Rodinný managment

netkaa  Vydáno: 15.03.12

Jak se nám život otočil o 180 stupňů a o tom, jak máme skvělé děti. V mých předchozích deníčcích jsem psala o smrti a o rodinných vztazích, především s mou matkou a tchyní.

Před několika lety bych nevěřila, že život a jisté životní situace mohou změnit myšlení člověka a jeho přístup k životu v takové míře. Po všech peripetiích si v současné době užíváme především radosti našich dvou „miminek“, 20měsíční Amálky a skoro 9měsíčního Patricka. Když jsem měsíc po pohřbu Vanessky zjistila, že jsem znovu těhotná a mám v postýlce cca 3měsíční miminko, měla jsem jednoduše dost. Já i manžel jsme se rozhodli, že na další miminko není vhodná doba, a tudíž byl pro nás v tu chvíli potrat byla jasná volba.

Objednala jsem se tedy na zákrok. A celou dobu jsem se přesvědčovala, že na další mimino prostě nemám a potřebuji se srovnat hlavně sama v sobě. V den zákroku jsme s manželem jeli do nemocnice. Už po cestě jsem začala pochybovat. Když jsme měli vyjit po schodech na příjem, začala jsem brečet. Po 20 vteřinách se ke mně přidal i můj manžel. Bylo rozhodnuto. Když jsme přišli na příjem, celá uřvaná jsem vysvětlovala sestřičce, že jsme si to rozmysleli a žádný zákrok se nekoná. Ta mě s úsměvem na tváři poslala k mému dr. pro termín porodu.

Můj gynekolog mi, rovněž s úsměvem, podal lísteček, na kterém stálo: TP 7. 7. 2011. Manžel na mě kouká a povídá. „No výborně“. Takže další. Můj táta má narozeniny 2. 7., manžel 14. 7. a Amálka 15. 7. Ano, čekala jsem dalšího raka :) Celé těhotenství jsem si snažila užít, ačkoli mne nespočetněkrát přepadaly pochybnosti, jestli zvládneme další miminko, a hlavně tak krátce po Vanessce a Amálce, a zda-li jsem se opravdu rozhodla správně. Říkala jsem si totiž: holka, zkus si to užít, je to naposledy :)

Po skvělém porodu, kdy na mě přišly v sobotu 25. 6. okolo 19. hodiny nepravidelné kontrakce a manžel okamžitě vyskočil se slovy: „dělej, dělej, oblíkej se a jedem“, jsem ho uklidnila, že se chci ještě chvíli dívat na tv a prodýchávat kontrakce v klidu (ne jako s Amálkou, kdy jsem běhala po schodech v nemocnici nahoru dolů, abych rozjela vyvolávaný porod a ve finále z toho bylo 27 hodin, než se narodila).

Ve 22.30 jsem tedy podlehla :) nátlakům manžela a kamarádky a jeli jsme vesele do porodnice. Tam mi natočili monitor a šlo se na sál, kde jsem za docela překvapivého klidu (samozřejmě z mojí strany :D) porodila v 01:50 2680 g těžký a 48 cm dlouhý uzlíček, který jsem pojmenovali Patrick Lee (prostřední jméno Lee má Páťa po tatínkovi, dala jsem to manželovi k narozeninám, abych ušetřila na dárku :D).

Zažila jsem úplně jiný pocit než při Amálce. Kdybych se to měla pokusit vysvětlit, byla to taková směska pocitů jako láska a pochybnost, taková „jiná láska“. Malý byl úplně jiný než Amálka. Byl to takový ukňouraný mamánek už od první minuty. Po příchodu domů vše probíhalo lépe, než jsem si představovala. Manžel mi moc pomáhal, hlavně s Amálkou. Páťa byl vcelku hodné miminko, ovšem mnohem hlasitější než Amálka. O té jsme skoro nevěděli, i když byla malinká.

Pořídili jsme si dvoukočárek :) Naši ložnici jsme předělali na velký dětský pokoj a sami se odstěhovali do obýváku spolu s Páťou, abychom nebudili v noci Amálku. Malá byla absolutně nadšená. Hlavně proto, že jsem ji v noci přestala budit svých chrápáním :D S usínáním je bezproblémová od 6 týdnů. Řekla jsem si, že by bylo super, aby měly obě děti podobný režim, abych měla čas na domácnost, práci, partnera a samu sebe. Manželova babička, která vychovala 6 dětí mi řekla, že jsem blázen :D

Nicméně, abych příběh zkrátila: obě děti, chodí spát po obědě ve stejný čas. Ve stejný čas se taky koupou a večeří, a dokonce i večer chodí spát v rozmezí půl hodiny max. hodiny, v závislosti na Patrickových zoubcích. Dokonce i zuby si odbývají najednou. Malé začaly růst pozdě, první dva jí vyrostly ve 13 měsících. A Páťovi už ve 4, takže „zubní skóre“ je 10 ku 6 pro Amálku :) Povahově jsou každý úplně jiný, ale tak úžasně se doplňují, až se mi občas stane, že se při pozorování jejich „her“ úplně dojmu a zalije mě takové množství lásky a vděku za to, jak skvělé mám děti.

Protože nemáme babičku, v případě nutnosti nám obě děti hlídají kamarádky. Všechny se shodly, že jsou to broučkové, že hodnější děti neviděly :) Nebojujeme s jídlem, pitím. Nebojujeme se spaním nebo s odchodem rodičů. Děti jsou prostě úúúplně v pohodě. A tak jsme v pohodě i my. A tak zase dokola. :)

Před několika lety bych nevěřila, že by můj život dostal tento směr. A toho 25. 6. 2011, kdy jsem si při prodýchávání kontrakcí říkala: V pohodě, užij s to, protože je to naposledy, by mě nenapadlo, že v roce 2012 budeme s manželem mluvit o dalším miminku :) Je nám totiž oběma líto, že ten Patrick vůbec nebyl takové to maličké, miloučké miminko moc dlouho. Malý se prostě rozhodl, že když pořád slyší: „Jéé, vy máte dvojčátka“, dožene svou ségru, aby už nebylo pochyb o tom, že dvojčata nejsou. Takže i s rozdílem 11 měsíců váží a měří téměř stejně :D

Krásně jsem si rozplánovala práci, která mne baví. Každý den vařím, někdy i dvakrát :) Peru, žehlím. Jednou či dvakrát do měsíce vyrazíme s manželem na rande. Všechno stíhám, když na něco nemám náladu, tak to prostě nedělám :) Snažím se ničím nestresovat, protože všechno vždycky nějak dopadne. Jsou sice momenty, kdy se třeba i rozčílím (jako minule kvůli očkování), ale vždycky, když je toho na mne moc, tak všeho nechám, beru děti a jdeme si hrát do pokojíčku. Ideální terapie :)

Děkuji všem, kteří dočetli až sem. Přeji hodně šťastných a láskyplných momentů s Vašimi dětmi :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
 Váš příspěvek
 
Ilonka007
Kecalka 327 příspěvků 15.03.12 08:40

Krásný :-) Kde jaká maminka ti může závidět :-) Já sice až takhle hodný dítě nemám, ale taky to je zlatíčko :-) Tak jen tak dál :palec:

 
emari
Zasloužilá kecalka 997 příspěvků 15.03.12 09:14

Hezký… Díky :kytka:

Příspěvek upraven 15.03.12 v 09:15

 
Uživatel je onlineSusanna
Generální žvanilka 20288 příspěvků 15.03.12 09:41

Nádherný optimistický deníček. Úplně mě pohladil po duši. Děkuju a přeji spoustu šťastných dní. :mavam:

 
materinka
Ukecaná baba ;) 1509 příspěvků 15.03.12 09:45

Jo,jo :D život nám někdy připraví různá překvapení. Některá jsou smutná, ale některá ani nečekáme a pak je to jen radost. Hodně klidu a pohody celé rodině :kytka:

 
kacenkakz
Kecalka 206 příspěvků 15.03.12 10:11

Krásně pozitivní deníček :kytka:

 
socina
Závislačka 4095 příspěvků 15.03.12 13:31

Moc krásné :) úžasný konec

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 15.03.12 19:12

Jsem moc rada, ze deti jsou tak hodnoucke:) Jenom si to uzivej :srdce:

 
berry4
Nadpozemská drbna 28050 příspěvků 15.03.12 20:58

I když bych děti takhle po sobě nikdy nechtěla,Tvůj deníček mně pohladil.
Nádherné .
Moc Vám držím pěsti a přeji krásný život :kytka:

 
Pirrippi
Závislačka 4960 příspěvků 16.03.12 10:00

Pro mě uklidňující, taky budeme mít prcky brzy po sobě :mrgreen: Děkuju :*

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele