Šestinedělí na Bulovce prosinec 07

Porod

Rozhodla jsem se, že tady popíšu i druhou část svojí anabáze na Bulovce, a to pobyt na oddělení šestinedělí. Odvezli mě tam po večerním porodu a malou si vzali na novorozenecké. Tak jsem se trochu vyspala. Malou mi přinesli hned druhý den v 5 ráno (!). Dětská sestra mě vzbudila a běhěm asi 5 minut do mě v rychlosti nahustila, jak se mám o malou starat a jak kojit a vše ostatní. No co Vám budu říkat, šla mi hlava kolem a nepamatovala jsem si skoro nic.

Pak přišla sestra ze šestinedělí a pomohla mi se umýt a dojít na záchod. K snídani mi přinesli jenom piškoty a na oběd už jsem si měla dojít sama. Na Bulovce mají na konci chodby jídelnu, kam si mámy chodí na jídlo sami. Kuchyně je pověstná svojí nepoživatelností a můžu potvrdit, že je to tak. K obědu Vás třeba čekají rozvařené těstoviny s jasně růžovou paštikou. Jedině snad snídaně jsou v pohodě, čerstvé pečivo a k tomu třeba máslo, med, marmeláda, jogurt a podobně. Já i holky, co byly se mnou na pokoji si pak nechávaly nosit jídlo z domova, jinak bychom se ani nenajedly. Taky doby jídla jsou striktně dané, takže když Vám řeknou přijďte si v půl 1 vykoupat miminko, musíte ještě před tím ve 12 stihnout oběd a pak ještě v 1 honem na pokoji vizitu. To Vám na klidu zrovna nepřidá.

Sestry ze šestinedělí jsou celkem fajn, ale potkáváte se s nimi jenom ráno v 6 kdy Vám nesou teploměr nebo měří tlak, jinak si i třeba postel musíte povlíknout sama. S dětskými sestrami je to tak, že se asi 3× za den střídají směny. Některé jsou milé a snaží se Vám pomoct a vidíte i jak se mile chovají k miminkům. Pak je tam pár z nich, které jsou nepříjemné i vyloženě protivné a dokážou Vás odpálit s tím, že na Vás teď nemají čas a nebo stylem: Vždyť jsem Vám to už vysvětlovala, tak co chcete? A vemte si, že opravdu pořád budete něco potřebovat, tam plínku, pak koupat mimčo, zvážit, pomoct s kojením, prostě za těmi dětskými sestrami chodíte pořád. Spíše vyjímečně se některá přijde zeptat sama, jestli něco nepotřebujete. Taky si jedna druhé nic neříkají, na něčem se s jednou domluvíte a když přijdete, druhá sestra o ničem neví.

Já jsem měla problém, že jsem neměla mlíko a tak malá řvala 3 dny hlady. Jedna setřička mi pak dala pro ní aspoň do stříkačky glukózu, jinak by ji snad nechali dehydrovat. Až třetí den odpoledne, když se vystřídali doktoři, mi konečně napsali pro malou příkrm, ale zase mi řekli, že když nepřibere, že mě druhý den nepustí domů. Jak měla přibrat přes noc, to už nechali na mě:o. Jinak mlíko se mi spustilo, jakmile jsem přijela domů, takže to bylo jenom těžkým stresem ze šestinedělí.

Jinak na pokoji jsme byly tři. Ale jenom já jsem měla mmčo u sebe, ostatní dvě mámy porodily předčasně a tak měli děti na JIPce. Tohle uspořádání mi taky nepřišlo zrovna šťastné, ale Bulovka se zrovna nějak rekonstruuje a tak asi nebylo místo. Takže nám tam celé dopoledne řvaly vrtačky a okolo oken na lešení chodili dělníci. Když mi volali kamarádi, tak se mě ptali, jestli jsem na stavbě nebo v porodniciJ.

O vybavení pokoje snad ani nebudu psát, vypadá jak z roku 1987, kdy tam porodnici otevřeliJ. Ale na druhé straně to přece není hotel.
Nakonec se nade mnou asi sestřička slitovala a napsala malé do karty o nějakých pár gramů navíc, a tak jsem šla 4 den domů. Celkově bych řekla, že je sice hezké mít dítě stále u sebe, ale když jste vyčerpaná z porodu, bolí Vás šití, nemůžete spát, dítě stále řve hlady, pak řvou děti všude okolo, pořádně se nenajíte a pořád Vás někdo někam honí, tak ten rooming in bych ty dvě tři první noci klidně oželela. Jakmile jsem ale přišla domů, všechen stres ze mě hned spadl, všechno s malou děláme kdy a jak se nám chce a jsme obě mnohem víc v pohodě.

Jinak na Bulovku bych šla rodit i příště a to čistě kvůli skvělým doktorům a porodním asistentkám, ale tentokrát už budu vědět, jak se chovat na šestinedělí, o co si říct a na co se připravit.

Hodnotilo 0 lidí. Score 0.0.

Reklama


Reklama

 Váš příspěvek
 
Endy
Závislačka 4874 příspěvků 30.12.07 12:03

Ahoj Bodlino, diky moc za doplneni clanku, moc poucne ;o) Nainstruuju manzela, abych mela jidlo s donaskou…a doufam, ze budu mit dobre „spolubydlici“. Zkusim se tam vnutit na prohlidku koncem ledna, treba uz budou s rekonstrukci koncit … Hezky zbytek svatku… Endy

 
Terulka
Extra třída :D 10133 příspěvků 30.12.07 16:20

Ahoj Endy, tak přesně pro to co tady popisuješ jsem na Bulovku rodit nešla a raději jsem si dojela z Bohnic až k Apolináři. V době těhotenství, jsem mněla jednou v noci nějaký narůžovělý výtok a tak jsem v dost velkém stresu probudila o půlnoci svého sedmiletého syna (tatínek byl zrovna na služební cestě) a jela jsem na bulovku. To co jsem tam zažila nikdy nezapomenu. Když přišel Dr. tak mně ani nepozdravil a pak vylezla sestra, že ať jdu dovniř. Kluk šel se mnou a čekal u sestry. Vzhledem k tomu, že tam nebyla žádná další židle si sedl rozespaně na bobeček a tak strávil celé čekání na mně. Sestra s nim neprohodila ani slovo. Když jsem vyšla od doktora, tak mi ho bylo líto. Na vyšetření se mně dr. zeptal proč jsem jako přišla. Když jsem mu řekla, že jsem mněla pocit, že mám trochu krvavý výtok tak se mně zeptal jestli jsem měla pocit, nebo jestli tam byl opravdu. Pak mě bez jediného slova vyšetřil a řekl ať jdu vedle na ultrazvuk, kde také neproběhlo jediné slovo. Na závěr prohlásil akorát, že můžu jít a s tim odešel, samozřemě bez pozdravu. Nedostala jsem ani žádnou zprávu. Cítila jsem se neskutečně trapně za to že jsem měla strach o své nenarozené miminko. Jsem šťastná, že jsem na konci listopadu porodila u Apolináře, kde se na mně za celou dobu pobytu nikdo ani nezamračil.

 
Terulka
Extra třída :D 10133 příspěvků 30.12.07 16:26

Oprava, na začátku jsem chtěla napsat ahoj Bodlino a Endy. :-D

 
Aaja
Povídálka 28 příspěvků 05.01.08 20:56

Ahoj Bodlino,

ani nevíš, jak Ti rozumím. Prožila jsem si něco podobného v Krči s tím rozdílem, že se malý narodil v půl paté odpoledne, do osmi jsem byla na sále a v půl třetí ráno mi ho přivezli s tím, že jim nahoře na novorozeneckém brečí a jestli mi nevadí, když mi ho tam už nechají. Když jsem rozespale kývla, dostala jsem stejné školení o tom, jak ho přebalovat, krmit a vážit. Taky jsem z toho ráno nevěděla skoro nic a říkala si, že aspoň tu první noc mě mohli nechat maličko odpočinout. Ale jinak taky super sestřičky a lékaři odborníci. A ta úleva doma, když jsem nemusela vážit před a po jídle. Najednou jsem měla pocit, že je to oproti porodnici fakt pohoda, přestože malý byl prvních šest měsíců dost uplakané miminko a prakticky pořád jsme ho nosili a houpali, což bylo fyzicky pěkně náročné. :-)

Přeji co nejkrásnější chvíle s maličkou a ať vám roste jen k radosti. :-)
 Aaja

Vložit nový komentář

Reklama


Reklama