Syn mi nejspíš zachránil život

Veryska81  Vydáno: 12.03.12

Mé těhotenství bylo naprosto skvělé, bez potíží. Po 6 nedělích se ale vše změnilo. Dnes už věřím, že mi syn zachránil život. Milé maminky, nepíši svůj příběh kvůli lítosti, ale chci jen poukázat na to, co se může v životě přihodit a jak je něco zlé k něčemu dobré.

S manželem jsme se snažili o miminko přes rok. Povedlo se nám to samozřejmě v době, kdy jsme na to vůbec nemysleli :) Nový rok 2010 jsme už slavili s naším mimiškem, ale to jsme ještě netušili :) Těhotenství jsem měla krásné, výsledky jakéhokoliv vyšetření byly vždy v pořádku. Porodila jsem v termínu, sice císařským řezem, ale za všechnu tu bolest to stálo :) Narodil se nám krásný chlapeček, 4100 g a 52 cm. Opět vše bylo bez potíží. Už v porodnici jsem měla dostatek mlíčka, malý krásně přibýval na váze, neměl ani žloutenku, a po 4 dnech si nás tatínek odvezl domů. Byla jsem překvapená, jak dobře snáším šestinedělku. Nedalo mi to a asi po 4 týdnech jsem už pomalu začala více uklízet apod. Malý byl hodné miminko :)

Najednou mě ale přepadly šílené bolesti v podbřišku, nemohla jsem ani na záchod, natož se narovnat. Vylétla mi i horečka. Bolela mě celá pravá půlka těla. Myslela jsem si, že jsem se přeležela nebo chytla na tu stranu průvan. Bohužel. Jeli jsme na pohotovost, kde mě gynekologicky vyšetřili, a vše bylo v pořádku. Málem jsem jim tam omdlela. Chtěli si mě tam nechat, ale dohodli jsme se, že mě přeci jen pustí domů, už kvůli mimiška. Měla jsem vysoké CRP, dostala jsem Augmentin, který se může i při kojení. Bolesti i s horečkou ustupovaly asi až po týdnu. Pořád to ale nebylo ono, pořád jsem nebyla ve své kůži. Manžel se naštval, zavezli jsme prcka k babičce a jel se mnou opět do nemocnice, kde jsem rodila.

Byli jsme tam od rána až do odpoledne. Opravdu katastrofa. Přehazovali si mě z jednoho oddělení na druhé. Gynekologicky vše ok, měli podezření na slepák a poslali mě na chirurgii. Já jsem si říkala, bože další jizva. Kéž by to byl slepák… na chirurgii to nepotvrdili, ale poslali mě pro jistotu na sono břicha. Tam se našel nález na pravé ledvině. Tehdy mi řekli, že to může být jen sraženinka z porodu, že obvykle zmizí. Ale poslali mě ještě na CT, které bylo až za 4 dny. Mně už v té době bylo dobře a říkali jsme si, že to bude jen nějaká sraženinka od malého. Bohužel. Na CT byl 4 cm velký nález, byl to nádor, a taky jsem měla dva nálezy na játrech, ale byly v mm. Když mi oznámili, že je to nádor, zhroutil se mi celý svět, i když mi dávali naději, že může být nezhoubný.

Další den jsem musela na urologii do fakultky. Měli tam už všechny mé nálezy, jela jsem si vlastně pro termín operace. Ošetřující lékař, který mě také operoval, mě připravil na tu horší variantu, že to bohužel z více procent bývá na ledvině zhoubné, zvláště v takové velikosti. Nešlo to jen laparoskopicky, ale normální cestou a celá ledvina. Musela jsem zastavit laktaci, takže jsem svého broučka kojila jen měsíc a půl, opět všechna doplňující vyšetření, zda někde nejsou metastázy apod. Ten pocit nepřeji nikomu. Já jsem se pohřbívala, chovala svého syna v náručí, řvala jako želva. Pak jsem měla dny, kdy jsem svému broučkovi slibovala, že se jen tak nevzdám, že klidně budu plešatá z chemoterapi­e apod.

Mám štěstí na svou rodinu. Byla a stále je velikánskou oporou, hlavně manžel. Rodila jsem 6. 9. 2010 a operovali mě 26. 10. 2010. Při operaci vznikl problém, protože na játrech objevili 3. nález, který nebyl vidět při CT. Takže mi odebrali celou ledvinu a jen to nové ložisko. Operace trvala 3 hodiny. Můj doktor byl šikovný a uspíšil histologii. Obával se, že to na těch játrech je metastáze. Zotavovala jsem se rychle, ale také jsem si zase pobrečela po tom oznámení, že se objevilo další ložisko. Z histologie byly výsledky: na ledvině zhoubný, naštěstí v první fázi, dobře opouzdřený, na játrech nezhoubný. Po týdnu jsem byla propuštěná domů s 20cm jizvou na břichu.

V listopadu mě čekalo PET/CT v Brně, aby se ukázalo, zda jsou ta zbývající dvě ložiska zhoubná nebo ne, a zda nejsou metastázy i jinde. Projeli mi celé tělo i mozek. Nejhorší je čekání na výsledky. Tehdy mě chtěli operovat podruhé, a to v prosinci, aby odstranily ty ložiska z jater. Takže opět nervy z další operace za tak krátkou dobu a ještě před Vánoci a tehdy už s 3měsíčním miminkem. Naštěstí se onkologický tým rozhodl, že bude lepší jen sledovat ložiska, když se neukázalo, že jsou zhoubná. Nyní je to rok a půl po zákroku a ložiska z jater zmizely. Byly to jen sraženinky z porodu :) Jsem ve sledování, ale můžu říct, že to bylo opravdu za 5 minut 12. I doktoři říkají, že mě malý nejspíš zachránil :)

Přehodnotily se nám všechny priority, zatím jsem zdravá a ani chemoterapie mě nečekala, a doufám, že už jsem si to vše ve svých tehdy 29 letech už vybral a nic podobného mě nečeká. Asi jsem blázínek, ale beru to tak, že to hnusné ze mě je venku, a že když se to objeví jinde, půjde to zase ven :) Doktor je rád, že to beru tak, jak to beru, a taky říká, že vždy bude prvně operace (pokud bude možná). Nervy jsou samozřejmě vždy před každým vyšetřením, ale ti moji chlapáci mě natolik zaměstnávají, že nemám ani možnost přemýšlet nějak jinak :) Svým příběhem chci podpořit všechny maminky, které se ocitly v různých těžkých životních zkouškách. Některé věci sice neovlivníme, ale pozitivní myšlení dokáže opravdu hodně.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
renč  12.03.12 07:11

úplně mě mrazí při čtení tvého deníčku, nemůžu popřát nic než hodně ZDRAVÍ!!!! Jsi statečná

Příspěvek upraven 12.03.12 v 07:11

 
kaculkadraculka
Ukecaná baba ;) 2388 příspěvků 12.03.12 07:17

Přeji moc, moc zdraví !!! S ledvinami jsem si užila také své - já bohužel v těhotenství, ale taky to naštěstí dobře dopadlo! :palec:

 
Karku
Zasloužilá kecalka 697 příspěvků 12.03.12 07:56

Taky ti přeju moc zdraví!!!Mám kamarádku, která zažila něco podobného hned po týdnu kdy porodila, ale bylo to na půl roku ležení v nemocnici s velmi nejistým výsledkem a nemusím říkat, jak moc to muselo být těžké, když miminko bylo doma, ale zvládla to, dva roky už jsou za ní a je zdravá jako řípa! Takže věřím, že to stejně bude u tebe, moc ti to přeju a s tvým přístupem si myslím, že máš vyhráno :hug: :hug: :hug:

 
Lacenka
Neúnavná pisatelka 18643 příspěvků 12.03.12 08:19

Před vánoci jsem také absolvovala PET v Brně, stále ještě cítím tu bezmoc při čekání na výsledky. Jsem moc ráda že i ty tvoje byly negativní! Člověku se neskutečně uleví :kytka: Věřím že už to máš vše za sebou a konečně se budeš moct radovat s drobečka! A taky vím že ta radost bude teď mnohem intenzivnější. Užívej si života, je krásný :kytka: :kytka:

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 12.03.12 13:44
Hluboce se klaním a PŘEJI HODNĚ ŠTĚSTÍ!!!!!!

Jste statečná žena ! Máte můj obdiv!!!!!!!!Držte se ! :hug:

 
mark76  12.03.12 13:45

Úplně mě mráz jezdil po těle, když jsem příběh četla. Přeji ZDRAVÍ,ZDRAVÍ A ZASE ZDRAVÍ A TO VŠEM :srdce:

 
skritek Petra
Kelišová 5504 příspěvků 12.03.12 14:21

wow, devce, teda mazec … a presne, jak rikas, syn Ti zrejme zachranil zivot, ale jsi opravdu velmi statecny bojovnicek a zvladas to krasne … tak doufam, ze sis uz vse to zle vybrala a ted uz bude jen dobre a hlavne preji HOOOOODNE zdravi!! :hug:

 
Veryska81
Neúnavná pisatelka 19923 příspěvků 12.03.12 16:26

Moc moc vám všem děkuji. Taky se divím, že to tak beru, ale člověku nic nezbývá a hlavně mě nabíjí celá má rodina, tedy hlavně syn :) Už si z toho děláme legraci, že se na mateřské prostě dávám dohromady :mrgreen: Pomaloučku zvažujeme i druhé dítě, ale je to ještě běh na dlouhou trať :think: Snad budu natolik zdravá, abychom jej mohli mít :potlesk: Zdraví je jen jedno, tak si ho všichni moc moc hýčkejte :* :*

 
Ditta77
Závislačka 4156 příspěvků 12.03.12 16:44

Nemůžu najít ta správná slova-už několikrát přepisuju…ale smekám a přeju moc zdravíčka a už jen samé dobré a pozitivní věci v životě :hug: :kytka: :kytka: :kytka:

 
Emina
Kecalka 337 příspěvků 12.03.12 18:20

Máš můj obdiv, přeji hodně zdraví a už jen samé dobré zprávy.

 
little things
Kecalka 388 příspěvků 12.03.12 18:38

Preji ti strasne moooc zdravicka!!!!man­zelovy sestre pri porodu prisly na nadory tez.nasledovaly operace,chemky atd.svagr se mezitim staral o malou(jen podotykam,ze svagrove,kdyz rodila bylo 26 a svagrovi 58)chvilicku mela klid a potom se to opet vratilo v plnem rozsahu.Danca byla vice v nemocnici a uz ji nebylo pomoci.max ji mohli vzdy zavodnit,aby ji bylo lepe.udelaly se ji metastaze,mela nadory v nohach,strevech a nakonec i na mozku.mela chudinka 36kg.po trech letech svuj boj s rakovinou prohrala.zbyla po ni 3leta dceruska,a 61lety manzel.opravdu ti preji moc zdravicka

 
Veryska81
Neúnavná pisatelka 19923 příspěvků 12.03.12 19:48

Nejhorší je, že člověk nic netuší, že to v sobě má, rakovina se nedá předvídat a je mi záhadou, že ani z běžného vyšetření, kdy jsme jako těhulky hlídané, se nic neobjevilo :( U mě to opravdu díky malého bylo asi za pět dvanáct, jelikož jsem měla štěstí v neštěstí v tom, že jsem to neměla jinde a na to jak byl nádor velký, tak byl dobře opouzdřený atd. Napadalo mě, co by bylo kdybych jsem nebyla těhotná apod. Asi to tak prostě mělo být a díky těhu a porodu se na to třeba přišlo :think:
Zatím se ještě bojím druhého dítěte, je to brzy po tom všem ( i ze zdravotního hlediska) a taky to je přeci jen velká zátěž pro tělo. Právě mám strach, aby se zase někde něco neobjevilo, ale na druhou stranu si říkám, že se to může objevit kdykoliv a ne třeba dalším těhu :nevim: Je to risk a rozhodně nejsem zatím plně odhodlaná. Uvidíme, jsme rádi i za Honzíčka :mrgreen:
Je mi moc líto, že švagrová boj prohrála. Ale věřte, že takových lidí s rakovinou je spoustu a spoustu a bohužel i dětí :( Nikdy nevíme, co nás čeká

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17596 příspěvků 12.03.12 20:21

přeji ti hodně hodně hodně zdraví - i celé tvé rodině, smekám před tvou silou :pankac:

 
Květinka81
Ukecaná baba ;) 1215 příspěvků 12.03.12 21:59

Držím Vám všechny palce na všech končetinách, co mám!!! Chce to opravdu hodně síly bojovat s takovou diagnózou! Vím, jak jsou ty dny do operace a čekání na výsledky strašně dlouhé a jak člověk propadá bezmoci. Měla jsem totiž podezření na tumor malé pánve, naštěstí však planý poplach. Tak ještě jednou - držte se a máte můj neskonalý obdiv, jak jste to zvládla!!! :palec:

 
socina
Závislačka 4095 příspěvků 13.03.12 09:51

Přeju ti HODNĚ ZDRAVÍ!!! A hodně sil :-) Věřím že už bude všechno v pořádku

 
Gabika83
Závislačka 3221 příspěvků 13.03.12 11:57

Moc GRATULUJI k malému ale hlavně že jsi to tak suprově ZVLÁDLA jsi moc ŠIKOVNÁ,SMEKÁM OPRAVDU RESPECT :pankac: Přeji jenom to co je v životě nejvíc potřeba-ZDRAVÍČKO :hug: Držte se rodinko :palec: :palec: :palec:

 
Veryska81
Neúnavná pisatelka 19923 příspěvků 13.03.12 13:08

Jste zlatíčka a já vám všem moc děkuji za oporu :* Ale věřte, že bych to snášela asi hůř, kdyby mě čakalo chemo apod. takže zase až takový silák nejsem ;) Opravdu ale děkuji, že mě tak vidíte, dodává mi to sílu a příběh jsem napsala hlavně proto, aby i jiní lidičkové měli plno síly na životní trable

 
hkac
Neúnavná pisatelka 15671 příspěvků 13.03.12 14:50

Přeju ať už vás čekají jen samé dobré zprávy :hug: .

 
Janicka1111
Stálice 81 příspěvků 13.03.12 16:07

Jste moc statečná! Přeji Vám v životě už jen vše dobré a příjemné! Ať Vám miminko přináší štěstí a celé vaší rodině přeji moc zdraví!

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 14.03.12 12:30

Ahoj Verysku, cekani je nejhorsi to je pravda. Cekali jsme mesic na histologii pro naseho syna a byla to muka. MESIC!!! Byla to tak vzacna rakovina, ze to museli preposilat, kontrolovat atd.
Muzu se zeptat co to bylo za nador? Jinak to ze na to neprisli je podle mne docela normalni, ledviny ti nekontrolovali :nevim: Hlavne ze uz to mas za sebou. :srdce:

Příspěvek upraven 14.03.12 v 12:31

 
Veryska81
Neúnavná pisatelka 19923 příspěvků 14.03.12 14:29

Loki, byl to ten běžný grawitzův nádor. Dělali mi tehdy při těhu běžné vyšetření, odběry krve a kontrola moči. A nikde nic. Bavila jsem se svou ženskou lékařkou kvůli druhému mimi a ta mi řekla, že bych byla hlídaná o dost víc, hlavně kvůli té zdravé ledvině, aby fungovala jak má.
Taky má první otázka při první kontrole po operaci byla na našeho syna. Zda i s ním mám chodit na nějaká vyšetření. Řekli mi, že by to bylo hodně vzácné, kdyby se to u něj objevilo tak brzy. Prý až bude v pubertě by měl chodit preventivně na kontroly a to je vše. :nevim: S jeho doktorkou jsem se domluvila, alespoň preventivně nechávat vyšetřit moč a také to tak děláme +- jednou za půl roku.
Můžu se zeptat, jaký tip rakoviny měl syn a jak bojujete? Je to citlivé téma, takže pochopím, zda to nebudeš chtít napsat. Nebo si můžeme psát SZ ;)

 
Mína13
Generální žvanilka 20807 příspěvků 14.03.12 15:16

jsi moc statečná … máš můj obdiv :palec: :palec: :palec:

přeju ti hodně hodně hodně zdraví! :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 14.03.12 16:22

Ahoj Verysku, nas pribeh mas tady
http://www.emimino.cz/…-nemoc-7047/
Renalni karcinom neni dedicny, nebo ho mate v rodine casto? Mysli si Dr. ze je to dedicne?

 
Veryska81
Neúnavná pisatelka 19923 příspěvků 14.03.12 17:38

Přeji i vám všem jen zdravíčko a opravdu všem děkuji :*
Loki, ty jsi statečnější než já, obrečela jsem tvůj příběh. Jak jste vůbec dopadli? A tvůj úžasný muž a hlavně bobišek?
Dr. říkal, že je to vzácnost, aby to bylo dědičné, ale samozřejmě, že když v rodině je rakovina, tak všichni potomkové mají větší riziko vzniku. Ale i u zdravého to může vybujit kdykoliv, ale větší pravděpodobnost vzniku má človíček, který už nějaký nádor měl :( Tudíž i u mě se to může zase objevit, ale nepřipouštím si to :) U nás v rodině měla babička rakovinu prsu a druhá rakovinu jícnu, teď jsem já s ledvinou. Já chodím co 4 měsíce na kontroly, kdy mám buď resonanci nebo CT, ale jen plic a břicha. Předtím jsem měla kontroly co 3 měsíce. Nechtějí mě ozařovat celou, aby mě, omlouvám se za výraz, „nespálili“ Ležela jsem i s jinými lidičkami, co bohužel také měli nádor a bavím se s něma dodnes, i když jsou to lidé důchodového věku. Jedna paní chodila i na chemo a říkala, že je to hrozné, kolik lidí a hlavně dětí jsou tam také :,( Už mi to připadá, že rakovinabude za chvíli běžná nemoc, jen kdyby už konečně byla pořádně vyléčitelná :think:

 
nakukující do e-miminka  14.03.12 18:27
Hodně síly!

:) hodně radosti s Vašima chlapákama :).a hodně zdraví, at uz přijde jen to hezké:)

Buďte silná už kuli mimiskovi :), ale to vy dobře umíte :), obdivuju vas.. :) :)

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 14.03.12 18:43

Verysku to urcite nejsem. To prece nemuzes takhle brat, jestli je lepsi bat se ze ti zemre dite nebo se bat ze zemres ty a nebudes tu pro dite. Je to hrozne vzdycky. Hlavne ze nam to dobre dopadlo :srdce:
Maly uz je v poradku (zatim zadny relaps), rezonanci ma uz posunutou na jednou za pul roku.

 
Veryska81
Neúnavná pisatelka 19923 příspěvků 14.03.12 19:22

Loki, určitě jsme si to i s tvým malým vybrali a už budeme jen zdraví :potlesk: :palec: to jsem hrozně ráda, že je v pořádku :hug: Máš pravdu, ale pro mě by asi bylo horší, kdyby se to týkalo dítěte, nikdy bych nechtěla přežít své dítě. Doufám, že mě teď všichni pochopí jak to myslím ;) A tvůj větší chlapák je taky v pořádku? Přeji z celého :srdce: aby vás už nic takového nepotkalo a měli jste jen a jen krásný a hlavně zdravý život :*

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 14.03.12 19:32

Tak kazda matka by asi za dite polozila zivot, ale boli oboje hrozne:(
Muj je taky v poradku, jenom ho sleduji, lecba neni nutna. Ted v cervenci se budeme brat.

 
Veryska81
Neúnavná pisatelka 19923 příspěvků 14.03.12 20:55

To jsou samé dobré zprávy :palec: Ať se vám svatba vydaří a také trochu zaprší pořádné štěstí ;) Budu ráda, když se třeba zase někdy ozveš :) :mavam:

 
Mondík
Závislačka 4497 příspěvků 14.03.12 22:44

Tyyy jo, jsi hodne silna, fakt te obdivuju! Zdravi je opravdu nejdulezitejsi a clovek jako ty na zivot nahlizi jinak. Kez bych ja v tezkych chvilich dokazala takhle pozitivne myslet! Tak si uzivej zivota se svoji uzasnou rodinkou a hlavne uz zadne nadory! :hug: :hug: :hug:

 
Veryska81
Neúnavná pisatelka 19923 příspěvků 15.03.12 10:54

Snad už to mám vybrané až do konce života ;) Ono člověk hodně přehodnotí životní priority, když se něco podobného stane. Ty kdysi důležité prkotiny jsou fakt už jen prkotiny a nemá smysl se tím zabývat :palec: :) A prý pozitivní přístup a myšlení je z 90% zdraví :mrgreen: Vážně se divím, že to takhle beru, ale opravdu to beru tak, že to špatné ze mě je pryč (tak samo mi to vštěpuje i má rodina, že je to prostě venku) a momentálně jsem dle dr. zdravá :palec: Nervy mám vždy před vyšetřením :roll:
Ale musím a hlavně chci být pořád ten usměvavý človíček, co jsem byla i před tím a výsledkem je náš syn. Vidím, jak je spokojený a každý nám říká, že je takové usměvavé sluníčko :hug: To je pro mě nejdůležitější, ať se ti mí chlapáci se mnou stále usmívají ;)

Příspěvek upraven 15.03.12 v 10:54

 
Mysicka31
Echt Kelišová 9847 příspěvků 14.05.12 15:36

Verýsku, juj, to sis prošla fakt skoro peklem :-( obdivuji tě jak jsi to zvládla a zvládáš :hug: :hug: :hug: :hug: Malý je pro tebe opravdovým požehnáním a i tvým andělem strážným :andel: drž se a přeji hodně zdravíčka a už žádné takové ošklivé zážitky a zkušenosti :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
Veryska81
Neúnavná pisatelka 19923 příspěvků 14.05.12 15:49

Mysicka31 děkuji :hug: ale jsou i daleko horší věci a doufám, že to fakt bylo to nejhorší, co nás, mě potkalo :lol: :hug:

 
IkaT
Kelišová 6020 příspěvků 15.07.12 10:54

Vyhrkly mi slzy do očí :-( jsi velmi statečná a přeji Tobě a celé Tvé rodině, hodně zdravíčka a štěstíčka do dalších let at jste jen spokojení :hug:

 
Veryska81
Neúnavná pisatelka 19923 příspěvků 15.07.12 12:41

@IkaT děkujeme moc, ono se to zvládat dá pokud si prostě nepřipustím, že mi něco je, tedy bylo. Momentálně jsem zdravá a tak to i beru :D Ale moc děkuji a přeji i tobě a tvé rodině jen a jen zdravíčko :hug:

Příspěvek upraven 15.07.12 v 12:42

 
IkaT
Kelišová 6020 příspěvků 18.07.12 20:49

Verysku taky moc děkuju, drž se :hug: jsi fakt statečná a máš můj velký obdiv :kytka:

Příspěvek upraven 18.07.12 v 20:50

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček