Regál číslo 19

Kalla1412  Vydáno: 22.04.12

Deníček pro vykouzlení úsměvu u všech nastávajících nebo „úřadujících“ maminek, které měly někdy v průběhu mateřství tu čest s těhotenskou demencí. A pro ty, které to teprve čeká: máte se na co těšit.

Konečně je to tady. Od chvíle, kdy mi došlo, že jsem opravdu těhotná, že čárku z testu nesmyju a tečka a ultrazvuku není chybou na monitoru, se na to těším. Až půjdu na mateřskou. Na ty dva měsíce blaženého a sladkého odpočinku, nicnedělání, příprav věcí pro mimino a docela cílené nudy. Mé odhodlání se programově poflakovat sílilo s blížícím se nástupem na tuto ulejvku z práce, které se říká dovolená. Bohužel jsem zjistila, že díky mému pracovnímu vytížení musím na tuto dobu, o které jsem předpokládala, že nebudu dělat NIC, odsunout některé pochůzky a nákupy. Brala jsem to sportovně, koneckonců, nakupovat věci pro mimčo není takové utrpení, jako po sté vysvětlovat volajícímu, že pan ředitel je (pro něj) mimo republiku a jeho (oprávněné) zdání, že je mimo republiku celoročně, je mylné. Čtrnáct dní před začátkem mateřské jsem si pečlivě naplánovala do diáře, kdy budu dělat co… a zjistila jsem, že se první dva týdny asi nezastavím. No, poflakování bude muset počkat.

V pondělí, prvního dne z plánovaného minimálně tříletého „volna“, jsem tak našla v diáři poznámku „koupit komodu, matraci, deky a ručníky“. No budiž, řekla jsem si odhodlaně, koupit komodu dokážu, nejsem žádná křehulka, co si neumí sama vyměnit ani žárovku. Obutá v pohodlných keckách s hrdě vystrčeným pupíkem jsem se v deset dopoledne vydala do IKEY na dobře naplánovaný nákup. Velmi mě překvapilo, kolik lidí, párů a celých rodin, většinou v produktivním věku, se věnuje v pondělí dopoledne místo práce nákupům. Čím se takoví lidé živí? Něco dělat musí, když mají na nákupy. Že by byli všichni výherci ve sportce, se mi zdálo nepravděpodobné, že by všichni podnikali a udělali se prostě volnější pondělí? Nepřišla jsem na to a odvahu se zeptat, jsem nedostala. U maminek s dětmi mi to bylo jasné, ale proč nejsou jejich tatínci v práci a vesele s nimi skotačí v dětském oddělení, to jsem prostě neodhalila.

Do velké žluté tašky jsem postupně naházela deky, župánek, ručníčky, žíněnky, matracičku (to není matrace, to je opravdu matracička), lampičku, pak samozřejmě nutnou vázičku, úžasnou skleněnou mísu, kterou NUTNĚ potřebuju, povlečeníčko… no, ještě jsem se nedostala ani do oddělení nábytku a už jsem byla obložená jako soumar. Jsem praktická a přemýšlivá žena, takže jsem si pochopitelně nevzala vozík, vždyť jdu pro pár věcí, to tolik neváží. No… váží. Když jsem se došourala do oddělení sedacích souprav, musela jsem na jedné spočinout, ač obvykle toto vysedávání na vystaveném nábytku bez úmyslu koupit ho neschvaluji. Přede mnou byly ještě Ložnice, Pracovny a Koupelny. U pracovních židlí jsem si musela sednout znovu. Zákoutí s komodami se zdálo nekonečně vzdálené. Ač byl docela teplý jarní den, já si na sobě inteligentně nechala bundu i mikinu, takže jsem k tomu všemu měla pocit, jako bych uběhla půl maraton a nezachránila by mě ani koupel v Rexoně, natož jen takové halabala našplíchání Noname antiperspirantem, které jsem praktikovala ráno.

Po nedobrovolné, leč přežitelné procházce celými IKEA byty jsem je konečně našla. KOMODY! Ač si za normálních okolností – tedy bez tašky velikosti padáku, patnácti kil nadváhy a v osmém měsíci těhotenství, prohlídky aranžovaných obýváků a ložnic užívám, už mě to pěkně táhlo k východu. Rychle jsem našla, co jsem hledala, do připraveného papírku jsem si načmárala řadu a místo, kde najdu kýžený výrobek v samoobslužném skladu a mazala jsem pryč. V přízemí se nachází něco, co v normálních obchodech vidí jen zaměstnanci. Tady je to veřejně přístupný sklad, kde si nakupující sám vybere a k pokladně doveze to, po čem jeho srdce touží. Zahleděla jsem se do papírku. Hledám řadu devatenáct, místo uložení má číslo jedenáct. Rozhlédnu se, abych se zorientovala. Lichá vlevo, sudá vpravo, jsem u jedničky, devatenáctka bude u pokladen. Tolik má logická dedukce. Odhodlaně jsem svižným tempem vyrazila mezi regály a už přemýšlela, co dobrého si dám v místní restauraci. Patnáct, sedmnáct, dvacet jedna. Tak počkat! Tady něco nesedělo.

Zastavila jsem svůj pochod a rozhlédla se kolem sebe. Něco se dělo. Na velikých červených cedulích na rozích regálů bělaly velké, nepřehlédnutelné číslice. Takže špatným značením to nebylo. Jenže já ji i tak neviděla. Devatenáctka tam prostě nebyla. Jelikož jsem si při procházení regály všimla, že dvojka je jaksi bokem, usoudila jsem, že když se nevešla před pokladny, bude devatenáctka asi taky na boku. Otočka o sto osmdesát stupňů a hurá na druhou stranu. Na konci nekonečného regálu číslo dvacet jsem ale na devatenáctku nenarazila. Zato jsem narazila na skladníka. Vymáčkla jsem ze sebe z posledních sil milý úsměv a požádala o radu. Abyste pochopili, nemám nic proti manuálně pracujícím, jejich práce je stejně dobrá jako jiné, ale tenhle mladík moc moudrosti nepobral (pochopíte záhy). Šel se dvakrát zeptat kohosi dozadu, aby mě pak informoval, že devatenáctka je na druhé straně. Když jsem argumentovala tím, že na druhé straně určitě není, protože já jdu odtamtud a rozhodně bych si jí všimla, nadzvedl obočí a blahosklonně mě informoval, že jsem se musela překouknout.

Ano, jsem žena, těhotná a s šestkami dioptriemi, ale takhle slepá… No budiž, poděkovala jsem, udělala další obrátku a šla, teď už volněji, zpět. Malý o sobě dával vědět, asi se mu to už stejně jako mně nepozdávalo a chtěl žvanec a nohy na stůl. Jak jsem mu rozuměla! Ale bez komody jsem odejít nemohla. Ani nechtěla. Už jsem byla takzvaně zabejčená a nehodlala se vzdát. Přece se ten pitomej regál nevypařil. Na té samé druhé straně, kde jsem zjistila absenci devatenáctky poprvé, jsem zjistila absenci devatenáctky podruhé a rozhodla se vyhledat info koutek, ačkoliv byt dál, než jsem chtěla zvládnout. Na info koutku okouněl kluk, co snad ještě musel chodit na střední. Vypadal na šestnáct. Při pozornějším pohledu jsem naštěstí objevila pár štětinek, co vypadaly jako vousy a trochu mě to uklidnilo. Opět jsem vyloudila úsměv, teď už to byl spíš škleb a tázala se na devatenáctku. V jeho očích byl němý úžas a dostala jsem poněkud překvapující odpověď: „Ale my devatenáctku nemáme“.
Nemají? NEMAJÍ?! Cože? Mají osmnáctku a pak rovnou dvacítku? Kde je jakákoliv logika?
„Váš kolega ve skladu mi ale řekl, že devatenáctka je naproti, ne, že ji nemáte.“
„Tak to se spletl, já ji tady nevyčaruju mladá paní,“ informoval mě ironicky.

Nehodlala jsem se vzdát a vytáhla papírek s poznámkou o umístění nábytku. Obsluha s nápisem na zádech, hlásajícím něco o ochotě, mi vyškubla papírek z ruky a jala se ztracenou devatenáctku hledat. Záhy se záhada osvětlila. Jsem hloupá a slepá, a ještě se prezentuji jako suverén, co má pravdu, což je vždycky násobná ostuda. Nebyl to regál devatenáct. Byl to regál šestnáct. Někde mezi okem a tužkou se stala chyba a můj zpocený těhotný mozek číslo otočil. Ověšená věcmi, unavená a zplavená jsem si špatně opsala číslo. Chlapec z infokoutku mi tlustou lihovkou moji devatenáctku přepsal, prý pro jistotu a s velmi pobaveným pohledem se se mnou rozloučil. Nechtěla jsem na sobě nechat nic znát a elegantně odkráčet, nicméně Vietnamští výrobci mých tenisek nepočítali s dokonale hladkým povrchem obchoďákových podlah, a tak jsem místo noblestní otočky vysekla parádního „Ridbergra“. Nohy se mi rozjely každá na jinou stranu a těžká taška přes rameno s kraválem třískla o zem (ubohá vázička). Pokud si doteď nikdo nevšimnul uhnané těhule, obložené jako Ježíšek, tak teď o mě tutově věděla polovina IKEY. Zrudla jsem myslím až po ponožky, raději se neotáčela a mazala k šestnáctce.

Naložit si dvaadvacetikilovou komodu na vozík už pro mě byla procházka růžovou zahradou. Říct si komukoliv o pomoc jsem se už neodvažovala. Při placení jsem si všimla „mého“ infochlapce, jak se směje s jinými infochlapci , pohledy upřené na mě. Odolala jsem pokušení jim rozpustile zamávat a zachovat si tak zbytky důstojnosti. Když jste těhotná, můžete být bezradná, jak chcete. Vždy se najde někdo, kdo Vám rád poradí a hned za ním někdo, kdo na vás nebude brát ohledy. Když jste těhotná, můžete se vymlouvat na těhotenskou demenci, jak chcete, ale nic to nezmění na faktu, že se pak vždycky, když se to „nepovede“, cítíte jako idiot. Cpala jsem se zuřivě salátem s lososem, lila do sebe bezedné nápoje jeden za druhým a u druhého jablečného desertu jsem se musela smát sama sobě. To se může stát jenom mě! Pohladila jsem malého a bylo mi jedno, že moje těhotenská demence začíná dosahovat astronomických výšin. On mi stojí za veškerou senilitu světa.

No, mám se myslím s laktační demencí na co těšit, nemyslíte?

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
PetaP
Neúnavná pisatelka 19208 příspěvků 22.04.12 08:55

:palec: :palec: výborný deníček, ale podle Tvé snahy tahat těžký nábytek atd chceš asi předčasně porodit né? 8o

 
FairyDrumy
Kecalka 302 příspěvků 22.04.12 09:11

To je jak psáno z mého života :mrgreen: jen, mě to čeká až za 20 dní, kdy už snad konečně odejdu na mateřskou. :palec:

 
Roxan
Ukecaná baba ;) 2228 příspěvků 22.04.12 09:23

Výborné :potlesk: Takhle jsem se už dlouho nepobavila :palec: A koukám, že máme nejen podobnou práci, ale ten nákup komody mě taky čeká s nástupen na mateřskou a protože rovněž jej plánuju v Ikei, tak si musím dávat pozor, co si budu psát za číslo regálu na ten jejich lísteček :lol:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 22.04.12 09:34

@PetaP neboj, nic jsem „netahala“, jen jsem to překlopila na vozík, malému bych nikdy neublížila svoji neopatrností. Do auta a z auta jsem to už netahala.

 
vanuatu
Kecalka 443 příspěvků 22.04.12 10:06

Hi hi hi,to jsem se zasmála po ránu!Děkuji :hug:

Já jsem teda ve fázi „laktační demence“ už devět měsíců a je to stále horší!Včera jsem jaksi zapoměla,jak se parkuje podélně!Naštěstí se mnou byla kamarádka,tak navigovala :oops: :mrgreen:
Takových příhod ještě bude… :pankac:

 
KPKristy
Hvězda diskuse 46473 příspěvků 22.04.12 10:12

Opravdu jsem se pobavila, moc hezký! :palec: :mrgreen:
Ale je mi jasný, že ty ses v té Ikee zrovinka asi nebavila…

 
Obyy  22.04.12 10:15

Tý jo ateřskou mám až za dlouho, pupek ještě malý, ale už teď protestuju tahat vůbec tašky z obchodu :D natož si dát komodu na vozík :D Komodu jsem si pár dní z5 skládala doma sama, ale tahat jí až z obchodu? nehrozí. jinak perfektní deníček :) Konečně mi něco po ránu dokázalo zvednout náladu :D

 
neumisa
Neúnavná pisatelka 18035 příspěvků 22.04.12 10:18

:lol: :lol: :lol: hezký :lol: :lol:

o demenci něco vím, zjistila jsem, že nutně musím do práce ve chvíli, kdy jsem se snažila houpat prázdný nákupní vozík a v obchodě chtěla 10 rohlíčků a 2 jogurtky. Tam teprve mi došlo, že je něco v nepořádku a že bych měla zapadnout mezi „nepostižené“ lidi. :lol: :lol: Máš se ještě na co těšit, zakladatelko! :mrgreen: :palec:

 
Basha
Kecalka 131 příspěvků 22.04.12 10:44

:lol: :lol: :lol: Výborný deníček se skoro detektivní zápletkou :potlesk: :potlesk: :potlesk:

Jako bych viděla sebe, taky chodím do IKEA jen pro pár „drobností“ a dopadám stejně. Akorát mě mrzelo, žes tou taškou místo o zem netřískla o hlavu některého z těch infochlapců - to je teda mládež, vidí těhuli v nesnázích a neběží jí pomoct??? :cert:

 
marhulka13
Kecalka 167 příspěvků 22.04.12 10:49

toto mi tiež pripomína mňa, no ja tou „demenciou“ trpím hadam celý život :lol:

inak ešte ti asponn sčasti odpoviem, preco aj muzi nakupuju v pondelok. Napriklad moj muz ma taku pracu, ze vzdy si sam moze lubovolne zvolit, kedy bude mat tie dva dni volna. napr. tento tyzden bol doma pondelok a piatok, no cely vikend potom robi. Pracuje v niecom podobnom ako Ikea, tieto obchody su otvorene kazdy den ;)

 
pavučina
Kecalka 462 příspěvků 22.04.12 11:02

:mrgreen: :mrgreen: Tak to je boží :palec:

 
KačuliKačka
Neúnavná pisatelka 17162 příspěvků 22.04.12 11:18

Báječný deníček :potlesk: :mrgreen:
Občas si taky tak připadám, a to nejsem těhotná (jen občas přepracovaná) :mrgreen: Hlava prostě ne a ne fungovat jak má :P Mamka tomu říkala „mentální útlum“ a můj pubertální syn tomu říká „výpadky paměti“ :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

Příspěvek upraven 22.04.12 v 11:19

 
ANEBjája
Závislačka 4275 příspěvků 22.04.12 11:22

já včera došla k závěru, že když ženská otěhotní, stane se z ní CHLAP! :D

potřebovala jsem zorganizovat vykoupání nás obou vč.mytí vlasů (máme malilinkatý bojler a chlap si o vanu řekl první, ale mě se nechtělo se toho vzdát ani se mýt ve studené) a sex, takže jsem vymyslela, že napustím vanu pro oba, u toho odnesu z koupelny to usušený prádlo, nasypu kočkám granule a cestou zpět si laškovně odvedu chlapa do vany. prostě x věcí zároveň - no a já to nebyla schopná zkooordinovat :D

a vyloženě demence ještě příjde, zatím ještě pořád naše týdny začínají na dvojku, času mám ještě dost :D

 
Miška 1991
Kecalka 183 příspěvků 22.04.12 13:48
:potlesk: :potlesk: :potlesk:
 
smon83
Ukecaná baba ;) 1244 příspěvků 22.04.12 14:10

Super deníček, moc jsem se pobavila…ale na druhou stranu je mi tě líto, že jsi všechno musela tahat sama…Hlavně tu těžkou komodu…A vstřícnost obsluhy z Ikey znám na vlastní kůži :lol:

 
radusa
Zasloužilá kecalka 852 příspěvků 22.04.12 14:35

:mrgreen: :palec: :potlesk: Super deníček :mrgreen: A neboj…tím si projdeme asi všechny, v určité fázi mateřství :mrgreen: …myslím,tou „demencí“ ;) :mrgreen:
Mě neopouští ani téměř po dvou letech, co jsem doma s naším pokládkem :lol: :mavam:

 
kaďaska
Závislačka 4267 příspěvků 22.04.12 14:38

:palec: super počteníčko díky za pobavení :mrgreen:

 
iliska87
Ukecaná baba ;) 1358 příspěvků 22.04.12 15:45

To zni jako dobra komedie:-) hihiihih ale pomalinku uz se taky tak zacinam citit i chovat a to mam pred sebou jestedalsi pulku tehotenstvi..­....tak vzhuru jdeme na to.......preji hezky den a dekuji za hezky denicek u ktereho jsem se i zasmala :-)

 
evcav
Závislačka 4435 příspěvků 22.04.12 16:27

Hezký deníček :-)))), ale věř tomu - bude hůř :-)))). Přeji jen a jen zdravíčko celé rodince :-)

 
Pája52
Závislačka 2861 příspěvků 22.04.12 18:12

Kalli,Ty jsi číslo! :lol: :lol: Fakt skvělej deníček :potlesk:

 
karkulenka
Zasloužilá kecalka 779 příspěvků 22.04.12 19:05

Super deníček :potlesk: :potlesk: :potlesk:, demenci moc dobře znám… :) ještě nemám po porodu a už se těším do práce, mezi „normální lidi“ :)

 
balestra
Závislačka 4477 příspěvků 22.04.12 19:17

No… jelikož jsem častým návštěvníkem Ikei z pracovních důvodů, našla jsem mnoho nepřesností:) Myslím, že každá Ikea má stejné rozvržení, min. v Praze je Černý most stejný jako Zličín a…
Ne všichni pracují od pondělí do pátku, ale jsou i lidé, kteří dělají např. krátký dlouhý týden či ranní a odpolední. Proto jsou obchody plné pořád nejen Ikea.
Vázičky, mísy - ty jsou o patro níže než tvá hledaná komoda. Nejprve je nábytek, pak teprve serepetičky. Když už jsi u skladu, tak je tam druhá příležitost si vzít vozík a pokud jdeš pro komodu, tak si ji asi na záda nehodíš. Naopak si přece dáš dosud koupené zboží ve žluté tašce do vozíku a tudíž spadnout s taškou? A proč lítat od skladníka ke skladníkovi místo toho, aby ses zeptala, kde tedy nalezneš tu a tu položku?
Sama jsem se samozřejmě také těšila na tento čas mezi prací a miminkem. Teď mám 2 týdny do porodu a už mě to opravdu neba. Vše už mám nachystané, jsme po každé krátké fyz. činnosti unavená a stýská se mi po společnosti lidí.

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 22.04.12 22:01

:lol: :lol: :lol: :lol: :lol: tak to jsem se zase zasmála!!! :pankac: :mrgreen:

 
Ilonka007
Kecalka 327 příspěvků 22.04.12 22:19

Jééé… to mi připomíná mě, když jsem byla těhotná… a s nástupem kojení se to ještě tak o 50% zhoršilo…
Mooc hezky napsaný :-) Užívej si bříško :-)

 
Anonymní  23.04.12 00:58

@neumisa No tak to je cista pravda-mne se stalo,ze jsem do DVD davala cedecko a delala na nej psssss,psss,kdyz klouzalo dovnitr-no demence jasna-uspavala jsem zrovna na rukou dceru a jak jsem byla zvykla kazdeho okriknout jaksi mi nedoslo,ze mluvim jen na pristroj,ktery se srejme neztisi jako clovek :D :D :D :D :roll:
Prace je po takoveto zkusenosti vic nez nutna :lol:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 23.04.12 07:08

@balestra :mrgreen: :mrgreen: Ano, serapatičky jsou dole a nátyke nahoře, ale já jsem byla hlavně v dětské a nejvíc jsem si toho táhla seshora :-)PAK šla na serapatičky a ař pak hledala regál…no vždyť o tom to celé je, o té mé blbosti, proč si to dělat jednoduché, že? :mrgreen:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 23.04.12 07:09

Jinak moc děkuji :-)Říkala jsem si, ž hned jak sem odjížděla, že tohle musí na papír :mrgreen:

 
Linettka
Kecalka 433 příspěvků 23.04.12 09:06

Skvěle napsáno. Jsi šikovná! :)

 
okydoky
Povídálka 35 příspěvků 23.04.12 09:41

Krásně napsané a je to podobné mému těhu. Bohužel musím varovat laktační demence ( já jsem to nazývala vy kojeným mozkem) je mnohem brutálnější. :zed:

 
krokodylka
Kelišová 7349 příspěvků 23.04.12 10:20

Krasny denicek, dik za varovani :-D

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 23.04.12 11:08

:lol: :lol: :lol: Hlavně, že to dobře dopadlo! :potlesk:

 
MeloryNox
Kelišová 5258 příspěvků 14 inzerátů 23.04.12 11:33

Kalli, supeeer! Živě jsem tě viděla, jak se to dobře četlo. :potlesk: :lol:

 
FreeLady12
Nadpozemská drbna 25996 příspěvků 23.04.12 11:53

A tím vším by se vysvětlila i počáteční záhada jak je možné, že s maminkami s dětmi nakupují i nepracující tatínkové a to i v dopoledních hodinách… Řešení je nasnadě… řekla bych, že pro příště už i ty raději požádáš partnera ať si radši vezme dovolenou a jede do IKEY s tebou :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

Super deníček… zasmála jsem se… :palec: :potlesk: :mrgreen:

 
Kačta
Zasloužilá kecalka 639 příspěvků 23.04.12 12:06

Skvělej deníček a příjemné pobavení během pracovní doby :mrgreen: :potlesk:

 
Jaruschk
Závislačka 3925 příspěvků 23.04.12 12:36

Super deníček:-) :lol:

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 23.04.12 13:36

Kalli, superky jsi to napsala :lol: :lol: :lol: . Takhle jsem se už dlouho nepobavila. A za mě jsi šikulka, žes to zvládla všechno takhle bez chlapa obstarat, jako naložit tu komodu a narvat do auta bez cizí pomoci, to jsi teda u mě víc než dobrá.

 
lenickap
Zasloužilá kecalka 967 příspěvků 23.04.12 22:13

Kalluš super deníček. :potlesk: :palec: . Úžasně jsem se pobavila po náročném víkendu. Dík za skvělej relax!! :mrgreen: Mně se pomalu můj vykojenej mozek začíná vracet k normálu, ale mateřská demence trvá. :mrgreen: :mrgreen: To jsou občas fakt stavy na propadnutí se hanbou. :oops:

 
Lynette
Echt Kelišová 7585 příspěvků 1 inzerát 24.04.12 16:36

:potlesk: :potlesk: :potlesk: Naprosto dokonalý článek!!!

Vložit nový komentář