Škodlivé mateřské mléko? Pár odpovědí na spoustu otázek.

Šárka  Vydáno: 25.11.04

Ahoj Šárko a Zdenku,
tak jsem tady s dalším článečkem, vím, že teď se asi podobných objeví na Emimi hodně, díky tomu, co proběhlo ve zprávách. Neviděla jsem to, ale zde v Anglii před půl rokem proběhlo něco podobného, takže jsem to už nějaký pátek studovala, jen neměla čas přeložit. Teď mě to ale donutilo a snad tento článek bude pro čtenářky přínosem.
Děkuju
 Ed

Kdyby se začli testovat děti kdekoliv na světě, je jisté, že by se v jejich tělech našlo menší nebo větší složení toxických chemikálií jako např. dioxiny, PCB, mercurium, phthalaty, pesticidy, ohňivzdorné látky, bisphenoly A a další......
Skrz placentu se tyto chemikálie dostanou k nenarozenému dítěti a posléze přenos pokračuje skrz mateřské mléko. Po narození se ovšem dítě nadále dostává do styku s chemikáliemi nejen díky mateřskému mléku, ale také díky kontaktu s některými hračkami, dokonce i dudlíky mohou obsahovat škodlivé chemikálie !

Nejvíce škody ovšem může poluce napáchat již během prenatálního období, kdy dítě prochází kritickým obdobím vývoje. I ten nejmenší obsah chemikálií může mít neblahý impakt na vyvíjející se foetus. Obsah mercuria, které by mělo žádný nebo titěrný vliv na nás na dospělé může znamenat obrovské riziko pro vyvíjející se mozek nenarozeného dítěte. Malé dávky dioxinů a PCB mohou poškodit vyvíjející se imunní systém a nervovou soustavu. Phthalaty DEHP mohou narušit vývoj mužských reprodukčních orgánů.

Novorozeňátka i starší děti jsou ovšem nadále vystaveny vlivu chemikálií i díky kontaktu s ovzduším, vodou, půdou a každodenními produkty jako např. koberce, oblečení, nábytek a domácí čistící prostředky.

Aktivisté za zdravější životní prostředí, laktační ligy na celém světě volají po eliminaci těchto nebezpečných chemikálií škodlivých jak pro životní prostředí, tak hlavně pro lidi.

Jak se vlastně tyto chemikálie do našich těl dostanou?
Ovzduším, které dýcháme, jídlem, vodou kterou pijeme a nebo díky produktům, které používáme, nebo kterých se dotkneme (např. kosmetické přípravky, parfémy a některé plasty).
Některé chemikálie se v našich tělech rozpadnou a postupem času se jich tělo zbaví, ale jsou i takové, které jsou odolné proti tomu rozpadu a tělo se jich zbavit nedokáže. Tyto chemikálie se začnou uchovávat v tělesném tuku.
Nezáleží na tom kde žijeme, nebo ani jak žijeme - nikdo z nás se nemůže vyhnout vystavení se chemikáliím, přítomným všude kolem nás.

Chemikálie se shromažďují v různých částech našeho těla jako např. mozek, kosti, krev, játra, placenta, v mužském spermatu a také v mateřském mléce. Chemické pozůstatky se shromažďují v tělesném tuku, který je nutný pro tvorbu mléka.

Je nalezení těchto chemikálií v mateřském mléku důvodem k přechodu na umělé mléko?

NE ! Největší ohrožení dopadu chemikálií a jeho vlivu na dítě vzniká v období před těhotenstvím a během prenatálního období. Přítomnost chemikálií v mm není důvodem pro snížení nebo dokonce konec kojení. Právě naopak - je to jeden z dalších důvodů proč kojit, protože mateřské mléko také obsahuje látky, které napomáhají zdravému vývoji dítěte a posílení jeho imunitního systému, který ochraňuje před neblahými vlivy životního prostředí. Kojení může napomoci ke snížení škod již napáchaných neblahým vlivem chemikálií, kerým bylo dítě vystaveno již během těhotenství.

Při krmení dítěte umělým mlékem totiž dochází ke kontaminaci zase jiným způsobem, např. díky vodě, která se používá, díky nádobám,v kterých se mléko prodává a také díky lahvičkám. Těžké kovy jako např. olovo, aluminium, cadmium a mercurium, chemické pozůstatky pesticidů a fertilizátorů, také hormony narušujících plasticidů- to vše bylo nalezeno v komerčním umělém mléku. Už několikrát bylo z trhu odvoláno mléko díky bakteriálním nebo průmyslovým kontaminacím. Umělé mléko NENÍ sterilním produktem. Umělé mléko může být kontaminováno pathogenickou bakterií nazvanou Enterobacter sakazakii, díky které už několik novorozenců zemřelo, nebo bylo těžce nemocných po jeho požití.
Dále např. nitráty nacházející se v podzemní vodě mohou být tolerovány zažívacím systémem, pokud se k dítěti dostanou skrz mateřské mléko, ale mohou mít fatální následky pokud se k dítěti dostanou přímo.

Zastánici životního prostředí také poukazují na to, že výroba umělého mléka napomáhá poluci, díky spotřebě materiálů potřebných pro jeho výrobu.

Testování mm jednotlivých žen je zbytečné. Testovat by se měly nechat hlavně ženy, které byly nebo jsou vystaveny nadměrnému vlivu chemikálií např. při nechtěném styku s pesticidy.
Zabránit bohužel výskytu chemikálií v mm nemůžeme, ale můžeme napomoci k jeho snížení. Není to jen na nás jako na jednotlivcích, ale hlavně na lidstvu, aby začlo regulovat výskyt těchto chemikálií.
Zodpovědnost by měl nést průmysl, který znečištuje a to i za cenu toho, že riskuje zdraví nejen naše, ale také generací, které příjdou po nás.
My jako spotřebitelé můžeme změnit naše stravovací návyky, způsob jakým žijeme, můžeme si vybrat produkty, které používáme, i když se nemůžeme vyhnout neblahému působení životního prostředí zcela.

Některé země již pro snížení těchto polutantů něco dělají. Např. ve Švédsku regulují množství celkového výskytu dioxinů, PBT, DDT a dalších a je zaznamenán dramatický pokles výskytu v mm.
V USA, zákaz používání olovnatého benzínu a zákaz kouření ve veřejných prostorách také napomohl ke snížení výskytu dávek nebezpečných polutantů.
V Kanadě zase vydali zákaz používání pesticidů při výrobě kosmetických výrobků.

Díky těmto zákazům a zaznamenaném snížení výskytu chemikálií v mm je jasné, že regulace výskytu těchto polutantů je na místě a zodpovědnost za to nese hlavně vláda a výrobci.

Tak to je ode mě vše - snad jsem vás alespoň trošku uklidnila, já jsem tento článek měla připravený na přeložení snad už půl roku. Pořád jsem na to nenacházela čas, ale teď mě vyprovokovalo to, že se to objevilo i v českých zprávách (v Anglii to taky bylo ve zprávách) a že se teď hodně českých maminek bojí kojit !!

Kojení zdar
Ed

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anulka
Ukecaná baba ;) 2235 příspěvků 25.11.04 13:30

Ahojky ,hurááááááááááá jsem první ,velice mě toto téma zajímalo ,protože zmiňovanou reporáž jsem shlédla ,ale neznepokojilo mě to ,ani nevyborcovalo k ukončení kojení. I když pokud by to MM bylo nějaké závadné či kontaminované asi by to dnes, kdy má malá 28.měs. a kojí se ,nemělo sebemenší význam.Spíš mám obavy o maminy ,které mají malá mimi např, kolem 3.měs. a procházejí laktační krizí ,aby se toho nechytly a v dobré víře s kojením neskončily. Naše dětská lékařka je názoru ,že každá kapka MM má pro dítko význam ,není sice všemocné (naše vlastní zkušenost syn dnes 16,5 roku kojený asi 6.týdnů nemocen vůbec- lékařka jej zná jen z preventivních prohlídek, naše malá opakované záněty průdušek dokonce i 2× v měsíci-zjištěna snížená imunita).Možná ,že kdyby se nekojila byla by nemocná častěji, kdo ví. Vzpomínám si také na aféry ,kdy se stahovaly z prodeje různé dětské potraviny ,pro zvýšené hladiny různých látek. Je dobré zprávy sledovat ,ale naučit se je brát také s nadhledem. Tak maminy ,úspěšnému a dlouhému kojení zdar přeje Anna+Eli.

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 25.11.04 14:18

Ahoj Ani,

víš co vyprovokovalo mě? Že problém je někde úplně jinde a přesto se to někdo snaží svézt na mm !!! Vždyť aby se ty škodliviny do mm dostaly, někde je musíme požít (vzduch, voda, půda, produkty které používáme). Jenže ne všude je varování, že dlouhodobé používání může vést k zanesení těla škodlivinami !

Ano, v mlíčku ty škodliviny jsou, jak by ne, ale to není problém, který máme řešit. Problém který by se řešit měl, je jak výskyt těchto chemikálií snížit a to jen během kojení, ale ještě před otěhotněním a HLAVNĚ během těhotenství.
Jak můj článek poukázal, pokud dojde k nějaké větší újmě na zdraví dítěte, stane se to, když je ještě v bříšku.
Kojení už je pak jen takové „menší zlo“ :o)

Já osobně bych apelovala na to, ať se maminky dívají na obsah všeho co jí - ať omývají všechnu zeleninu a ovoce, ať si dají pozor na látky napuštěné v nábytku a kobercích - prostě vše co by mohlo znamenat risk - ovšem pořád nevím co udělat s tím, že vzduch musíme dýchat všichni, stejně tak jako že musíme pít :o(

To už asi není v naši moci - světem vládne nevděk vůči naší zemi - ničíme ji pomalu ale jistě a dokud budeme všichni lítat v letadlech, jezdit autem, používat chemické čistící prostředky - víte, že když si necháte vyčistit kabát v čistírně „na sucho“ čili chemicky, tak se právě i tyto chemikálie dostanou do mlíčka? Nebo by jste neměli používat šampony proti vším na mytí psích a kočičích miláčků, a když, tak jen v rukavicích !!! - prostě, dokud budeme žít tak jak dnes žijeme, tak po nás pak už příjde fakt jen ta potopa, jak napsala Stefinka :o(

Já sice autem jezdím - musím :o( Ale snažím se dělat svoji „trochu“ pro živ. prostředí třeba jen tím, že recyklujeme papír a sklo.
Používám jar na nádobí, který neničí vodu apod.

Jde to, ale to co uděláme my jako jedinci je jen zlomek toho, co by měli udělat papaláši, vlastnící největší chemické průmysly.

Ed

 
Radina  25.11.04 14:26

Moc děkuji za tento článek. jenom mě utvrdil v přesvědčení kojit dál. Myslím, že přestože by se k malé přes mateřské mléko dostaly nějaké škodliviny, pak jich jistě nebude tolik, jako kdyby dostávala umělou výživu. Samozřejmě že se taky strachuju, stěhovali jsme se do nového bytu právě v době kdy jsem byla těhotná, měnili jsme koberce, pořizovali nové lino, nábytek, chystáme se renovovat kuchyň…jak se teda ubránit všem těm výparům? Na mlatu přece bydlet nebudem a v kotlíku vařit nemíním! Počítač potřebuju abych mohla chodit na emimčo. Také mi tento článek ale potvrdil jedinou věc, která je mi nepochopitelná a to je to, že lidstvo se nevyhnutelně žene do záhuby svými vlastními produkty. Možná proto jsme tak vyspělá civilizace, protože nás takhle podivně utvářejí všechny ty umělárny. Já sama to nezměním a tak jsem rezignovala. Už nemám všechnu zeleninu od rodičů jako kdysi a kupuji ji v obchodě, bydlím u hlavního tahu na okraji města a pod okny mi frčí kamiony a ne v domečku na samotě jak jsem vždycky chtěla. Moje děti pily moje ne zrovna zdravé mateřské mléko… Jsem z toho smutná, prostě mě pohlcuje tahle bláznivá doba.
 Radka

 
Anonymní  25.11.04 15:20

Dobrý den,
našla jsem ten článek o mléce na stránce www.ekolist.cz
Pozdravuje Lenka

 
Mirousek
Ukecaná baba ;) 1790 příspěvků 25.11.04 15:30

Ahoj,

tak tady sedím u počítače a čtu oba články o mateřském mléce a hlavně o všech těch „sajrajtech“ co nás obklopují a je mi z toho hodně smutno. Bohužel s tím nic moc neuděláme. Nejhorší na tom je, že papír snese všechno a já už pořádně nevěřím výrobcům, že to, co uvedou na obalech, je pravda. Suroviny se vozí sem a tam a kolikrát se opravdu jen přelepí nálepka a to samé zboží jde zase zpátky tam, odkud odjelo.
Snažím se taky kupovat převážně dražší české zboží, ale někdy je problém ho sehnat. Například textil nebo obuv se sem řítí z Asie a brzy tady opravdu neseženeme nic jiného.
Tak se mějte a já jdu radši myslet na něco jiného, třeba na toho malýho broučka, co právě spokojeně chrupká v mojí posteli.
Ahoj Miroušek.

 
kacii
Kecalka 210 příspěvků 25.11.04 19:39

Pokud vas zajima, jak aspon trochu ulevit domovu od ftalatu, doporucuju clanek, ktery vysel v Respektu tohle pondeli (c. 48): Tajemstvi alergii (vedci odhalili zdroje nemoci v domacnostech)… Nebylo mne z nej moc dobre a dekuju bohu, ze jsme investovali do plovouci podlahy namisto zamyslenyho lina… A nechali vystukovat a vymalovat byt… no kapka v mori, ale aspon neco.
 Lenka

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 26.11.04 11:53

Ahoj holky!

Dostala jsem odpověď od redaktora, který reportáž připravil. Odpověděl mi na všechny otázky. Pokud bude souhlasit (což předpokládám), uveřejním je zde.

Mám také adresu na onu profesorku, která výzkum provedla, až mi odpoví, dám opět vědět.

Alice

 
Simunka
Ukecaná baba ;) 1186 příspěvků 26.11.04 12:02

Ahoj Alice,

sem s tím!!! Myslím že nás to všechny (alespoň mě určitě) hoooooooooooodně moc zajímá.

Simunka

 
Radina  26.11.04 21:01

Alice, nemohla bys ten článek aspoň částečně přiblížit nebo opsat pokud to není dlouhé? Já jsem už respekt nesehnala a dost by mě to všechno zajímalo. Ještě mě napda podívat se v pondělí do místní knihovny.

 
kacii
Kecalka 210 příspěvků 26.11.04 21:23

Nejsem si jista, jestli Alice myslela ten clanek v Respektu.
Ten nepsal redaktor, ale clen Mezirezortni komise pro chemickou bezpecnost a vyzkumu sefuje prof. Jan Sundell.
Par podstatnych veci ocituju zitra:o)
Lenka&Matysek

 
kacii
Kecalka 210 příspěvků 27.11.04 13:24

Takze citovat nebudu, ale kdo ma zajem, poslu mu clanek na mail:o)
 L

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 27.11.04 19:38

Ahoj holky!

Dostala jsem kontakt na paní profesorku Janu Hejšlovou, která výzkum pováděla. Zavolala jsem jí. Teda, povím vám, mám z toho hlavu jak bednu… Těch informací bylo trochu moc. Udělala jsem si jen několik poznámek, nevím nakolik jsem schopná z toho něco předat dál. Spíš čekám na souhlas od pana redaktora z ČT a uveřejnila bych jeho odpověď.

Dále se mi ozvala jedna paní z Laktační ligy, rovněž čekám na svolení, pak bych jejich odpovědi zveřejnila.

Zatím se loučím!

Alice

 
kacii
Kecalka 210 příspěvků 27.11.04 19:52

Alice, ted se to denne propira v TV, mluvila tam i dr. z novorozeneckyho a spousta jinych… Mozna jsi to videla?
Myslim, ze odpoved pani z LL muzes zverejnit hned, pochybuju, ze by ji to nejak vadilo.
Jinak jsem se vcera jsem slysela nazor, ze pokud by bylo MM tak toxicke, ze by se nesmelo kojit, bylo by uz toxicke uplne vsechno… no rozebirat to radsi nebudu, ale je to fakt.
 Lenka

 
Lucinda
Stálice 92 příspěvků 27.11.04 20:06

Ahoj Ed a Alice, moc vám chci poděkovat za vaše články i tu určitě nemalou práci, kterou s nimy máte. Souhlasím s tím co už tu bylo řečeno. Mám 9 měsíční dceru a stále kojíme a i když jsem po zhlédnutí zpráv ani nezaváhala nad tím zda kojit dál je dobře, že se o těchto problémech díky vám dozvídáme něco víc. Bohužel už jsem se setkala s názorem o nezdravém kojení i mezi lékaři jako je třeba má alergoložka, která reagovala na má slova, že chci kojit dokud malá bude chtít (no limit mám 2 roky, do 18ti bych tedy kojila nerada:-))).
Lucka a Petra (9m)

 
sonka
Kecalka 456 příspěvků 27.11.04 21:20

Ahojky,ja jsem svou dceru kojit nemohla,ale jednou jsem u zubare mluvila s pani- lekarkou,ktera o skodlivosti mat.mleka primo recitovala.V tu chvili jsem byla vdecna za to,ze male davam mleko,ktere je patricne kontrolovano.Asi vedela o cem mluvila.Rikala,ze sve deti odmitala kojit a ze vi proc…

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 28.11.04 12:29

Ahoj Sonko,

ženu, která odmítá své děti kojit, kvůli možnému přenosu škodlivin, které se v mat. mléce nacházejí, opravdu nechápu.
Nechápu to proto, že my vlastně neřešíme to, že v mm se škodliviny nacházejí.

My musíme řešit to, co udělat, aby se výskyt těchto škodlivin snížil na miminum ! Řešením přeci není dítě nekojit !

Nebo jak si to vlastně ta paní, co děti nekojila představuje? To budeme i ty své děti plodit a postupně „vyvíjet“ v nějakém umělém inkubátoru simulujícího dělohu, jen proto, abychom pod „přísnou kontrolou“ to dítě vypiplali?
Chápeš co tím chci říct?

Takto to nejde. Nejde si říct, že když v mm se nachází škodliviny, tak to nahradím umělým mlékem. Musíme se zamyslet nad tím, jak ty škodliviny v mm eliminovat, aby kojení škodlivé nebylo !!! A takové informace já považuju za přínosné - ať konečně někdo ve zprávách vyhlásí, co vlastně nám lidem škodí nejvíce a nesvádí to na kojení.
Někdo přece zavinil, že se mm škodliviny nacházejí, a tak ať taky někdo na sebe tu zodpovědnost veme a nesvádí to na maminky, které z nejlepšího úmyslu kojí.

Ed

 
kacii
Kecalka 210 příspěvků 28.11.04 13:32

Ahoj Ed,
cim vic zjistuju, kolik skodlivych latek kolem sebe mame, tim vic se mi zda, ze je to nad lidske sily:o(
Par prikladu:

  • vite, ze toxicke jsou treba i barvy, kterymi jsou potistena hlinikova vicka u jogurtu? Jestli mate ve zvyku, tak jako ja, vicko oliznout, schytate peknou davku… (pred casem se reportaz objevila v nemecke tv, je kolem toho hodne spekulaci a neni to overene…ale…kdo vi?)
  • vite, ze ftalaty se pozvolna uvolnuji do vzduchu samovolne? Nejhorsi sice je, kdyz male dite dotycny predmet strka do pusy, ale stejne tak skodi, kdyz se plazi po linu…
  • neco z nedavne historie: vite ze jeste nedavno (?) se vyrabely pleny, ktere obsahovaly toxicky tributylcin? Tenhle skandal probehl v Nemecku v r.2000, vlada prijala zakon o zakazu, ktery ovsem vesel v platnost az v r. 2003… v Nemecku…jestli se u nas prodavaji nebo ne, jestli se to dotklo jen tzv. znackovych plenek a v tech obyc. ze supermarketu se tato latka stale vyskytuje, to muzeme jen hadat…
  • pocitace a jinou elektroniku mame doma asi vsechny…

A nejhorsi na tom je, ze vyrobcum jde jen o zisk a jen dost neradi priznaji, ze jejich vyrobky jsou nejak skodlive… A pokud to priznaji, vynuti si jeste x let, kdy je stejne mohou vyrabet. Argument, ze si prece muzeme vybrat, moc neobstoji, malokde je uvedene kompletni slozeni a malokdo je natolik fundovany, ze tomu rozumi…

Neni to zrovna optimisticke, rozhodne je treba s tim neco zacit delat…bohuzel me moc nenapada co:o(
Jedine bombardovat mocne…

Lenka

 
jargova
Ukecaná baba ;) 2104 příspěvků 28.11.04 17:36

nechci být malichrná, ale paní profesorka se jmenuje Jana Hajšlová

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 28.11.04 19:04

Ahoj Leni,

nejdřív ze všeho bych tě ráda poprosila o ten článek z Reflexu. Psala jsi, kdo má o něj zájem, že by jsi ho poslala na mailík.
Tak já ten zájem mám !!! Moc děkuju, už teď se hrozím toho, co si přečtu :o(

Máš úplnou pravdu, že jsem toxiny obklopeni tak až se člověk někdy diví, že je to možné.
TAdy nedávno v časopise byl zase článek (pár měsíců potom, co ve zprávách byl alarm ohledně používání deodorantů a jeho spojení s rakovinou), že se při víčkování (i dětských přesnídávek)u­volňují nějaké toxiny a ty se mohou dostat právě do toho jídla… Doporučovali tedy raději přesnídávky víčkované nedávat.
Tak jako nemáme dítě nechat ožužlávat cokolliv, co najde v domě. Já mám dokonce kamarádku, která svému dítěti ani nekupuju plastové hračky, buď jen doma dělá pletené - panenky, zvířátky, nebo hadrové a nebo dřevěné - ty ovšem kupované :o)

Taky se zde už dá koupit i organické prádlo - oblečení - vše dělané z nechemicky zpracované bavlny. To s těma plínkama slyším poprvé, ale četla jsem něco podobného o dámských vložkách :o(

Další perlička je, že do nedávna se používalo při očkování miminek jako konzervační látka mercurium, kterého se tělo už nezbaví - tudíž miminkům (zde několik týdnů starým, očkuje se od 8. týdnů), se takto do tělíčka dostávaly jedy. Teprve před pár měsíci vláda konečně nakázala přestat používat vakcíny s mercuriem !!!!!

A mohla bych pokračovat. Je toho strašná spousta, hrozně moc nás toho obklopuje, přesně jak píšeš, vysavače, mobily, počítač, auto ...... to máme skoro všichni. A ženeme se do záhuby. Nevím proč lidstvo má potřebu se pořád vyvíje, pořád zdokonalovat. Copak nám nestačí jeden druh televize? Nestačí jeden druh auta? To musíme mít telefony, z kterých se dá už posílat email, stahovat hudba, fotit atd?
Chci tím říct, že pokrok se žene kupředu mílovými kroky, ale ku prospěchu koho ?
Na co nám to jednou vše bude, když si v procesu zdokonalování otrávíme matku Zem?

Nejsem hippie a nikdy jsem nebyla. Nidky jsem se vlastně o tohle téma nezajímala, až teď co mám děti a vůbec se mi nelíbí, co se dovídám - jakou připravujeme pro své děti budoucnost? nebo je to všem už tak jedno??? Vždyť stejně jednou vymřeme, tak proč si to neuspíšit???

Bojím se bojím, vím, už tu za několik sto tisíc let nebudu, ale bojím se o to, co bude - jaký to vše má význam? Nejsem věřící, takže opravdu ani nevím, proč vlastně jako lidi existujeme, co je naše poslání. Ale určitě nemusíme takto trávit sebe a to vše pro zisk - peníze - fuj, za vraždy se zavírá do vězení, ale ty - kteří svým jednáním mohou způsobit újmy na zdraví až smrt několika generací, na ty nikdo nemá !! Proč to všechno?

Myslím, že jako jedinci toho opravdu moc nenaděláme, ale můžeme ovlivnit alespoň to, co kupujeme a produkty které používáme a taky můžeme šířit informace o škodlivosti toho či onoho.
Když si např. lino nekoupí 10 000 lidí, už to půjde znát - nabídka převýší poptávku, až prostě lino nikdo vyrábět nebude… Když lidi budou vědět (a já to linoleu nevěděla až teď), co jim škodí, nebudou to kupovat. Ale to se musíme nejdříve dovědět - někdo tyto informace musí šířit a dostat se do podvědomí lidí !!

Co ovšem naprosto nechápu je, jak se celý tento globální problém může zvrtnout ve zprávy o škodlivosti kojení…
Kdo ochrání to naše dítě, když je teprve v bříšku? A kdo ochrání nás všechny, když dýchat musíme ať chceme nebo ne?

Je mi z toho taky na nic.
Ed

 
baghira
Závislačka 2905 příspěvků 28.11.04 19:59

Ahojda Leni!
Taky bych o ten článek měla zájem … pošli mi to prosím prosím…
Je mi z toho všeho divně, co vyplouvá na povrch:o((. Ach jo…

Předem moc děkuju,

Baghira

 
kacii
Kecalka 210 příspěvků 28.11.04 20:10

Ed,
s tema vickama to bude zrejme stejny vyzkum, jako u tech jogurtu…proste vicka vubec.

Co pises o ty rtuti (mercurium) ve vakcinach…to je zakazano v Britanii? Mam pocit, ze u nas se tim ockuje porad. Ockovani je kapitola sama pro sebe. V Cechach totiz rozhoduje o vakcinach komise, ktera nad sebou nema zadnou kontrolu a tudiz…jako ve vsech podobnych pripadech, muze byt uplatna. A vubec ji nezajima skodlivost tech kterych vakcin, spis cena a dalsi vyhody… To, ze u nas je ockovani povinne a nemame na vyber snad ani psat nemusim:o(

To co pises o moznosti volby, jak jsem psala, je hodne omezene. Ale aspon neco. Rozhodne varuju pred nakupovanim tzv. u cinanu… neznackove veci vyrobene v Cine nekontroluje nikdo, jsou levne a radsi nevedet, co vsechno v sobe maji.

Co se tyce pokroku…ja pokrok nevidim jako uplne spatny, vsechno by bylo v poradku, kdyby vysledky vyzkumu, ktery se venuje znecisteni, toxicite a podobne, byly hned uvadeny do praxe. Spousta veci se taji, protoze to neni dobre pro „byznis“… Vzpomente si jen na afery spojene s cinnosti Greenpeace a podobnych organizaci. Vzdycky se neco strhne a obvinovani jsou ekologove…

Obcas mam pocit, ze se na stara kolena stanu militantnim ekologem:o)) No trocha humoru neskodi:o)))

Tvou znamou obdivuju, na tohle bych rozhodne nemela… Me by stacilo, kdyby nam prestali lhat a kdyby mel clovek pristup k informacim, ktere ho zajimaji.

Lenka

 
Anonymní  29.11.04 10:59

Článek Respektu - 48/04
RUBRIKA: Civilizace, strana: 19
Tajemství alergií
Vědci odhalili zdroje nemocí v domácnostech
Pakliže máte doma výrobky z PVC, jako jsou podlahové krytiny, tapety či hračky, je třikrát vyšší riziko, že vaše dítě bude trpět alergií či astmatem. K tomuto závěru došli vědci mezinárodního centra pro výzkum vnitřního prostředí, kteří analyzovali dopad vybavení domácností na zdraví čtyř stovek švédských dětí. Ke změkčení PVC se totiž používá chemická látka DEHP (ftalát), která zjednodušeně řečeno v těle probouzí přehnané obranné reakce (alergie). ?Změkčovadla v interiéru budov představují největší rizikový faktor pro vznik astmatu a alergie ze všech environmentálních faktorů, o kterých máme informace. Větší než kouření matky nebo absence kojení,? prohlásil šéf výzkumného týmu profesor Jan Sundell.

Nakažlivý Disney

Do povědomí širší veřejnosti se ftaláty dostaly v roce 1997 díky mezinárodní kampani Greenpeace proti hračkám z PVC, které až z 50 % tvoří právě ftaláty. Nejrychleji tehdy na kampaň zareagoval dánský obchodní řetězec supermarketů Foetex, který už 18. dubna 1997 oznámil, že stahuje ze svých prodejen všechny hračky z měkčeného PVC. Postupně se přidali výrobci proslulých světových značek jako LEGO, Chicco či Hasbro a v prosinci 1999 přijala EU naléhavý zákaz šesti ftalátů v hračkách pro děti mladší 3 let.
V ČR se ale PVC hračky prodávaly i nadále, neboť hlavní hygienik požadavek na jejich zákaz odmítl. Před Vánoci 2000 přiměla osvětová kampaň k rozumu alespoň české obchodníky, když TESCO, Kotva a další stáhli nebezpečné hračky z prodeje. Ministerstvo zdravotnictví následně v únoru 2001 vydalo vyhlášku, kterou zakázalo alespoň kousátka a další dětské výrobky, které jsou ?určeny pro vkládání do úst?. Jiné PVC hračky s ftaláty mohou obchodníci stále legálně prodávat, pokud je označí jako nevhodné pro děti do 3 let nebo opatří nápisem: ?Varování ? nevkládat do úst na delší dobu, mohou se uvolňovat ftaláty nebezpečné pro zdraví dítěte.?
Nejnověji zájem veřejnosti o ftaláty vzbudilo testování dětského textilu zdobeného PVC potisky s postavami z animovaných filmů Walta Disneyho. Společnost Disney věnuje značnou pozornost vybírání licenčních poplatků za autorská práva na Mickey Mouse a spol. Vysoké koncentrace ftalátů i dalších nebezpečných chemikálií (olovo, kadmium, alkylfenoly aj.) v dětských výrobcích ji ale nevzrušily a výzvy ke změně své politiky odmítla. Větší zájem o bezpečí svých zákazníků projevil třeba dánský H&M nebo britský Marks & Spencer, který se dobrovolně zavázal postupně vyloučit PVC ze svých produktů.

Mercedes to pochopil

Ftaláty používané jako změkčovadla nejsou v PVC chemicky vázány. Drží v něm laicky řečeno jako voda v houbě na mytí, a proto z výrobků postupně unikají. Největší obavy lékařů vzbuzuje DEHP, kterého bylo v roce 1998 spotřebováno v zemích EU přes 480 000 tun. Přes 90 % tohoto množství se stalo součástí rozmanitých výrobků z PVC, které tvoří běžnou součást domácnosti, jako jsou např. tapety, podlahové krytiny, kabely, hadice, obaly atd. Výroba ftalátů je miliardovým byznysem, jejich roční produkce se odhaduje na 4 miliony tun.
Lidé jsou ftalátům (včetně DEHP) vystaveni v průběhu celého života. DEHP je hodnocen jako reprodukčně a vývojově toxická látka, a proto je velmi znepokojivé, že jsou mu vystaveny i děti v kritických obdobích nitroděložního vývoje a kojenci. Bohužel k nejsou dispozici přesná data o souhrnných dávkách ftalátů, kterým jsme vystaveni. Zdokumentovány jsou ale některé významné zdroje ftalátů, které mohou být podstatné zejména z hlediska ovlivnění vývoje reprodukčního ústrojí.
Tlak průmyslu na politiky vede k přehlížení dosažitelných alternativ za měkčené PVC. Místo jeho náhrady probíhají pokusy určit tzv. ?bezpečnou? dávku ftalátů pro kojence, batolata či pacienty. Nemalé finanční prostředky jsou investovány třeba do pokusných zařízení napodobujících žvýkání hraček dětmi. Mezitím však roste počet vědeckých prací varujících před ohrožením ftaláty. Například v Portoriku výzkumníci Cornell University zkoumali skupinu dívek, které trpěly poruchou sexuálního dospívání. Analýzy krve u 68 % z nich prokázaly zvýšenou hladinu ftalátů, která se u kontrolní skupiny zdravých děvčat prakticky nevyskytovala. Finská studie zase zjistila vyšší výskyt dýchacích onemocnění v rodinách, kde byla podstatná část podlahy bytu pokryta PVC měkčeným ftaláty.
V roce 2000 vyměnili aktivisté Greenpeace rychlé nafukovací čluny za speciální vysavač, s jehož pomocí odebrali vzorky prachu ze sedmi evropských parlamentů a několika stovek evropských obýváků. Politiky i veřejnost při čtení výsledků zaskočil koktejl nebezpečných chemikálií, které společně s prachem denně vdechují. Kromě ftalátů šlo např. o bromované zpomalovače hoření, alkylfenoly, chlorované parafíny atd.
Vysoké koncentrace ftalátů byly však naměřeny i v interiérech automobilů s díly z měkčeného PVC. Významné automobilky jako Opel, BMW či Mercedes proto (i vzhledem k obtížné recyklovatelnosti) přijaly politiku náhrady PVC.
Podle odborníků jsou největšímu riziku vystaveny malé děti, které si často hrají přímo na podlaze a jejichž dýchací zóna je mnohem níže než u dospělých. Děti také vdechují relativně více vzduchu v poměru k své hmotnosti, a jsou tak vystaveny vyšším dávkám ftalátů než dospělí.

Kontrola či zákaz

Profesor Sundell se domnívá, že jeho v úvodu citovaný výzkum povede k menšímu používání měkčených plastů v domácnostech, jiní vědci jsou však skeptičtější. Po jejich výzvách EU sice pověřila švédský inspektorát pro chemické látky KEMI přípravou strategie minimalizace rizika DEHP. Vinou silné průmyslové lobby však navržená opatření zatím zůstávají jen na papíře.
Ftaláty představují jen symbolický vrcholek chemického ledovce, neboť v EU se prodávají desetitisíce chemikálií, z nichž jen zlomek prošel důkladným posouzením zdravotních a ekologických vlivů. Chystaná reforma chemické politiky navrhuje nový systémem registrace, zhodnocení a autorizace chemických látek (REACH), v jehož rámci budou výrobci povinni prověřit účinky chemikálií, aby látka byla vůbec vpuštěna na trh. Průmyslovým lobbistům se však už několikrát podařilo projednávání návrhu reformy zpomalit a Evropský parlament se jím ani nezačal zabývat. Průmysl žádá možnost tajit před veřejností informace o vlastnostech chemikálií a místo zákazu nejnebezpečnějších látek prosazuje jejich tzv. adekvátní kontrolu průmyslem samotným. Příklad milionů tun ftalátů každoročně končících v našich domácnostech ale myšlenku ?dostatečné kontroly? vážně zpochybňuje.

Autor je člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost.

Autor: Miroslav Šuta

 
sonka
Kecalka 456 příspěvků 22.07.06 22:21

tátní veterinární správa ČR sleduje obsah cizorodých látek ve všech surovinách a potravinách živočišného původu. Činí tak na základě plánu monitoringu cizorodých látek, který každoročně schvalují orgány EU. Za rok 2005 byly výsledky monitoringu příznivé.

V roce 2005 tak provedla Státní veterinární správa ČR celkem 75 741 vyšetření, z toho 71 947 vyšetření v rámci plánovaných odběrů, 3 251 jako cílená vyšetření a 534 vyšetření u vzorků dovážených komodit. Nevyhovujících nálezů bylo 0,17%, což je mírný nárůst proti roku 2004 (0,13%), způsobený převážně nevyhovujícími nálezy v rámci dosledování zdrojů kontaminace u hospodářských zvířat včetně sladkovodních ryb.

Co všechno se sleduje? Samozřejmě jsou to například rezidua těžkých kovů, pesticidů, zbytky veterinárních léčiv, zejména chloramfenikolu a tetracyklinu, dále obsah dioxinů, polychlorovaných bifenylů (PCB), i kontaminace radioaktivními látkami a vyjmenovanými zakázanými látkami, jako je například malachitová zeleň.

Ze zajímavých zjištění lze uvést následující: Vzorky reprezentující suroviny a potraviny živočišného původu, především mléko kravské, ovčí a kozí, čerstvé máslo a mléčné výrobky včetně sýrů měly ve všech případech nízký podlimitní obsah reziduí pesticidních látek, chemických prvků, mykotoxinů a zbytků veterinárních léčivých přípravků a doplňkových látek. Stále však musí být věnována pozornost monitorování obsahu polychlorovaných bifenylů (PCB). I když nadlimitní hodnoty jsou zjišťovány výjimečně, koncentrace PCB se v několika případech blížila hygienickým limitům. Výrobky kojenecké a dětské výživy s podílem živočišných bílkovin byly zcela nezávadné a vyhověly všem hygienickým limitům.

Slepičí vejce a vaječné výrobky nepředstavovaly zdravotní riziko, veškeré naměřené hodnoty bezpečně vyhověly hygienickým limitům. Přesto i v chovu nosnic je nutné sledovat hodnoty PCB, o čemž svědčil jeden případ koncentrace PCB ve vejcích na hranici hygienického limitu (0,2 mg/kg tuku). Prokázaná rezidua nikarbazinu (antikokcidikum) v křepelčích vejcích měla za následek stažení vajec z oběhu a jejich neškodnou likvidaci. Ke spotřebiteli se vejce, kontaminovaná nikarbazinem cestou krmiva, nedostala. U tuzemských masných výrobků, včetně konzerv, nebylo zjištěno překročení hodnot hygienických limitů. Pouze jedna malá výrobní šarže loveckého salámu, menší než 100 kg měla obsah PCB mírně nad hodnotou hygienického limitu (0,2 mg/kg tuku). Z tohoto pohledu byla zdravotní nezávadnost ostatních masných výrobků přesvědčivě zajištěna. Tuzemský med bezpečně vyhověl všem parametrům zdravotní nezávadnosti z pohledu cizorodých látek stejně jako v minulých letech.

U surovin z moře nebyl zaznamenán nevyhovující vzorek, což představuje zlepšení oproti minulým letům. U tuzemských sladkovodních ryb (kapr obecný) byly zjištěny ojedinělé případy nadlimitních obsahů kadmia a arzénu (dle limitu Cd - 0,05 mg/kg a pracovního limitu pro As - 1,0 mg/kg), což je však podstatně příznivější zjištění ve srovnání s minulými lety, kdy četnost překročení limitů pro těžké kovy byla větší. Zjištěný obsah chlorovaných pesticidů, toxafenu, PCB a mykotoxinů bezpečně vyhověl hygienickým limitům. V minulých letech, včetně loňského roku, byly v několika případech prokázány u pstruhů rezidua malachitové zeleně. Malachitová zeleň se dříve používala jako prostředek proti plísňovým onemocněním ryb. Dnes je zakázána. Jedná se o neautorizovanou látku, která nesmí být používána v chovech ryb určených pro lidskou spotřebu. V průběhu roku 2005 bylo prováděno pravidelné vyšetřování (monitorování) obsahu malachitové zeleně v různých stádiích chovu pstruhů. Z celkem 74 vyšetřených vzorků v rámci monitoringu a cíleného vyšetřování byla ve 12 případech malachitová zeleň prokázána. Z tohoto důvodu byla provedena mimořádná kontrolní akce v chovech pstruhů, která měla zabránit uvedení kontaminovaných pstruhů na trh v předvánočním období. Z celkem 23 prověřených chovů byla malachitová zeleň prokázána u pstruhů ve čtyřech chovech. Orgány veterinární správy uložily příslušná opatření, včetně neškodné likvidace ryb, aby se takto kontaminované ryby nedostaly na trh ke spotřebiteli.

V roce 2005, stejně jako v minulých letech, nebyla prokázána rezidua nepovolených hormonálních látek u skotu, ovcí a koz, prasat, drůbeže a farmově chované zvěře. Ve vzorcích moči od sedmi prasat (z celkem 80 vzorků) byly prokázány koncentrace 19-nortestosteronu odpovídající hodnotám u kanců nebo kryptorchidů, nešlo tudíž o potvrzení použití syntetického hormonu, nýbrž o chybný odběr vzorků. Obsah chemických prvků, chlorovaných pesticidů, PCB, reziduí veterinárních léčiv až na ojedinělé výjimky vyhověl hygienickým limitům. Výjimky tvořil například nadlimitní obsah tilmikosinu v ledvině telete (po léčbě při dodržení ochranné lhůty), dva vzorky svaloviny a 6 vzorků ledvin krav s nevyhovujícím obsahem kadmia, jedna nadlimitní hodnota PCB u krávy a prasete, průkaz reziduí tetracyklinu (doxycyklinu) u prasete, rezidua nikarbazinu u několika vzorků jater drůbeže a králíků. Zdrojem kontaminace zvířat PCB byly především staré nátěrové hmoty v prostředí stájí, které bylo nařízeno okamžitě odstranit. Zjištěná rezidua nikarbazinu (antikokcidikum), kde není stanoven hygienický limit pro tkáně zvířat, byla hodnocena podle pracovních limitů, který vydala SVS v souladu s doporučením FAO/WHO. Hodnoty nad 0,2 mg/kg jsou v játrech považovány za nepřípustné. V chovech byly nařízeny kontroly technologie krmení a čištění krmných zařízení, a to již při zjištění hodnot reziduí v játrech drůbeže od 0,05 mg/kg a vyšších. Závažná byla zjištění reziduí chloramfenikolu (nepovoleného léčiva pro zvířata produkující potraviny) v různých chovech v moči jednoho mladého skotu, v moči dvou krav, ale zvláště u nosnic z velkochovu v několika halách, přičemž ve vzorcích vajec nebyla rezidua zjištěna. Přesto, že ve všech případech byla učiněna veškerá příslušná šetření na místě a byla vyšetřena celá řada vzorků, nebyla zjištěna příčina ani původce. Nařízená mimořádná veterinární opatření (zastavení porážení zvířat, zastavení dodávky mléka, mimořádný režim kontrol, opakovaná vyšetření aj.) zabránila průniku kontaminovaných surovin ke spotřebiteli.

U lovné zvěře byly ojediněle pouze zjištěny nadlimitní hodnoty olova, které však souvisely s kontaminací střelou. Na rozdíl od předchozích let, kdy byly ojediněle zjišťovány nadlimitní hodnoty PCB a chlorovaných pesticidů, vzorky vyšetřované v roce 2005 vyhověly hygienickým limitům.

20 let po Černobylu: Kontaminace surovin a potravin živočišného původu radioizotopy 134Cs a 137Cs se sleduje od doby tzv. černobylské havárie jaderného reaktoru (1986). V současné době, ale již řadu let předtím, je situace vcelku příznivá, to znamená, že naměřené koncentrace těchto radioizotopů jsou hluboko pod hodnotami 600, respektive 370 Bq/kg. Stále však nelze vyloučit naměření ojedinělých zvýšených hodnot u některých druhů spárkaté zvěře, zvláště černé zvěře a jelenů. Toto potvrzuje i zjištění vyššího obsahu radionuklidů u černé zvěře, které však nepřekročilo mezní hodnotu 600 Bg/kg.

V roce 2005 bylo na obsah „dioxinů“ a dioxinům podobných PCB celkem vyšetřeno 45 vzorků (kafilerní tuk, hovězí a vepřové maso, maso divokých prasat, slepičí vejce, syrové mléko, máslo, kapr). Všechny vzorky vyhověly limitům nařízení Komise 2375/2001. Také obsah dioxinů ve svalovině divokých prasat (kde není stanoven limit) vyhověl limitu platného pro farmově chovanou zvěř.

Celkově lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu cizorodých látek jako poměrně příznivou. Za podstatná zjištění musíme považovat průkaz reziduí nepovoleného léčiva chloramfenikolu u skotu, prasat a drůbeže (nosnic), průkaz reziduí neautorizované látky - malachitové zeleně v několika chovech pstruhů a ojedinělé nálezy nevyhovujících hodnot polychlorovaných bifenylů (PCB) u skotu a prasat a i zjištění, že některé hodnoty PCB se hygienickým limitům přibližovaly. Uvedená nevyhovující zjištění se současně stávají prioritou pro plán monitoringu cizorodých látek v roce 2006 včetně rozšíření spektra sledovaných reziduí veterinárních lé­čiv.

Publikace o výsledcích monitoringu cizorodých látek za rok 2005 existuje v elektronické podobě, ve formátu PDF. Spolu s dalšími čísly Informačního bulletinu SVS ČR je distribuována na nosiči CD-ROM a prezentována na oficiálních webovských stránkách SVS ČR:
 www.svscr.cz/

ZDROJ:www.svscr.cz/
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR 4.4.2006

Vložit nový komentář