Story naší Kačenky

miselline  Vydáno: 13.02.05

Tak jsem se konečně rozhoupala…zkusím sepsat příběh naší rodinky,který nás všechny hodně změnil.Většina z vás ho již ve stručnosti slyšela,tak jen pro upřesnění a pro maminky,které nechodí na chat.

Na miminko jsme se strašně moc těšili,jen k nám pořád nechtěl ani čáp,ani vysněná vrána zabloudit.A tak jsme se těšili,snažili,já brečela a brečela.Po roce jsme si řekli dost a nanosili domů hromady a hromady katalogů z různých cestovek, s tím,že si ještě vyrazíme a přivezeme si mimi z dovolený.
Ale ejhle…4.12.jsem v šupleti našla těhu test a tak jsem šla na věc.Uklízím si,dělám ranní kafíčko a jen tak mimoděk jsem mrkla na test,chvíli trvalo,než si ti panáčkové v mojí hlavě předali info,ale ona tam byla!Ta druhá,vysněná čárečka tam byla!!!
Zmateně jsem si sedla a najednou mi došlo,že je to skvělý!Hned jsem sáhla po telefonu,vytočila číslo na manžu a nakonec to típla.Napadlo mě,že nechám ten krásný vánoční dáreček opravdu až pod stromeček.A tak se stalo…
(No,ne úplně-jsem drbna,tak jsem to alespoň zavolala kamarádce)
23.12 jsem večer vlezla do vany, povídala si s mimískem,který ještě ani nebyl mimísek a najednou koukám a krev…začala jsem hystericky ječet,manža přilítl a já musela s pravdou ven.Žádná radost se nekonala(proč jsem vlastně koupila to sněžítko,do něj vložila těhu test a tím to chtěla manžovi oznámit??),letěli jsme na soukromou kliniku,kde mě vyšetřili a řekli,že je to jen špinění,že se nic neděje a mám zajít druhý den na další kontrolu.
Můj muž měl radost,že se to konečně povedlo,já že on má radost a tak jsme měli všichni radost..vlastně celé těhotenství.
Na ranní objímání záchodové mísy raději zapomenu,ale holt to k tomu patří a já jinak byla štěstí samo.Vesele jsme se scházely s holkama,ukazovaly pupíky,ládovaly se zmrzlinou a bylo nám dobře.
Přišel květen a naše mami si vzpomněla zrovna v dobu,kdy tatík ležel po operaci v nemocnici,že je potřeba něco důležitého na chaloupce.Jelikož tam jezdím moc a moc ráda,celkem s nadšením jsem přislíbila,že vyzvednu ji i brášku a vyrazíme za sluníčkem..
Teď si tak matně vzpomínám,že jsem byla večer unavená,nechtěla jsem nic jíst,čímž jsem matku naprosto šokovala a když jsem si lehla na pravý bok,tak mě to bolelo.Ale když jsem to řekla mamině,coby zdravotní sestře,tak odvětila,že je to normoš,že už mám pořádný pupík a tak moje pohodlí bude stále menší a menší.
Ráno nás probudilo sluníčko a já vyrazila bosky do zahrady, spokojeně se u:,–(ila,vyvalila bříško a čekala,až Jiřík (bratříček) doveze čerstvé pečivo a já tomu kopajícímu mrňouskovi pošlu dobrotku.Tehdy už jsme věděli,že pravděpodobně čekám holčičku,ale se jménem jsme se neobtěžovali-byl to prostě Matouš.
V klidu jsme posnídali,popo­vídali si, mamina přednesla plán akce a já zjistila,že je to super-moje role byla jen ukuchtit oběd a odpočívat s nohama na stole-samozřejmě venku.Zkontrolovala jsem,jestli mamina i Jiřík dodržují plán a vrhla se připravit oběd-obalovaný květák a brambůrky.
Naporcovala jsem květák, Jíra přišel pro změnu kontrolovat mě a najednou mi bříškem projela ohromná bolest,až jsem se zakymácela a na poslední chvíli se chytla stolu.Jiřík přiskočil,dotáhl mě do obýváku na gauč a letěl pro maminu.Ta na nic nečekala,popadla telefon a volala záchranku-marně.Prý nemají volný vrtulník a do našeho kraje na konci světa sanitu nemohou poslat.Svorně jsme si zanádavali,Jíra vypnul plyn,vyhodil elektriku,mamina sebrala moje veci a už jsem startovala auto,modlíc se,aby to byl planý poplach a vše bylo v pořádku.
Až mnohem později jsme zjistili,že jsme zapomněli zamknout..někde na cestě z Vysočiny do Pardubic.Cesta to byla strašná, bolesti byly stále silnější a častější.Mamina statečně volala do nemocnic po cestě,kde nám oznamovali,že bude nejlepší,když dojedeme do té další…a tak jsme minuli Hlinsko, Chrudim,volali do Pardubic,kde nám řekli,že v tomto případě pomůže jen HK!
Já se kroutila za volantem vinou střídajících se křížových bolestí a křečí v bříšku.
Dojeli jsme domů,já se sotva vyhrabala z auta,za volant usedl manžílek, Jíra prohlášil,že nemusí být všude a rozhodl se jet domů busem,zatímco my vyrazili směr HK.
Manžel jezdí přesně podle předpisů,takže vesele zařadil 3 a jel předepsanou 40km/hod (opravovali silnice Pce-HK).Jak jsem ho celou tu dobu titulovala a jak mu vysvětlovala,že má opravdu přidat, psát raději nebudu-byla jsem opravdu hnusná.
No a aby toho nebylo málo,tak zrovna v tu dobu předělávali i fakultku.Honili nás z budovy do budovy,já už skoro nemohla a když přišla jedna z nejsilnějších kontrakcí,tak jsem si dřepla před budovou chirurgie a oznámila,že dál už fakt nejdu.Jak mě dotáhli až do budovy nevím,jen si pamatuju skleněný dveře,kam mě Miloš strčil a křičel (už chytil hysterák stejně jako já),že potřebujeme doktora.
Najednou to byl fofr,já ležela svlečená na lehátku,nade mnou se skláněla příjemná sestřička,při­pojovala mi monitor a snažila se mě uklidnit.Přiběhla doktorka,okamžitě mě prohlížela a kroutila hlavou…a tehdy mi to došlo.
„Ježíši vždyť já rodím?Jak rodím?Vždyť je brzy!“.Asi vám budu připadat divná,ale mě opravdu do té doby nenapadlo,jak to je.Jen jsem věděla,že mě všechno strašně bolí,že se něco děje a že mi musí někdo pomoct a najednou jsem zjistila,co mamina věděla už cestou z chalupy.
Doktorka mi řekla,že mi nebude lhát,že je příliš brzy,děťátko je příliš malé a porod je už příliš daleko.Jak mě tím vyděsila,si asi umíte představit..
Konečně byl připojen monitor a ozvalo se strašné ticho..jen šum.Srdce mi poskočilo a vyhrkly mi slzy.
A najednou jsem to slyšela,jen jsem si zašeptala „ťuká“..a opravdu!Srdíčko naší holčičky Matouše ťukalo..
Okamžitě se rozjel naprostý chaos, kolem pobíhaly sestřičky, doktoři, dostala jsem 3 injekce-ani nevím na co,ale to mi bylo fuk.Doktorka mi povolila 5minut s maminou a manželem.Mamka mě jen obejmula a raději pustila Miloše..byl bílý jak stěna, vyděšeně se usmál, dal mi pusu, zašeptal,že mě miluje a že to bude dobrý.

Porod?Strašný…každý radil něco jiného, všude spousta lidí,naprostý blázinec.Mám tlačit?A jak asi?Doktor na mě křičel,že jsem snad prošla kurzem…nějak mu nedošlo,že ve 24tt kurzy opravdu nejsou aktuální.Přesto jsem tlačila-samozřejmě naprosto špatně,takže mi popraskaly žilky v obličeji,na hrudi,oči jsem měla jak angorák.
Každopádně mi nakonec sestřička pomohla, jemně mi zmáčkla břicho,já zatlačila a už jsem cítila,jak je mimi venku…a zase ticho…děsivé a tíživé ticho.Všichni se po sobě jen podívali a v tom se ozval nejkrásnější pláč na světě..sice slaboučký,ale pláč..pláč naší holčičky..pláč mojí Kateřiny,Kačen­ky,Káči,Káti…
Sotva jsem stihla letmo pohlédnout na to maličké nic a už mi ji odnášeli do připraveného inkubátoru a úprkem s ním letěli na JIP.Tak takhle jsem si první setkání s mimískem opravdu nepředstavovala.

Když ke mně konečně pustili zoufalého,vydě­šeného a už soptícího Miloše,hned bylo líp..dostala jsem pusu a hned ho nutila,ať běží na JIP,ať zjistí,co se dá a hlavně ať spočítá,jestli má ruce,nohy,hla­vu,prstíčky.
Vrátil se během chvilky, smutný a podával mi digi foťák.Naše maličká byla opravdu hodně maličká,ale ve své ošklivosti strašně krásná.

Ubytovali mě na urologii-zmatek s přestavbou špitálu a já usnula už v sanitce,kterou mě přepravovali z budovy do budovy.
Kačenku jsem viděla až druhý den, dřív mě k ní nepustili.Došla jsem k inkubátoru, řekla „ahoj Sluníčko moje“.Přišel doktor a oznamoval mi její stav.Prý je to moc vážné,je strašně maličká,nezralá,ale všechna vyšetření jsou v pořádku.Prý nemám zoufat,pravdu ukáže až čas.Taky přiznal,že moc šancí nemá a víc mi řeknou po prvních 4dnech,které jsou nejvíc kritické.

Tak to byla první část našeho příběhu..zbytek se budu snažit napsat co nejrychleji.
zatím ahoj MM

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
sasenka
Stálice 63 příspěvků 13.02.05 21:57

Jéžíš, kdo to má do příště vydržet? Kdy to příště bude? Dočetla jsem do konce jedním dechem a jsem teď napnutá jako špagát. Budu doufat, že se ozvěš brzy. Tak já budu čekat.
Zatím pá

 
miselline
Ukecaná baba ;) 1497 příspěvků 13.02.05 23:00

sice hoódně opožděně…ale podotýkám,že kačenka se narodila-vážila 940g a měřila 34cm…

 
babule  13.02.05 23:03

Miselline gratuluji Ti ke Kačence a prosím napiš brzy. Kamarádce se před pá lety narodila holčička také v šestém měsíci a dneska je z ní kus ženské. Opatrujte se. Babule

 
miselline
Ukecaná baba ;) 1497 příspěvků 13.02.05 23:05

ahoj.pro upřesnění,které mi vypadlo vzhledem k tomu,že hodně holek náš příběh ve stručnosti zná,podotýkám…
Kačenka se narodila 25.5. ve 24tt,vážila 940g a měřila 34cm…
slibuji,že se další díl-druhý budu snažit sepsat co nejdřív..Ať nejste dlouho napnuté.děkuji MM

 
miselline
Ukecaná baba ;) 1497 příspěvků 13.02.05 23:43

opatrujeme…jak se dá…budu se snažit napsat co nejdřív…ale to víš…s miminkem to nejde tak,jak bych si přála…ale slibuju…další část-druhá bude co nejdřív…a přiznávám-bude třetí-prozatím závěrečná…
papa MM

 
ro
Ukecaná baba ;) 2159 příspěvků 14.02.05 02:28

Sice už příběh znám, ale netušila jsem, že ten deníček pojmeš tak zgruntu a uděláš z toho takovou špičkovou detektivku. Neznat výsledek, tak nebudu týden spát, dokud bych to nedočetla. Rychle písní klidně dvě až tři pokračování až po tu závěrečnou větu neurologa, ty podrobnosti jsou úžasný. A hlavně je skvělý, že to se nám to teď žertuje, co?
Pa Romana

 
Lesina
Echt Kelišová 9857 příspěvků 14.02.05 09:31

Teda, vim, ze byla mala brzy, ale tak brzy??? Holt si Kacenka usmyslela, ze chce byt Blizenka, co?
Kazdopadne Miselline, nevedet, jak to dopadlo, tak jsem naplnuta jak snura z gauce. Ale jinak moc hezky a napinave napsano, vazne.
Lesina.

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 14.02.05 10:00

Příběh ještě neznám, ale je mi jasný, že to dopadlo dobře. Stejně brečím. Krucinál, co všechno jenom dokáže ženská, když jde do tuhýho … Holky úžasný, ať jen kvetete a smůla ať se vám na kilometry vyhýbá :-). Stefinka

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 14.02.05 10:06

Příběh ještě neznám, ale je mi jasný, že to dopadlo dobře, jinak bych na to musela pořád myslet. Stejně brečím. Krucinál, co všechno jenom dokáže ženská, když jde do tuhýho … Holky úžasný, ať jen kvetete a smůla ať se vám na kilometry vyhýbá :-). Stefinka

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 14.02.05 10:09

Ono to vypadalo, že se to neodeslalo :-)

 
miselline
Ukecaná baba ;) 1497 příspěvků 14.02.05 13:13

neměla to být detektivka…u mně je problém,že neumím psát stručně-ženská,no.bohužel stejně tak mluvím,takže mi manža občas řekne,až dojdeš k důležitému,tak do mě strč…
No a tak to bylo i u článku-psala jsem,psala jsem a pak se vzbudila kačenka…bylo mi jasný,že to nedopíšu a tak jsem to rozhodila do částí-budou tři.Další díl bude pobyt v nemocnici a pak jak jsme si žili doma…a tvůj nápad o neuro je super-určitě použiji!
a žertuje se mi moc dobře!Víš,že jsem ráda,že jsem dřív nic nenapsala?Jediná alice věděla vše od samého začátku,hodně mi pomohla radama i psychickou podporou a pokaždý mě lákala,ať to napíšu.Jenže já vždy sedla,a pořád jsem nevěděla,jestli to vůbec zvládneme a bylo příliš těžký o tom psát…
teď to píšu celkem se smíchem
 pa

 
miselline
Ukecaná baba ;) 1497 příspěvků 14.02.05 13:18

ahoj.děkuju,dou­fám,že se příběh bude líbit a hlavně bych strašně moc ráda pomohla maminkám (ať jich je co nejmíň)…mně by tehdy pomohlo,kdyby mi někdo poradil,kde najít různé profesionály,kdyby mi někdo řekl,že i taková hrůza může dobře dopadnout.Lékaři jen děsili a já z toho byla na mrtvici-nejen já!
tak konec nikomu neříkej,ju?Vy z chatu to víte a ostatní,ať se těší!
ahoj MM+Kačenka

 
miselline
Ukecaná baba ;) 1497 příspěvků 14.02.05 13:36

nemysli…dopadlo to dobře,ač si tu neuvěřitelnou hromadu starostí,boles­ti,trápení a šoků si nikdo neumí představit.a hlavně nebreč-my vybrečeli minimálně moře,spíš takový menší atlatnik,takže teď už jen smích pro všechny!a co ženská dokáže vydržet jsem asi hlavně netušila já!!!a porod-to bylo to nejpříjemnější a nejlehčí z celého našeho story!
mm+kačenka (miselline@sez­nam.cz)
PS:jestli chceš fotky,sámo z doby prvnní části…pošlu.Nechci je nikam dávat veřejnně.
 ahoj!

 
Lesina
Echt Kelišová 9857 příspěvků 14.02.05 13:39

Neprozradim, neboj, ale uz se fakt moc tesim na pokracovani, je fajn si to precist najednou jako cely pribeh. A je dobre, ze to sepisujes, myslim, ze mnoha holkam pomuzes - ale vem si, jsem 23 tt - predstava, ze by se Drace narodilo uz pristi tyden je desiva! Uf, Drzim taky palce, at je maminek, ktere neco takoveho proziji co nejmin. At si mimina pockaji aspon pres 32 tt, pokud uz fakt chteji spechat! A radsi at potom jeste tech sest, osm nedel do radneho terminu vydrzi!
 L.

 
miselline
Ukecaná baba ;) 1497 příspěvků 14.02.05 13:54

nad tím jsem taky hodně přemýšlela.nechtěla bych žádnou z těhulek vyděsit..stačí,že každá má hrůzu ze špatných zpráv od doktorů.Snad si z toho vyberou jen to pozitivum..
fotky jsem ti posílala?nechci je dávat nikam veřejně.
můžeš mi psát na miselline@seznam.cz

 
Cecilka
Povídálka 43 příspěvků 14.02.05 15:55

AHoj holky, no, já taky konec příběhu neznám - zatím:-)), tak už se těším na pokračování. Samozřejmě, že jsem to obrečela, a ještě víc, když jsem z komentářů vytušila, že dnes už máte nejhorší za sebou a vše dobře dopadlo. Prostě zázraky se dějí a my na ně věříme!!! Moc a moc blahopřejeme a ať Vám Kačenka dělá samou radost.
Petra a Aninka (11m)
P.S: Taky se přimlouvám, ať je pokračování co nejdřív!!!! Jo a my jsme z Hradce, tak jsme asi rodily ve stejné porodnici, resp. já už teda v té opravené:-)))))

 
Eterka
Ukecaná baba ;) 1455 příspěvků 14.02.05 18:39

Je to fakt jak detektivka, i když z ohlasů předpokládám s dobrým koncem… Držím moc palce, ať i dál všechno vychází, je mi jasný, že to, čím jsi si a tví blízcí prošli, je strašně těžký.
Přeju hodně štěstíčka a těším se na pokračování.
Esterka z Květňátek

 
anaj
Ukecaná baba ;) 1223 příspěvků 14.02.05 20:40

Ahoj Misseline,
když jsem minule visela na chatu, jen jsem zaregistrovala, že jste měli s malou drámu. Ale tohle!!. Seš strašně statečná a strašně šikovná a přeju ti, ať už tě teď čeká jenom samá radost a k princezně třeba časem přibude druhá nebo nějaký princ.
 Jana

 
miselline
Ukecaná baba ;) 1497 příspěvků 14.02.05 21:38

ahoj.děkuji za krásný slova i přání..šikovná je především naše malá-a to doslova.Prožila si spoustu trápení a já jen děkuju,že si nic z toho nebude pamatovat.Rados­ti?jak já se za ně modlím (škoda že nejsem pravá věřící)…uvidíš v dalších deníčních,na kterých se již pracuje-holky jsou nedočkavé!
a k dalšímu mimi..to tě musím zklamat.nebude ani žádná další princezna ani princ.
Víš,možná časem změním svůj názor-zapomenu,ale tak silná nejsem.Já teď cítím,že bych už znovu tolik trápení,strachu,b­olesti..slz už nezvládla.Děkuju tomu nahoře,že nás měl a má rád a znovu ho provokovat nebudu.

 
karolina2
Zasloužilá kecalka 534 příspěvků 14.02.05 21:49

Čtu a bulim. Už abys napsal pokračování. Posílám pusinku Kačence.

Karolinka od Letních miminek

 
miselline
Ukecaná baba ;) 1497 příspěvků 14.02.05 22:26

nebreč…bude nejdřív mnohem a mnohem hůř…ale tobě jako jediný říkám…bude dobře!
zatím ahoj a budu psát,jak to jen půjde
pa mm
PS:jako ostatním…fotečky zasílám pouze na soukromé maily,nechci aby byly veřejné…jestli chceš,zažádej Miselline@seznam.cz

 
Veronika6
Zasloužilá kecalka 510 příspěvků 14.02.05 23:32

No to je hrůza! 4,5měsíční Barunka mi spinká v postýlce, 14-ti denní pidižvík v bříšku :o)) a já tady bulím jak praštěná. Jedny hormony ještě nepřešly, další nastupují....­.............­...., ještě, že jsem sama doma :o)
Hlavně, že to dobře dopadlo (určitě).

Hodně sil a zdraví do budoucna přejí

Verča, Barča a pidižvík :o)

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 15.02.05 22:04

Míšo!

Sice patřím k těm, co Tvůj příběh znají, ale stejně je to síla, když to znovu čtu!! Tak trochu se vžívám, protože Verunka byla taky předčasně a v inkubátoru, Kuba šel nečekaně císařem, i když se porod normálně rozbíhal a zdůvodnění „Miminku se nedaří dobře“ mamince klidu nepřidá… :o)

Těším se na druhou půlku příběhu!!

Alice

 
Anonymní  15.02.05 22:42

Krásný a dojemný příběh. Jen nerozumím těm 24 tt. Není to překlep? To odpovídá asi 5,5 měsícům…

 
miselline
Ukecaná baba ;) 1497 příspěvků 16.02.05 07:57

ne,opravdu to překlep není.Taky díky? tomu má kačenka v papírech „potrat živého dítěte“…
Co se dělo dál a co všechno právě 24tt přinesl,bude brzy sepsáno.
 MM

 
Bohun
Zasloužilá kecalka 522 příspěvků 16.02.05 08:30

Miselline, uzasny pribeh lidske sily! Predpokladam, ze s dobrym koncem. At vam ta sila vsem vydrzi a uz ji vyuzivate jen pri reseni beznych drobnych problemu. Tesim se na pokracovani.
Bohunka

 
Ali27
Povídálka 42 příspěvků 16.02.05 19:26

Ahojky! Taky jsem moc zvědavá na pokračování. Umím si tak trochu představit, jaké bude. V březnu se nám narodila Andulka v 27. týdnu, ještě menší než Kačenka - 870g a 33cm. Kdybys měla chuť vyměnit si v tomhle směru zkušenosti, napiš na ali.j@seznam.cz
Pusu Kačence!
 Ali

 
Smokie
Zasloužilá kecalka 830 příspěvků 17.02.05 15:46

Ahoj Miselline,

ač jsme spolu už párkrát klábosily, tohle jsem nevěděla a na chatu jsem teď nějakou dobu nebyla, takže se moc těším na pokračování!!!

Jinak vám oboum přeju už jenom hooodně štěstíčka.

Katka

P.S.: Prosím prosím taky o fotečky, emajl mám v záhlaví. k

Vložit nový komentář