Příběh o mexickém rybáři a mateřské dovolené

Žena 007  Vydáno: 25.11.13

Tento léčivý příběh koluje po internetu v desítkách variací. Nejvíc se mi líbí ta s mexickým rybářem. Pohodlně se uvelebte na židli, uvařte si bylinkový čaj nebo kafe podle denní doby a svého naturelu, a poslouchejte, milé maminky.

Jednoho dne na pobřeží oceánu kdesi v Mexiku se na pláži setkali rybář a obchodník. Rybář právě vytahoval z vln svou loďku s několika krásnými tuňáky. Obchodník tu byl na dovolené. „Dobrý úlovek,“ pochválil obchodník rybáře, „Jak dlouho Vám trvalo, než jste je ulovil?“ „Ale, jen chvíli,“ usmál se rybář. „Proč jste tedy nezůstal na moři déle a nenalovil jich více?,“ nechápavě zakroutil hlavou obchodník. „Protože tohle mé rodině pro dnešek stačí,“ odvětil rybář. „A co děláte po celý zbytek dne?“, vyzvídal obchodník. „Hmm, hodně spím, chvíli si hraju se svými dětmi, siestu trávím se svou ženou, navečer chodíme do vesnice, dáme si víno, zabrnkáme na kytaru a popovídáme si s přáteli.“

Obchodníkovi samým rozčilením přeskočil hlas. „Dovolte, mám vysokou školu, pomůžu vám. Když budete lovit ryby déle, budete si moci pořídit větší loď. Z výnosů z úlovků této větší lodi si můžete koupit celou flotilu a potom už nebudete muset prodávat ryby přes zprostředkovatele, ale prodáte je přímo zpracovateli, eventuálně si otevřete vlastní konzervárnu a založíte vlastní značku. Tak byste měl kontrolu nad celým řetězcem, jenom byste se musel asi přestěhovat z téhle vesnice do hlavního města, protože tam se dělají ob-cho-dy, rozumíte?“

Rybář trpělivě poslouchal a rozmotával přitom sítě: „Jak dlouho to celé bude trvat?“ „Tak patnáct, dvacet let, postavit si vlastní podnik a značku chce čas a odhodlání.“ „A co bude pak?“, zeptal se rybář? „Pak můžete jít do důchodu. Budete hodně spát, hrát si s vnoučaty, odpočívat se svou ženou a večer si zajdete do vesnice na pohárek vína s přáteli.“ „Copak už toto všechno nedělám?“ opáčil klidně rybář.


Na mateřské „dovolené“ jsem strávila šest let svého života. Troufám si říci, že to pro mne osobně byla druhá puberta - totiž já před mateřskou se značně liší od já po mateřské. Vidím svět z jiného úhlu, mám jiné priority. Celých šest let jsem (se) rozdávala a postupně cítila, že musím začít něco dělat. Něco jen pro sebe. Cokoliv. Po těch šesti letech byl brala jakoukoliv práci mimo domov. Obdivně jsem sledovala důležité manažerky se dvěma mobily u ucha a nebetyčně vysokými podpatky, na kterých rozhodně bez úrazu neprojdete dětským hřištěm.

Asi před půl rokem jsem se stala jednou z nich. Konečně vlastní příjem, nezávislost, kariéra… V práci si mě váží, dokonce mě občas někdo spontánně pochválí (poprvé jsem se málem rozplakala dojetím). Veškeré požadavky v celých větách a se zdvořilým „prosím“. Po šesti letech zažívám ten luxus dokončit větu a myšlenku. Kdo by to nechtěl, kdo by se nesnažil.

Jednou večer jsem přišla domů opravdu hodně unavená. Ne fyzicky - sezení u počítače není žádná velká námaha. Ale v hlavě úplné prázdno. Totální reset. Kluci se na mě hned u dveří sesypali a já je seřvala. Že mě přivedou do Kroměříže a že si rozhodně nepřeju, aby mě tam jezdili navštěvovat. Za chvíli ten starší přicupital, v ruce obrázek: „Maminko, nakreslil jsem ti Kroměříž, tam si odpočineš.“ Nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo brečet. V té chvíli jsem strašně moc zatoužila vrátit se do oněch dní mateřské, které se táhnou jako med bez počátku a konce. Kdy s dětmi máme čas na sebe, děláme blbinky, vaříme spolu a čteme pohádky.

Mateřská rozhodně nebyla po finanční stránce procházka růžovým sadem. A přece stejně jako rybáři, to málo nám na tu dobu nějak stačilo. Můj muž chodil „lovit“ a my jsme hodně spaly, hrály si a povídaly s přáteli. S odstupem času si říkám, že to možná bylo více, než jsem dokázala vnímat.

Jste s něčím spokojení tak, jak to je, i když byste mohli mít víc?

Autorka vlastní blog www.zena007.cz - Mateřství s nadhledem, domácnost s málem. Tento text byl uveden se souhlasem administrátorů.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.6 bodů
 Váš příspěvek
 
locika
Neúnavná pisatelka 15887 příspěvků 25.11.13 01:19

Úžasné :kytka: Já jsem tuto touhu vrátit se do práce měla první měsíce na mateřské s prvním dítětem…ale postupem času mě víc a více myšlenka na návrat do práce opouští…tedy ne že bych se chtěla stát závislá na našem sociálním systému, ale…právě to vědomí, že jen teď a nikdy jindy už to nebude tak úžasné a nebudu už s dětma doma celé dny, dívat se, jak si bezstarostně hrají, jak se učí nové věci, jak jsou báječní…právě to mě každým dnem víc a více utvrzuje v tom, že je to nejvíc, co si můžu přát :srdce: Chápu tě…ale jo, jsou i dny, kdy si nepřeju nic jiného, než vypadnout ven v sukni a vysokých podpatcích něco řešit na veledůležité schůzce :mrgreen:

 
joaska  25.11.13 06:27

:) ano ano :kytka:

 
bini851
Kecalka 327 příspěvků 25.11.13 09:44

Bezvadné a pravdivé :mavam:

 
bbetty
Kecalka 131 příspěvků 25.11.13 10:38

Svatá pravda!!!Každá mamina na mateřské musí potvrdit, že máš absolutní pravdu. :lol:

 
PetiteFillette
Extra třída :D 13845 příspěvků 1 inzerát 25.11.13 10:58

Přesně jako locika, zdrhala jsem od prvního dítěte do práce ne kvůli výdělkům, ale kvůli komunikaci s někým dospělým.. Když jsem prošvihla její první slovo, brzy jsem si to rozmyslela a co nejdřív v práci skončila. Dodnes toho lituju. S druhým dítětem to už takto nevnímám, i když jsem neskonale vděčná, když přijde manžel z práce a můžu mu děcka hodit na krk :) Tentokrát si ale doslova užívám pohled na to malé stvoření a do práce bych nešla, ani kdyby mě na kolenou prosili :srdce:

 
iliska87
Ukecaná baba ;) 1358 příspěvků 25.11.13 12:58

Krásně napsané…a něco pro zamysleni maminkám na mateřské… :*

 
myšanda26  25.11.13 14:11

Krásně napsané a naprosto pravdivé. Byla jsem taky skoro 6 let na mateřské se dvěma dětmi. Bylo to krásné období, které jsem si užívala a někdy šílela z té jednotvárnosti. Do práce jsem se potěch letech už opravdu těšila. Na druhou stranu jsou teď ve věku, kdy už je nemáme pořád za zády, ale zároveň o nás ještě stojí. Uvidíme, jak budu přežívat až dětičky přijdou do puberty, ale určitě to taky zvládnem. Každé období našeho života má svá pro a proti a je na nás najít si v tom to dobré.

 
AnitAma
Ukecaná baba ;) 1259 příspěvků 25.11.13 15:13

Moc hezky napsané…souhlasím :D :kytka:

 
ALENA G
Kecalka 129 příspěvků 61 inzerátů 25.11.13 15:57

Skvělé, naprosto souhlasím. :)

 
MeasmilleQ  25.11.13 20:08

Jj svata pravda, materstvi jje NEJtezsi, NEJhure placena ;) ale zato NEJkrasnejsi a NEJopravdovejjsi prace na svete!!

 
alena36
Ukecaná baba ;) 1112 příspěvků 1 inzerát 25.11.13 20:50

Pravda pravdoucí…ne každé pozlátko vynahradí to, když se k tobě děti přitulí a dají ti sebe…

 
Káka74
Zasloužilá kecalka 920 příspěvků 25.11.13 22:27

Absolutně vystihující. Jsem teď pět let doma. V mezičase jsem utekla na částečný úvazek do práce. Nemusela jsem, jen jsem měla pocit, že mi někde něco utíká. :nevim: Ale teď s druhým tenhle pocit absolutně nemám. Užívám si to naplno, stres mám jen ten, který si vytvořím sama a nikam se mi nechce. Bohužel, už v lednu mě to čeká. Vysoké podpatky, důležité telefony, ale také spoustu nesmyslných činností a příkazů…:roll:. Měla bych být vděčná, že to tak vyšlo. Já tedy vlastně jsem, ale… někdy si říkám, že bych měla mít ty koule a vykašlat se na peníze a užít si ty svoje poklady do poslední mrtě. Jenže když nepůjdu teď, za rok či dva se mi bude chtít ještě míň. A nebo se mi bude chtít, ale nikdo nebude chtít mě :mrgreen:

 
PusinkaMartinka
Echt Kelišová 9397 příspěvků 25.11.13 22:33

Super :-)

 
Žena 007
Nováček 4 příspěvky 26.11.13 10:37

Díky za krásné komentáře, budu se snažit psát pravidelněji. Osobně si myslím, že z pocitu - vždyť jsem si to vůbec neužila, se rodí třetí děti, benjamíci.

 
verububu
Závislačka 4436 příspěvků 26.11.13 15:44

:lol:Stejná situace
Jen mi mládě postavilo rovnou krematorium z Lega :mrgreen:

Příspěvek upraven 26.11.13 v 15:46

 
Gina108
Generální žvanilka 23600 příspěvků 27.11.13 01:02

Vždy mne těší to, co mám a pokaždé bych mohla mít víc, ale i míň. Mateřská sice není špatná, ale kdo by na ní hnil déle než je zdrávo, tzn do 3 let věku nejmenšího dítěte :mrgreen:

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8378 příspěvků 02.12.13 19:27

Já to vidím tak, že vše má své pro a proti. Dnes na mateřské mi dost chybí komunikace s dospělými lidmi, případně komunikace o něčem jiném než jsou plíny a kakání. Ale zase si oproti práci užívám to, že když mám nakrmeno a přebaleno, případně uspáno, tak už vlastně nemám žádné starosti. A nemusím poklonkovat kdejakýmu blbci, jen proto, že se stal mým nadřízeným. Tak jsem na sebe zvědavá, jestli budu snaživka nebo laxní, až se vrátím zpátky.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček