Šťastně nešťastná

Mamculina  Vydáno: 02.06.14

Deníček o životě, ve kterém chybí štěstí, láska. O životě, ve kterém se vše vypařilo jak pára nad hrncem…

Když jsem studovala večerní školu, bláznivě jsem se zamilovala do svého kamaráda. Nechala jsem tehdy pětitiletý vztah, který se stejně udržoval jen na tom, že jsme spolu byli dlouho a byli jsme na sebe zvyklí.

S novým přítelem mi bylo krásně, bylo to něco nového a hlavně něco úplně jiného. Podnikali jsme výlety, letěli jsme k moři a aktivně jezdili na kole. Bylo mi krásně. Jednoho dne si mě požádal o ruku a já řekla ano.

Měsíc po svatbě jsme se pokoušeli o miminko a do druhého měsíce jsem měla pozitivní //. Vše bylo úžasné, já dostudovala, vdala se, otěhotněla jsem, měli jsme kde bydlet a tak jsme nějak neřešili, jak to bude dál.

Těhotenství jsem měla pohodové, ale náš vztah už trochu začal balancovat kvůli tomu, že já byla jako koule a skoro nikam jsme nechodili. Přítel, jak byl zvyklý být stále někde pryč, se začal scházet se svými kamarády a já byla doma. Ne vždy, ale bylo to docela často.

Když se naše prdelka narodila, tak se to změnilo a manžel byl doma a věnoval se nám. Já měla dosti bolestivý průběh porodu a celkové léčení po něm bylo zdlouhavé.

Ale postupem času jsem začala zjišťovat, jak se v hodně věcech neshodneme. Momentální situace je taková, že bydlíme v baráku s jeho rodičemi a babičkou. Je to tříbytový dům, ale stejně, potkávám je denně. A o tom, že se mnou pořád řeší to, jak se starám o malou, mě fakt nebaví. Oni nejsou špatní, ale jsou až moc zvědavý, bylo by mnohem vhodnější je vidět třeba jen 2× do roka. O babičce ani nemluvím, trpí schizofrenií a je tak trochu fanaticky nábožná. My jsme nevěřící a jí se to ani trochu nelíbí. Pořád nám říká, jací jsme hříšníci, že nejsme pokřtění a že půjdeme do pekla. No fakt super.

Malá tohle zatím naštěstí nevnímá, ale až bude větší a porozumí tomu, co říká, tak nevím, co si o ní bude myslet. Manželovi to samozřejmě nevadí, ať si babka kecá, co chce. Rodiče má rád, tak proč bysme tu nebydleli. Vždyť tu bydlíme zadarmo, tak co si stěžuji. :-/

Další věc, která mě trápí, že jsem tu na všechno sama. Na nakupy, vaření, úklid a i na dítě. Manžel s ní byl od porodu jen 2× sám venku, a to jsem si musela jednou zařídit něco na úřadu. Vlastně mě tam šel vyprovodit a potom kroužil kolem budovy. Podruhé jsem byla nemocná, a tak jí vzal ven, protože to s ní bylo už k nevydržení. Dnes je jí 10 měsíců.

V noci k ní vstávám také jen já, vždyť on vstává do práce. Ano, po práci si jí pochová, pomazlí a blbne s ní, ale pak se odvalí k telce, zapne noťas a už se starám zase já. Miluje ji, to né, že ne, ale starat se moc nechce. Dělá, jen když mu řeknu, ať třeba ji nakrmí, přebalí, tak to ano, ale samotného ho to nenapadne. :( Vždy se musím doprošovat.

Hádky tu jsou na denním pořádku a jsou úplně zbytečné. Já jsem spíš taková, že mlčím a nechci se hádat. To on se potom ještě vytočí víc, že nic nehodlám řešit, za 2 hodiny vychladne a je zase jako beránek. Ale ve mně to prostě pořád zůstává.

Jsem nešťastná, ale zároveň šťastná. Mám svoji dceru, kterou miluji nejvíc v celém vesmíru. Je to můj poklad, hrozně moc bych si přála ještě jedno dítko a dát jí sourozence. Jenže co když nám to nebude klapat i nadále? Co pak budu dělat? Jak bych řešila eventuelní odchod? A nechala by mi sociálka 2 děti, když bysme živořili? A jak bych si třeba někoho našla? Kdo chce rozvedenou matku s dítětem, natož se dvěma…

Asi o tom moc přemýšlím, ale život mě naučil, že chce to koukat dopředu, nejen na to, jaká je zrovna situace.

Mám svého muže ráda, ale nemiluji ho. Nnevidím v něm toho chlapa, kterým byl, ten, který vše zařídil a byl aktivní. Teď je to pecivál a s ničím nepomůže, sám si nenamaže ani chleba s máslem. Proč by to dělal, vždyť tu má mě. Já se o něho musím postarat, jsem přeci jeho žena.

A to, že tu chce bydlet snad až do smrti, to si taky musim zvyknout. Vždyť přeci nebudeme vyhazovat zbytečně peníze někomu cizímu do kapsy. Hypotéku nechce. To radši bude 40 let šetřit a pak bude stavět.

Možná to zveličuji, ale žít život, který vás nenaplňuje a spíše ubíjí, je opravdu těžký. Radost máte jen ze svých dětí, i když jich máte někdy už taky dost…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.0 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
Ariadne
Echt Kelišová 8370 příspěvků 02.06.14 07:28

To jsi spíš víc nešťastná než šťastná :think:

Pokud máte takové problémy a společné řešení v nedohlednu, začala bych řešit odchod. Snažila bych se s mužem promluvit, najít kompromis, řešení a pokud ne, naše cesty by se rozešli.

Záleží, jak jsi na tom finančně, co např pomoc od tvé rodiny atd.

BTW: babičce nemůžeš dát malou na hlídání, vození?

BTW2: Možná jsi na něj byla moc hodná a podstrojovala mu a on takhle zlenivěl

 
Anonymní  02.06.14 08:06

No uplne jako bych to psala já, jen nejsem vdaná a naší malá už bude rok :) Je to začarovaný kruh a nevýchodná situace mám stejné myšlenky jako ty ale odejít je těžší než se muže zdát. Držím Ti palce at to dobře dopadne. Ono rozhodnout se jestli zachovat rodinu a být po finanční stránce v pohode, ale žít bez lásky, nebo odejít mít klid a třeba zažít konečně zase lásku ale s tim že finančně to bude horší a malá bude bez táty, je strašně těžký. Bojuju s tim už dlouho, v deníčku jako bys popisovala toho mýho ale ten muj nepřebalí ani když ho o to prosím :twisted:. Tak se drž a at už to dopadne jakkoli tak nás informuj :) :srdce:

 
Anonymní  02.06.14 08:25

Já si myslím, že to moc řešíš. Znám jen málo chlapů co se doma aktivně zapojují a můj manžel jím zrovna není. Máme dvě dcery, za 5 let s nimi byl sám na procházce jenom jednou, než aby si když náhodou nejsme doma ohřál sám jídlo, raději bude o hladu a počká i 4 hodiny než se vrátíme. Co se týká nočního vstávání, světe div se já k oboum dětem také vstávala, manžel jí bohužel nenakojí a nebudu jí přece nechávat řvát, když jde manžel ráno do práce, někdo vás živit musí. Tak jako ty jsi doma zapřažená, on se také v práci neválí. Nějak nechápu na co si vlastně stěžuješ a co čekáš…

 
Mamculina
Kecalka 268 příspěvků 02.06.14 08:26

@Ariadne Je to opravdu těžké, žiji vlastně život, ve kterm mám podle ostatních vše, mám manžela, chodí do práce, bydlíme zadarmo, jezdíme na dovolené, máme zahradu, dítě, psa… podle všech ideál, ale nikdo nevidí k nám do domácnosti, na to jak jsem tu prostě na vše sama, ubíjí mě to, ale co mám dělat, mám odejít a žít z rodičovského příspěvku? a co malá? Co bych jí asi tak koupila, chudák by to nejvíc odskákala ona. :,( Mně je to jedno, já bych byla klidně o chlebu s máslem, aby ona měla vše, ale i tak bych neměla na nájem, na nic. A malá tátu hrozně moc miluje, tak já pořád doufám, že se z toho mého nic neochotného chlapa stane samostatná jednotka. Ale nevím, jak udělat ten správný krok, říct mu, od teď děláš tohle a tohle, jenže když po něm něco chci, je hned oheň na střeše a že já jsem neschopná.. :?

 
Mamculina
Kecalka 268 příspěvků 02.06.14 08:29

Pro anonymní, ono jde o to, jaký byl předtím, vařil, pomáhal, chodil s náma ven, dnes už ani to, prostě je radši doma a na všechno nadává, ono jde hodně o to, jakýho chlapa jsem si vzala a jakýho má mteď doma, pecivála bych si nikdy nevzala. Jestli tobě takovej chlap vyhovuje, tak to klobouk dolů, ale já si tu přijdu jako služka, chůva, kuchařka a vše jiné, neříkám, že chlap má být doma zapřáhlý, ale občas pomoct by mohl.

Příspěvek upraven 02.06.14 v 08:30

 
relay
Kecalka 308 příspěvků 02.06.14 08:35

Ahoj, musím říct, že tvůj deníček mě zaujal, jsme si totiž tááák podobné. Taky bydlim u babičky, která má tendenci kecat nám do života, soukromí žádný..a co já jsem si vyslechla po porodu, co mám a nemám dělat, občas nemám sílu jí odporovat a jen přikyvuju (stejně si to potom udělam podle sebe)
Myslim, že ani našemu vztahu to neprospívá, ještě že máme naši princeznu :)

 
Mamculina
Kecalka 268 příspěvků 02.06.14 08:38

@relay Já taky nesnášim, když nám do toho někdo kecá, my třeba teď v 9 měsíci, když už nám malá krásně začala sedět, tak jsme přesedlali na sporťáka, no na to hned babička, že jí křivíme záda, že dítě má do roka ležet v korbičce, tak teda nevím, máme dost prostornou korbičku. cca 78cm, ale malá se tam už sotva vejde. A vždy když někam vyjíždíme jen kroutí hlavou a říká chudák dítě a pořád si něco brblá… :roll:

 
Genovesa
Extra třída :D 10729 příspěvků 02.06.14 08:55

@Mamculina Víš, někdy to cítím podobně jako ty. Máme velký dům, obr zahradu, pěstuju zeleninu, o domácnost i zahradu se starám taky hlavně já. Můj muž mi sice pomáhá tím, že sem tam uvaří, k dítěti ale nikdy nevstával, protože jsem to po něm nechtěla. Pomáhal mi vyjímečně sem tam o víkendech a sem tam vstane teď, když jsem už hodně unavená, protože jsem ve 35.tt. Chodí domů velmi pozdě, až kolem šesté hodiny, někdy později. Dítěti se pak věnujem tak napůl, stejně tak nějak potřebuje asistenci, bo se doma moc nevyzná :lol:. Hlídat je schopný v pohodě, hlídá ale vyjímečně, protože rádi trávíme čas společně. Uspávám večer jen já, bo jak tam můj vkročí, pro dítě je to povel ke hře. Takhle to zní tak, že muž není žádná výhra, ale podle mě je to ten nejúžasnější chlap na světě. Možná zkus popřemýšlet, jak asi čmyká partner v práci, můj má práci docela psychicky náročnou. Právě proto oceňuju, že se snaží. Možná, až vaše malá ještě trošku povyroste, budou spolu víc, s většíma dětma je víc legrace. A zkus třeba naplánovat nějaké společné výlety, ať se užijete jako rodina.

 
fenny
Závislačka 4631 příspěvků 02.06.14 08:57

Co na to říct? Jaký si to uděláš, takový to máš :nevim: To, že si tvůj chlap sám nenamaže chleba, je čistě tvoje chyba ;) A že si nechce brát hypotéku, když máte kde bydlet, to mi přijde taky normální.

 
Genovesa
Extra třída :D 10729 příspěvků 02.06.14 08:59

Píšeš: „Pro anonymní, ono jde o to, jaký byl předtím, vařil, pomáhal, chodil s náma ven, dnes už ani to, prostě je radši doma a na všechno nadává, ono jde hodně o to, jakýho chlapa jsem si vzala a jakýho má mteď doma, pecivála bych si nikdy nevzala. Jestli tobě takovej chlap vyhovuje, tak to klobouk dolů, ale já si tu přijdu jako služka, chůva, kuchařka a vše jiné, neříkám, že chlap má být doma zapřáhlý, ale občas pomoct by mohl.“

Možná je taky nešťastný, nespokojený, asis dřív taky tolik neprudila, než se malá narodila. A to nemyslím zle. U nás po narození dítěte taky dočasně bylo dusno (rozhodně ne tak dlouho). Je to obrovská změna. Co uvařit na večeři něco dobrého, koupit zákusek, otevřít víno a zkusit to všechno v klidu probrat? A začít se víc věnovat vašemu manželství tak, abyste byli spokojení oba?

 
Mamculina
Kecalka 268 příspěvků 02.06.14 09:02

@Genovesa Tak můj chlap dělá pojišťováka, nic náročného, doma je každý den po 2h, v práci pije kafíčka, sem tam k někomu domu zajede, ale to spíš jen vyjímečně ( zdravotní problémy, zhodnocení domu kvůli pojištění proti vloupání apod. ) Doma mě ale nejvíc štve to, že já kmitám od 5h od rána na nohou, s malou chodím denně ven na 3 hodiny a on s námi nikdy nejde, prostě radši sedí doma u toho počítače a nic nedělá, nepoznávám ho, já vždy chtěla aktivní rodinný život, ale teď se prostě bojím se ho zeptat, jestli s námi půjde, stejně vím, že nepůjde, řekne mi, tak si sedneme na terasu a budeme tam, vždyť je to jedno kde to mimino je, hlavně že je venku, ale to už vidím, jak balí noťas a táhne si ho s sebou… není s ním ani řeč. :,( Já vím, že to vypadá jak úplná banalita, ale já jsem prostě nešťastná. :,(

 
Mamculina
Kecalka 268 příspěvků 02.06.14 09:06

@fenny Já vim, prostě jsem taková byla, když jsem byla těhotná a měla spoustu času, ale teď i on sám vidí, že si doma sednu, jen když dítě spí a i tak mi pořád říká udělej tuto, udělej tamto, jaktože nemám kafe když už jsem doma půl hodiny a tak. :roll: Prostě takový dřív nebyl..

 
Mamculina
Kecalka 268 příspěvků 02.06.14 09:09

@fenny A s tím barákem, mě by to tu taky nevadilo, kdyby nám babička pořád neříkala, že máme dítě ďábla a že všichni jednou pujdeme do pekla. 8o :roll: Že jsme hříšníci a tak.. navíc nás s tím bytem nenechá nic udělat, vše musíme mít zařízený tak jak to tam má, protože je to její byt. takže si nemůžem vymalovat, dát nové dlaždice, podlahy nic..

 
fenny
Závislačka 4631 příspěvků 02.06.14 09:22

@Mamculina A ví to, že jsi nešťastná? Nejdůležitější je komunikace… S 10m prckem už lze dělat skoro všechno (taky mám jednoho doma), jezdit po výletech a tak. Každopádně bych se nejdřív pokusila zapracovat na vztahu (a to musí chtít oba, sama s tím nic nenaděláš, i kdyby ses na hlavu stavěla), a pokud se to nezlepší, tak určitě nee druhé miminko! S babičkou bohužel nic nenaděláte, buď se přes to přeneseš (manžel má pravdu - ať si babka kecá, co chce) a nebo fakt budete muset popřemýšlet nad jiným bydlením… ale jak říkám, v tomto manžela chápu, já osobně bych do hypotéky při současné ekonomické situaci nešla a to ani kdybych neměla kde bydlet.

 
Anonymní  02.06.14 09:24

Tak ono asi takhle, je rozdíl mezi tím jak se lidi chovaj když jsou ve fázi takové té zamilovanosti, snaží se zapůsobit na toho druhého v tom nejlepším světle, a druhá věc je jak se chovají po příchodu společného potomka, i u nás to tak bylo, ale postupem času mám doma to co mám - napůl pecivála, který ale zabespečí rodinu a nestěžuju si, jsem za svého manžela ráda, protože on nikdy nevařil, pomáhal jen když jsem ho požádala, nákup donesl jen když jsem mu řekla a s dětmi nechodil ven protože jdeme prostě společně když je doma a nikdy mě nenapadlo po něm chtít aby v noci vstával k malé. I u tchýně jsme bydleli a světe div se, prosadila jsem si svou výchovu a společný soužití jsem taky ve zdraví přežila. Pokud se ale neumíš ozvat ať už co se týče tchýně tak i manžela, tak se nediv že to máte takové jaké to máte. Nevím na co hned myslet na rozchod jak tady někdo psal, všechno se dá řešit, o všem se dá mluvit. U nás bylo prvních 12 měsíců po narození první dcery kritických, ale zvládli jsme to, oba jsme si ty povinnosti spojený s příchodem dítěte představovali zkrátka jinak. Některý chlapy to mají prostě tak že si i třeba k dětem tu cestu najdou až postupem času když dítě povyroste a tak je to se vším…

 
Janule34
Závislačka 4747 příspěvků 02.06.14 09:52

Hele, možná budu zlá ale to s tím manželem mě asi přijde normální. :-D já mám teda manžela pracovitýho, má dvě zaměstnání. ale já jsem taky na všechno sama a dokonce jsem k tomu ješě chodila do práce a byla mimo domov 10 hod. teď jsem doma, protože očekáváme přírustek do rodiny. Mě to nenormální nepřijde. Já zařizuju i takový věci, že kolikrát mu musím vynadat proč mi takový úkoly dává. ale já to chápu, chce aby jsme se měli dobře a na mě je postarat se o ten domácí krb. a když ho budu peskovat, že přijde domu veme děti a půjde s nima ven, nebo bude k nim v noci vstávat, tak si za chvíli řekne od čeho má mě. a za pár let na tom budeš stejně a ještě ti k tomu přibude zaměstnání. a pak e teprve otáčíš. tak užívej mateřský, a hlavně v klidu.

 
statecna.oslice
Kecalka 377 příspěvků 02.06.14 10:00

Ahoj,
u nás to do roka obou synů bylo podobné. Nepomohl, kluky ven nebral… Je tedy fakt, že práci má hodně fyzicky namáhavou, dělá kolem baráku. Ale i v době, kdy byl odpočatý, nepomohl. V noci nikdy nevstal, ani s klukama ráno, abych si mohla přispat. Od toho roka a půl se to začalo měnit. Teď je jim dva a čtyři, podnikáme spolu výlety, procházky, bere je i sám ven, umí se o ně postarat, se starším jsem teď byla v nemocnici, o mladšího se skvěle postaral, uspal… Dokonce doma i uklidí - sám od sebe… Sám mi řekl, že ti malý prckové moc neberou… Teď, jak jsou kluci větší, tak si ho prostě získali a krom toho ¨ho rozhodně nenechají ležet na gauči :D. I já do toho roka byla dost nervní matka - kojení, neustálý starch o děti, jestli vše dělám správně, teď už spoustu věcí neřeším, náš vztah se o 200% zlepšil… Jinak můj chlap je taky akční, s těma dětma na začátku se zdálo - že z dědkovatěl…
Být tebou, neházím teď flintu do žita, vydrž, třeba se to zlomí, ale pokud ne, tak bych pak uvažovala o rozchodu - hlavně spíše po mateřský, až budeš mít nějaký příjem. A taky by stálo za uvažování domluvit si hlídání a sami někam vyrazit, abyste měli čas na sebe… to dělá opravdu hodně, pokud jste furt s dítětem, tak je to na houby…

 
Cee
Kecalka 113 příspěvků 02.06.14 10:15

Milá zlatá dívenko.
Z života " mladé maminky" po 40 letech ti mohu říci že jaké si to uděláš, takové to máš. čekat, že poznáš pana na bílém koni…empatický, milující, pomáhající… je fakt dost naivní představa. samozřejmě, že tací jsou, ale je jich fakt hdoně malo a jsou už rozebraní:-)
Myslím, že žít s enedá s alkoholikem, workoholikem, chronickým žárlivcem, agresorem, lhářem a sukničkářem.
To že ti nepomáhá…proč ho nezapojíš??? Zapojovat tatínky od I. chvíle. říkáš, že vše co řekneš, udělá…No čekat, že pochopí, že by měl pomoci sám, ta jsi fakt neivní…chlap je takový od přírody…my jsme od krbu a oni jsou lovci mamutu k včeři. říkáš že má malou rád. Chodí do hospody? zahýbá ti?
nplánuj společné výlety, udělej se sexy… bud ženská.
společná bdlení s rodinami nepřinesla nikdy nic dobrého. Ale zase- mužš bydlet jinde abudeš mít schizofrenního souseda a bue to zrovna takové.
Manžel má rozum- má nadhled na situací, kterou nemuže změnit.- at se bába vykecá… :jazyk:

Dle mého odchodem rozbiješ malé domov. Stojí to za to? nebo je lépe dělat kompromisy a smanželem s enaučit komunikovat?
Hodně štěstí
:mavam:

 
Marianna2
Kecalka 215 příspěvků 02.06.14 10:15

Spousta lidí končí dlouhodobé vztahy, navazuje další, aby pak nakonec zjistili, že ten předchozí vztah zase nebyl tak špatný. A že to takzvané zvyknutí si a nuda ve vztahu je to nejmenší, protože teď máš vztah, ze kterého nevíš, jak ven, smutné. On byl takový i předtím, ale ty jsi měla na očích růžové brýle, jak už to u nových, čerstvých vztahů bývá.

 
marhulka13
Kecalka 167 příspěvků 02.06.14 10:25

Hmmm, myslím, že fakt si asi príliš často sama a potom len zbytočne veľy premýšlaš. My už máme teda dve deti, no doteraz musím mojmu povedať, čo má urobiť, nikdy sa sám nechytí, že by vzal deti von a pod. No nerozkazujem mu, pekne milo som mu vždy všetko povedala a vidím, že už sa chytá aj sám. V noci nevstával ani k jednému a sama by som to nechcela, kedze pracuje, tak je samozrejmé, že ja ťahám nočné smeny :)
Ked dobre počítam, bývate 4 generácie pod jednou strechou, to nikdy dobrotu nerobí a ani robiť nebude. S tým sa buď zmieriš alebo odídete.
Inak ak nie si si partnerom istá a vašim vzťahom a ťažko zvládaš sama výchovu dieťaťa, tak prečo chceš druhé??? :roll:

 
juchinka
Zasloužilá kecalka 721 příspěvků 02.06.14 10:36

Osobně bych neviděla vše tak černě. řipadá mi, že prostě už nejste tak zamilovaní jak nazačátku a prožíváš normální vývoj vztahu, ještě k tomu máte malé, tak je plno jiných starostí a nemůžete na kolo atd.. jak jste byli zvyklí na začátku. S tím bydlením je to blbý, ale pokud ti můžu poradit, napiš jim dopis, napiš vše, co ti tam vadí. Kamarádka to měla doma u partnerových rodičů hrozné, vlítli ji tam bez zaklepání, věčně ji říkali jak dělá všechno z dítětem špatně, chodili ji prohlížet bydlení, když nebyl nikdo doma a další hnusárny. Po tom, co jim sepsala dopis, byli staří chvýli uražení, ale vše se spravilo. A jestli tě můžu uklidnit, tak většina chlapů (né všichni) se o mimnka neradi starají a většinou se to spraví, věkem, až třeba kolem 2 let. Věřím, že je toho na tebe dost, ono kolem toho půl roku dítěte je dost blbý období.

 
silvik.sk
Echt Kelišová 9776 příspěvků 02.06.14 10:38

@Cee
:palec:

 
tetaagáta
Kecalka 299 příspěvků 02.06.14 10:43

Máš finanční problémy? Jsi Ty, děťátko nebo manžel vážně nemocný? Někdo blízký Ti umřel? Promiň, ale děje se Ti prd. Působíš jako neuvěřitelně ukňouraná bytost, která si vymýšlí životní potíže. Rozhodně Ti nepřeju, aby Ti život dal po papuli, ale ono to někdy člověka zocelí a přestane prudit s malichernostma…

 
pomenkova
Generální žvanilka 24171 příspěvků 02.06.14 10:47

Neres vse hned rozchodem, to umi kazdy ;)
Podivej jak to bylo kdysi, ty doby zase nejsou tak davno, kdy ta Mama delala vsechno a tata neudelal nic.bylo to tak rozdelene a nikomu se nic nestalo. Pomahat bude az si dupnes, promluvis s nim a ne jen se stavet ke vsemu jako smutna, to je blbost..Promluvit si s nim a nerozebirat, malickosti..Jak vidis je hodne zenskych ktery to zvladaji samy..
Neboj se a res vec hned. Utect od rodiny, ja nevim me to prijde tedy uz az rozmazlenost dneska, rika se v dobrem i ve zlem, kazdy si zrejme mysli, ze to plati jen ve vete v dobrem zustat???Jestlize ma malo narocnou praci, nenucene mu davej najevo jak by mohl tady to ci ono udelat jak on je sikovny atd..Jako pojistovak se tedy asi nenadre, to mas pravdu, ale chlap je proste v techto vecech uplne mimo.Jak jde o dite ci domacnost :nevim: :nevim: Nechci se ho zastavat a tobe radit za kazdou cenu zustavat, ale zkus jeste predtim opravdu hodne premyslet, zkus vas vztah zachranit-preci tady bylo neco co vas dva pritahovalo.Nebo to byla jen zamilovanost, ale i tak se da vsechno krasne napravit..Sama jsi psala, jak jsi ukoncila vztah po 5 ti letech, ted by jsi ukoncila dalsi z nudy, to je blbost, tohle se tak delat neda fat ne…Vztah se musi udrzovat jako kytka ;) ;) ;) ;)Mysli taky na malou ;) ;) Ono se to zmeni k dobremu uvidis ;) ;)

 
hatatýtla
Povídálka 22 příspěvků 02.06.14 11:02
nic tak hroznýho

Ani toho mýho nic nenapadne samo od sebe, musím mu to napřímo říct. Nikdy neodmítne. Když chce, abych navíc asistovala, řeknu co si myslím, totiž že pomoci mně znamená poradit si a nežádat mě za zadkem. Manžela neopečovávám jak dítko, je dospělý, svéprávný, tak pokud není nemocný, může si jídlo připravit sám. Já se sice snažím, aby tu vždy něco bylo, ale když není, on nakoupí i uvaří. A když máme třeba jen chvilku stihnout večeři a já musím řešit potřeby mimina, prostě mu řeknu: prosím namaž, nandej i mně, ohřej, dovař…Sám neudělá nic a přesto že motýli v břiše fakt nemám, nevyměním ho. To ho spíš jednou sama bacim :P. Tuhle krizi si pamatuju z 1. MD, všechno se změní a ženská se cítí zrazená, ale buď to vzdáš, nebo se jen v nové situaci začneš chovat jinak i ty. Proč mu neřekneš? Proč ho obskakuješ? Ptej se sebe. I ty ses určitě změnila, vztah prochází fázemi. Není dobré ulpívat na tom, co bylo. Nauč se zařídit se tak, abys byla šťastná i teď, vynech to, co nesnášíš, přehlížej to, co není světoborně důležité, přijmi fakt, že si musíš ŘÍCT, mysli na sebe, a nevytvářej si představy jak by „to mělo být“.

 
triada
Kelišová 5963 příspěvků 02.06.14 11:23

Jediná rada, kterou ti můžu dát: jaký si to uděláš, takový to máš. Manžela si převychovej. Nastavte si pravidla a práce rozděl. Nenamaže si ani chleba? 8o

U nás koupe jen tatínek. Od té doby, co přijde z práce, já prakticky jen odpočívám :mrgreen: a udělám malýmu večeři. On si s nim hraje, koupe, krmí a i ukládá. ;)

 
Janule34
Závislačka 4747 příspěvků 02.06.14 12:00

Já si myslím, že některý lidi nevědi co jsou to pořádný starosti. tohle mi přijde jako rozmazlenost.
já před třemi roky pohřbívala svoje miminko a od tý doby vše vidim jínak. buďte kurňa rádi, že jste všichni zdravý, manžel vás zaopatří finančně, dokonce jezdíte na dovolenou. a že přijde z práce a chce se plácnout na gauč? Noa co? Já na tom nevidim nic špatnýho. a já budu na mateřský a budu brečet, že tohle musim a tamto musim. až ti ten manžel pak bude utíkat, tak se nediv.

 
jenika1
Závislačka 3037 příspěvků 02.06.14 12:31

Už jsem hodně dlouho vdaná, ale rozvádět jsem se chtěla taky v tomto období, měla jsem dvě děti, na mateřské. Manžel z práce na stavbu, zbytek stejně. Když se mě zeptala sousedka, když jsem šla z dětma ven sama i o víkendu zda nejsme rozvedeni, tak jsem to doma navrhla. Manžel čučel na mě jak na zjevení. Ale já měla pocit, že jsem na vše sama. Toto období přejde, mě pomohl nástup do práce, koníčky a manžel jaksi s těma mimčama neuměl zacházet. Ted se nestačím divit, jak se stará, potřebuje akční děti, jezdit s kočárem ho prostě nebavilo. Počkej s druhým dítětem, zabav se sama, naplánuj výlety a ber, že chlapa prostě samotného nic nenapadne. Dej tomu ještě čas ať nelituješ.

 
juchinka
Zasloužilá kecalka 721 příspěvků 02.06.14 12:40

@tetaagáta Moje slova :palec: Ale nechtěla jsem být já ta ostrá :mrgreen:

 
Bobsh
Závislačka 3671 příspěvků 02.06.14 13:29

No nevím, mě by ani nenapadlo chtít od chlapa aby v noci vstával k malé, děláš to co 90% žen. Je to přeci logické, jsi máma. To, že si nenamaže ani chleba, to už je tvoje chyba, já tedy chlapovi chystám jídlo, ale když se dívám na televizi, nebo se mi nechce, tak řeknu DNES MÁ KUCHAŘKA DOVOLENOU. Stručně a jasně. Jde si to namazat sám. Přeci máš taky pusu a tak řekni co chceš a nerýpej se v tom, život je mnohdy těžší než ho máš teď ty. Neočekávej že chlap bude plánovat, plánuj ty a zapoj ho do toho.

 
balestra
Závislačka 4477 příspěvků 02.06.14 13:37

Nooo… Já jsem vcelku netolerantní člověk a přeji si rovnocenného partnera.
Bydlení- prostě to fungovat nikdy nebude a dle mého je to závažný důvod k zamyšlení a případně odchodu do podnájmu. Ať jde s vámi či vy sami.
Péče o dítě - u nás také nefunguje. Do toho roka jsou ty děti takové pro tatínka nezáživné a pravda, mamánci. U nás se to rapidně zlepšilo, když dcerka začala chodit, hrát si, povídat. A i když má tatínek již praxi, tak nyní znova 7mi měsíčního nepřebalil ani jednou.
Vím, že existují i tatínci, co v noci vstávají, mě to přijde ujetý. Druhý paradox pro mě je, že si chlap sám neudělá ani kafe. Prostě pro mě je ideál střed.

 
Kyselá okurka
Kecalka 245 příspěvků 02.06.14 13:38

Asi o tom moc přemýšlím, ale život mě naučil, že chce to koukat dopředu, nejen na to, jaká je zrovna situace.

No, to mi teda moc nepřijde, promiň… Ty jsi před svatbou a otěhotněním jeho rodinu neznala? Nebo proč jsi nepřemýšlela o tom, jak se s nimi bude žít? Že má babička schizofrenii jsi určitě věděla předem, ne? Jestli jste neměli na jiné bydlení, tak jsi se neměla ještě vdávat a těhotnět. A pokud tam bydlíte zadarmo, tak mi přijde v pořádku, že se v rámci těch domácností tam zapojíš… S tím, že chlap nepomáhá sám od sebe bych se nestresovala, mě přijde normální si říct, když něco potřebuju, samo jim to moc nedochází…kór v péči o dítě, to chlap nemůže moc vědět :roll:. A jestli to tam nemůžeš vydržet, tak se spolu někam odstěhujte, jednoduchá rada… :nevim:.

 
Romka723
Stálice 79 příspěvků 02.06.14 13:50

Děvčata tolik kritiky a zbytečně. Pisatelka si přišla pro radu. Já to vidím tak, že ten Tvůj ze svého neslevil a bez ohledu na Vás si jede dál tu svou zajetou kolej. Občas vybočí, ale pouze jen, když se mu chce a Ty musíš pořád dělat a starat se o vše kolem bez ohledu na své potřeby. Jsi z toho všeho unavená. Já si osobně myslím, že může o víkendu k malé v noci vstát, sám si chleba namazat /hlad ho donutí/ a že chodí do práce, tak jako co? Ty máš práci doma. Za to jsi placená státem. A že by sis nenašla chlapa, když máš dítě? To není pravda!!! Já mám 3děti a taky jsme se našli. Rozděl doma práci samozřejmě s ohledem na pracovní týden a víkend a zapoj ho. Vysvětli mu, že pomoc potřebuješ, že už toho máš dost a že rodiče jste oba dva. Uvidíš co bude dál. Drž se. :hug:

 
Cee
Kecalka 113 příspěvků 02.06.14 14:41

Já myslím, že holky ani já tě vubec nechceme :hug: kritizovat, naopak.
myslím, že je dobře si někde postěžovat a " trochu se ze všecho vykecat" To potřebujem i my, jinak bysme nerouzdali po e- miminu :jazyk:

Ale já ti chtěla nabídnout i druhý pohled na věc/ trochu časově/…
Můžeš bud fnukat nebo něco udělat. Odejít a skončit vztah to je to nejjednoduší někdy i zbabělé dle mého. Zkus vzít věci do svých rukou- udělej pravidla, v koupání se střídejte…zapoj ho, může třebas někdy uvařit/ některé chlapi to baví :palec: /…nech mu takyzkrátka prostor pro to, aby se staral…o domácnost, o dítě, apod.
"Zahraj "totálně nechopnou, nemožnou, která pomoc od chlapa prostě potřebuje, je to její zachránce… Nech mu prostor.
Taky můžeš zajít k odborníkovi, bourat rodinu je to poslední řešení!!!ne první!!! :srdce:

 
angellik23
Ukecaná baba ;) 2210 příspěvků 02.06.14 15:23

U nás to vypadalo podobně. Když se narodila malá, manžel se úplně změnil. Najednou nevěděl kde máme utěrku natož varnou konvici, aby si udělal kafe :lol:. Malou měl rád, ale přebalil jí jen v tom nejnutnějším případě a aby někdy v noci vstal to nehrozilo, a proč taky-stejně by nenakojil :) a já nepotřebovala aby se nás někdo díval. Ven s náma taky nechodil, jen hoodně vyjímečně. Ale zavedla jsem si alespoň to, že jsem jednou týdně chodila cvičit s holkama a malou mu nechala :P. Vše se změnilo, jak malá začala chodit. Najednou klidně o víkendu uvaří, v neděli spolu jezdí vlakem na výlety, chodí spolu nakupovat a krmit kačeny, ráno když je malá brzo vzhůru tak si s ní hraje a já se mám prý vyspat. Jako by najednou objevil, že má dceru. myslím že chlapy prostě ty kočárkový děti nebaví a že i u vás se to změní, kór když byl chlap před tím akční, zase ti začne pomáhat a ty ho budeš milovat jako dřív. Chce to jen překlenout tohle divný období.

 
TerezkaaD
Kecalka 106 příspěvků 02.06.14 15:26

@Cee svatá pravda, nenapsala bych to líp…myslím, že máš doma českou klasiku nic nového :mavam:

 
Mamculina
Kecalka 268 příspěvků 02.06.14 16:23

@tetaagáta Jsme zdraví, ale jde o to, že já si nemohu bez prcka dojít ani ke kadeřnici, protože se mu prostě hlídat nechce, babička nepohlídá vůbec.. Moc jsem si přála jít na vysokou, ale tu mi zamítnul, že prý bych potom nestíhala doma, mně nejde o to, aby tu vytíral, vařil a tak, mně jde o to, aby si s malou hrál a aby se o ní uměl postarat, aby si po sobě uklidil talíř a ustlal postel, ale nic takového on nedělá, kam co položí, tam to bude ležet klidně i měsíc, ja vám teda nevím, jestli tohle máte taky doma a berete to tak, že je to chlap, tak je to ok, ne není mám okolo sebe dost mužských vzorů, kteří se o sebe dokážou postarat, ten můj mi řekl, když jsem byla v porodnici, že tady chudák hladověl, ani si prostě nezašel k rodičům na jídlo a ani do hospody nešel. Prostě je to lenoch a náročnou práci určitě nemá, dělá pojišťováka, tu práci si pořád vychvaluje jaká je to pohoda. Ale doma prostě ne a ne nic dělat, ven chodit taky nechce a když něco navrhnu to je hned milion důvodů proč nejít. Já nejsem ta, která komanduje, já jen prostě chci jít někdy ven, ale ne se potom bát, že když je dva nechám doma samotný, tak že malou ani nenakrmí a nepřebalí… vy to o´prostě nepochopíte, já vim nemám doma tyrana, alkoholika a ani workoholika, tak proč si ztěžovat…

 
Mamculina
Kecalka 268 příspěvků 02.06.14 16:27

@angellik23 Já bych právě taky hrozně ráda moc cvičila, nebo si někam jela na kole, ale prostě nemůžu, když vidím jak je vždycky nadšený, že po něm chci aby hlídal, tak mě přejde veškerá chuť něco podnikat. doufám, že se změní. Ale to se asi nestane..

 
hanka.br.
Extra třída :D 13965 příspěvků 02.06.14 16:28

@Mamculina Tyhle pro tebe důležité životní aktivity - jako je studium, způsob dělení společné práce doma, bydlení a soužití s rodiči a prarodiči je zkrátka nutné si ujasnit ještě před svatbou a otěhotněním. Já nevím, co chceš slyšet za rady. Nevěřím, že se tvůj přítel až tak strašně změnil, prostě jste si spolu jezdili po výletech, ale společně žít jste nevyzkoušeli. Pokoušeli jste se o miminko, ale abyste si ujasnili kde a s kým budete bydlet a jak se společně budete o miminko starat zřejmě taky neproběhlo. Zkrátka jste zanedbali důležitou součást plánování budoucnosti a teď ti nezbyde, než se přizpůsobit a hledat kompromisy.

 
TCHS
Kelišová 7129 příspěvků 02.06.14 16:59

No, já bych takhle žít nechtěla a je mi vás líto, že se muž nezapojuje do domácnosti a do výchovy dítěte v pořádku teda není. Chápu, že odchod není jednoduchý, možná by bylo lepší si o tom nějak promluvit. Až bude dcerka větší a půjde do školky a ty do práce, tak se stejně ve volnu budeš o vše starat sama a pak ta výmluva, že chodí do práce už nebude možná. Druhé dítě každopádně vztah nezachrání. Já mám 17. měsíčního syna a jsem teď v 32. týdnu těhotenství a musím říci, že mi manžel moc pomáhá, chodí do práce, dělá často i víkendy a přesto se snaží každou volnou chvíli se nám věnovat. Momentálně dělá domácnost více méně sám, protože já moc nemůžu. Každý den se snaží přijít s práce včas, aby malého mohl ještě vidět a uložit ho do postele.
Když byl malej miminko měl koliku od rána do večera brečel, tak k němu taky manžel v noci vstával, když už jsem nemohla. Já vím, že je manžel spíše výjimkou, ale aspoň část toho by měl dělat každý chlap, jsme přece na stejné lodi a dítě je společné.
Přeji ti mnoho sil ať to vyřešíš co nejlépe. :hug:

 
Cee
Kecalka 113 příspěvků 02.06.14 17:54

Mamculina, možná bude tedy dobré si o všem otevřeně promluvit a navštívit třebas manželskou poradnu. Oba chcete totéž-nebourat rodinu, ale je třeba stanovit kde končí Tvá péče o něj a kde začíná JEHO péče o tebe. Možná od odborníka by on vzal některé rady více než od tebe / viz jak píšeš, že doma si myslí, že ho komanduješ/.
souhlasím s hanka.br.
tyto typy jsou dost mamánci, zvyklí na servis doma, ale veř že trpělivost růže přináší :kytka: jednoho jsem měla a mám doma, ale dost se přizpůsobil/ a to byl určitě už starší než ten tvuj/ a tak celkově se všechno podalo :palec:
viz jak píšou holky, že s časem se to lepší a muž vnímá dítě více jako parťáka.

 
PinkPanther
Kecalka 137 příspěvků 02.06.14 19:16

@Mamculina Docela Te chápu. Musí to byt opravdu únavné, když si chlap po sobě ani neustele a neudělá kafe, a mimi nepohlídá ani na chvíli.. A navzdory komentářům tady, normální to podle mne není :nevim: můj chlap by beze mne hlady a ve spine rozhodne nezemřel, o dítě se umí postarat, i když je to teprve tříměsíční mimi, o víkendu k němu klidně vstane i přebalí ho, když si chci jít občas zabehat, není problém.. A mám v okolí více takovýchto chlapů.. Poradit není jednoduché, rozchodem bych toto hned neřešila, spíše by si měl Tvůj partner opět začít zvykat na to, ze ustlat si po sobě postel zvládne a v nouzi si připravit jídlo je rovněž v jeho silách :zed: ale to víš, jakmile ženská na sebe jednou nebere vse, těžko se to vrací.. Jak uz tady někde zaznělo, je to asi i Tvá chyba :nevim:
Komentáře typu, ze chlapi se s malým dítětem nezabavi - to je sice hezke, ale ruku na srdce, mnoho zen by si občas také raději užilo jinou cinnost než chrasteni s hračkami a utirani sople..
Doufám, ze to nezní tak, ze mě mateřství nebaví a vse doma děla můj přítel, to rozhodne ne 8) ale dítě ma přece dva rodiče :think:

 
PinkPanther
Kecalka 137 příspěvků 02.06.14 19:17

@TCHS :palec:

 
angellik23
Ukecaná baba ;) 2210 příspěvků 02.06.14 19:34

@Mamculina ja se ho neptala. proste jsem mu to oznamila a sla.kdyz jsem prisla domu tak mala byla stazena v pline ( jak z porodnice) a muzskej hlavu pod polstarem:-).ale to byl jejich boj, musi se o dite umet postarat, co kdyby jsem musela do nemocnice. proste at se tvari jak chce a ty nekam vyraz, akorat ti to prospeje a nebudes vidwt vse tak cerne:-)

 
TCHS
Kelišová 7129 příspěvků 02.06.14 19:40

@PinkPanther ano,mám taky takový názor, vždyť je dítě obou. nejde jen o pomoc s tím prckem, ale o zájem o dítě to musí prostě být a je jedno kolik mu je.

 
starlove
Povídálka 40 příspěvků 02.06.14 20:03

Mně se asi zdá, že tady promluvily české ženy. To je jedno, že mám doma chlapa bábovku, který mi s ničím nepomůže, dřepne k noťasu a tvoje zájmy a potřeby jsou mu u zádele… Dítě nepohlídá, čumí do noťasu, chleba si nenamaže, NATOŽ ABY SI ŠLA STUDOVAT VYSOKOU!!! Milé dámy, je mi Vás líto, měla jsem úžsného otce, který pro rodinu dělal první poslední a stejného jsem si našla i manžela, jasně - měla jsem předtím i nemakačenka vola, cholerika co věčně čuměl do noťasu a komandoval jak mám vařit, ale naštěstí jsem si to uvědomila brzy, vlastně i pozdě, protože do teď platím půjčku, kterou jsem pro něj půjčila! Můj manžel má fyzicky velice náročnou práci, ale doma maká, pomáhá kde může, jezdíme vlakem, na kole na výlety - paráda Dokonce, když jsme bydleli v baráku u jeho babi, která kontrolovala všechny místnosti, tak řekl, že se odstěhujeme a do měsíce jsme bydleli jinde. MÁM na typické české ženy prosbu, nevychovávejte syny podle vzoru, která většina z vás - jak tady čtu - má doma :twisted: NORMÁLNÍ TO NENÍ!!!

 
starlove
Povídálka 40 příspěvků 02.06.14 20:14

Zakladatelko, přeju Ti hodně síly, já jsem v dvougeneračním domku žila rok a kdo nezažil, ten nepochopí, je to na tebe moc silný tlak. A pak ještě přerod manžela musí být pro Tebe šok, jak čtu, měla jsi skvělého akčního chlapa, který se změnil v naprostého neschopného čumiče do noťasu. Chápu Tě, možná máš někdy chuť ten noťas vzít a praštit ho s ním do hlavy. Překvapivě Ti taky poradím počkat - ale ne proto, že to co máš doma je normální, to není, ale proto, že sama poznáš, kdy pohár přeteče a Ty půjdeš, anebo se chlapec změní, jak tady píší ženy lidu a Tobě bych to moc přála. třeba vážně zase jednou spolu sednete na to kolo… Ale určitě si nenech vzít svoje sny a zájmy - na cvičení jdi, ať má výraz v obličeji jakýkoliv a na vysokou se určitě přihlaš a až zvládneš zkoušky, tak mu to řekni jako hotovou věc, ať se třeba pos…

 
starlove
Povídálka 40 příspěvků 02.06.14 20:23

@Janule34 PS: Taky jsem přišla o miminka - ve 21. týdnu, ale nikdy bych se nevzdala svých ideálů a snů - a mezi ně patří mít v manželovi pomoc, oporu a zastání

 
Janule34
Závislačka 4747 příspěvků 02.06.14 20:29

@starlove jenže já ve 38.týdnu, museli jsme dělat pohřeb, s malým se rozloučit. a hodně vecí beru jinak. v manželovi mám velikou oporu, nebýt jeho tak bych to nezvládla. má dvě práce, tak od něj nemůžu chtít aby přišel domu a vařil nebo dělal jiné domácí práce. ale když má čas od času volno, tak jedeme na výlet, uvaří, vynese koš. nebo vysaje. ale to je hodně ojedinělýýý. Asi v každý rodině to prostě funguje jinak. Nechtěla jsem se nikoho dotknout.

 
Gina108
Generální žvanilka 23600 příspěvků 02.06.14 20:46

Jaký si to uděláš, takový to máš, každý svého štěstí strůjcem. Proč mu teda obrazně řečeno ten chleba mažeš? :zed: :zed: :zed:

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček