Proč já?

Erian  Vydáno: 01.04.14

Tuhle otázku si čas od času asi položí každý a hlavně v situacích, kde je „něco špatně“. Říkáme si, co jsme udělali nebo neudělali, že nám se tohle přece nemohlo stát. A ono se to stát může a nejlíp úplně nečekaně.

Mám dva zdravé a krásné syny. Oba jsme je počali neplánovaně, a tak jsou narození 13 měsíců od sebe. Obě těhotenství byly bez jediného problému, všechno v pořádku a na jedničku s hvězdičkou. Dělala jsem, co mě bavilo, v obou případech pomáhala s rekonstrukcí baráku, uklízela, stěhovala nábytek a prostě tak nějak normálně fungovala.

Po porodu druhého syna jsem si nechala zavést hormonální tělísko Mirena. Počítala jsem s tím, že využiju celých jeho 5 let, po které mě mělo chránit. Jenže ouha, tělísko mělo za sebou sotva 2 roky funkčního období a mně se doslova zbláznily hormony a začala jsem chtít miminko. A samozřejmě nejlépe hned. Tak jsem si nechala tělísko vyjmout, první cyklus jsem dala tělu na vzpamatování a pak začala studovat, jak že to žena pozná svojí ovulaci a plodné dny.

Druhý cyklus jsme to tedy zkusili podle „zaručených příznaků“. Další cyklus jsem si koupila ovulační testy a zjistila, že příznaky mám úplně jindy než samotnou ovulaci. Ten cyklus s ovulačními testy se ukázal jako podařený a já držela na začátku prosince v ruce pozitivní těhotenský test.

Ke gynekoložce jsem kdovíjak nespěchala, vím, že mám dlouhé cykly a později ovulaci, takže jsem se objednala na první prohlídku, když jsem byla v devátém týdnu. Miminko bylo o něco menší, ale už bilo srdíčko a všechno se zdálo v pořádku. Na další kontrole už po Novém roce byl proveden screening v 1. trimestru, vyšlo nám úplně zdravé miminko. Triple testy jsem odmítla, tak nějak jsem se naladila na co nejmíň lékařských prohlídek, když to není nezbytné.

Chtěla jsem si rodit co nejpřirozeněji, takže jsem si začala shánět literaturu k tomuhle tématu, zašla jsem si na přednášku a pomalu, ale jistě plánovala buď ambulantní porod, nebo rovnou porod doma.

Těhotenství mě opět nijak neomezovalo, až na pár dní nevolností jsem byla fit. Občas mě chytnul rapl a já celý den uklízela, stěhovala nábytek a tahala těžké krabice na půdu. Je pravda, že mi asi od 12. týdne tvrdnulo břicho, ale nepřikládala jsem tomu velký význam. No měla jsem přibrzdit a začít se chovat víc jako těhotná.

Jednu krásnou březnovou neděli mě ráno chytla křeč do podbřišku, bolelo to jako kontrakce a pak jsem začala krvácet. Hodně krvácet. Nastala panika. Došla jsem vzbudit manžela, ten byl chudák úplně mimo. Volali jsme sanitku. Když lékařka přijela, jen stačilo říct, že jsem 19 týdnů těhotná a že krvácím - a víc jsem říkat nemusela. Naložili mě a jeli jsme k Apolináři.

Vzali mě na ambulanci, doktor mě vyšetřil, udělal ultrazvuk a když mi řekl, že miminko žije, málem jsem vyskočila a objala ho. Cestou v sanitce jsem se pomalu smiřovala s tím, že jedu porodit mrtvé dítě, tak moc mě to krvácení vyděsilo. Doktor taky našel v děloze hematom, z toho místa to tolik krvácelo. Rozhodl pro hospitalizaci.

Uložili mě tedy na pokoj na gynekologii, dostala jsem kapačku s čímsi na zastavení krvácení. Pak taky Ascorutin na posílení cév a Utrogestan na udržení těhotenství. Pak přidali ještě magnezium, protože mi pořád tvrdnulo břicho. V pondělí mi udělali kontrolní ultrazvuk, miminko stále v pořádku, hematom se o něco zvětšil. V úterý v poledne mě propustili domů s tím, že ležet a polykat prášky můžu i doma a že stejně by pro mě nemohli nic udělat, kdybych začala rodit.

Manžel si mě odvezl domů a začal mu život „matky samoživitelky“. Nejen že chodí do práce a vydělává, ale stará se o nákupy, o vaření, o úklid, o kluky a ještě o mě, coby o mrzáka, který nemůže skoro nic. Už po týdnu jsem fňukala, jak mě to strašně nebaví.

Hematom se pomalu, ale jistě vstřebával, zato mě čekala další podpásovka v podobě myomu v děloze. Objevila ho moje gynekoložka na jedné kontrole, byť říkala, že neví, co to je, že si není jistá. Za pár dní mě čekal ultrazvuk ve 20. týdnu v benešovské nemocnici, tam mi to paní doktorka víceméně potvrdila. Takže já se pomalu dávám psychicky dohromady z hematomu a v tom přijde další ráda v podobě myomu.

Myom je nezhoubný nádor, trpí jím až 30 % žen v produktivním věku, především prý těch bezdětných. Kde se vzal u mě, nevím. Problém je, že vlivem těhotenských hormonů roste. Takže jak poroste dítě, poroste i myom. Když ho našli, měl 5×3 cm, mám ho samozřejmě uvnitř v děloze – některé typy myomů vyrostou i vně dělohy, pak těhotenství nepřekáží. Ten můj překáží, minimálně to bude překážka při porodu, takže mě velmi pravděpodobně čeká císařský řez, kterému jsem se vždycky bránila jak čert kříži.

Vím, že spousta maminek řekne, že císař není takové zlo, ale pro mě je to celkem šok. Malovala jsem si těhotenství a porod bez zbytečných a stresujících vyšetření a zásahů a teď mám přesný opak. Rizikové těhotenství s možností buď předčasného porodu a nebo v lepším případě toho císařského řezu.

Ale naše malé štěstí je zatím velký bojovník, jak se zdá. Pohlaví nevíme, proto je to v celém deníčku tak nějak neurčitě popsané. Původně jsme se chtěli nechat překvapit, ale tchyně by hrozně ráda pohlaví věděla, chce totiž po čtyřech vnucích konečně vnučku. Já sice tuším dalšího kluka, i bříško dostalo pracovní název Arnošt, ale ona si to nenechá rozmluvit. Tak už asi měsíc chci to pohlaví vědět, ale mrně se odmítá ukázat, takže máme stejně všichni smůlu. :)

Ještě bych chtěla „do nebe“ vychválit mého manžela za to, jak to statečně zvládá, jak se bez křivého slova ujal vedení celé domácnosti. Taky za tu starost o mě a o naše nenarozené dítě. Neberu to jako samozřejmost, protože vím, že jsou i muži, se kterými by tahle situace vůbec nehnula a neudělali by nic, aby pomohli. Takže za to jsem mu neskonale vděčná, i za to, že si stále udržuje svůj nadhled a humor, i když ho trápí strach o miminko.

Deníček určitě nemá žádnou informační hodnotu, za což se závěrem omlouvám. Potřebovala jsem si jen utřídit myšlenky a celou tuhle patálii někomu a nějak sdělit. Rodině jsme řekli jen to nejnutnější, nechtěli jsme šířit paniku, jak se říká. Věřím, že ten nádor už znamená konec mých komplikací, že už se nic dalšího nenajde. A budu se snad i modlit, za každý týden, kdy dítě vydrží u mě. Nakonec to doufám dopadne tak, že budu ještě přenášet a rodit přirozeně.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.4 bodů
 Váš příspěvek
 
Gina108
Generální žvanilka 23595 příspěvků 01.04.14 00:29

Pod takovým názvem jsem čekala nějaký hodně smutný konec, ale jsem mile překvapena :palec: Přeji pohodový zbytek těhotenství :kytka:

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 01.04.14 01:10

Preju bezproblemovy zbytek tehotenstvi a hodne zdravi :kytka:

 
Levandule121
Ukecaná baba ;) 2305 příspěvků 01.04.14 01:23

Držím ti moc palce! :hug:

 
IvčaL
Extra třída :D 11213 příspěvků 01.04.14 06:04

Tuhle otázku si pokládám skoro každý den, ale štěstí jsem si prostě vybrala tím, že mám úžasného manžela a dvě zdravé děti a kdyby mě mělo v životě potkat jen to, že jsem neměla zrovna jednoduchá těhotenství, tak bych si mohla pogratulovat.

Držím palce, ať to dotáhneš s bříškem co nejdál, ať už nenastanou žádné komplikace a dopadne to u tebe taky tak dobře, jako u mě :hug:.

 
Pudloslava
Vesmírná mluvilka 31237 příspěvků 01.04.14 07:02

Nebud v nervu, mam za sebou tri sekce a neni to nic desneho. Musim rict, ze tu prvni, akutni, jsem taky nesla spatne. Taky jsem mela rizikove tehotenstvi a nakonec jsme nemohla ani kojit. Ale to je vsechno fuk, protoce cilem toho procesu preci neni „zarodit si a zakojit si“ ale „mit dite“. A to budes mit. Okolnosti porodu jsou zasadni jen pro prdle alternativky. Porod je jen epizoda. Dite je naporad.

Drzim vam obema palce.

 
Andy27
Závislačka 4416 příspěvků 01.04.14 07:31

Verim ze to zvladnes ;)..At jste oba v poradku :kytka:

 
cher  01.04.14 08:12

Taky jsem čekala něco vážnějšího. POkud sis chtěla deníčkem utřídit myšlenky, tak snad ti k nakopnutí pozitivním směrem pomůže i to, že my ostatní si myslíme, že klid na lůžku po dobu těhotenství není nic strašného a taktéž císařský řez.

 
Mikimi
Závislačka 2503 příspěvků 01.04.14 08:18

Hodne stesti preji :-) at vse dobre dopadne ;-)

 
verrru
Závislačka 2934 příspěvků 01.04.14 08:23

Erian, drzim palce, at to co nejlepe zvladnes :hug:

 
Lucka91
Ukecaná baba ;) 1787 příspěvků 01.04.14 08:30

Přeji aby vše dobře dopadlo :hug: tvůj příběh je hodně podobný mému. já jsem byla s krvácením hospitalizovaná v 15.tt miminko je naštěstí v pořádku ale na děloze mám dva hematomy a na okraji dokonce prý i myom (zatím nepotvrzený) Na ultrazvuk ve 20.tt jdu až 6.5. do té doby mám přísný klid na lůžku a manžel stejně jako ten tvůj přebral všechny starosti na sebe. Doufám a věřím, že pro nás obě toto těhotenství dopadne dobře a narodí se nám zdravá miminka :hug: :hug: :hug: :hug:

 
marturka
Kecalka 469 příspěvků 01.04.14 08:38

Držím pěsti, neboj, tento problém má mnoho z nás :mrgreen: i já. A to mám z jednoho myomu na začátku těhotenství už čtyři, z čehož dva už jsou velké 7cm. No a přesto mě můj lékař uklidňuje, že rodil ženy s mnohem většími myomy.
Takže jsem si uvědomila, že může nastat milion komplikací, že nic nemáme pod kontrolou, ale nemusí se stát také vůbec nic a vše proběhne normálně.
Nezbývá než pokorně přijímat vše, co přijde a věřit. Já věřím…

 
brumdinka
Neúnavná pisatelka 19522 příspěvků 01.04.14 09:19

Já tedy vzhledem k tomu, že se mi povedlo mít obě těhotenství v pohodě a užívala sem si je stejně jako porody chápu, že to ležení je děs :zed: a sama si to neumim při své činorodosti představit, ale někdy to holt jinak nejde…takže plně chápu tvůj šok, avšak důležitý je ten výsledek a jak tu někdo psal je to jenom epizoda :) tak přeju at´všechno dobře dopadne a ve výsledku seš ty a mimčo naprosto v pořádku a je fajn číst, že stále ještě existují muži, kteří tohle všechno zvládnou…já nepochybuji o tom, že ten můj kdyby něco by to zvládl též…tak doufám, že ti to utřídění myšlenek pomohlo a je ti líp…držim palce :kytka:

 
LennaZS
Ukecaná baba ;) 2317 příspěvků 01.04.14 09:34

Ahoj, moc držím palce, ať to zvládnete. Z deníčku jde cítit, že jsi silná osobnost, to je určitě důležité. A plně tě chápu..prožívám teď třetí těhotenství a je o něco málo komplikovanější než předchozí dvě a taky je to pro mě šok. Císaře či vyvolávání zarytě odmítám, ale pokud to bude nutné, nic nenadělám. A rozhodně nesdílím názor, že okolnosti porodu jsou nepodstatné, to je kravina jak mraky.Budu na tebe myslet, tady člověk opravdu neví, třeba to fakt bude krásný přirozený porod :srdce: a kdyby to dopadlo jinak, tak ať je hlavně miminko zdravé, evidentně bude bojovníček :mavam:

 
LenďuleB
Ukecaná baba ;) 1136 příspěvků 6 inzerátů 01.04.14 09:55

Přeji moc moc zdravíčka a štěstíčka! Ať vše dopadne dobře! :kytka:

 
Erian
Echt Kelišová 9216 příspěvků 01.04.14 09:55

Děkuju všem za pozitivní komentáře… :kytka:
Je pravda, že jsem deníček psala před pár dny, když jsem to ještě všechno viděla o něco víc černě než teď - už se pomalu uklidňuju.
Taky zjišťuju, že spousta žen měla tyhle komplikace a všechno nakonec dopadlo dobře. Spíš jsem se nechala strhnout tím, že lékaři se tváří pohřebně a předpovídají málem to nejhorší.
Prdlá alternativka nejsem a přesto si myslím, že na okolnostech porodu záleží :nevim:

 
Katy 7
Závislačka 3850 příspěvků 01.04.14 10:30

Tak já se hrdě hlásím mezi prdlé alternativky :lol: to označení mě pobavilo.
Erian, je fajn, že ses z toho vypsala :palec: Mě to vždycky hodně pomohlo.
Samozřejmě držím tobě i miminku palce :hug:
To nic nedělání je opruz, to úplně chápu. S dvojčata jsem musela být dva a půl měsíce před poroden v porodnici a šetřit se.

Příspěvek upraven 01.04.14 v 10:37

 
bebinaa
Zasloužilá kecalka 626 příspěvků 01.04.14 10:45

Přeji ti, ať to dotáhneš do konce :) šetři se :*

 
asha
Nadpozemská drbna 29454 příspěvků 01.04.14 10:59

@Erian Taky jsem se nejdriv lekla. No neni to zadna hitparada, ale mas velkou vyhodu v tom, ze se na tu sekci muzes pripravit. :) Mela jsem to podobne, na treti jsem se tesila jak blazen, vsechno mela nachystany pro co nejprirozenejsi porod a pak prask ho, akutni sekce a malem jsme tam oba zustali. Psychicky jsem se davala do kupy jeste rok. Takze mit to takhle dopredu je urcite lepsi, muzes si nachystat vsechno, co je treba, abys byla co nejdriv fit i po takovym zakroku :) A hlavne si to srovnat v hlave, pak te to uz nebude otravovat :)
Preju, at se tomu precejen vyhnes a pokud ne, at je to v pohode!

 
Gitka
Kecalka 471 příspěvků 01.04.14 12:54

Urcite to bude ok. treba byt optimista

 
Syringa
Nadpozemská drbna 29557 příspěvků 01.04.14 13:06

@Erian
Deníčky nečítávám, ale ten Tvůj jsem si přečetla (ač příběh znám) :D. Ono to dobře dopadne, uvidíš :hug: :hug: :hug:.

Příspěvek upraven 01.04.14 v 13:06

 
juchinka
Zasloužilá kecalka 721 příspěvků 01.04.14 13:57

Klid na lůžku jsem prožívala v prvním těhotenství v nemocnici od 32 tt. V druhém těhotenství, jelikož jsem měla doma malé dítě, tak jsem to uprosila na domácí odpočinek už od 30 tt. S tím, že budu jen ležet. Přesně si vzpomínám na to, jak muž musel všechno dělat za mě. Až později jsem si uvědomila, že to vlastně nebylo vůbec ke škodě, aspoń si ty protějšky uvědomí, co obnáší vydělávat peníze, ještě zvládat domácnost a dítě. Neházím všechny do jednoho pytle, ale ne všichni chlapi si to uvědomí, pokud tomu nepodstoupí :mrgreen: A pak si tě může více vážit, za to, co zvládáš. A dodám k tvoji podpoře, že i když to u mě takto bylo, první dítě jsem rodila jen 7 dní před termínem a druhé 10 dní před termínem. I když jsem tam měla také nějaké nálezy naznačující císařský porod, rodila jsem přirozeně. Tak snad to tak taky bude. Držím palce :palec:

 
Ilwimia
Zasloužilá kecalka 926 příspěvků 01.04.14 14:08

Tak posílám hodně sil a přeju už pohodovou druhou půlku těhotenství!

 
LIEBEhexe
Kecalka 357 příspěvků 23 inzerátů 01.04.14 17:02

Bála jsem se, že to bude špatně končit i podle názvu, ale nakonec se mi vtvořil spokojenej úsměv na tváři :) hodně sil a ať už jde všechno jenom k lepšímu :mavam:

 
veronikacek
Kecalka 367 příspěvků 01.04.14 17:48

Pěkný denicek, drzim pesticky aby vše dopadlo dobre :palec:

 
baily
Kecalka 233 příspěvků 01.04.14 21:39

Dobry vecer, jsme na tom obdobne, mam intramuralni myom tedy vevnitr delohy, ktery navic delohu deformuje…rekli mi, ze muj stav je absolutne nesluciteln, s tehotenstvim, jeden lekar mi chtel skoro celou delohu odebrat, dalsi mi rekl, ze se pokusime o operaci…no otehotnela jsem pred planovanym terminem operace, jeste ted si pamatuji, jak se mi klepali ruce s tehotenskym testem kdyz jsem to zjistila, byla jsem v soku…zacatky byli tezky, lekari me porad pripravovali na to, ze je to spatne, ze mohu potratit, ted nebo kdykoliv potom, cisarsky rez…
A jak to dopadlo jsem nyni 36tt, miminko je v poradku, myom ho nijak neutlacuje, rodit budeme prirozene- telo se s tim popralo a zaridilo vse, jak nejlepe mohlo.
Drzte se a uvidite treba ten prirozeny porod jeste dopadne:D at se dari…

 
andulik8
Kecalka 327 příspěvků 01.04.14 21:54

Hezky denicek, jen si myslim ze cisar je mensi zlo nez porod doma. Preju hodne stesti a zdrave deticky.

 
andulik8
Kecalka 327 příspěvků 01.04.14 21:54

Hezky denicek, jen si myslim ze cisar je mensi zlo nez porod doma. Preju hodne stesti a zdrave deticky.

 
marie1986
Ukecaná baba ;) 1049 příspěvků 01.04.14 22:01

Moc držím palce, ať se miminko udrží co nejdéle a ať i porod dopadne na výbornou. Dojalo mě, jak jsi psala o svém manželovi a chválila ho, opravdu takový jako tvůj muž není každý chlap. Máš obrovskou kliku, že ho máš :srdce: teď ještě aby klaplo vše ostatní, držím palce :hug:

 
Erian
Echt Kelišová 9216 příspěvků 02.04.14 09:49

Děkuji za další přání :kytka:
Po včerejší kontrole v těhotenské poradně už to taky nevidím tak černě, moje paní doktorka je prostě nenapravitelný optimista ;)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele