První těhotenství a velké obavy

veverka-andy  Vydáno: 16.02.10

Jsem v 6. týdnu těhotenství a vypadá to, že na miminko zůstanu sama! Bez peněz, bez přítele a bez opory milujícího člověka. Co bude dál, nevím.

Ach jo. Život je tak nespravedlivý! Od samého začátku se těším, až mi tehotenský test ukáže ty dvě čárky. A když to přišlo, začala jsem se bát! Moc bát. Moji rodiče mají obrovskou radost a novinu vytroubili do světa.

Na straně druhé, přítelově rodině, je to ovšem jinak. Oba žijeme ještě po 6 letech vztahu se svými rodiči. Snažila jsem se přítele před několika měsíci přesvědčit, aby jsme si udělali vlastní hnízdečko, marně. Prý není kam a za co.

No a jak to tak bývá, je na cestě miminko. Jeho matka je zásadně proti, prý by jsme ho neuživili a s její pomocí nemáme počítat. Od doby, co jsem chodila s přítelem mě brala jako vlastní dceru, o kterou přišla díky lékařské chybě (provedli jí 8 rentgenů a pak zjistili, že je těhotná, měla to být holčička, nyní v mém věku). Teď mě ale bere jako soka, který jí chce vzít to nejcennější, co kdy měla, syna.

Přítel vždy dá na její rady a když řekla, že je na čase dát miminko pryč, vzal tato slova za své a tvrdí to samé. Ovšem moje rodina je zásadně proti! Já už nevím, co mám dělat. Přítel ještě není rozhodnutý, ale obávám se, že názor nezmění.

Co mám dělat? Co by jste dělaly vy na mém místě? Zhnusili by jste se rodičům tím, že by jste šly na potrat a žila po boku muže, kterého milujete?
Nebo přišla o přítele a žila s rodinou a s malým dítětem, bez peněz a bez lásky?

Bože, to je tak těžký rozhodnutí. Bolí to, moc to bolí. Těšila jsem se na miminko, moc moc moc. :cry: :cry: :cry:

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 2.5 bodů
 Váš příspěvek
 
BettyB.
Echt Kelišová 8231 příspěvků 17.02.10 23:10

Milá Verčo, já myslím, že s takovým člověkem by jsi ani žít nemohla…vždyť je to sobec a nejspíš velký mamánek, který se nikdy z jejího vlivu nevymaní!
Mysli teď především na sebe a na miminko, které od tebe a jistě i od tvé rodiny, dostane spousty lásky!!!!
Je důležité, že tvá rodina tě hodlá podpořit! Věřím tomu, že se časem najde pro mimíska i ten správný táta, který vás bude mít oba rád! Teď je nejdůležitější myslet na miminko a věřím, že to spolu s tvou rodinou vše zvládnete!
Moc moc držím pěsti a těším se pak na další deníček, kde už třeba budeš mluvit šťastněji a s miminkem v náručí :srdce:

 
čičinka
Echt Kelišová 8299 příspěvků 18.02.10 00:07

Andy, kolik ti je let?
Promin, znis hodne mlade. Myslim, ze tvuj pritel jeste neni zraly na dite, pokud jeho nazory urcuje maminka, u maminky bydli, ke spolecnemu bydleni se nemel…
To ale neznamena, ze na miminko nejsi zrala ty. Pokud ho chces, tak se na pritele vybodni, promluv si s rodici, pokud se na vnoucatko tesi, tak ti urcite radi pomohou.
A za nejakou dobu a vubec to nemusi byt dlouho, se najde chlap, ktery miminko bude brat jako vlastni a ty se o nej budes moct oprit.
Rozhodni se podle sebe, sveho vedomi a svedomi. Pokud mas pocit, ze bys svobodnou matkou byt nezvladla, tak dji na potrat. Ale nenech si do tohoto rozhodnuti zasahovat zhrzenou matinkou, ktera by prisla o sveho synacka, kdyby to rozhodnuti neslo z tve hlavy, tak by sis to do smrti vycitala!

 
Janek-a
Nováček 4 příspěvky 18.02.10 00:40
prvni tehotenstvi,velke obavy

Mila veverko-andy,vubec neni jiste,ze byste s pritelem zustali po prerus.teh. spolu.Mit miminko, neni zit bez lasky.Po narozeni meho prvniho ditete citim uz 2 roky naprostou zaplavu lasky a popravde tata meho mimca je az za nim,ale tesne :-).Nekolik kamaradek v mem okoli,ktere mely podobny duvod k prerus.teh. se s tim po vykonu nikdy nevyrovnaly,stale premysli,jake by bylo jejich detatko a s rostoucim vekem jim pripada zivot ditete mnohem dulezitejsi nez nedodelana skola nebo rozchod se sobeckym mamankem nebo strach z nedostatku penez a nechapu ani pritelovu matku,nikdy bych nemohla po zadne zene ani divce vyzadovat takove reseni…kdyz uz vim,co je to materska laska.Podpora tve rodiny je uzasna,dulezita a pro zacatek staci a kdyby te mama pritele brala jako dceru,tak by stastne prijala i vase miminko…Ja bych chranila sve miminko prede vsemi,drzime palce, abys nelitovala svych rozhodnuti :kytka:

 
marjanka1
Stálice 95 příspěvků 18.02.10 01:21

Jestli pujdes na potrat, melo by to byt pouze tve rozhodnuti a mela by jsi si byt vedoma vsech nasledku a moznych psychickych zmen, ktere u nekterych zen muzou byt na cely zivot. Pokud potrat podstoupis „kvuli priteli“, je to velika zivotni chyba.
Pokud si miminko nechas, ver, ze situace se vzdy nejak vyresi, a zivot se stane krasnym, i kdyz to momentalne tak nevypada. Mas nesmirnou vyhodu v podpore tvych rodicu, to je velike plus.
Hlavne se rozhodni jen sama za sebe, nic nedelej kvuli ostatnim.

 
M-a-j-a
Neúnavná pisatelka 16345 příspěvků 18.02.10 07:19

Milá veverko-andy, situaci ti vůbec nezávidm. Já bych ale nemohla žít s člověkem, který nechce dítě jen proto, ýr mu to řekla maminka. Myslím si, že rodiče by měli být podporou a ne podrážet nohy. Poravdě bych radši zůstala sama se svými rodiči.
Pokud víš, že ti tvoji rodiče pomůžou, tak se vykašli na chlapa, krerý je ovládaný svou matkou. Víš takový vztah by neměl cenu ani do budoucna. Ty potřebuješ muže, který se tě zastane a né, který tě shodí. Myslím, že matka tvého přítele je přesně člověk, který udělá cokoliv, hlavně aby neztratila syna. Myslím, že by vás spíše měla podpořit než říkat takové věci.
Rozhodnout se budeš muset sama, ale podle mě by byla škoda ztratit miminko kvůli někomu takovému.
Jestli píšu zmateně, tak se omlouvám, ale prostě mě to stršně štve, když e někteří rodiče takhle chovají a neumím to pořádně vyjádřit písemně.
Holka drž se a nenech si miminko vzít!!! Buď s rodinou kter tě miluje a bude milovat i tvé dítě!!!! :srdce: :hug:

 
Simpanova
Kelišová 5044 příspěvků 18.02.10 08:07

Milá Veverko-andy, je to těžká situace. Ale přikláním se k všeobecnému názoru holek. Co když dáš miminko pryč, ale do vztahu s přítelem to zasáhne tak moc, že se stejně nakonec rozejdete? Pak bys potratu velmi litovala.
Máš obrovskou podporu rodiny. Z tvého příspěvku vyznívá, že tvoji rodiče se na miminko těší, ať budeš s jeho tátou nebo ne. A věř mi, takovouhle podporu ze strany rodičů nemá každý (já naštěstí takový případ nejsem :-))
Hlavně si ale musíš přebrat v hlavě, jestli chceš jít do toho rizika být „sama“ s mimčem (díky rodičům sama nebudeš). Protože tvůj přítel momentálně asi není prototyp vzorného otce (spíš „vzorného“ syna).
Dítě je dar a umí v člověku vyvolat spoustu lásky. Já sama jsem zůstala na čas s Máťou sama, prožívali jsme těžké období, ale nikdy jsem ani na okamžik nezalitovala, že ho mám. Naopak mě to spíš hnalo dopředu a hlavně díky němu jsem měla obrovskou sílu to všechno zvládnout. A dneska? Mám skvělého přítele, takže jsem živoucí důkaz, že chlapi, kteří rádi přijmou cizí dítě, ještě nevymřeli ;-)
Držím ti palce, ať to všechno zvládneš!

 
Mari105
Povídálka 30 příspěvků 18.02.10 08:25

I já se přidám, Veverko. Nebude to jednoduché, ale uvidíš, že pokud si miminko necháš, tak litovat nebudeš. Možná to nebude zjevné hned (probdělé noci, první vzdory atd. tomu moc nasvědčovat určitě nebudou), ale to mimčo je poklad a už nikdy nebudeš na nic sama. A neboj, jestliže se k tomu přítel teď staví takhle, tak by ti buď velkou oporou stejně nebyl a buď vděčná za rodiče, kteří ti jistě pomohou více a nebo možná názor změní, až uvidí miminko. Ono se to nezdá, ale dost mužských potřebuje ten uzlíček vidět a až pak se v nich city probudí.
Držím palce

 
evka
Extra třída :D 10983 příspěvků 18.02.10 08:33

Milá veverko,
rozhodnutí je to určitě těžké.Ale to mimčo za to nemůže,nikoho se neprosilo aby bylo.Pokud se přítel nechá v takové situaci ovlivnit maminkou,tak to nikdy v životě nebude jiné,pak to není partner pro život a mimčo si nezaslouží.
Pokud máš oporu v rodičích,tak bych o potratu vůbec neuvažovala.A na miminko bych se moc těšila :srdce:

Já jsem taky kdysy učinila rozhodnutí a dítě jsem si nechala.Pomohli mi rodiče,a vždy jim za to budu vděčná.Dnes je dceři 16 let.

Víš kolik chlapů potom bude rádo a tebe i s mimčem?
Já se pak taky vdala,manžel má dceru moc rád,a přibil nám ještě klučík a v červnu bude ještě holčička.

Tak vám přeji hodně,a hodně štěstí.A z mimča velikou radost :kytka: :mavam:

 
Aja27
Zasloužilá kecalka 615 příspěvků 18.02.10 10:08

Ahoj, přidávám se k ostatním holkám, teď ti to připadá neřešitelné, ale uvidíš jak se to samo časem vyřeší. Hlavně se neboj, bez LÁSKY určitě nezůstaneš. Maličké ti dá té lásky mnohonásobně víc než kterýkoli „přítel“!!!

 
Lizbeth
Extra třída :D 12981 příspěvků 18.02.10 10:11

Ahoj mám pocit, že jsi psala do poradny vid??jestli ano, tak vím, že nejsi mladý žabec, ale žena , která touží po miminku a miluje svého přítele. Miminko si tě zaslouží, přítel nikoli. at si žije do smrti se svou maminkou a ty si můžeš vypěstovat svou vlastní rodinu - kde mimi bude mít alespon milující babičku, dědečka a časem i nového tatínka..
Těš se na miminko a ničeho se neboj - máš podporu své rodiny a to je hlavní.. :srdce: :srdce:

 
MichelinaN
Nováček 6 příspěvků 18.02.10 10:35

Ahojky veverko-andy!!! Jak už tady mnohokrát zaznělo, přítel za tahle všechna trápení opravdu nestojí… Mít miminko, je přece to nejkrásnější v životě žen, tak proč o to přijít kvůli takovému mamánkovi… Víš, jít na potrat je jednoduchý, ale co když budeš jedna z těch, co pak budou po potratu sterilní… Tak se nabízí otázka…Stálo by mi to za to?… Udělat to kvůli němu?… Je to přece TVOJE těhu, TVOJE miminko a především TVOJE rozhodnutí. Ať už se rozhodneš jakkoliv, přeji hodně sil a strašně moc štěstí!!! Věřím, že s podporou své rodiny všechno zvládneš levou zadní!!! Mám hrozně hodnou dcerku, ani nevím, že nějaké dítě mám. Tím chci říct, není to tak hrozné a složité, jak to v těhu vypadá :kytka: Taky máme spoustu dluhů, peněz málo. Žijeme jak se říká z ruky do huby, ale žijeme!! Vždyť nemusíš mít vše nové. My všechno máme z druhé ruky a jsou to parádní a módní věci za pár kaček!!! MIMINKO je DAR!!!! :srdce:

 
lleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21277 příspěvků 2 inzeráty 18.02.10 11:09

Žádný chlap ti nedá pocitít takový lásky jako tvoje dítě. :srdce:
Pokud jsou tvý rodiče z miminka nadšení určitě ti rádi pomůžou. Bez peněz nezůstaneš, dostaneš porodný, PPM, rodičovský příspěvek. Věci na miminko nemusí být nutně všechny nový a drahý.
Držím ti palečky, aby všechno bylo v pořádku. Užívej si miminka a těš se na něj dvakrát tolik. :hug:

 
ciniminisek10  18.02.10 12:23

Milá Veverko,napíšu to velmi stručně.Dítě na tebe na každém rohu nečeká,kdežto chlap ano.Rozhodnutí je to pouze jen tvé,ale mysli na to že interupcí můžeš přijít o vše.Nejen o jedno miminko ale i o další,ty totiž už mít nemusíš.Já jsme o dvě miminka přišla a takovou bolest bych nikomu nepřála.Nezlob se na mě ale chlap bez názoru není chlap.Na takto důležité rozhodnutí byste měli být dva a ne tři.Jak píšeš žít život bez lásky…ten kdo děti nemá,ještě neví co opravdová láska -mateřská láska znamená.Držím ti palečky at se rozhodneš správně,at je to jakkoliv. :srdce:

 
Jeva
Závislačka 3372 příspěvků 18.02.10 13:03

Milá Veverko, nečetla jsem úplně všechny příspěvky holek, ale většina z nich ti nejspíš radila miminko si nechat. K takovému názoru se přidávám i já. Ikdyž se ti nezdá ani jedna varianta lehká a správná, určitě se hůř smíříš se ztrátou chtěného dítka, než se ztrátou přítele…

Přítel evidentně není připravený na miminko a odpoutání se od maminky atd… a kolikrát ani nezáleží na věku. A jestli je to prostě takový typ člověka, nezmění se. Můj první přítel na tom byl podobně. Teď mu je 36, oženil se, má děti ale stále bydlí s rodiči v malém baráčku, sdílí s nima kuchyň atd. Nevím kolik je ti let, ale podporu u tvojí rodiny máš, to je důležité a přítel ať se rozhodně jak chce, dítě bych si nechala. Pokud bude trvat na ukončení těhotenství, vykašlala bych se na takového „píííííp“
Já odešla od bio otce mojí holčičky když jsem byla asi ve 4. měsíci… Dělal mi takové problémy a dusno a psychicky vydíral (ikdyž ne kvůli potratu,ale z jiného důvodu), že jsem utekla a nakonec ho neuvedla ani jako otce. A zvládla jsem to a teď už taťku máme.

Ať se rozjodneš jakkoliv, přeju hodně štěstí a sil

 
veverka-andy
Závislačka 3127 příspěvků 18.02.10 13:44

Děvčata, všem vám moc děkuji za komentáře, rady a nápady. Já měla už od začátku jasno - DÍTĚ JE MOJE a nikomu ho nedám! A už vůbec ne jít na potrat. Pomalu začínám cítit, že se spolu sžíváme.

Ano, psala jsem i do poradny. Je mi 23 a přítelovi 32. Od samého začátku jsem věděla, že to bude mamánek, ale tajně jsem si přála, že se po příchodu miminka změní. Vypadá to, že sem si to přála marně a nestane se tak. Nakonec padlo rozhodnutí, že budu s miminkem pendlovat po Praze. On bude bydlet doma a já taky (prý s ním budu 14 dní u nich a 14 dní u nás).

Abych pravdu řekla, radost z toho nemám. Přes léto mám naprosto jasno. Rodit bych měla 18. října. Od května do září následujícího roku budu s prckem na chatě v čisté panenské přírodě. Zahrádka, sluníčko, dětský smích i pláč - není lepší balzám na duši.

Víte, co mě nejvíc naštvalo? Když mu činilo problém mi přispět 300,– na lacláče. By mě zajímalo, jak pak bude přispívat na prcka. Naštěstí tátuv kamarád dělá do rodinného práva, takže nám případně poradí, jak z „mamánka - tatínka“ vytřískat prachy.

Jo a to mi dal přítel ještě ve finále, když sem mu tu novinu oznámila, jobovku. " 5 týden? To nesouhlasí, tak to není moje." Tak sem mu zavěsila telefon. Od té doby po mě žádá testy otcovství. Suveréně sem řekla: „Víš co? Pro mě za mě si je nech udělat, když si o mě myslíš, že sem kurva.“

Ty testy se dají udělat jen až se to mimčo narodí, že? Nebo se to dá určit již nyní?

 
Lizbeth
Extra třída :D 12981 příspěvků 18.02.10 13:54

chodit spolu 6 let a potom se žinýrovat o otcovství..Tady není něco s vaším vztahem v pořádku..To nebude jen o mamince a bydlení, to budou hlubší problémy..

 
Andik333
Neúnavná pisatelka 15354 příspěvků 18.02.10 14:09

Andy, jenom z toho, co tady píšeš, i když přítele neznám, je mi jasné, že by jsi s ním neměla hezký život. Když ti tohle dokáže udělat v tak krásné chvíli jako je že zjistíš že jsi těhotná, tak od něj nic dobrého nemůžeš čekat.
Maminka, která se trápí ztrátou z vlastní dcery by tě klidně na potrat poslala.
Máš svůj rozum a víš, že to je jen a jen tvoje rozhodnutí. A ten prcek ti to určitě vynahradí. A pokud pomůžou rodiče, tak to bude úplně v pohodě. Moje sestra to takhle má a je jí mnohem líp, než když se doma hádala s přítelem.
Určitě to všechno zvládneš a jen držím palce, ať je mimčo zdravé a máš krásné těhotenství.
PS: Ve 32 letech už by to měl mít v hlavě srovnané, takže tam ho neomlouvá ani mladistvá nerozvážnost :-(

 
JuniorLid
Nováček 1 příspěvek 18.02.10 14:11

Milá Veverko, jsou to už 2 roky co má nejlepší kamarádka byla v podobné situaci. Sice nebydlela u rodičů, žila sama v garsonce po babičce ale přítel žil s rodiči i když mu už bylo 29, k ní se nastěhovát nechtěl jelikož by to pro něj znamenalo víc zodpovědnosti. Když nechtěně otěhotněla tak jeho rodiče razantně řekli že s tím miminem nechtějí mít nic společného, že to není jeho dítě a že je kámoška jen další „cou..u“ co delá zálusk na jejích prachy, jsou totiž dost bohaté. Naopak její rodiče byli strašně št'ástný. „Přítel“ postavil kámošku před ultimátum, bud' já nebo dítě. Strávila jsem s ní mnoho bezesných nocí a nakonec se po dohodě s rodiči rozhodla pro miminko. Rodiče ji ve všem podpořili a vždy pomohli. Přítele moc milovala a možná i dosud miluje, ale řekla si že pokud nemohu mít jeho tak aspon budu mít jeho dítě. Prožila krásné těhotenství a porod, rodina i kamarádi ji podpořili a dnes má krásnou, zdravou dcerku. Když se dnes vzpomeneme na tu dobu kdy si rozmýšlela zda jít na potrat běha nám mráz po zádech. A myslím že je dnes št'astná se svým životem.
Chtěla „otce“ nejdřív přinutit platit výživné, nebo aspon uznát dítě, ale jednání s ním a jeho rodinou bylo tak stresujicí a nepřijemné že se na to vybodla. Poslali na ní právníky, vyhrožovali že se s ní o dceru budou soudit a td. Jeho mamka ji dosud všude pomlouvá a různě kazí život.
Tím vším jsem chtěla říct že ne vždy milujeme toho chlapa který si to opravdu zaslouží, ale to mimi za to nemůže. Mysli jen a jen na sebe a poslouchej své srdce. Ale pamatuj že dítě je jen jedno zato chlapů můžeš mít tůcty. A co se týče těch peněz tak nezoufej, dostaneš příspěvky, podpoří tě rodina a tomu mimi je stejně jedno v jakém kočárku se vozí.
Přeji ti hodně štěsti!

 
klorane
Ukecaná baba ;) 1820 příspěvků 18.02.10 14:45

teda very,
vůbec bych neváhala a mimi si nechala…tvůj přítel je maminčina prdelka a vůbec nechce nést nějakou zodpovědnost a zachoval se hnusně a to nemluvím o tom odcovství…já bych asi žádnej test otcovství nedělala,snad každá ženská ví čí to dítě je…teda v normalním vztahu,pokud nestřídá často partnery…já jsem typ člověka kterej se nedoprošuje…ničeho a asi bych to udělala i v takovém případě…o to víc když se chlap zachová takhle…a pokud on to dítě nechce,tak bohužel,důležitě je aby jsi ho chtěla ty a sama určitě nebudeš, :srdce: :srdce: :srdce: děti jsou naše radost a bez nich by život neměl ten správnej smysl života !!!!!!!!! :srdce: :srdce: :srdce:

 
asha
Nadpozemská drbna 29457 příspěvků 18.02.10 16:10

Veverko…to je sila. Je mu uz 32 let, to uz se nezmeni. Pokud muzu radit, pryc od nej! Chlap, co je jeste takhle pozde zavisly na matce, je holy nestesti. Pochybuju, ze by vas spolu cekal stastny zivot, bohuzel, na to uz jsem videla dost podobnych pripadu :( Ale neboj, pro tebe i pro miminko se urcite najde ten spravny tatinek! Zivot je moc kratky na to, aby sis ho znicila uz takhle brzo a rodina tvyho pritele k tomu ma slusne naslapnuto :(

 
Mishule
Kecalka 188 příspěvků 18.02.10 17:11

Milá Veverunko,
souhlasím s holkama, chlap, který ve 32 letech bydlí u rodičů a je takto pod vlivem mainky se nezmění a bude to jen horší. Vaše případné společné bydlení by se dle mého názoru stalo peklem. Ať už by to začalo - maminka to dělá takhle a maminka tohle dělá lépe a další až po to, že by hrozilo, že se k vám „tchýně“ brzy nastěhuje a bude Ti do všeho mluvit. Já jsem měla své první dítě ve 29. S partnerem jsme se znali pouhých 9 měsíců, když jsem otěhotněla. Možná, že jsme na to šli rychle, ale věděla jsem, že tohle je ten správný chlap pro mě a taťka pro rodinu. Ale také mi dlouho trvalo, než jsem ho našla. Měla jsem vždycky zásadu - nechci chlapa, který ještě bydlí u rodičů. Pokud by to byl kluk, kterému je do 25, ještě se to dá možná pochopit, ale tohle svědčí o mnohém.Chápu, že ho miluješ, ale uvědom si, že teď nastala dost zásadní situace a on není schopný rozhodovat se sám za sebe… Jak by to vypadalo dál? Pokud ty po miminku toužíš a Tvá rodina je ochotná Tě podpořit, myslím, že není co řešit… tedy pokud seš jsi jistá, že to zvládneš - nejde jen o to, že miminko je finančně docela náročné a vlastně celý další život dítěte min. do 18 let, ale občas prsotě potřebuješ náruč, do které se můžeš schoulit a uši, které Ti budou naslouchat. Pokud se rozhodneš, že tomu drobečkovi dáš šanci, nesmíš toho nikdy litovat. Až se to malé narodí, může se stát tolik věcí, nakonec i z Tvého přítele se může stát chlap, který se k tomu všemu postaví čelem, také bych se nebálo toho, že časem nenajdeš svému dítěti nového tatínka a případně i tatínka pro dalšího caparta. Držím Ti palce, aby ses správně rozhodla a byla šťastná :-)

Příspěvek upraven 18.02.10 v 18:15

 
Weruska
Extra třída :D 12977 příspěvků 18.02.10 17:46

Testy otcovství se dají udělat pouze až se mimi narodí a pouze s tvým souhlasem. Pokud nebudeš souhlasit, musí to řešit soud a není to levná záležitost. Cena DNA testů se pohybuje kolem 13 000,–Kč. Co se týče toho dojíždění, být na tvém místě, tak se na to vyprdnu. Podle mě má mít dítě pouze jeden domov. Může na tebe zkoušet co chce, ale nárok otce na styk s dítětem má většinou až od 3 let věku dítěte, samozřejmě myslím bez přítomnosti další osoby, do tý doby má utrum a musí jezdit on za tebou. Tolik z rodinného práva a praxe :)

A zasebe říkám - dobře ses rozhodla, že si mimi necháš :wink:

 
Jeva
Závislačka 3372 příspěvků 18.02.10 22:02

Jak už bylo napsáno, testy otcovství lze udělat až po narození. Ale jestliže ty jsi si jistá…na testy bych se mu vykašlala. A na pendlování mezi jeho a tvým bydlištěm taky.

A z mojí zkušenosti: nechtěla jsem aby mi malé otec jakkoli mohl zasahovat do života a tím zasahovat i do života jejího.Ano, dítě má právo na otce, otec na dítě…ale jsou prostě věci, které udělal, pro mě nepochopitelné, sobecké, neomluvitelné a z představy, že to co já zažije moje dcera mě jímala hrůza. To byl důvod,proč jsem ho neuvedla jako otce a tudíž se doborvolně vzdala alimentů. Finančně je to náročný, ale mít ho v rodném listu a neustále se bát co udělá… Tohle možná není tvůj případ, jen jsem chtěla napsat, že ne vždy je výhoda mít uvedeného otce - má pak prostě, ať chceš nebo ne, ze zákona na dítko právo a pak záleží na soudci, jak jeho práva a povinnosti upraví.

No, lehké to nemáš a ještě chvilku mít nebudeš, ale neboj, zase bude líp. :wink:

 
beckie
Závislačka 4132 příspěvků 19.02.10 09:24

Ahoj Andy,
dostala jsi se do situace, která určitě není jednoduchá, ale neboj vše se dá zvládnout. Já to taky neměla lehký a vůbec jsem nevěděla, co budu dělat a jak to vůbec zvládnu. A víš co? Všechno dobře dopadlo ( viz moje deníčky, kdyby sis chtěla počíst :-) ) !! Pokud máš podporu své rodiny, tak to je to nejdůležitější a láska?, tak té ti dá miminko tolik, že ani největší zamilovanost se tomu nevyrovná, uvidíš. Na přítele bych se úplně vykašlala. Ten můj je také mamánek, ale v rozhodující chvíli se za mě a moje dítě ( moje maličká není jeho ) postavil a stará se o nás jak nejlépe může a to je podle mého chování chlapa. Ten Tvůj neví o co přichází, tak ho nech o to přijít. Neboj se, jsi mladá a určitě brzy najdeš někoho, kdo s Tebou děťátko rád a hrdě vychová a bude Vás milovat tak, jak to má být a jak si to zasloužíte. Moc Ti držím palečky. Kdyby sis chtěla popovídat, písni SZ, jsme stejně staré a myslím, že náš příběh je hodně podobný.
Bára
PS: A hlavně žádnej stres, mímo potřebuje klid. :mrgreen:

 
hvezdicka.30
Nováček 2 příspěvky 19.02.10 10:03
Hlavu vzhůru

Holka zlatá, ani nevíš, jak Ti rozumím a chápu, o čem tady písáš… Jsem teď v 16. týdnu a není to bez problémové těhotenství. O miminko bojuju, jak můžu, i přesto, že mojí dušičku tíží smutek z toho, že nadšení mého přítele není takové a nevím, jestli to děťátko bude mít tátu. Bojuju, ležím a odpočívám, tak jak mi po propuštění z nemocnice bylo nařízeno. Není to jednoduché, pořád sama i s těmi nejčernějšími myšlenkami a strachem o to maličké a pochybnostmi co bude dál..... Zvládnu z mateřské uživit sebe, svého prvního desetiletého syna a miminko? Odpověď je jediná: ZVLÁDNU ! Bude to těžké, ale půjde to, věřím tomu!
Máš teď v hlavě veliký zmatek, ale být na Tvém místě, narozhoduju se ani chviličku a spíše bych se zamyslela, zda Ti Tvůj přítel stojí za to, že bys případně obětovala ten největší dar a zázrak - Tvoje děťátko. Vždyť si vezmi, kolik lidí by za to dalo cokoliv.
Přeji Ti hodně štěstí a neboj se, zvládneš to!

 
KPKristy
Hvězda diskuse 46452 příspěvků 19.02.10 10:20

Teda nedočetla jsem všechno, ale dojatá jsem slušně. A naštvaná! Nakopej ho víš kam a užívej si těhotenství, ať jste s miminkem oba v klidu. Po šesti letech vztahu se chová jako deb** (pardon). Neřeknu, kdybyste spolu jednou ujeli, ale tohle? A navíc je mu 32… nachápu. Ať si ho maminka nechá, ty nemáš zapotřebí se handrkovat s někým takovým. Promiň, trochu jsem se rozvášnila, ale tohle mě nenechává chladnou. Hodně štěstí a určitě napiš, jak pokračuješ :kytka:

 
monioko
Povídálka 28 příspěvků 19.02.10 21:31

Tak tohle je teda hnus největší!!!!!!!!!! Od takových lidí radši utíkej co nejdál. Myslím si,že to nikde nebude horší než když zůstaneš v tehle rodině. Nebude to jednoduché ale spolu s tvou rodinou to jistě zvládnete a budeš ráda,že ses od těch sobců odprostila a hlavně že sis nechala toho malého tvorečka. Já bych to tedy takhle udělala. Držím palce ale to zvládneš,neznám větší bojovníky na světě než jsme mi matky.

 
veverka-andy
Závislačka 3127 příspěvků 19.02.10 22:32

Holky, vězte, že na toho sobce a mamánka kašlu. Už se pár dní neozval a pokud jo, tak jen proto, aby mi napsal, abych si na poslední chvíli sehnala místo, dokkud to není vidět. Pak zjistil, kolik bude miminko dostávat od státu (7600 na prvních 21 měsíců, pak 3800) volal osobně na ČSSZ.

To je asi tak jediné, jak se angažoval. Pak si usmyslili, že dítě bude mít jeho příjmení. Zamítla jsem! Jména vybírala tchýně, na holčičce Verunce jsme se shodly, ale u kluka ne. Ona chtěla Lukáška, já Karlíka. Řekla jsem si něco o zadní části těla, do toho mi nemá co kecat. Když se k mimču nemají, tak už vůbec ne!

Já jsem si otcem naprosto jistá, ale tím, že bude vyžadovat testy DNA u mě poklesne natolik, že už ho nikdy v životě nebudu chtít vidět. V tu chvíli bych mu nejradši plivla do tváře a řekla mu tolik hořkých slov, že by se musel jít zahrabat před personálem nemocnice. Já se nemám za co stydět. Mimi je jeho a klidně to podstoupíme, jen doufám, že to nebude mimi bolet.

A místo toho, aby těch 13 tisíc vyhazoval za takovou ptákovinu jako jsou testy otcovství, mohli by miminku koupit třeba kočárek nebo postýlku, že?!

 
jowana
Echt Kelišová 9155 příspěvků 20.02.10 11:46

Dočetla jsem všechno a přijde mi to hrozné. Přijde mi zvláštní, že by se přítel změnil tolik až po tom, co jsi mu oznámila těhotenství. To bylo plánované? Nebo jste se spolu o dítěti nebavili? Přítel ve 32letech ještě nepracuje, že by neměl na přispívání?
Testů se bát nemůsíš, takovým kartáčkem se odebírají sliny a stěr z tváří, bolet to malého nebude. Tvé zlosti se nedivím, také by mne to neuvěřitelně urazilo a nechtěla bych s dotyčným už asi jinak komunikovat než přes právníka. Držim palce, ať to zvládnete :kytka: Je dobré, že máš oporu v rodině a určitě se časem objeví i milující taťka.

 
Zuzylka
Ukecaná baba ;) 1061 příspěvků 21.02.10 09:11
Dítě

Upřímě ti strašně moc závidím, že jsi těhotná. My se o miminko snažíme už dlouho a nejde nám to. Dala bych nevím co zato, abych byla na tvém místě, se všemi „problémy“, ale hlavně s miminkem.
Najdi si ve vyhledávači google video potratu. Ať víš případně do čeho deš.
Přeji správné rozhodnutí :?:

 
bamba  21.02.10 19:14

VeverkoAndy,nemáš to lehké,ale co píšeš o otci svého dítěte,tak teda to není chlap,ale maminčin mazánek a věř,není o co stát.Je divné,že na jednu stranu tě nutí na potrat a na druhou už teď si miminko přivlastňují.Asi bych být tebou otce neuvedla.
Máš velké štěstí,že tě rodiče podporují a chtějí ti pomoct.
Já to měla horší,když jsem po tříapůlleté známosti otěhotněla,můj přítel se zachoval stejně jak ten tvůj.Byla jsem na tom o to hůř,že mě k potratu nutili i mí rodiče.
Poprve v životě jsem si prosadila svou a narodila se mi krásná holčička.Dělala mi jen radost,byla až neuvěřitelně hodná,je chytrá,vystudovala VŠ,co víc si matka může přát.
Nakonec i má máma roztála a dcera byla její nejmilejší vnouče(mazánek).
Její táta o ní nejeví zájem a nikdy jsem si nemyslela,že ji to trápí,až teď se občas zmíní o otci,ale ne v dobrém.
Proto si myslím,že lepší žádný otec,než takový,jakého má tvé miminko.
Dnes už jsem od vlastních dětí trojnásobná babička a ještě máme dvojčátka z manželovy strany.Mimocho­dem,taky je na ně jeho dcera sama.
Nikdy jsem nelitovala svého rozhodnutí si dítě nechat a věř mi,že před víc jak 30ti lety to zas až tak normální nebylo.

 
agy
Extra třída :D 14766 příspěvků 1 inzerát 22.02.10 14:37

Veverko, chceš miminko, čekáš miminko a Tvoji rodiče Tě chtějí podporovat,není co řešit :hug:
Tvůj přítel je trouba,existuje mizivá šance,že s rostoucím bříškem nebo příchodem miminka se v něm hne otcovství,ale být Tebou,teď to neřeším,je to jeho chyba,užívej si těhu a nech ho,ať se rozhodne,jestli o Vás dva stojí nebo ne.Netlač na něj,to nemá cenu,prostě si užívej Tvoje těhotenství,tak jak se patří :wink:

 
Janek-a
Nováček 4 příspěvky 22.02.10 16:01

Ahojky, je hrozne co pises,kdyby me po dlouholetem vztahu partner pozadal o test otcovstvi,tak se s nim ihned rozejdu a pred tim bych si to od nej nechala dat pisemne,ze o svem otcovstvi pochybuje.A ani na vterinu bych nepochybovala,ted ti neveri tohle a priste ti nebude verit co…? Cokoli… a bude tobe a tvym detem delat ze zivota peklo.Lepsi zadnej chlap nez takhle ujetej.Na partaka se musi clovek spolehnout a tenhle chlap je spis na obtiz podle toho co pises. :-)

 
Janca1981  25.02.10 13:06
VERCO, NEVES HLAVU!

Verunko POSTAV SE! Vim, je to tezke, jsem ted taky tehu a hormony nepomuzou, sama po hodne letech s pritelem podstupuji celkem velke boje, ale oproti Tobe se mam dobre, mame vlastni dum, bydlime v Anglii a jeho rodina je maximalni oporou!

Jeho maminka je sobec, zda se mi celkem hloupa.. Ja Ti doporucuji sebrat vsechny sily, domluvit se s pritelem, nejdrive vse probrat, koupit kytku, zajit za ni a vse si vyrikat, rekni ji, jak se citis a tez ji naznac, ze nove mimi do rodiny ji rozhodne prinese vice, nez fakt, ze ztrati nadeji ve zdravy rust sve rodiny tim, ze ji syn zustane doma treba do 50 let veku, pokud to takto bude pokracovat..

Sama zkus najit moznosti noveho bydleni, jsi dospela, mluv o tom s pritelem pozitivne, snaz se udelat neco sama a vysvetlit mu vyhody ziti dohromady, take zodpovednost, kterou na sebe timto bere.. DEJ MU NA VYBER! Bud budes tata a zalozime spolu rodinu, budeme bojovat dohromady, NEBO ja budu mamca samozivitelka, ty budes prispivat na potomka s tim, ze ho/ji obcas uvidis, podle toho, co soud vymeri..

Budes od nej totiz mit narok na alimenty..
Rekni mu, jestli ho mas rada nebo ne.. Sama si srovnej, jestli s takovym chlapem chces cely zivot stravit.. Mas moznosti! A mit budes, na svete jsou chlapi, kteri radi potkaji mladou slecnu, ktera ma dite.. Nejdulezitejsi je, starej se o sebe a miminko, jez zdrave, chod hodne na prochazky, poslouchej hudbu, hraj hry s rodinou a kamarady, relaxuj, chod plavat, zkus se naucit ODLEPIT SE aspon na chvilku od vseho a myslet jen na sebe a sve mimco.. Bud silna a MLUV, MLUV, MLUV a ptej se.. Mlcenim se veci jen zhorsi a ututlaji..

JA TI DRZIM PALECKY! Urcite si jednou reknes, jak super je na svete a jak prijemne je, kdyz je clovek obklopeny lidmi, ktere ho miluji :srdce: At to dopadne jak to dopadne, vzdycky je nove reseni a nadeje.. Snad jsem pomohla aspon trosku :wink: Mej se moc hezky, nezapomen papat zeleninku a kyselinu listovou, ta je ted ze zacatku moc dulezita.. Pa pa Janca

 
resa
Kelišová 6361 příspěvků 25.02.10 22:02

Ahojky Vever!
Nezažila jsem takové těžké rozhodování jako Ty, spíše jsem stála na druhé straně. Na mého Lukáška jsem si musela delší dobu počkat-a dneska po tom všem vidím, jak neskutečně silná, krásná a všeobjímající je láska mámy k jejímu dítěti. Nikdy bych ji nevyměnila za lásku k chlapovi (a že toho svého mám děsně moc ráda). Mít dítě je dar-od Boha, od osudu, od života… Žádný chlap v životě za to nestojí-jeho láska vždycky bude podmínečná, láska dítěte je minimálně po určitou dobu bezpodmínečná, průzračná a krásná.
A sice ze začátku na hodně věcí budeš sama, bude Ti ten chlap vedle Tebe moc chybět a bude to hodně náročný-ale určitě to bude stát za to. A jednou se i na Tebe sluníčko usměje a potkáš někoho, kdo Tě budue mít konečně rád i s Tvým chlapíčkem/prin­ceznou.

 
Monika H.
Extra třída :D 12064 příspěvků 26.02.10 22:33

Milá Veverko-Andy, vím jak bolí zrada blízkého člověka… Co bych dělala na Tvém místě? Příteli (spíš nepříteli) bych po tomhle dala vale a těšila se na miminko. Být maminkou je nádherné a věř mi, fajn chlapů po světě běhá pořád ještě dost 8-) . Tenhle si Tě nezaslouží a už vůbec nestojí za to, abys kvůli němu dávala miminko pryč! Ty nejsi sama a už vůbec ne bez lásky. Budeš maminkou a miminko Tě bude mít moc rádo a Ty jeho, máš přeci milující rodiče, kteří tě podpoří a pomůžou ti, a tohle všechno je strašně moc. Ohledně těch peněz - existuje ze zákona vyživovací povinnost otce… Pokud se rozhodneš pro přerušení, tak jen proto, že to sama z jakéhokoli důvodu chceš, ale hlavně ne proboha kvůli chlapovi! Zvláště ne kvůli tomuhle :cert: Myslím si, že ve finále by jsi s ním stejně po tom všem žít nemohla. Každopádně, Verunko, přeji hodně síly a posílám na dálku trochu pozitivní energie :kytka: .

 
Michaelakkk  27.02.10 22:55

testy se dají určit až se mimi narodí :-) a stojí to pěknej balík by mě zajímalo jestli by si je zaplatil :-) když má problém se třema stovkama :D

 
Marketa14
Závislačka 2578 příspěvků 08.07.10 16:45

veverko: je mi moooc líto co se ti přihodilo ale jsem stejného názoru jako ostatní holky.
v žádném případě bych miminko nedala (jsem ted v 10tt) s tchýní to také nemám ideální a mému manželovi trvalo celkem dlouho než pochopil komu věřit (štvala ho proti mě a tak :-( )
To důležité už máš: podporu své rodiny, s nimi to zvládneš a vždycky ti dobře poradí a pomohou.
Na něj se vykašli (ikdyž to asi není jednoduché) je tolik chlapů co by dali za to, najít správnou mamku s mimískem :palec:

Vložit nový komentář