Snažilkovský deníček - Maru 20.díl

maru1  Vydáno: 23.08.04

Ahojky Marušátka,
Předem se omlouvám, že jsem minulý týden málo reagovala na Vaše příspěvky a ani nic nenapsala. Moje kamarádka přišla ve 12.týdnu o miminko a tak jsem z toho byla úplně hotová a mimo a tak jsem ani neměla sílu nic moc psát.

Když jsem si přečetla celý deníček za minulý týdne tak mě napadlo, že se tu trošku rozpovídám o svých pocitech v souvislosti s malými dětmi ?..

Jistě už všichni víte, že já mám 2 neteřinky a další neteřinku nebo synovečka na cestě :-) a, že si jich v dnešní době užívám naplno a raduji se z každého prožitého dne s nimi. Ale přiznávám se,že tomu tak nebylo vždycky. A pokusím se tu dnes vypsat ze svých pocitů, smutků a nakonec i radostí???????
Když se narodila starší neteřinka (teĎ je jí 11 let) tak jsem si v té době vůbec neuvědomovala žádné problémy, vždyť jsem teprve začínala chodit se svým manžílkem. Tak jsem si s ní hrála, trošku se o ní starala a prostě jsem a měly jsem takový ten bezstarostný vztah. Musím říct, že jsem se pro ní stala snad dobrou kamarádkou a tenhle báječný vztah trvá i teď a já pevně věřím, že nám vydrží.
Zato když se narodila má druhá neteřinka (teď jsou jí 4 roky) bylo to pro mě smutné období). Byla jsem asi rok vdaná, bez antikoncepce a miminko nepřicházelo. V té době jsem si ale nechtěla ještě připustit nějaký problém a spíš jsem vymýšlela takové ty výmluvy, že vlastně nebyla ta vhodná doba a příležitost aby se nám to povedlo :o, jojo byla jsem pěkná naivka, ale prostě jsem o tom radši moc nemluvili. A jak neteřinka rostla, bylo to čím dál horší. Naše miminko nikde, dost často miminko u nás doma a věty jako: ?této přebaluj, bude se ti to hodit? , ? můžeš si uklízet oblečeníčka, protože je za chvilku užiješ pro svoje? ??????? no však to známe všichni. Do toho přišlo pár kamarádů, že taky čekají miminko, pak už jsem chodili na návštěvy a pořád jsem chovala jsem cizí miminka a moje náruč byla prázdná???? A tak se stalo, že jsem se pomalu začala těm lidičkám vyhýbat, omezila jsem návštěvy na nejnutnější. A začala jsem na okolí dělat hrdinku.
Pak jsme s manželem začali konečně řešit náš problém,že se nám nedaří u doktůrků, začal kolotoč vyšetřování a zjiš´tování příčin a já upadala do větších a větších depresí. Nikdo z rodiny ani z kamarádů o našem problému nevěděl s nikým jsem o tom nemluvila a dneska právě tohle vidím jako svojí největší chybu.
Dostala jsem do období, kdy mi moje malá neteřinka často vyloženě lezla na nervy. Teď když to píšu si připadám úplně hrozně. Zlomový okamžik nastal, když jsem jí hlídala a ona trošičku zlobila a chtěla si něco vydundat a já už jsem nevydržela a dala jí pár na zadeček. Nemyslete si,že jí to nějak moc bolelo bylo to spíš takové symbolické. Ale dodneška vidím ty její kukadla jak říkají ? ty kterou mám tak ráda jsi mi naplácala?????? ????..
CO vám budu vyprávět, neustála jsem to, nechala tam dítko manželovi a šla se do koupelny pořádně vybrečet. A věřte nebo ne, tohle mi fakt pomohlo. Všechno jsem si pořádně srovnala v hlavince. Zjistila, že ten malý drobeček vůbec nemůže za to, že jeho teta má nějaké problémy. Já mám být přece pro ní kamarádka jako pro tu starší!!! A začala jsem mít strach, že začnu být zlá na okolí. Tak jsem si řekla ?A DOST!!!!!!? Všechno jsem přehodnotila a od té doby se snažím být veselá teta i pro děti našich kamarádů. Někdy na mě doma přijde chvilka, kdy si popláču nad naším trápením, ale zase se zvednu a jdu dál.
Nakonec jsem před naším 1. IVF našla tu sílu a svěřila se rodičům a bráchovi a našla jsem u nich pochopení a oporu. A teď už všichni víme, že když někdy roním krokodýlí slzy nebo jsem nesnesitelně podrážděná a prostě odejdu od ostatních, že mě mají nechat na pokoji a že já se vrátím a budu zase s nimi a budu to zase já. Myslím, že než věděli o našem trápeníčku, že si občas museli myslet, že jsem asi nějak blázen, protože vám asi nemusím nalhávat, že to se mnou někdy je k nevydržení :-DDD přece jenom s námi ty hormony pěkně cvičí :-DDDD Ale teď už rodina ví, čím to je. A věřte, že tohle mi moc ulevilo, nemusím maskovat slzy.
Ještě Vám chci napsat, že mi moc pomohla, i když nepřímo moje teta. O našem problému nic neví, protože nemá dětičky a nechci jí připomínat její vlastní problémy. U ní byl celý problém o moc složitější, ale o tom tu psát nechci. Moje teta pro mě vždycky byla báječná kamarádka, byla s ní legrace a bylo a dodneška je bezvadná kamarádka. Teď už jí já vracím oporu, když má starosti, ale důležité je, že máme jedna druhou. Až teď jsem dokonale pochopila, jak se musela vlastně celý život cítit a jak to pro ní muselo být těžké. A když jsem o tom přemýšlela, tak chci pro svoje neteře být taky taková teta.

Uf tak nevím jestli je z mého vyznání přesně cítit co jsem Vám tím chtěla přesně říct. Psala jsem to hlavně srdcem a už to nechci upravovat a předělávat. Doufám, že mě pochopíte a třeba Vám to pomůže překonat vaše těžké období. Já si teď vždycky říkám, že ten náš život je strašně krátký a že chci využít každou chviličku co nejlépe.
Není to lehké, někdy se utápím v slzách a propadám beznadějné depresi, ale hlavní věc je zase vstát a radovat se z maličkostí. A věřte mi nebo ne, dětičky ať už našich sourozenců nebo našich přítel mají té radosti a smíchu na rozdávání. Tak si od nich ten šťastný úsměv alespoň na chviličku půjčete a smějte se s nimi.
U každé z nás jsou ty pocity individuální, každý má jinou rodinu a tudíž někdo nemusí najít takovou oporu jako já. Ale asi si tím obdobím smutku musíme projít, abych zjistili ,že prostě musíme jít dál a musíme si najít na světě spoustu jiných radostí, abych přestály ty naše velikánské starosti. A tak vám přeji, aby jste nacházely všechny už jen ty radosti ????

Všem přejI ať se co nejdříve dočkají svých vytoužených miminek, moc úsměvů na tváři, žádné slzičky????. A když už náhodou nějaká ukápne tak se honem poprat s osudem a jít dál.
Asi je tento deníček trošku smutný, ale snad někomu nalije i trošku optimismu do žil.
Mějte se všichni moc krásně Vaše Maru

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  23.08.04 08:07

Ahojky!!!

Za prvé hlásím návrat z dovolené, ještě jsem nečetla předchozí deníček, postupně napravím.

MARU, musím říct, že jsi mi tentokrát napsala deníček přímo do mých myšlenek… Abych to vzala popořádku, byla jsem na dovče v Krkonoších, na té samé chatě co loni, kdy už jsem se začínala hroutit z toho, že se nám řadu měsíců nedaří, cvičila tam 2× denně Mojžíšku, skrývala slzy a odrážela hlášky příbuzných a přátel ve stylu: „jo a víte jak to dělat?“ „už jste přišli na to, že se nestačí držet za ruku?“… atd. To byla, Maru, daň za to, že jsem se naopak od začátku svěřila s tím, že bychom chtěli mimčo. Letos to už všechny přešlo a už nikdo z nich neřekl ani ň, pochopily, že to není sranda…
A tvé pocity, že ses vyhýbala dětem naprosto chápu. Občas takové stavy mám. Na mě přišla příšerná depka teď o víkendu, když jsme se vrátily. Vyhnula jsem se návštěvě, kde mají mimčo, nějak jsem měla za ten týden dost toho, jak mamka s nadšením pletla svetříky na bráškovy holčiny, které se mají narodit… a právě proto, že nechci být žádná zlá teta, tak jsem se návštěvě vyhnula, abych se tam nerozbrečela…

Přeju všem krásný týden a doufám, že si tyhle špatné stavy navzájem vyléčíme!! :-)
Kaitlin

 
Bohun
Zasloužilá kecalka 522 příspěvků 23.08.04 08:19

Ahoj Marusatka,
ze bych taky jednou byla prvni? Snad me nikdo nepredbehne, nez to napisu.
Maru, krasny denicek. Ja bohuzel zadne neterinky ani synovce nemam a moc me to mrzi. Pro oboje rodice by to od nas byly prvni vnoucata a mozna o to vic me stve nas problem, protoze je z toho spatnych vic lidi. Moji rodice jsou uz dost nemocni, tak jsem se jim snazila problem nastinit s tim, ze to bude dele trvat. A myslim, ze jsou z toho spatni vic nez my, mozna proto, ze se boji, ze se toho uz nemusi dozit a nebo proto, ze nam nemuzou pomoct a taky uz asi maji mene zivotni sily. Jestli to manzel rekl svym rodicum ani nevim, oni se taktne nevyptavaji. Ale s kamaradkama jsem zazivala totez. Ted uz se s pritomnosti deti vyrovnavam dobre a snazim se jich uzit, ale kdyz nekdo necekane otehotni, tak me to taky rozhodi. Ale ono se to asi v cloveku kumuluje a pak me rozhodi i nejaka blbost. Jednou jsem si sla koupit boty a za vylohou jsem videla krasne detske boticky a uplne jsem se sesypala, musela jsem jet domu a brecela jsem cely vecer. A nejhorsi je, kdyz musim neco jit vyrizovat k Apolinari (my s nima spolupracujeme), to je peklo, plny barak stastnych tehulek. Proto tam ani nechodim do CARu, i kdyz bych to mela kousek. Staci kdyz pracuju za rohem a dost jich potkavam na ulici. Ale myslim, ze tohle zna kazda snazilka. Tak uz jsem si postezovala a dost! Vsak jednou k nim budeme taky patrit!!! A snad uz brzo!

O vikendu jsme byli na tech Skotskych hrach na Sychrove a mile me to prekvapilo. Je tam velky park, takze i kdyz bylo plno lidi, tak se dalo sednout nekam do odlehleho koutku a vychutnat si samotu. Meli to dobre zorganizovane, takze nikde nebyli zadne strasne fronty, byl tam program cely den, porad bylo na co koukat, neco si mohl clovek i zkusit - skotske tance, nejake skotske soutezni discipliny. Ty souteze zaujaly manzela, bohuzel musim objektivne uznat, ze i kdyz neni zadny drobek, tak mu to moc neslo (ja jsem ty koule a kameny, kteryma se hazelo, vetsinou ani neuzvedla). Taky jsme ochutnali huggies a keltske skvarkove placky. Krasne prozita sobota.

Tak holky testovatelky, jak jste dopadly? Nenapinejte! Capri teda napinat asi bude, ale co ty, Petro?
Mejte se fajn a pekny tyden!
Bohunka

 
Anonymní  23.08.04 09:45

Ahoj Marušítka,

MARU: tento deníček se ti opravdu moc povedl. Myslím, že tady nemluvíš (nepíšeš) jen za sebe, ale vyjadřuješ myšlenky a pocity i mnohých ostatních. Jsi upřímná, lidská, hodná. Děkuji za to, že existuje tento deníček a že týden co týden si tady můžeme vyměnit své myšlenky, pocity, radosti, starosti. Je moc dobře, že jsi tady s námi i když bych ti přála ať si už brzy založíš nový, těhulkovský deníček.

KAITLIN: vítej zpátky po dovolené:-)

PETRO: jak dopadlo testování? Nenapínej:-)

Taky jsem zvědavá na Capri jestli bude po dovolené oznamovat //.

My jsme byli tento víkend v Luhačovicích. Dokonce i počasí docela vyšlo a nenaplnila se předpověď. Udělali jsme si s manžílkem pěkný víkendík jen sami pro sebe a bylo moc fajn. Ve snaženíčku jsme taky nezaháleli tak uvidíme. Snažím se na to tak neupínat, ale znáte to…

Holčinky přeji vám sluníčkový a pohodový týden.
Adelinka

 
Anonymní  23.08.04 10:04

ahoj holky,

neda mi, abych nereagovala na vas novy denicek, protoze jsem jeste do konce lonskeho roku patrila mezi snazilky. Ted jsem ve 34tt a zbyva nam poslednich 6 tydnu do radostne udalosti.
Ale zpatky na zacatek. V zari budu vdana 5 let, oba jsme meli dobre zamestnani v Praze. Meli jsme pocit, ze nam nic nechybi, na rodinu jsme se jeste necitili a tak jsme nikam nespechali. V Kromerizi jsem mela 3 netere a tak jsem si deti uzivala co nejvic to slo a hlavne o vikednu. Ale asi po dvou letech, v 27 letech, se moje hormony zacaly bourit a ja najednou citila, ze je ten pravy cas na rozsireni nasi rodiny. A tak jsme dali vecem volny prubeh. Uklidnovala jsem se tvrzenim, ze se to hned nepovede, ze to nejakou dobu bude trvat. Deti kolem nas bylo cim dal vic. Najednou jsem byla desne zarliva na kazdeho kdo mel dite a nam se to vlastne vubec nedarilo. Po roce a pul jsem se zacinala smirovat s myslenkou, ze mi neni dano mit vlastni deti a tak jsem se vsechnu svoji lasku k detem presunula na deti meho bratra. Neter a synovec jsou pro mne vsim a kazdy volny vikend jsem travila s nimi. Ze vsech stran jsem slysela, jak skvela budu mama, ze se umim postarat o deti a ze me maji desne rady.Smirovala jsem se s myslenkou, ze vlastni deti mit nebudu. Nemusim vam popisovat, jak me takove reci boleli. Nemela jsem odvahu se nekomu sverit s tim, co me trapi. Manzel me uklidnoval, ze to chce svuj cas, ze to urcite prijde. Jenze nic neprichazelo a moje deprese se cim dal vic prohlubovala. Do toho vseho onemocnel muj otec rakovinou plic a ja mela pocit, ze se mi hrouti cely svet. Potrebovala jsem s jistotou vedet, ze jsem ja i manzel v poradku a ze je to opravdu jen otazka casu, kdy prijde vytouzeny potomek. Miluju sveho muze o to vic, protoze se mnou podstoupil vsechny mozna vysetreni. A tak jsme skoncili v nemocnici U Apolinare, odd CAR. V tech nejtezsich chvilich meho zivota, v dobe kdy mi umiral otec, jsem podstoupila tzv. 1.inseminaci. Vubec jsem neverila v nejaky uspech. Na otehotneni jsem nemela vubec myslenky. Bylo mi jedno jestli to vyjde, jestli budu tehotna. Za 2 tydny po zakroku jsem cekala menstruaci ale ta se nedostavila. Pripisovala jsem to psychicke zatezi, ktera na me v te dobe spadla, protoze cela rodina pripravovala pohreb meho otce. Tehotenstvi v takovem stresu mi prislo jako nejvetsi hloupost. I kdyz nekde hluboko v srdicku jsem doufala, ze to neni jen psychikou a tak jsem koupila 2 tehotenske testy, kazdy jiny. Prvni byl pozitivni a ten druhy ne. Tak jsem to nechala byt a za dva dny jsem si koupila dalsi dva a oba byly pozitivni. Ani nedokazu popsat sve stesti v ten nejhorsi den meho zivota. Jeden zivot skoncil ale ja vedela, ze nosim novy zivot pod svym srdcem a ze ho budu milovat jako nikoho pred tim.
Ted nam zbyva uz jen 6 tydnu a verim, ze dam zivot krasnemu a zdravemu clovickovi.

Chtela bych vsem snazilkam poprat pevne nervy, hlavne se nenechejte nicim a nikym stresovat. Vim, ze se to jednoduse rika, ale verim tomu, ze spouste paru dnes uz dokazi pomoc doktori.
Holky, verim, ze se vam to taky podari a brzy budete hladit svoje briska a tesit se na mimiska. A slzicky budou taky, ale budou to slzy stesti.

Marcela, 34tt

 
evitka
Kecalka 409 příspěvků 23.08.04 10:50

Ahoj Marcel a všechny holky,

po přečtení vašich příběhů bych vám chtěla napsat, že vás obdivuju, jak to zvládáte, zejména příběh Marcely je naprosto osudový a až mi z něho píchlo u srdíčka…
My zatím žádný problém neřešíme, snažíme se teprve 3 měsíce. Ale často jsem si říkala, jak bych se uměla srovnat se situací, kdyby to stále nešlo a museli bychom vyhledat lékaře a třeba si vyslechnout nepříjemnou diagnózu, která by naše šance na úspěch dramaticky snížila. Jestli bych se s problémem svěřila své matce, s kterou nemáme až tak úžasný vztah, jak by na to reagoval manžel, jak moc bych byla přecitlivělá… Proto obdivuji všechny páry, které toto těžké období dokáží překonat. Až v takové situaci se pozná pravá povaha lidí kolem, kdo jsou skuteční přátelé, kdo podá pomocnou ruku a slova útěchy. Pak aspoň víte, na koho se ve svém okolí můžete spolehnout a to je velmi cenná životní zkušenost, kterou člověk bez problému nemá šanci poznat, protože při zábavě, smíchu a úspěchu jsou většinou rádi přítomni všichni, ale při řešení problému už jen ti opravdoví přátele.
Proto držím všem snažilkám palečky, ať už to brzy vyjde a ať jsme všechny silné a to čekání vydržíme.
 Evitka

 
Anonymní  23.08.04 12:11

Katilin vítám tě z dovolené a chci se zeptat co vymyslíme s tím srazíkem ????????????
Už dlouho žádný nebyl a nerada bych aby srazíky zanikly. Tak sem s nápadem :-DDD Maru

 
Anonymní  23.08.04 12:45

Ahojky snažilenky,

Vůbec nevím, co si to tom mém testování mám myslet.Žádné pozitivní ani negativní zprávičky nemám. Testovala jsem nakonec v neděli ráno a byla tam nahned jen jedna tlustice. Tak jsem ho zahodila.Ale večer mi to nedalo a vyhrabala jsem ho.Byl navrchu a byly tam jedna tlustá a jedna slabounká. Takže nevím. Dnes jsem 36 DC.Počkám do pátku,udělám test a když nepřijde MS, tak jdu 2.9. k lékaři, abychom se dohodli co a jak. Ty testy byli 2 za 30,–- ve fialové krabičce. Nevím jak se jmenoval ani jak je spolehlivý
Víkendík byl v pohodě. S manžílkem jsme zajeli na večeři a bylo to moc příjemné.
Zatím papa. Peťula

 
Anonymní  23.08.04 12:48

Ahoj holky, chodívám sem na eMimino už asi půl roku, občas něco napíšu, ale spíš jen hledám informace, rady a pomoc.

Maru, Tvůj deníček se mi dnes tak moc strefil do pocitů, které prožívám. Díky, že jsi řekla, co my ostatní (myslím, že v tom nejsem sama) nosíme na srdíčku.
Mám synovce i neteře, mám je moc ráda a vždy chtěla jsem, aby v mé přítomnosti zažili jen hezké chvíle. Ale občas zjišťuji, že jsem v jejich přítomnosti nevrlá a smutná, asi že jsou cizí a ne moji. Až odejdou, zůstávám sama a bojím se, že to tak bude navždy. Říkám si, že jsem tak hloupá, vždyť jim svým chováním ubližuji. A pak se tedy snažím, abych byla opět tou hodnou tetou, za kterou mě mají.
Navíc letos přišla 23 letá neteř, že se jim úplně náhodou podařilo mimi. Obrečela jsem to, ale pak jsem našla odvahu a snažím se s ní o jejím těhotenství hovořit, ale je někdy těžké smířit se s tím, že my pořád nic.
S manželem se o mimi pokoušíme už rok a půl. Po 15 měsících snažení jsme začali chodit do centra (Fertimed, Olomouc). Podstoupila jsem už 2 inseminace. Bohužel to nevyšlo. Při té druhé jsem si myslela, že snad se to konečně podařilo, pobolívalo mě v kříži a v podbřišku - byl to tak zvláštní pocit, že jsem začala doufat. Bohužel přišly MS. Teď jsem zase polykala Clomhexal a ve středu mám jít na třetí inseminaci. Přiznám se, že snad už na to nemám sílu. Už ani nedoufám, že ta inseminace k něčemu bude.
Lékař mi řekl, že zatím nevidí žádný důvod, proč nemít mimi, ale pokud se to nepodaří ani teď, tak půjdu v září na průchodnost vejcovodů a pak se uvidí, co dál.
Pořád si říkám, že nesmím propadat depresím, že musím doufat. Jenže do teď jsem doufala a snažila jsem se věřit a k ničemu to nebylo. Bojím se, že se to nikdy nepodaří.
Vím, nezní má slova příliš optimisticky, žádná veselost. Bohužel takhle mám teď v duši. Manžel mě uklidňuje, nepřestává doufat, prý nesmím přestat věřit ani já.
Je to moc těžké.
PŘEJI VŠEM, ABY Z NÁS BYLY BRZY MAMINY, ABY SMUTEK Z NAŠICH SRDCÍ ZMIZEL A NAVŽDY SE TAM ZABYDLELA RADOST Z NAŠICH DĚTIČEK.

Miriam

 
Anonymní  23.08.04 13:19

Ahoj všem snažilkám,
asi bych se měla představit - píšu sem totiž poprvé (ale už půl roku si Vaše zápisky a vzkazy a radosti a bolístky čtu).
Jsem 2 měsíce vdaná, je mi skoro 25 a už se hrozně moc teším až jednou budem mít cipíska. Hlavně poté co jsem teď absolvovala jeden dětský tábor..
Proč píšu: v sobotu jsem ráno měla nějakou smuténku a všechno kolem na mě padlo. A v tu chvíli mě napadlo, jestli vůbec budu moct mít mimi.
Nedavno jsem přešla od mé gynekoložky k jinému panu doktoru a při jeho první návštěvě mě dost vylekal. Totiž zdlouhavě se mě vyptával, jestli jsem neměla zánět slep. střeva a jestli mi ho třeba nerozháněli atd. atd. Nakonec z něj vylezlo, že mám (asi velké) srůsty. Doslova mám prý dělohu zahnutou doprava… tak se chci zeptat, jestli máte někdo s tímhle zkušenosti. Co a jak se srůsty. Mě na to nikdo moc nechce odpovídat, všichni mě uklidňují a dělají ze mě truhlíka, že prý to nemám brát tak vážně a že to určitě nic nebude…
A další dotaz (i když tím asi dost předbíhám situaci): dozvěděla jsem se, že pokud máte větší počet dioptií, je šance že porod bude muset být „císařem“. Já mám 9 na jednom oku, 8 na druhym. …????

Předem díky za odpovědi a držím Vám všem palečky, aby výsledkem snažilek a jejich snažení byli nejkrásnější mimísci pod sluncem.

Olivia

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 23.08.04 13:31

Ahojda,

Maru: hezky jsi si popsala pocity, které se honí snažilkám hlavou. My se snažíme se 2,5 roků a za tu dobu jsem nepropadla větším depresím a ani slzy nebyly. Asi to beru více sportovně i když s manželem mimi chceme. Jak jsi Maru psala, u každé z nás jsou pocity individuální.

Kaitlin: vítej z dovolené. Takže plna síly a hurááá do pracovního procesu :-)).

Marcela: také jsi si toho hodně zažila. Je skvělé, že se vám 1. IUI podařilo. Přeji hodně štěstí v životě a v současnosti aktuálně - bezproblémový porod chlapečka nebo holčičky - podle toho jak píšeš, jste si nenechali říci pohlaví.

Evitka, Miriam: nové tváře :-). Holčiny přeji hodně štěstí ve snažení. Evitce, jsi ještě na začátku, tak doufám, že nebudete dlouho čekat a bezproblémů otěhotníš. A Miriam ve středu na tebe budu myslet, aby mršky ocáskatý nabraly správný směr a nějaká se pěkně „zakousla“ do vajíčka :-). Držím palce!

My zítra jedeme na „výlet“ do Prahy. Tak jsem zvědavá, co nám v ISCARu doporučí a jak dlouho budeme čekat na schválení léků k IVF - Maru, jak dlouho jsi čekala? A to ti zavolali z centra, nebo jsi obržela dopis?

Mějte krásně,

Lostris

 
Anonymní  23.08.04 14:25

Ahojky Marušátka,

MARU a Kaitlin - moc Vás po dlouhé době pozdravuju a věřím že až se tady objevím zase někdy po delší době budu se radovat z vašich úspěchů. Moc na Vás myslím i přesto že nemám přístup k internetu a posílám mooooooc pozitivní energie abyste i vy našli svoje štěstíčko.

Já s dvojčátkama zažíváme kopací, otáčecí, ťukací, škytací období 8měsíce.
Držíme všem snažilkám palečky a věřte že se to veše největší přání vyplní.

Moc Vás všechny zdraví nepříhlášená Fanynka a 2broučci 30tt )všechno je u nás v pořádku)
pa PA

 
Suri
Kecalka 339 příspěvků 23.08.04 15:27

Moc pěkný deníček! Přeji všem brzy vytoužené miminko.

S.

 
zabucha
Zasloužilá kecalka 811 příspěvků 23.08.04 18:19

ahojky všem
Maru, mooc hezky a upřímně jsi to napsala. Mezi řádky tady utírám slzičky..Cítím to úplně stejně.
V poslední době jsem fakt na zabití. Jeden měsíc jsem v poho, dostanu MS a neřeším to, a druhý se hroutím.. Nevím čím to je, nějak to neovlivním.
Teď oznámila švagrová, že je těhu. Seděla jsem u stolu a tupě civěla. Nic jsem na to neřekla. Jen když si všichni - celá family připíjeli, tak já jsem zbaběle utekla :-((
Vybrečela jsem se v pokojíku a pak jsem se vrátila. Nikdo to nekomentoval, všichni to vědí.
Už doufám, že to trápení brzy skončí.
Mějte se krásně.
 papa

 
Anonymní  23.08.04 18:23

Ahojky, srůsty se odstraňují laparoskopií. Já mám teď 3 měsíce na to otěhotnět, pak jde přítel na spermiogram a já na laparku. Je u mě taky předpoklad srůstů, měla jsem prasklé slepé střevo. Ale na ultrazvuku se to prý neukáže. Tak už spíš počítám s tou operací, ale prý to nic není. A ten císař, to už jsem taky slyšela, možná budeš muset mít zprávu od své oční lékařky a pak se uvidí. Prý by se molo něco poškodit při tlačení. Tak pa Lenka

 
Anonymní  24.08.04 07:23

Ahojte,
prajem krasne rano.o)

Maru: dakujem, ze si venovala dennicek prave tejto teme, ja sa s tym snazim vyrovnat a naozaj mi velmi pomahate…
Nase pocity su rovnako bolestive ako zmatene......
Minuly dennicek som vytlacila a dala ho precitat mamine, uz pri jeho citani plakala a myslim,ze az vtedy pochopila, co citim.....ja som jej to vravela,ale az vase reakcie a pocity jej asi pomohly pochopit mna…

Boli sm v centre a zda sa,ze podstupime IUI v stredu,ako aj Miriam,tak si budeme spolu drzat pasticky.o)
Lekar nam povedal,nech od toho vela neocakavame…,ze pri IUI sa opakovanim zvysuje sanca na uspech......

Majte sa krasne
Ivana

 
Anonymní  24.08.04 07:31

Ahojte,

Zabucha: nechci vediet,ako milo a „citlivo“ mi svokra oznamila, ze svagryna je tehulka…Boli sme prave v aute,takze mi do oci nevidela,aj ked stale vyzadovala odo mna odpoved alebo reakciu , manzel to stale nejako zahovaral....­...Slzy mi tiekli,ale v tom sa vo mne nieco vzburilo a povedala som si dost, nie pred nou.....a moje slzy sa zmenili na zlost......ne­kricala som ani nic podobne,ale odpovedala som jej len na ot.,ktore som chcela…

Marcelka: je to velmi smutne, co sa ti prihodilo a zaroven maly zazrak, ze sa novy cloviecik v takom strese zacal hlasit:o)
AK by podmienkou uspesneho IUI bol max stres,tak to uz mam v suchu:o)

Majte sa krasne
Ivana

 
Anonymní  24.08.04 09:24

Ahojky Marušátka,

Tak u nás nic moc nového,čekám na MS, abych mohla vyrazit k dr. a domluvit další postup našeho snaženíčka, tak jsem na to zvědavá. Pak Vám to všechno napíšu.
Včera jsme s neteřinkami našli hračičky pro miminko, umyly jsme je. No řeknu Vám, to jsou roztomilé věcičky. Akorát manžílek tam tak prošel a řekl mi, že by byl radši kdybych je myla už pro naše miminko. Ale však se dočkáme :-)))))

Kaitlin přeju hodně sil a hlavně ať už se už KONEČNĚ rozdrnčí ten telefon !!!!

Bohunko, Adelinko koukám, že jste si super užili víkendík, to je moc dobře.

Marcelko děkujeme za Váš příběh se šťastným koncem. Vždycky nám to udělá radost na dušičce, když čteme, že se to někomu podařilo. Přeji celé vaší rodince moc a moc štěstíčka a zdravíčka.

Evitko moc pravdivě jsi to napsala o těch přátelích. Bohužel je to přesně tak. Ale jsem ráda, že máme alespoň tady tak bezvadnou partu a podržme se navzájem.

Peťulko moc ti neporadím, testíky jsem zatím dělala jen po IVF a to je asi trošku jiné, protože je v tělíčko vyburcované na jiné hodnoty hormonů. Ale určitě zkus ještě další testík, třeba přece?????? držím palečky :-)

Miriam vítám tě mezi námi a jsem ráda, že tě zaujal můj deníček a rozhodla jsi se mezi nás přidat. Já mám za sebou jedno IVF a protože se nám při něm zlepšil spermiogram, navrhla mi dr. zkusit taky inseminaci s clomhexalem. Můžu se tě zeptat jak to přesně probíhá? Tak nějka tuším, ale přece jenom vždycky sháním informace od někoho kdo tím prošel. Děkuju a přeju ti moc a moc štěstíčka a ať se další pokus určitě povede, držím palečky a ve středu na tebe budu moc myslet.

Olivie i tebe mezi námi vítám a jsem ráda, že se objevily další nové tváře. Bohužel ti neporadím se srůsty zkušenosti nemám. Jen k tvému dotazu na dioptrie a porod. Mám kamarádku, která má taky dost dioptrií a oční vadu a řekli jí, že bude muset jít na císaře, aby se jí neodchlípla sítnice. Snad to píšu dobře. Ale já myslím, že je přece jedno, jestli se miminko narodí normálním porodem nebo císařem, hlavěn že je maminka i miminko zdravé. Přeji ti moc a moc štěstíčka.

Lostris tak honem piš piš piš jak to dopadlo v centru a co vám všechno řekli. Držím palečky ať jsou to samé dobré zprávy. Schválení léků před IVF trvalo asi měsíc. Mě to všechno vyřizovala moje gyndr. Takže sama zažádala a pak mi ona zavolala, že je to schválené a že mám přijít na naplánování protokolu.
Ještě jsem musela mít odběry krve na pohlavní choroby a to taky trvalo dlouho než přišli výsledky, ale to už ti asi všechno řekli. Je toho moc a moc a někdy jsem si připadla jak ?úplnej blázen?.

Fanynko teda to to letí, už 8 měsíc????.. Přeji vám moc moc štěstíčka.

Zabucho přeju už jen samé sluníčkové dny a žádné slzičky, však ten boj vyhrajeme :-)

Ivanko to je super napad, ze jsi to dala mamince precist, verim ze ted te opravdu pochopila a bude tvoji oporou. Drzim ti moc a moc palecky a i když je mala uspesnost při IUI, prece jenom je tu nejaka. Hlavne bud v klidu a vzpominej na nas, jak tu sedime u pocitacu se zatnutymi palecky i u nohou a drzime a drzime. Blance tam neskytej :-)

Holčinky jsem ráda, že vás deníček zaujal, musím se přiznat, že i mě dost pomohlo utřídit si myšlenky když je takhle napsala ?na papír?.
Mějte se moc krásně a přeji všem spoustu úsměvů na tváři ahojky Vaše Maru

 
Luci1
Kecalka 241 příspěvků 24.08.04 10:55

Dekuji za krasny denicek. Je to presne to co jsem si potrebovala precist. Vsechny vase prispevky mi mluvi uplne z duse. Kazda z vas ma v prispevku neco v cem se vidim. A i kdyz mne tohle tema tak moc oslovuje, vubec nevim, co mam napsat.
Nikdy jsem nebyla „maminkovsky“ tip. Kdyz moje kamaradky tahaly v kocarech deti sousedu a pribuznych, nikdy jsem se toho neucastnila. Kdyz meli rodice navstevu s malymi detmi, snazila jsem se zmizet, nebo dite co nejdriv vratit zpet. To se mi zpravidla nepodarilo, protoze mnoho maminek je takovych, ze jak se jim podari dite nekde"udat", tak se k nemu neznaji. A protoze malych deti kolem mne bylo vzdycky dost, hlidat jsem je musela casto, kramarily mi v pokojiku a otravovaly, tak mi deticky moc k srdci neprirostly a dlouho jsem je povazovala za tvorecky otravne, jejichz prvnich 5 let zivota se holt nejak musi prezit.
Ted, kdyz mam tricitku na krku a rozumem jsem se dopracovala k tomu, ze uz je potreba to dite mit, tak najednou zjistuji jak zadostive nakukuji do kocarku, prozivam fantasticke pocity, kdyz me prcek drzi malinkyme rucickama, nebo na me visi ocima. Okukuji kocarky, oblecenicka, jsem stastna, kdyz dite posloucha jak mu ctu z knizky.Strasne se na vlastni miminko tesim .
Porad mam, ale v sobe i pocity jak to zvladnu. Kdyz vidim unavene maminky, ktere po celem dni v praci vyzvedavaji ze skolky deti plne energie, ktere je potreba vyslechnout, nakrmit, vykoupat, ulozit … Mam strach jak snaha venovat se diteti a vlozit do nej to nejlepsi co umim skloubit s nutnosti vydelavat penize a udrzet domacnost v poradku. Vim, ze nema cenu o tom premyslet, ze se vsechno nejak vyvine, ale cervik nejistoty v me hlave porad hloda. Kdyz si tady ctu vse prispevky zda se mi, ze takove pochybnosti nemate. Skoro si pripadam se svymi pocity spatna. No snad az bude miminko opravdu na ceste, tak se rozplynou a prijdou uplne jine myslenky.

Jsem moc rada ze do denicku napsaly i nove snazilky.
Kaitlin vitam z dovolene.
Ivanko, jsem rada, ze uz se ti v te tme z minuleho tydne rozsvitilo svetylko.
K tematu svokra bych take mohla popsat par stranek:)
Vsem vam drzim palce, aby to trapeni s tehulkovstvim uz brzy zkoncilo. Aby uz nebyla potreba zadna dalsi vysetreni a zakroky a mely jsme k hovoru uuuplne jina temata.
 Luci

 
Anonymní  24.08.04 13:10

Ahoj Maru a všechny ostatní holčiny!
Maru, ptala jsi se, jak probíhá léčba clomhexalem a inseminace - pátý den MS jsem začala pojídat tabletky - jednu ráno a jednu večer. Desátý den jsem se šla ukázat do centra, zkontrolovali mi, zda mi rostou vajíčka a jak jsou veliká a podle toho, kdy předpokládali ovulaci, mě pak pozvali na inseminaci.
Manžílek odevzdal spermíky, ty vyčistily od „zbyteností“ (čištění trvá asi hodinku). Poté provedli UIU. Je to absolutně bezbolestné. Do dělohy lékař zastrčí tenkou trubičku - co nejdál - a přes tu trubičku tam pak ty spermíky injekční stříkačkou vstříkne. A aby tam vydržely a neutekly, tak vsune do dělohy takový malý umělohmotný klobouček a vatový tampon. Tato „ucpávka“ se druhý den ráno vytáhne.
Dostala jsem pak ještě injekci (její název neznám), která má podpořit ovulaci.
Byla jsem pak pozvána za dva dny, že by se inseminace zopakovala. Ale protože ten folikul již praskl, tak ji nedělali. Řekli, že to uděláno bylo ve správnou dobu, že by se tedy vajíčko se spermií mělo potkat. Pokud se potkalo, tak si šlo svou cestou - miminko z toho není.
UIU jsem absolvovala 2×. Poprvé odhadli špatně dobu a prováděli ji, když už folikul praskl - takže šance byla téměř nulová od samého začátku. Druhá vypadala dobře. Dokonce jsem začala mít divné bolesti v podbřišku, pobolívalo mě v kříži. Vážně jsem věřila, že se to podařilo. Ale přišlo zklamání - MS.
Zítra se tedy na inseminaci chystáme znovu. No, tak uvidíme.

Každopádně není důvod mít z inseminace obavy. Nebolí to. Snad jen při pojídání těch hormonálních clomhexalů můžeš mít vedlejší příznaky. Už jsem ho jedla 6×. Poprvé mi naskákaly na krku vyrážky, při tom pátém jsem měla pořád pocity na zvracení a běžně mě pobolívala hlava. Ale to se všechno dalo vydržet. Lékař mi řekl, že jsem to přežila docela dobře, že některé holky mívají příznaky horší.

Tak pokud půjdeš na inseminaci, tak držím pěstičky, aby to vyšlo.
 Miriam

 
Maru
Závislačka 3427 příspěvků 24.08.04 14:40

Ahojky Miriam,
děkuji za vyčerpávající odpoveď. Chtěla jsem si jen ujasnit co jsem už tušila. Mám už v cestě za miminkem „bohaté zkušenosti“ a tak jsem si to chtěla ověřit. Jen nevím, inseminaci mi slíbila, že mi jí bude provádět moje gyndr., která s centrem spolupracuje a že nemusím do centra, tak je mi to divné, jak to bude tedy probíhat,ale uvidíme. Clomhexal už jsem brala asi 3/4 roku, vždycky jsem pak šla na folikulometrii a vlastní snaženíčko pak už bylo na nás. Takže o vedlejších účincích clomhexalu bych mohla sepsat malou knihu :-D
Nejde mi akorát do hlavy jak budou upravovat ty spermijky a jak to proběhne tak nějak technicky s manžílkem. Přece jenom jen v ordinaci na to zařízení nejsou tak jako v centru. No necháme se překvapit. TeD´už musí dorazit jen ta MS a hurá na to :-D

Jinak už jsem absolvovala i IVF, bohužel taky nedopadlo a tak nás čeká asi 2. , ale předtím ještě zkusíme tu inseminaci, třeba se už to štěstíčko unavilo a sedne na nás :-)

Miriam přeju ti aby vaše další inseminace vyšla a mohla sji se radovat z těhulkovství, zítra na tebe budu myslet.
Ještě jednou děkuji za odpoveď ahojky Maru

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 25.08.04 08:55

ahojky při středě,

zabucha: přeji, aby jsi se s těhotenstvím své švagrové brzo vyrovnala a měla jsi z toho nakonec radost. Uvidíš, že se svého miminka také dočkáš.

Ivanka: jsem ráda, že jste si k sobě s mamkou našly cestu, jak tvé pocity sdělit. Vyřešila jsi to bezvadně :-). Držím dnes palce ať se IUI zadaří a za čtrnáct dnů hlásíš ||.

Maru: tak věřím, že už brzo se vaše snažení bude chýlit ke konci a IUI přinese miminko.
S těma spermoškama - nám sestřička v centru řekla, že pokud je doneseme do hodiny, není potřeba jít do „komůrky“ - tak říkají místnosti na odběr spermatu. Takže si myslím, že by tvůj manžel mohl spermie donést z domova.

Luci: vůbec si nepřipadej špatná. Také mě napadá ta záporná stránka, jak to bude až se miminko podaří - a co když budou dvě najadnou (po IVF). Říkám si, jak to zvládnu - nezblázním se? A co finančně, zda to utáhneme. A co výchova, budeme dobrými rodičemi? A spousta jiných věcí se mi honí hlavou. Takže určitě se svými pocity nejsi sama. Navíc my máme velikého psa a žije s námi doma, tak z toho mám také trochu obavy, jak se srovná s tím drobečkem. Doufám jen, že až nastane ten den D a my budeme 3, že se všechny obavy rozplynou a věřím, že to zvládneme. Luci, musíme si říkat, když to zvládly jiné, tak my to také dokážeme :-), uvidíš.

Jak jsem už psala, včera jsme byli v ISCAR na naplánování IVF. Doktorka vše vysvětlila, my jsme si vybrali léky na stimulaci na které se doplácí 3 700,– Kč (jsou šetrnější). Jak jsi psala Maru, trvá to měsíc - si mám do centra zavolat, zda jsou schválené. Po odběru vajíček a odevzdání spermií - zjistí kvalitu spermií - když to bude kvalita nevalná, MUDr. doporučila injekci ICSI, což znamená dalších 12 000,– Kč (ta injekce - pro ty které neví - znamená, že spermie zavedou přímo do vajíček). Pokud bude více embryí necháme si zbytek zmrazit na případný další pokus nebo kdyby jsme se rozhodli pro sourozence a to je - teď přesně nevím - buď 3 000,– Kč nebo 5 000,– Kč na tři roky. Investujeme do miminka rádi, ale problém je, že jsme se letos vydali z financí, jelikož jsme koupili auto. Budeme si muse půjčit, ale to nevadí, však to zvládneme.
Doktorka mě trochu zaskočila, protože jsme s tím s manželem nepočítali. Povídá - tak dnes jste jaký den cyklu, já že 12.. Tak uděláme ultrazvuk- jestli tam je folikul - a v pátek provedeme 2.IUI v přirozeném cyklu, že prý vyplníme to čekání na IVF. Tak třeba se stane zázrak a my na mimotělní oplodnění nebudeme muset. Ale to by se fakt musel stát zázrak, vzhledem ke spermoškám lenoškám, no uvídíme necháme se překvapit. Dnes v 21hod. si jdu nechat na pohotovost píchnout injekci Pregnylu (na vyvolání ovu) a po IUI si budu ráno a večer zavádět Utrogestan.

Tak se s vámi loučím,

mějte se hezky

Lostris

 
Anonymní  25.08.04 11:28

Ahojdáááá Marušátka!

Všem přeju krásný den, protože venku svítí sluníčko a náladička je hned lepší.

MARU: moc hezky napsaný deníček, opravdu. Ty pocity se u nás všech snažilek asi moc neliší. Ale jsou dny, kdy se radši nevidím. V sobotu u nás byla ségra s dvojčátkama a byly holky docela zlobivé. Okřikla jsem jednu z nich docela hlasitě a spustil se pláč a nejen malé, ale i můj. Omluvila jsem se ségře a malá se se mnou taky udobřila, ale mrzí to. To jsou prostě nervy a někdy je těžké to utáhnout.
K tvému nadcházejícímu IUI Ti přeji HODNĚ ŠTĚSTÍČKA ať konečně hlásíš dvě //.

Lostris - moc Ti přeju, abyste penízky mohli použít na jiné věci než je IVF. Kdoví, třeba se právě teď spermíci trefí, kam mají. Myslím na Tebe.

Jinak se omlouvám, více jednotlivě reagovat nemůžu, čas kvapí a šéfík mi funí za zády :-(

My jsme po 2. IUI. Dnes je to 5.den od IUI. Takže 3.9. budu testovat, pokud mrcha nedorazí dřív samozřejmě. Ani nevěřím, že by to vyšlo, začínám přemýšlet, zda na podzim zkusit IVF nebo se na to vybodnout a očistit tělo od hormonů. No uvidíme toho 3.9. nebo možná dřív. Takové rozhodnutí není jen tak.

Holky, moc vám všem přeju hodně optimismu a energie, kterou bude „plodný“ podzim vyžadovat!

Pa nepřihlášená Beruška7

 
Kaitlin
Zasloužilá kecalka 972 příspěvků 25.08.04 13:27

Ahojda holky!

Omlouvám se, že se neozývám, ale mám v práci hrozný fofr po dovolené a šéf si navíc uklízí stůl před dovolenou, takže nestíííííííháááám…
Nebudu tedy reagovat ani jednotlivě, ale vyhlašuji slíbený:

`SRAZ V PRAZE
Příští středu (t.j. 1.září) v Praze v komlexu ZLATÝ ANDĚL, od cca 16ti hodin.
Sama jsem tam zatím nebyla, ale vím (od Lucije), že v posledním patře (tam kde je carrefour, jsou různá občerstvení a všechna udělaná formou „zahrádek“, takže už bude záležet jenom na nás, kterou si vybereme.

Takže, kdo se zúčastní?? :-)
Pa
Kaitlin`

 
Kaitlin
Zasloužilá kecalka 972 příspěvků 25.08.04 13:28

Ahojda holky!

Omlouvám se, že se neozývám, ale mám v práci hrozný fofr po dovolené a šéf si navíc uklízí stůl před dovolenou, takže nestíííííííháááám…
Nebudu tedy reagovat ani jednotlivě, ale vyhlašuji slíbený:

**SRAZ V PRAZE
Příští středu (t.j. 1.září) v Praze v komlexu ZLATÝ ANDĚL, od cca 16ti hodin.
Sama jsem tam zatím nebyla, ale vím (od Lucije), že v posledním patře (tam kde je carrefour, jsou různá občerstvení a všechna udělaná formou „zahrádek“, takže už bude záležet jenom na nás, kterou si vybereme.

Takže, kdo se zúčastní?? :-)
Pa
Kaitlin**

 
Pusinka
Kecalka 369 příspěvků 25.08.04 13:44

Ahoj holčiny, vy které si na mě pamatujete. Hlásím, že už víme co nosím v bříšku.
Budeme mít malého brášku. Tomášek je nadšenej a nemůže se dočkat. Holt manža asi vážně umí jen kluky :o). Ale vše vypadá dobře a malej se má k světu. Prý bude asi sporotvec usoudil dr., protože se pořád hrozně mrskal. Už je to ale pěknej kousek. Zítra ho uvidím znova.

Tak se mějte hezky

Pusinka, Tomášek a bráška 20+0

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 25.08.04 14:01

Ahojky Pusinko, tak dva malý chlapíky, to je super. Hodně štěstíčka přeji.

Lostris

 
Rafuska
Zasloužilá kecalka 693 příspěvků 25.08.04 16:57

Ahoj!
Maru, tvůj deníček mě teď velmi oslovil. Už nějaký pátek čtu na e-miminu a teď jsem se i zaregistrovala. Mohla bych k vám?
S manželem jsme se miminku nebránili hned po svatbě. Ono je to pět let a my stále nic. Letos v dubnu jsem se moc naštvala, když jsem zjistila, že poslední bezdětní kamarádi čekají miminko a donutila jsem doktorku, aby s námi už něco dělala. Začali jsme chodit do CRM ve Zlíně. A zjistili jsme, že miminko můžeme mít jedině pomocí IVF. Pravděpodobně v půlce listopadu se na to chystáme.
Mějte se jenom hezky.
Rafuska

 
Anonymní  25.08.04 23:14

Ahoj Olivie,¨
sice nepatřím sem do deníčku, ale ráda ho čtu (Maru, tento díl se ti opravdu povedl, krásný a smutný zároveň - prostě upřímný, donutí člověka přemýšlet),
chci napsat svou zkušenost se srůsty.
Já jsem prodělala celkem 3 operace břicha -slepák, zauzlení střev, žlučník + k tomu jsem se léčila na endometriózu a podařilo se mi otěhotnět po půlročním snažení přirozenou cestou, i když lékaři tvrdili, že budou problémy. Dnes je mi 32 let, mám 20měsíčního zdravého chlapečka. Tak nezoufej, šance musí vždycky nějaká být!
Hodně štěstí nejen tobě, ale i všem snažilkám na emiminu, abyste se i vy dočkaly zdravého miminka, hooooodně brzy!
Petruša a Honzík 20měs.

 
Anonymní  26.08.04 07:38

Ahojte,

tak mame za sebou IUI a teraz mame cakat, este zajtra idem na kontrolu , ale citim sa dost zle…dost ma boli podbrusko…a vajecniky…

Lostris: teba kedy caka IUI? To je fajn,ze mas taku prima doktorku:o)

Maru: dakujem…

Miriam: ako sa vam darilo?

Dakujem, ze ste na mna mysleli:o)
Uz je to len na prirode…

Majte sa krasne
Ivana

 
Anonymní  26.08.04 08:21

Ahoj Rafusko!
Jménem všech Tě vítám u Maru v deníčku. Konečně tu budu mít spřízněnou dušičku, protože holky povětšinou jsou z Prahy či Brna, tak konečně někdo, kdo taky chodí do Zlína!
Napiš něco o sobě, abychom mohly reagovat na Tvé zprávičky.
Pa nepřihlášená Beruška7

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 26.08.04 08:47

Ahojda holčiny,

Rafuska: vítej mezi námi. Nás tady je povícero, co mají před sebou IUI nebo IVF, tak si navzájem můžeme držet palce.
Doufám,že se ti tu s námi bude líbit a po vašem dlouhém pětiletém snažení IVF konečně přinese uzlíček štěstí do vašeho života.

Ivanka: na IUI jdeme zítra. Přeji Ti, aby bříško přestalo bolet. Mě po minulém IUI bolelo břicho jen ten den co zavedli spermie, druhý den už bylo po bolesti.
V centru jsou všichni tři doktoři, se kterými jsem se už setkala naštěstí příjemní. Když já jsem vždy tak vykulená ze všeho nového. Po minulém IUI mi doktorka řekla, za 14 dnů si udělejte těhotenský test no a já jsem se jí zeptala to jako myslíte 14 kalendářních dnů… Ještě, že mi na to neřekla - ne po 14 pracovních dnech o:). No uvidíme, jak dopadneme.

Loučím se s vámi, v pondělí jsem tu jako na koni.

Lostris

 
Anonymní  26.08.04 09:07

Ahoj holčinky,
mi se tento pracovní týden nějak táhne. Práce je sice hodně, ale já mám strašně pomalý počítač takže ji moc nestihne.
Dnes máme s manžílkem „výročí“ dva měsíce po svatbě:-) Nějak to letí. Jinak jsem 20DC tak čekám jestli se příští neděli dostaví MS nebo ne. Zatím si pořád stojím za svým, že tento měsíc si nekoupím ani jeden test! Jsem opravdu zvědavá jestli praktikování prstíčkové metody + nohy co nejdéle nahoře zabere:-)

Docela mě mrzí, že končí léto, ale zase se těším, že v září se všechny vrátíme z dovolených a bude nás tady v deníčku zase hodně. Třeba Barbucha o sobě už pěkně dlouhou dobu nedala vědět, ale vím, že má s dětma prázdniny.

BERUŠKA 7: Beruško, moc ti přeju ať testování 3.9. je úspěšné a ty nám nahlásíš krásné //.

IVANA: Ivanko i tobě přeji ať to vyjde a je z tebe šťastná těhulka.

RAFUSKA: Vítám tě v deníčku. Beruška 7 už to sice udělala za nás všechny, ale i tak tě zdravím a přeji ti brzké //.

PUSINKA: Tak ty čekáš druhého kluka?! Sice vím jak moc sis přála holčičku, ale jsem si jista, že i tak máš z miminka velkou radost. Tobě i oběma bráškům přeji hodně zdravíčka.

Holčinky mějte se hezky.
Adelinka (nejde se mi přihlásit protože jsem zapomněla heslo a mám změnu mailové adresy:)

 
Anonymní  26.08.04 09:26

Ahoj Olivie,
vítám tě u nás v deníčku. Bohužel neznám odpovědi na tvé otázy, ale napadlo mě, že máme něco společného. Taky mi bude 25 a taky jsem 2 měsíce vdaná:-) Přeji ti ať jsi co nejdřív těhulka a ať je vše v pořádku.
Adelinka

 
Miriamka
Nováček 5 příspěvků 26.08.04 11:06

Ahoj holky,
tak jsem byla včera na tom IUI. Pan doktor mi sdělil, že mám na levé straně narostená 2 vajíčka ve vel. asi 2 cm. Inseminaci provedl, dostala jsem injekci a v pátek jdu na kontrolu.
Bylo by moc bezva, kdyby se to konečně podařilo a navíc kdyby se podařilo spermíkům vkousat do obou vajíček. Vůbec by mi nevadilo, kdybychom měli dvojčátka.
Holky, děkuji za Vaši podporu, moc jste mi pomohly.
 Miriam

 
Anonymní  26.08.04 13:29

Ahoj Marusatka
posılam Vam krasny a slunecny pozdrav z Turecka. Na hotelu majı ınternet tak jsem neodolala. Maru trosku smutny je ten dnesnı denıcek, ale vım o cem mluvıs.
Mame to za sebou ası vsechny.

Prejı vsem pokusum //.
Pa Alex

 
Luci1
Kecalka 241 příspěvků 26.08.04 14:17

Ahoj vsem,
moc jsem se tesila na srazik, ze alespon nektere z vas poznam osobne. Bohuzel mam pristi tyden dovolenou. Sice se na ni moc tesim, ale ze mi utece srazik mne mrzi. No, snad neni posledni :)

Adelinko - vystopovala jsem te na jarnulkach:)). Taky tak chodim nakukovat. Treba se sejdem v letnatkach, coby pravoplatne clenky:). Dodatecne vsechno nej k vyroci. Mas pravdu, hrozne to utika.
Rafuska - jsem rada, ze jsi se pridala, aleston tu bude vetsi rusno.
Alex - diky za pozdrav z dalky. Uzij si slunicka a koupani i za nas.
Ivanko a Miriam - moc vam drzim palce. Snad to vyjde podle vasich predstav a nahlasite //.
Lostris - take drzim palce.

Zitra uz se sem asi nedostanu, tak se s vami pred tydeni dovolenou loucim.
Pa pa Luci

 
Dancul
Ukecaná baba ;) 1512 příspěvků 26.08.04 14:43

ahoj maru a ostatne hrdinky,

nemam co robit a tak citam vsetko co zvladam.

ste silne zenske a obdivujem vas jak to zvladate. ja mam tiez svoju boliestku, ronim krokodilie slzy kade chodim a je mi tazko. ale zvladneme to…

prajem vam skoro 2// a hlavne zive a zdrave miminka

danka od pst

 
binky
Zasloužilá kecalka 880 příspěvků 26.08.04 15:21

Ahoj Marušátka

Jsem teď sice ve 29tt ale taky to není tak dlouho co jsem měla takové trápení.
Loni v květnu jsem vy:,–(ila antikoncepci a hned otěhotněla,do toho jsem se vdala a měla jsem pocit že jsem ta nejštastnější.Pak jsem v 5tt potratila a potom nám nešlo otěhtnět.Byla jsem zoufalá.Každou menstruaci jsem obrečela,na zprávy o těhotenství kamarádek a známých jsem reagovala podrážděně,manžel poslouchal nářky tipu že nikdy nebu mít děti apod.Strašně mě v tomhle období podržel a vlastně až nedávno mi přiznal jak mu to strašně vadilo.Nevím jak ale podařilo se a letos v únoru jsme otěhotněli.Dnes chápu když se nám vyhýbají naši znýmí kterým se nedaří otěhotnět.
Naši znýmí nemohli taky dlouho otěhotnět,pod­stoupili několik inseminací i umělých oplodnění.Skoro se jim rozpodlo manželství.Měli zažádáno o adopci a štěstí se na ně usmálo,už mají doma 3 měsíce 6 měsíčního chlapečka a jsou to šťstní rodiče.
Holčiny nezoufejte,já vím že to ekání je ubíjející,ale pokud se vám nepodaří mít vlastní broučky,naše kojenecké ústavy jsou jich plný a čekají na takové úžasné maminky jako jste vy všechny!!!!!!­!!!!!!!!
Můj manžel je taky adoptovaný,navíc je napůl černoušek a zcela vážně uvažujeme že bychom si nějaké mimčo z ústavu vzali.Rádi bychom dali někomu takovou šanci jako dostal můj manžel.
Přejeme vám všem strašně moc štěstí.
Binky+Eliška29tt+A­leš(můj manžílek)

 
Rafuska
Zasloužilá kecalka 693 příspěvků 26.08.04 19:25

Ahoj Marušátka!
Doufám, že nevadí toto oslovení, mě se strašně moc líbí. Jsem moc ráda, že jste mě vzaly mezi sebe. A moc děkuju za milé přivítání.
Berusko7, jsem moc táda, že jsi také ze Zlína. Bála jsem se, že budete všechny z Prahy, ale to neznamená, že by mi to vadilo. Chtěla jsi vědět víc o mě. Nevím, jestli napíšu všechno, co tě zajímá. Je mi 27 (tedy ještě několik měsíců), moc ráda čtu(zrovna dnes jsem byla v knihovně), pletu(zrovna teď svetýrek pro Marušku, což je pár týdenní dcera kamarádů), chodím na procházky se psem a mazlím se s kočikou. A samozřejmě z manželem. Jsem moc ráda, že ho mám. a také hledám práci, protože jenom se upínat na miminko nejde. To už bych byla dávno na psichyně.
Pokud by jste chtěli vědět víc, zeptejte se, ráda odpovím.
Dnes jsem se strašně naštvala. V MF dnes byl článek jednoho poslenace KDU-CSL, který navrhoval více zdatit bezdětné manžele. Jak si může něco takového dovolit. To je křesťan? Má velké štěstí, že ho nemám po ruce. Copak všechny bezdětné páry jsou špatné a musí za toto mnohdy nechtěné „privilegium“ platit?
Trošku jsem se rozohnila. tak se na mě nezlobte, já jsem jenom obšas trochu citlivá, obzvlášť, když mám MS.
Křeju vám hezké zakončení pracovního týdne.
Rafuska

 
Maru
Závislačka 3427 příspěvků 27.08.04 09:47

Ahojky holčinečky moje,
Hlásíms e na konci týdne. Mám nějaké novinky, ale rozhodla jsem se,ž e je napíšu až do nového deníčku, protože v pátek je nás tu už většinou málo. Tak doufám,že se nebudete zlobit, alespoň se budete těšit na pondělí do práce :-DDDDDDDDD ne nezbláznila jsem se jen mám maličko jak se tak říká ?vyhrabáno? :-DDDDD

Luci užij si prima dovolenou. Neboj srazík určitě není poslední, ještě budeš mít možnost nás poznat.

Lostris, Ivanko, Beruško, Miriam držím držím palečky ať IUI vyjde, přeju moc moc štěstíčka. Holčinky hlaďte bříška a uvidíte, že se tam ty Milouškové zabydlí :-)

Kaitlin super, že jsi vyhlásila srazík. Rozhodnutí jestli přijedu si nechám na příští týden, znáš mě, přece jenom ta větší vzdálenost????. Musím vyhledat spojení???.. Ale mooooooooooooooooc ráda bych vás zase viděla.

Pusinko super zprávička, takže bráška?.. Moc se opatrujte a přeju hodně štěstíčka a pozdravuj Tomíka.

Rafusko vítám tě mezi námi. Mám vždycky hroznou radost, když tu vidím novou tvář, kterou zaujalo moje povídání. Přeji ti a´t se tu dlouho neohřeješ a brzo držíš v náručí svůj uzlíček štěstíčka. A IVF se neboj, dá se to zvládnout v pohodě, můžeme to pak probrat. Stejně by bylo nejlepší kdybys to už ani nepotřebovala :-)
Tak už vím proč ty noviny radši nečtu???. To je síla co ti poslanci dokážou vypustit do světa. No co se dá dělat, alespoň budeme doufam, že to neprojde a neschválí to. Jako by nestačili ty pálky co zaplatíme v centrech?? ale dost rozčilování.

Adelinko jé kde jsou ty časy kdy jsme měli dvouměsíční výročí. Nás čeká v září už 5ti leté?? Manžílek prý pro mě chystá překvapeníčko, tak jsem na to zvědavá, že by se po letech začal snažit hihihhih .-DDD????.
Doufám,ž e jste to pořádně oslavili, nejlépe tušeníčkem :-D

Alex užívej si sluníčka a nepotkala jsi v tom Turecku náhodou Monicku :-DDDD

Dancul přijď mezi nás častěji. Já taky chodím nakukovat k vám, i když moc nepřispívám tak čtu. Přece jenom se nám to lépe zvládá když je nás víc.

Binky hezky jsi to napsala. O adopci jsme s manžílkem už taky mluvili, ale pořád se nevzdáváme naděje na vlastní miminko. Asi ještě nedozrál ten čas na zažádání???.. Ale je dobře že jsi to sem napsala. Přeji celé vaší rodince moc a moc štěstíčka a sluníčka do života.

Holčinky přeji vám pohodový sluníčkový víkendík a v pondělí tu chci vidět samé úsměvy na tvářích.
Mějte se krásně papí Vaše Maru

 
Anonymní  30.08.04 09:05

Nepřihlášená velchi :o)))

Ahojte holky
předem se omlouvám že skoro nereaguju a nedávám o sobě moc znát, ale poslední doba byla pro mě dost náročná jak v práci tak doma.
Ale ted vypadá situace že s etrochu uklidnila,a hlavně, nevím jestli si pamatujete jak to u „nás“ doma vypadalo se snažením ale spíš to u nás nebylo moc žhavé ze strany přítele. Ale mám velký úspěch a radostnou novinku - nejpozději od března ase začneme snažit. Včera jsme si o tom povídali a úplně mi to vzalo dech. No tak na mě myslete ať do toho března ještě vydržím s nervíkama :o)))

Mějte s emoc hezky a opatrujte se

Míša

 
Anonymní  30.08.04 09:22

Ahojka Šári - možná bych se i zůčastnila - ale záleží to na tom, jak dlouho tam budete, dříve než okolo 6 se z práce nedostanu.

Míša - velchi

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 30.08.04 16:14

Kdepak je nový deníček, kampak se nám zatoulal ?? :-)

No nic, kdo si počká, ten se dočká. Nejspíš asi až zítra.

Hezký zbytek dne všem, které si to ještě přečtou.

Lostris

Vložit nový komentář