Příprava Vánoc v rekordním čase

Miruše  Vydáno: 27.12.11

Není u nás tajemstvím, že se vše nechává na poslední chvíli. Kolik se toho poserinkalo několik dní před Štědrým dnem, o tom jsem psala v mém deníčku předchozím. Den D, Štědrý den, ale měl ještě přijít.


5 komentářů


1 komentář


5 komentářů

Poslední deníček jsem odesílala ze středy na čtvrtek (tři dny před Vánoci) ve 2 v noci. Dala jsem si předsevzetí, že se na přípravy ve čtvrtek vrhnu a pokusím se stihnout vše, co se mi stihnout ve dnech předešlých nedařilo. Manžel odjel ten den do Prahy ještě něco popracovat a já doma místo příprav prožívala běžný den s několikarukou chobotničkou Verunkou. V hlavě se mi ale rodila hromada nápadů, jak alespoň část domu vyzdobit.

Jak dlouho myslíte, že trvala má radost z darovaného stromečku, o němž mi odpoledne manžel zavolal? Půl hodiny. Další telefon byl o tom, že stojí v Praze autem tak šikovně, že blokuje pražskou dopravu, poněvadž má auto zcela uvařené. Zase ta voda! Někde v chlazení něco prasklo (jako několikrát v tomto roce), a tak musí počkat až auto vychladne a vymyslet co dál. Venku tma jak v nejmenované (nejtmavší) části lidského těla a já s představou, že nesu pár dní po revizi 12kilovou chobotnici přes celou zahradu do auta mého a jedu si pro manžela. Další myšlenkové pochody už byly rychlé. Milý stromeček stráví Vánoce ve vymrzlém autě zaparkovaném někde v Praze, já se cestou pro manžela ještě někde vybourám, protože ačkoliv jsem člověk s nohama na zemi a nějaká znamení mi můžou políbit šos, smůla, co se na nás za poslední dobu nalepila, mi mnoho optimismu do žil nevlévala.

Už už jsem měla knedla v krku, když mi manža říká, že nikam rozhodně nepojedu, v nejhorším případě jen 15 km do města k vlaku, místo 45 km po D1 do Prahy. Lehce se mi ulevilo. Vzápětí mi s naprosto klidným hlasem říká něco, co mi vyrazilo dech. „Maminko kdybys věděla, jak mi auto nádherně voní od toho smrčku Vánocema.“ Tak on visí v Praze bez jistoty, jak se dostane domů, bez peněz, zmrzlej jak *ovno a jemu to voní v autě :pankac: :lol: Musela jsem se smát. Jak jde o tento druh krizovek, jindy cholerický muž, dokáže zachovat chladnou hlavu a já jen zůstávám udivena. Já ho prostě miluju!

Přijel domů v půl 11 večer autem svým-opraveným i se stromečkem. Tři hodiny ho v té zimě někde pod lampou rozebírali s kamarádem a pokoušeli se najít a zalepit díru v chlazení. Zalepili! :potlesk: Přijel a jediná jeho starost byla, že už malá spinká a zase ji neuvidí :lol: Já tady mezitím po dvou hodinách vymyslela, jak pověsit záclonu bez vrtačky a čehokoli, na co ji přichytit. Nakonec jsem ji na drzáče přitloukla do zdi :mrgreen: Konečně je tu trošku útulno, konečně to tu přestává vypadat jako stavba. Ne, garnýž ani nic podobného nevlastníme, jednu tyč jsem sundala z okna z obýváku, ale po půlhodinovém hledání jen se světlem z telefonu (ano, přestaly nám ten den ještě svítit světla v garáži :cert: ) jsem vrtačku nenašla, jen kladívko a hřebíčky :lol:

Záclonu jsme dostali o víkendu od tety, je jasně červená a tak je vám asi jasné, jak v interiéru plném stěrky na zemi, holých zdí, některých ještě nevymalovaných a jiných klasicky stavebních prvků, asi vypadala. Jako pěst na oko! Můj muž vešel do jídelny, rozsvítily se mu oči a pravil „Jé, Vánoce“. A potom „ale chtělo by to tady nějakou odpověď“. Myslel třeba červenou stěnu, lustr, nebo cokoli stejně červeného. V pátek jsem vylezla na půdu pro uložené ozdoby na stromeček z loňského roku, a večer ho pobavila poznámkou, že jsem mu na půdě našla tu odpověď. Některé koule na strom měly stejnou barvu, jako záclona :dance:

Pátek byl o shánění zbylých dárků, konečně vyzvednutí těch pro Verunku z pošty, zakoupení balícího papíru u Číňanů a balení dárečků. Tím, že jsem Davidovi pomalu zabalila každé ponožky zvlášť, to vypadalo, že budeme mít nakonec bohaté Vánoce :lol: Pozdě večer jsme ještě vařili zeleninu na salát, vyměnili si názory na přítomnost cibule v salátu (vyhrála jsem :lol: ), já se pak odebrala chrnět a David ještě vařil hrachovku. A že si v sobotu přivstanem, protože musíme oříznout více jak dvoumetrový strom, odbordelit kuchyň, umejt všechna těla a vysvátečnit se, co se oblečení týče, a odjet na návštěvu k jedné babičce.

Jak řekli, tak vstali, ve čtvrt na 12 (tj. před polednem) 8), jako jezevci z nory se vypotáceli do kuchyně, jež vypadala ještě hůř, než jak jsem ji v noci opustila, jen ta červená záclona tam na nás svítila. Nasnídala jsem Verču, David začal pobíhat ohledně stromečku (sháněl někoho, kdo mu s tím pomůže, pač o dvou berlích by to nedal a já se s tím tunovým stromem tahat - no nejsem blázen), šoupla ji s hračkama do ohrádky a doufala, že jí to tam bude bavit déle než obvyklou půlhodinu, a začala uklízet.

Nakonec byl strom sousedem přinesen a už bylo jasné, že nestráví Vánoce ani v autě v Praze, ani opřený o barák (jak jsem se lehce obávala), ale opřený o zeď v jídelně. Ne, neměli jsme ho do čeho zapíchnout - jak ukotvit. Popravdě jsem doufala, že ho jako seříznou hodně, že budeme mít stromeček malý, jenž pokud se neukotven převáží nebo v nestřeženém okamžiku naše 14měsíční chobotnice stromek strhne, nepřikreje ji celou a Verča možná stihne uskočit. Jenže manžel ani jednou neměřil a už „řezal“. Uřízla se jen špička, jenž přečuhovala o dobrých 20 cm (máme nízké stropy) a po větě: „vždyť je to škoda, takovej krásnej stromek“, jsem se oprostila od starostí a nechala vše na chlapech. Jen vysvětlím - naše jídelna (a pro jistotu jsem to teď změřila přesně), má 2,5×4metry :lol: Nemusím snad vysvětlovat, kolik tu zbylo místa po rozvinutí stromu, na stůl a jiné věci :lol: Myslitelé ve finále vymysleli, přinesli ten nejhnusnější kýbl plný štěrku, do nějž 15kilovou rostlinku zapíchli, vyvrtali do stropu díru, do ní hřebík a špičku stromu prostě přivázali za něj. Šikulové :potlesk:

Já mezitím domyslela stůl. Z původního plánu přinést z druhé půdy stůl velký jídelní (jenž jsme zde měli před rekonstrukcí), při pohledu na velikost prostoru, sešlo, hodila jsem tedy ubrus na stoleček počítačový a uklidňovala se faktem, že nám dvěma k večeři stačit bude. (Verča má židličku se stolečkem vlastní :-D ) Svíčkou a pár kýčovitými tajtrlíky ho vyzdobila, ponechala trochu prostoru na dva talíře a 4 lokty, a zbývalo vymyslet, co s tou holou stěnou nad stolem. Že by pan Miler (celoživotní soused mého manžela) oslavil Vánoce s námi? Bylo rozhodnuto. Podepsaný originál, obrázek s Krtečkem a jeho celou partou, jsem nemalou chvíli nad stůl přidělávala (chromajzl se nezapře, jsem furt nemohla přijít na to, jak ten úchyt vzadu pan konstruktér myslel). Pane Milere, mávám Vám s velkou úctou tam nahoru a doufám, že se Vám Vánoce s námi líbily! :hug: :srdce:

Ozdobili jsme bez háčků (ne, nenašla jsem je :cert: ) stromeček a žasli nad Verunčinou trpělivostí… přece jen to pro ni bylo něco jiného než běžný nudný den, a naše poletování po domě s velkou radostí komentovala. Máme prostě zlaté dítě! :srdce: Pak jsme si dle plánu umyli těla, udělali ze sebe lidi, pochválili se, jak nám to všem jednou za uherák zase sluší a odjeli k babičce. Verunka tam začala chodit bez podpory, což byl asi ten neúžasnější vánoční dáreček. Vypadá to, že si to někde potajmu trénovala už několik dní předtím, aby se pak mohla před námi blejsknout, protože 10-15 kroků najednou, to snad ani není napoprvé možný :pankac:

Na návštěvě jsem si uvědomila, při pohledu na hrozně tajného ujídače babiččina salátu (mého manžela), že jsem dnes vlastně ještě nic v tom zmatku nejedla. Popovídali jsme, já babičce sežrala veškeré cukroví, co Verunka ze stolu nestihla rozházet po vygruntovaném obýváku, a jelo se domů. Doma jsme vdechli polívku, kterou jsem ohřívala ještě v bundě a botách (zapomněla jsem se, díky tomu hladem ztýranému mozku, přezout :oops: ), pojedli salát s rybou a šli na rozbalování dárečků. Než jsme přistoupili ke gró večera (oba hlavní dárky pro malou), pudlopes Pepa stihnul rozžvýkat, doslova rozmělnit a roztrousit po jídelně dáreček jeho - pískací gumovou hračku :roll: Malá měla z dárků radost, nejvíc ale ze zrcadlových koulí na stromku, pořád se v nich prohlížela a smála s na celé kolo. My byli uřehtaní a unavení po celém dnu zároveň, a když jsme malou ve 21:15 zahnali do postýlky, sedli jsme si a oba se rozbrečeli.

Tohle je přesně to, proč by se Vánoce pro děti měly dělat. Já vychovaná bez Vánoc si uvědomila, o co všechno jsem jako dítě přišla a byla jsem šťastná, že je svým dětem budu moci dělat takové, jaké si je zaslouží. Fotky z celého dne, které jsem upravovala asi 2 hodiny v počítači, jsou nádherné, číší z nich tolik pohody a lásky, slzy se opravdu udržet nedaly. Jsme šťastní, že malá byla a je šťastná. Z mého pohledu je to přesně to, co jsem pro to dítě chtěla - úplnou, milující rodinu, a z pohledu Davida jsou to první Vánoce, které dělal pro dítě, první Vánoce, kdy je skutečně otcem na slovo vzatým, a právem otcem hrdým.

Večer to byl výjimečný. Čerpáme z něj (hlavně z naší malé berušky) ještě dnes, kdy nám definitivně dopračkala pračka (obě v domě už jsou v křemíkovém nebi), domyčkala myčka, takže naše vana bude teď hlavním pomocníkem v domácnosti (kdo neví, nemáme dřez ani umyvadlo -ještě), dnes, kdy je zase obyčejný den, kdy jsme zabředli do toho starého známého stereotypu, kdy zase čert začal s*át na jednu hromadu (doprostřed naší domácnosti), ale s tím štědrovečerním zážitkem plným radosti a lásky s dítětem, se to zvládá tak nějak líp. Nic není důležitější, než naši blízcí! Važme si jich!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Uživatel je onlineneumisa
Neúnavná pisatelka 18030 příspěvků 27.12.11 09:01

ženo, Ty mě budeš mít na svědomí :lol: :lol: :lol:

 
Monny
Hvězda diskuse 36574 příspěvků 27.12.11 09:55

zlato, jsem ráda, že jste to nakonec též přežili jako my :lol: :lol: :hug: :hug: :hug:

 
Ropuška_M
Zasloužilá kecalka 720 příspěvků 27.12.11 09:56

Dokonale napsáno, stejně jako vždy, když se začtu do Tvých deníčků… Je vidět, že jste si opravdu vánoční svátky úžasně užili… :potlesk: :potlesk: :potlesk:

 
neddo
Závislačka 3392 příspěvků 27.12.11 09:56

Miru, krásnej denicek :srdce: :potlesk:

Příspěvek upraven 27.12.11 v 09:57

 
myšanda26  27.12.11 10:09

Krásný deníček. Přečetla jsem jedním dechem. Vzpomínám si na naše první vánoce nejdřív s Tomáškem pak i s Michalkou. Každé vánoce jsou díky dětem jiné, nové, neokoukané. Jak rostou těší se na vánoce už dopředu vyrábí různé ozdůbky do oken, pomáhají s věnečkem na dveře i adventním věncem, vyrábí ve školce a škole svícínky na vánoční stůl ,těší se na zdobení stromku, na zvonění zvonku na dárečky. Teď syn přišel i na radost když může někoho podarovat. Opravdu je to každý rok jiné a je složitější dárky poschovávat a nenápadně je pod stromek nastrkat aby 4letá dcera nepřišla o tu krásnou pohádku o Ježíškovi nosícím dárky, ale všechno to stojí za to :srdce: :srdce: :srdce:

 
laducha
Neúnavná pisatelka 18376 příspěvků 27.12.11 12:20

Krásně napsané, i jsem slzu upustila. Konzum okolo Vánoc moc nemusím, tak jsme to letos pojali lehce, dárků bylo přiměřeně, pohoda a klid taky…povedlo se to ;)
Do dalších dnů přeji celé Vaší rodině hodně štěstí a pevné nervy ke zvládání všeho, co život přinese :mavam:

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17595 příspěvků 27.12.11 12:34

:potlesk:
mám radost, že máte takovou krásnou rodinu :dance:

 
Veverysek
Závislačka 2895 příspěvků 27.12.11 13:08

Moc pěkné! :potlesk: I slza mi ukápla! :P

 
Gina108
Generální žvanilka 23600 příspěvků 27.12.11 16:22

Tak jsem se dočetla, že jsi po revizi :,( To je mi moc líto :,( ale koukám, že máš spokojenou rodinku, která tě z každého splínu vytáhne :palec: . Tak posílám hodně sil a ať brzo dokončíte tu rekonstrukci. Ehm, to ti přeje ta, která žije v rozestavěným baráku už rok a půl :oops: :zed: :pocitac:

 
LucaLuca
Závislačka 4435 příspěvků 27.12.11 16:34

Miru, naše malá chodila až v 15,5 měs. a také rovnou přeštrádovala celý pokoj, a hned několikrát po sobě! Myslela jsem, že nemá smysl chodit pro kameru, ale mělo, předvedla to mockrát za ten den. :lol:
Mně se na Štědrej den krapet zhroutil svět, když malej našel dárky už v 15:30, ale zachovala jsem chladnou hlavu, že Ježíšek si to tam předchystal, a bylo. Jen byli hrozně nedočkaví a nechtěli večeřet a chtěli na dárky. No a jak před Š. dnem byli otravní, tak teď jsou jak pusinky, pořád si jen hrajem a je pohoda. :srdce:

 
Desperádo
Povídálka 31 příspěvků 27.12.11 19:21

Miruše, gratuluji, myslím že je k čemu.

 
peprle
Ukecaná baba ;) 1031 příspěvků 27.12.11 19:34

moc krásné,úplně,na­prosto skvěle jsi vystihla ducha Vánoc :hug: .moc se mi Tvé deníčky líbí,plné lásky :mavam:

 
monuline
Kelišová 6044 příspěvků 27.12.11 19:53

Miruško opět krásný deníček.. :mavam: :potlesk:

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 27.12.11 20:35

Holky děkuju :hug: :*

 
matynka
Extra třída :D 10685 příspěvků 27.12.11 22:22

Jsi vtipná :potlesk:

 
mamaho
Kecalka 398 příspěvků 28.12.11 07:41

Tvé deníčky mě vždycky dokonale nabijí.
Až napíšeš první knihu, určitě budu první, co si ji poběží koupit. :palec:

 
Kataa
Zasloužilá kecalka 928 příspěvků 28.12.11 10:43

Miru krásný deníček :potlesk:

 
TessAg  28.12.11 11:01

Opět výborný deníček :mrgreen: :potlesk:
Moc se těším na naše „první opravdové“ Vánoce :)

 
lentilka76
Kecalka 411 příspěvků 28.12.11 18:47

Krásný deníček. Já už se těším na příští vánoce, protože letos z nich holčičky ještě neměly tolik rozumu (9měsíců), ale i tak ten výraz v jejich očičkách, když viděly poprvé rozsvícený stromeček, byl… prostě nepopsatelný a nevyfotitelný.

Příspěvek upraven 28.12.11 v 19:56

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 28.12.11 21:31

jak jsem ráno zjistila, že tu máš deníček, tak jsem si na to vyhradila večerní poklídek k přečtení :-) ráda čtu tvé deníčky. jsou takové plné energie, lásky, humoru … prostě všechno co tam má být :potlesk:
Vánoce s dítětem jsou to nejkrásnější co může být … maličkým se rozzáří očička jen při pohledu na ozdobený stromeček, natož pak na dárky :srdce: Hlavně, že jste si to krásně užili a byli jste všichni pospolu :hug:

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 28.12.11 21:32

jak jsem ráno zjistila, že tu máš deníček, tak jsem si na to vyhradila večerní poklídek k přečtení :-) ráda čtu tvé deníčky. jsou takové plné energie, lásky, humoru … prostě všechno co tam má být :potlesk:
Vánoce s dítětem jsou to nejkrásnější co může být … maličkým se rozzáří očička jen při pohledu na ozdobený stromeček, natož pak na dárky :srdce: Hlavně, že jste si to krásně užili a byli jste všichni pospolu :hug:

 
Phoebe
Závislačka 4724 příspěvků 28.12.11 22:17

dost mi to připomíná naše Vánoce a byly to ty nejkrásnější za posledních několik let (ani neumím dopočítat kolik takže je to hodně) sice nebydlíme na stavbě takže je spoustu věcí ulehčeno ale takový byt který je dá se říct v rekonstrukci je to taky moc fajn… i když uklidíš tak to v podstatě není vidět, když v kuchyni je na půl beton který se z části olupuje (přesto že ty spáry několikrát denně vysávám, stále nacházím v ústech našeho ročního robátka kamínky…) a napůl staré, flekaté lino, na stropu a stěnách kolem okna jsou mapy po tom co nás vytopily a tím vypálili elektriku, která se do dneška nevyřešila na pojišťovně (brzy to bude rok od vytopení, a přece se nebude malovat když budou pak dělat tu elektriku :zed: ) a k tomu neustále zakopáváš někde o nějaké prodlužky protože v části bytu nefunguje elektrika… (ano už třičtvrtě roku…) a taky jsem si od kamaráda půjčovala stůl a židle abychom mohli aspoň o vánocích jíst u společného stolu :lol:
a proč s tím něco neděláme? Protože byt je tchýně a řešit to musí ona ale to je jiný příběh a jiné téma :roll:
Ještě jsem chtěla říct že u nás teda hlavně u mě :oops: je také zvykem vše na poslední chvíli :mrgreen:
jo a vůbec se nedivím že jste ukápli oba dva slzu :hug: je to krásné s těma dětma :srdce:

 
Susan23
Kelišová 5483 příspěvků 29.12.11 08:45

Miru, moc ráda čtu tvé deníčky. Když se zamyslím, jak moc byly jednu dobu smutné a teď už jsou zase veselé. Šla jsem za tebou do Srpen 2012, ale nenašla tě tam. Je mi velice líto, že jsi o miminko přišla. Ale věřím, že budeš zase těhotná brzy. Obdivuji tvůj optimismus, humor a chuť žít. I když máš obrovskou hromadu zátěže na zádech, stejně vždy zvedneš hlavu a jdeš dále. Ani nevíš jak ráda bych tě poznala.:)

Vložit nový komentář