Tajemství psychomotorického vývoje

rybanna  Vydáno: 24.03.12

Proč děti do háje nečtou tabulky? To je otázka, kterou jsem si za tři roky s mým dokonalým chlapečkem položila nesčetněkrát. Jak je možné, že některé děti mají tabulky zakódované a dělají maminkám radost a některé se se vším loudají. A proč právě já mám syna hlemýždě, podle kterého by se daly vytvořit úplně nové tabulky.

Taky jste patřily k ženám, které všechny své kamarádky uklidňují, že to jejich dítě dožene a doma jste se usmívaly nad jejich „starostmi“. Já jsem byla v této disciplíně nejlepší na světě. Tedy dokud jsem neměla vlastní děti. V tom okamžiku jsem se mávnutím kouzelného proutku proměnila v šílenou hysterku, která zná vývojové tabulky z paměti a každá sebemenší odchylka mě dovede do nervového šílenství a hledání diagnóz (za ty tři roky mám nespočetně teorií a mít Kryštof pouze polovinu poruch, které jsem mu přiřkla, tak se nedožije pátého roku života).

Nikdy nebude lézt

Ano, lezl pozdě, dlouho se plazil, a kolínka naprosto ignoroval. Napsala jsem do spousty diskuzí, konzultovala s fyzioterapeutkou a samozřejmě dětskou doktorkou, která mi neustále radila, ať mu dám čas. Všechny děti v jeho věku lezli. Chlapeček kamarádky dokonce stál. Na plavání kojenců jsme byli za exoty z jiné planety a maminky určitě přemýšlely o tom, jestli je ten můj nádherný chlapeček v pořádku. A Kryštofovi to bylo úplně jedno. Nedbal na to, že jeho ambiciózní matka se hroutí, dál se krásně usmíval, po bříšku zdolával překážky, byl rychlejší než lasička a navíc ve své chytré hlavičce věděl, že není kam spěchat. Na rozdíl od svých vrstevníků mohl při plazení držet v ruce klíče od auta a mobil, který zanechal na nějakém zcela nepravděpodobném místě (pokaždé jinde) a maminka dělala velkou legraci, běhala z místa na místo, vyndala všechny kabelky (a tam je tolik krásných věcí, které se dají strčit do pusy), lezla po čtyřech, plazila se pod nábytkem a hrozně hezky prosila, ať jí ukážu kde to je. No uznejte, to žádné lezoucí dítě zaručeně nedokáže.

Nikdy nebude chodit

V okamžiku, kdy mě Kryštof v desátém měsíci odměnil lezením, přišla další pohroma. Tohle dítě nebude nikdy chodit. Mezi těmito obdobími bylo ještě krátké období, že nebude držet sám láhev, ale to mi velmi rychle ukázal, že umí, ale dělat to nechce, takže mi vzal vítr z plachet. Ve dvanáctém měsíci jsem očekávala první krůčky a on si teprve začal stoupat a chodit okolo nábytku. Za to lezl bravurně. Všude. Nejraději venku. O možnost ušpinit si „luxusní“ modely, které měl v kočárku, se hlásil šíleným řevem, snahou kočárek obrátit a vypadnout z něj. Umíte si představit krásného chlapečka v bílých kalhotkách na trávníku restaurace u golfového hřiště, kterak zkoumá na všech čtyřech golfové vybavení návštěvníků restaurace. Ano, nebyli nadšeni. Navíc brzy proměnil kalhoty z bílých na zelené a já si byla jistá, že je nikdy nevyperu. Můj muž tomu dodal korunu větou: Vždyť je to fuk, stejně z nich za chvíli vyroste (měl pravdu).

Když Kryštof nechodil ještě v patnáctém měsíci, znepokojilo to (konečně) i naší dětskou doktorku. A dala mu ultimátum. Když se nerozchodí do začátku sedmnáctého měsíce, jdeme na neurologii, fyzioterapii a bude se s tím něco dělat. Hurá, řekla jsem si. Konečně je jasné, že nejsem hysterka a manžel uzná, že záchvaty šílenství byly oprávněné. Neuznal, byl skálopevně přesvědčen, že se to dítě rozchodí a paní doktorce vytře zrak. Chlapská solidárnost nezná hranic, on se opravdu na přelomu šestnáctého a sedmnáctého měsíce pustil a vydal se na samostatnou výpravu. Běhat začal hned vzápětí. Můj muž si mnul ruce a těšil se, že bude konečně klid. Ani netušil, jak moc se mýlí. Kryštof měl před sebou ještě strašně moc tabulek, které nestihne a kdy budu pochybovat o tom, jestli je všechno v pořádku…

Chodí, ale chodí divně

S touto diagnózou jsem vkráčela do ordinace dětského lékaře těsně před druhými Kryštofovými narozeninami. Můj muž, který mě následoval, se snažil zachovat dekórum a nesmát se mi na veřejnosti. Lékař, starší prošedivělý pán, se na mě podíval a vážně prohlásil, že si toho sice nevšiml, ale musíme to prověřit. V čekárně, kde měl Kryštof víc prostoru ukázat, jak moc divně chodí, se předváděl před lékařem, dětskou sestrou a následně před přivolanou kolegyní pana doktora. Představte si, že TO neviděli. A navíc prohlásili, že chlapeček je v normě a odpovídá ve vývoji. Muž mi v autě poděkoval, že se opravdu pobavil, a že byla báječná legrace sledovat výraz doktora, který přemýšlí, zda mě má poslat na psychiatrii nebo na oční. Ale on tou dobou opravdu chodil divně…

Nočník? Nikdy!

Ano, nočník byl také třídní nepřítel. Možná některé z vás zažily, jak na vás koukají ostatní maminky, když má vaše téměř tříleté dítě plínku. Navíc mají pocit, že chyba je ve vás, neumíte vašemu miláčkovi vštípit základní hygienické návyky, a to v přírodě dokáže i opičí matka. Většinou se jedná o maminky tabulkových dětí, které dělají včas všechno. Tudíž mají pocit, že výchova je věcí správného přístupu matky, která se dítěti dostatečně věnuje. My ostatní víme, kolik sil stojí posadit na nočník dítě vzpínající se v oblouku, jak těžké je ho dohonit, když před vámi utíká a že je nemožné z něj čůrání vyždímat, když se prostě vyčůrat nechce. Zlomilo se to, když mu bylo 33 měsíců. Ano, čtete správně, až čtvrt roku před jeho třetími narozeninami. Do teď má ale plínku na noc, na odpolední spaní a na ven podle situace. Venku čůrat nechce, takže když je únosné vzít sebou nočník, jde bez plínky. Na jeho obhajobu musím říct, že i když plínku na ven máme, je skoro vždy suchá. Na záchod ale nebude chodit nikdy… To už je teď jasné.

Kryštůfkovi budou za měsíc a kousek tři roky. Většinu tabulkových dovedností poměrně dohnal, nají se sám, svlékne se, soustředěně si hraje, chodí po schodech, skáče z nich a dokonce je umí sjet na jeden zátah dolů po zadku jako na klouzačce, poznává barvy a neuvěřitelně si pamatuje všechny hlouposti. Ale puzzle skládá jen pod pohrůžkou trestu smrti, nestaví z kostek nic kromě komína, knížky čte hlavou vzhůru a mluvení je na samostatný deníček. Už teď si chystám srovnání jeho dovedností s vývojovými tabulkami k tříleté prohlídce. A manžel se těší, že se zase s panem doktorem báječně nasmějou.

Na závěr musím říct, že Kryštůfkova nedokonalost trošku upadá z centra zájmu. Zaprvé zatím vždy všechno víceméně dohnal a za druhé mám doma čerstvou holčičku. Tudíž se musím vrátit zpět na začátek a vývojové tabulky si pěkně zopáknout. Možná si řeknete, že holčičky jsou rychlejší a šikovnější než kluci. Karolínka ale ještě v deseti týdnech pořádně nepase koníčky a navíc se tomu nádherně směje.

Moje děti mě učí trpělivosti a to je možná mnohem důležitější než to, co je za celý život zvládnu naučit já.

PS: Deníček byl psán s nadsázkou, tak mě za mé chování nekamenujte. Doufám, že donutím k úsměvu maminky, které jsou stresovány těmi lepšími matkami, jejichž děti všechno ukázkově zvládají. Dámy, i s netabulkovými dětmi je život krásný a bez nich byste se nedozvěděli spoustu rad, jak lépe vychovávat vlastní děti.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
peggy.sl
Generální žvanilka 20544 příspěvků 6 inzerátů 24.03.12 00:18

Super deníček!! :potlesk: :mrgreen:

 
Suzienna
Kecalka 397 příspěvků 24.03.12 01:09

Já sice teprve čekám své první dítě a v podstatě vím prdlajs, co dítě v kolika měsících má nebo nemá dělat, ale tvůj deníček jsem si s chutí přečetla. Mám totiž takový plíživý pocit, že jednou budu úplně stejná a své dítě pozorovat ostřížím zrakem…Určitě pokračuj ve psaní, moc dobře se to čte - s úsměvem na rtech :potlesk:

 
Kajuli
Ukecaná baba ;) 1749 příspěvků 24.03.12 01:44

Hezky napsané, třeba se hysterické maminky zamyslí a začnou se starat o své dítě a jeho spokojenost a ne o to, že podle tabulek by měla Anička už lozit a že sousedovic Pepík dokonce chodí :mrgreen: :mrgreen:
Já jsem se na tabulky a vychloubačné maminy vykašlala zvysoka, udělala jsem si svou vlastní „bublinu“, do které takové myšlenky nepouštím a jsem zastáncem toho, že Eliška si sama poradí se všemi vývojovými peripetiemi. Já jsem byla stejná, na sezení a kolínka jsem se vybodla, jednoho krásného dne jsem se doplazila ke komodě se spoustou zásuvek, jedna se mi povedla otevřít, vyházela jsem z ní všecky papíry a druhý den jsem vestoje prozkoumávala ostatní šuplíky. Sedla jsem si až později a lezení po kolenou jsem úplně vypustila, do svého repertoáru jsem ho zařadila až při řádění na prolézačkách ve školce :) A vypadá to, že princezna je celá maminka, akorát s tím rozdílem, že bojkotuje sezení. Proč sedat, když se může klečet, že :mrgreen:
Ani nemusím vyjmenovávat, kolikrát se mne tchyně a její maminka ptay (a ptávají) „tak co už umí?“ o posazování a postavování za ruce ( :pocitac: :pocitac: :pocitac: ) ani nemluvím. Tchyně si dokonce malovala, jak o Vánocích bude naše madam (červencová, o Vánocích 6 měsíců a kousek) krásně sedět. No a ono houby :)
Takže kídek, u druhého už budeš vědět a hysterie ohedně vývoje a nevývoje snad opadne. A kdyby tě to někdy zase chytalo, nech si manželem připomenout moment s „divným chozením“ :mrgreen:
Máš můj obdiv, ne všechny maminky jsou schopny tak úžasné sebereflexe :kytka:

 
Apocalypse
Ukecaná baba ;) 1466 příspěvků 1 inzerát 24.03.12 06:36

Super, vazne jsem se nasmala :-). Hodne zdaru s tabulkami ! :D

 
bamba  24.03.12 07:04

Je jasné,že vše bylo myšleno s nadsázkou,ale i tak si říkám,jak spokojené jsme byly maminky.O tabulkách jsme neměli ani páru.Děti jsme krmily,jak kdo poradil…prostě,žád­ný stresy,že dítě ještě nesedí,neleze nechodí.Každé bylo jiné a hotovo.
Zvláštní,všechny vyrostly,dožily se dospělosti :mrgreen: .
Mockrát si říkám,jestli ta spousta informací,které si hravě každý vyhledá na netu nejsou spíš ke škodě,než k užitku.
:potlesk: všem maminkám,které se řídí svým instinktem a na tabulky hážou bobek.
Mám ještě v živé paměti,jak se dcera trápila,že je Honzíček maličký,že snad ani nevyroste.Dnes jsou mu 4 roky a neřekla bych,že je zas takový prtě.Oba rodiče nejsou obři,tak proč by měly být děti.
Prostě tabulky jsou akorát na to,aby se maminky stresovali.Každý jedinec je jiný,tož tak.

Příspěvek upraven 24.03.12 v 07:05

 
Ijajeki
Ukecaná baba ;) 2203 příspěvků 24.03.12 07:53

Ahoj krásný deníček a moc si mě pobavila. Moje děti se tabulkama taky neřídí. Syn byl pořád napřed v roce měl 84cm a 11,80kg, chodil od 10. měsíce okolo roku se docela domluvil, bez plenek byl v roce a půl. Krásně jedl, kousky mu nedělaly problém, brzy se krmil sám. Malá je skoro ve všem přesný opak v roce 74cm a 9,30kg. Chodit začala taky brzy v 11 měsících, ale tím podobnost z bráchou končí. Mluvit skoro neumí jen slabiky a zvuky, smysluplné slova jsou máma, táta, ne. Jídlo je katastrofa, zuby má, ale kousat nechce, flašku si drží jen někdy. Má nohy do O(podle doktorky normální, podle tchýně je vadná) takže chodí taky divně. Nočník je zajímavá hračka, ale čůrat do něj ani omylem. Posedí pak vztane, řekne ne a jakmile ji dám plínu počůrá se. Já to nijak neřeším, ale tchýně která je pořád srovnává mě vytáčí a mám pocit, že jsem úplně neschopná matka.

 
marra  24.03.12 08:15

Luxus :potlesk: :potlesk:

 
Minutet
Zasloužilá kecalka 604 příspěvků 24.03.12 08:49

Nádherný-připomnělo mi to moje tři výchovná snažení-u první dcery jsem s knížkou (tedy s několika knížkami) v ruce hlídala každý pokrok ve vývoji, u druhé už to tak nějak polevilo a ted u Matyáška-ještě jsem nějak neměla potřebu ty knížky byť jen otevřít. Jo,vlastně v těhotenství jsem studovala-pak už jen kapitoly o výživě-přeci jenom člověk lecos pozapomněl za ta léta.

 
marhulka13
Kecalka 167 příspěvků 24.03.12 09:46

jak keby som videl amna s mojim synatorom :lol:
ten sa tiez vymyka vsetkym tabulkam, vsetko robi medzi poslednymi, ale nastastie, mna to zatial az tak neirituje :D Jurko ma uz skoro 14 mesiacov, uz raz sam isiel, no odvtedy si to nejak rozmyslela a zase len stvornozkuje :D
super dennicek, no je pravda, ze teraz su na deti podl amna kladene vacsie naroky, pomaly v materskej skole by uz mali ovladat aj nasobilku… nezaujima nas, ako sa pekne vedia zahrat, objat nas, usmiat sa, tesit sa z krasneho detstva ale to, ci uz chodi, sedi, lozi presne nacas, ako sa docitame kdesi na nete

 
Jenika  24.03.12 12:12

Studuji, zkoumám, pozoruji, srovnám, hysterčím,. Po prvním jsem si říkala, že už to nebudu tak zkoumat. Omyl, je to tady zase.

 
careynka
Neúnavná pisatelka 19493 příspěvků 24.03.12 12:14

ja jsem stresovana svoji matkou :-D Vojta v 10mesicich chodil, ale ten zbytek ma poradne opozdeny, ted je mu rok a pul a nedavno zacal teprve ukazovat ze neco chce, nemluvi, jen takove divne pazvuky, kominek sklada, ale na nocnik ho nedostanu (diky bohu za latkove pleny, ze nemusim kupovat baliky) a jen tak to nebude, takze neboj, nejsi sama :-D

 
Petrlis
Ukecaná baba ;) 1428 příspěvků 24.03.12 13:05

Skvělý deníček, fakt jsem se pobavila. Přijde mi to jako bys psala o mém synovi, až na to mluvení na chlup to samé. Mimochodem teď mám 8 měs. holčičku a je taky velmi líná. :lol: Ale teď už se tak nevzrušuju, vždy si vzpomenu na synka a je mi líp. :D

 
lucka83
Hvězda diskuse 45847 příspěvků 112 inzerátů 24.03.12 13:18

Nejsi hysterka,v rodine mame malou Jitku,hodit zacla az v 16. Mesicich poradne,co se tyce plinky tak tu pred tretim rokem a teprve jak nastoupila do skolky tak zacla chodit curat a kadit na zachod,jako mavnutim kouzelne hulky,jen obcas se pokadi vecer do pyzama a nebo nestihne dojit na wc a ma treba krupnuto v kalhotkach,co se tyce jidla tak do dvou let byla kojena a k tomu presnidavky a ostatni jidlo az po dvou letech ale jeji oblebene jidlo je polivka s nudlackami,sa­mostatne testoviny a ryze a samozrejme je nejvic ziva ze sladkosti,kazde ditko je proste jine.

 
alusa11
Zasloužilá kecalka 839 příspěvků 24.03.12 13:18

Krásný deníček,jakoby byl o mém synkovi :lol: :lol: :lol:

 
Anonymní  24.03.12 13:46

Juuuu to je krasne napsany. Me to az dojalo :mrgreen:

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 24.03.12 14:31

Parádní deníček, opravdu jsi pobavila :mrgreen: dcera také není tabulkové dítě, je celkově lenivější, malá a hubená … při každé návštěvě mi doktorka nezapomnene ukázat křivku, co jí kreslí od narození-nacházíme se silně pod touto čárou, takže nejsme ani průměrní. Hlavně co se váhy týče :lol:
Ale co, já jsem jí řekla, že v 15-ti už určitě bude dost velká a silná, běhat bude taky, a na wc si taky určitě dojde … teď už je to 2-leťačka a sama si dojde na nočník-to jediné snad stihla tabulkově. Jinak nic. Plazila se do 10.měsíce-odpichovala se jen jednou nohou :lol: , pak lezla, pak chodila, pak seděla … a teď utíká, seč jí síly stačí :mrgreen:
příště už si do toho nenechám tolik mluvit od doktorky a od jiných super-matek-mám v okolí jen takové ty, co jim děti chodily nejdéle v roce, takže my až někdy v 14., 15. měsíci jsme byly lehce opožděné … a pořád se nás na to všichni ptali, jak kdyby to bylo to nejdůležitější. A já samozřejmě doma pak řešila, brečela, stěžovala si muži … ale ten je dost flegmtický, tak to vždy jen ohodnotil úsměvem a mávnutím ruky. holt chlap. až bude někdy druhé, budu (snad :D ) klidnější a vyrovnanější a na všechny možné výkyvy víc připravená maminka.
děkuji moooc za tento deníček, aspoň vím, že nejsou jen super matky se super rychlými dětmi :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

 
iliska87
Ukecaná baba ;) 1358 příspěvků 24.03.12 15:24

Me tvuj denicek pobavil a hlavne tvuj syn to vsechno dohnal a urcite dozene.....preji hodne ztesticka a zdravicka :srdce: :srdce:

 
Kulišanda
Zasloužilá kecalka 514 příspěvků 24.03.12 15:38

Já teda nevím, ale podle mě hysterčíš opravdu moc. Moje Majda se začala otáčet v 8-mi měsících, plazit v 10, lézt v roce a zárověň si stoupat,sedět také v roce a chodit téměř v 18. A nikdy mě nenapadlo to nějak moc řešit. Vyvýjela se, takže jsem si říkala, že bude prostě pomalejší. Teď je jí 20 měsíců, běhá, skáče, lumpačí, už i hezky mluví. Chce to klid, tabulky jsou opravdu nanic :)

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 24.03.12 18:40

Jojo, u prvního syna jsem nadskakovala, otáčet se začal v 7m a tak nějak bylo vše posunuté, taky divně chodil, barvy jsem mu natloukla do hlavy až teď, ještě pořád někdy žvaní čínsky…
Druhorozený se otočil na břicho ještě ani ne ve 4m. Oddychla jsem si, hurá, nebudu ho muset sledovat. Tak to jsem se mýlila. Bude mu 10m, a vývojově je na tom stejně jako byl jeho bratr ve stejném věku :zed: Plazí se, péruje na kolínkách už 2m a to je vše. Nezvládá klek, neleze. A já začínám pomalu ale jistě vibrovat :|

 
Deminka
Kecalka 485 příspěvků 24.03.12 19:37

Naprosto úžasnej deníček. Naše tříletá slečna nebyla a není ve spoustě věcí tabulková doteď takže úplně chápu.
Navíc jsem taky úzkostlivá matka, ale začíná se to trochu lepšit. :D

 
Girly
Kecalka 316 příspěvků 24.03.12 19:51

To jsi mě pobavila, to je jak u nás doma :-) Jojo, taky jsem synka pořád pozorovala, že se ne a ne otáčet, prostě si jen tak spokojeně hověl, relaxoval a pobaveně mě sledoval, jak kolem něj blbnu s hračkami a asi si myslel svoje :mrgreen: Úplně Ti rozumím :mavam:

 
LindaKa
Závislačka 3990 příspěvků 24.03.12 21:05

Díky za super deníček. :palec: Jako by to bylo o nás. :mrgreen:
Vzpomínám,jak jsem ve své domovské diskuzi všechny pobavila, když jsem si stěžovala, že dítě se v 10 měsících neplazí, natož aby lezl nebo dokonce stál a že ho snad k maturitě povezu ležícího na břiše na trakaři. :mrgreen: Teď to momentálně vypadá, že tam naštěstí dojde po svých, i když teda půjde nějak divně. :mrgreen:
Aktuálně si dělám hlavu s mluvením. Zase na druhou stranu jsem si vypěstovala kvalitní intuici, co zrovna mi chce svou tatarštinou sdělit a kupodivu mu (jako jediná) všechno rozumím.

Na komentáře typu „neboj, on to dožene“ už jsem vysazená. Přece jen slyšet to stokrát už poněkud omrzí.

Všem netabulkovým dětem zdar! :mavam:

 
rybanna
Kecalka 396 příspěvků 24.03.12 21:52

Díky za komentáře. Je fajn vědět, že člověk není jediný. Příště napíšu překladový slovník z naší čínštiny, to je fakt kapitola sama pro sebe… :)

 
lulul
Nováček 8 příspěvků 24.03.12 23:46

Tak to jsem se pobavila :) bravo :potlesk: nádherně napsaný článek. Co mi to připomíná :)

 
lulul
Nováček 8 příspěvků 24.03.12 23:48

Rybanno neuvažuješ o kariéře spisovatelky, to by byla vážně dobrá volba :)

 
pajinka111
Ukecaná baba ;) 1740 příspěvků 25.03.12 12:38

deníček jsem přečetla s úsměvem na tváři-moc mě pobavil :mrgreen: ,hezky si to napsala :palec:
já mám obě děti dost hyperaktivní rarachy,takže tabulky spíš předbíhali,ale kolem sebe sposutu maminek které jsou na tom podobně jako vy,i otec mé předběhnuté dcery chodil až 16měsích,tak jsem nečekala,že bude chodit už 10m:-)
všechny děti se jednou naučí všechno,některé dřív,jiné jsou pohodlnější atrvá jimto déle,ale všechny to zvládnou :potlesk:
ráda si přečtu další tvůj deníček ;)

 
Mišanila  25.03.12 12:58

Chicht, jsem se nasmála, protože to taky znám :)

Ono se to řekne nehysterčit, jenže když má člověk ukázkové mimino, třeba jen s malým zpožděním, tak je to jiné. Druhorozená dcera je rychlík ve všem, u ní vůbec netuším, co říkají chytré tabulky, protože koumat nic netřeba a taky jsem se poučila a přestala to přehnaně řešit.

Zato první syn, to byl expert. Nejdřív jsem s obávala, jestli není nějak vážně nemocný, protože furt řval, byli jsem i na UTZ, jestli to není reflux. Nebyl, byly to jen prdíky :-)

Otočil se poprvé na půlroce, pak už mi to teda nedalo a šli jsme na neuro a ejhle ona diagnóza - centrální hypotonie:-) Dělala jsem si legraci, že jsem taková ta hysterická matka, co chce pro své dítě za každozu cenu nějaký papír a diagnózu a konečně se jí splnil sen :-)

No cvičili jsme nějakou dobu Vojtovku, seděl na roce a chodil na 16 měsících. Pak jsem cvičit přestali, protože už normálně chodil a paní neuroložka na něm pořád něco viděla, byli jsme kvůli ní na ortopedii i ultrazvuku mozku, no a to už bylo i na mě moc, tak jsem si řekla dost a přestala věci řešit přes doktory, protože oni vždycky něco najdou a už si nemyslím, že je to vždy jen dobře.

To, že se plín na den zbavil až ve 3 letech a 4 měsících (zároveň i na noc) je už jen taková třešnička na dortu. I dnes bych na něm našla mnoho prohřešků proti tabulkám a s dětmi v okolí ho radši ani nesrovnávám, ale hodila jsem se do zenového klidu :mrgreen:
Doporučuji to samé .-)

 
kralicekoliver
Kecalka 162 příspěvků 25.03.12 21:54

Uzasny denicek ;)

 
Vajka
Stálice 79 příspěvků 25.03.12 23:07

Tak jsem si vzpomněla, když jsme vybírali jméno pro chlapečka, že jsem četla v knížce o jménech u Kryštofa - pohodový, nikam se nežene … a pokud je narozený v Býku, tak se to násobí. Tak asi knížka úplně nelhala :lol:

 
Uživatel je onlinexsaleen
Echt Kelišová 8994 příspěvků 27.03.12 13:11

tak to můžeš být ráda, že nemáš dokonalou sousedku, s dokonalím dítětem a dokonalím mužem, jako já.. je to ještě víc na palici… mému Míšovi je 13m, sedí od necelého 8měsíce, od 8 stojí, chodit kolem nábytku se mu moc nechce, naopak si oblíbil chodit za ruce.. ono do nějakého roka o chození za ruce nechtěl ani slyšet, když jsem to jen zkusila, začal si hned sedat..zato sousedovic.. hmmm sice taky začal chodit až tak v 15m ale jinak dokonalé dítě, co naopak všechny tabulky předbíhá..od roka umí snad všechny možná zvířátka, kde bydlí, jak se jmenuje jejich mládě.. docela dobře mluví (podle ní) no Míša, ten na kočky dělá haf, a to je v podstatě jediné co umí, číst ho nebaví, stavět taky ne.. a já ho k tomu nechci nutit násilím.. a na nočník chodí jen před koupáním.. takže nejsi sama, kdo to tak má..

 
popleta
Kecalka 265 příspěvků 27.03.12 14:18

My máme doma holčičku a je to úplně stejné. Jen byl rozdíl v tom, že se vůbec neplazila a nepřetáčela. tak nás v 10 M poslali na fyzioterapii a v závěsu na neurologii.měla lehkou asymetrii těla (to se vycvičilo za měsíc), ale hlavní diagnoza byla lenost. Která se postupně potvrzovala, protože vše vždy začala dělat hned bez předchozího tréninku. :-) Lézt začala na ukončený 10 M, poprvé si sedla v roce a na přelomu 16 a 17 M se zvedla a šla. Na co je tedy extrémě šikovná je mluvení. V 18 M už řekla skoro vše. Ted má 22 M a sklonuje, časuje, říká básničky a písničky, opravuje nás, vymýšlí si… I naše dětská dr. vždy kouká, co naše slečna dokáže :-)Dokonalý příklad toho že každé dítě je opravdu unikátní.A ten pohyb asi dohnala až na to, že chodí jako sedlák… (kde to viděla opravdu netušíme) :-)

 
Zirafka2212
Povídálka 35 příspěvků 29.03.12 19:33

Absolutně super, mám 3,5 letou holčičku a chovám se stejně :lol: :lol: :mavam: :mavam:

 
byron  29.03.12 22:21

Tak já měla první dítě tabulkový- ale úplně přesně podle lajny…
Druhý dítě těžce mimo tabulky a do tabulek se nevejde..

No a třetí dítě? Čekala jsem, přála jsem si, že pojede podle tabulek :mrgreen: :mrgreen: a ono nic. Jede si úplně po svým a na moje přání kašle :lol: :lol: .
Ale je úžasná

 
rences
Kecalka 292 příspěvků 1 inzerát 16.05.12 20:35

:mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: mam neco podobneho,ale ja porad resim nemoce ( samozrejme zadnou nemame) :) :) :)

 
JaZ  17.05.12 14:28

Zabrousila jsem sem úplně náhodou, ale nakonec jsem docela ráda, pobavila jsem se skvěle! Mám vystudovanou specku a tudíž jsem to měla hodně podobné plus jsem ještě za každým opožděním a vyjetím z kolejí viděla hned postižení na celý život a podobně (samozřejmě taky dost s nadsázkou)! V tomhle musím, ikdyž jindy to dělám jen zcela výjimečně, souhlasit s „dobrými“ radami babiček a tchýní a někdo to tu už taky psal - naše maminy a lépe ještě jejich a starší neměli o tabulkách ani ponětí a byli v klidu. A my vyrostli, zdraví, mluvící, chodící…To všecko nese doba. Šííííííílenáá­áááá!!! tak jsme šílený taky :-)

 
taljenka
Závislačka 2627 příspěvků 11.07.12 20:34

Tak to je jako bych to psala já, jen s tím rozdílem že syn ( v září 3 roky ) má plínu stále a tabulkové děti nedohnal. Ale u nás za to nejspíš může genetika. Ale do odstavce o nočníku, tak jsem poznávala sama sebe :mrgreen:

 
katule07
Kecalka 126 příspěvků 12.07.12 13:02

:potlesk: :potlesk: Něco mi to ale sakra přopomíná… :lol:
Super napsané :pankac:

Vložit nový komentář