Druhý porod rychlovka, ale krásný zážitek

Nestina  Vydáno: 26.02.10

Chci se s vama podelit o muj zazitek z druheho porodu. Prvni porod jsem mela docela rychly a v podstate bezproblemovy, mala se narodila hodina a pul po prichodu do porodnice a druhy porod sme uz do porodnice proste nestihli.

Ahojky, chci se s vama podelit o zazitek z meho druheho porodu. Jakozto druhorodicka jsem mela pocit, ze uz temer vsechno o porodu vim, ale i presto jsem si jeste jednou prolistovala knizku a casopisu co jsem mela doma o tehotenstvi a porodu, prece jen, co kdyz jsem za ty dva roky na neco podstatneho zapomela?:) Parodiou je, ze jsem si cele tehotenstvi z manzela delala srandu, ze kdyz to do bude rychle, ze budeme rodit doma a taky jsem mu doporucil nalistovat si kapitolu prekotne porody. Samozrejme, ze to neudelal, ale u porodu se zachoval naprosto skvele. Timto se mu chci jiz snad po ste jeste znova podekovat:)

Jelikoz jsem se cely konec tehotenstvi obavala kam dame nasi holcicku az to na mne prijde nahle a budeme muset rychle do porodnice, tak jsem si domluvila maminku, ze k nam den pred terminem porodu prijde a malu pohlida (bydlime totiz daleko od obou starych rodicu). Maminka tedy tady byla, vse sme meli domluvene, ze proste kdyz to na mne prijde, tak vezme malu na delsi prochazku, kym ja budu doma stonat a pak az odejdeme do porodnice, ze se vrati domu. Maminka si ale mezitim, jelikoz byla u nas uz treti den a nic se nedelo, objednala se na pedikuru na ctvrtek na 15 hod, rekla jsem ji ze to je v pohode ze urcite rodit nebudu. Dopoledne sme si zasli jeste na prochazku a do kavarny, domu sme dosli az v pul jedne, naobedvali se a malou sme ulozili k odpolednimu spanku.

Ja jsem se taky citila nejak unavene, tak jsem si sla lehnout taky. Zaspat jsem ale nemohla, zacalo mne bolet v krizech, ale ruzne pobolivani jsme mela v podstate cely posledni mesic, takze jsem tomu neprikladala velkou vahu, kdyz jsem ale vic nez hodinu takto vstavala, s tim ze potrebuji porad na zachod a mela jsem pocit, ze mi jiz odteka plodova voda, tak jsem rekla mamce, ze zrejme dnes budeme rodit, ale ze at v klidu jde k pedikerce a az se vrati pujde s malou venku. Ona tedy v pohode odjela a mezitim prisel domu manzel (nastesti) neco pred treti odpoledne. To jsem byla porad jeste vysmata, ale ty bolesti neprestavali tak jsem rekla ze si lehnu do vany a bud to prejde nebo se porod rozbehne (jeste stale jsem si myslela ze rodit budu az nekdy vecer). Ve vane jsem necitila temer vubec bolesti, ale jakmile jsem vylezla tak to byla nesnesitelne, proto jsem radeji v te vane zustala v podstate az do 16hod, kdyz uz manzel tretikrat volal mamce jestli je uz na ceste, ze rodime a mne vyhanel z vany ven ze jdeme do porodnice(asi jsem vypadala hodne spatne:) Nemela jsem u seba ani hodinky a manzel daval svacinu holce a oblekal ji na cestu ven, aby se pak uz nezdrzovali, takze jsem si vlastne ani nebyla schopna odratavat kontrakce.

Presne ve 4hod mamka dorazila, malou manzel vystrcil pred dvere a mne uz tahal z vany (temer nasilim, protoze mne se z te prijemne horke vody, kde jsem temer necitila bolesti ven vubec nechtelo). Dosla jsem ale ztezi do loznice, tam jsem se na manzeluv pokyn oblekla na odchod, ale vzapeti jsem se znovu zvlekla protoze jsem uz citila ze se to malicke ve mne snazi jiz dostat ven a v podstate jsem ani nemela sil porod zdrzovat. Manzel chtel volat zachranku, ze to uz nestihneme, ja jsem si ale porad nebyla jista, jestli nevola zbytecne. Napokon ale zachranku zavolal, ale to uz jsem lezela na zadech a zacala tlacit. Predstavila jsem si totiz ten chladny a prilis osvetleny porodni sal a kopec lidi kolem a v tu chvili jsme si uvedomila jak prijemne mi je doma na posteli a kdyz prisla dalsi kontrakce bylo mi uz vsechno jedno a proste jsem jen poslouchala sve telo a zatlacila. Na prve zatlaceni vysla hlavicka (to jsem jeste volala na manzela, at se podiva jestli je uz hlavicka venku), protoze on mezitim oteviral dvere zachrance, trochu v soku rikal ze ji vidi a ze prave rotuje, tak jsem na chvili prestala tlacit(nejak jsem si vzpomela ze kdyz se otaci hlavicka tlacit se nesmi) a pak na druhe zatlaceni vyklouznul zbytek telicka a ten uz chytila do rukou sestricka ze zachranky, ktera stihla akurat dobehnout k posteli a chytit to mimco.

Pak cela prekvapena (mozna vic nez ja) mi ho podala, protoze nevedela kam s nim , kym si vyndala termoizolacni folii a dalsi potrebne veci.Byl to nadherny pocit, i kdyz opravdu rychlovka. Malicky se narodil pred pul patou, to znamena 4hodiny od zacatku porodnich bolesti. Pak na samozrejme oba odvezli do porodnice kde jsem jeste porodila placentu a absolvovala zasiti jednoho stehu a odvezli mne na pokoj.

Nechci rict ze porod doma doporucuji, muzou samozrejme nastat ruzne komplikace, ktere by rodice bez odborne pomoci nejspis sami nezvladli, ale kdyz se to uz stane je to uzasny pocit a nezapomenutelny zazitek na cely zivot. A vzdy kdyz si na porod vzpomenu mne pri srdicku prijemne zahreje. :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
marjanka1
Stálice 95 příspěvků 28.02.10 03:21

Blahopreju ke krasnemu zazitku, ktery te jiste posilnil na dusi a ovlivni te na cely zivot. Je dulezite mit hezky zazitek z porodu a nebyt separovan od miminka v prvnich okamzicich po nem, jak se to prilis casto v Ceskych porodnicich stava.
Chtela bych ale rict, ze ja naopak nedoporucuji situaci, kdy se to „proste stane“ doma (umrtnost 196/1000), ale kdyz uz domaci porod, doporucuji dobre naplanovany porod doma s kvalifikovanymi porodnimi asistentkami vybavenymi technikou a medikamenty v pripade komplikaci, pokud je zajisten rychly prevoz do nemocnice v pripade nouze (umrtnost 2-3/10000, srovnatelna s umrtnosti u nemocnicnich porodu, ale daleko mene zasahu do porodu a komplikaci zpusobenych prave onimi zasahy, jakozto i velice nizke procento cisarskych rezu). V Ceske Republice sice zatracovana vec, hlavne diky omezene vzdelanosti o benefitech a rizicich spojenych s domacimi porody, nedostatek kvalitnich samostatnych porodnich asistentek a neochota s nimi spolupracovat ze strany lekaru a pohotovostni sluzby dela moznost domaciho porodu velmi slozitou a takze vlastne ani nevim, jestli se to da v Ceske Republice vuibec doporucit…System tu proste funguje jinak. Kazdopadne zeny, ktere chteji domaci porod, musi byt maximalne informovane v oblasti, mit hodne nacteno, a pracovat na sobe a sve psychice jiz behem tehotenstvi (mentalni priprava na porod). Kdo nad tim nechce moc premyslet, nemocnice je daleko bezpecnejsi.

 
Nestina  28.02.10 10:30

CHápu vas nazor Marjanko ale v mem pripade, i kdyz jsem porod doma neplanovala, nebala jsem se ho, proste jsme si vnitrne nejak verila, a predevsim vedela jsem ze malicky je spravne otoceny, v tehotenstvi nebyly zadne komplikace a prvni porod v pohode (v opacnem pripade bych asi ani do te vane nelezla a spechala rovnou doporodnice). Myslim ze ve velke mire prubeh porodu zavisi na psychice maminky pocas tehotenstvi a predevsim v dobe porodu,ja jsem se na to mimco hrozne tesila a ani mne nenapadlo myslet na neco negativniho, proto to i snad dopadlo tak skvele . :kytka:

 
marjanka1
Stálice 95 příspěvků 28.02.10 17:20

Ja s tebou souhlasim, ten prispevek byl spis o tom, ze porod doma muze byt stejne bezpecny jako v nemocnici, ale daleko krasnejsi, ale mel by byt dobre naplanovany. Nechtela jsem tvoji situaci pri porodu nijak hodnotit. Vnitrni pocit zeny a instinkty jsou velmi dulezite a diky nim jsi udelala spravne rozhodnuti (jinak bys mozna rodila na zadnim sedadle auta, coz neni asi nic prijemneho).

 
onia
Stálice 91 příspěvků 29.12.10 15:14

Gratuluji k tak klidnemu a krasnemu porodu… :kytka:

Vložit nový komentář