Rodila jsem v Brně u Milosrdných bratří-bohužel

 Vydáno: 14.12.02

Pro porod svého prvního dítěte jsem si vybrala porodnici v Brně u Milosrdných bratří. Rozhodla jsem se na základě prohlídky tohoto zařízení a informací staniční sestry o osobním přístupu personálu, možnosti alternativního porodu, o snaze vyjít vstříc přáním rodičky včetně polohy při porodu. Bylo diskutováno i téma episiotomie, kde jsem byla ujištěna, že se zde provádí jen v opravdu nutných případech.

Bohužel musím zkonstatovat, že jsem se setkala s pravým opakem - lhostejným a bezohledným přístupem personálu, absolutním nerespektováním mých požadavků a porušováním intimity.

Předem bych chtěla zdůraznit, že moje těhotenství bylo bezproblémové, intenzivně jsem se připravovala na porod, poctivě jsem prováděla masáže hráze i cviky pro posílení pánevního dna a samotný porod probíhal také bez komplikací.

Už v prví době porodní mě zarazilo několik věcí: nikdo z personálu, který mě vyšetřoval, se mi nepředstavil a neměl vizitku. Nikdo mi nesdělil účel a výsledek vyšetření, a pokud bylo přítomno více lidí, hovořili pouze mezi sebou, nikoliv se mnou. Také jsem byla ukazována medikům, kteří byli vybízeni, aby „si to taky zkusili“ přestože celé vyšetřování bylo velmi bolestivé. Během jednoho gynekologického vyšetření porodní asistentkou vytírala uklízečka podlahu.

Nechtěla jsem plýtvat energií na řešení těchto „maličkostí“ a tak jsem je přešla.

Bohužel to byl jen začátek.

V průběhu první doby porodní jsem byla připojována na KTG, na jejím konci jsem měla již velmi silné bolesti a bylo takřka nemožné se půl hodiny nepohnout, přesto mi bylo vytýkáno, že se hýbu a celé měření se musí opakovat. Byla jsem ponechána na přístroji bez jakékoliv jiné kontroly a asistentka chodila pouze hodnotit křivku. Z poslední hodiny před porodem jsem takto strávila bez možnosti úlevy od bolestí 40 minut. Když jsem se domáhala krátkého odpojení - chtěla jsem si ulevit chůzí a teplou sprchou, bylo mi jakousi ženou ( opět bez vizitky) sděleno, že by mi taky mohli udělat císařský řez.

Když už byly bolesti nesnesitelné, a asistentka se delší dobu neobjevovala, poslala jsem pro ni partnera, který ji našel sedět na sesterně. Po chvíli se sice dostavila, vyšetřila mě a neznala, že porodní cesty jsou otevřené a můžu rodit, ale opět se vzdálila a vrátila se s tiskopisy pro přítomnost otce u porodu a začala je vyplňovat. Na žádost mého partnera, zda by formality nemohly počkat odpověděla, že to stihne. Už ale nestihla zajistit převlečení pro mého partnera, takže asistoval u porodu v šatech " z ulice". ( U porodnice, kde se opakovaně objevila infekce zlatým stafylokokem bych předpokládala větší důraz na hygienu.)

Po zaplacení mě asistentka odvedla s prořezávající se hlavičkou dítěte z mého porodního boxu do jiného. Následovala jsem ji v domnění, že porodní vak, o který jsem ji zavčas požádala a který nepřinesla je připraven jinde, bohužel jsem byla odvedena do boxu s gynekologickým lůžkem, kam jsem byla donucena vylézt a zaujmout polohu vleže s nohama v opěrkách. V této fázi porodu již nebyl prostor pro další diskusi o poloze, na což zřejmě asistentka spoléhala.

Druhá doba porodní probíhala velmi hladce, trvala pouze pět minut a já jsem měla dostatek sil a tlačení zcela pod kontrolou. S asistentkou jsem spolupracovala a ohlašovala jí příchod kontrakcí. Před jednou z nich se mě asistentka otázala na porodní váhu dítěte a protože jsem ji neznala, provedla mi episiotomii, aniž se mě otázala, zda souhlasím a aniž mě vůbec informovala, že ji hodlá udělat. Zde je třeba uvést, že se vůbec nepokusila hráz masírovat a zpoddajnit, že dítě vážilo 3,25 kg a mělo obvod hlavy 34cm. Tento zásah, dle mého pocitu zcela zbytečný bych nepřipustila, pokud bych měla možnost rozhodnout, zda se chci nechat na tak citlivém místě rozříznout. Ve vodorovné poloze jsem kolem sebe neviděla, takže tento bolestivý řez byl pro mě šok. Cítím se tímto zákrokem poškozena, tím spíš, že byl proveden proti mé vůli a že jsem vynaložila velké úsilí na prevenci poškození hráze. Na můj dotaz, proč jsem byla nastřižena mi kdosi z lidí , kteří se během porodu shromáždili u mých roztažených nohou a přihlíželi ( mimochodem nohy jsem měla vystavené do otevřeného okna, a nebylo zrovna nejtepleji ) odpověděl, že bych se mohla natrhnout a to by se špatně šilo.

Od mého porodu uplynulo půl roku. První měsíc po porodu jsem si raději nesedala. Do pátého měsíce končil každý pokus o pohlavní styk bolestí . Bolesti při styku přetrvávají ještě teď, ale už jsou snesitelné. Jizva je zevnitř zatvrdlá a samý hrbol. Estetický výsledek hrozný.

Na postup porodní asistentky jsem si samozřejmě stěžovala. Za její chování se mi od ředitele nemocnice a primáře gyn-por. oddělení dostalo omluvy, ale i ujištění, že provedení episiotomie nelze asistentce vytknout- jsem přece prvorodička.

Volbou této porodnice jsem se okradla o zážitek z porodu, bezproblémový pohlavní život i psychickou pohodu po porodu.

Všem budoucím maminkám bych doporučila, aby nepodceňovaly výběr porodnice, protože za alternativní se zřejmě může označit kterákoliv, i Milosrdných bratří.

Míla

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Johanka1
Zasloužilá kecalka 601 příspěvků 14.12.02 17:42

Ahoj Mílo, ještě jsem na tuhle porodnici neslyšela ani nečetla žádný pozitivní ohlas, všechny zkušenosti byly buhužel podobné těm, co popisuješ…
Já vím od samého počátku těhotenství, že bych tam rodit nikdy nešla, i kdybych měla rodit doma nebo někde na mezi.
V rámci předporodního kurzu jsme měli i prohlídky 3 brněnských porodnic, já jsem se do Milosrd.bratří nešla ani podívat, přišlo mi to zbytečné, rodit budu v Bohunicích. A nechápu holky, co je to tam nadchlo… aby pak nebyly zklamané.
Měj se hezky a ať to brzy přebolí.
Ahoj Johanka 34.t.

 
Vanda1
Nováček 2 příspěvky 16.12.02 23:37

Ahoj Mílo!Při čtení Tvého příspěvku mám husí kůži!Já jsem rodila v lednu na obilnáku a všem jen doporučuji!Měla jsem hrozný strach a vše proběhlo díky porodní asistence a celému kolektivu hladce.Byla jsem u Milosrdných na prohlídce a celé to na mě působilo strašně!Porodní boxy nám ukazovala nějaká osoba černé pleti!Tak že poučení pro příště-porodnici u Milosrdných nevyhledávat!
 Vanda

 
Anonymní  18.12.02 16:31

jsem prave ve druhem mesici a vybiram si porodnici.No,vy­biram. Jak tak ctu zkusenosti maminek z brnenskych nemocnic, tak asi opravdu budu rodit doma,byt jsem prvorodicka,protoze to, co tady ctu, mi nahani hruzu mnohem vetsi,nez predstava domaciho porodu.

Klara

 
Anonymní  19.12.02 12:29

at zije rasismus…

 
Anonymní  21.12.02 13:16

Mila Vando,
u meho prvniho porodu byla PA ‚cerne pleti‘. jak ty to nazyvas. Podruhe jdu rodit doma a i ted je moje PA stejneho pletoveho odstinu. Az po precteni Tve narazky jsem se nad tim zamyslela, predtim me to nejak ani nenapadlo. Tva poznamka je opravdu rasisticka.
 Ajda

 
Anonymní  21.12.02 13:16

Mila Vando,
u meho prvniho porodu byla PA ‚cerne pleti‘. jak ty to nazyvas. Podruhe jdu rodit doma a i ted je moje PA stejneho pletoveho odstinu. Az po precteni Tve narazky jsem se nad tim zamyslela, predtim me to nejak ani nenapadlo. Tva poznamka je opravdu rasisticka.
 Ajda

 
Anonymní  28.12.02 19:28

Milá Mílo,
tak konečně se zadařilo a i já budu maminka/doufám že tuto roli zvládnu/,ale chci se podělit o moji „hrůznou“ zkušenost z pobytu v této nemocnici.Do této nemocnice jsem šla s nejlepšími referencemi.Bohužel první den mi fakt stačil.Měla jsem myom a srůsty na vaječnících.Nic moc a při první prohlídce jsem si přišla jako někde v Arabii.„Hrabalo“ se ve mě snad 6 chlapů.Nebudu jmenovat,ale jeden z účastníků pronesl:" musíte zhubnout aby jsme Vás mohli vůbec prohlídnout". Mám 176/80/mám pár kilo navíc,ale při pohledu na další pacientky jsem tuto rádoby vtipnou větu hodila za hlavu.Nicméně po operaci jsem se málem udusila,doktor který mě operoval udělal polovinu věcí co měl/tubus vaječníků-profukování se vůbec nekonalo a pak byl nesmírně překvapen,když jsem se ptala jak to dopadlo/,v podstatě mi neřekl co a jak se mnou je… tak jsem šla na reverz po 2dnech domů.Ale to nejhorší mě čekalo v podobě vysokého prošedivělého muže/porodníka/kte­rý mě na rozloučenou nechal vylézt na „kozu“ a zřejmě aby jsem na tuto nemocnici nezapoměla mě vyšetřil,aby mohl napsát propouštěcí zprávu.Tu bolest nikomu nepřeji!!!! A jen doufám,že porod i kdyby byl hodně bolestivý tak tomuto se určitě nevyrovná. Jsem o tom přesvědčena.DO T0HOTO DOMU HRUZY V ZIVOTĚ NEVLEZU!!!!

 
Anonymní  29.12.02 19:19

Vazena pani Klaro,
nahodou jsem se zastavil u Vaseho prispevku. Obcas sleduji na internetu, co my, porodnici, jsme svym klientkam dluzni. Nutno sebekriticky uznat, ze casto mnoho. Ale mnohokrat (a take velmi casto) jsme s celym tymem v kritickych situacich jedini, kteri jsme schopni pomoci a dosahnout tak kyzeneho vysledku - to je zdrava maminka a zdrave nemluvnatko… Nyni v dobe vanocni se mi cela vec zda byt velmi aktualni. Vim, ze Vas termin porodu je jeste daleko, ale presto se blizi a velmi rychle cele tehotenstvi utece - a zde je hlavni duvod me reakce: Moc prosim, prehodnotte Vase stanovisko k porodum doma! Verte, videl jsem jiz hodne situaci, kdy hlavni roli hraly minuty… Jako porodnik a soucasne otec 2 deti, myslim, ze jsem schopen celou situaci videt z jineho uhlu nez Vy. Nenechte se, prosim, odradit spatnymi zkusenostmi. Mam manzelku zhruba stejne „moc“ tehotnou, jako jste Vy, ale porod doma, to je vec, na kterou bych nikdy nepomyslel. Prominte mi, prosim, ten vyraz, ale je to hazard se zdravim i zivotem Vaseho detatka i se zdravim Vasim. Verte, my porodnici, jsme s Vami. Uprimne Vam preji hodne radosti v nadchazejicim roce a kez se Vam narodi krasne dite.
V ucte MUDr. Karel Janicek, porodni saly Trebic.

 
Johanka1
Zasloužilá kecalka 601 příspěvků 04.01.03 11:41

Ještě něco - proč nerodit v téhle porodnici:
Nejsou tam vybaveni pro případné komplikace… když se něco stane nebo hrozí nebezpečí, musí miminko (nebo i maminku) převézt do Bohunic nebo na Obilňák… a někdy jde o minuty a může být pozdě. Já bych to neriskovala.
Johanka

 
Anonymní  06.01.03 22:02

Jetě že existují takové stránky,kde se člověk může nechat včas varovat!Jen jsem nepochopila,proč může někomu vadit,že je v nemocnici zaměstnána „osoba černé pleti“.

 
Anonymní  31.01.03 13:13
 
Jarisek
Nováček 3 příspěvky 23.02.03 20:02

Milá Kláro, já si prošla všechny porodnice v Brně. Všude to na mě působilo přijatelně, od známých co už rodily jsem měla reference na všechny 3 porodnice (čerstvé - 2002) a každá si chválila tu kde porodila - i Milosrdné bratry ! Já si vybrala Bohunice a udělala jsem dobře ! Hrozil mi císařský řez (poloha koncem pánevním) takže jsem Milosrdné b. vyloučila, na Obilňáku mi přišlo, že jsou moc přísní vůči podmínkám s návštěvami. V Bohunicích jsem byla spokojená. 27.1.2003 se mi narodila holčička a císařský řez nebyl díky šikovnosti pana doktora a nástřihu potřeba ! Musím říct, že nastřižení v průběhu porodu ani nezaregistruješ a já osobně jsem už za 4 hodinky po porodu běhala jako křepelka ! Personál byl překvapen, že na prvorodičku, polohu koncem pánevním šlo všechno jako po másle (od prasknutí plodové vody do porodu - 3 hodinky !!!). Nastřižení bylo trochu bolestivé asi 2 den po porodu, ale žádné drama ! Doporučuji Ti každodenní cvičení cviků pro těhotné a pak taky návštěvu nějakého předporodního kurzu (já chodila k pí. por. as. Dufkové do Bílýho domu - pro pojištěnce VZP zdarma, zajišťuje i cvičení ). Budu Ti držet palce a vybírej dobře - i když vždy záleží na lidech !!!

 
Kristy
Zasloužilá kecalka 574 příspěvků 12.03.03 13:46

Ahoj, já jsem teda ještě nerodila nikde, ale k Milosrdnejm určitě nepůjdu. Je mi líto co jsi musela prožít. Přeji ti, aby se všechny rány, i ty na dušičce, rychle zahojily.
Já byla u Milosrdných na operci s palcem, museli mi strhnou nehet a když mě přivezli na sál, tak po podání toho oblbováku co předchází celkové anestezii se mě doktor zeptal „chcete to pryč i s kostí nebo jenom maso?“. No a z toho se mi udělalo zle. Řekla jsem že nevím, že nejsem doktor, že to by měl vědět on. Tak prohlásil, že to teda nějak udělá. Musím říct, žo to totálně zmršil, mám teď úplně odpornej palec a v létě se v letních botech stydím. A vrchol nastal, když mi to celé tři dny mého pobytu nepřevázali a když jsem šla domů tak už to bylo pěkně naschlé a přilepené na tu živou tkáň. Tak mi prostě řekli že to musí strhnout. Škubli, já si málem „nadělala“ bolestí do kalhotek, vykřikla jsem a rozbrečela se. A ten idiot povídá „co řveš ty krávo, vždyť to nemůže tak bolet“. Tak tomu říkám přístup. Takže tam už nepůjdu ani se zadřenou třískou.
Přeji spokojeného mimíska a celou vaši rodinu a ať je Tvůj příští porod nejkrásnějším zážitkem tvého života. Ahoj, zdraví Kristy!!!

 
Anonymní  17.07.03 17:17

Strasne spatne snasim bolest, odmitam neco takoveho podstoupit, i kdyz touha po decku je a bude silna, zkratka NE

 
Rosinka1
Povídálka 12 příspěvků 18.07.03 15:42

Zrejme nemas naprosto tuseni, jak vypada touha po decku. Jinak bys nemohla takto reagovat.
Jestli se preci jen nekdy stanes mamou, budes pak ochotna za sve dite polozit zivot a taky nebudes nejdriv brecet, ze te to bude bolet.

 
Anonymní  09.09.03 12:28

Protoze s černýma mam spatnou zkusenost. Je to havet!!!!!!! Zadar. Je to muj nazor a tobe po tom muze byt.....vis co!!!

 
Anonymní  01.11.04 13:14

Ano, jsou i matky, kterým kdyby v nemocnici nakukali, že můžou porodit dítě jen pokud si nechají useknout 2 články na prostředníku levé ruky, protože je to pravidlo, tak se šťastně a vesele dostaví pod sekyru a budou také s radostným pojucháváním poté odcházet. Jiní si dají pozor, jestli leccos s tím spojené chtějí opravdu absolvovat. Ono až budeš mít dítě, budeš mít velmi chutných 9 měsíců s pravidelným pohrabáváním cizími lidmi uvnitř a jeden porod za sebou, to už pak člověk něco vydrží.

 
Anonymní  04.05.05 23:13

Já jsem porodila na Obilním trhu a musím říct,že to bylo super.Porodní pokoje tam jsou moc pěkné,měla jsem své soukromí,mohla jsem se sprchovat kdy jsem chtěla a ještě u toho hopsat na balonu.Poroní as. byla moc milá a příjemná,pořád mě kontrolovala a ptala se jestli něco nepotřebuji.Po­rodila jsem za necelé 4 hodiny.Já můžu Obilní trh všem vřele doporučit.

 
k+r+š  17.08.10 10:59
Porod U Milosrdných bratří- špatné vzpomínky

Rodila jsem zde 14.12. 2009, porod byl vyvolávaný. V předvečer porodu mi dali tabletu na vyvolání a šla jsem si lehnout na svůj samostaný pokoj(musím říct, že to není pěkný pokoj, ale aspoň jsem byla sama, přistýlka pro tatínka za kterou se připlácí je absolutně nepoužitelná ke spaní). V noci o půl druhé mně začaly kontrakce, alespoň jsem si to myslela. Vzala jsem si papír a poctivě až do rána si zapisovala, když pro mě sestra ráno přišla, že mi dají další tabletu a podívají se na miminko řekla jsem ji, že porod už začal. Na to mi odpověděla, že to jsou falešné kontrakce , a že jsem jim to měla v noci říct, že by mi daly tabletu a nemusela jsem trpět. „Teď už na to nemyslete, teď musíme bojovat za miminko, i když jste unavená“. Proč mi neřekli, že falešné kontrakce mohou nastat, nevím. Asi zapomněli. Už jsem ale měla bolesti a posadili mě mezi další maminky, které tam přicházejí na ambulanci a dali pásy na břicho, bohužel jsem zapomněla název tohoto vyšetření. Když to bylo konečně u konce, řekli mi, že si mám jít do boxu, které jsou bezprostřední blízkosti téhle ambulance kam chodí celý den na vyšetření maminky a já byla vedle téhle ambulance v porodním boxu za zasunovacími dveřmi. Všechno je zde slyšet, žádné soukromí. Zavolala jsem příteli, aby přišel. Moje porodní asistetntka byla Klára Daňková. Ještě chci podotknout, že můj chlapeček měl 4960g a 55cm, takže byl velmi valký, a přesto, že doktoři, kteří jsou zde velmi mladí a nezkušení což se pozna podle toho, že každý říká něco jiného, tak ti ani nevěděli jak je miminko vlastně velké. Řekli pouze, že jeho hmotnost už nelze přesně určit. Takže porod začal. Por. as. Daňková také velmi mladá mě nechala v boxu. Vůbec mi neřekla jakou polohu je nejlépe zaujmout či jak mám dýchat. Řekla mi pouze: „Budu se na Vás chodit dívat“. To už zde byl můj přítel. Plánovala jsem si jak spolu porod prožijeme , a jaký to bude životní zážitek. Byl, ale tak hrozný, že se s ním stále nemůžu srovnat. Chtěli jsem ještě holkčičku, ale o těhle zkušenostech už nechci nikdy rodit a to myslím vážně. Takže zpět k porodu. Stála jsem v boxu opřená o pult a měla bolesti nevěděla jsem vůbec co dělat. Jsem prvorodička a i když jsem v této nemocnici měla zaplacený předporodní kurs a průběh porodu nastudovaný z internetu, tak ve chvíli kdy porod začal nevěděla jsem jak si sednout, jak dýchat ,nic. Na předporodním kursu nám řekli, že dýchání a vše ostatní nám budou říkat v průběhu prordu. Na začátku porodu s námi, ale nikdo nemluvil nebo jen velmi málo, bylo to hrozné. Neměla jsem sílu na nic se ptát nikomu nadávat. Člověk je po pravdě vystrašený a čeká pomoc od porodní asistentky. Pí. Daňková se sice tvářila velmi profesionálně a zkušeně, ale rady mi žádné nedávala. Nevěděla jsem co dělat přítel mi chtěl pomoci, ale já mu řekla aˇ%T na mě vůbec nešahá, byla jsem zoufalá. Tato situace mě doteď mrzí a asi niíkdy nepřestane. Řekla jsem mu, že bude lepší když půjde ven. Okamžitě jsem žádala epidural. Po 2 a půl hodinách od žádosti mi řekli, že už mi ho nemužou dát, že jsem příliš otevřená. Toto nemohu posoudit, ale myslím, že by se dalo pracovat i rychleji. Stále mám dojem, že moje por. asistentka epidural nechtěla. Možná je to pro ně jednodušší, nevím. Topto je pouze domněnka. Co ale udělala moje por.as. výborně bylo, že mi nakonec prozradila jak mám dýchat. Uvolnit pánev a prodýchávat. Hned jsem se začla cítit líp. Dále mi poradila aŤ si vylezu na postel na čtyři a zůstanu tak. Nejen, že nepočkala co se bude dít ihned odešla, ale tato poloha byla tak nesnesitelná, že jsem se okamžitě chtěla dostrat z postele dolů. Slečna Daňková tam už ale opět nebyla. Přítel mezi tím stál úplně nešťastný na chodbě, nemohl mi pomoci a to je to nejhorší.Kolem 11.45 se do boxu nahrnulo plno lidí, že prý už bude konec a že mám zavolat přítele. Řekla jsem ať ho radši nevolají až bude po všem a bude všechno v pořádku. Připadalo mi, že tuto fázi porodu nemůžu zvládnout, že má strašně velkou hlavičku a tu nikdy nevytlačím. U momentu, který jsem si často předtavovala a na který se těšila můj přítel vůbec nebyl. Celý život toho budu litovat! Přitom stačila, kdyby se mnou porodní asistentka Daňková mluvila říkal mi co se děje a co mám dělat. Celý porod jsem cítila velkou beznaděj a doteď zůstal mou noční můrou. Říká se, že po čase zapomenete, Já nezapomenu nikdy. Opravdu je důležitá komunikace obzvláště u prvorodičky. Myslím, že na porodní asistentce záleží jestli Váš porod po čase zůstane jako pozitivní či negativní zážitek. Ve 12. 01 byl konečně chlapeček na světě. Zavolali tatínka, chlapeček byl v pořádku a zdravý. To bylo to hlavní. Celou dobu jsem se velmi snažila a dělala podle pokynů kdy tlačit a kdy ne. Velmi jsem se bála aby se chlapečkovi něco nestalo, takže jsem se velmi snažiula. V průběhu porodu mi por. as. říkala, že při stazích nesmím tlačit, jak to ale udělat mi už ale neřekla. Jediná pro mě použitelná informace byla, že mám uvolnit pánev a dýchat, postupně jsem na to přišla sama. Bylo to, ale po velmi dlouhé době. Když byl chlapeček na světě oddechla jsem si a myslela, že mám všechno za sebou. OMYL!!! Nešla porodit placenta, protože byla přirostlá. Čekali hodinu. Mezitím můj přítel odešel, protože musel do práce a mysleli jsme, že už se nic nemůže stát. Z porodního boxu jsem si v jednorázové velké pleně odnesla sama vše co mi viselo mezi nohami!!! Na chodbě zrovna stála paní uklízečka a koukala. Bylo to hned vedle. Vylezla jsem si na stůl dali mi narkózu prý na půl hodiny. Probudila jsem se za 2 a půl hodiny. Ležela jsem v posteli. Vůbec se mi nechtělo zvedat. Asi v 16 hodin za mnou přišel můj přítel. Myslím, že bylo tak kolem páté když se chystal k odchodu. Požádala jsem ho jestli by se mnou nedošel na záchod, že se cítím velmi slabaá. „Samozřejmě“ řekl. Jaklmile jsem se zvedla vyteklo ze mě spoustu krve. Oba jsme byli vyděšení. „Mám zavolat sestřičku?“ ptal se. „Ano“. Sestřička přiběhla a byla vystrašená tak stejně jako my. Následně přiběhl dokrtor, který byl taktéž vystrašený zavolal doktorku a přišli i další nevím kolik tam bylo lidí. Krvácela jsem dovnitř do dělohy. Dodnes mám husí kůži, když si vzpomenu jak to mohlo dopadnout. Den poté mi to potvrdila i jedna sestra. Doslova řekla slova, která nikdy nezapomenu:" No vidíte to je život. Jeden den máte všechno jste štastní a z toho druhý den nemáte nic…Pokud by totiž můj přítel nmepřišel já sama už bych se do rána nezvedala a hrozilo vykrvácení a věc které jen těžko uvěřit a nahlas vyslovit nelze. Odvezli mě tentokrát na operační sál na druhouz manuální lízu v ten samý den. Proběhlo i šití čípuku také podruhé. Ten den mě kontrolovali až do rána. Předtím si mě ani nevšimli. Kdo by si myslel, že už je konec, není, Obden se zjistilo, že je tam stále kousek dělohy a šla jsem v pořadí na třetí manuální lízu. Tu tentokrát dělal MUDr, Nagy a doufala jsem, že už konečně dobře.Samozřejmě při každém tomto zákroku vám poruší švy a šití dělají zase znovu. Zoufalství tedy provázelo celý pobyt v nemocnici. Po tomto zákroku mě den na to propustili. Nikdo už mě nekontroloval asi už toho měli dost. Já ovšem také. Po celou dobu pobytu jsem si na nic nestěžoval. V té fdobě si to člověk neuvědomí co se všechno dějě. Chce jen aby to všechno dobře dopadlo.
23. 12. 2009 jsme byli opět nuceni vrátit se do nemocnice kvůli tvořícímu se zánětu, Stále ještě v děloze kousek placenty zůstalo!! Doktor řekl, že pokud by zákrok nebyl proveden již třikrát. Provedli by další čištění dělohy. Už jsem nevěřila svým uším. Nakonec mě léčili antibiotiky, docházela jsem do nemocnice a ještě měsíc po porodu se mi točila hlava a byla jsem slabá. S tím prý ale nejde nic dělat, „Krevní obraz je dobrý, ale asi jste byla zvyklá na lepší“. Až po šestinedělí, kdy jsem šla na kontrolu ke své gynekoložce a ta mi dala léky na úpravu krevního obrazu se vše zlepšilo. Dnes vím, že do této nemocnice jsem se už neměla vracet. Měla jsem, ale dojem, že ví o celém případu a jako odborníci lékaři budou také umět pomoci. Nechci hodnoti odbornost místních mladých i dalších doktorů, ale všeobecně je známo, že Česká republika je plná Cvachů (doktor z nemocnice na kraji města), ale schopných doktorů zas tolik není. Tuto nemocnici Důrazně NEDOPORUČUJI nikomu!!!!! Mé nejhroznější zážitky z nejhezčí události v žřivotě pocházejí právě odsud.
Omlouvám se za chyby a překlepy už to po sobě nebudu číst. Jen jsem měla pocit, že by každý kdo by chtěl rodit U Milosrdných bratří měl vědět o tomto zážitku a tomto základě měl pak možnost se rozhodnout.
 Katka

 
Sarinka88
Nováček 6 příspěvků 30.09.11 12:53

Já jsem u Milosrdných rodila v prosinci 2010 a nemůžu si stěžovat,všichni byli milí,vstřícní a ohleduplní jak na gynekologicko-porodnickém oddělení,tak na oddělení šestinedělí.taky mi provedli episiotomii a ještě týž den jsem si mohla normálně sednout a co se týče pohlavního styku,tak problém taky nemám.rodila tam i spousta mých kamarádek a známých a všechny si to chválily!!! :palec:

 
jezek1
Zasloužilá kecalka 627 příspěvků 01.10.11 13:58

Verim, ze pokud je porod bez problemu, tak se u Milosu da v pohode porodit.
Ja byla u Milosu - konkretne u zminovaneho MUDr. Nagyho na „profukovani vejcovodu“ a doted bych ho :pocitac: :pocitac: Nevim, na jakou dobu zabira vcelicka proti bolesti, ale brali me asi o hodinu pozdeji, nez puvodne rekli. Nemyslim si, ze bych byla takova cita, ale po provedeni tohodle zakroku muzu rict, ze nez to podstoupit znovu, radsi se necham znasilnit. Ze se hned napoprve nepodarilo napustit vejcovody kontrasni latkou??? To nic, podruhe to treba vyjde :evil: Pri druhem zavadeni jsem si tise pobrecela…Kdyz sem se tam asi po 5 mesicich vracela na prvni ultrazvuk v 10tt, opet tam byl MUDr. Nagy, s usmevem mi rekl, ze me tam tak brzo po tomto vysetreni necekal, vyšetření bylo v pořadku o dokonce bezbolestne a pak jen dodal, „no, snad to donosite“ :pocitac: Mela sem chut mu vlepit facku a od te doby me u Milosu nikdo nevidel. Rodila sem na Obilnaku, PA u me sice nesedela, chodila me jen kontrolovat, ale cokoliv delala, vcetne nastrihu o tom me informovala, radila s dychanim, s tlacenim, doporucila epidural, protoze jsem se neotvirala…u dru­heho porodu jsem mela dokonce stejny box i PA a protoze to bylo trochu rychlejsi :wink: , tak si me musela PA vylovit ze sprchy, pomoct mi na lehatko a jen co zavolala doktorku, tak sem mohla tlacit. Mimo jine, ani u jednoho porodu jsem nemela prikurtovane nohy. Vzdycky mi PA nabidla svuj bok, at se o ni muzu zaprit :huban: A druhy porod byl diky pokynum PA dokonce i bez nastrihu :oops:
Jinak veskere povinne ultrazvuky si odbyla u MUDr. Vlašína…uffff, jinak proste moje MUDra preferovala Milose :nevim: , ale ja ji uz po tom uplne prvnim ultrazvuku rekla, ze uz me tam nedostane :lol:

Vložit nový komentář