Není čas na hrdinství

Kytka32  Vydáno: 28.01.11

Je mi 32 let a od svých 15 jsem měla jasný plán: potkat prince na bílém koni, vdát se a mít děti. Kdybych věděla, kolik ošklivých trpaslíků a žabáků budu muset políbit, než toho prince najdu, asi bych si v 15 nachystala i plán

Nakonec se to ale podařilo, po dlouhé řadě žabáků - konečně princ. A dokonce technicky vzato i na bílém koni, jmenuje se totiž Martin. A pak už začala skutečná pohádka. První rande, na kterém jsme nakonec zavírali pizerii, sestěhování, koupě domečku a romantická žádost o ruku na mole jednoho řeckého ostrova. Čekáte nějaký háček? Já jsme čekala taky, ale zatím nic nepřišlo :)

Dva měsíce před svatbou a mými 32. narozeninami jsme se dohodli, že vysadím prášky. Nepovažovali jsme to za nijak slavnostní akt, v mých letech a po spoustě gynekologických problémů jsme byli připraveni na běh na dlouhou trať. A tak jsme se rozběhli… a do měsíce jsme byli v cíli se dvěma čárkami na testu.

Moje těhotenství je jako z příručky „Jaké těhotenství si přát“. Špatně mi bylo jednou jedinkrát, a to druhý den po objevení dvou čárek, protože si to moje tělo zřejmě chtělo vyzkoušet. Zjistilo, že to není nic moc a od té doby už jsme to nikdy nezopakovali. Nemám žádné těhotenské chutě, neotékají mi nohy, nemám vysoký tlak, prakticky vím, že jsem těhotná jen podle toho, že mám čím dál větší břicho, které se začíná v posledních měsících podezřele vrtět.

A tady se dostávám k jádru pudla, jinými slovy k porodu. Porod byl pro mě vždycky jen vzdálené něco, co se mě netýká a čeho se není důvod bát. Těhotné a z porodu vystrašené kamarádky jsem uklidňovala lehkým poklepáním na rameno a výrazem „Moudrost zděděná od předchozích generací žen“, že to nic není a že to zvládnou.

Když jsem se na předporodním kurzu dozvěděla o masáži hráze, nasadila jsem příslušně zhnusený výraz a doma řekla manželovi, že takové středověké metody nebudeme praktikovat. Zásadně jsem nechodila na žádné „mimi“ servery, články o porodu jsem ignorovala (každá to má jinak, tak proč to číst) a maliníkový čaj mě přestal zajímat, když jsem zjistila, že nechutná po malinách.

Dneska jsem ve 37. tt a něco je jinak - lněné semínko tvoří základ mojí stravy, maliníkový čaj si vařím po ránu prakticky ještě se zalepenýma očima. Můj neskutečně trpělivý manžel každý večer poctivě masíruje hráz a poslouchá všechny mé výlevy strachu. Na emiminu jsem prakticky denně a není článek o porodu, který bych nehltala. A kdyby mi někdo řekl, že bezbolestný porod si zajistím tak, že budu obíhat kolem domu po jedné noze a kokrhat, můžu vám zaručit, že by sousedi měli divadlo.

Prostě není čas na hrdinství :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Karku
Zasloužilá kecalka 697 příspěvků 28.01.11 18:21

Přeju pohodový porod, rozesmála si mě :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: krásný deníček!!! A i kdyby nakrásně tak moc pohodový nebyl, tak ten výsledek je stejně tak úžasný, že to stojí za to :hug: :hug: :hug:

 
JaňulkaX
Ukecaná baba ;) 1499 příspěvků 28.01.11 18:50

to je vtipný deníček :palec: přeju, aby příprava měla svůj efekt :-)

 
yenkee
Zasloužilá kecalka 846 příspěvků 28.01.11 20:02

Přeji Ti klidný a bezproblémový porod. Ber vše s homorem a půjde to dobře. Porodní bolesti se zapomenou rychle jen co na tebe mimčo vykoukne na por. sále. :mavam:

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 28.01.11 20:07

Tak jsem se opravdu luxusně zasmála :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: Napsala jsi to perfektně! :pankac: :kytka:

Moc přeju pohodový porod a neboj, kokrhání ti nepomůže :mrgreen: Víš co se mi na porodu líbilo? Že to není nemoc. Že to sice bolí ale vim proč to bolí, protože za chvíli tu se mnou bude moje děťátko. Nemohla jsem se dočkat až bude na světě a já konečně uvidim jak vypadá. Bylo mi jedno co to bude (pohlaví jsme neznali), ale to JAK bude vypadat to mrně co se ve mě 9 měsíců hřálo a mrskalo. :dance:

Nakonec jsem skončila po mnoha hodinách snažení akutní sekcí. Ale to mi bylo jedno, hlavně že malá žije. Uzdravování bylo horší než kdyby se mi povedlo porodit normálně, ale to mi bylo taky jedno, protože můj život s příchodem dcery konečně získal smysl, a o to jde.

Ničeho se fakt neboj a jen se těš na mrňouska! :hug:

 
faldy
Zasloužilá kecalka 594 příspěvků 28.01.11 20:38

Tak ja mela tehu podobne jako ty. Krom paleni zahy a na konci tehu otekani nohou, jsem byla v pohode. Zacala jsem se teda bat driv, asi tak 2-3 mesice pred porodem, ale jak cas bezel, nemohla jsem se ohnout, desne bolely zada, hur se me dychalo, neslo v noci spat a ja uz nevim co, zacala jsem se na porod tesit. Videla jsem v tom ulevu, vysvobozeni.Porad jsem si rikala, ze me to tak ci tak nemine a pokud to ma bolet jen nekolik hodin, tak to musim zvladnout. Prijde me, ze nejdulezitejsi u porodu je psychika, ta vyhrava nad bolesti. Rodila jsem teda hodne hodin, nakonec byl z toho cisar, ale co se bolesti tyce, je to stejne trebas jako u boleni zubu. Boli to, stve te to, ale kdyz vis, ze to bude jen par hodin, zvladnes to. Hlavne nepropadat panice, obavy ma snad kazda z nas a kdo by nemel, kdyz jdeme do neceho poprve, to svedci snad o zdravem uvazovani, ne? Takze bud v klidku a zkus si predstavovat to malicke, jake ma asi vlasky? Bude spis po mamince ci tatinkovi? A co barva ocicek? No rekni, nestoji za to ten zlomek obav a bolesti za neco tak uzasneho? A to je jen napsane, ten pocit se popsat neda, ten si proste zazijes, je to nadhera:hug:

 
Beru*Beru
Závislačka 3112 příspěvků 28.01.11 20:51

Tak to je úžasný deníček :lol: :-D Upřímně sem se zasmála a hodně mě pobavil :wink: Jen by mě zajímalo, co vás dovedlo k takovém těžkému ubratu? :think: :palec: Přeju hodně štěstíčka, ať všechno dobře dopadne :mavam:

 
pavcena
Kecalka 117 příspěvků 28.01.11 22:24

super, smála jsem se tady nahlas. Zatím jsem 13týden, tak strach teprv přijde. ;-)

 
nevada
Ukecaná baba ;) 1791 příspěvků 29.01.11 09:14

Tak se přidávák k těm kterým jsi zvedla náladu. Pobavila jsem se krásně napsáno. A neboj zvládneš to. Mě teď malej spinká a že jsem před chvílí rodila mi ani nepřijde strašně to letí.

 
cher  29.01.11 10:01

:lol: Držím palce

 
Kytka32
Zasloužilá kecalka 815 příspěvků 29.01.11 10:20

Děkuju všem za podporu :palec: nějak to budu muset zvládnout, ale strach mám hrozný, tak jsem z něj potřebovala trochu vypsat :-D

 
BohunkaP
Extra třída :D 14167 příspěvků 29.01.11 13:51

Hezké, taky jsem si poprskala monitor minerálkou :mrgreen:
Přeji pohodový porod.

 
MeloryNox
Kelišová 5257 příspěvků 14 inzerátů 01.02.11 12:55

:-D :-D :-D úžasný. Jsi hodně vtipná.

 
michaela1808
Ukecaná baba ;) 1860 příspěvků 01.02.11 14:39

fakt super deníček, nasmála jsem se, mám to podobné, jsem 29tt a už začínám pomalu stresovat, vždycky jsem byla kliďas, ale čím víc se to blíží, tím víc mě klid opouští…přeju hodně sil a pokud možno co nejpohodovější porod!!!

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 01.02.11 17:16

Moc pěkný deníček, měla jsem to podobné. Nestresuj se a porodu se neboj - já mám co říkat, bála jsem se hrozně, ale musím říct, že to bylo zbytečné. Já nejsem zrovna kliďas a u porodu jsem byla kupodivu naprosto v klidu a věděla jsem, že to zvládnu. Nemá cenu se dopředu stresovat, už se to stejně nevstřebá :mrgreen:.

 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 06.02.11 21:01

Ahojky,
mne moc pomohlo tohle:http://cestyksobe.cz/…udiu/32.html

Porad jsem si opakovala, ve dne v noci: „At se pri porodu deje to nejlepsi pro mne a me dite.“

Touhle vetou odhodis zbytecny a svazujici strach a uvolnis se.

Bude to uplne v pohode, uvidis :huban:

Vložit nový komentář