Snažím se žít dál

PiškotAdamek  Vydáno: 17.09.16

Bolí to strašně moc a zatím moc čas nepomohl. :( Je večer a já zas brečím. Cítím tak strašnou bolest, tak strašně moc mi chybíš. Proč jsme nedostali šanci být spolu, miláčku můj. Jsou to už 4 měsíce, co jsem tě ztratila. Snažím si hrát na hrdinku, ale je to tak těžké přetvařovat se, když chci řvát.

Tetička mi řekla, že to tak mělo být, že mě to mělo posunout dál, že si vzal na sebe naše hříchy a když mi vyložila karty, tak jsem se druhý den cítila dobře, klidněji. Jestli byl tvůj úkol nás s tatínkem víc spojit a abychom zjistili, jak moc nám na sobě záleží, tak tě potěším, jsme si ještě blíž.

Vlastně bez něj, Lucky a babičky bych to nezvládla. Hlavně tvůj tatínek zvládl všechno zařídit. Vyzvedl tvůj rodný list, i když věděl, že už nejsi s námi, zařídil rozloučení, ale hlavně to, že za tebou jel a když jsi odešel, tak to byl on, kdo zvedl telefon a pak mi musel říct tu nejhorší věc.

Moc hezky se o mě staral, ale taky trpěl a kvůli mě se snažil to skrývat. Díky němu jsem zvládla poslední rozloučení, díky nim jsem se nezbláznila, ale byl to hrozný den. Znovu mě praskalo srdce. S tebou umřela část mě a bolest už nikdy nezmizí.

Vím, že na mě z nebe dohlížíš, i na tatínka, ale dala bych cokoliv za to, abys mohl být u mě. Postupem času zjišťuji, že jsme měli udělat pár věcí jinak, ale v nemocnici nám žádné informace nedali a nikdy by mě nenapadlo, že bych nějaké takové informace kdy potřebovala.

Tolik věcí mě teď napadá a udělala bych je jinak. Proč jsem neřekla, ať ti udělají otisk nožičky, abych měla památku? To mě trápí hrozně moc. Máme jen tvoji fotku, na kterou nemám odvahu se kouknout. Asi bych se zbláznila, kdybych tě viděla, jak jsi nádherný.

Proč jsem za tebou nejela, proč mě nenapadlo podepsat reverz… Měli jsme ještě počkat. Bylo to pro nás nejtěžší a nejhorší rozhodnutí v životě. Proč jsme víc nepřemýšleli o písničkách, které jsme ti nechali zahrát, proč to doktoři neudělali jinak a bylo by to jinak, proč se to sakra muselo stát nám? Proč nemůžu ztratit paměť?

Vím, že je to škaredé, ale strašně ráda bych zapomněla na některé řeči. Když mi řekl primář, že jsi byl jak hadrová panenka, jak mi sestra na sále řekla, ať se nebojím, že miminka něco vydrží. Asi jsem tušila, že to nebude dobré, nebo jen ze sobeckých důvodů jsem se ptala, zda budu úplně uspaná.

Zapomenout tu šílenou bolest, když jsem tě měla poprvé v náručí. Poprvé jsem si tě pochovala až v urničce. Znovu mi praskalo srdce. Vyčítám si, že jsem nejela hned ráno do nemocnice, když mě tvůj tatínek nabízel, že mě tam hodí. Třeba by bylo všechno jinak. Co když je to moje vina?

Nemůžu přestat myslet na to, jak jsi mě kopal, jak jsem cítila tvůj první pohyb, jak jsi mi rád tlačil na játra, jak jsem tě lechtala. Vím, že bys nechtěl, abych se tak trápila, ale nejde to.

Tak strašně moc mi chybíš, moc tě miluju, lásko naše, a nikdy na tebe nezapomenu. Už na vždy budeš v mém srdci, ráda bych se už rozhodla, kde bude tvé „místečko“. U babičky nemůžeš být napořád, ale jak se mám rozhodnout? Mám strach, abych toho pak nelitovala.

Tolik otázek a žádné odpovědi. Jediné, co vím, je, že na tebe s tatínkem nikdy nezapomeneme. Navždy jsi náš piškůtek. Moc tě milujeme. Dohlížej na nás, andílku náš.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Lychee13
Ukecaná baba ;) 2354 příspěvků 17.09.16 00:49

:hug: Je mi to moc líto…

 
MilijonDolarBejby
Echt Kelišová 8376 příspěvků 17.09.16 01:27

Velmi dojemné a láskyplné. Mrzí me to :hug: Upřímnou soustrast a hodně sil :andel:

 
Sára 1
Kelišová 5629 příspěvků 17.09.16 01:58

Srdce se mi svírá. Hodně sil. :hug: :hug: :hug:

 
pupetka
Kecalka 267 příspěvků 17.09.16 02:12

Drz se, je mi to moc lito

 
Frnda
Ukecaná baba ;) 1950 příspěvků 17.09.16 07:30
:hug: :hug: :hug:
 
Ketty655
Zasloužilá kecalka 609 příspěvků 14 inzerátů 17.09.16 08:53

:,( :,( :,( je mi strasne moc lito co se vam stalo, nebojte, vas andilek je tam v nebimezi dalsima andilkama a bude na vas zezhora koukat, vi, jakou bolest citite a vi, ze jednou budete muset jit dal ale nikde nezapomenete. Verim ze takto by si to pral i kdyz ted je to na hory vzdalene. Bojujte a drzte se uz kvuli nemu, protoze on ceka az se jednou budete smat. :hug:

 
kristýnashefcik
Kecalka 471 příspěvků 17.09.16 09:13
:hug: :hug:
 
EmmaAnna
Ukecaná baba ;) 1618 příspěvků 17.09.16 09:57

Je mi to moc líto :,( Upřímnou soustrast :hug: :hug: :hug:

Chci ti jen říct, aby sis dala čas a nepotlačovala emoce - nehrála si na hrdinu. Prožila jsem něco podobného a vím, jak okolí někdy spěchá a tlačí, aby se už z toho člověk dostal a šel „dál“. To ale nepomáhá. Pomohlo mi přiznat sobě i okolí, že potřebuju spoustu času, že budu vyjadřovat emoce, které třeba nebudou příjemné mně ani ostatním…a ještě dlouhý čas. Že potřebuji jejich podporu. A pomohla mi VELKÁ péče o sebe - po tělesné i duševní stránce. :srdce:

 
Adinka_2012
Ukecaná baba ;) 2133 příspěvků 37 inzerátů 17.09.16 10:55

Je mi moc líto, co se stalo. Jen prosím, žádná hra na hrdinku, to je to nejhorší, co můžeš pro sebe udělat. Zůstává to v tobě, máš pocit, že brzy pukneš. Vyřvi se, vybreč se, ať to trvá dlouho, ale emoce musí jít ven, nebo tě rozloží…Zrovna včera se mi stala taková situace, dlouho dobu se ve mně hromadil vztek, bezmocnost, zlost, byla jsem pořád ta silná, co všechno vydrží. Včera to puklo, šla jsem běhat, v tom největším kopci, kdy jsem fakt makala a už jsem nemohla se to stalo. Začala jsem brečet, křičet, modlit se, ať už mi někdo pomůže, že nemůžu dál. Stáhlo se mi hrdlo, dýchala jsem jak šílená (kdyby mě někdo potkal, bylo to v lese, tak si bude myslet, že to se mnou za chvíli sekne). Asi po pěti minutách mého výlevu se mi neskutečně ulevilo, byla jsem najednou lehká jak pírko. Já se svou situací nic nenadělám, musím vydržet, prý se to zlepší. Ale tak jednou za 2 měsíce to musí ze mě všechno ven, vyřvu se a pak je to zas na chvíli dobrý…Mysli na sebe, bude to bolet ještě dlouho, ale čas je pomocník. Držím pěsti, ať je lépe :srdce:.

 
Mexie
Závislačka 2678 příspěvků 17.09.16 11:01
:,( :,( :,( :,(
:hug: :hug: :hug:
 
Ice79
Zasloužilá kecalka 624 příspěvků 17.09.16 11:11
***

:,( Je mi to hrozně moc líto. Za dlouhý čas se spolu setkáte. :hug: Přeji hodně sil.

 
Nikbrů
Kecalka 257 příspěvků 17.09.16 12:21

:,( :,( rve mi to srdce :,(. Přeji vam klid v duši :(. Jste velmi statecna! Upřímnou soustrast :,(

 
katka.polka
Ukecaná baba ;) 1420 příspěvků 17.09.16 13:05
:,( :,( :,( :hug:
 
kacaek
Kecalka 122 příspěvků 4 inzeráty 17.09.16 18:58

Je mi to moc líto
:hug: :hug: :hug:

 
witwe
Stálice 68 příspěvků 17.09.16 19:44

Hlavně si nic nevyčítej…, za nic nemůžeš. Zapomenout se nedá, jen s odstupem času ty vzpomínky budou míň bolet.

 
ZNK
Nováček 3 příspěvky 29 inzerátů 17.09.16 20:35

Proti mým problémům je to naprosto menecenna záležitost! Na hrdinkou si nehrajte, brecim furt (z jiných důvodu), ale u tohoto článku brecim a brecim! :,(

 
domajs
Povídálka 29 příspěvků 17.09.16 23:02

@ZNK Zajimalo by mne, co muze byt vic zdrcujici nez ztratit nejblizsiho cloveka, sve dite. U tohoto denicku bych asi nedokazala psat, ze je to menecenne oproti mym problemum. Radeji nereagujte vubec.

 
Barunka.10
Stálice 81 příspěvků 17.09.16 23:05
:hug: :hug: :hug:
 
Lenča74
Závislačka 4489 příspěvků 18.09.16 19:05
:hug: :hug: :hug:
 
emma38
Závislačka 2759 příspěvků 4 inzeráty 19.09.16 08:34

@ZNK jsi normální paní přišla o dítě a ty zlehčuješ tento fakt musíš býti asi hodně sobecká…zakla­datelko je mi moc líto co se stalo, nemám ani rady jak to ustát jen posílám hooodně síly. :hug:

 
lilinka1979
Kecalka 354 příspěvků 19.09.16 13:02
:hug: :hug: :hug: :hug:
 
Jedna babička
Kecalka 339 příspěvků 19.09.16 20:01

Je mi moc líto, že vám ten největší režisér našich života připravil takovouto životní zkoušku. Určitě není dobré hrát si na hrdinku a před okolím dělat, jak jste silná. To vás totiž pomaličku užírá zevnitř a to je skutečně špatné, neboť si svou bolest tímto stylem neodžijete, budete se stále točit v kruhu, obviňovat se, co by bylo kdyby… To je skutečně špatně, zbytečně trestáte sebe, své tělo, svou psychiku. Zkuste všem kolem sebe na rovinu říci, co vás trápí, aby se vám ulevilo a poproste je o spousty času, který potřebujete k odžití své bolesti. Zkuste si něco přečíst o homeopatickém přípravku Ignatia amara 15 CH, který je právě pro takovéto situace dobrým pomocníkem, třeba vyzkoušíte a pomůže tak, jako vždy pomohl nám při životním traumatu. Hodně sil vám přeji.

 
xMicha
Nováček 7 příspěvků 192 inzerátů 19.09.16 23:17

Posílám velké objetí :hug: Je mi to moc líto :,( Hodně sil, držte se!

 
prcekniky
Závislačka 2877 příspěvků 21.09.16 13:27

Moc mě to mrzí :,( Držte se celá rodina, není to určitě lehké pro nikoho. A pro mámu nejvíc. Je mi to opravdu moc líto!

 
Ayisha26
Povídálka 43 příspěvků 21.09.16 23:00

:,( :,( :,( nemám slov…to je mi hrozně moc líto :,(

 
silviapecho
Kecalka 155 příspěvků 23.09.16 21:37

Vzdy, kdyz ctu takovyto denicek, vzpomenu si na na sve syny:(Take jsem nemela odvahu se na ne ani podivat, nenechala jsem si vlastne nic jen jednu fotku z ultrazvuku. Strasne moc to bolelo :,( Nejvic prvni dva roky.. Mrzi mne to porad a i kdyz opravdu ta bolest casem otupi a ustoupi, je mi vzdy smutno kdyz si na to vzpomenu. :,( Bohuzel na tuhle bolest neni zadny jiny lek nez cas…drzte se

 
kackamikuni
Stálice 71 příspěvků 05.10.16 19:35

Rve mi to srdíčko. Myslím na Vás!

 
Dolores17
Povídálka 11 příspěvků 23.10.16 11:06

:srdce: :srdce: :srdce: :hug: :* drž se :srdce:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele