Přijít, porodit a hurá, miminko je na světě

mladámamča  Vydáno: 25.10.12

I já jsem s vámi rozhodla podělit o svůj zážitek z porodu. Kupodivu to jako jedna z mála věcí v mém životě nebylo žádné velký drama, aneb čekala jsem to mnohem horší.

Těhotenství bylo dobré, ani jednou jsem nezvracela, když jsem překonala prvotrimestrální únavu bylo to bezva období :-) Já během devíti měsíců stihla odmaturovat a zařídit a nastěhovat se do bytu s přítelem. Termín mi doktor určil na 13. 8.2011, měla jsem jen jeden, dík HA jsem vůbec neměla menses více než rok. No TP jsem si určila na začátek srpna a do břicha jsem vysílala němé zprávy, aby si odchod připravil na začátek měsíce a ne až na toho 13. :-)

28. 7. jsem byla u kadeřnice, kde jsem každému, kdo byl ochotný to poslouchat, sdělila, že do týdne už to bude, a pro jistotu jemně, píchla do břicha, aby jako Honzík věděl :-) O dva dny později jsme s přítelem strávili první noc v našem novém bytě a tak mě napadlo, že bychom si mohli ještě s přítelem užít poslední chvíle sami dva a že teda jestli by se Honzíkovi chtělo, klidně může ještě týden čtrnáct dnů počkat. No nepočkal. Prvního jsem dostala nějaký podivný prádložehlicí amok, že dokud nevyžehlím nebesa a všechno, co se vyžehlit dá, nepůjdu spát. V jednu hodinu ráno jsem konečně dožehlila, doskládala vše ke své spokojenosti a odešla spát. Na hodinu :-)

Za hodinu (možná za 2, nevím přesně) mě probudilo hrozné tlačení na břicho. Máma mi říkala, že to je největší zhovadilost, jak se všechny rodící americké herečky v jednu chvíli popadnou za břicho a řvou na celý supermarket bolestí, že tak to vůbec není, že to je pomalinku třeba už od rána pobolívání břicha, tak já se jednoznačně řadím do skupiny „rodící americký herečky“. Bolelo to opravdu dost, vím, že mi tehdy problesklo: Tak jestli tohle jsou poslíčci, tak nechci nikdy rodit :-) Šla jsem tedy poslíčky rozhánět do teplé sprchy, jenže v paneláku ve tři ráno jaksi neteče teplá voda. Do toho přítel (doufala jsem, že bude spát). „Jedeme, jedeme, obleč se, volám tátovi“ (plašil, jak jsem předpokládala) a já: „Dej mi svátek běž spát, jsou to poslíčci“ (nebyla kontrakce). A za chvíli: „Do pekla, to je bolest k nevydržení, dělej, jedem, rodím.“

No takhle to probíhalo asi 20–30 minut (během té doby tak pětkrát). Tak jsem usoudila, že by asi tedy asi dobré jet :-) Ve 4 hodiny mě přijali, nepříjemná sestra, naštěstí se střídaly směny a po přípravě nás odvedli na pokoj. Bolest byla velká, za ty dvě hodiny při příjmu na 4 cm! Hned jak jsme byli na pokoji, jsem si vzpomněla, jak mi nějaká dobrá duše poradila, ať jdu skákat do teplé sprchy na míč. O nějakém skákání nemohla být řeč, prostě jsem seděla ve sprše a sprchovala buď záda, nebo břicho, podle toho, kde to víc bolelo :-) Ale myslím, že porodu ta horká sprcha opravdu pomohla, a hlavně mi to hodně snižovalo bolesti.

Přítel mi nosil na pití Colu (nízký tlak v kombinaci s horkou párou – točila se mi hlava, tak abych se tam neskácela) a když jsem si řekla, že bolest není tak zlá, došla jsem si na chvíli odpočinout na postel (spala jsem 2 hodiny), a ihned jsem toho litovala. Nejenže jsem se pozvracela (do dálky, nevěděla jsem ani, že něco takového je možné :-D ), ale ještě mě vyhmátla PA, a když jsem konečně vylezla, tak si mě natočí :-) Byla milá, když to říkala, ale když mi tlačila monitor do břicha, nejradši bych ji proklela (ale ona byla stále milá a usměvavá a málem se mi omlouvala). Takže jsem se tam kroutila v jedné velké dlouhé kontrakci, v tu chvíli mi do zpěvu vážně nebylo.

Najednou se mi hrozně začalo chtít na záchod, takže proběhl následující rozhovor s PA: „Sestřičko, musím na záchod.“
„Já vám ale stejně budu muset ten monitor natočit, jde o zdraví miminka.“
„Tak ale v tom případě se tu počůráááám“ (to už jsem utíkala, nebo mi to tak aspoň připadalo, ale vážně jsem moc potřebovala).

Když jsem si sedla na záchod, nešlo mi to. Fakt jsem se snažila a připadala si dost hloupě, teď si budou všichni myslet, že jsem lhala, no nicméně jsem si trůnila na záchodě, bylo mi tam dobře, nikdo mi netlačil sondu do břicha, takže jsem neměla tu úžasnou dlouhou kontrakci a dokud pro mě sestra nepřišla, tak jsem tam seděla :-) Na postel jsem lehla s omluvou, že se mi vážně chtělo, a když jsem řekla, že jak dlouho mě budou natáčet, že chci do sprchy, tak mi PA vyrazila dech tím, že už nepůjdu, ale brzy na sál a jestli se mi nechce tlačit. Musím říci, že se mi chtělo, ale protože jsem měla dopodrobna nastudované deníčky na eMiminu, netlačila jsem, aby mě Honzík nepotrhal. Tak říkám, že chce a jestli tedy můžu. Sestra se začala smát, že jo, že jde pro doktorku a ať si obleču košili, že půjdu na sál :-)

Nevím, na kolik zatlačení byl Honzík venku, tlačila jsem tam dost dlouho a musím říci, že jsem ráda, že mě nenastřihli. Dělá se to prý při kontrakci a bez umrtvení, přes tu bolest není možné cokoliv cítit, ale já jsem přesvědčená, že bych to cítila. Těch posledních pár kontrakcí mě ani trochu nebolelo, v podstatě jsem cítila jen slabý (opravdu slabý) tlak a tušila jsem, že to má být to ono, přičemž se tlačí, tak jsem tlačila :-) Honzík se narodil v nedokončeném 39. týdnu, s váhou 3270 g v 8:05, 2. 8. 2011 :-) Nepamatuji si moc, jak vypadal celkově, jen na jeho očička, jak na mě mžoural, bylo to krásné :-) Pak mi ho odnesli a doktorka řekla, že jdeme na placentu a ať zatlačím. Tlačila jsem jak blázen, ale vůbec mi to nešlo, nechtěla ven mrcha, a tak mě napadlo, proč si ji neomotá a nezatáhne jako já psa, když jsem s ním na procházce :-D

Doktorka si vzpomněla, že jsem potřebovala na záchod, tak ji napadlo mě vycévkovat (což se mi ulevilo, když jsem viděla, že ví, že opravdu potřebuji, alespoň bylo jasné, že jsem předtím nelhala a neschovávala se :-) ), no a pak byla placenta hned venku. Možná kdyby to udělala už před porodem, nemusela jsem Honzíka tak dlouho tlačit, ale to už je teď jedno. Pak nás nechali 2 hoďky na pozorování, kde jsme všichni usnuli, bylo to za námi. Když už jsem byla i s přítelem a mrňouskem na pokoji, přítel se mě ptal, jestli chci další mimino, no trochu jsem mu setřela úsměv, když jsem řekla, že bych si to klíďo dala znovu. Porod jako takový bolel, ale já jsem pořád čekala na tu nesnesitelnou bolest a říkala si, že to ještě určitě bude horší, že tohle sice bolí, ale určitě bude mít větší grády :-) Bylo to úžasné, personál milý, nemůžu si stěžovat, těším se na další :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.9 bodů
 Váš příspěvek
 
kikoška85
Ukecaná baba ;) 1542 příspěvků 25.10.12 09:47

:potlesk: pěkně jsi to zvládla, hodně zdraví :kytka:

 
Sofie92
Závislačka 2986 příspěvků 25.10.12 10:31

Díky takovým deníčkům se jít rodit nebojím. :)

 
triada
Kelišová 5963 příspěvků 25.10.12 11:29

Těšim se na porod! :mrgreen: :kytka:

 
novo123  25.10.12 11:36

Díky Bohu, že z toho všechny neděláme drama. Někdy mám pocit, že to všechny ženský strašně dramatizujou, já jsem se normálně styděla říct, že z porodu žádné trauma nemám :-) Taky jsem furt čekala, kdy to začne a ono nic, žádná nesnesitelná bolest, u které bych chtěla skočit z okna, nepřišla. Jo a teplá sprcha mi taky nepomáhala a poznámky PA o skákání na míči mi přišly taky hodně mimo mísu :-) Další rodím v lednu :-) Hodně štěstí s mimčem :-)

 
Verun83
Kelišová 5053 příspěvků 61 inzerátů 25.10.12 11:56

Taky rodím v lednu, občas mě napadlou blbý myšlenky na porod, jaký bude atd. tyhle deníčky mě povzbudí, že to určitě nebude taková hrůza… taky chci prcka připravit na to, aby tam nebyl do poslední chvíle, ale načasoval si to na víkend, až bude muž doma :lol: snad taky poslechne :lol:

 
neddo
Závislačka 3392 příspěvků 25.10.12 12:35

Měla jsem úplně stejný pocit z porodu - viz můj denicek, jsem rada, ze nas je víc :) Já uz pri síti říkala, ze chci určitě další mimi :-) Tak ať vám malej krásně roste :hug: Gratuluji :kytka:

 
Petiik
Ukecaná baba ;) 1848 příspěvků 25.10.12 13:45

Pěkný deníček! Gratuluju k prckovi :kytka:

 
dašule8
Zasloužilá kecalka 991 příspěvků 25.10.12 14:20

:dance: tvůj deníček si uložím a pokaždé když na mě přijde splín budu si ho číst mám to teprve před sebou, ale tohle mi opravdu vlilo sílu do žil. DÍÍÍK :hug:

 
Ráďa 25
Závislačka 3108 příspěvků 25.10.12 14:22

Krásný porod, boužel patřím k těm co ho tak krásný neměly :)

 
jediný andílek
Ukecaná baba ;) 1032 příspěvků 25.10.12 17:36
:D :potlesk:
 
jasmina27  25.10.12 18:32
:pankac:
 
Zuziky
Neúnavná pisatelka 16188 příspěvků 25.10.12 21:36

To je taaak pekny… Honzikovi do zivota hodne stesti!!!

 
Alcatko
Ukecaná baba ;) 2054 příspěvků 25.10.12 21:57

Vtipne napsany denicek jiste moc milou mladou maminkou :mrgreen: Rodila jsem 3× a pokazde podobna parada, rodila bych, az bych brecela, klidne jeste parkrat :mrgreen:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 26.10.12 08:03

Šikulka :palec: taky jsem to tak měla, že sem pořád čekala na ten úděsnej děs děsoucí a pak byl najednou malej venku…at Vám Honzík dělá jen samou radost a jsou pro tebe tyhle první týdny a měsíce krásné a lehké, jak to jen jde :hug:

 
Laculka
Ukecaná baba ;) 1002 příspěvků 26.10.12 13:26

Krásný, humorný deníček!! :lol:
Gratulace!! :kytka:

 
nadus
Závislačka 4834 příspěvků 26.10.12 15:27
pekny

:mavam: tak toto je jak vtipne napsany denicek :) neni nad vtipne maminky nad veci :D hodne stesti preji!!

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček