Snažit se, počkat, zůstat nebo odejít?

Sandonoriko  Vydáno: 07.01.13

Pročítám příběhy snažílek i těch, co už se kulatí, a dojímám se. Je to krásné, kolik úsilí se dá z člověka vykřesat, když jde o stvoření nového života. Také přemýšlím, jestli mám křesat znovu.

Jsou to už 4 roky, co jsem zaměnila domovinu za cizinu a stejně dlouhá doba, co jsme s přítelem spolu. Ač oba Češi s podobnými zájmy a jinými společnými věcmi, od začátku bojujeme s faktem, že u něj vazba na rodinu neexistuje a já jsem závislák.

Přes všechny odtrpěné návštěvy mě rodiny, hádky, nedorozumění a mé „vnitřní odchody“ zpátky do Čech, jsme stále spolu a daleko od domova. A v roce 2012 jsme 12 týdnů čekali malého člověka. Přestalo být srdce, následovala revize a za týden po ní druhá (mistr tesař se asi vážně někdy utne). Teď čekám na 3 porevizní MS a přemýšlím, jestli se mám vnitřně rozhodnout být mámou nebo to v sobě přehodnotit na později.

Mám endometriózu a různé jiné chuťovky, těhotenství mi tedy bylo vřele doporučeno. Přítel bere tedy těhotenství jako lék.

Jak ho beru jako já? Jako sázku do loterie. Otěhotním, malý tvoreček se narodí, a co pak? Pojedu sama do Čech, protože přítel dostal zrovna vysněnou práci? Pojedeme spolu a zjistíme, že spolu můžeme být jen v zahraničí, kde se vzájemné nestresujeme naším přístupem k vlastním rodinám? Nebo se mám vrátit sama, začít znovu a třeba oba potkáme někoho, s kým nám bude lépe, a tyhle starosti odpadnou?

Jsem srab nebo sobec? Proč dumám nad jednodušší cestou? Jednodušší cesty nekončí přece vždycky tam, kde chceme. Ale pouštět se do rodičovství, když vím, co nás čeká? Dítěti zkazím život už navždycky.

Když si čtu příběhy snažilek, kulatících se i zkušených maminek, říkám si, jaké mají štěstí… ví, co chtějí, a buď se o to snaží, nebo už toho dosáhly. Nezávidím jim, že se jim povedlo otěhotnět, závidím jim, že ví. Stydím se za to, závist je děsivé rozpoložení myslí. Ale jednou snad přejde.

Buďte zdravé, snažilky, kulatící se i zasloužilé matky, ať je vám dobře a ta 13 na konci letopočtu vám přinese hodně štěstí!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.6 bodů
 Váš příspěvek
 
Lynette
Echt Kelišová 7585 příspěvků 1 inzerát 07.01.13 07:40

Ale pouštět se do rodičovství, když vím, co nás čeká?

Myslím si, že to nevíš. To neví nikdo. Teď se to může jevit vše úplně jinak než jak to nakonec bude. Těhotenství ti bylo vřele doporučeno a mámou být chceš - tady není co řešit. Nečekej a jdi do toho. To, jestli váš vztah půjde do kytek nebo naopak bude lepší a lepší ukáže až čas - miminko ale prostě mít budeš. Jestli váš vztah skončí a ty budeš hledat jinou lásku, tak jí budeš hledat už jako máma. Tohle ti už nikdo nevezme. S přítelem jste spolu už dost dlouho na to abyste se znali a už jste se o dítě snažili. Pochybnosti chápu - ty přijdou vždycky. Nenech se tím ale zviklat. Já si myslela, že vím co chci. Myslela jsem si, že chci miminko a když se zadařilo, tak po vlně euforie se dostavily pochybnosti taky. :mrgreen: Ale pak jsem si řekla: Jsi blbá? Toužíš po tom už tak dlouho, snažíš se o to taky nějaký ten měsíc a teď když to máš tak budeš pochybovat? A zakázala jsem si pochybovat. Koncem týdne začínám 9. měsíc a kdybych to dovolila, tak pochybností mám hromadu - máme dost financí? Jsem zralá na to být mámou? Zvládnu tu zodpovědnost za toho tvorečka? Budu dobrou mámou? A odpověď? Vůbec nevím. Netuším jaké to je. Nedokážu si představit že tady s náma bude miminko, pak malé dítě, pak puberťák a že ten človíček tady bude až do konce mého života. Ale má cenu nad tím přemýšlet? Má cenu se tím stresovat? Nemá! Prostě se budu snažit být dobrým rodičem a učinit své dítě šťastným. A to je to, z čeho vycházím. Jasněže ti tyhle pochyby žádná těhulka nepoví - to není něco čím by se člověk chlubil. Přesto si myslím že 99,9% těhulek pochybnosti má - stejně tak 99,9% maminek. ;)

 
Buzulumab
Kecalka 216 příspěvků 07.01.13 07:58

Jsem zastáncem toho, že dítě potřebuje oba rodiče = stabilitu v nejužší rodině… pokud jsi přesvědčena, že máte příliš odlišný přístup k tomu, kde a jak budete žít, tak bych do toho dítě nemotala… nejde o to, aby byl přítel nejlepší kamarád s rodinou (to je v populaci fakt menšina), ale jde o vás dva, vy byste měli být harmonická jednotka, která se nerozpadne ve 2 letech dítěte… můžeš mít pochyby o lecčems jak psala Lynette, ale nezaměňovala bych to za vážné pochyby v prioritách, životních plánech - to je sakra riziko a osobně bych do takového vztahu dítě nepřivedla

 
Sandonoriko
Zasloužilá kecalka 911 příspěvků 07.01.13 08:53

Dekuju vam, holky, obema! Oba vase pristupy jsou jine a z kazdeho se necha neco vzit…doufam, ze se mi ta moje zamotana hlava brzo rozmota a dojdu k necemu, co bude alespon trochu pripominat pevne rozhodnuti :mrgreen: Moc jste mi pomohly ;)

 
Buzulumab
Kecalka 216 příspěvků 07.01.13 09:21

@Sandonoriko
ono je někdy lepší moc nepřemýšlet :lol: Dala bych na intuici, ať by byla jakákoli… odmysli si tlak doktorů, věku, rodin apod. a svobodně se rozhodni, ono člověk většinou vnitřně ví, ale všelijak si sám lže nebo to zastírá, protože se od něj něco čeká, něco je jakoby logické apod…

 
barca77
Závislačka 3117 příspěvků 07.01.13 09:50

Je to těžké rozhodování, ale já osobně bych doporučila nejdříve si sama srovnat v hlavě, co vlastně chceš a pak až do toho přivedla dítě. Ono s dítětem není nic jednodušší, všechny vztahové věci a rozhodování natolik vážné, jestli žít v ČR nebo mimo, je pak ještě složitější. A pokud by to dopadlo tak, že ty budeš s dítětem v ČR a jeho táta v zahraničí, to ho připravíš o jednu z nejdůležitějších věcí na světě, tátu mu nikdy nikdo nenahradí. Čekat dítě, to je obrovská životní změna, člověk si uvědomuje, co vše se změní a že za chvíli už nebude on sám a jeho partner to nejdůležitější. Ale právě proto je dobré mít srovnaný vztah, vědět, že máte stejnou představu o budoucnosti a že se na všem domluvíte. Já nejvíc teď, když čekáme malého, si uvědomuju, jak důležité je mít vedle sebe manžela, se kterým máme na zásadní věci stejný názor, budoucnost vidíme společně a nemáme mezi sebou žádný problém ani konflikt. Můžeme se tak těšit, co přijde, ne se toho bát.

 
Sany80s
Závislačka 3396 příspěvků 07.01.13 10:30

Ve spoustě věcí se dá udělat kompromis, ale dle mého názoru, v tom kde a jakým způsobem chci žít, lze udělat ten kompromis jen do určité míry. A určitě to není vhodné dělat v tvém případě.
Tvoje oběť za to nestojí, navíc bys možná vychovala dalšího člověka neschopného užších rodinných vztahů.

Je tu i slovo ale.
Nevím, kolik ti je, ale kvalitních partnerů bez nějaké otravné minulosti a s vhodným a přiměřeným věkem je omezený počet.
Tvůj partner má s tebou dost možná neslučitelné představy o životě, i když je jinak vcelku kvalitní partner. Není úplně nejjednodušší odcházet od někoho, koho miluju, kdo není objektivně špatný, odmilovat se, najít někoho jiného a kvalitního v tom už přebraném.

 
pomenkova
Generální žvanilka 24091 příspěvků 07.01.13 11:15

No vim jake je to zacinat v cizine, je to tezke dost, ale ono vsude je neco a vztahy v rodine jsou pak velice pretrhane..uz tim, ze clovek odejde se vsechno zmeni, ale na druhou stranu je to o sile a odhodlani.je dobre, ze si umis priznat, ze nevis, plno lidi tvrdi, ze vi, ale neni to uplna pravda, nikdo nemuze nikdy vedet co se stane v budoucnu at je to v Cr nebo v zahranici…
pokud vahas jestli zustat ci ne, nech si opravdu jeste cas, neni pak dobre s ditetem litat sem a zpet..cas je nejlepsi lek..
Nevim proc mas hadky v rodine o tom si nepsala, ale jak uz sem psala, je jedno kde jsi, hadky jsou a budou kdekoliv.Zkus se pres to prenest vytvor si svuj domov a na hadky kdekoliv zapomen, nejaky cas vydrz tanm kde jsi, najdi si svuj zivot, sve pratele, praci, konicky a uvidis, ze se da hezky zit vsude..Ono se to podda i s rodinou az uvidi, ze je ti fajn a ze jsi natolik silna, ze vydrzis, vim o cem pisu ;) ;) ;)
Treba tvuj pritel to nehroti prave z toho duvodu, ze on vi co chce-az budete na stejne rovine, tak se do ditka pustte, nebo naopak odejdi zpatky a najdi si nekoho kdo ma stejne priority je to o risku-nikdy nevis :nevim:
Kazdopadne dite bych opravdu jeste nechtela…nejdriv pekne vsechno postupne, preji ti hodne stesti :srdce: :srdce: :srdce:

 
Sandonoriko
Zasloužilá kecalka 911 příspěvků 07.01.13 12:03

Vy jste zlaticka ;) Sice v nazoru nejednotni, ale alespon mi pomahate videt vsechny mozny varianty :mrgreen: Je mi 28 let, stejne jako priteli, takze cas jeste relativne je (nejsem moc zastance prvniho tehotenstvi po 35)…jak psala
@Buzulumab, vsichni jsme ovlivnovani rodinou, vekem, doktory..zkusim na vsechny ty ovlivnovaci proudy zapomenout a rozhodnout se podle vlastniho svedomi, vedomi a intuice…VY SE TAK MATE, ZE VITE! :zed: ;)

 
Jolek
Ukecaná baba ;) 1208 příspěvků 07.01.13 13:20

Ahoj!
Nezavidim ti tvoji sitiaci. Tezko radit kdyz do toho clovek doopravdy nevidi. Clovek muze rict jenom to co si mysli ze by ve tvoji situaci udelal. Ja verim, ze mas pochybnosti nevyznas se v sobe. Ja myslim, ze je dulezite jestli veris v pritele a vis ze on je ten pravy. Myslim si ze to zena pozna jestli je dany pritel ten pravy muz pro mne a pro moje budouci zeny. Jestli je to tak, tak bych nevahala a zila s pritelem v cizine a planovala rodinu. Ten zbytek se myslim postupne vyresi sam. Ale jestli si myslis ze tento muz neni pro tebe ten pravy tak bych se vratila domu a hledala svoje stesti jinde. Na kazdou situaci je tolik pohledu talik moznosti. Ja nevim co si pritel mysli, proc chce zustat v cizine a ty ne. Ja jenom vim co bych ja udelala a to je to ze bych za svym manzelem sla treba i nakonec sveta, protoze on je pro mne to nejdulezitejsi na svete. Takze asi tak.
Ma mamka mi vzdycky rikala, ze jak se jedny dvere zamknout otevrou se jine.
Hlavne kezde rozhodnuti, ketre ucinis bude spravne. A vis proc, protoze ses tak rozhodla. Tvoje srdce ti vzdycky napovi co je pro tebe nejlepsi, jenom ho pospuchej.
Doufam, ze jsem te svym psanim neunudila :-)

 
Sandonoriko
Zasloužilá kecalka 911 příspěvků 07.01.13 13:59

@Jolek To je jasny, ze jsi me svym psanim nenudila! Naopak, nahnala jsi prede me znova tu otazku a asi jednu z tech nejzasadnejsich: jestli je to ten pravy. Jsem ted asi moc zasekana a nemuzu to objektivne posoudit..je kolem tolik se rozpadajicich vztahu z silenych duvodu, ze jsem opravdu vdecna za to, jaky pritel je. Ale zase si rikam, mam se spokojit s tim, ze nepije, neni na me zly, neublizuje nikomu (vedome)…jestli jsme par vhodny k tomu, abysme mohli mit rodinu, to asi vazne zjistime az casem…ted je ted, do budoucna nikdo nevidi a trvala perspektivnost a stabilita vztahu se na 100% potvrdit neda…i kdyz se to necha alespon z velke casti predvidat..ach jo, to jsem tam, kde jsem byla :zed:

Příspěvek upraven 07.01.13 v 14:06

 
Liz
Ukecaná baba ;) 1823 příspěvků 07.01.13 14:39

Take jsem zila dlouho v cizine, ale i pres to, ze jsme meli oba dobrou praci a dost penez jsem myslela, ze mi doma bude lip. A je. Kdyz jsem otehotnela, tak jsem vedela, ze rodit uz budu v Cechach. ted mam dve deti a jsem stastna, ze mam rodinu na blizku. Pomuzou mi, pohlidaj, vyslechnou. Vubec si nedovedu predstavit vratit se zpet. Kdyz ti chybi rodina uz ted, priprav se, ze s ditetem ti bude chybet petkrat tolik. Jsem stale v kontaktu s nektery
ma ceskama, co se rozhodly zalozit rodinu tam a maj to o hodne tezsi. Hodne stesti pri rozhodovani.

 
Buzulumab
Kecalka 216 příspěvků 07.01.13 14:48

@Sandonoriko
týý jo, to zní hodně jako vztah z rozumu a takovéto, nemám nač si stěžovat, tak je to asi ono :roll: žádné terno, žádné drama, spousta slušnosti a dospělosti… (slova jako vděk, spokojit se… to jsou učebnicové příklady vnitřní nespokojenosti :roll: )

k „osudovému“ partnerovi na celý život patří spíš spousta emocí, strachu z jeho ztráty, lhostejnost k jiným problémům (včetně země, kde žiju)… prostě je důležitý on a život s ním a pak dlouho dlouho nic… to z tebe moc nedýchá tedy :nevim:

 
Jolek
Ukecaná baba ;) 1208 příspěvků 07.01.13 14:48

@Sandonoriko Rada bych ti pomohla, ale nevim jak. Tezko radit kdyz clovek do toho nevidi. Bohuzel si to musim srovnat sama. Bohuzel zadny z nas nevi co ho ceka, jaka je jeho budoucnost. Ale zase si rikam ze ta nepredvidatelnost je to krasne. Clovek by asi nemel vedet co ho ceka a nemine, protoze by se z toho zblaznil. Nevim jak ty, ci veris na osud. Ja ano ale ne zcela. Neco uz nam je dane, ale mnoho svymi ciny muzeme zmenit.
Jeste bych mozna rekla, ze jestli jsi s pritelem jenom proto ze je hodny, nepije, nemlati te. Tak to neni duvod s nim byt. Duvod aby clovek byl s tim druhym protejskem je laska, je to to kdyz jsme s tim druhym tak statstni ze svych rozhodnuti nelitujeme, protoze on za to stoji. ze vime ze v druhem cloveku mame oporou a on nas za kazde situace podrzi. To je podle mne ten pravy. Ale to je jenom muj subektivni nazor.

 
Jolek
Ukecaná baba ;) 1208 příspěvků 07.01.13 14:56

@Buzulumab ahoj, mozna si myslis ze jsem naivni. Mozan ano, nehadam se. Verim v osudovou lasku. Ze na kazdeho z nas ceka ta druha polovicka. A jak rikas ze k osudovemu partnerovi patri strach z jeho ztráty, lhostejnost k jiným problémům (včetně země, kde žiju)… Tak nesouhlasim. Ale jsem jeste mlada, mozna v budoucnu zmenim nazor.

 
Sandonoriko
Zasloužilá kecalka 911 příspěvků 07.01.13 15:41

Teda holky hezky jste se rozjely :mrgreen: Ale jsem vam za to vazne moc vdecna…stvu sama sebe, ze tady nejsem schopna psat i hezke veci o mem priteli, jsem jen ted asi moc cerstve zklamana a ty jeho pozitivni stranky mi netanou na mysli tak snadno…ale ano, je spolehlivy na 100%, je hrozne moc prakticky a je to chodici selsky rozum a MA ME RAD! Snazim se si vybavovat ty chvile, kdy jsem si rikala JO, TO JE ON: kdyz me stiplna vcela a on se mi vrhnul na nohu, aby mi vysal jed, protoze jsem na to alergicka, kdyz se jako jediny na zastavce shybnul starymu panovi pro listek na tramvaj, co mu upadl, kdyz mluvi o tom, jak ma rad psy a zaroven nam nedovoli si ted nejakeho pordit, protoze by byl ten tvorecek doma porad sam…ted placam, zkuste se u tech mych radek neplacat ani do hlavy ani smichy do kolen :mrgreen: Je to ho hodne pozitivniho, ale stejnou merou pro me bohuzel i negativniho…vazne to neni lehky rozhodovani…ale i to si myslim, ze uz je znamka toho, ze to neni dobry cas na otehotneni…treba je to jen momentalni novorocni debilni rozpolozeni mysli :nevim:

Příspěvek upraven 07.01.13 v 15:44

 
Sandonoriko
Zasloužilá kecalka 911 příspěvků 07.01.13 16:26

@Buzulumab Je vztah z rozumu spatne nebo dobre? Vazne nevim…

 
pomenkova
Generální žvanilka 24091 příspěvků 07.01.13 16:49

Ja si myslim, ze vztah z rozumu funguje nakonec nejlepe ;)
ono jako byt vecne zamilovany ani nejde a prakticky partner je podle me nejlepsi :D :D
Laska je slovo pod kterym si hodne lidi predstavuje uplne neco jineho. Nekdo chce aby partner, anebo manzel rikal porad neco mileho, nekdo chce mit po boku chlapa, ktery vzdycky rozhodne spravne i za neho :D nekdo je dominatni a chce mit chlapa jen pro sebe-myslim pomalu i na zachode :mrgreen: nekdo chce vsechno najednou a to nikdy nefunguje, tolerantnost, respekt a ucta je to nejdulezitejsi, vztah je drina a popravde podle me se nema hned utikat od prvniho problemu, proste zabojovat ;) ;) ;)

 
faldy
Zasloužilá kecalka 594 příspěvků 07.01.13 19:01

Vim jak Ti asi je. I ja byla s pritelem v zahranici, financne nam tam bylo lip, ale necitila jsem se jak doma a zacala jsem touzit po mimcu. Priteli se moc domu nechtelo, ovsem kdyz prisla recese a dite k tomu, take prehodnotil situaci. Byla svatba (pral si ji manzel) a mimco (to jsem si prala ja) a kdyz mela mala 1,5 roku, vratili jsme se vsichni domu. Ono se to hodne tezko resi a planuje, ale kdyz uz se skvrne narodi, pak i ta druha polovicka premysli trochu jinak, vidi jak prckovi chybi babicky a dedova a vubec celkove, zdravotnictvi vetsinou horsi jak v CR a spousta veci na ktere se prijde az kdyz dite je. Ale samozrejme kazdy jsme jiny a proto je lepsi pocitat i s variantou, ze otec ditete nebude chtet odjet s vami domu. Hodne stesti :hug:

 
poto1  07.01.13 23:09

Pokud je ti 28, tak bych se snažila otěhotnět. Zvláště pokud ti to doktoři doporuči a máš endometriozu. Osobně bych se bála, že s tím v budoucnu budu mít problémy a až se konečně rozhoupu, nepůjde to. Je mi 27 let a tak to vidím. Já si hledám nového přítele, protože ten předchozí, se kterým jsem byla plno let, se nemohl rozhoupat k dítěti (samé sliby). Čekat delší dobu jsem už nezvládla. Přeji ti ať se dobře rozhodneš a ničeho nelituješ. :kytka:

 
Buzulumab
Kecalka 216 příspěvků 08.01.13 08:05

Filozofie k vztahům z rozumu, nemyslím konkrétně nic na zakladatelku, jen tak přemítám nad ranní kávou :lol:

vztah z rozumu, kde ten plamen hoří na 60-70% a není si defacto nač stěžovat, může být krásný, klidný a harmonický… než do toho vlítne někdo, s kým blafne oheň velikosti atomového hřibu… nevěřím tedy na jeho dlouhodobou stabilitu ani spokojenost

manželství potřebuje teplo rodinného krbu, a to stabilně a dlouho… k tomu musí blafnout pořádně velká polena… velký oheň na začátku to zapálí, pak možná opadne, ale ta polena jsou už zapálena a už stačí jen přikládat… ve vztahu z rozumu mám jen malý plamének, co ta polena jen bezmocně olizuje…toho praskajícího zlatého krbu se tam nedočkám…

proto na vztahy z rozumu nevěřím, a to jich kolem sebe člověk vidím dost a dost… buď se ti lidé časem běží ohřát k jinému krbu (nestabilita) nebo si vezmou tři svetry a chodí omrzle doma (nespokojenost)…

 
Sandonoriko
Zasloužilá kecalka 911 příspěvků 08.01.13 09:43

@pomenkova Presne tak, nema se utikat od problemu. Budu jeste bojovat a uvidime, jak se to vyvine… ;)
Diky jeste jednou vam vsem za rady :hug:

 
Sandonoriko
Zasloužilá kecalka 911 příspěvků 08.01.13 10:16

@poto1 Preju ti, at najdes cloveka, ktery bude mit z tveho tehotenstvi radost a bude dobrym tatou i partnerem! :hug:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24091 příspěvků 08.01.13 12:52

@Buzulumab No on muze byt i vztah z rozumu kde neni ze zacatku az tolik toho ohne, ale postupne blafe vic a vic a takove vztahy mam na mysli ja, chapu jak to myslis s tim ohnem, ale kolikrat mas pary kde je ohne opravdu hodne od sameho zacatku a stejne jdou za vesti vatrou :mrgreen: :mrgreen:
Jde predevsim o charakter taky mozna o moudrost, ktera roste vekem, ale nebagatelizovala bych to do jednoho pytle ;) ;) ;)

 
Buzulumab
Kecalka 216 příspěvků 08.01.13 13:23

@pomenkova
nechci vůbec poměřovat všechno jedním metrem nebo bagatelizovat… je jasný, že ono těch scénářů může být tisíce a vyjít může každý z nich… ono člověk do těch vztahů nikdy zvenčí nevidí… a asi se i blbě vyjadřuju, ono se všechno kolem vztahů těžko pojmenovává…

tím ohněm jsem nemyslela ani tak nějakou obří a slepou vášeň a sexuální zamilovanost, ale spíše lásku jako pocit hlubokého a intenzivního vnitřního přesvědčení, že on je ten pravej a z toho plynoucí pocit štěstí a spokojenosti… právě ten pocit hlubokého vnitřního přesvědčení totiž podle mě vnáší do vztahu klid, pohodu a stabilitu - a nemusí se to rovnat zamilovanosti…

já třeba osobně když jsem potkala manžela, tak jsem se do něj hned nezamilovala, ale přesto jsem byla za jedno odpoledne naprosto jasně přesvědčená, že si ho vezmu a budeme spolu žít… ten pocit „jistoty“ byl strašně intenzivní a pak roky ještě sílil, zamilovanost šla až mnohem později a pak už jenom taky sílila - a už je to 13 let a nikdy jsme nesplnili žádnou předepsanou křivku z učebnic, žádný pád zamilovanosti nebo dokonce pochyby o smyslu toho vztahu - a na tom ten vztah stojí a leží, že jsme si oba jistí (ale nevím, kde se ten pocit vzal, ale byl tam fakt hned)

 
pomenkova
Generální žvanilka 24091 příspěvků 08.01.13 14:28

@Buzulumab Ano tak sem to mela na mysli-ja moc neuznavam lasky plne vasne, ta vasen hned ustane, ale zustane kazdodenni realita dne ;)
proste ten pocit, ze bes sebe nemuzeme byt ackoliv je tolik prekazek, ten je proste dulezity a nema nic spolecneho s ohnem spis s naplni zivota..jsem 11 let vdana a ten pocit znam take, ale i tak musim rict, ze hodne lidi u prvniho problemu prcha ze vztahu, at jde o neveru, ci o neco co se da jeste napravit. Kazdy sme jiny, ale pokud jde o nejaky problem, melo by se o tom vic s parnerem mluvit, bojovat, uvedomit si, ze muze clovek skocit z blata do louze, ale zarovem se nenutit do vztahu, ktery mi opravdu nic nedava, na to si musi prijit kazdy sam, jak si psala, kazdy jsme jini ;) ;) ;)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček