Sebastián

majda11111  Vydáno: 11.11.15

Přečetla jsem spoustu podobných deníčků a strašně mi pomohly zvládnout to, co se stalo i nám. Zjistila jsem, že v tom nejsem sama a dalo mi to sílu. Proto jsem se rozhodla napsat i svůj smutný příběh.

Miminko jsme si s přítelem moc přáli a začali plánovat. Tři čtvrtě roku jsem ale neotěhotněla, a tak jsme se obrátili na centrum asistované reprodukce. Po všech vyšetřeních nám sdělili, že problém není až tak velký a že zkusíme oplodnění inseminací.

Hned druhý pokus se vyvedl a my byli šťastní a těšili jsme se na všechno, co nás čeká. Ze začátku jsme byli pověrčiví, tak jsme těhotenství drželi v tajnosti. Po prvním velkém ultrazvuku na konci 3. měsíce jsme se všem pochlubili.

Pak následovaly další kontroly. Jelikož jsem otěhotněla po inseminaci, moje doktorka mě poslala do rizikové poradny do nemocnice, aby bylo vše pod kontrolou.

V 19. týdnu jsem byla v poradně. Doktor mi udělal ultrazvuk a řekl, že je vše v pořádku. Ptala jsem se, jestli vidí pohlaví miminka, ale řekl, že je špatně natočené a že nic nevidí a objednal mě na příští týden na velký ultrazvuk ve 20. týdnu.

Za dva dny mě začalo bolet v podbřišku. Jelikož to byl pátek, tak jsem si řekla, že skočím ještě jednou na prohlídku, jestli je vše v pořádku, abychom neplašili o víkendu.
Doktor udělal zase ultrazvuk a řekl, že miminko je v pořádku a že moje bolesti jsou z toho, jak miminko roste a děloha a vazy se roztahují. Ptal se, jestli už známe pohlaví a prozradil, že čekáme chlapečka.

Odcházela jsem spokojená, přítel na mě čekal před ordinací a byl šťastný, že čekáme Sebastiánka, moc si chlapečka přál.

Odpoledne jsem pak jen odpočívala a skoro celou sobotu polehávala. Bolesti jsem stále měla. K večeru mi přišlo, že jsou bolesti silnější a chystali jsme se, že pojedeme znovu do nemocnice. Než jsem došla do koupelny se převléct, čekal mě velký šok. Odtekla mi plodová voda a já věděla, že je konec.

Do 20 minut jsme byli v nemocnici. Po prohlídce byl malinký ještě v pořádku, malé množstí plodové vody v děloze ještě zůstalo. Doktor mi nařídil naprostý klid s posteli v nemocnici a že musíme čekat, jak se s tím malý popere a zda se plodové obaly zacelí.

Čtyři dny jsem jenom ležela a bála se na posteli pohnout. Stále jsem čekala, kdy ucítím pohyby miminka. Následovaly denní kontorlní odběry krve, kapačky a antibiotika. Nikdo nedokázal říct, co bude. Malého v bříšku jsem prosila, ať je silný a slibovala mu, že to spolu zvládneme.

Po kontrolním ultrazvuku bylo všechno jinak. Jiný doktor mi sdělil, že to miminko nemůže zvládnout a že o něj přijdu. Zhroutil se mi celý svět, myslela jsem, že se neudržím na nohou. Došla jsem do pokoje a volala příteli, že to malý nezvládne a že o něj přijdeme. Přijel za mnou a utěšoval mě.

V poledne mi povolili jít do sprchy a já poznala, že se něco děje. Po kontrole mi doktor sdělil, že malému už nebije srdíčko a že potrácím.

Převezli mě na porodní sál a začalo nejdelších 6 hodin v mém životě. Dostala jsem kapačku na vyvolání bolestí. Kapala strašně dlouho, ale bolesti nikde. Mezitím se prostřídaly směny lékařů.

Následovala další kapačka a začaly bolesti, ze začátku se to dalo vydržet, ale později jsem měla co dělat kontrakce prodýchat. Nabízeli mi injekci na snížení bolestí, ale doktor řekl, že je možné, že nezabere a že se to tím jen prodlouží, tak jsem ji odmítla.

Nejhorší bylo vědět, že je to všechno stejně k ničemu. Skoro po 5 hodinách jsem začala rodit našeho chlapečka. V polovině třetí kapačky na vyvolání bolestí byl malý na světě. Pak následovala ještě revize v narkóze.

Sestřička se mě ptala, jestli se budu chtít rozloučit, ale neměla jsem na to sílu. Dodnes nevím, jestli jsem udělala dobře.

Byl to nejhorší zážitek v mém životě, nikdy jsem si nedovedla představit, že by se nám tohle mohlo stát. Jeden den jsme se těšili, že budeme mít chlapečka a druhý den bylo vše jinak.

S přítelem to ale nevzdáváme a hned, jak to bude možné, se pustíme do další cesty za vytouženým miminkem. Na Sebastiánka ale nikdy nezapomeneme.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
Envie
Ukecaná baba ;) 1450 příspěvků 11.11.15 05:01

Mam husi kuzi, kdyz ctu tvuj pribeh :,( stalo se nam neco podobneho, jen ukonceni trvalo tri dny, protoze se prtousek nechtel vzdat :,( takze 3 dny kontrakci a utrpeni. Mne nikdo nenabidl moznost, zda se chci rozloucit, coz me mrzi do dneska. Rada bych naseho chlapecka videla, i kdyz vim, ze o to tezsi by to rozlouceni bylo. Drzim ti moc pesti, aby jste se z toho dostali co nejdrive. U nas uz je to rok a necely mesic, co jsme o miminko prisli, mame uz krasnou zdravou tydenni holcicku, ale stale to v srdicku je a uz asi navzdy to tam zustane. Cas rany zaceli a otupi, ale nevyleci. Moc ti drzim pesti aby jste byli co nejdrive fit na dalsi tehulkovani :hug: priprav se na to, ze nasledujici tehotenstvi bude jeden velky strach a nrvozita, zda je vse ok. Ja byla neustale na pohotovosti, prave kuli pocitu mokra a odtoku vody. Ale vy to zvladnete a zslouzeneho miminka se dockate :srdce: :hug:

 
Leenuska
Závislačka 2515 příspěvků 11.11.15 06:07

Ahoj i já jsem přišla o našeho chlapečka Sebastianka, bylo to ve 27tt k vůli preeklampsii, prostě mi MUDr jednou řekl že malému netlecu srdíčko a nastal vyvolávány porod který trvat od středy od rána do pátku do večera, je to už ale delší doba od naší velké ztráty a doma teď mám 16m dvojcatka.

 
mexxx
Ukecaná baba ;) 1336 příspěvků 11.11.15 06:52

:hug: posílám hodně sil.

 
MIŠMA 22
Kecalka 275 příspěvků 61 inzerátů 11.11.15 06:59

Moc hezky napsaný a strašně moc smutný, ale časem bolest přejde a vy budete mít miminko a Váš Sebastiánek se na vás bude koukat :andel:. Držím vám pěsti at se dočkáte svýho štěstí. :)

 
solip
Kecalka 217 příspěvků 11.11.15 07:09

Je mi to moc líto :,( upřímnou soustrast. Drž se. :hug:

 
Jensina
Ukecaná baba ;) 1013 příspěvků 11.11.15 07:32

To je mi líto. Hodně sil, zdraví a štěstí Tobě i Tvému partnerovi. :kytka: :srdce:

 
Nafrněná  11.11.15 08:05
:hug: :hug: :hug: :hug: :hug:
 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 11.11.15 08:25

:hug: :hug: :hug: :( To je moc smutné. Držím palce, ať se brzo dočkáte miminka. :kytka:

 
Lucie.P84
Ukecaná baba ;) 2248 příspěvků 11.11.15 08:28

Majdo. Drz se.
Ja prisla o holcicku ve 24 tt, ale proto, ze ji nasli tak nemocne srdicko, ze to nebylo slucitelne se zivotem. Vsichni me od rozlouceni odrazovali a ja do dnesniho dne nevim, zda jsem udelala dobre, ze jsem po porodu jen zavrela oci a plakala. Trapi me, ze jsem ji mela drzet v naruci, pokud se po narozeni zvladla jeste parkrat nadechnout…ale uz to nevratim. Po dvou letech jsem se s ni rozloucila v jakesi „meditaci“ a ona mi mesic na to poslala novou dusicku. V sobotu ji bude pul roku :) Rozloucila jsem se v srdci a snad je lepsi, ze nemam pred ocima pohled na toho malickateho clovicka. Hodne sil!!! :srdce: :srdce: :srdce:

 
Misel02
Závislačka 4248 příspěvků 11.11.15 08:35

Mám v očích slzy a je mi to umřímě líto… držím Vám palečky a snad se Vám poraří co nejdříve miminko :hug: hodně štěstí :hug:

 
Renáta C.
Stálice 62 příspěvků 10 inzerátů 11.11.15 08:37

Je mi to moc líto. Zažila jsem něco podobného. Ve 21. týdnu na UZ se zjistila vývojová vada neslučitelná se životem (hydrocephalus). Do té doby bylo vše v pořádku a pak najednou život naruby během pár vteřin. Vyvolávání porodu trvalo dva dny. Celou dobu jsem cítila pohyby, bylo to šílené. Možnost rozloučení jsem bohužel nedostala. Dnes už mi tu běhá 3 letý prcek, ale stále to bolí. Vytoužená holčička šanci žít nedostala. Další těhotenství byl jeden veliký strach, aby se to zase nepokazilo. Posílám hodně sil, bude to lepší, ale chce to čas. Ať se Vám brzy znovu zadaří otěhotnět, tentokrát už do určitě dopadne dobře :hug:.

 
silvusekk11
Kecalka 307 příspěvků 11.11.15 09:00

Ahoj, ja mam za sebou taktez podobnou zkusenost. Malemu Vojtiskovi prestalo bit srdicko ve 32.tt. Take mi vyvolavali porod. To prazdno, a ten pocit samoty nepochopi nikdo, kdo to nezazil. Jedine co me drzelo nad vodou byla vidina dalsiho miminka.4 mesice po porodu jsem otehotnela.. Uz jsem ve 22.tydnu a verim a jsem si tim jista ze vse bude v poradku. :) tentokrat nosim pod srdcem princeznu :) Drzim ti moc palce, at jsi co nejdrive v pohode, na maleho nikdy nezapomenes, vzdy bude ve tvem srdicku.. A preju ti, aby si miminko k tobe naslo co nejdrive cestu! :hug:

 
Silvi.100
Extra třída :D 12692 příspěvků 11.11.15 10:07

:,( :hug: :hug: :hug: :hug: hodně sil

 
adel ka
Nováček 1 příspěvek 13 inzerátů 11.11.15 10:14

Ahoj Majdi, jsem tu úplně nová. Registrovala jsem se sem kvůli bazaru a neměla jsem v úmyslu zasahovat do diskuzí. Tvůj příběh mě ale velmi zasáhl! Chtěla bych Ti vyjádřit svou podporu! Díky Bohu za sebou přímo tuto zkušenost nemám, ale zažila jsem čekání na výsledky z plodové vody, zda je maličká v pořádku a byla to neskutečná muka. Moje nejbližší kamarádka bohužel Tvou zkušností prošla :,( byla jsem s ní a sdílela každičký detail, je to opravdu nepředstavitelné :,( měla jsem ale sen, kdy za mnou její chlapeček přišel a požádal mě, abych jí řekla, že je všechno v pořádku, že se tak rozhodl sám, a že se jí moc omlouvá, kolik bolesti jí působí, ale že se za ní vrátí až přijde ten správný čas. Že je s ní i teď a bude než znovu otěhotní. Když jsem jí to říkala, obě jsme nezadržitelně plakaly. Byl to pro nás velmi silný zážitek. Sebastiánek je určitě i s Tebou! A vždycky bude, je to Tvůj malý strážný andělíček a bude dávat pozor na Tvoje nové těhotenství! :) Nejraději bych Tě objala. Buď statečná a zkus nepropadat obavám, že bude znovu něco špatně :hug: bude to moc těžké, ale čím pozitivněji budeš myslet, tím lépe věci půjdou! :* Myslím na Tebe a přeji ať je brzy za Vámi vše špatné a nastane jen to dobré!

 
Lenka 80
Kelišová 6004 příspěvků 11.11.15 10:55

Je mi to moc lito :-( preji hodne sil a stesti a brzy zase plny brisko :hug:

 
oliii
Kelišová 5386 příspěvků 11.11.15 11:21

Je mi to líto… bohužel nikdo z nás co jsme tohle zažili na naše andělíčky nikdy nezapomeneme a já věřím a doufám a přeju Ti aby si co nejrychleji otěhotněla znovu a svůj uzlíček držela v náruči :hug: i já se dočkala a přirozeně i když mi lekaři říkali že jediná možnost je otěhotnět ICSI s darovanýma vajičkama tak věř že se taky dočkáš i když ted je to asi nepředstavitelné drž se chce to čas :hug:

 
reinkarnace
Závislačka 3769 příspěvků 6 inzerátů 11.11.15 11:41
:hug:
 
fialína
Závislačka 4531 příspěvků 11.11.15 12:23

Zažila jsem, takže vím… drž se, ono to čas opravdu z velké části vyléčí, ale jak se toho dočkat, že… :-(

 
elot
Ukecaná baba ;) 1106 příspěvků 11.11.15 14:04

Taky jsem to zažila ve 20 týdnu :hug: Je zajímavý že mně se ani nikdo neptal jestli se chci rozloučit. Je to už sedm let a myslím, že bylo dobře že jsem ho neviděla, myslím že to pro mně bylo lepší. Pořád bych ho viděla.

 
elvia2
Ukecaná baba ;) 1242 příspěvků 11.11.15 14:06
:srdce: :srdce: :kytka: :kytka: :srdce: :srdce:
 
Anastazie
Povídálka 18 příspěvků 11.11.15 14:45

Ahoj, i já vím co je to přijít o miminko. Je to už strašně dávno přesně 25let, naše Lucinka se narodila jako zdravé miminko, ale v pěti týdnech jsme o ni přišli, zemřela na zápal plic. A i když je to už hodně dlouho, myslím na ni pořád, ta bolest nikdy nezmizí. Dneska mám tři zdravé děti dvě už jsou dospělé a nejmladšímu je 11. A dokonce mám i dvě vnučky, druhá se narodila před měsícem. Určitě brzo otěhotníš a všechno dopadne dobře věř tomu a drž se.

 
misa.859
Zasloužilá kecalka 800 příspěvků 11.11.15 18:41

@Anastazie na zápal plic? A co ho způsobilo? Pozitivní stěr na streptokoka?

Jinak deníček smutný, ale až přijde další mimčo, rána se trochu zahojí

 
Michcha
Nováček 2 příspěvky 11.11.15 22:05

Je mi moc líto, co vás potkalo. Mám podobnou zkušenost a také jsem tady o ní napsala deníček. Za měsíc to budou 4 roky, co jsme přišli o 1. syna, a teď mám doma 2 úžasné děti. Ovšem mezi prvním a druhým dítkem ještě 2 potraty v 1. trimestru. Ale jste na to s manželem dva a když si budete vzájemně oporou, určitě to zvládnete. Myslím, že to úplně nepřebolí nikdy, ale čas opravdu léčí! Důležité ovšem je odžít si ten smutek, plakat, když potřebujete, mluvit o tom, atd. Tak se s tím určitě srovnáte líp. Držím palce, ať se s tím úspěšně poperete a brzo jste tři!

 
Ivuska88
Ukecaná baba ;) 2054 příspěvků 11.11.15 23:33

Mám v očích slzy. Musí to být opravdu těžká a bolestivá ztráta. Nevzdávejte se a bojujte. Uřčitě se na vás váš andělíček dívá a pomůže k dalšímu miminku. Přeji hodně štěstí a sil, at se co nejdříve zadaří… :hug:

 
Sendy888
Zasloužilá kecalka 758 příspěvků 12.11.15 05:15
:hug:
 
Conulka
Ukecaná baba ;) 2308 příspěvků 12.11.15 10:55

Stalo se mi na chlup to stejné, drž se, teď to bude hrůza, přežít první dny a měsíce, ale pak to začne být lepší a až znova otěhotníš bude to už skoro dobré, neboj

mě řekli, že tam byla masivní infekce Streptokokem ag. a ten jakoby rozežral plodové obaly a odtekla plodovka, tohodle Streptokoka máme všichni ve střevě a prý až 25% žen ho má během těhotenství i v pochvě a někdy se stane, že proleze děložním hrdlem k děloze a tam se vrhne na ty obaly

mě doporučili během dalšího těhotenství nechat si dělat pravidelně stěry z pochvy, abych věděla co tam mám a pokud tam něco je, tak hned přeléčit ATB

 
prcekniky
Závislačka 2877 příspěvků 13.11.15 01:26

Je mi to moc líto :? Držte se oba a přeji, ať se rány brzy zahojí a podaří se miminko. Hodně sil!

 
majda11111
Povídálka 31 příspěvků 16.11.15 12:09

Všem moc děkuju za podporu. Každým dnem je to o trošičku lepší.

 
Lucy.Hra
Nováček 6 příspěvků 1 inzerát 17.11.15 20:52

Je mi moc líto, že vás to také muselo potkat. Můžu jen souhlasit, že čtení deníčků maminek, co měly podobný osud jako já, mi neskutečně pomohly a přesně jak píšeš, dodávaly mi sílu, že na to tak nějak „nejsem sama“. Já jsem porodila mrtvou holčičku 20 dní před termínem porodu, příčina se žádná nezjistila. (Osudným dnem se nám stal 30.červenec 2015). Je mi teprve 21let a myslela jsem, že se mi rozbořil svět jako domeček z karet, vždyť tohle si NIKDO NA SVĚTĚ nezaslouží. :(( Naštěstí jsem všechno, díky svému skvělému příteli a rodině, zvládla a postavila se tomu čelem (ikdyž to vážně nebylo lehký), snažila jsem se co nejvíc zaměstnat a jelikož jsem fyzicky v pořádku, mohli jsme se o miminko snažit hned po 1.menstruaci. A ejhle- 2. už opravdu nedorazila a já jsem teď v 6.tém týdnu, takže neztrácejte naději a myslete hlavně na budoucnost (moc dobře vim, jak je to ale těžké) a na to, že už vždycky bude líp a jenom hezky.
Držím vám moc palečky, ať jste brzy šťastní a dočkáte se zdravého vytouženého mrňouska! :srdce:

 
Drdlinka
Povídálka 31 příspěvků 18.11.15 09:58

Majdo, držte se. Vím jak se cítíte, i já přišla o 3 miminka.Sice mám doma dvě krásné a zdravé holčičky a pod srdcem nosím třetí princeznu, ale na ty naše andílky v nebi nikdy nezapomenu :hug: přeju hodně štěstí :hug:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček