Pro Romana

Ditta77  Vydáno: 20.07.11

Život je krásný, ale občas nám ukáže i tu odvrácenou tvář. Asi nejsilnější vzpomínka na tebe je ta, jak se s punčochou na hlavě a s ukrutným smíchem nade mnou skláníš, i s druhým mým bratrancem, tvým bráchou a oběma Vám dělá děsnou radost, jak se vždycky rozbrečím.

Ano je to prostě to první, co se mi vybaví, když se řekně Roman, ale opravím se, není to ta nejsilnější vzpomínka. Ta nejsilnější vzpomínka je o hodně krutější a bolestivější. Měla jsem tě moc ráda, i když jsem si to neuvědomovala. Pamatuji si tě prostě jako toho hezkého kluka, který mi vždycky na Velikonoce zmaloval zadek, až jsem se zajíkala. Za tohle jsem tě nesnášela.

Tuším, že to byl rok 1996, když mi moje mamina, tvoje teta říkala: “Romana prý bolí pořád břicho, aby to snad nebyly vředy“. Tuhle větu si prostě pamatuji a budu pamatovat už navždycky.

Přiznám se, že jsem v tý době měla jiné „starosti“, byla jsem zamilovaná do svého už nyní manžela a nad touhle větou jsem se nijak zvlášť nepozastavila. Jen jsem si řekla, jejda to je mi ho líto, bolesti břicha nejsou nic příjemného. Další zpráva, která přišla, mi vzala dech. Jen jsem si stále říkala, kéž by to byly vředy. Byla to LEUKÉMIE!

Tohle slovo mi do dneška nahání hrůzu, stala se z ní moje noční můra. Jak Ti můžeme pomoci? Chci ti pomoci, ale jak? Pane Bože. V té době jsem byla prostě naivní, myslela jsem si, že když jsme bratranec a sestřenice, že ti určitě budu moct darovat svojí kostní dřeň. Odběry krve, kterých se zúčastnila úplně celá rodina včetně vzdálenějších příbuzných to vyvrátily.

Pamatuji si tě, pořád si byl tak hezký kluk, jen ty Tvoje ručičky a nožičky byly čím dál hubenější. Pamatuji si, jaké si měl hrozně moc velké břicho, bylo mi vysvětleno, že máš zvětšenou slezinu vlivem leukemických buněk. Tak proto tě to tak bolelo. Vzpomínám si, jak si tenkrát se smíchem říkal, že ti nezasvěcení říkají, abys tolik nechlastal. Jo lidská blbost a neurvalost mě ani nepřekvapovala.

Pamatuju si tvoji větu na Vánoce roku 1997, kdy ti někdo z příbuzenstva, už si nevzpomenu, kdo to byl, po tom, co tě zahlédl se skleničkou v ruce říkal, že bys pít ale neměl: „Ale co bych se nenapil, vždyť to jsou moje poslední Vánoce“. Nikdy už se nedozvím, jestli si to opravdu myslel vážně, nebo si chtěl prostě dělat hrdinu. Bohužel se tvoje slova vyplnila -byly to tvoje poslední Vánoce.

A já opět vzpomínám, jak se jednoho červencového pozdního odpoledne roku 1998 rozezněl telefon v bytě u našich rodičů, ležely jsme s mamkou zrovna v posteli v ložnici a jen tak klábosily, to jsme dělávaly často a telefon zvedla mamča a bylo jenom ticho. „Roman umřel“… řekla mamka, ticho a zase ticho, ani jsme plakat nemohly, byl to takový šok, taková rána, taková bolest… jen jsme seděly a tupě koukaly.

„Zemřel po návštěvách, prý čekal a nikdo nepřišel“, tahle věta ve mně vyvolala hysterický záchvat pláče…“jak to, že nikdo nepřišel? “Rodiče mají na smrt nemocné dítě… a kde byli, proč ne u něj? Křičela bych ještě dneska. Přiznám se, že za tohle Tvoje rodiče nenávidím. To, že si umřel, to už jsem za těch 13 let nějak snad vstřebala, ale tohle mě nepřebolí nikdy. Nikdy tohle tvým rodičům neodpustím, nikdy. To, že si umíral v nemocničním pokoji a čekal, až někdo přijde a nepřišel. Byla to prý jen krátkodobá hospitalizace, mě o ní nikdo ani neřekl, ani mamka to nevěděla, určitě bysme tam byly.

Přiznám se, že jsme se od té doby nějak přestali s Tvými rodiči stýkat. Tvoje smrt byla strašná, krutá, vnímala jsem to, ale teprva teď po těch několika letech, kdy mám svoje děti to na mě teprve začalo doléhat.

Někdy minulý týden jsem zničehonic začala přemýšlet o tvém tátovi, mém strejdovi, ani nevím proč… jakoby mi někdo ty myšlenky snad poslal do hlavy. Přemýšlela jsem, kolik je mu let -62 nebo 63? Co kdyby umřel? Proboha, proč o tom přemýšlím, rychle jsem myšlenky zaplašila a nevěřícně sama nad sebou kroutila hlavou. Tři dny na to mi volá moje mamča a ptá se mně, jestli chci meruňky, že je zrovna přivezl strejda Vašek, bratr mojí mamky a tvého táty a já řekla, že jasně, že jo, holky je mají rády a navíc ty z marketů stojí za prd. A řekla ještě jednu věc. Že má jednu špatnou zprávu, tvůj táta a můj strejda Jarda umírá. Má rakovinu tlustého střeva a bohužel už metastáze na játrech. Tento týden jde na operaci. Nechci přemýšlet nad tím, jak tohle dopadne…

Věnováno mému bratranci Romanovi, který zemřel 28. července roku 1998 na leukémii.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Sorbetka
Kecalka 363 příspěvků 20.07.11 09:44

Strašně smutný příběh, ale bohužel pravdivý a nádherně napsaný. Je mi z toho samotné tak nějak smutno. :cry:

 
Pájinka25
Závislačka 2857 příspěvků 20.07.11 10:17

Zemřel po návštěvách, prý čekal a nikdo nepřišel
tak tohle by ve mě vyvolalo hysterický pláč také. Je to fakt hrozný být sám v takovouhle chvíli :hug:

 
estrellita
Ukecaná baba ;) 1707 příspěvků 20.07.11 11:52

Smutné, smutné, smutné..mám slzy v očích :cry: …Nádherně jsi to napsala..

 
Nainuva
Neúnavná pisatelka 18447 příspěvků 20.07.11 12:02

Soucítím s tebou :hug: Je mi to líto a přeju hodně sil tobě i strejdovi

 
Mery.sa  20.07.11 12:10
Soucitím

Ahoj,vylítli mi z tvého příběhu slzy,kdo nezažije ztrátu blízkého,nemuže tušit co je to za bolest.Život je nefér vůči těm hodným a těm zlým se nic nestane.Mě před rokem umřela mamka,otrava krve,zápal plic,napadení orgánu-celkové selhání,bylo jí 60,mě je 27.3měsíce jsme se s mými 4sourozenci střídali a jezdili za ní,1den lepší 2hej horší-vidět ji trpět a nemoct pomoc,jenom ležela,připojena na ventilaci,nemohla mluvit,jen ležela a vytracela se jí síla :-( Poslední den,diky instiktu mé starší sestry jsme u ní mohli být všichni,držet ji za ruce a rozloučit se..slabej tep a tlak…jak to doznívalo,doufám že cítila že jsme s ní!!Čeho lituju,že jsme s ní nebyli častějc a nedali ji víc najevo jak ji máme rádi.
Vždycky si budem vyčítat že jsme to měli udělat lépe,být tam a tam zachovat se tak a tak,uvědomíme si to když už je pozdě,ale o to víc nás to posílí tu samou chybu neudělat a více bojovat a ne jen tak sedět a čekat co se bude dít…
A jak se s tím vyrovnat?Nikdy se ta bolest nevymaže,musí se s tím žít a vzpomínat na to hezké…
Před sedmi lety zemřela Bráchovi při porodu jedna z holčiček,bolest byla tak silná jak kdyby se to stalo mě…když vidím Nikolku,jsem ráda že je…Deniska teď leží kousek od babičky…

 
martina75
Zasloužilá kecalka 648 příspěvků 20.07.11 12:24

zítra jdu na pohřeb svému bratranci bylo mu neceých 35,je to hruza že odchází takhle mladý lidi.tvého bratrance je mi líto nikdo by neměl umírat sám :cry:

 
Simonečka37
Kecalka 349 příspěvků 20.07.11 12:28

to jsou hrozně moc smutné příběhy.Mery je moc dobře,že máte takhle dobré sourozenecké vztahy,že jste se na maminku nevykašlali.že jste za maminkou chodili všichni.
je mi z těchto příběhů opravdu moc smutno a obdivuji všechny,kteří jsou schopni fungovat normálním životem ,já bych asi skončila v blázinci nebo na lécích,se ztrátou blízkého člověka se velmi špatně vyrovnávám.

 
SayaSt  20.07.11 12:53

strasne smutny pribeh :cry:
me v pondeli umrela nahle nejlepsi kamaradka. prechodila lehkou virozu-bez teplot,trochu kasel, skrabani v krku, pak dobry. v patek dostala 40 horecky,v nedeli ji hospitalizovali se zapalem plic,v pondeli v poledne zemrela,nereagovala na zadnou lecbu, selhali ji organy. bylo ji 30 let. a byla to lekarka. zustal po ni 3 lety chalepecek. strasne moc to boli :cry:
zitra ji jdeme na rozlouceni, bojim se toho jak to tam zvladnu…
tohle by se nemelo dit. deti a mlady lide nemaji odchazet :cry: :cry: :cry:

 
Simonečka37
Kecalka 349 příspěvků 20.07.11 13:18

no to je hrozný,člověk tu opravdu dneska je a zítra ne.
je to hlavně nespravedlivé,že hodné lidi si bere „pánbů“ k sobě a ty zlé lidi tam asi nechce.
no je mi líto dětí,kteří přijdou takhle brzy o maminku. :srdce:

 
Martrich
Extra třída :D 11909 příspěvků 20.07.11 13:22

:-( :-( Musím se přiznat, že mi tu tečou slzy, je to moc smutný příběh a zároven krásně napsaný.. Jak už tady byl řečeno, takle mladí lidé by neměly umírat a už vůbec ne samy :cry:

 
Ditta77
Závislačka 4156 příspěvků 20.07.11 13:37

Holky děkuju všem moc za komentáře a projevenou účast…pročítám ty Vaše příspěvky a kutálejí se mi slzy…taky to říkám pořád a stále, že děti a mladý lidi by neměli umírat…Já miluju život i se všema strostma, ale tohle je jedna z věcí, která je pro mě fakt asi na tomhle pozemským životě nejtěžší-smiřovat se stěmahle tragediema...­...Romanovi bylo 24 když umřel-a popravdě jeho rodičům zazlívám víc věcí-oni totiž jsou takoví ti lidi, co pořád honěj peníze, podnikaj-jsou teda šikovný-šijou z kůže-sedla, jezdecký potřeby a tak…A přiznám, že na Romanovo pohřbu padali do hrobu-hysterčili a za měsíc pomalu nevěděli, že zemřel…Do dneška mu ani nepostavili pomník......

Mery..co na to říct -i s maminkou i s tvojí neteřinkou je to krutý, strašný :hug: :hug:

Martino 75 přijmi mojí hlubokou upřímnou soustrast… :hug:

Sayast..prostě šílený šílený a ten chlapeček-PaneBože…na tohle fakt neexistujou žádný slova.. :hug:

Známým nedávno zemřel 4letý chlapeček-večer prý přišel k nim do postele, že prý je mu zima a ráno byl mrtvý…

Včera mi říkala sestra, že na křižovatce-kde má barák strejda jejího přítele se v neděli zabil mladej kluk na motorce a když prý strejda jejího přítele vyběhl, aby pomohl-tak ten kluk byl ještě živej a při vědomí a říkal:„Že neumřu?“ Od včera mi ta věta zní v hlavě…

ještě, že jdem odpoledne k našim oblíbeným přátelům posedět-jinak bych měla depku.......
Někdy to na člověka hodně dolíhá tyhle hrůzy co se dějou…

 
nakukovatelka
Závislačka 4165 příspěvků 20.07.11 14:03

Jezisi to je strasny, vsechno, co tu pisete, je mi z toho uzko. Takovy nestesti, u mladych lidi, ta mlada doktorka … hruza, hruza.
Ditus, a ten malej chlapecek, proboha, a co se zjistilo ??

 
girlie sage
Kelišová 6258 příspěvků 20.07.11 14:04

smutne, velmi smutne i me tu tecou slzy :cry: :cry:  :cry:

 
Conny
Echt Kelišová 7674 příspěvků 20.07.11 14:18

Tak to me dostalo :cry: ,chjo…moc hezky napsaný denícek! :srdce:

 
Anonymní  20.07.11 15:40

krásný i když moc smutný deníček, moc hezky vzpomínkově napsaný. Letos 25.3. odjel taťka do nemocnice s natrženým stehenním svalem, dali jej na chiru, tam byl 10 dnů, dělali tam jen to, že buď mu nohu zavázali, nebo dali teplý obklad nebo zase studený, pak ho šoupli o patro výš na LDN (dnes tomu říkají pěkněji oddělení následné péče). Za celých 10 dnů na chiře jej nikdo neodvezl- nepomohl mu do sprchy, jedna směna to házela na druhou. Na LDN byl 13 dnů a zemřel tam údajně na plic.embolii (pitev. zprávu ještě nemáme), bylo to strašně náhlé, nikdo to nečekal, taťka tam odešel jako vitální člověk (bylo mu 72.let), ale na svůj věk nebyl žádný v křesle sedící dědula. Byl čiperný, vše vyřídil, sehnal, PC byl jeho velkým koníčkem. Vyšetření na magnet. rez. nemocnice objednala (čekací doba 5.týdnů), takže tatínek už se nedočkal, ani přes to, že jsem mu ji osobně vyřídila dřív. Nechápu dodnes, že neměl když ležel na nohách punčochy, nechápu, jak nám vyprávěl, že u vizity mu řekli, že dostane ráno a večer kapačku, dostal jednu a když se ptal večer na tu druhou, sestra mu řekla, že neměl mít žádnou. Prostě jednali s ním, jak se senilním, hluchým, sklerotickým starcem. Proto tvrdím, že je obětí nemocnice, je to čerstvé, ale ta zlost, ta bezmoc ve mě neustále zůstává. Každý den se přesvědčuji, že je vše o známosti, jak říkala moje babička „když máš strýčka v pekle i tam je dobře“, já to poznala, když jsem kdysi uklízela v nemocnici, když jsem přišla v prac. haleně, tak mě všude brali jako „naši“ a nikde nic nebyl problém.

 
Macík74
Generální žvanilka 22162 příspěvků 20.07.11 15:43

Dituško pláču tady u toho… je to smutné! a pravdivé!
přeju tobě a celé tvé rodině hodně zdraví!!!!! :hug:

 
DanMaj
Echt Kelišová 8410 příspěvků 20.07.11 16:19

aaah…tohle vždycky zabolí i cizího… :cry: Ty jeho rodiče to pak ale muselo a ještě musí pořádně mrzet, že u něj nebyli. :zed:

 
janca84
Neúnavná pisatelka 17040 příspěvků 20.07.11 17:09

To je tááák smutné :cry: Také by mě zajímalo,proč umřel ten 4letý chlapeček????
Mě zase zemřela v 5letech sestřenice…Přejelo ji auto :zed: Nikdy nezapomenu,jak vypadala,kdyz byla v bílých šatech v bílé rakvi…

 
Škurpice
Extra třída :D 10119 příspěvků 20.07.11 18:07

moc smutné…mám oči plné slz…je fajn, že Roman zůstal v tvém srdíčku :hug:

 
žirafííí  20.07.11 18:14

krásně napsaný,brečím tu :cry: .Je to moc smutné :cry:

SayaSt- to je šílené uplně mě to dorazilo :cry: Držim ti na zítra palce bude to těžké :cry:

 
petruna.zidja
Echt Kelišová 7647 příspěvků 20.07.11 21:28

Moc smutný, tvého bratrance mi je líto.
Shodou okolností mám 82 letýho dědu Jardu, který má rakovinu střev, metastáze na játrech a tenhle týden má jít na operaci. :-?

 
estrea
Zasloužilá kecalka 992 příspěvků 20.07.11 21:42

To je tak smutné že se mi oči zalévají slzami :-(
Dokud budeš žít ty budou žít i vzpomínky na Romana, přeji ti aby jsi už nic podobného nemusela zažít :hug:

 
fazolka11
Stálice 58 příspěvků 20.07.11 21:47

Ten zivot umi byt nekdy hodne kruty!Je mi z takovych pribehu hodne smutno.umirala mi maminka kdyz mi bylo 14let a ja za ni nemohla,ani se rozloucit.Ditto naprosto chapu jak ti je a moc hezky jsi to napsala!Roman by byl pysny na svou sestrenici!Preji ti v zivote uz jen a jen same hezke chvile tobe i cele tve rodine!A hlavne zdravi! :hug:

 
fazolka11
Stálice 58 příspěvků 20.07.11 21:55

to je strasne!cloveku je opravdu hodne smutno z takovych pribehu!je hrozne co se deje tak male ditko a bez maminky!! :cry: :hug: !spoustu sil preju!

Příspěvek upraven 20.07.11 v 21:57

 
oggyaozzy
Závislačka 4765 příspěvků 20.07.11 22:40

Bulím tu jak želva.. Dneska se mnou cloumou hormony, celej den se mi nic nedaří, toto těhu je pro mě utrpením a tenhle příběh mi moc připoměl, jak moc mi chybí mamka, která mi náhle zemřela před osmi lety na mozkovou mrtvici… Bylo jí 48 let-nedočkala se mé promoce, mé první dcery, splnění mého snu o vlastní praxi a teď prvního vnoučka, kterého mám pod srdcem.. I po osmi letch to někdy strašně bolí!!! :cry: :cry:

 
pandicka
Závislačka 3544 příspěvků 21.07.11 11:58

boze, nemam slov…smutna denicek, smutne pribehy.....zivot je nekdy krutej :cry: :cry: :cry:

 
pannacotta
Generální žvanilka 24984 příspěvků 21.07.11 12:53

:cry: :cry: :cry: :cry: :cry:
je me z toho strasne smutno :-( :-( :-(
umirat sam :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry:
a ten 4 lety chlapecek me dostal :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: proc se deju takove zle veci??????
a kdyz si predstavim pohreb tej malej holciky :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry:

Příspěvek upraven 21.07.11 v 12:54

 
Ditta77
Závislačka 4156 příspěvků 21.07.11 23:11

Holky zlaté-všem Vám ještě jednou moc děkuju za komentáře a za hezká slůvka :hug: :hug: :hug:

Jinak holky které jste se ptaly na toho 4letého chlapečka-v době, kdy se to stalo-měla být teprva pitva a hlavně-bohužel já sama nic nevím…je to kolega mého manžel-vídaj se v práci a spíš málokdy a já jsem manželovi říkala-že mě to trápí,že bych ráda věděla co se stalo-a on mi na to řekl, že v práci se viděj málokdy a přeci prý po něm nemůžu chtít, aby mu volal na telefon a ptal se ho-no tak to jsem říkala, že to samozřejmě ne.Takže budu doufat, že se to brzo dozvím, protože to je fakt šílený-i můj manža když mi to říkal-byl z toho přešlej…

Anonymní…tatínka je mi samozřejmě moc líto…často mám bohužel pocit, že spoustu lidí, kteří pracuji ve zdravotnictví-nejsou lidé na svých místech a nemaj tam co dělat-jak sestry tak doktoři..

Jančo84…PaneBože ani nevím co na to napsat…na světě neexistuje nic šílenějšího než smrt dítěte…to si musela být hodně silná, když si se dokázala podívat-to bych neunesla.....S námi byli na dovolené v Řecku manželé z Pardubic, kterým srazilo auto 5ti letou holčičku-prý byla na místě mrtvá…

Petruna.Zidja opravdu smutná náhoda :hug: neumím si představit-co bude…já vím, že metastáze na játrech už většinou znamenalo jedno jediné…manželovo tatínek takto přesně zemřel…

Fazolko… :hug: :hug: :hug: kolik smutných a krutých příběhů je mezi námi…je mi moc líto tebe i maminky…neumím si představit odejít a nechat tu děti, když jsou ještě malé..PaneBože

Oggyaozzy.....co na tohle říct..těžko hledám slova-strašně krutý a strašně smutný…děti a maminka jsou ty největší poklady co máme pro každou z nás-neumim ani nechci si to představovaat ztratit maminku…

 
Loffda
Extra třída :D 10801 příspěvků 23.07.11 17:13

Strašně smutný příběh a i ty ostatní v diskusi, je šílený že se tohle stává :cry: Mě před pár lety zemřela babička, porazilo jí auto a pár měsíců ležela v Havlíčkobrodský nemocnici kde si jí přehazovali z ARO na JIP a pak jednou mi volala mamina do práce, že tam jedou - byl všední den dopoledne a já nevím co, ale musela jsem jet taky a to jsem pracovala v Praze…10 minut po našem příjezdu umřela, všichni jsme jí drželi za ruku a já moc děkuju svýmu instikntu že jsem jela :srdce:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele