Štastné a veselé

Chrupka20  Vydáno: 23.12.14

Tento deníček neni o ničem ani a o nikom, ale o NĚM! O člověku, který pro mě znamenal život.

Je to už víc jak půl roku, co jsem 23.5.2014 dostala sms, že se něco děje. Nechtěla jsem věřit. Poté stačil telefon a celý život se mi zhroutil jako domeček z karet. Najednou jsem si nebyla jistá vůbec ničím ani nikým. Najednou jsem tu zůstala sama, obklopená lidmi, kteří mi lhali, podváděli, pomlouvali, nepodporovaliy.

Nemohla a stále nemůžu uvěřit, že jsi pryč. Jen blbé tři týdny před porodem. Tři týdny a vše mohlo být jinak. Ten, kdo nezažil, nepochopí. Slovy nejde vyjádřit, jak moc mi chybíš, jak moc se snažím aspoň na chvíli zapomenout, ale nejde to! Navždy zůstaneš v mojem srdícku. Ve vzpomínkách.

Blíží se Vánoce, tvoje oblíbené období. Miloval jsi zimu, lyže, obžerství a buzeraci ségry. Každoroční návštěva kostela a hození odpustků. Nikdy jsem jim nevěřila, nakonec i to málo stačilo, aby si tě nebe vzalo v rychlosti a bez bolesti. Letos půjdu sama s malou, hodit pár odpustků, ať se máme splněno, ovšem bez Tebe…

Jako by to bylo včera, co jsem s tebou seděla v zahrádce a plánovala vycházky. Každý rok jsi se rád procházel městem a koukal lidem do oken. I přes tvůj postoj, řvaní, zbytečný vztek si uměl milovat a odpouštět. Měla jsem díky tobě lehčí start do života a na to nikdy nezapomenu.

Dnes má vnučka půl rok a je ti strašně podobná. Doufám, že na ní dohlížíš a hlídáš každý její krůček. Stokrát za den si na tebe vzpomenu. Jen myšlenka mi vhání slzy do oči, ale nechci plakat, chci být silná jako ty! Když jsem doma pomáhala mámě čistit akvarko, cítila jsem tvoje ruce na mých, a za to velké dík!

Jsou to první Vánoce bez tebe, ale první s Verunkou a tím se to všechno proplétá a končí u slz. Vzpomínek je moc a za to jsem vděčná. A doufám, že jednou tak moc, jak já miluju tebe, bude mě milovat malá. Teď vím, že jsi na lepším místě se svým otcem, který ti odešel ještě dřív než ty mně. Snažím se žít tak, jak jsi mě naučil a dělám to, k čemu jsi mě vedl celý můj život! I když jsem tě znala pouhých 21 let, děkuji za krásný život plný lásky porozumění a pohlazení v těžkých chvílích. Patří ti velké dík.

Jo abych nezapomněla, štastné a veselé, tati.
Tvá smutná holčička

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.0 bodů
 Váš příspěvek
 
BQ
Ukecaná baba ;) 2425 příspěvků 23.12.14 05:57

Jak moc Tě chápu… Šťastné a veselé.

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 23.12.14 06:20
:hug: :hug: :hug:
 
Plomba
Zasloužilá kecalka 791 příspěvků 23.12.14 08:19

Rozumím naprosto :hug: Loni umřela moje mamka, ani ne 3 týdny po narození mého syna (jejího prvního vnuka). Sestry syn se narodil o 3 měsíce později, krátce před Vánoci. Loňské Vánoce byly první bez mamky, ale první Vánoce s 2 novými členy rodiny. Přesto nám všem přišlo, že chybí ne jeden člen rodiny, ale několik…

Přeji hodně síly :hug: A ať máte i přesto hezké Vánoce

 
verulicek  23.12.14 09:34

Tak se drž holka..akorát už jsi podobný deníček psala v květnu :nevim:

Příspěvek upraven 23.12.14 v 09:34

 
Salorka
Závislačka 3212 příspěvků 7 inzerátů 23.12.14 09:37
:srdce: :hug:
 
zzuzzinda
Kecalka 264 příspěvků 23.12.14 09:52

To je mi líto :-( Taky jsem zažila Vánoce, měsíc po smrti mámy, bráchovi bylo 23, ségře 14 a mě 10 let, spolu s tátou jsme smutně seděli u stromečku a snažili se nebrečet. Je to už spousta let a pořád nám chybí, ale naučili jsme se s tím žít, občas jí píšu dopisy, popisuju jí jejích 6 vnoučat, která doufám vidí zhora, vyprávím jí, co se děje, co zažíváme, co je nového. Každé Vánoce jí posílám pusu z okna. Časem to není tak hrozné, člověk si zvykne. Pořád na toho člověka myslíš, ale už se s pláčem, spíš vpomínáš na to hezké. Vzpomeň si u stromečku na tatínka, povyprávěj, co dělal hezkého, čím jste si udělali radost a on bude pořád s vámi :-)

 
Shari81
Kelišová 5338 příspěvků 23.12.14 10:01
:hug:
 
Chrupka20
Zasloužilá kecalka 739 příspěvků 23.12.14 12:06

@verulicek omlouvam se že jsem se potrebovala vypsat :nevim:… jinak dekuji za podporu…

 
Katulka77
Nováček 2 příspěvky 23.12.14 12:29

Jak moc ti rozumím, maminka zemřela 15.3.2014 a malá se má narodit na její svátek 21.2.2015. Jsou o první Vánoce bez maminky, milované, silné, prostě mojí. Každý den posílám do nebe otázku Proč??? synkovi jsou čtyři roky a vzpomíná na babičku s láskou…ale co já???jak zvládnu péči o další dítko bez rady? Bez dlouhých telefonátů se svojí milovanou??? Je to těžké a letošní Vánoce nejsou rozhodně veselé-předstírané štěstí, nakoupené dárky, ale jeden chybí…Musíme být silné, protože čas nevrátíme. Zůstaly jen vzpomínky a bolest…Drž se. Pokud možno klidné Vánoce a tatínkovi tam nahoru pošlete s dcerkou pozdravení.

 
Gepardice
Zasloužilá kecalka 930 příspěvků 23.12.14 13:41

V říjnu to byly dva roky, co mi umřel táta. Pořád to bolí, ale naučila jsem se s tím žít a mluvit o něm, aniž by mi tekly slzy. Dny kolem Vánoc, jeho narozenin, výročí úmrtí jsou stále smutné a bolavé. Jen den jeho svátku je veselý, protože se mi narodila dcera Verunka, kterou on nestihl poznat :andel:. Snaž se jít dál :hug:

 
Chrupka20
Zasloužilá kecalka 739 příspěvků 23.12.14 15:13

@Gepardice :-) jeee tak to je nahoda mojeVerunka se taky narodila na.jeho svatek. I kdyz uz se klubala o den driv vydrzela potvurka :-)

 
eli86
Stálice 84 příspěvků 23.12.14 19:19
:hug:
 
Rikard
Ukecaná baba ;) 1117 příspěvků 59 inzerátů 23.12.14 23:52

Tak mnoho sily a odvahy a Malicke jen to nejlepší

 
Walerka
Ukecaná baba ;) 1094 příspěvků 24.12.14 00:22

Mně umřela mamka před třemi měsíci, dva dny před její smrtí jsem otěhotněla :(. Hrozně mi chybí :(((

 
mikymedka
Nováček 6 příspěvků 2 inzeráty 29.12.14 16:29

Život dokáže být někdy moc krutý a nevybírá si kdy nás připraví o milovanou bytost. Mě umřela maminka před půl rokem když jsem byla v 7 měsíci druhého těhotenství. Malé jsou teď 3 měsíce… hrozně mi chybí a mrzí mě že neuvidí holky vyrůstat. Snad čas trošku otupí tu ránu. Život je krátkej, tak se radujme ze zdravých dětí a malých všednodenních maličkostí. Vánoce jsou hrozně emotivní období zvlášť pak ty první bez milované osoby… Drž se, vzpomínej na tátu, on tě určitě vidí a má velkou radost z malé Verunky;-) Je to koloběh života s kterým nic nenaděláme…

Vložit nový komentář