Pro všechny holky, co to vzdávají :)

ivačka  Vydáno: 22.01.14

Tenhle deníček je určen pro všechny, co nějak nedoufají, že by byla ještě naděje ve všech směrech, aneb jak se můj život otočil.

Ano, nevím, čím začít, ale jsem tak plná různých pocitů, že je můžu jen napsat. Tenhle deníček nekončí zase až tak úžasně, jak bych si přála, ale pro mě je to něco úžasného a nadějného i tak. S bývalým manželem jsem byla 13 let, dobrých i špatných, chyby na obou frontách. Nerozešli jsme se nijak ve zlém, prostě už to nešlo dál a po dlouhé agónii by stejně přišla smrt, v papírech jsem měla neobjasněná sterilita a partner tenkrát 2% progresivních spermií. Byly pokusy s inseminací a na IVF nějak pak nedošlo, vážná nemoc jeho matky a následně úmrtí a jiné životní nástrahy, nějak se jen prohlubovalo to ticho a prázdno mezi námi.

Pak přišel rozchod a kupodivu jsem si našla nového přítele, rozvod a stěhování a celkem jsme z toho měla strach ze všeho. Bylo mi 35 let, rozvedená, sice s přítelem, ale nové bydlení, změna ve všem, a tak jsme se s novým partnerem po debatě dohodli, že se nějak budeme chystat a spolu to IVF absolvujeme. Už nechci čekat, co kdyby a na co čekat? Děti bych moc chtěla a partner taky. Pak přišlo téma svatba, přítel ženatý nebyl a děti žádné nemá, nějak se mi do svatby nechtělo, ale pak jsem si řekla, proč ne, děti jsou přece daleko důležitější krok.

A tak proč si to neužít, vánoce proběhly ve shonu a letu, návštěvy obou rodin a někde teprve seznamování, ale i tak byly krásné a užili jsme si je. S rozvodem a starostmi jsem měla rozházený cyklus a na podzim se konečně ustálil na 28, a tak jsem si jen tak vzpomněla, že kolem 22.12 bych měla mít ovulaci. Což už jsem pomalu ani nevěděla přes rok, co to je, ale nesledovala jsem to, mrcha měla zpoždění. To se stávalo pořád, i na 38 dnů si předtím občas počkala.

No nic, ospalá jsem byla strašně, z postele se mi vůbec nechtělo, a tak jsem říkala, že z ní některý den nevylezu. Jsou svátky a proč si nezalenošit. Pak přišel ten zvláštní pocit, to už jsem zbystřila, takový jiný, po letech zkoumání vlastního těla a cyklu, tu bylo něco jiného. Stala se ze mě umazlená kočka, co se chtěla jen tulit a chrundit a ráno chtěla chleba ze sádlem a ještě ten pocit, že je něco jinak.

Přítel odjel 6tého na deset dnů pracovně pryč, a tak jsem 7.1 (4 dny zpoždění) na kamarádkya popud koupila test. Testovala jsem za svoje roky tolikrát, že už to byla rutina, mezi kávou jsem se šla kouknout a nic, další počurané peníze.

Kamarádka to vzala a šla k oknu. „Je tam, je tam!“ křičela. Známe se od dětství, ona děti má a ví, jak moc bych si je přála já. „Co vidíš?“ Ona viděla a já jsem neviděla. „Podívej se pořádně, no je tam :D“ Moje oči asi nechtěly uvěřit, ale opravdu…byl tam drobounký dušík, jakých jsem nakoukala tady na emiminku tisíce a záviděla i ty malinkaté šmouhy na těch testíkách. Vyhrkly mi slzy a ani nevím, hlava mi to nebrala.

To nic, to se může stát i tak, to ještě nic není, zítra zopakuju, a dokud nebudu mít výsledky krve, nepanikařím. Jenže se stalo, v duchu jsem se začala radovat. Druhý den ráno tam byl zase a o malinko lepší než ten předešlý. Začala jsem doufat a pořád nechápala, co se stalo. Ty jo, 26 dubna se vdávám a budou mi malé šaty :D To bylo první, co mě napadlo. Na pátek jsem si v práci nahlásila volno na krev. Večer jsem navštívila jednu kamarádku s pětiměsíční holčičkou a ukázala svoje papírky.

Radovaly jsme se spolu a ona mi ukazovala ty své, když čekala malou, ty první byly stejné jako ty moje. Doufala jsem, že snad jsem poprvé v životě těhotná a ještě ke všemu jsem to i cítila. Už vím, jaké to je. Strašně mě ale rozbolela hlava, neskutečně katastrofálně, zčervenala jsem a zvedl se mi tlak a nebylo mi dobře, jela jsem domů a zalehla a listovala jsem v knížkách, cítila jsem trochu pnutí v bříšku a takové horko, jako bych tam měla malý uhlík.

Říkala jsem mu prdík, byl tam, usnula jsem a v noci jsem se probudila, nevím proč, nic mi nebylo, nebolelo, ale nějak tak podvědomě jsem zjistila, že ten pocit je pryč, nebylo nic, cítila jsem se jen taková prázdná. Nedokážu to vysvětlit, ale ten pocit, který mě před tím provázel, byl pryč. Ráno jsem to taky nějak věděla, další test byl sněhobílý a do půl hodiny jsem začala špinit, a pak se to druhý den rozjelo.

Byla jsem nešťastná, to ano, strašně zklamaná, ale zároveň jsem hrozně šťastná, že se stal pro mě zázrak, který mě opravdu tak strašně naplnil takovou vírou a tak teď jen čekám, že můj prdík přijde. Tak nějak to vím, že se to podaří a že mám něco, co moje naděje potřebovala, když jsem si myslela, že se tohle nikdy nemůže stát. Tentokrát už budu připravená prdíku :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.1 bodů
 Váš příspěvek
 
Martina1409
Závislačka 4668 příspěvků 22.01.14 10:17

S těmi pocity naprosto vím, o čem mluvíš. Byla jsem také těhotná a v říjnu 2012 jsem bohužel v 8tt potratila. A přesně, jak píšeš, najednou byly všechny ty pocity pryč, únava žádná a cítila jsem se najednou dobře. Žaludek mě přestal bolet. Došlo mi to tedy až potom, ale je to fakt zvláštní, jak to tělo hned vysílá signály. Držím palce, ať se vám brzy zadaří. Máš výhodu, že nemusíš na nic teď čekat, když jsi nemusela jít na vyčištění dělohy. Tak směle do toho! :-)

 
tetaagáta
Kecalka 299 příspěvků 22.01.14 10:26

Je mi vždycky líto všech snažilek, které obíhají lékaře, nebo se trápí o samotě a čas letí… nemluvě o penězích… Slyšely jste někdy o p. Kopřivové z Prahy, která se věnuje „sterilkám“ trochu netradičně - zájem o celé tělo, psychiku, cvičení dle Mojžíšové „na míru“, bylinky atd. Je to sice čarodějnice každým coulem už od pohledu, vzděláním PA a má 74% úspěšnost!

 
janička_opička
Ukecaná baba ;) 2432 příspěvků 22.01.14 10:31

Holky nevzdávejte to..já bohužel jinou možnost než IVF nemám(ale jsem ráda, že IVF je) a tenkrát mi vyšlo 1.IVF..jen jsem byla sama a musela jsem se rozhodnout, jestli to zmáknu s miminem sama a jestli miminko chci..(tedy měla jsem partnera, ale na něj nebyl úplně spoleh)Rozhodla jsem se, že to zmáknu, nějaký vnitřní instinkt mi to napovídal…a dalších 10 let mě přesvědčilo o tom, že to rozhodnutí bylo správné…Po nějakém čase jsem potkala svého současného muže a oba jsme zatoužili po miminku…dalších 6 IVF(4 s bývalým) a 2 se současným (na víc nebylo penez) a dlouhá léta nic, řekla jsem si že zmením CAR a změním práci, protože jsem tam byla ve stresu a tay jsme se dohodli, že fyzicky, psychicky i finančně už to dál nedáme a že máme Kubu(manžel ho vychovává jako vlastního a mají se rádi)…No a najednou prásk a já jsem ted v 19 tt..8. pokus, poslední, vyešila jsem si práci a změnila Car a byla v pohodě a pozitivně naladěná…Určitě se zakladatelko nezdávej a bojuj, zkus zjistit, jestli není někde nějaký větší stres co tě ovlivnuje ) i takový, který bereš jako běžnou součást:-) a třeba i změna CAR pomůže. Držím tobě a ostatním, které dlouho čekají, aby se brzy dočkaly!!! hlavně bojovat a nevzdávat se..Ještě před tím posledním pokusem jsem pila čaj báby Radnické a jedla chilli v kapslích a Femibion - cca 3 měsíce před jo a každý večer skleničku dobrého červeného vína až do ET :mrgreen:

Příspěvek upraven 22.01.14 v 10:33

 
ivačka
Kecalka 141 příspěvků 22.01.14 11:19

Držím všem snažilkám pěstičky :hug:

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 22.01.14 11:35

Myslela jsem, že závěr deníčku bude jiný, mrzí mě to…, ale líbí se mi a obdivuji Tvůj optimismus :palec:…Moc Ti držím palce a brzy vytoužené miminko :srdce:

Stejně tak všem snažilkám :srdce: :kytka:

 
ivačka
Kecalka 141 příspěvků 22.01.14 11:42

Děkuju… snad napíšu časem jeden s dobrým koncem… :hug:

 
svycarka
Kelišová 6331 příspěvků 22.01.14 11:45

Davam za 5+5 bodu a budu drzet palce :hug:

 
ivačka
Kecalka 141 příspěvků 22.01.14 11:47

Děkuju :)

 
Andy27
Závislačka 4416 příspěvků 22.01.14 11:57

Bohuzel, to se takhle brzy stava.jsi mlada ;)a vis ze to jde.jen preju at se ti to podari opet co nejdriv :)

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17595 příspěvků 22.01.14 11:58

To je moc krásný deníček. dojal mě. přeju ti, aby tě víra provázela. miminko se ti ohlásilo a věřím, že brzo přijde, jsi na něj nachystaná a asi potřebovalo, abys právě tu víru neztrácela. přeju hodně štěstí :kytka:

 
APetra
Zasloužilá kecalka 909 příspěvků 22.01.14 13:18

Jsem moc ráda, že máš takové pozitivní myšlenky a mco Ti přeji ať Vám ten „Váš“ pr´dolka brzo výjde.

 
Eduarda
Kecalka 418 příspěvků 22.01.14 14:20

Ahoj Ivačko, první krok máš a sebou, tak teď ať brzo přijdou ty další, už všechny najednou:)
Držím pěstičky a chválím pozitivní přístup. A že vím, o čem mluvím…
 E.

 
ivačka
Kecalka 141 příspěvků 22.01.14 14:27

Děkuju a k :srdce: gratuluji :hug:

 
mumisek79
Extra třída :D 11622 příspěvků 2 inzeráty 22.01.14 15:49

Drzim palce at se brzy znovu zadari, mam dceru (7 mesicu) z 5.IVF nevzdavejte to :hug:

 
Parchant
Ukecaná baba ;) 2003 příspěvků 7 inzerátů 22.01.14 17:32

Držím pěstičky :kytka:

 
Jeny
Kecalka 364 příspěvků 22.01.14 18:56

Příjemný, pozitivní deníček :potlesk: držím palečky :palec: Miminko se jistojistě povede :kytka:

 
maca36  22.01.14 18:56

Držím ti pěsti, ať se mimi opět brzo povede :palec:

Já přišla o miminko ještě v roce 2004 a od té doby jsem nevzdávala ikdyž cesta pak byla strááášně dlouhá. Za pár dnů ale rodíme :) a budeme mít toho nejkrásnějšího Valentýna. Uvidíš, povede se opět i tobě :srdce:

 
ywettka16
Kelišová 6325 příspěvků 22.01.14 22:01

Hlavně pozitivní myšlení a nevzdávat se-vím o čem mluvím :-) já potratila 3× a ano byla jsem uplně na dně a neveděla jsem už kudy kam, ale víš co? Vykašlala jsem se na lítání po CARu, na měření teploty, ovu testy atd a začala si užívat :-) vysadila jsem v určitych dnech cyklu utrogestan a začala jsem plavat, chodit na kavičky, pečovat o sebe atd a svete div se v srpnu zase // čátky na testu a jak mi radila moje dr-myslet pozitivně každé těhu je jiné a taky fakt že ano :-D a ted? jsem ve 29 týdnu, malej mě okopává a ikdyž už chce jít na svět veřím, že vydržíme 2v1 aspon do 34 týdne :-)
Na všem hledej to pozitivní, nevzdávej se a bojuj a mysli pozitivně tohle je fakt základ :-) přeji tobě a všem snažilkám co nejdřív pozitivní test a těhu s dobrym koncem :-) někdo si tu cestičku k miminku musí o trošku víc vyšlapat…

 
Safira77
Zasloužilá kecalka 930 příspěvků 23.01.14 08:43

Určitě se to povede, věřte dál a já budu moc držet palce :mavam:

 
Lucia81
Závislačka 4594 příspěvků 23.01.14 10:27

Mám stejný zážitek…taky jsem po 2 letech snažení najednou našla //..bohužel to taky skončilo takto brzo…další měsíc znovu // a znovu obrovské zklamání…celé mi to dalo naději, že to jde a že to snad jednou dopadne dobře…zatím ale stále čekám…držím palce

 
HankaRud
Kecalka 466 příspěvků 23.01.14 11:50

@tetaagáta Ahoj.. neměla bys prosím kntakt na tu p. Kopřivovou? jsem jedna ze snažilek 5let(ted jsem po operci, tak snad..)děkuji moc

 
Liba12
Kelišová 6265 příspěvků 23.01.14 13:07

Ivi :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
Květulííína  23.01.14 15:14

Ivi, držím pěsti, ať už to dopadne :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
ivačka
Kecalka 141 příspěvků 23.01.14 16:09

@Květulííína děkuju…

 
konilka
Zasloužilá kecalka 892 příspěvků 24.01.14 18:35

@ivačka hezký deníček, i když s trochu smutným koncem. Držím palce a moc děkuju za tvůj pozitivní pohled na život. Dává mi to naději, že se taky jednou dočkám :palec:

 
Balloo_1
Závislačka 2523 příspěvků 25.01.14 14:48

Juu, to vyjdeeee 100% :-) držim pěstičky!!!

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8376 příspěvků 26.01.14 19:16

Souhlasím s @Claire7 krásný deníček a rovněž se mi líbí Tvůj přístup a přeji, aby po této „generální zkoušce“ už tvé tělo přijalo miminko a aby k Vám přišlo brzo do rodiny.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček