuchařka, pečovatelka, atd. … jsem žena, která si chce ještě užít života … ne jen prostě přežívat :cert:
Večer si jdu sednout s kamarádkama (nemají ještě děti) na vínko, tak si snad trochu pročistím hlavu :D Jinak děkuji za tento deníček, asi bych už měla přestat říkat, že nemám na nic čas a věnovat se trochu i sobě … :kytka:

 
Lizbeth
Extra třída :D 12981 příspěvků 22.03.12 15:00

Emilie, hezky jsi to napsala.
Hlásím se do klubu NESTÝSKAČEK..Moc hlídání nemám a jen velmi zřídka se objeví chvíle, kdy jsem bez dětí..O to víc si uvědomuji, že nejsem žádná plačka a vydržela bych i o dost víc :oops: ;)

Ale musím ti napsat, že z většiny tvých příspěvků a nyní i z deníčů téměř VŽDY cítím velkou a hlubokou nespokojenost..Vím, že máš nějaké problémy s manželem - to vím jen povrchně..Ale řekla bych ,že tě to ničí dlouhodobě. Je mi to líto.
Mám pro tebe jen jednu radu: Bud sobec a bude ti krásně. :* :srdce: :hug:

 
Mia82
Neúnavná pisatelka 17269 příspěvků 23.03.12 17:36

Emi- super naspané ;) A na fotce jsi kočka :) Lizbeth má pravdu, musíš být sobec, jinak tě to zničí :hug: :hug: :hug:

 
devi108  23.03.12 19:31

ahoj! píšeš mi přímo z duše!!!
PS" když jsem měla naposledy touhu fakt vypadnout, už jsem měla i naplánovaný, že vyrazíme přes půl republiky, tak jsem dostala zápal plic a skončila ve špitále, ale holky já si tak odpočinula a ty fajný ženský, který jsem na pokoji měla, ikdyž se jich tam za těch devět dní vystřídalo dost, my jsme tak kecaly až mě pusa bolela a neměla jsem čas ani myslet , jak to doma zvládaj chlapi sami :-) ale oni to zvládli dobře a já jelikož mi nikdo nehlídá malýho, potřebovala pauzu a nabrat sílu

 
Alenaxxxx  27.03.12 21:33

Jaký si to kdo udělá, takový to má… moc neuklízím, skoro nevařím, něco se naučil chlap a něco prostě nedělám, dokud to není opravdu vážně nutné. Částěčně při dětech pracuji, věnuji se svým koníčkům, dětem, dojedu si autem kam chci a potřebuji a hlavně snažím se užít si života a rodinu. Okna mám špinavé, doma je spousta věcích nedodělaných, ale když mám na výběr jestli umýt okna a nebo si jít zajezdit na koni a povozit děti, volba je jasná :-) V zimě mě to ven moc netáhlo, tak jsem pracovala jako šroub, taky jsem zanedbávala domácnost… ale když mám na výběr vydělat pěkné peníze a nebo uklízet - volba je jasná :-) Pořád si říkám, že až mi bordel fakt bude přerůstat přes hlavu, radši si zaplatím paní na úklid, ale zatím to tak nějak zvládáme… A cestování pro mě no problem, s jedním malým dítětem jsem zvládala práci v cizině a lítali jsme letadlem každý týden, teď nikam daleko nechci, ani kdybych dovolenou vyhrála, nějak jsem se přesytila cestování.

 
anavi86
Stálice 92 příspěvků 30.03.12 23:16

Protože Rusky se dneska taky domluvíš všude :D :D Moc pěkný deníček, přesně takhle to teď nějak cítím. Malému bude rok, nejhezčí období našich životů prožívám na místě bez přátel, teda nemám nikoho doopravdy blízkého kromě muže a jeho rodiny. Rozhodla jsem se, že aby bylo šťastné dítě, musí být šťastná maminka, už dlouho mě to táhlo do mého rodiště, tak jsem teď začala plánovat velké rodinné stěhování na rodnou hroudu. Buď jak buď chlap je pořád v práci, tak je mu jedno kam za náma bude jezdit, ale já potřebuji blízké přátele a svoje sestry a rodinku kde byla vždycky sranda. Aspoň na období té mateřské a pak se uvidí. Když budu mít zase s kým chodit ven, tak se snad začnu i něčemu věnovat, ale v momentálni situaci na vesnici a bez řidičáku, se to fakt nedá. Hodně štěstí všem maminkám, aby se brzo našli a byli spokojené a šťastné. :kytka: :kytka:

 
laducha
Neúnavná pisatelka 18361 příspěvků 01.04.12 08:53

Emilie, hezký deníček k zamyslení se sama nad sebou.
Zrovna dneska jsem bilancovala…jsem tlustá, stará, bez práce, bez peněz, bez chlapa, zavřená doma, s nemocným dítětem a tak trochu mi z toho hrabe, prostě ponorka jako vyšitá.
Včera dorazila kamarádka, v pátek tu byl EX tchán. Ano, tak „zoufalá“ jsem byla a volala mu, jestli se nechce stavit, aby mi nehráblo docela 8)
Potřebovala bych uklidit doma a potřebovala bych uklidit i v duši.
Držím palce, ať jsi, v rámci možností, spokojená a v pohodě. A držím je i sobě :hug:

Vložit nový komentář