Skutečně v "jiném stavu"

Vivik  Vydáno: 24.02.11

Ještě před několika měsíci jsem si myslela, že těhotenství je v podstatě jen takové cosi, co dáváte vědět okolo, ale moc to na vás nepůsobí. Možná člověku naroste břicho, ale tak co… nebude to horší než nosit třeba batoh na zádech. A vůbec s tím všichni nadělají! Teď začínám šestý měsíc toho svého. Samozřejmě iluze v čudu. A protože si ráda čtu denníčky Vás krásně „nedokonalých“ žen, rozhodla jsem se taky trochu napsat, co ten „jiný stav“ dělá s mojí psychickou integritou.

Vlastně to ze začátku bylo podobně, jak jsem si představovala. Ještě mi nezačalo být špatně, hezky jsem dál chodila na kurzy… a plánovala jsem si.
Jo, jak je to rčení? Pokud chceš rozesmát Boha, svěř se mu se svými plány do budoucna. Viděla jsem, jak si pěkně pospím, všemi obskakována a hýčkána, ve chvílích, kdy se mi nebude chtít spát, se konečně dostanu ke kreslení a malování, nejspíš bych mohla opravit román a zkusit ho konečně vydat, nebo napíšu něco nového… vlastně jsem viděla takovou důchodovou dovolenou :D

Pak začaly ranní nevolnosti. Zvláštní, netušila jsem, že ráno trvá 24 hodin denně. Na druhou stranu mi pomohly úplně přestat kouřit. A pít kafe. A v podstatě jíst cokoli mimo sucharů, lízátek a rajčat. Naštěstí celkem záhy zvolna ustaly. Vystřídala je jiná potěšení, jako například noční krvácení z nosu (pořád se objevuje), podivné střevní pochody, pálení žáhy a posledním hitem se stává noční vstávání každých pár hodin a potácení se na záchod. Že přitom pravidelně rozlévám vodu na nočním stolku, okopávám si prsty o nábytek, narážím do dveří a tak podobně destruuji sebe i vše kolem, to už je jen taková třešnička na dortu.

Myslím, že mě moudrá matka příroda chystá na to, co přijde, až se princezna rozhodne vykulit se na svět. Ony fyzické změny by mě ani tolik netrápily, nebýt těch psychických. Nekreslím a nemaluji (až na výjimky), nepíšu vůbec… a hlavně, čtu ženské romány, brečím i u naprosto nedojemných scén ve filmech a knížkách a týrám přítele neustálými změnami nálad. Navíc pořád zapomínám a neudržím myšlenku. No… možná jsem se v těch svých sladkých představách nepletla, aspoň co se týče důchodu.

Poslední projev téhle plíživé demence nastal s dneškem: jezdím na gynekologii do města skoro 40 km od místa, kde žiji. Autobusem. Zvykla jsem si jezdit ráno, protože si ještě vyřídím pár dalších věcí. Takže vstávám před šestou. Zatím v pohodě. Ale nějak se pro mě stalo prokletím nosit si s sebou pokaždé vzorek moči. Což by jednou do měsíce nemusel být problém pro nikoho, kdo má inteligenci aspoň jako labrador… pro mě to problém je :D

Poprvé jsem to prostě nevěděla, sestra mi tedy vrazila zkumavku, napsala do příslušné kolonky hanebné „nemá!“ a neřešily jsme to. Podruhé jsem zapomněla. Ale totálně. Takhle kdybych dokázala zapomenout na některé trapasy, kterých jsem se dopustila, byl by můj život mnohem krásnější. Potřetí se mi po ránu, v polospánku, podařilo natankovat. Dokonce jsem došla do koupelny. A milá zkumavka mi upadla na dlaždice a praskla.Takže jsem opět byla za bezmočnou.

Navíc jsem sestře sice tragickou ztrátu zkumavky nahlásila, ale už jsem ji zapomněla požádat, aby mi vydala novou. Nedávno jsem ale byla ve městě kvůli jiné záležitosti, a vymyslela jsem ďábelský plán - koupila jsem zkumavku ve zdravotnických potřebách. Byla jsem na sebe hrdá a plácala jsem se po ramenou ještě dneska ráno. Podařilo se mi totiž natankovat a nerozbít. Až v autobuse jsem si s hrůzou uvědomila, že zkumavka leží na stole v kuchyni… Naštěstí to sestřička nijak nekomentovala… jenom mi slíbila, že mi příště bude dělat krevní obraz. Tak doufám, že zapomenout doma pět litrů krve se nepodaří ani mně :)

No, to je pro dnešek asi všechno, s čím jsem se chtěla svěřit… hlavně doufám, že v tom nejsem sama, a že mi třeba některá řeknete tu krásnou větu: „To se zase spraví.“ :D

Každopádně děkuji za přečtení… :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
tripetri
Echt Kelišová 9615 příspěvků 24.02.11 08:09

Taky sem teď nedávno říkala, že druhý dítě bych možná někdy brala, ale těhotná že už rozhodně nebudu :D Za ten výsledek stojí za to všechno, tak vydrž!

 
Kačus82
Kelišová 6363 příspěvků 24.02.11 09:07

Moc hezký Vivik :lol:
Já teda nezapomněla, ale musela jsem snést potupné upozornění, že moč se nosí v pytlíčku (teda ta zkumavka)-a to jsem udělala všechno proto, abych na ni při přelévání necrndla zvenčí. Holt poprvé v roli nevychovaného čuníka :mrgreen:
Hezký den :mavam:

 
ha-ne-le
Kecalka 271 příspěvků 24.02.11 09:19

Věř mi, že nejsi sama, kdo takhle podobně blbne v těhotenství… A opravdu upřímně doufám, že to samo odezní :lol: Manžel je už ze mě zoufalý :-D Tak jen vydržet.....

 
Katka_LEE
Ukecaná baba ;) 1741 příspěvků 24.02.11 10:07

Jako by si mi z duše mluvila (psala) :lol: :lol: mám to taky tak, akorát nezapomínám na tu moč a protože jsem křemela, nosím ji raději v plastové zkumavce! :mrgreen: :mrgreen:

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 24.02.11 14:22

Ahoooj. Měla jsem to podobný :mrgreen: Porod byl pro mě něco jako vysvobození :-D Ale druhé mimi chci strašně mooooc i přes veškeré strasti co těhu přináší :-D

 
michaela1808
Ukecaná baba ;) 1860 příspěvků 24.02.11 15:32

buď v klidu, mně taky teče dost krev z nosu, parkuju jak pako - onehdá jsem nedokázala sjet vjedz od baráku a zalomila auto do plotu tak, že manžel musel večer povolat 7 kamarádů, aby mi auto poponesli (nebylo možné s ním vyjet) a manžel už se mě vůbec neptal, jak se mi to povedlo…prostě to nekomentoval (ale už jsem 33tt, tak snad už těch karambolů tolik nestihnu)

 
Pettulle
Extra třída :D 11504 příspěvků 24.02.11 15:36

Ahoj, no nevim jestli tě nezklamu a nevim jestli se tě to nebude držet dál jako mě, takže zapomínání je na denním pořádku a teď jsem si vzpomněla co jsem to vlastně od rána chtěla! Ale počítám s tím, že než dopíšu tento komentář, tak to stejně zapomenu. U filmů řvu taky a přitom mě před těhu nechávaly chladnou. Jsem schopná se rozeřvat i u blbejch zpráv :roll: a už je to téměř 15 měsíců od porodu.

 
eVerča
Ukecaná baba ;) 1598 příspěvků 24.02.11 16:52

moc pěkně napsané!! takové pisatelské vlohy…teď doufám, že se ti někdy podaří vydat ten román :palec: Pokusím se tě, jako holky přede mnou, trochu uklidnit. Hrabe asi každé těhotné :pankac: U nás je to totéž. Hlavně s tím udržením myšlenky - a teď ve čtyřiatřicátém týdnu i moči :mrgreen: :oops: Máme veselo ještě kvůli tomu, že skuhráme a blbneme oba, neb přítele už nějakou dobu trápí zuby..zkrátka taková normální rodinka :-D Tak se drž a užívej si toho,že ty své psychické změny máš na co svádět :kytka: :palec:

 
Golls
Stálice 79 příspěvků 24.02.11 20:45

Suprově napsané :palec: . Moc jsem se nasmála a zavzpomínala na dobu těhotenství,jako kdyby to bylo u nás :lol: . Drž se,bude hůř :kytka: :kytka: :dance:

 
AliceP
Závislačka 3622 příspěvků 24.02.11 22:25

krasny:))ja si taky pripadam ze uplne blbnu..a o zapominani ani nemluve.))no doufam ze se to spravi a nebude hur:))

 
Grumlik
Zasloužilá kecalka 826 příspěvků 25.02.11 08:08

Tak to je úžasný!!! Ale naprosto normální!!! Taky šíleně zapomínám, sice né moč, ale vyzvednout si lístek na peníze. Kdyby nebylo sestry, která mi ho píše už rovnou, tak bych byla bez peněz…Těším se na další deníček!!

 
valentinecz  27.02.11 21:28

Bezvadný, zase jsem se pořádně od srdce zasmála. Plíživá demence vystihuje i můj stav. :lol: Čekám tedy dvojčata a přítel nedávno prohlásil, že má pocit jako kdyby se moje inteligence zprůměrovala. Jedeme na nákup, půl hodiny sepisuju lístek a na odchodu se mne ptá jestli mám seznam - ale jistě, na stolečku. :lol: No, tam je nám platnej. :think:
Stejně tak jsem na tom i s prací. Jako účetní jsem bez problému před rokem zaúčtovala složitější případ a teď už mi trvá o dost déle, abych to vůbec vymyslela. :roll: Občas mám tedy dojem, že je to demence spojená s debilitou. :mrgreen:

 
Chiaruzza  08.03.11 19:11
O pár neuronů méně

Ahojky nastávající maminky, jsem tu novou členkou a moc se mi líbí čtení Vašich deníčků. Ráda bych se připojila ke komentářům ohledně těhotenské demence :-P Pač jsem se konečně našla mezi svými :-D Ještě se ale malinko představím. Jmenuji se Ivča, je mi 27 let a jsem 31+6.tt. P.S. čekáme holčičku :srdce:

Ve svém okolí jsem tak nějak sama těhotná a mé pocity sdílím s netěhotnými kamarádkami, které nám nerozumí :lol:

My už čekáme druhé mimi, ale teď v tom druhém těhu si právě uvědomuji o kolik neuronů jsem přišla :mrgreen: Chci se s vámi právě podělit o jednu typickou zapomínací akci.

Ve 20.týdnu jsem byla poslána na podrobný utz a výsledky jsem měla donést své gynekoložce. Vůbec jsem nerozuměla těm číslíčků a chtěla jsem vše vysvětlit. Moc jsem se na to těšila, no a když jsem konečně seděla naproti své doktorce a ona se mě zeptala, co jí pěkného nesu, padl na mě sakra těžký kámen,uh. Tak nějak spontáně jsem prostě řekla, že nesu velký prd :jazyk: Že mám výsledky připravené doma na stole. Takže jsem se projela k paní doktorce ještě následující den 8-)

Je to naprosto úžasné, co s námi těhotenství dělá, že? :-P Měníme se fyzicky a psychicky a naši milovaní manžílci vůbec nic netuší. Největší sranda je, že když si u toho mého pokaždé postěžuji na něco nového, má mě za úplného inventora nových zdravotních problémů. Oni umí být tak „empatičtí“ :roll:

Přeji klidné a šťastné těhu a brzy pa :lol:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele