Snažení, CAR a IVF

ReTraktor  Vydáno: 16.09.15

Deníček o snažení, pocitech a informacích, které mi v průběhu chyběli a chybí. Je to trochu dlouhé. :)

Po 8 letech partnerského soužití, poté, co jsme koupili a zrekonstruovali baráček, jsme se rozhodli, že už opravdu není na co čekat a já vysadím antikoncepci a budeme si užívat snažení. :)

Musím podotknout, že v době, co jsme brala antikoncepci jsem sex brala spíše chladně a žádné příjemné pocity mi teda dvakrát nepřinášel, ale po vysazení to byla teda velice příjemná jízda. :) Už v tuhle chvíli jsme věděla, že antikoncepci už nikdy nechci. :)

První měsíc po vysazení mi menstruace přišla jako hodinky. Byla jsem ráda, že tělo funguje, protože mou první menstruaci jsme měla uměle vyvolávanou až v 17 letech, do té doby to doktor neřešil. Poté jsem cyklus udržovala Proverou nebo antikoncepcí a bláhově si říkala, že ta medicína je super.

Dnes si sama říkám, jak jsem byla hloupá, jenže v té době jsem se starala o to jak do toho hlavně nevlítnout a taje menstruačního cyklu mi byly úplně jedno. Navíc doktor se tvářil, že vše je úplně v pohodě a že není, co řešit.

Každopádně, druhý měsíc menstruace v termínu nedorazila. Už jsem si v hlavě přehrávala scénáře, jak přítelovi oznámím těhotenství. No na testu nic nebylo… Snažila jsem se z toho testu vymáčknout ducha, ale pod jakýmkoliv světlem tam prostě nic nebylo. :)

Začala jsem si googlit, jak vlastně testy fungují a rané těhotenské příznaky, ty jsem měla do jednoho, samozřejmě. :) V diskuzích jsem našla že tt někomu nemusí ukázat pozitivní výsledek až bůh ví, do kolikátého týdne…

No nic, po 50 dnech a negativních testech jsem vyrazila za doktorem. A tam zase pohoda, může se stát, trvá to, než se nastartuje tělo. Takže injekce, Duphaston a za půl roku se mám stavit. Duphaston zabral a já začala krásně pravidelně menstruovat. Hurá hurá hurá!

Když to takto zpětně sepisuji, tak to vypadá, že mi slušně hráblo, ale pravda je, že jsme to s partnerem nijak intenzivně neprožívali, ani jsem se kvůli tomu nehroutila, prostě to tak bylo a nás sex bavil. :D

Po půl roce jsem stále těhotná nebyla, Duphaston došel, tak jsem opět zavítala ke gynekologovi. A tam opět pohoda, další Duphaston. Už na této prohlídce jsem začala doktora naťukávat, že mi to nepřijde úplně normální a co můžeme zkusit dál. Domluvili jsme se, že pokud do příště neotěhotním, podíváme se na to detailněji.

V tu chvíli jsem si začala googlovat a seznamovat se s pojmy jako je ovulace, plodné dny a ostatní, pro mě do té doby ukrytá tajemství. :) Dozvěděla jsem se toho dost, i to, co jsem nechtěla - jako je sledování ovulace dle polohy děložního čípku, ale věřím, že to někdo v ruce má, ale nemusím zkoušet vše. :)

Stále jsme s přítelem snažení brali s humorem, ale ty úsměvy nám tuhly oběma na ústech… Mně začalo v hlavě šrotovat, jak na tom vlastně jsem, jestli vůbec ovuluju, protože ten můj pohodový gynekolog mi nikdy třeba nedělal ultrazvuk, vlastně ho ani neměl v ordinaci.

Na další kontrole jsme na doktora trochu zatlačila, že rok už mi přijde trochu dlouho, jestli tomu nemůžeme trochu pomoci. Čekala jsem, že nejdřív trochu proklepne mě, protože fakt nemohl tušit, jestli ovuluji, ale poslal partnera hned na spermiogram do Gennetu. Teď si říkam, ještě že tak. Brala jsem to od partnera jako ohromnou statečnost a oběť, ale dost racionálně mě usadil, že to je snad náš společný cíl, takže jaká pak oběť, a má pravdu. :)

Spermiogram dopadl dost katastrofálně - patologicky. To bylo vlastně jediné, co jsme se z výsledků dozvěděli, protože si pro výsledky volal partner a to víte, chlapovi nějaké detail přijdou zbytečné. :)

Já měla paniku a potřebovala jsem si googlovat co nejvíc informací a hlavně tu, že to vlastně není tak zlé. No, dovedete si představit, že bylo. Poprvé jsem narazila na stránky o IVF, nebo darované spermie…

Oba jsme byli přepadlí, hlavně teda z nedostatku informací. Po týdnu jsme šla ke svému gynekologovi, kterému už dorazily výsledky. Takže diagnoza OAT = málo, pomalé, deformované a ještě se nepohybují, nebo v kruzích. Dostala jsem doporučení do Gennetu na IVF. V autě jsem se rozbrečela jak malá holka…

Ten stejný den jsem nás tam objednávala - byl konec června, možnost objednání někdy v říjnu, ale ještě nemají otevřený pořadník, takže se mi přes prázdniny ozvou. No to nedávám, být v takovém marastu a čekat 4 měsíce na objednání. Kamarádka mi radí, ať zkusím Motol a doktorku Uhrovou. Volám do Motola, za dva dny bychom mohli přijít k doktoru Hynkovi. Dva dny mluví za vše a já nás objednávám.

Poté teprve googlim recenze, prostě horká hlava. :) Ale já když mám problém, tak nejdřív musím řešit a pak až přemýšlet. :) Každopádně se mi to do dnes nevymstilo. :D :D No a na Motol moc recenzí nenacházím. Na Gennet jich nacházím plno. Samozřejmě se snažím najít ty negativní, abych si mohla říct: „Pche, udělala jsem dobře!“ :) No a tím, že je na Gennet tolik recenzí, tak nacházím i ty špatné a trochu se uklidňuji.

První konzultace je zajímavá. Doktor sice žádný srandista, ale přeci není to nemocniční klaun, zato nám dobrou půl hodinu vypráví, vysvětluje. Z mé anamnézy předpokládá, že neovuluju, dělá mi můj první ultrazvuk v životě. Ten moji neovulaci potvrzuje.

Odcházíme se štosem žádanek na vyšetření. Jsem z toho dost vykulená, ale mám radost, že se něco děje. Takže první jdu na hormonální profil, a průchodnost vejcovodů. Partner na kontrolní spermio. Pak nás ještě objednávám na genetiku a imunologii do Podolí.

Trochu se mi vymstilo mé googlení, protože jsem si předem hledala, co obnáší vyšetření průchodnosti vejcovodů. Jako, dle recenzí je Texaský masakr motorovou pilou procházka růžovým sadem. Realita byla taková, že jsem přišla s minimální dušičkou. Sestra mi po ohlášení dala do ruky čípek proti bolesti, ať si ho za půl hodinky zavedu.

Tak sedím a čekám, čípek si žmoulám v ruce a zachvátí mě panika, protože jsem alergická na léky proti bolesti jako je Brufen. Jdu se zeptat, zdali smím ten čípek. No, nesmím. :) Ale prý to zkusíme bez toho a kdyby to nešlo, tak udělají prohlídku laparoskopicky. Díry do břicha nikdy, :) takže jsem si řekla, že to prostě vydržím. :)

Za chvíli si pro nás přišel doktor a šli jsme s ním na druhý konec nemocnice na rentgen. Přežila jsem to, nebylo to moc příjemné tam ležet s nohama do praku a kolem tolika lidí. Pravda ale je, že ta příprava byla snad horší než samotná dávka kontrastní tekutiny. To bolelo jako velká menstruační křeč. Půl minutky bolesti a bylo po všem. Ale dobrá zpráva - vaječníky jsou průchodné.

Hormonální profil potvrdil to, co doktor tušil - že se nepotvrdila ovulace. Další měsíc se testy opakují a ovulace opět nikde. Partnerův spermiogram potvrdil výsledky z Gennetu. Na genetice nám vzali krev, hezky jsme si popovídali a dostali jsme další žádanky. Já na endokrinologii a partner na urologii a speciální vyšetření spermií, které trvá 90 dní…

To jsem si říkala, to jsou 3 měsíce, to nemůžeme vydržet to čekání. To by znamenalo, že IVF nebo IUI by bylo někdy v listopadu - bylo léto… Absolvujeme ještě imunologické vyšetření a čekáme na výsledky. V září jde partner na urologii a vyhrává žolíka ve formě varikokély.

Špatná zpráva je, že bude muset na operaci, dobrá je zase to, že je asi 60% šance, že se spermiogram zlepší. Termín operace je stanoven na polovinu října a je jasné, že poté se musí minimálně další 3 měsíce čekat, než se obnoví spermato geneze a uvidíme, jestli to mělo nějaký účinek.

V informovaném souhlasu se dočítáme, že se může stát, že to bude po operaci ještě horší. No potěš. V hlavě mi vrtá červíček, jestli by nebylo dobré zamrazit alespoň těch pár chudáků, co máme. Nakonec jsme to zamluvili a nemrazili. Přichází výsledky z imunologie, a ty jsou naprosto v pořádku. :)

Už nevím, jaké bylo pořadí jednotlivých vyšetření a jejich výsledků, ale každopádně jsem byla i smutná, když byly výsledky v pořádku - to pochopí asi jen ten, kdo tím procházel, ale bylo-li vyšetření v pořádku, znamenalo to, že není co léčit, a tudíž šance na zlepšení nulové. Divné, ale takové prostě byly pocity…

Z genetiky mi doktorka volá, že partner měl vše v pořádku, ale u mě byly nalezeny mutace. Moc tomu nerozumím, jen vím, že mi po telefonu říká, že můžu mít problém embryo udržet a že už jsem mohla být kolikrát těhotná, ale mohla jsem prodělat rané potraty. Mám se prý objednat co nejdřív na hematologii na Karlák, že tam jsou dlouhé čekací doby. Termín za krásné tři měsíce.

Mezitím máme konzultaci s genetičkou, kde už v klidu vysvětluje, že má mutace MTHFR homozygot (jako skoro každý, teda že heterozygot by byl lepší, ale není to nic tak hrozného) a heterozygotního Leidna. Mám si dát bacha na létání, kouření a antikoncepci (ano všechny tyto tři věci jsem dost intenzivně v minulosti dělala a někdy i najednou) :).

Mezitím se přehoupl rok a je tu 2015, rok kozy, otěhotní prý každý. :) V únoru jde partner na kontrolní spermiogram po operaci varikokély. A tam se nenachází vůbec nic, ani spermie. Má přijít na kontrolu za měsíc a nám je sděleno, že bychom se měli zamyslet nad možností dárcovských spermií. To je trochu hukot. Domlouváme se, že pokud by k tomu mělo dojít, tak ještě chvilku počkáme.

S prominutím do té doby, než budeme opět trochu zoufalejší a chtíč po dítěti větší, ale hlavně až si to prostě sedne v hlavě. Doporučují nám při kontrole zamrazit cokoliv se v ejakulátu pohne. Souhlasíme. Ale hlavně kontrolní spermiogram vyšel na výbornou. Výsledek normospermie. Nechápe to nikdo. Každopádně ten balíček máme zmražený na horší časy. :) Hurá.

Na další kontrole na mě už doktor vytahuje stimulační protokol a já čekám na menstruaci, abych mohla začít píchat. Dostávám Gonal a později Centrotide. Jako doplněk Fraxiparine, kvůli Leidnovi. První odhodlání je nejhorší. Rozhodnu se píchat ráno, protože večer přicházím z práce v různé hodiny. No trvá mi to asi 5 minut, než konečně přitlačím na tu jehlu a ta projede kůží do špeku na břiše. Nebolí to, ale je to strašně divný pocit. :)

Fraxiparin přichází na řadu jako druhý, tak si říkám, že to bude pohoda. Ale není, nechce projít kůží a hrozně to bolí. Měním místo - s tou samou injekcí - nevím, jestli se to může, ale ještě jsem s ní nepropíchla kůži a píchám furt do sebe, tak co se může stát :). Tam už to jde lépe, ale dělá se mi výstavní modřina.

Další dny to zvládám podobně, pravda je, že druhý den se mi klepaly ruce - už jsem věděla, do čeho jdu. Ale od třetího dne už téměř pohoda. Pátý den jdu na kontrolu. Folikuly jsou prý pěkně narostlý, nestíhám chytit jejich počet, ale rovnou mi za 4 dny plánují odběr. Přijde mi to hrozně rychlé. Od toho dne píchám i Cetrotide. Opět konzultuji s doktorem Googlem a totálně se vynervuji, protože se dočítám, že takto rychlý růst folikulů není dobrý, že vajíčka pak bývají nezralá. Bojím se, jak to dopadne.

V den odběru se od rána kazilo, co se kazit mohlo. Nejprve se ze zdi vytrhl držák na sprchu, ještě, že se nevylomila baterie. Pak jsem si nechala telefon v autě, takže jsme se pro něj museli vracet. V nemocnici už všechno v pohodě. Dostala jsem krásnou noční košili, myslím si, že má nemocnice společnou prádelnu se zoo, protože toto byla velikost na slona. :) Ale co, těm doktorům to v těch zelených hadrech taky moc nesluší. :)

Čekám, až na mě přijde řada a jsem kupodivu klidná. Nejvíc bolí zavedení infuze. Je mi nepříjemné mít přidělané nohy, ale do minuty usínám a nestačím se tím dál zaobírat. Probouzím se na dospávacím pokoji a sestřička hlásí, že mi odebrali 7 vajíček, což je v celku dobrý výsledek.

Jsem mnohem klidnější, i kdy mám načteno, že se ještě může zkazit úplně všechno. Po narkóze mi není vůbec špatně, ale mám boleti břicha a křeče do konečníku. Ale nic, co by se nedalo vydržet. Ještě pak máme konzultaci s embryologem, kde se domlouváme, že oplodníme polovinu ICSI a polovinu necháme přirozeně. (Sice nevím, co je na tom přirozeného, ale…)

Doma celý den spím. Další ráno mi volají z laboratoře. Slečna podle hlasu až moc empatická a pomalu se mi rozbrečí do telefonu, že 6 ze 7 vajíček bylo nezralých, a tudíž nešli oplodnit. Jedno oplodnili ICSI a budou za dva dny volat, jestli bude prodloužená kultivace nebo ne.

Brečím a pak jdu plít zahradu. Tu práci úplně nesnáším, ale v té chvíli mě ohromně uspokojuje. Stejně divné, jak se člověk vyrovnává se stresem. Dozvím se, že ten hormonální tyjátr nevyšel úplně optimálně a já jdu plít…

Za dva dny volá stejná paní a opět mi skorem brečí do telefonu, že embryo se zastavilo ve vývoji. Brečím. Nevím, co mám dělat. Do pohody mě dostává kamarádka černým humorem, který mám ráda. Nevím, co mám dělat, co si myslet, co budu dělat v práci. Už tam nechci být. Dva roky odmítám nabídky jinam, protože můžu kdykoliv otěhotnět a to nechci přece někde ve zkušebce.

Vracím se po „dovolené“ do práce a snažím se si naložit, co můžu, abych zaměstnala hlavu. Na kontrole chci odpovědi, proč? Ty bohužel nejsou, prostě v 10 % se může stát, že dojde k selhání stimulace. Chci vědět, zda-li šlo stimulaci prodloužit snížením dávek. Prý už ne. Doktor ještě zkoumá, zda-li jsem si správně píchla Pregnyl. Ale to jsem udělala dle instrukcí. Domlouváme se na návštěvě za 3 měsíce, kdy jdeme do dalšího IVF. Neumím si představit, že bychom si teď od toho dali třeba další rok pauzu…

Začínám zase cvičit - 4 krát do týdne. Chodím ráno běhat a snažím donutit tělo, aby vyrábělo endorfiny. Je to můj boj se stresem. Doktor mi nabízel psychoterapii. Zatím odmítám, ne z důvodu, že bych se za to styděla, ale zatím si připadám relativně psychicky silná. Cvičení je můj útěk od reality. Daří se mi i držet docela přísná dieta, takže jsem i dost shodila přes léto a je mi fakt dobře. Začala jsem chodit na akupunkturu. Já pragmatik největšího kalibru, co potřebuje hmatatelné důkazy, chodím na akupunkturu.

S doktorem si vždy hezky pokecám. Prý pokud chci, tak si myslí, že nejsem úplně ztracený případ a že by nám to mohlo jít přirozeně jen s bylinkami. Do ničeho mě nenutí. Já ho prozatím odmítám, protože i přes to, že jsem „v pohodě“, v sobě cítím nedokončený úkol. Ten embyrotransfer mi prostě chybí.

Akupunktura je hrozně příjemná, minimálně si tam vždycky hezky schrupnu, a pokud mi to napravuje i dráhu ledvin, tak je to jedině dobře. Věř a víra tvá tě uzdraví. Myslím, že mi to nemůže minimálně ublížit. :) Navíc peníze kazí charakter, tak jsem ráda, že je můžu poslat dál.

Na konci srpna jsme byli opět v CAR. Tentokrát naplánován dlouhý protokol. Dipherelin a Merional. Čekám na menstruaci. Špinění přichází o 5 dní dříve, ještě ve chvíli, kdy dobírám Duphaston. Jedu na domluvený ultrazvuk. A je tam cysta, každopádně, zatím prý nevadí. Až se rozjede krvácení, mám si nechat píchnout Dipherelin a za 14 dní na kontrolu.

Těch 14 dní je dobrá hormonální jízda. S mamkou, která je zrovna v přechodu, sedíme nad čokoládou a říkáme si zážitky s návaly horka. :) Den před kontrolou v CAR začínám slabě krvácet. Takže si říkám, že to je v háji, že tam cysta stále je. Další den jdu na kontrolu. Cysta tam není. :) Vše je, jak má být. Krvácení je nejspíš vedlejší účinek Dipherelinu.

Začínám s Merionalem. Připadám si jak malý chemik s tím mícháním. :) Hajzl, pěkně štípe. Opět připíchávám i Fraxiparine. Tentokrát mi teda během stimulace není moc dobře. Šílená únava a stavy na omdlení.

Zítra jdu na kontrolní ultrazvuk. Přemýšlím, co bude, když se to opět nepovede, jak to schroupne hlava teď? Půjdeme zase tak rychle do dalšího pokusu?

Rozhodla jsem se, že když to nevyjde, tak změním práci. Potřebuji změnu. Půjdu do toho i s tím rizikem, že otěhotním ve zkušebce nebo ještě ve výpovědní lhůtě. V případě neúspěchu už musím jít dál. Začínám přemýšlet i o variantě, že mimčo prostě jen tak nebude. Je to varianta.

A ano, všichni nám říkají, že je ještě hodně možností - darované spermie, vajíčka, embrya, adopce. Ale k tomu musí člověk dojít. Já říkám, že k tomu musíme propadnout zase o další patro zoufalství, ale každopádně o dalším kroku musíme být přesvědčení a být si tím oba jisti. Teď říkám, že si tím jistá nejsem, ale jak to bude v případě neúspěchu, nevím.

A abychom to měli ještě veselejší, partner bere od včerejška antibiotika na zánět průdušek. :) Ještě, že máme zamrazeno. Život je vtipný.

Bojujte!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
 Váš příspěvek
 
Magnis
Ukecaná baba ;) 1346 příspěvků 16.09.15 18:00

Drzim moc palce… Napisala si to uplne uzasne, presne moje pocity.. Tak vela stastie do dalsich bojov!!! Predsa to tak lahko nevzdame…!!!

 
Cuddy
Extra třída :D 11778 příspěvků 16.09.15 18:45

Ty bojuj, hodne stesti! A denik je paradni.

 
Kačka Pekáčková
Kecalka 125 příspěvků 16.09.15 19:10

Moc Vám držím palce!

 
Heidi86
Ukecaná baba ;) 1770 příspěvků 4 inzeráty 16.09.15 19:37

Dlouhý ale skvěle napsaný. Bože, to je hrozná boj, ale věřím, že si to malé mrňavé stvořeníčko vybojujete. Držím palce a vše co se dá

 
kattulda001
Zasloužilá kecalka 706 příspěvků 2 inzeráty 16.09.15 19:45

Denicek skvele napsany :) moc moc moc drzim palecky at se zadari :) zmenu prace doporucuji, meli jsme za sebou podobny kolotoc, ja chtela na chvili pauzu bylo mi ze vsech tech hormonu desne, zmenila jsem praci snazeni jsem vypustila z hlavy, ze se k nemu vratime az si odpocinu a za 3 mesice jsem na testu nasla // a cekame rovnou dvojcatka :)

 
Mesaroska
Povídálka 38 příspěvků 16.09.15 20:07

Moc moc moc držím palecky.. :D

 
LucieLho
Závislačka 4177 příspěvků 16.09.15 20:19

Četla jsem jedním dechem. Držím moc palečky aby jste se miminka dočkali. Přeju vám ho z celého srdíčka. Dle psaní si myslím, že jste hooodně silná budoucí maminka ;) A vy to dáte :hug: :pankac:

 
Ivuska88
Ukecaná baba ;) 2054 příspěvků 16.09.15 20:24

Moc držím palce :-) Hlavně se nevzdávejte. Vím, o čem mluvím. Mám za sebou 3.Ivf a 4zmražené. I když nám to ted opět nevyšlo, doufám, že v listopadu(opět nám vrátí zmražené)se konečně po více než třech letech zadaří…

 
ALEAS
Ukecaná baba ;) 2296 příspěvků 16.09.15 20:38

Tedy to je tak krásně napsaný, že jsem i uronila slzu. A hlavně tě obdivuju s jakou lehkostí a samozřejmostí píšeš. Určitě změň práci, já taky pořád počítala a počítala, ale dítě nenaplánuješ a opravdu přijde do těch nejméně vhodných podmínek, tak si je zaříď :mrgreen: Hlavní je, že bude mimino.

 
Michaela13
Kecalka 378 příspěvků 9 inzerátů 16.09.15 20:40

Deníček jsi napsala skvěle a líbí se mi, že i přes to všechno to vlastně působí tak optimisticky, že jsem hrozně ráda, že jsi to tak hezky napsala :-) moc, opravdu moc Vám oběma držím palce, ať se za pár měsíců stanete rodiči. :hug:

 
Dendaaa
Kecalka 158 příspěvků 168 inzerátů 16.09.15 21:05

Deníček je super…hlavně aby taky super dopadl. Přeji, ať se zadaří.

 
Čajová.panenka
Kecalka 117 příspěvků 16.09.15 21:24

Moc ti držím palce, aby to tentokrát vyšlo. Já vím, že to stojí hodně námahy být optimistická. Když to nevyjde teď, tak příště se tebe usměje štěstí. Určitě bojuj a nevzdávej to!

 
italia
Kecalka 372 příspěvků 48 inzerátů 16.09.15 21:56

Taky jsme si s manželem prošli cykly IVf, i když ne kvůli stejnému problému a můžu říct, že každý měsíc navíc byl pro měn nekonečně dlouhý. TAKŽE dokážu pochopit, jak se cítíš. Každopádně držím moc a moc pěsti, abyste co nejdříve měli v ruce první fotku miminka :-)

 
moky
Extra třída :D 10668 příspěvků 16.09.15 22:13

Povede se to!!! Určitě! Držím pěstičky!!!

 
LennaZS
Ukecaná baba ;) 2319 příspěvků 16.09.15 22:14

Z celého svého srdce Ti držím palce :srdce: dej o sobě vědět… :hug:

 
Lotty83
Stálice 77 příspěvků 16.09.15 23:52

Popisuješ mojí cestu za miminkem… a vyplatilo se. Po 2IVF s dlouhým protokolem máme chlapečka. Bojuj!!! Moc moc držím palečky :mavam:

 
ReTraktor
Stálice 51 příspěvků 17.09.15 06:35

Ahoj, děkuju všem za pozitivní komentáře:) moc mi pomáhají :) ono se to nezdá, ale ten epos co jsem napsala je dost intimní. Je tam hodně věcí, co jsem zatím nikomu neřekla. Děkuju za vaše palce a pěsti, ale také za sdíleni vašich zážitků. Ozvu se s dalším pokračováním :)

 
solip
Kecalka 217 příspěvků 17.09.15 07:04

Moc krásný deníček! Držím palce, aby se brzy mrně povedlo, protože dle toho, jak (a co) píšeš, bude mít skvělé rodiče :hug:

 
Shield-maiden
Neúnavná pisatelka 16909 příspěvků 17.09.15 07:35

Mám husí kůži z toho vypisování všech vyšetření, léků apod. Nic jiného než „doufám, že se brzy podaří, že budete mít miminko“ nemůžu :hug:

 
Kikuška90
Neúnavná pisatelka 18618 příspěvků 17.09.15 08:13

Wooow! Skvělý deníček :pankac: Přečetla jsem to jedním dechem a čekala na úspěšný konec… držím palce, aby tentokrát IVF dopadlo úplně jinak než předešlé a vy se miminka dočkali :kytka:

 
kolmenka
Závislačka 3145 příspěvků 17.09.15 08:27

Parádní deníček. Moc moc držím palečky a hlavu vzhůru. Moje sestra otěhotněla přirozeně ikdyž jí všichni lékaři říkali že je neplodná a její manžel taky. Takž když 2 neplodní mají 2 krásné zdravé děti tak ty budeš mít taky! :hug: :hug:

 
Leenuska
Závislačka 2515 příspěvků 17.09.15 08:56

Denicek je fakt dobře napsaný a je z něj poznat že jsi opravdová bojovnice a jednou budeš skevela máma až si té miminko najde.Unas to taky nebylo lehky, první těhotenství nedopadlo dobře, malému přestalo tlouct ve 27tt srdce, tak následoval vyvolávány porod. Teď mám skoro 15mesicni dvojcatka a ještě ke všemu máme parecek. ;)

 
Leenuska
Závislačka 2515 příspěvků 17.09.15 09:01

Strašně moc chápu ten pocit kdy člověk i doufá že všechna ta vyšetření něco najdou.(prostě najít tu příčinu proč se nechce zadarit)Já jsem strasne moc chtěla vědět proč nás první chlapeček zemřel ale žádná VV a nic jiného tam nebylo.

 
Solaris
Závislačka 4644 příspěvků 17.09.15 09:17

Milá autorko, přeju šťastný konec příběhu. Znám to a vzpomínky, které se mi při čtení vrátily, pěkně pálí. Tak ať už to netrvá dlouho a i vy se dočkáte a shodíte to těžké břímě neplodnosti co nejdříve.

PS: Vždycky mě hrozně vytočí, když holky píší, jak moc jsou vděčné partnerovi, že šel na spermiogram. Jsem ráda, že i tobě došlo, jaká je to kravina - však oni v tom jedou s námi, není třeba jim za to vzdávat hold :mavam:

 
Lucia81
Závislačka 4594 příspěvků 17.09.15 09:34

Taky drží palce…on se 1. pokus ne každému vydaří…nám se povedlo až na 2. pokus a jen s jedním jediným embryjkem…

 
Anonymní  17.09.15 09:36

Moc krásně napsané. Jako bych to všechno znovu prožívala… my jsme se nakonec propadli do toho většího zoufalství… máme chlapečka z darovaných spermií a je to poklad :srdce: omlouvám se za anonymitu, ale nemusí to každý o nás vědět :think: :mrgreen:

 
fragollinna
Ukecaná baba ;) 1584 příspěvků 1 inzerát 17.09.15 10:22

Moc hezký deníček, jako kdyby jsi ho psala skoro o mě. Jak popisuješ patologický spermiogram, varikokéla, operace, špatná vajíčka, zastavení ve vývoji, nedošlo k embryotransferu - přesně náš případ. Na otázku proč byla odpověď, že se to takto občas stane.
My jsme si teda dali 1 rok pauzu, já jsem cítila, že potřebuji odpočinek, přestat myslet na IVF a hnát se za tím jak štvanec, přestat být nešťastná, když okolí těhotní apod. Takže jsem si dala rok pauzu, nastoupila jsem do nové práce a teď od 15.9. mám v sobě Elonvu v rámci stimulace krátký protokol a 22.9. jdu na kontrolní UZ :-). Blbé je, že v práci je zase milion stresu, cítím, že mi není úplně nejlépe, ale furt mi ta moje zodpovědnost nedovolí se na to trochu vyfláknout a odpočinout si.

Držím ti moc palce ve tvém snažení a určitě se zadaří, musíme tomu věřit :-)

 
Cuddy
Extra třída :D 11778 příspěvků 17.09.15 10:59

@ReTraktor Je to hodne intimni, ale hodne zen se v tom pozna a taaaak ti rozumi.

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17596 příspěvků 17.09.15 14:04

At to vyjde

 
Pracovitá
Kecalka 444 příspěvků 17.09.15 14:07

Nádherný deníček. Držím palce, ať to co nejdříve vyjde. Přeji ti krásné ale hlavně zdravé děťátko

 
masinka9
Závislačka 3548 příspěvků 17.09.15 21:06

Jsi bojovnice, miminko si zasloužíš, moc ti držím palce a chce se mi brečet. My se snažíme „jen“ 2 roky a ted máme zrovna pauzu. A je to sakra těžké. :hug:

 
Uživatel je onlinepomenkova
Generální žvanilka 24157 příspěvků 17.09.15 23:35

Mam rada takove lidi jako jsi ty. :kytka: :kytka: :kytka: Pekne napsane s humorem-respekt :kytka: :kytka: :kytka:.Taky jsem to tak brala vsechny tri IVF, nakonec se nam mala i maly podarili prirozene, ikdyz nad nami doktori lamali hul..
Ja diky cernemu humoru proste prezivala a taky jsem po kazdem neuspechu neco delala- drhla treba dlazbu atd :mrgreen: Pobrecela vydrhla a zase jsem premyslela jak pujdu do dalsiho :mrgreen:
Mylsim, ze ten pristup je spravny..Ja se poradne a jakoby az hroutive rozbrecela az pri uplne poslednim IVF rekla jsem si 3 a konec -no nevyslo. Ale srovnala jsme si to v hlave s tim, ze ted jdu do adopce a nez prisli papiry -byla jsem v 8 mem t. tydnu :D :D
Preju moc a moc stesticka, urcite se dockate. :hug: :hug: :hug: :palec: :palec:
Ja mela vajicek sice dost, ale ve finale zbyly vzdy jen dve nebo tri ;) ;)

Musim se dnes smat tomu obdobi a muzu rict, ze nas s manzelem posililo ve vztahu, taky vzdy sel do vseho hned a bez reci, bral to jak to je.Jen si nemuzu odpustit ty silene kontroly oocytu,…kdyz jsem uz i u kadernice pri poznamce odlozte si-sundavala misto kabatu dziny 8) :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
Preji vsem, co se tak snazi, aby se toho maleho uzlicku dockaly :srdce: :srdce: :kytka:

 
Janice78
Extra třída :D 12995 příspěvků 18.09.15 07:20

Skvělý deníček, četla jsem ho jedním dechem, protože jsem v něm dost poznávala „náš“ příběh.. A musím říct, že jsi hodně statečná! Držím palce, aby se už tentokrát zadařilo, moc vám to přeju :hug:

Příspěvek upraven 18.09.15 v 07:22

 
ReTraktor
Stálice 51 příspěvků 18.09.15 07:55

Chci vám všem ještě jednou poděkovat za povzbuzující komentáře. Děkuji za palce a přání :) zároveň přeju štěstí a hodně síly i vám (nám :))všem. V deníčku budu pokračovat jakmile já sama uvidím jak to s námi dál dopadlo :) díky moc všem

 
Uživatel je onlineAdinka_2012
Ukecaná baba ;) 2134 příspěvků 37 inzerátů 18.09.15 11:26

Smutný příběh, ale napsaná famózně, přečetla jsem jedním dechem :potlesk:. Jinak znám tu jízdu po vysazení ant. :lol:. Přeji, ať se miminko co nejdřív zadaří. Bude mít skvělé a pohodové rodiče :srdce:

 
mishula89
Kecalka 130 příspěvků 19.09.15 08:40

Ahoj tak to jste si prosly hodně. Držím pesticky ať vám to brzy vyjde. My čekáme na dárcovství vajíček bohužel nemám vajíčka :( tak snad se dočkáme všichni ;)

 
petulle
Kecalka 339 příspěvků 20.09.15 17:35

Take jsme navstevovali Motol mame diky nim kluka jako buka :lol:. Preji hodne stesti :kytka:

 
baily
Kecalka 233 příspěvků 21.09.15 07:13

Moc, moc držím pesti. Teda musím říct, ze jsem v půlce textu ztratila v těch všech hormonálních názvech. Me řekli, ze můj zdravotní stav tedy presne stav me dělohy je naprosto neslucujici se s tehotenstvim a ze bez riskantní operace nemám šanci na otěhotnění ( chtěli mi odebrat skoro 3/4 dělohy) :srdce: :roll: :srdce:..ja si to přebrala po svém, dala na bylinky a přírodní cestu, teda byla jsem pod kontrolou me dr., nicméně bylinky pomohli, dr. Dodnes nevěří, byla doslova v šoku…a ja otěhotněla… I vam držím pesti at se na vas štěstí usmeje. Matka příroda je silna čarodějka a i kdyz uz treba nedoufate, vse se v dobre obrátí. Držte se!!!

 
Capelucita
Extra třída :D 14250 příspěvků 9 inzerátů 22.09.15 20:03

Vydrž. Stojí to za to.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele