Štěstíčko má 1 týden a ňáké drobné :o)

EDINA  Vydáno: 02.10.03

Ahoj holky maminy nebo i ještě těhulky!!!
Chyběly jste mi! Já se k počítači dostanu teď tak hrozně málo, že jsem ráda, když si něco přečtu, natož psát. Ikdyž jsem chtěla psát deníček po měsíci, tak zjišťuju, že teď je nějaký mezipřestupní deníček třeba, abychom si měly kam psát, jak se daří našim mimískům a taky jak jsou na tom stále se kutálející bříškulky.

Doufám, že mi neuniklo žádné nové miminko, jestli ano, tak mi prosím honem napsat!!! Tady je podle mého vědomí aktualizovaný seznam:
Lesina - 31.8. (13.9.)
Marťula1 - 9.9. (24.9.)
KačKač - 19.9.
Helena - 23.9.
Léna - 28.9.
Marťula R- 30.9.
Pískle - 4.11.

Maminky:

Jindřiška - 25.8. - Mateo - 3 500 g / 49 cm
Gabi - 8.9. Karolinka - 3 100 g / 50 cm
Karolínka - 19.9. - Theresa - 2 400 g / 47 cm
MartinaV - 21.9. - Matýsek - 3 640 g / 53 cm
Ed - 21.9. - Daisy - 3 740 g / 54 cm
Renča - 22.9. - Simonka - 3 750 g / 50 cm

Nových maminek musí být více, některé termíny už dost daleko v září, tak se holky ozvěte!!!!

A teď k naší rodince.
Zatím je to všechno pořád jako sen. Sžíváme se a zvykáme si, že už nic není jako dřív - hlavně co se pořádku týče, už ani nevím, jakou barvu má náš koberec v obýváku, ale kdo má čas vysávat ??? :o)
Daisy je zlatíčko, spinká, kadí a sosá, takže tím to nebude, ale najednou je 2× tolik prádla na praní, žehlení apod.

Opravdu jsem až zaskočená tím, jaké je zatím Daisy hodné miminko. Když porovnám s Polinkou, tak jsou povahově jako cukr a sůl, ikdyž podobu jako by to mrně své starší sestřičce z oka vypadlo, jen při narození o půl kila chudší a o něco méně vlásků.
Zatím mám Daisy u nás v posteli, a takto nám to vyhovuje, většinou kojíme v noci co 3 hodiny a už si k tomu ani nesedám, jen se přetočím na bok a většinou u toho usneme obě.
První dvě noci jsem se ale moc nevyspala, protože malá chtěla být na prsu celou noc a tak jsme střídaly z jednoho na druhé a díky bohu se to zlepšilo tím, když mi přišlo mlíčko.

Nějaká rutina u nás zatím neexistuje ani náhodou, snažíme se, aby alespoň Apolenka nechodila moc pozdě spát, ale zatím se nám to nedaří, protože po večerech je u nás největší šrumec, kdy se vaří, přebaluje, kojí a pod. Takže Polinku ukládáme kolem 22.00 hod a sama chodím spát až tak kolem půlnoci a jedné ráno.
Kojím kdy se malé zachce, takže vážně nevím hodinové intervaly a takto nám to vyhovuje. Dnes se myslím budeme převažovat, tak uvidíme, kolik ten náš buřtík od porodu přibral.
Dnes je to deset dnů, co je štěstíčko na světě a připadá mi, jako by tu s náma byla od jakživa! Polinka Daisy sice sem tam klovne pusinku na čelíčko, ale jinak ji nadále celkem ignoruje a neřekla bych, že žárlí ani v nejmenším. Určitě jí to v hlavičce ještě nějak nedošlo, že tohle miminko je u nás už napořád a že také jednou vyroste a budou si spolu moc hrát. Zatím to je pro ni jen nezajímavá pohyblivá panenka, která sem tam zapláče a to si hned Apolenka důležitě dá polštář přes uši, protože jí to vyrušuje :o))))

Co se mě týče, tak já jsem teď ve velmi hormonálním období a rozbrečí mě každá prkotina. Je to ještě horší než v těhotenství a většinou pláču třeba jen proto, že se na mě Daisy podívá těma svýma široce otevřenýma kukadlama a já se zajíkám dojetím.
Také na mě příjdou někdy chmury, jestli zvládnu dvě děti a jestli jim oběma budu moct věnovat dost času a samozřejmě když zrovna kojím a ráda bych obejmula Apolenku a nejde to, tak ten pocit viny mi na náladě nepřidá, ale snad se to vše zlepší po šestinedělí, kdy se hormony dají do pořádku. Řekla bych, že nejplačtivější období přišlo třetí den po porodu - den kdy mi přišlo i mlíčko a to jsem bulela od rána do večera :o)
Myšlenky na porod mi zaručeně zavlaží oči, ale to jsou slzy radosti.
Nelituji že máme Daisy ani v nejmenším. Je to pro nás všechny samozřejmě velká změna, na kterou bude třeba si zvyknout, ale je to lepší den ode dne, kdy jejím potřebám začínáme přivykat.

Jak jsem předpokládala, po bříšku a těhotenství vůbec se mi moc stýská, ale to hlavně proto, že to vše bylo tak báječně krásné !

Jak jste na tom s váhou? Já nakonec přibrala těch 18 kg. Dnes ráno jsem o 10 kg lehčí, takže 8 kg nadváha a je to poznat!! Nic nepasuje, takže budu muset vyrazit na nákup nějakého většího oblečení, než to sádlo nějak setřepu :o)))))))) Ale abych pravdu řekla, ani mi to nějak nevadí, myslela jsem si, že budu mít kvůli nadváze depku a zatím mi to je celkem ukradeno. Samozřejmě nechci takto vypadat i po roce, takže pomalu ale jistě to budu chtít shodit, jen to není priorita č.1.

A teď vám musím ještě napsat, co strašně nemilého se nám o víkendu přihodilo.
V sobotu k nám přišly na návštěvu kamarádky okouknout Daisy a po jejich odchodu mě začalo nepříjemně bolet levé rameno a bolest střílela do ruky. Řekla jsem si, že jsem si asi namohla sval z toho, jak pořád nosím Daisinku a snažila se na to nemyslet, ale k večeru už ta bolest byla dost nepříjemná, tak jsem si vzala prášek proti bolesti, ať se alespoň trošku vyspím.
Celkem to pomohlo, ale ráno ta bolest neustupovala spíš naopak. Stupňovalo se to a teď už mě nebolelo rameno, spíše jen v levé straně hrudníku, jako by u srdce. Při každém hlubším nádechu přišla bolest, jako by mi mělo srdce puknout a já jsem začínala mít strach.......ne­mohla jsem chodit, jak to bolelo, nemohla jsem pořádně dýchat, natož mluvit. Guz zavolal doktora a když mu po telefonu popsal mé příznaky, tak nám bylo řečeno, že k nám posílají záchranku!!!!!!! A já si myslela, že mi řeknou, ať si napustím vanu a udělám horký čaj s citronem!!!
Během deseti minut se přiřítila houkající sanita a pak už šlo vše ráz na ráz. Dali mi aspirin a nějaký sprej pod jazyk, to prý kdyby ta bolest byla od srdce, tak to nějak pomůže zřídnout krev a že musím do nemocnice........
Pro Polinku si přijela tchyně a Guz s Daisy jeli se mnou.
V nemocnici mi brali krev, dělali rentgen a měla jsem na sobě plno různých čidel a drátů a já nevím co. Nikdo nám nechtěl říct, co se se mnou děje, napadalo mě jen to nejhorší.......

Když vyvrátili podezření že je to od srdce, tak přišel šok, že by to mohlo být krevní sraženinou na plících, protože těhulky a šestinedělky jsou k tomu náchylnější… takže mi dali injekci na řídnutí krve a že budu muset zůstat v nemocnici do pondělí, kdy mi udělají další testy a ultrazvuk plic. Byla jsem vystrašená, Guz snad ještě více. Pořád mi to připadlo jako zlý sen. Vždyť ještě den před tím jsem byla OK a radovala se z krásného porodu a teď jsem v nemocnici a nevím, co se se mnou děje......

Ještě že se mnou mohla být Daisy a mohla jsem se o ni nadále starat a kojit. Převezli mě na normální oddělení pro šestinedělky, kde bylo na pokoji šest mamin a novorozeňat a já jsem si připadala jako ptáček chytnutý do klece.
Jedna velmi nepříjemná PA mě přivítala slovy, že kdybych nerodila doma, tak se to nestane, za čež snad bude mít nějaký postih, protože jsem si na její neurvalost stěžovala hned jak to bylo možné.
Tohle nemělo nic do činění s porodem doma a jak konečná diagnoza ukázala vlastně nic do činění s porodem jako takovým, takže její poznámka byla naprosto sprostá a nemístná.

Zkrátím to - krevní sraženina na plících to není a je to nějaká infekce, kterou jsem bohužel pochytila v nevhodnou dobu - 7 dní po porodu. Bolest kterou mi to způsobuje je ale opravdu děsivá a já jednu dobu přemýšlela opravdu nad nejhorším.
Z nemocnice mě pustili v úterý odpoledne, takže jsem tam trávila dvě noci a tři dny a to díky tomu, že nemocnice prostě nemá dost lidí a tak veškeré vyšetření na sebe dávala pěkně dlouho čekat.
Při ultrazvuku plic bylo potřeba mi do žíli píchnout nějakou radioaktivní látku, kvůli které jsem nemohla 12 hodin kojit, takže jsem před tím odstříkala mlíčko a pak jsem se trápila tím, jak malá chce na prso a já jí ho nemůžu dát.
Zkusili jsme jí to dát z kalíšku, ale všude to rozlila a plakala tak strašně, že jsem jí dala láhev. Vyzunkla to bez problémů, ale řekla bych, že teď se jí moc nechce na prso, takže momentálně se bojím, aby se Daisy díky tomu neodstavila.

Zažili jsme příšerné drama a po tom všem krásném to bylo o to horší, že prostě přišel takový zvrat. Ale důležité je, že jsem v pořádku a nebylo to nic vážného. Beru antibiotika a modlím se, ať se brzy vyléčím, abych byla zase funkční, protože mě to pořád bolí a další prášky proti bolesti nechci brát, pokud to nebude opravdu nutné. Navíc příští týden v pondělí jde Guz zase do práce, tak bude třeba, abych byla fit a mohla se o ty mé dvě sluníčka starat a né úpět pokaždé, když se chci nadechnout.

Tak to by byly novinky od naší rodinky. Moc se těším, že mi tu napíšete radostnější zprávy než mám já a také se těším, až popíšete, jak se sžíváte s miminkama a jestli to je takové, jaké jste očekávaly.
Určitě se nezapomeňte chlubit fotkama, já ty vaše pokládky chci vidět!!!!

Opatrujte se
Ed

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
Anonymní  02.10.03 22:59

Ahoj Ed,
tvé dnešní vyprávění mně dost šokovalo, hlavně , že jsi doma. Věřím, že Daisy si zase na kojení brzy zvykne, jedno nakrmení z láhve by to nemělo změnit. Protože jsem lékařka, tak by mě zajímalo, jakou máš infekci a čeho - když ti vystřelovala bolest do levého ramene - máš nějaký zánět na srdci nebo svalů nebo plic? A jaké máš antibiotika - doufám , že ti dali nějaká, se kterýma můžeš kojit ( ani u nás se stím příiš nemažou a jak jsem slyšela o britském zdravotnictví, tak tam už vůbec ne). Přeji ti, aby ses co nejdříve uzdravila, hlavně , že to nebylo nic vážného, jak jsi na začátku popisovala ty příznaky…
Měj se a dej vědět, jak ti je.
Pozdravuj obě holčičky.
Darina (2 holčičky - 3 a 1/4 roku + 6 a 1/2 měsíce)

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 03.10.03 00:50

Ahoj Darino,

ani nevíš jak jsem ráda, že jsi napsala a že mi budeš možná moci poradit ohledně toho, co se vlastně se mnou děje.
Tak po tom UTZ který ukázal, že to sraženiny nejsou mi dali vlastně na vybranou. Buť ta bolest je od zánětu plic nebo namoženého svalu…

Na namožený sval prášky nejsou - pouze na bolest a proti zánětu mi dali právě ty antibiotika. Takže konečná diagnoza vlastně neexistuje, protože přesně co se mnou je nezjistili. Prý jsem měla zvýšený počet bílých krvinek, což nasvědčuje spíše té infekci, tak proto ta antibiotika.

Jmenuje se to TILORYTH (Erythromycin) a prý je v pořádku to brát při kojení, ale moc nadšená tím nejsem.
Kamarádka mi poradila pít actamil, čili „přátelské“ bakterie a Andrya mi zase donesla Echinaceu, na povzbuzení imunity.

V té levé straně mě pořád bolí a ikdyž to není tak strašné jako v neděli a pondělí, kdy jsem v noci ani nemohla spát, protože to bolelo nejméně v sedě, tak se to nějak moc nelepší.
Ležet na levém boku nemůžu vůbec, to pak bolí nejvíce, jako by při každém údery srdce mě to zabolí o něco víc, takže nejpohodlnější je pro mě spát na zádech v polosedu.

Jinak teplotu nemám a když cítím že ano, tak je těžké říct, zda je to od infekce nebo proto, že mám nalitá prsa mlíkem, protože teď potom odstříkávání mám prsa pořád k prasknutí a to prý teplotu může zapříčinit.

Kromě té bolesti se cítím fit.

Doufám, že máš pravdu s tím kojením a pitím z láhve. Také se utěšuju tím, že to bylo jen párkrát a tak snad Daisy nezapomene jak na to !
Zatím to pořád není ono ale lepší se to. Alespoň že vím, že hladem není, protože dnes při vážení měla bez dvou gramů 4 kg, takže roste a kulatí se nám krásně.

Teď bych se tě pro změnu chtěla na něco zeptat ohledně tvých holčiček, protože si pamatuju tvůj komentář - gratulaci a jak jsi psala, že si dcerky začínají spolu hrát. Podle věku na tom budou určitě stejně jako ty mé princezny. Jsou od sebe přesně 2,5 roku.
Zajímalo by mě, kdy jsi postřehla, že se ta starší začíná zajímat o tu mladší a naopak :o)
Polinka malou totálně ignoruje. Když jdeme někam ven, tak se její přítomnosti skoro dožaduje, to přinese její autosedačku a raduje se, že jde „baby“ s náma, ale tím to končí. Ani si jí zatím nechtěla pochovat a to cizí děti, když někdo příjde na návštěvu s miminkem by chtěla chovat pořád :o)

Zatím si netroufnu Daisy nechat o samotě s Polly. Záměrně by jí určitě nikdy neublížila, ale ona je Polinka hrozné střeštidlo a určitě by na ní omylem šlápla a pod.

Taky by mě zajímalo, jak to u vás funguje se spánkem. Ukládáš obě holčičky večer stejně a jsou spolu v pokojíku, nebo máš tu mladší u sebe?

No pro teď dost otázek, ale mám jich více :o) Tak třeba zase příště

Ed

 
Anonymní  03.10.03 05:02

Ed,
uf, to je teda historka… Dávej na sebe pozor, jo?
 Sally

 
Anonymní  03.10.03 07:28

Ahohky Ed,
tedy ty máš hned po porodu zážitky. Hlavně že nemusíš být v nemocnici, přeju ti, ať se to brzy srovná.

Jinak úpně chápu tvoje pocity při péči o 2 děti. Taky jsem o tom přemýšlela, chceme mít s Petrem druhé a rozhodli jsme se, že tomu necháme úplně volný průběh, takže se může stát, že to bude brzy a občas si to nedovedu představit. Ale zvládají to jiný maminky…

Matýsek je zatím taky hodný miminko, v noci se budí po 2-3 hodinách, přes den spí i 4. Akorát mezi 10 - 12 večer nemůže nikdy usnout, co si pamatuju, už v bříšku to byly jeho hodiny :-)) Jo, taky se mi po pupku stýská, Už v porodnici se mi stalo, že jsem si dala ruce na břicho a čekala kopanečky, pak mi došlo, že Matěj leží vedle v postýlce :-))

Já už jsem na svojí starý váze a oblíknu všechno, akorát se mi zvetšily děsivě prsa, takže mám problémy co oblíct nahoru :-( Ale kojení nám zatím moc jde a to je nejdůležitější. Docela i stíhám domáci prace a dokonce vyvařuju :-)) Ale to se změní, protože Petr zatím chodí do práce jen na půl dne a dost pomáhá, příští týden uvidím, jak to půjde. No a taky mám jen jednoho zatím Matýska. Jejda, začal plakat, tak končím.

Zdravím všechny maminky i těhulky a těším se na další přírůstky

MartinaV

 
Anonymní  03.10.03 09:24

Ahoj Ed:-) To je teda pohroma. Ale obrovska uleva, ze to nebyla ta embolie. Ty dny v nemocnici Ti opravdu nezavidim a takovou PA uz vubec ne. Snad dostane alespon napomenuti!
Tak vam Daisinka krasne roste:-) To pribrala dost, za tech par dnu. Je dobre, ze je to hodne miminko, u nas doma to bylo taky tak. Ja vecne problemova a uvztekana, mladsi braska klidas, genius a zdravy jako ripa:-))) To jsou ti druhorozeni.
Actimel je dobrej, ja ho piju pravidelne kazdy den a ted jsem napriklad vubec nechytla Davidovu chripku. Mel hrozny horecky a bylo mu vyslovene na „chcipnuti“. Jsem rada, ze se mi to vyhlo.
Mame nove auticko pro mimi, Volvo 740, je to takovy tank, bezpecny a vyborne vybaveny, i kdyz samozrejme ojety. Zbytecnych 32 tisic na novy jsme totiz nenasli:-))) Ted nam jeste chubi bezpecna autosedacka. Mas nejaky tip?
To je prozatim vse, opatruj se a brzy se uzdrav. Pa pa
Lenelka

 
Anonymní  03.10.03 10:04

Ahoj Ed,chtěla jsi vědět o dalších miminkách…tak tedy mě se narodil syn Petr 31.8.Je moc hezký,ale prvních 14 dní to bylo pro mne moc stresující a bohužel jsem přišla o mlíčko,tak je malej na umělé stravě,dost mě to mrzí!!Ale co můžu dělat?!teď už konečně přibírá a já jsem klidnější.V tě­hotenství jsem přibrala 13 kg a už mám jen kilčo navíc.Měj se moc hezky,malá ať vám hezky roste a ať jste všechny zdravé.Kdyby jsi se chtěla náhodou někdy ozvat… k.simova@post.cz s pozdravem Káťa.Poslala bych fotku,ale nevím jak.

 
Anonymní  03.10.03 11:40

Ahoj, Ed, dlho si vás čítam a od pôrodu na vás všetkých veľmi myslím a teraz toto… držím palce, nech sa ti polepší a máš dosť síl na tie svoje nádherné slniečka!!! Článok o pôrode som dala prečítať aj manželovi, no najprv bol z toho dosť prekvapený, ale páčilo sa mu a odkazuje ti, že „Klobúk dole za taký výkon!!!“ a že on by si netrúfol, aby sme niekedy rodili v obývačke :-))) aj keď mne by sa to veľmi páčilo. Ohľadne toho pichania a vystreľujúcej bolesti - nemôže to byť zápal mliekovodov? Inak fotky sú úžasné a ty si skvelá a pekná mamina, krásne ti vidieť na tvári všetky emócie - radosť, úľava, šťastie, dojatie, budem vám držať palce aj naďalej a ozvi sa keď budeš mať chvíľku čas a hlavne silu. LuciaM

 
Anonymní  03.10.03 11:48

Ahojky Ed!
No Nazdar! Ed šetři se ať jsi v pořádku! To jsou teda jobovky!
No hlavně, že už jsi doma!

U mě zatím nic nového, jen, že po těch všech peripetiích, kdy mi hrozili, že porodím už 6.měsíci, tak ve finále přenáším! Termín jsem měla v neděli a nějak to nevypadá, že by se naší slečně chtělo ven. Zkouším úplně všechno (procházky-včera jsem byla asi 3 hodiny na výstavě, svařák, přestěhovala jsem půlku bytu, sex) prostě všechno a nic.
Jediné, co mě drží trochu v lepší náladě je to, že to takhle nezůstane napořád, že někdy se narodit musí! Ale je to otrava!

Edi drž se!!!! A opatrujte se!
Ahoj Léna 40tt(to je hrozný číslo!)

 
Jindriska
Zasloužilá kecalka 687 příspěvků 03.10.03 12:16

Ahoj Ed!
Tak zase využívám toho, že Matýsek a Sofinka usnuli oba ve stejnou chvíli (to se stává velmi zřídka) a zaskočila jsem se podívat, jestli tu nejsou nějaké zprávy od tebe (stal se ze mě „závislák“, emimino je první stránka, kterou otvírám). My jsme si také trochu zastonali, nejdřív doatala rýmu Sofinka, potom jsem já měla náběh na zánět prsu (teploty mi na náladě nepřidaly a byla jsem - pokud je to možné - ještě brečlavější) a jen jsem se dostala z toho, tak jsem dostala zánět průdušek a nakonec skončila s antibiotiky. Doufám, že se dáš brzo do pořádku, takovéhle události člověka vyděsí. Náš Matýsek je už hotový cestovatel, využíváme toho, že je docela hezky a už jsme byli dvakrát na chalupě v Krkonoších, čerstvý vzduch dělá oběma moc dobře, Matýsek baští snad ještě víc než v ostatní dny a Sofinku ten horský vzdoušek vždycky porazí, takže večer usne poměrně brzo. Jinak k Matýskovi se chová asi stejně jako Polinka k sestřičce, některé dny ho pusinkuje a hladí, jindy ho spíš ignoruje, ale nežárlí a myslím, že už pochopila i to, že tohle mimi tu zůstane natrvalo. Jinak malá začíná dělat pokroky ve španělštině, už používá víc slov, ale někdy je to takový zmatek, že si nejsme jistí, jestli to, co pronesla bylo česky, španělsky nebo nějaký její vlastní tajemný jazyk. Tak to je od nás asi všechno, využiju toho, že obě šelmičky spí a půjdu spát také, Matýsek měl včera „žravou“ a papal v noci každou hodinu a půl, takže mi chvilka spánku udělá moooc dobře. Hlavně se dej brzo do pořádku a ať vám všechno skvěle klape. Ahoj a oběma holčičkám posílám pusu!
Jindra, Sofinka (19m) a Mateo (5 týdnů)

 
Lea
Kecalka 207 příspěvků 03.10.03 13:10

Ahoj Ediku,

teda tomu se ani nechtelo verit, ze se to skutecne stalo. Doufam, ze se to lepsi, at uz se to stalo z jakehokoli duvodu. Dovolim si k tomu pripojit svuj laicky nazor.
Moje mama mela take jenou uplne silenou bolest, kterou si popisovala. Ja v noci bezela pro nitroglycerin, s tim ze ma infarkt a nakonec se z toho vyklubal zanet pohrudnice. Ale myslim, ze u toho mela dost vysoke teploty, a to tys asi nemela.
A nebo me napada jeste jedna vec, nemuze to byt od krcni patere? Vim, ze to muze znit smesne, ale prave tim, jak si v posledni dobe spala ruzne pokroucena kvuli male Daysince a kojeni, tak by to mohl byt duvod. Me od krcni patere chytla jednou takova bolest az jsem se z toho pozvracela. No, treba si z toho neco vyberes.
Tak ti preju, aby se to uz jen a jen zlepsovalo a abys na ty svoje dve slunicka mela dost sily!

Ahoj Lea

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 03.10.03 17:24

Ahoj holky!

Tak jsme se vrátili z města a z registračního úřadu, kde jsme byli vyřídit malé Daisy rodný list. Takže ode dneška už je oficiálně vedena :o))) A co je super, že v místě narození má naši adresu :o))

Taky jsem se rozhodla si koupit nějaké normální kalhoty, protože do mých normoš se nevlezu a pořád chodit v těch teplákových se mi nechce. Já strašně ráda nakupuju oblečení, ale dnes když jsem musela probírat věšáky a hledat 2× tolik velikost kalhot, které normálně nosím, tak mi bylo tak nějak úzko :o)))
Kdybych byla ještě o něco baculatější, tak už asi na sebe nic neseženu…leda tak ve speciálním obchodě pro baculky!! A to si vážně nějak tlustá nepřipadám.....

No ale mám nové rifle a jsou fajn, zase můžu nosit podpatky, takže když k tomu hodím nějaké fajn triko, tak se dá říct, že zase vypadám i elegantně he he.
Za 4 týdny jsme pozváni na svatbu a tam vidím celkem problém, protože za nové rifle klidně ty penízky dám, přece jen je budu nosit často a hlavně do doby, než se vlezu do původního šatstva, ale kupovat nějaký spešl ohoz na svatbu se mi nechce… tak uvidíme jak to dopadne, ledaže by se mi podařilo do té doby ještě něco shodit :o)))

Jak jste na tom s mlíčkem???
Mě se po Apolence strašně nalily prsa mlíčkem a měla jsem je jako kameny a teklo mi z nich proudem pokaždé, když jsem byla nahá…teď to není tak strašné, ale potom odstříkávání v nemocnici a neustálém kojení se mi prsa zbláznily a produkují více než je malá schopná sníst, takže jsem vytáhla odsávačku (od Aventu - doporučuju, je skvělá) a odstříkávám pokaždé, když už se to nedá vydržet…
Včera večer jsme se zase probudily v kaluži mlíka, ikdyž jsem měla v podprdě vložky, ale Daisy to očividně nevadilo, mokrá a ulepená si spokojeně chrupkala dál :o)

JInak to kojení nám jde, ale pořád tam něco skřípe, nevím jestli to je pozicí, nebo tím, že toho mlíka mám hodně, ale Daisy se přisaje a pustí a přisaje a pustí a tak asi 20× než konečně zahryzne a napije se pořádně. Tohle začalo až po příchodu z nemocnice a pevně doufám, že se to spraví. Moc jsem se na kojení těšila a mrzelo by mě, kdybych musela přestat.
Hrozně moc rozumím všem maminkám, které kojit z nějakého důvodu nemohou, ten pocit že mu nemůžu dát mlíčko je nic moc. Když jsem ještě neznala diagnozu mého onemocnění a hrozila mi ta embolie - tím pádem okamžitý přestup Daisy na umělou výživu - tak jsem z toho byla snad více smutná než z toho, že jsem vážně nemocná!!!! Navíc všude po chodbě letáky - prso je nejlepší, mateřské mlíko je nejlepší, kojte kojte kojte … mě přijde přirozené, že maminka chce kojit, a myslím, že každá z nás má před porodem tak nějak jasno, zda to chce zkusit či ne i bez těch všemožných kampaní o výhodnosti kojení. Takže o to to musí být smutnější pro maminu, která prostě ze zdravotních důvodů kojit nemůže a když se na ní někdo začne dívat skrz prsty, protože svému mimi dává láhev, tak by si měl nejdříve uvědomit, že některé mamči prostě nemají na vybranou.

Co děláte s nehtíkama miminek??????
Naše šmudlinka se tak moc škrábala po pusince, že jsem se jí rozhodla ty pidi drápky ostříhat a teda to byl výkon!!! Jestli ještě nemáte, tak si určitě pořidtě takové ty dětské nůžky, které nejsou tak ostré a hlavně mají zakulacené konce, takže není možné miminku při nešikovné manipulaci nikterak ublížit. Je fajn to dělat když miminko zrovna kojíte, nebo když hluboce usne. Ale i tak - stříhání prťavých nehtíčků nepatří mezi mé oblíbené činnosti.

Daisy momentálně spinká, sem tam je slyšet jak si vrzne a pak jak si ukákne :o))) Plenky nestačímě měnit :o)

Jo a máme fota z porodu, ale jsou opravdu VELMI grafické, takže jestli jste se těšily že nějaké budou, tak se omlouvám, ale tohle ukazovat nikomu vážně nebudu :o))) Je to velmi soukromé, záběry jak se „líhne“ hlavička apod. a chtělo by to hodně odvahy to někomu ukázat :o))) Je to senzační památka a na fotku, kde je venku hlavička se nemůžu vynadívat.

Když píšu o fotkách, tak všimly jste si holky, že máme soukromé album na Emiminu ??? Paráda co?? :o) Jmenuje se to Štěstíčka od Ed , tak tam pěkně ty vaše šmudlíky přidat, ať se můžu podívat jasný??

Marti V - takže jestli to dobře chápu, tak ty nebudeš brát žádnou antikoncepci a prostě když se stane, že otěhotníš, tak ti nebude vadit mít dětičky velmi blízko od sebe???? Klobouk dolů :o))

To že už jsi na své původní váze a nosíš své oblečení mi připadá jako sci fi :o) Teda to se máš!!!!!! Já si ještě počkám, jestli se vůbec dočkám :o) Některé trika budu muset vyřadit úplně díky striím, které světu na obdiv ukazovat nechci..

Lenelko - byla jsem se mrknout na to vaše prtě - no je to krása. Jsem strašně šťastná, že jsi těhulka, vážně a moc to s tebou prožívám, tak se opatruj a to své malé bříško taky!!!
Hmmm doporučit autosedačku - my máme Maxi Cosy a jsem spokojená. Jenomže naše auti má dost krátké pásy a tak díky tomu, že ta sedačka je dost prostorná mám problémy jí přidělávat.
Pokud vím, tak Britax je jedna z nejbezpečenějších autosedaček.
Určitě nevybírej očima, oplatí se koupit opravdu bezpečnou autosedačku a taky je fajn třeba v Halfords - tam ti tu sedačku předvedou, jak se přidělává do auta, zda je pro tvé auto vůbec vhodná apod. To vše zadara.

Káťo - mrzí mě to s tvým mlíčkem, jak už jsem psala výše, musí to být moc smutné,když hrozně moc chceš, ale prostě nemůžeš. Netrap se, člověk míní a příroda mění.....bohužel.
Vidím že jsi další štíhlá mamina, jen 1 kg navíc ! Sakra holky já tu z vás budu asi největší buřt!!!!!!! Honem mi některá z vás musí napsat, že je na tom stejně jako já!!!!!!!
Fotku Káťo můžeš přidat tady na Emiminu do alba, ale jestli nevíš jak na to, tak jí klidně pošli mě na mail a já jí tam přidám za tebe.

LucieM - děkuju moc za komentář. Jsem ráda, že se i tvému manžílkovi můj porod líbil :o)
Jestli ta bolest nemůže být od mlékovodů to mě napadlo, ale asi ne, protože nemám žádné bulky, kojení mě nebolí a teplotu taky nemám.....tak kdo ví..... Nejsem o nic moudřejší než když mě vezli do nemocnice :o(

Léno - teda ta vaše Makulka je číslo !!!!!! Já si moc dobře pamatuju, jak jsi psala, že porod možná příjde dříve a já se o tebe bála, protože přece jen donošené mimi je donošené mimi že, ale že budeš přetahovat přes termín, to nečekal asi nikdo :o)))
No co říct, držím pěsti, ať už to brzy příjde, to čekání je prostě o nervy, vím to moc dobře, ikdyž naše Daisy mě potěšila a vykoukla den před termínem.

Já taky zkusila co píšeš, sex, procházky, taky ananas a kari a stejně si myslím, že nepomohlo nic. Prostě pokud nejsi připravena, tak nic nezabere. Jen v ten den, co mi začly kontrakce a já jsem zkusila stimulovat bradavky mi začly kontrakce chodit bolestivěji a častěji, takže ano - když už se něco dělo, tak to určitě zabíralo, ale když jsem byla ještě v „očekávání“ tak mi nanejvýš párkrát ztvrdlo bříško a eto vsjo.

Drž se holka, dlouho už to trvat nebude, ikdyž každý den je jako rok, vážně i ty to budeš mít brzy za sebou a já už se moc těším na fotku té vaší princezny.
Přeju ti co nejhezčí porod!!

Jindro - to je prima, že Sofinka začíná používat španělštinu. Já teď na malou mluvím hodně anglicky, protože se jí rozvazuje jazyk a ta angličtina jí jde prostě líp a pořád si vyčítám, že bych měla více mluvit česky… no uvidíme, na české pohádky se dívá a dělá že tomu rozumí :o)))

Leo - jak se máš?? Já ti nikdy neposlala ten slíbený mailík - to jsem ale co?? Kdyby jsi potřebovala ale jakékoliv informace nebo tel. čísla na ty soukromé PA, tak víš, kde se můžeš obrátit.

Já jdu vařit nějakou dobrotu, takže se tu zatím mějte krásně a pohlaďtě za mě mimísky!!!

Ed

 
Vega
Kecalka 177 příspěvků 03.10.03 18:02

Ahoj Ed, ještě jednou gratulace, musím Ti říct, že situace se už podruhé obrátila. :-))
Zrovna se nalézám pár dní v jiném stavu, tzn.že v létě u nás bude mimi. :)
Koukám, že si předáváme štafetu. :)
Ahoj Vega + 7m Natálka + 3tt

 
Karolinka
Kecalka 111 příspěvků 03.10.03 19:16

Ahoj Ed,
konecne se dostavam po dlouhe dobe k tomu, abych ti poprala a pogratulovala k tve holcicce. Preji ji hodne stesti, zdravi a mnoho duvodu k radosti a smichu. Je to krasne mit doma miminko.
Take jsi dobra, ze si porod tak dobre zvladla. Jsem rada, ze se ti vyplnilo tve prani rodit normalne. Ja jsem rada, ze to dopadlo semnou tak jak to dopadlo, protoze i tak to bylo tezke. Ale ..finaly..we are three…

S pozdravem pro vsechny doma

Karolinka

 
Anonymní  03.10.03 19:27

Ahoj všichni,

jelikož mám zrovna u prsu přisáté malé klíště, tak jenom krátce. 19.9.2003 v 20:52 se nám narodila dcera Klára. Vážila 3200 g a měřila 50 cm. Až budu mít trošku času, tak napíšu zážitky z porodu a tak.
Ed, doufám, že se brzo uzdravíš.
Všem maminkám dodatečně gratuluji a přeji vše nej.

Kačkač a Klára (dnes 14-ti denní)

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 03.10.03 20:24

Vego!!!!!

No páni jáni to je ale nádherná novinka!!! To vám to snažení ani moc netrvalo, co? Neplánovali jste to na prosinec??? :op

Moc a moc ti gratuluju, musí to být pro tebe krásné, vím jak moc jsi si toho druhého broučka přála co nejdříve.

Takže přeju krásné těhotenství a za 9 měsíců krásného zdravého mimíska.

S radostí ti předávám štafetu, ale zpátky ji příští rok nechci :op
Dvě zlatíčka zatím stačí hi hi.

Opatruj se a pusinky pro Natálku i bříško
Ed

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 03.10.03 20:35

Těhulky:

Lesina - 31.8. (13.9.)
Marťula1 - 9.9. (24.9.)
Helena - 23.9.
Léna - 28.9.
Marťula R- 30.9.
Pískle - 4.11.

Maminky:

Jindřiška - 25.8. - Mateo - 3 500 g / 49 cm
Káťa - 31.8. - Petr
Gabi - 8.9. Karolinka - 3 100 g / 50 cm
Karolínka - 19.9. - Theresa - 2 400 g / 47 cm
KačKač - 19.9. - Klárka - 3 200 g / 50 cm
MartinaV - 21.9. - Matýsek - 3 640 g / 53 cm
Ed - 21.9. - Daisy - 3 740 g / 54 cm
Renča - 22.9. - Simonka - 3 750 g / 50 cm

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 03.10.03 20:42

KačKač

moc a moc ti blahopřeji ke Klárce. Ona to stihla přesně v termínu!!!
Takže naposledy co jsi tu psala, že máš nějaké bolesti, tak to bylo ono.
Už se moc těším na tvůj popis porodu, jestli budeš mít čas se o tom rozepsat více, tak to pošli Šárce přímo na Emimino, ať to výjde na hlavní stránce.

Hrozně moc ti gratuluju, určitě nám pošli do alba i nějaké fotečky.

Ed

 
HanaZana
Závislačka 2793 příspěvků 03.10.03 20:54

Téééééda,to jsou mi novinky:o))))))))­)).
Moc Ti gratuluju k miminku v bříšku,to se bude Natálka mít,budou s miminkem skoro jako dvojčátka:o)))))).
Užívej si těhotenství,mějte se všichni hezky a někdy na chatu pááá.
 Hanka

 
Anonymní  03.10.03 23:18

Ahoj Ed,
jak se daří? Omlouvám se, že píšu až teď, chtěla jsem už dopoledne, ale s těma dvěma to fakt nešlo. Už je ti líp? Mě taky nenapadá, co by ti mohlo být, hlavně že máš za sebou všechna vyšetření a vyloučily se ty závažné diagnózy. Myslím si, že namožený sval asi nemáš, to by tě bolelo jinak. Snad ten zánět plic, ale ten taky nebolí - je možné že se k tomu přidal zánět pohrudnice - to bolí, nebo zánět srdečního obalu, ale to by snad poznali na UTZ. Dělali ti rentgen plic, aby zánět potvrdili? Každopádně by snad antibiotika měla zabrat tak druhý až třetí den a zánět někde byl - viz bílé krvinky. Držím palce. Já jsem měla zase zdravotní problémy před porodem (viz tvůj minulý deníček o porodu, nebudu se opakovat) a taky mi nikdo nezjistil co se mnou vlastně bylo. Jen mě kvůli tomu poslali na císaře - stejně si dodnes myslím, že zbytečně.
A kojíš teď nebo ještě odstříkáváš?

A teď k holkám, jsou od sebe přesně 2 a 3/4 roku. Starší se o mladší zajímá od prvního dne - vlastně už od bříška. Hodně jsme si o těhotenství a o tom, jak miminko roste vyprávěly, chodila se mnou na kontroly a na UTZ. Od začátku se kolem miminka motá, pomáhá mi přebalovat, koupat, podává mi věci a tak. Když něco musím udělat, poprosím ji, aby ji pohlídala nebo něco přečetla a jsou obě v pohodě. Ta mladší na ni reaguje tak od 2.měsíce, kdy se na ni začala usmívat a od 3.měsíce se na ni nahlas směje a po pravdě řečeno, na nikoho se nesměje tak moc, jako na sestřičku. Jsem strašně ráda, že mají zatím tak krásný vztah.

Se spánkem to je horší. Do 4.měsíce byla Sofinka úplný anděl, nakojila jsem ji, dala do postýlky pod kolotoč a ona sama usnula, od 2.měsíce do 4.pak spala až do 5-6 do rána. Spí s námi v ložnici. Od 4.měsíce už usíná u kojení a tak jsme museli úplně změnit usínací rutinu: Elinka už spí sama a sama usíná, tak jde spát kolem 20:30, to už tady malá brečí,protože je unavená a až si odbudeme všechny ty „ještě pití, ještě kakao, ještě pusinku apod.“, tak jdu Sofinku „ukojit“ , což někdy trvá 5 min a někdy 45 min, jako dneska. Většinou u toho usnu i já, tak se pak vzbudím na další kojení, dám si jen pyžamo a jdu zase spát. Dáme je do jednoho pokoje, až bude Sofinka sama usínat a spát až do rána, což se u Elinky podařilo kolem 1 roku, tak snad to vyjde i u té mladší. Jsem moc ráda, že Elinka chodí dopoledne do školky a tak mám někdy čas i sama na sebe - to když Sofinka dopoledne půl hodinky až hodinku spí.
Měj se moc hezky a napiš, jak jsi na tom.
 Darina

 
Anonymní  04.10.03 10:29

Ahojky Ed,
s těmi jazyky, jak na malou mluvit… Naši známí jsou taky napůl! :o) Ona je češka a on je maďar a před dětmi na sebe mluví tak, že ona mluví česky a on jí maďarsky odpovídá a když se hádají, tak to je vždycky čóro móro, ale na děti to dobře funguje. Umí dobře oba jazyky. Dokonce jim to posvětila i nějaká hogo fogo úča, která se tím zabývá…
 Léna

 
Anonymní  04.10.03 10:46

Ahoj ED,
napsala jsem ti už včera večer, ale je to úplně nahoře, navazuje to na tvůj příspěvek. Bohužel se nemůžu přihlásit, nějak mi blbne počítač.
Měj se, Darina

 
Anonymní  04.10.03 11:15

Ahoj Kačkač,
tak já se přidávám s gratulací ke Klárce. Vzpomněla jsem si na tebe při porodu, že jsi psala, že ses na něj těšila. Tak jsem zvědavá, jak byla splněna tvoje očekávání. Moje jo, bolelo to a bylo to krásný :-))

Mějte se obě hezky
Martinav a Matěj

 
Anonymní  04.10.03 19:27

Ahoj holky,
Tak se oficiálně hlásím mezi maminky a to uz od 25.9.2003.
Narodila se mi nadherna holcicka Adletka a jsem strasne moc stastna, za to, ze je zdrava a v poradku. Merila 51 cm a vazila 4400 g, takze chapete, ze je to macicek. A na svet se ji vubec nechtelo, museli ji pobidnout. 24.9. mi zacali vyvolavat tabletami porod a 25.9. se ve 14:24 narodila (v papirech mame 14:25 :-), ale ja se podivala na hodiny a tak vim sve).
Ada je naprosto nadherna a tak vam davam moznost se podivat na vlastni oci:
 http://www.sweb.cz/adleta.nerudova

Macicek chce jist, musim utikat.
zatim ahoj Lesina :-)

 
Anonymní  04.10.03 21:27

Ahoj Ed, a všechny holky,
tak já se taky přidávám. v pondělí 29.9. se mi v 18.40 narodil syn Kubík. Míra 54 cm, váha 4,34 kg! Pěknej macík a zároveň hároš:) Ve fotogalerii by měla být i fotka…Je strašně kouzelnej a usměvavej:)..hned po porodu jsem ztratila 11 kg (přibrala jsem 20 kg). Jenže kromě kil, jsem ztratila i spoustu krve, takže věčně někde kolabuju:(snad se to spraví!Napíšu Vám, jakmile budu trošku fit!

zdraví
Marťula R-2

 
Stanasek
Kecalka 431 příspěvků 04.10.03 22:19

Milá Lesino :-)

Moc jsme na tebe s holkama myslely a netrpělivě čekaly na první zprávičku o tom vašem štěstíčku. Takže posíláme velikánskou gratulaci k tak nádherné holčičce,fotky jsou úžasný,máš opravdu krásný miminko :) Tak si princezničku hezky užívej,hlavně ať je zdravá a dělá vám samou radost.
Ahojky Stáňa

 
Anonymní  04.10.03 22:38

Edi, ty mě šokuješ! Tak brzy po porodu a už takové problémy! A tolik nových mimin, a velikých! Já taky nestíham a bud ráda, že si Poli nevšímá Daisy. Michal strašně žárlí a dělá scény. Před porodem jsem měla 68 kg a po porodu tentýž den 64 kg. Takže jsem tam moc nenechala. Ted vážím 62 kg a mám 2 kg navíc. Simča měla 10 den po porodu 3 850 gramů a obvod hlavy 35 cm. Michal z mého mleka nikdy na porodní váhu nešel, až po 1 měsíci jsme přikrmili.A nakonec jsem kojila 2 roky a 8 měsíců. Ale Simča je hodná,spí. Sice jsem v jednom kole, jak většina matek, ale vcelku spokojená. To samé přeji všem maminám a Ed dávej na sebe pozor! Renča

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 05.10.03 00:21

Těhulky:

Marťula1 - 9.9. (24.9.)
Helena - 23.9.
Léna - 28.9.
Pískle - 4.11.

Maminky:

Jindřiška - 25.8. - Mateo - 3 500 g / 49 cm
Káťa - 31.8. - Petr
Gabi - 8.9. Karolinka - 3 100 g / 50 cm
Karolínka - 19.9. - Theresa - 2 400 g / 47 cm
KačKač - 19.9. - Klárka - 3 200 g / 50 cm
MartinaV - 21.9. - Matýsek - 3 640 g / 53 cm
Ed - 21.9. - Daisy - 3 740 g / 54 cm
Renča - 22.9. - Simonka - 3 750 g / 50 cm
Lesina - 25.9. - Adletka - 4 400 g / 51 cm
MarťulaR - 29.9. - Kubík - 4 340 g / 54 cm

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 05.10.03 00:49

Ahoj holky,

uf to je zase hodin, no ale jindy se hůře hledá čas na psaní. Ta naše princezna mi dělá v kojení pěkný hokej a já už nevím co s prsama. Včera moc nekojila, tak jsem úpěla od bolesti jak byly přeplněné a dnes zase sosá jak kdyby nebylo zítřka, takže naopak trpí bradavky jak žužle o sto šest.......

Bolest v hrudi se zlepšuje, včera večer jsem se celkem fajn vyspala a určitě to ustupuje, ikdyž pořád bolí. No ještě mám 2 dny na dobrání antibiotik a pak se uvidí.

Vidím, že dnes na koupání prciny můžeme zapomenout, potvůrka usla u prsu, zrovna když jsme jí chystali koupel a pořád oddychuje. No nic, budeme muset koupat zítra, stejně není špinavá, nanejvýš upatlaná od mlíčka :o)
Jo a zítra jsme poprvé samy tři doma, tatík jde do práce, tak nám držte palce, ať to zvládnem !!!

Darino - moc děkuju za odpověď.
Rentgen plic mi nedělali a ani nenabídli… asi měli co? No možná doufají, že antibiotika zaberou, pokud ne, tak asi příjdou další vyšetření.....
Pokud je to ten zánět pohrudnice, tak jak moc je to nebezpečné a víš jak je takový zánět častý?? Já jsem málokdy nemocná, sem tam rýma, někdy chřipka, ale poprvé v nemocnici jsem byla až na toho císaře, takže když jsem teď mám takové zdravotní problémy, tak mě to překvapuje a děsí.

Víš jak píšeš o tom císaři a že tě mrzí, že nevíš, zda byl vůbec potřeba, tak to je jako by jsi mi mluvila z duše. Ale jestli jsi si četla deníček od začátku, tak víš jak to u mě probíhalo a jak dlouho mi trvalo se s tím vším vyrovnat natolik, abych nemusela vybrečet rybník pokaždé když jsem si na svůj „zážitek“ z prvního porodu vzpomněla.
Už se prostě nidky nedovíme, zda ten CS byl potřeba, takže ted je na nás se s tím nějak poprat a najít cestu, jak zahojit onu ránu na srdíčku.
Mě můj druhý porod hrozně pomohl hlavně v tom, že se konečně cítím jako žena!!! Je to možná hloupost, ale já jsem se opravdu cítila méněcenná, když všichni kolem mě líčily zážitky z porodu a já ani nevěděla, jak bolí kontrakce.
Ale nemůžu říct, že by ten můj druhý krásný porod napomohl zapomenout na ten první. To prostě nejde. Ale zase kdyby má první zkušenost nebyla taková jaká byla, tak bych si třeba téhle druhé šance vůbec nevážila a nikdy bych nepochopila kouzlo porodu.
Jsem prostě vděčná za to, že jsem teď měla tu příležitost porodit přirozeně a tím kapitolu prvního porodu uzavírám.

Jsem moc ráda, že vím, že i já můžu porodit ikdyž jsem pro to musela udělat své (viz soukromá PA). Vážně silně pochybuji, že bych měla stejně krásný zážitek kdybych se oddala do rukou státnímu zdravotnictví. Také teď vím, že pokud budeme mít více dětí, tak už nademnou nebude viset ona cedulka - riziková - a to, že jsem měla naprosto nekomplikovaný porod po CS mou šanci na další přirozený porod zvyšuje.
Hrozně jsem se obávala dalšího Cs právě ze zdravotních důvodů, rizika které tato operace obnáší jsou dost vysoká, abych je podstupovala opakovaně třeba ještě 2×.
Znám ve svém okolí pár žen, co měly 4 císaře, ale to já bych nedokázala.
Navíc to poporodní období se nedá srovnat. Guz se mě ptal, zda k Daisy cítím víc, protože jsem ji porodila přirozeně. TAk to vůbec, miluju ji stejně jako Polinku, ale cítím se mnohem šťastnější, že se o ní můžu starat a dopřát jí vše co potřebuje bez pomoci dalších.
Takže jsem vyrovnanější a možná proto je Daisy tak hodné mimi. Polinka možná byla uřvánek právě proto, že ze mě číšil smutek, zmatek, bolest a provninění......kdo ví, ale rozhodně miminka cítí jak je na tom jejich maminka a to pouto je určitě silnější když má žena možnost hned po porodu své dítě držet, kojit a pečovat o něj.

Ptala jsi se jestli ještě odstříkávám, tak už jen když mám velmi plná prsa a prostě to nejde od bolesti vydržet, ale už neodstříkávám pro Daisy. Zdá se, že se to kojení lepší, ikdyž jak jsem psala výše, jednou sosá o závod a pak má leháro a prsa se mi můžou zbláznit!!

Díky za popis toho, jak to u vás doma chodí. Já už se na to, až spolu Daisy a Polly začnou komunikovat moc těším. Zatím to je moc brzy a pořád trvá období ignorace, ikdyž věřím, že až začne Daisy rozhazovat úsměvy, tak se to zlepší.

Pááááá
Ed

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 05.10.03 00:56

Marťulko
ohromná gratulace k super klukovi bukovi Kubíkovi!!!!!!
Takový kus chlapa to je!!! Už se není co divit, že jsi měla takový pupík co???
A vidím, že jsme opravdu skoro jako ty dvojčata - taky jste stihli mimíse vytlačit den před termínem :o)))

No je to nádhera, doufám, že jsi v pořádku (čím byla zaviněna ta ztráta krve??) a až budeš mít chvilku, tak určitě napiš, jaký porod byl a pošli fotečky.

Řeknu ti, že já se obávala velkého mimouše a 3,7 kg štěstí mi stačilo, tak jak se prosímtě na svět dostane 4,34 kg miminko, to mi musíš napsat :o))

Opatruj se a ještě jednou spousta gratulací a pusinek pro Kubíka

Ed

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 05.10.03 01:02

Lesino
gratulujemeee­eeeeeeeee!!!!!!!!!!!­!!!!
Už jsem si říkala, co se s našima těhulinkama děje a jsem ráda, že i ty už máš to své štěstí (a že jí není málo :o) pěkně v bezpečí u sebe.

Adleta je naprosto úchvatné jméno a vaší nádherné holčičce moc sluší. Je opravdu kouzelná, samozřejmě jsem si prohlédla všechny fota. Smekám před tebou, protože 4,4 kg - to je teda výkon.

Rodila jsi nakonec podle svých představ? Vím, že i tobě na porodu bez různých zbytečných zásahů záleželo, tak snad ano. Určitě nám o tom musíš napsat.

Opatruj sebe i vaši princeznu a těším se na další novinky.

Ed

 
Anonymní  05.10.03 12:38

Ediku,
to jsem rada ze uz se to u Vas lepsi. Neboj Polinka si Daisinky zacne vsimat a pak nebudes vedet co driv. Ja porad deti nenechavam samotne, ona Leila uz se doplazi kam chce tak to neni bezpecne ani tak. Jinak tu Echinaceu mi rekla doktorka, lekarnice i pani v prodejne zdrave vyzivy ze brat nesmim kdyz kojim. Tak nevim teda. Musim letet, jedeme do Costca nakupovat pliny (ta spotreba se dvema detma!!!!!!!!).
Mejte se Ajda

 
Anonymní  05.10.03 16:16

Ahojtě maminky a těhulky,

to je ale přírůstků.

Marťulo a Lesino, posíláme s Matýskem moc gratulací k vašim velkým mimískům. Taky jsem čekala, že budu mít mimčo přes 4 kila, protože z mojí i manželovibylo takových hodně a musim říct, že mi ten náš3,6 úplně stačil :-))

Ed, po tvém vzoru jsem se konečně pustila do nehtíků a nebyl to až takovej boj jako jsem čekala, zvládla jsem to při kojení. S tím salším miminkem se to má tak, že moc chceme druhý, nejlíp tak, aby od sebe byli tak 2 roky, ale protože sme na Matýska docela dlouho čekali (no, dlouho - relativní pojem), tak jsme si řekli, že radši hned, než aby pak bylli 5 let od sebe. Taky leta mi přibývají...... Takže na antikoncepci fakt kašlem a uvidíme :-))

JInak já teď kojim i přes den po 2 hodinách, dřív to tak bylo vnoci a přes den po 4. Z Matěje se stává nenasyta a strašně často škytá.

Holky, jak řešíte pláč miminka? Já Matýska plakat nenecham, prostě ho vždycky nakojim, pohoupu, pochovam, nemůžu ho nechat plakat. Když to viděla moje máma, tak mi řekla, že si ho takhle děsně rozmazlim, a že ho mam nechat občas vyřvat, ale mně na to připadá moc maliknej a bezbranej.

Tak hodně radostí z miminek maminkám a těhulkám hodně štěstí při porodu
MartinaV

 
Anonymní  05.10.03 17:57

Ahoj Ed,
konecne se dostavam k pocitaci a zhruba jsem preletela tve prispevky. No, musim rict, ze sis uzila. Neni to zadna sranda mit v plicich krevni srazenninu, hlavne zze to dobre dopadlo. Me vyhnali z poslele hned po 12 hodinach po operraci, ale spis jsem chtela ja sama. Hlavni duvod byl ten, ze 12 hodin po porodu se nam mala zacala dusit a hned ji vezli na JIPku. Prisla sestra na kontrolu do pokoje, a najednou vyletela i s vozitkem kde lezela terzka. Tak jsem poslala manzela at se jde podivat. Ja jsem byla prikurtovana k posteli - na infuzi, s cevkou a s tlakomerem. Byly to nejhorsi minuty v mem zivote, protoze jsem nevedela co se deje. Pak prisla sestra z ICU ze tim ze mala se rodila CR, tak ji zustal v plicich hlen a ten sse dostal do hornich cest dychacich. Zavolali doktora, a ten nam rekl, ze jen chroptela, ze je uplnee v poradku a po dvou hodinach mi ji zase daji na pokoj zpatky. Chtela jsem byt s ni, tak jsem se nechala odpojit od vsehe a byla jsem na ICU s nasim drobeckem. Nakonec vse dobre dopadlo, ale nikomu bych neprala ty muka, co jsem si zazila. Jak jsem cetla tvuj clanek, tak jsem si na to vzpomela. NOrmalne jsem o tom nepsala, ale asi je treba se delit i o tyto informace. Hlidali jsme ji celou noc, a k ranu jsem uz zaspala a neuhlidala. Mozna to je nevyhoda Room-in systemu, ze kdyz si po cisari a jeste po dvou narkozach, tak se proste neudrzis nespat.

Ed preji ti moc hezke dny s vasi holcickou, uzivej si ji a tesim se na dalsi povidani.
(Jestli chces, poslala jsem novy clanek do meho prispevku - Terezka po 14 dnech…

Mej se moc krasne.
S pozdravem Karolinka

Drzim palecky

 
Monticka
Ukecaná baba ;) 1177 příspěvků 05.10.03 21:09

Ahojky holky!

Koukám, že je tu najedou maminek, jůůůů. Všem mooooooc blahopřeji a mimískům přeji do života jen to nejlepší! Hlavně zdravíčko a štěstíčko! Opatrujte své uzlíčky štěstí, ktásně se čte, kolik je na světě nových miminek:)
Mějte se nádherně
snažilka Montička

 
Anonymní  05.10.03 21:49

Ed a ostatni zvedave mamky,

jen co se trochu vzpamatuju napisu vic. Ted jen strucne k narozeni naseho miminka. Az na vyvolani porodu vse probehlo prirozene a me veskere diky patri porodnici v Ostrave Porube. Jsem nadsena pristupem lekaru i sester. Veskere zakroky i peci o me a Adu se mnou konzultovali, neprikazovali, ale doporucovali a sva doporucene meli podeprene argumenty. Brali v uvahu i me protiargumenty a verte, ze jsem mela zjistene dot a nikdy mi nepodali nepravdivou informaci. A toho si vazim.

Porod samotny byl docela humus, bolelo to jak cert a musim priznat, ze se na ten dalsi nijak zvlast netesim, ale ta chvilinka, kdy se mala narodila a kdy mi ji dali na brisko, ta tedy stala za to. Narodila se naprosto v poradku, Apgar skore mela 9,10,10, v coz jsem ani nedoufala, ja si prala, aby to byla alepon nad sedm… Parada…

S kojenim byly trosku porize, mleko jsem zacala mit az v nedeli (narodila se ve ctvrtek), takze jsme museli pomahat prikrmy. Ale libilo se mi od sester, ze prikrm mala dostala az po minimalne hodine u prsu, takze ted uz tyden plne kojim a nemam problemy s odmitanim prsu, zaplatbuh, ale ty prikrmy jsem obrecela.

Ted uz si uzivame domova, jen mam trochu - dost - potize se sezenim, Ada byla stasne velka, takze jsem dost sita i mimo nastrih,ktery byl nutnosti, bohuzel. Navic mam potize s konecnikem (omlouvam se, ale je to fakt des), takze se desne tesim, az budu OK a budu si uzivat malicke. Mimochodem, je to zlaticko a je fakt nadherna. A v noci - zatim - spinka dobre.

Lesina

 
Anonymní  05.10.03 23:19

Ahoj Ed,
jsem ráda, že Ti je už lépe.Dívala jsem se do chytrých knih - ono je dost težké určit nějakou diagnózu na dálku k tomu všemu ještě když po všech vyšetřeních si kvalifikovaní lékaři nejsou stoprocentně jisti. Vyčetla jsem, že zánět plic většinou ( všechno je ale v medicín větinou a pak přijde někdo, kdo má všechno úplně jinak ) začíná zimnicí, horečkou, pokračuje bolestmi při dýchání , dýchacími obtížemi a kašlem s vykašláváním. Zánět může být způsobený běžnými bakteriemi - docela dost lidí má třeba Streptokoky běžně v krku, ani o tom neví, nebo také viry - kterých je mezi lidmi zvlášť teď víc než dost. Ale našla jsem ještě něco - přesně ty potíže, které jsi popisovala a které se mohou zaměnit s infarktem nebo anginou pectoris může způsobit překyselení jícnu - tedy když se žaludeční šťávy dostanou omylem nahoru do jícnu. Dočetla jsem se , že se to může projevit spíš po jídle a že se zhoršuje vleže. Toto se velmi těžko prokazuje - je na to jedna speciální metoda, která zjišťuje stav svalstva vjícnu, ale pokud s těmito bolestmi na hrudi souvisí potíže s polykáním, může to k této diagnóze lékaře navést. Je tedy možné, že tvé bolestni mohly být způsobeny i náhlým překyselením jícnu. Těžko říct. Aý půjdeš na kontrolu, určitě dej vědět, jak jsi dopadla. Omluvám se, že jsem tě zahltila tolika informacemi, ale říkala jsem si, že by tě to mohlo zajímat.
Ještě k váze - mně se podařilo zhubnout až teď - a to jsem na tom od srpna docela tvrdě pracovala. Mně totiž kojení k hubnutí nepomáhalo a nepomáhá ani u jednoho dítěte. Mám radost, protože mám dokonce o pár kilo míň, než když jsem poprvé otěhotněla - a to jsem se mezi těhotenstvími na původní váhu už nevrátila. Teď to ještě udržet a hlavne trochu zpevnit - ale to bych potřebovala, aby den měl pár hodin navíc.
Tak se měj krásně,pusu holčičkám.
 Darina

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 06.10.03 12:26

Ahoj holky,

tak jsem před chvílí spolkla poslední antibiotika a uvidíme co bude dál. Je to jako naschvál, ale dá se říct, že bolest v hrudi se pomalu vytrácí a dnes jsem se vzbudila s teplotou a zimnicí, takže chřipka???
A co více - Diasinka je také nachlazená!!! Má rýmu a kašle ......to moje dvoutýdenní sluníčko je nemocné!!!!! Hrůza. Rve mi to srdce když vidím, jak má potíže dýchat a jak jí to bolí, když kašle. Skoro po každém kojení se zakucká a zvrací...... achich jo.
Nevíte jestli pro takto malá miminka není brzo na:,–(it nějakou tu medicínu?? Budu muset zajít k doktorce a poptat se, nechci aby se mi takhle trápila týdny.

Mě dost pobolívá levé prso, určitě to bude nějaký zánět mléčných žláz, protože na jedné straně je to prso celé červené…možná z toho mám tu teplotu?
No marodíme a neuzdravujeme se a dnes to byl můj první den doma sama s holkama a byl to záhul.
Naštěstí Apolenka si hrála sama s puzzle, dokáže se tím zabavit i dvě hodiny, takže já jsem mezitím podřimovala s Daisy :o)

Dnes to jsou dva týdny, co máme malou na světě a najednou ten čas letí jako splašený, nemyslíte?
Daisy se nám krásně zakulacuje a už se určitě od porodu změnila. Pořád se podobá na malou Apolenku, tak jsem zvědavá, co se z ní nakonec vyklube :o)

No nic, jdu spát a dopíšu to zítra, je tady půl druhé ráno, vylezla jsem ze sprchy, tak jsem trochu pookřála, ale teď už zase u toho psaní usínám, tak to budu dokončit zítra.

Už jsem tu, moc jsem toho nenaspala, Dasinka celou noc prokašlala :o( Tak jsem volala k Dr, ale nejdříve jsem nás mohla objednat na zítra ráno v 10.00 hod :o( Chudinečka moje malá.

Lesino - jak popisuješ, že máš potíže s konečníkem, tak to je normální, to porodu patří a myslím, že nikomu tu vadit nebude, že i takové věci se tu probírají.
Já jsem si včera konečně pořádně prohlédla svou hráz a zdá se, že je vše zahojeno, což je prima! První týden po porodu byl nejhorší, to vše bolelo, bylo nateklé a když jsem chodila na záchod, tak jsem si to „tam dole“ přidržovala.....
Jak měla Adletka velkou hlavičku?
Masírovala jsi si hráz?? Celkem by mě zajímalo, kdo z nás, kdo poctivě masíroval tomu natržení nebo episiotomii ušel úplně. Já jsem nemasírovala vůbec a hráz to celkem vydržela :o) To malinké natržení nestálo za řeč.

Stejně si myslím, že mi bude chvíli trvat, než se odvážím s manžílkem miklikovat. Je to tak trochu psychického rázu, protože zahojeno to už je, ale určitě to bude „divné“ až to zkusíme :o))) Celkem by mě zajímal váš názor!!!!!!!!!!!!!

Jinak jsem ráda Lesi, že přes to všechno máš z porodu krásný zážitek. O nemocnici v Porubě jsem slyšela dost chválu.

Marti V - tak to přeju úspěšné snažení :o) Zdá se, že než se naděješ, tak budeš mít doma taky dva kulihrášky :o) Ikdyž já třeba neměla menstruaci 10 měsíců, takže záleží na tom, kdy se tvé tělíčko rozhodne, že je připraveno. Někde jsem četla, že nejplodnější je žena hned po porodu.
A jinak se doporučuje počkat alespoň rok, to se zase to tělo dává dohromady. Já osobně jsem první rok po Apolence měla hrůzu z toho, že otěhotním. Nedokázala jsem si představit, že bych u tak malého dítěte měla být zase těhotná, ikdyž kdyby se stalo, tak člověk to nějak zvládne…
Zatím přemýšlím, jak to budeme dělat s antikoncepcí teď. Prášky brát nechci, nitroděložní tělísko a nic hormonálního (injekce) nepřicházejí dokud chceme více dětí v úvahu......­.kondomy nesnášíme .......tak asi se vrhneme na počítání plodných dnů…

Ptala jsi se jak řešíme pláč miminka, tak já Daisy taky nerada nechám plakat ikdyž není vůbec uplakané mimi. Takže většinou jí mám na rukou já nebo Guz a plakat jsme jí zatím nenechali ani jednou. Myslím si, že je totální blbost, že by jsi mohla takto malé dítě rozmazlit. Je zvyklé na tvou blízkost z bříška, najednou je tady v tom velkém, hlasitém světě a vše je pro něj nové a překvapující a když pláče, tak prostě potřebuje cítit tvou přítomnost a vědět, že je v bezpečí. Tím že ho pochováš uspokojuješ jeho základní potřeby. Když pláče 24 hodin denně, tak tam je to asi něco jiného (ikdyž to zase není normální) a někdy je třeba, hlavně díky tvé psychice to malé nechat vyplakat, aby jsi z toho psychicky nezhroutila. Vím o čem mluvím, když Polinku chytla kolika a plakala tři hodiny v kuse a nic nepomáhalo, předávali jsme si jí s Guzem jako štafetu, abychom z toho ani jeden nezblbli. Kroutila se, házela kolem sebe ručkama, obličej jako citron a ten pocit bezmoci když pláče a pláče a nic s tím nemůžeš udělat je nic moc, takže když už toho někdy bylo na mě moc, tak jsem jí dala do postýlky, zavřela dveře ložnice a pustila nahlas CD a dýchala zhluboka abych se uklidnila…
To je ale kolika, to je o něčem jiném, teď když malinký pláče, tak ho určitě pochovej, nic tím nezkazíš. S Polly jsme to tak taky dělali a rozhodně nebyla a není rozmazlená.

Karolínko - no teda, ty jsi si zažila s Terezkou pěkné drama. Hlavně že je v pořádku!!! To s tím hlenem v plících se po CS bohužel stává často. Určitě si nevyčítej, že jsi usnula a malou neuhlídala, to se může stát každému. Ono ani nejde nad dítětem stát celou noc a držet stráž…

Vzopmněla jsem si jak si se ptala, zda je poporodní krvácení větší po CS nebo po přirozeném porodu. Tak teď když už můžu srovnat, tak kupodivu po normálním porodu krvácím méně. Teď druhý týden už skoro ani nemusím nosit vložky, protože přes den nekrvácím vůbec…to po CS jsem krvácela dobré tři týdny.

Četla jsem si tvé vyprávění o Terezce jak roste a je to šikovná holčička.

Darino - jak se ti podařilo zhubnout? Já jsem půl roku po Apolence nedělala nic, pak jsem začala jezdit na kole a hodně jsem tím shodila, ale ne dost. Potom když jí byl rok jsem začala poctivě chodit 4× týdně do fitka a shodila jsem na předporodní váhu během měsíce (asi 8 kg). Začala bych cvičit už teď, ale bojím se, abych nepřišla o mlíčko.
Vím že můžu cvičit jen lehce, ale já jsem bohužel typ člověka, co když chce shodit, tak chce nějaké výsledky a tím pádem musím na tom tvrdě pracovat. Když ze mě neleje pot, tak to není cvičení. Ráda si dám do těla a nějaké leh sed a upažit připažit mi příjde jako ztráta času :o)))

Tak já utíkám, jdu s holkama ven, když včera nám to nevyšlo, už se totiž cítím o něco lépe.
Páá
 Ed

 
Darina1
Nováček 5 příspěvků 06.10.03 13:42

Ahoj Ed,
na cvičení nemám nejen čas, ale bohužel ani energii - a to jsem před druhým těhotentsvím byla ve fitku často, nejvíc jsem chodila na spinning, docela bomba.
Teď mi nezbylo nic jiného, než si začít hládat stravu. Začala jsem, až bylo malé 5 měsíců a držím dělenou stravu - tzn. k masu jen zeleninu, k těstovinám a k bramborám žádné maso - taky zeleninu, večer už jen ovoce nebo salát a žádné sladké. Tak jsem to poctivě vydržela 5 týdnů a pak jsem si už občas dopřála nějakou tu zmrzku nebo jogurtový zákusek. Jsem totiž strašně na sladké :) Shodila jsem od 9.8. do teď 9kg. Konečně jsem zas v pohodě. Ty máš ale ještě spoustu času a navíc to v zimě schováš. Já jsem začala hubnout v srpnu, když mi jedna známá, která mě dlouho neviděla místo pozdravu řekla:jsi nějaká tlustá , ne? Strašně mě naštvala, protože i když to byla pravda, dá se to říct diplomatičtějším způsobem. Zpětně to ale hodnotím pozitivně, protože jsem si konečně přestala namlouvat, že to docela jde a začala na sobě tvrdě makat.
Jdu uspávat ,
moc zdraví Darina

 
Jindriska
Zasloužilá kecalka 687 příspěvků 06.10.03 13:49

Ahoj!
Koukám, že máme stále podobné problémy. Já jsem také měla zánět prsu, musela jsem odstříkávat (ručně ne odsávačkou) a fakt to přešlo během čtyřiadvaceti hodin, ani jsem nemusela na:,–(it anitibiotika (stejně jsem se jim nevyhnula potom při zánětu průdušek). U nás je všechno v pořádku, ze zánětů a nastydnutí jsme se už vylízali (Matea naštěstí nic nepostihlo), a tak jsme se včera vydali se Sofinkou do cirkusu (Maeo „šel“ taky a celou dobu tam vzroně chrupkal v naší lóži). Nejdřív jsem se bála, že je moc malá (19m), aby vydržela celé představení, ale převezla mě, vydržela celé dvě hodiny a velice nadšeně oceňovala nejen zvířátka, ale i takové podle mě pro děti zcela nezáživné - věci, jako jsou žongléři. Doma si potom hrála na cirkus, ze záclon měla oponu, kterou otevírala, snažila se o nějaké vystoupení s míčem (asi žonglovala) a psi, které má moje maminka, dostali do těla coby medvědi (možná koně, to nešlo u naší cvičitelky poznat). Den předtím jsme byli na pouti, to Sofinku nadchlo také, po třetí jízdě na lochnesce a dvou na labutích se dožadovala dalších atrakcí, zatímco já jsem už měla žaludek jako na vodě. No, uplatili jsme jí jedním nafukovacím teletubbiem a táta jí vyhrál modrého plyšového zajíce, takže jsem už musela absolvovat jenom strašidelný hrad a táta autíčka a šlo se spokojeně domů. Spokojený byl i Mateo, protože bylo krásně, takže si spokojeně vrněl v kočárku a přestože byl skoro celé odpoledne vzhůru, tak ani nezaplakal (zvláštní, doma „tvrdí“, že má větříky, ale jakmile je nějaké vzrůšo, tak na ně úplně zapomene, že by chlap simulant?). Tak, to jsou asi všechny novinky od nás - snad kromě toho, že se Sofinka naučila tancovat kolo kolo mlýnský, pásla ovečky a zajíček v své jamce -, Ed dávej na sebe pozor a zaleč ten zánět rychle, ať to nebolí víc. Pölince a Daisy posíláme pusinky a maličká ať se brzo uzdraví. Zatím ahoj, Jindra, Sofinka a Mateo

 
Jindriska
Zasloužilá kecalka 687 příspěvků 06.10.03 13:59

Ahojky!
Tak se hlásím ještě jednou, teprve ted jsem si přečetla starší příspěvky, takže tímto vítám obě nová miminka a moc a moc blahopřeji oběma maminkám. Mějte se krásně a ať dětičky rostou jako z vody (i když veliká byla obě mimča asž dost!). Ahoj,
 Jindra

 
Monticka
Ukecaná baba ;) 1177 příspěvků 06.10.03 21:14

Ahojdá Edíku!

Přeji, ať jste brzo zdravé a ať máte daleko příjemnější starosti, než běhání po doktorech.
Až budu potřebovat složit nějaké to puzzle, tak už vím, za kým skočím:) Snad mi s tím Polinka pomůže:)
Opatrujte se posílám pusinky:)
Montička

 
Anonymní  07.10.03 16:16

Ahoj všichni,

slíbila jsem, že napíšu něco bližšího o mém porodu, až budu mít trošku času. Po třech hodinách se mi podařilo uspat ?trpaslíka? tak se do toho pouštím, než se vzbudí.

Bolesti už mi začaly ve čtvrtek ve čtyři hodiny ráno. Nejdřív byly nepravidelné, ale postupně během dopoledne už po deseti minutách. Navíc mi celý den odcházela hlenová zátka. Těšila jsem se, že už to budu mít za sebou, ale večer jako když utne a bolesti ustaly. (Když si na to teď zpětně vzpomenu, tak ty čtvrteční bolesti byly fakt brnkačka, jenom takové šimrání. Co je to kontrakce jsem pochopila až v pátek.) Už jsem byla pěkně nervózní. Jelikož jsem rodila poprvé, tak jsem nevěděla, co přesně mám čekat. Tak jsem asi v deset večer volala do porodnice, abych se zeptala, jestli je to v pořádku. Porodní asistentka mi řekla, že to byli nejspíš poslíčci, ale že mám pro jistotu přijet, aby se na mě podívali. Tak jsme odložili psa ke známým a vyrazili. Na monitoru mi sice nějaké kontrakce naměřili, ale byla jsem otevřená jenom na 1 cm, tak mě poslali domů. Ale už jsem byla klidnější. PA mi vysvětlila, že to může trvat třeba ještě dva dny nebo i víc.

Měla jsem pak bolesti skoro celou noc a v pátek ráno v sedm hodin už byly po pěti minutách, tak jsme opět vyrazili. K velkému pokroku ale nedošlo, byla jsem otevřená jenom na 2 cm. Jelikož měli plné porodní sály (všichni se zbláznili a rozhodli se rodit v jeden den), tak mě chtěli dát na nějaký pokoj, kde leží ženské na udržování. Přemluvila jsem doktora, že radši pojedu domů. Do porodnice to mám půl hodiny autem, takže mě manžel stihne odvézt i na poslední chvíli. Přece jenom je lepší čekat doma, nemám ráda nemocnice a doma má člověk svoje pohodlí. Celé dopoledne jsem trávila ve sprše (vypustila jsem 3× z sebou 120-ti litrový bojler). Ve tři hodiny už jsem měla kontrakce po dvou až třech minutách, manžel už byl pěkně nervózní, tak jsme jeli potřetí. Před četné kontrakce však žádný posun, pořád jenom 2cm. Už mě ale nechtěli pustit domů a převeleli mě na nějaký čekací pokoj. Tam se mnou nemohl být manžel, tak jsem ho poslala domů, aby se najedl a psychicky připravil.

Když jsem se převlékla a dorazila na pokoj, byla tam ještě nějaká paní. Dali jsme se do řeči, řekla mi, že má bolesti už od úterka. Při představě, že bych rodila takových dní a vůbec při představě, že bych na tom hnusným pokoji zůstala přes noc, mi vyhrkly slzy do očí. Naštěstí ale asi po hodině přišel pan doktor, řekl, že jsem otevřená na 4 cm, a že se mám přesunout na porodní sál. Měla jsem hroznou radost, že už se to rozjelo a hned jsem volala manželovi, aby se vrátil. Natočili mi ještě monitor a poslali na příjem. Tam jsem ještě s jednou mamčou trávila skoro hodinu a půl na přípravě k porodu. Měla jsem připravený Yal, abych nemusela podstoupil krystýr. Teda nemusela ? oni to vyprázdnění doporučují, ale nikoho nenutí. Yal je naprosto v pohodě, nevím, proč se tomu někdo brání. Tu hodinu a půl jsme tam trávily proto, že zrovna uklízeli dva porodní sály po porodu, ten den to tam bylo opravdu jako na běžícím pásu. Střídaly jsme se s Jitkou (to je ta mamča, co tam se mnou byla) ve sprše. A kontrakce opravdu nabraly na síle, po dvou minutách a už byl problém některé silnější udýchat.

V půl sedmé večer jsem se konečně dostala na porodní sál, kde už na mě čekal i manžel. Nejdřív se mi představila porodní asistentka, která mě měla na starost. Pak přišla paní doktorka (strašně sympatická), aby mi píchla plodovou vodu. Byla jsem otevřená asi na 5 cm. Jakmile mi píchla vodu, tak jsem mohla do sprchy. Pak jsem si lehla na porodní křeslo, aby mi natočili ještě jednou monitor. To jediné se mi asi na tom porodu nelíbilo. Většinu času mi totiž natáčeli monitor, musela jsem ležet a to pro mě při kontrakcích nebyla zrovna příjemná poloha. Ale něco se jim na té křivce nelíbilo, tak proto. Po hodině už jsem prosila PA, že se musím trošku pohybovat, aby mi ten monitor na chvilku sundala. Pomohla mi s manželem vstát, ale monitor mi nechala, že se to může natáčet i ve stoje (no to jsem měla vědět dřív!). Pak už to šlo ráz na ráz. V těchto chvílích jsem měla ty nejsilnější a nejdelší kontrakce. Mačkala jsem manželovi ruku. Za chvíli jsem měla pocit, že se mi chce tlačit. PA se mě ptala jak chci rodit. Rozhodla jsem se, že na porodním křesle.

S pomocí manžele jsem tam vyšplhala. Potom už trval celý porod snad jenom deset minut. PA mě nejdřív otočila na bok, aby se trošku narotovala hlavička. Potom jsem se přetočila a pár zatlačení byla Klára venku. Původně jsem se s PA domluvila, že nechci nástřih hráze. Na poslední chvíli mi ale PA řekla, že mám hráz hrozně vysokou a že bych se určitě hodně natrhla. Souhlasila jsem tedy s nástřihem. V tu chvíli by mi bylo jedno, i kdyby mě rozpárali hasákem. Hned po nástřihu malá vylítla ven. Žádný porod hlavičky a pak ramínek, zvládli jsme to na jeden zátah. Manžel měl slzy v očích. Já jsem byla tak vyřízená, že jsem ani nedokázala brečet.

Hned po porodu mi ji položili na chvilku na břicho, pak ji odnesli umýt a zvážit, manžel šel s nimi a fotil jak o život. Za chviličku mi ji opět přinesli, zabalenou v zavinovačce a pak jsme ji tam měli celé dvě hodiny než mě odvezli na pokoj. První noc se mnou Klárka nebyla a abych řekla pravdu, byla jsem docela ráda, protože jsem si aspoň trošku odpočinula. Měla jsem strašně slabý tlak a nedošla jsem si sama ani na záchod a do sprchy, tak nevím, jak bych se postarala o toho drobečka.

Asi nejsem takový nadšenec, abych řekla, že jsem si porod užívala. Vzpomínka na bolesti při porodu je pořád ještě čerstvá. Přesto bych řekla, že je to malý zázrak a že to stálo za to.

Dneska je Klárce 18 dní, a všechno už je trošku veselejší, protože jsme si na sebe zvykly. V noci je docela hodná, někdy spí i 7 hodin v kuse. Pokoušela jsem se ji vzbudit na kojení a neměla jsem šanci. Přes den trošku zlobí, protože ji trápí prdíky, ale není to nic hrozného. Když už píšu o těch prdících, poradíte mi někdo, jak na ně??? Piji denně litr i více fenyklového čaje, kontroluji, abych nejedla nic, co nadýmá. Stejně to nezabírá.

Tak jsem se chtěla rozepsat o porodu jenom stručně a koukám, že se mi to pěkně protáhlo.

Mějte se všichni fajn, maminkám přeji hodné dítka a těhulkám nenáročný porod.

Kačkač

 
Anonymní  08.10.03 08:22

Ahoj Ed,
už dlouho odolovám, abych Ti napsala nejaký vzkaz. Čas od času si prohlížím vaše fotky (mimochodem jsem absolutně nádherné a pro budoucí těhulinky inspirativní).
Dnes se mi konečně podařilo objevit i Tvůj deníček.

Ješte na začátek Ti musím pogratulovat k překrásné holčičce! Přeji vám hlavně zdravíčko a ať se vám všem vede moc a moc krásně - buďte šťastní.

Píšeš o těhotenství a porudu tak krásně a s takovou láskou, že mam slzy v očích.

Hrozně moc bych si přála, abych konečně i já mohla prožít něco podobného. Nejsem ani snažilka natož těhulka.
S přítlem teprve řešíme naše společné bydlení a on o miminku teď nechce ani slyšet. Oba ale doufáme, že příští rok to vše vyjde.

Beru si z Tvého povídání inspiraci - taky bych ráda byla alespoň části tak úžasný človíček, jako se mi zdáš být Ty.

Hodně síly a hlavně teď zdraví Tobě a vše dobré Tvé rodině přeje, KacaS.
Opatruj se!!!

(Ještě mi to nestačilo nezaregistrovat.)

 
Anonymní  09.10.03 09:02

Ahoj holky,
tak se hlásí jedna nevyspaná a ukojená MartinaV :-)) Matej se v posledních dnech strasne rozkojil a pořád by přes den pil. Tytam jsou časy kdy se mi budil po 3-4 hodinách klidného spánku. Teď jsem ráda za 5O minut. A kojim ho místo 30 minut hodinu. To mi ještě vždycky u toho prsa vnnoci usne a jen co ho dám do pstýlky, tak se rozpláče a má ještě hlad. Tak kojim a kojim celé noci celé dny :-))

Naštěstí nás zatím netrápí prdíky. Kačkač, ptala ses jak na ně, já měla za to, že Matýskovi pomáhá moje pití fenyklového čaje, ale když píšeš, že piješ litr denně, tak jinou radu žel nemám,

Přečetla jsem si všechny příspěvky o vašich porodech a mejí jedno společné - záver, že to opravdu stojí za to. Jsem ráda, že žádná zatím neměla takový zážitek, že by ten závěr byl jiný.

Ed, ptala ses na ty, co masírovali, zda to pomohlo. Já poctivě masírovala, ale až asi od 38. týdne a nevim nevim. Nastřihli mně jen malinko, taky málo šili, hned druhý den jsem jediná na pokoji kojila vsedě (no trochu to bolelo) a teď už asi týden o tom šití ani nevim a stehy už vypadaly. Takže možná to k něčemu bylo. Matýsek měl obvod hlavičky 36 cm. No byla tam jedna mamina, co porodila děcko přes 4 kg a bez nástřihu!!!

Tak já budu končit, vzácná chvíle spícího miminka se blíží ke konci, mějte se

MartinaV a Matěj

 
Anonymní  09.10.03 18:42

Ahojte maminky!

Mé prosby byly vyslyšeny!!! Manžílek mi donesl z práce PC, tudíž můžu být s vámi-už se u mě projevovaly abstinenční příznaky:-)

Ed-moc děkuju za zprávičky! Ještě v noci Ti píšu, že nemám přístup na Net a dneska je tomu jinak-kdyby mi to někdo řekl, tak bych se mu pěkně vysmála:-) Doufám, že už jsi v pořádku a taky že už se nic podobného nebude opakovat? S tím tvojím příběhem po porodu, to je docela síla! Jsem ráda, že už se cítíš líp! A jak to vypadá s Daisinkou a co u doktora, jste ok? Máťa měl taky 14dnů po porodu rýmu a jen jsme mu vytírali nos Vincentkou a odsávali a rýma přešla, ale až po 10 dnech. To pokašlávání může být z toho, že Daisince zatýká rýma do krčku-to se dělo našemu Máťovi-dr. ho poslechla a řekla mi právě tohle. Hlavně, ať to není nic horšího!

Chci vám všem (vezmu to hromadně, vzhledem k mé absenci totiž nevím komu jsem přála a komu ne) mooooc pogratulovat k těm vašim miminečkům! Hlavně, ať jste všichni zdraví!:-)

S naším Máťou je doma pěkná legrace, řehní se o stošest a má téměř pořád dobrou náladu, tak si kolikrát říkám, že bude asi hodně po tatínkovi, toho téměř nic nerozhází:-)
Holky, chodíme plavat. Je to naprostá bomba! Já jsem z té naší první lekce byla totálně nadšená!:-) Máťa má krásný plavečky a vody se vůbec nebojí. Někdy v prosinci bychom je měli poprvé potápět, už se na to těším a doufám, že to Máťu bude pořád tak bavit. Budem taky otužovat, vždycky na závěr nám pustí do bazénku studenou a mi pod ní dětičky šoupnem, aby si postupně zvykali:-)

Musím vám napsat, jak jsem se tam uvedla?Mají tam schody pokryté linoleem a já měla silonkové ponožky a byla jsem naložená taškou a Matýskem. Na posledním schodu se mi noha sklouzla a já jsem spadla a protože mi bylo jasný, že ruce mám plný a nemůžu padat dopředu, tak jsem to zalomila dozadu a skončila (naštěstí) na kolenou-ty mám úplně odražený a fialový, ale jsem ráda, že jsme celý! Od té doby si dávám bacha na všech schodech a chodím hlemýždím tempem. Můj syn si myslel, že je to nějaká nová hra a smál se tomu a mě by se v tu chvíli krve nedořezal, jak jsem se lekla.

MartiV-já našeho žrouta kojím v noci taky každý 2hodiny a přes den totéž! Někdy už padám na ústa:-) Odměnou mi je to, že krásně roste a je zdravej a usměvavej:-) S tím pláčem-já přišla na to, že když Matýsek začal natahovat, tak jsem začala zpívat a ono to fakt funguje. Začnu zpívat „bubeníčka“ a je po pláči-ale to začalo fungovat tak od 3,5 měsíců-do té doby jsme bojovali s prdíky, takže jsem kojila, chovala, masírovala, cvičila, houpala a zase kojila atd…Tak co nejmíň pláče přejeme a hodně síly na kojící maraton-ale stojí to za to!:-)

Tak jsem napsala nejžhavější novinky, jinak bych totiž psala román:-)

Tak zatííím pá
Lucka a Matýsek 5měsíců

 
Anonymní  10.10.03 10:23

Ed,nekde jsem cetla ze uz jsi v tomto pripade radila a chtela bych Te i ja pozadat o radu, muj mimisek je koncem panevnim , jsme ve 32+6 takze moc casu na otoceni nemame…Chtela jsem se zeptat jestli nevis kde mam hledat doporucovane cviky pro otoceni apod. Cetla jsem ze jsou dobre kocici hrbety a podkladani si panve v lehu, jeste neco????
Predem za jakoukoli radu dekujeme.Budu vdec­na

Dik Evka+mimis 32+6

 
Anonymní  10.10.03 12:28

čau Holčiny............
kooonečně jsem se dostala k PC, mám ho totiš u rodičů (net).....
Narodil se nám chlapeček Filípek 23. 9. 2003 ve 13.05 hodin, 3190 kg a 49 cm. Porod jsem neměla moc úžasnej! 22.9 mi praskla voda 17.15 hod. tak jsme vysrazili do porodnice a pak mi nastali bolesti. takže jsem celou noc nespala, ty bolesti byli tak strašný, že se mi zvedal i žaludek a zvracela jsem, takže docela chuťovka! Nevěděla jsem co mám dělat dříve, jestli zvracet nebo rozdýchávat stahy.......Ještě že tam se mnou byl můj manžílek, který mi pomáhal. Mě totiš nepom,áhalo vůbec nic, ani hopsání na balónu, chození, vana s vodou ani žádné ulevující polohy! No ke konci už jsem byla tak vyflusaná, že mě s polohy v sedě na balónu opřenou o postel (kde jsem křečově svírala povlečení) museli doslova odtáhnout na porodní sál, pamatuju si jak mi říkala PA, abych se vzpamatovala, že teď musím mít sílu. No a nejlepší bylo, když mě vyšetřovali vnitřně, když jsem měla stah, no nejrači bych jí rozdupala ksicht! A na štěstí už jsem mohla rodit (rodil mě super doktor) ten mi trochu zvednul náladu...... No a nastřižená jsem samozřejmě byla, to jsem i chtěla, abych se nenatrhla, ale stejně jsem se i natrhla takže mám tam takovou pěkně velkou jizvu. Už si můžu dokonce i sednout… hihi.

No a jinak náš Filípek křičí o 106, jen se probudí...... Předevčírem jsem byla v poradně a už váží 3590 kg a už nám je 3. týden.

Tak se někdy zase ozvu. pa pá Marťula 1 + Filípek

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 10.10.03 15:58

Ahoj Evko,

mrkni se tady http://www.emimino.cz/modules.php?…

Kočičí hřbety jsou definitivně prima, určitě začni hodně času trávit na všech čtyřech :o)
Zatím je ještě spousta času, chápu tvé obavy, ale v 32. týdnu ještě není čas na paniku, ikdyž cvičit už určitě začni.

Ani nevíš jak moc ti přeju, aby se mimísek otočil, proto až se otočí (a on se přetočí, věř tomu!!) tak mi dej vědět jo?

Hodně štěstí a krásný zbytek těhotenství
Ed

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 10.10.03 20:21

Ahoj Marťulko!

Tak ty už taky mamina! GRATULUJEME k Filípkovi.
Tvůj porod zní velmi dramaticky, je mi moc líto, že to tolik bolelo - pfůůů pfůů, ať je vše brzy jak bývávalo - hlavně ta hráz po nástřihu.

Jak píšeš, že ti nic během bolestí nepomáhalo, tak to mě taky ne a celkem mě to frustrovalo. Jediné co si myslím pomáhalo (abych nezešílela) bylo to hekání a potom to, že jsem byla ve stoje. Nemohla jsem vůbec sedět, na všech čtyřech mě to bolelo jako čert, balon byl na nic, chození nebo pohupování boky nezabíralo, do sprchy jsem nechtěla..... takže bohužel nezbývalo než se s tou bolestí poprat.

Opatruj sebe i Filípka a určitě zase napiš a pošli nějaké fotky, až budou ju?

Ed

 
Monticka
Ukecaná baba ;) 1177 příspěvků 10.10.03 20:26

Mooooc blahopřeji k Filípkovi (taky bych chtěla Filípka:) Přeji mu spoustu štěstíčka do života

Pá nakukovatelka odvedle Montička:)

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »