Špatná zpráva již v mládí...

Elizabetha1  Vydáno: 17.09.03

Ahojte,

tyto stránky sleduji už delší dobu, ale teprve dnes jsem se rozhodla, že přidám své trápení…

Bylo mi 15 let, když jsem šla poprvé k ženskému lékaři.. Vcházela jsem ze svým optimismem do ordinace, protože jsem si myslela, že až na občasné bolesti v podbříšku jsem v úplném pořádku. Netušila jsem, že mi následujících 30 minut změní celý život… … když jsem se odvážila mu říci, že mám bolesti v podbříšku na levé straně, okamžitě mi udělal ultrazvuk… Výraz v tváři doktora se náhle změnil..Chvíli mlčel, a pak mi sdělil, že můj levý vaječník je velký zkoro jak tenisový míček a aby toho nebylo málo, pravý vejcovod je posetý cystami a další problémy…
Abych to shrnula - na 98% nebudu schopná mít dítě, kdybych náhodou na ty 2% uspěla, dítě nedonosím…
Nastalo léčení různýma lékama i bylinkama..Nic nepomohlo a stav po 3 letech je stále stejný..
Děti mám ráda a když je potřeba hlídám je. To je totiž to, co mě drží v naději, že se stane zázrak a já budu mít vlastní miminko…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
misenka
Echt Kelišová 8602 příspěvků 18.09.03 07:49

Ahojky,
je mi to moc líto, ale třeba se ten zázrak opravdu stane a ty jednou budeš mít zdravé krásné miminko. Budu ti držet pěsti aby to vyšlo, jelikož nikdy neříkej nikdy.
míšenka

 
Sarlotka1
Kecalka 260 příspěvků 18.09.03 08:28

Elizabeth, drž se, určitě to zvládneš. Buď silná a nenech se tím zlomit. Držím palečky!

 
Anonymní  18.09.03 10:26

Ahoj! I ja ti moc preji, aby se ten zazrak stal. Verim, ze se ti to podari i pres prognozy lekaru!! Pavlina

 
Anonymní  18.09.03 10:32

Ahoj Elizabethko,
tvůj příběh je smutný, ale musíš věřit, že ten zázrak přijde! Já vím, že se to strašně lehce říká, ale když si občas zabrousíš do „archivu“ emimina, zjistíš, že je tam opravdu pár „těhulek“ (já patřím mezi ně), které doktoři také " úplně odepsali", s tím, že mít děti nikdy nebudou, a nakonec jsou z nich „těhulky“ a nebo maminy:)! Nesmíš to akorát vzdávat-zkus vyzkoušet všechno-od Mudr. Jonáše, bylinky, cvičení Mojžišové až po umělé oplodnění!

MarťulaR-2
Budeme ti držet pěstičky!

 
Anonymní  18.09.03 11:56

Ahoj Liz,
urcite sis musela dodat hodne odvahy, nez jsi nam vsem tohle napsala. Je to tezke znat diagnozu,ktera neni zrovna povzbudiva. Nejdulezitejsi je se s tim nesmirit, vzdycky si rikej, ze to tak zle preci nebude, ver tomu, ze kdyz pujdes za svym cilem, dosahnes cileneho konce a tim je mit mimi. Bude to asi dlouha streka, ale stoji to za to! Ver mi, mam s tim sve zkusenosti, preju si detatko uz hodne hodne let a porad nic, prodelala jsem spousty vysetreni, operaci, sjezdila 1/2 republiky po lecitelich, homeopatikach, nemocnich....­..Prosla jsem metodami i MUDr. Jonase, zatim nic nepomohlo, ani IVF tak jsem se ted znova zas do vseho pustila a od vcerejska cvicim podle pi Mojzisove, blahove jsem si myslela, ze to bude „brnkacka“ opak jse pravdou. Horsi je, ze se ti obrati cely harmonogram, to nesmim, to nesmim, to nesmim.....ale kdyz neco opravdu chces, tak to dokazes. Verim Ti a drzim palecky. Hlavu vzhuru a nevzdavat se… ahoj Lenka

 
Sandrine
Kecalka 166 příspěvků 18.09.03 12:11

Ahoj Liz,
souhlasím s názorem Marťuly - je třeba zkoušet úplně všechno a nevzdávat se - hezky od cvičení až po asistovanou reprodukci. Jako poslední řešení bych pak viděla osvojení - já vím, můžeš teď namítnout, že to není ono, že člověk si neprojde těhotenstvím, ale když by nebylo zbytí, taky je to možnost. Tohle si říkám já - zatím se snažím třetí měsíc, což je směšně málo na jakýkoli soudy, ale už nazačátku jsme si v tom s manželem udělali jasno - my prostě bez dětí nebudeme, i kdyby to mělo znamenat adopci.
Jestli jsem to správně pochopila, je ti teprve osmnáct let. Celý život máš před sebou a jestli máš po svým boku toho správnýho člověka, máš velkou výhodu. O potížích víš poměrně zavčas a máš spoustu času na to, nějak je řešit. Myslím tím, že horší by bylo, zjistit ve třiceti, že to z jakýhokoli důvodu nejde a teprve s tím začít něco dělat.

Přeju ti hodně štěstí a opravdu neházej flintu do žita. Věř a víra tvá tě uzdraví - je v tom hluboká pravda, člověk dokáže fakt téměř všechno, pokud má krytý záda svojí rodinou a věří v lepší zítřky.

pa

Sandrine

 
Elizabetha1
Nováček 3 příspěvky 19.09.03 14:16

Holky, děkuji. Tolik odpovědí jsem vážně nečekala. Potřebovala jsem slyšet povzbuzení do další léčby. Děkuji za rady, tipy a zkušenosti. Fakt moc díky.

 
Gabi2
Stálice 80 příspěvků 22.09.03 09:57

Milá Elisabetho,
negativní prognóza mne provázela mnoho let, ale dnes mám dvě děti (první následovalo po roce výzkumů, druhé se nám „povedlo“ okamžitě a bez asistence odborných pracovišť). Moje diagnóza byla „polycystická ovaria“, absolvovala jsem mnoho vyšetření, dvě malé operace, přijala koktejly mnoha hormonálních preparátů nakonec. Nakonec se ukázalo, že tak dramatická situace, jak mi odborné pracoviště prorokovalo, zase není. Proto držím palečky a nevzdávej to - jsi ještě strašně mladá. (Když bude nejhůř, máme v ČR mnoho pracovišť pro asistovanou reprodukci!)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček