Oliver, či Šárka?

Bellinde  Vydáno: 15.04.14

Nenechali jsme si to říct do porodu. A překvapení z pohlaví miminka bylo opravdu velké. :) Přítele jsem tak překvapeného ještě neviděla.

Šárka pár minut po porodu se svým tatínkem.

Šárka pár minut po porodu s maminkou.

Druhý den ráno a první okamžiky spolu...

Šárka a její seznámení s našima koníkama.

V tento první jarní den mám své 31 narozeniny a svůj nejkrásnější dárek...
2 komentáře


2 komentáře

K 13.3.2014 jsem měla nastoupit v 8 ráno na vyvolávaný porod. Pár dní před tím mě v benešovské porodnici udělali Hamiltonův hmat, jelikož jsem byla už po termínu. Ne že bych si ho přála. Doktor mi ho udělal bez mého vědomí a pak mě řekl, cože měla ta bolest znamenat. :(

Po tomto úkonu mě další den večer odešlo kousek hlenové zátky a následující den další. To jsem šla i v ten den (12.3. 2014) na kontrolu, zda se něco chystá či ne. Nic se nedělo… Takže jsem tedy měla další den 13.3.2014 v 8 do­razit…

Cesta domu byla pro mě pocitově hodně zvláštní. 9 měsíců bylo v klídku. Kolikrát jsem si musela i šáhnout na pupík, abych se přesvědčila, že vše je pravda. Až tak jsem měla těhu na pohodu. A najednou jsem si v autě tou cestou domů pomyslela, že od zítra se vše změní. Co to bude? Holčička, či chlapeček?
Jak to bude probíhat a jak moc bolet? Jak to zvládne přítel být se mnou u porodu? A jak to budu zvládat já? Otázek jsem měla v sobě opravdu moc, moc.

Doma jsem šla radši ke koním a snažila se na další ráno nemyslet, ale spát jsem večer stejně nemohla. Tak jsem si šla o půlnoci pro jogurt a sedla k PC. V 0:15 dojídám jogurt, zvedám se ze židle, že prázdný kelímek vyhodím do koše… a najednou ve mě nepříjemně luplo!

Zasekla jsem se uprostřed pohybu, ani už nesedící a ani úplně nestojící. :) Co to bylo? Kouknu na přítele, ten spal jak nemluvně… To mě luplo v kyčelním kloubu, jak se mě občas stává, nebo to bylo to, co si myslím?

Od lupnutí uběhlo cca 10 vteřin, najednou to cítím… Cítím, jak mě po nohách teče plodová voda. Tak rychle pro ručníky, dala jsem si je mezi nožky, protože jinak bych vyplavila snad pokoj. :) Ihned také kontroluji konzistenci plodové vody. Vše bylo, jak má být. Byla nezkalená, nezapáchající.

Volám na přítele jeho jménem, to jediné ho vzbudí. „Už jedem?,“ zeptal se? Takto se ptal poslední měsíc snad pokaždé, když jsem řekla „au“ či trochu zafuněla. :) A konečně jsem mu po mnohých „ne“ mohla odpovědět „Ano, už jedem.“

Běžela jsem do koupelny se vysprchovat a čekala ve sprše, až plodová voda přestane alespoň trochu odtékat. V 1:30 jsme vyrazili směr porodnice Benešov.

V autě začaly kontrakce rovnou po 5 minutách. Dnes už vím, že to bylo mým strachem z přítelovy splašené jízdy autem. :) Na příjmu proběhl téměř výslech od doktorky - co, jak a kdy. Pak mě prohlídla s tím, že miminko je stále hodně vysoko, tak zatím počkáme.

Uložili mě na čekatelský pokoj a kdyby se něco dělo, tak jsem měla hned přijít. Přítel jel zatím domu a čekal s telefonem v ruce. Kontrakce po zbytek noci až do 7 hodin přicházeli po 8 minutách. Porod se sám od sebe nerozjížděl.

Po té sedmé ranní jsem dostala první injekci na rozjed a jednu na bolest, následoval monitor miminka. Sestra nabádala, že pokud chce být přítel u porodu, ať ho zavolám. Mezitím mě vzala na přípravnu k porodu.

Za hodinu byl přítel u mě v „komickém“ obleku, co mu dali k porodu. Po těch injekcích jsem paradoxně přestala mít kontarkce. Sestra na to „Taky dobrý, tak pojďte na sál, napojíme vás na kapačku oxytocinu pro urychlení porodu.“

V 9:15 jsem tedy ulehla na porodní lůžko, dostala kanylu a skrze ní oxytocin.

Rozjezd porodu nebyl ani poté nikterak valný. Samozřejmně jsem byla zároveň s miminkem napojená na monitoru. Dle něj se zjistilo, že miminko špatně na kapačku reaguje, takže mě odpojili a čekalo se, zda se to samo rozjede.

Po nějakém čase se stále miminku na svět nechtělo. Bylo pořád vysoko od porodních cest. Porodní cesty se neotevíraly a kontrakce slabé. Porodník už kolem mě chodil se slovy o císařském řezu… Než však to, usoudil, že ještě vyzkoušíme ten oxytocin, co na to znova miminko. Najednou to bylo dobrý, reagovalo, jak mělo. Tak mě na kapačce přidali „volume“, k tomu ještě nějaké injekce. A začaly se dít věci.

Najednou, bez varování, kontrakce nastoupily po minutě - a to tak bolestivé, že jsem nedokázala ani dýchat, jak jsem měla. Doslova mě to paralizovalo, tak mě nasadili kyslíkovou masku. Ty šílené kontrakce, bolesti, prohlídky porodníkem pokračovaly snad hodinu možná víc. Od této chvíle jsem si nebyla jistá už ničím, moc jsem v bolestech a v omámení všech těch látek nevnímala.

Porod samotný trval krátce. Párkrát a rychle za sebou jsem se zapřela o partnera i sestřičky, dlouze jsem se nadechla, zatlačila… najednou tu BYLA - Šárka. :)

Jsem NESMÍRNĚ šťastná i vděčná zároveň, že byl přítel po celou dobu se mnou!!! Podal napít, umýval mě zpocený obličej i krk vlhkým ručníkem, pomohl v kontrakcích do sprchy, pomohl u samotného porodu, že mě podpíral za krkem atd. Úžasná je hlavně i ta psychická podpora, že tam nejste sama na tu bolest, strach, očekávání, to vše v cizím prostředí s cizíma lidma.

Přítel pak přestřihl pupeční šňůru a později přiznal, že mu ukápla slza. Náš vztah má od té doby mnohem větší hloubku, váhu, sílu. Zdá se mě, že jeden druhého si i více vážíme. Že naše životy a srdce se vzájemně propletly tou nejsilnější láskou, důvěrou, oporou.

Myslím, že i pro partnera je dobré, že je přítomen u zrození svého dítěte. Vše postupně vidí a vnímá s váma. Není to taková „nárazovka“, kde do prázné náruče, nic netušícímu a stojícímu za dveřmi porodního sálu, mu náhle vtisknou miminko do dlaní. Ale to je můj a partnerovo pohled na danou situaci.

Tak je tu s náma, naše milovaná dcera Šárka. Je nádherná, miluju ji, pomyslím si okamžitě po posledním zatlačení v porodních cestách, kdy mě ji ukazují. Hned otevřela oči a podívala se na mě.

Je to téměř nepobratelný nával lásky, emocí, štěstí… Je to láska jako žádná jiná. Taková, co doslova v mžiku převrátí a přeřadí hodnoty lidského života.
Je to láska, co se bude hřát na prvním místě po zbytek mého života…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Senayle
Závislačka 4554 příspěvků 15.04.14 06:35

Nadherně napsané. :) Jste se Šárinkou šikulky. Krásně jste to zvladly. :hug: Přeji vše krásné a hlavně zdravíčko. :srdce:

 
Michaela13
Kecalka 378 příspěvků 9 inzerátů 15.04.14 08:48

Mám husí kůži a skleněné oči, pěkně popsané!! :potlesk:  :andel:

 
Mazlucha
Echt Kelišová 8841 příspěvků 2 inzeráty 15.04.14 09:15

Krásně napsané :hug: Přeji hodně zdravíčka a zároveň se těším, až ten můj chlap v červnu bude se mnou na sále :D

 
Šťopík
Ukecaná baba ;) 1283 příspěvků 15.04.14 09:45

Moc hezký deníček a příběh dost podobný tomu mému :mrgreen: také jsem týden přenášela, také jsem měla jít na vyvolání a také mi porod začal v noci před vyvolávačkou sám :mrgreen: a ještě k tomu se naše malá narodila den po té Vaši. 14.3. :mrgreen: jen mi nepraskla plodová voda, mně jí praskali a naprosto šílený kontrakce po dvou minutách jsem měla 7 hodin…užívejte si Šárinky. Je to krásná holčička a nádherné jméno. Také bylo v našem výběru :) nakonec máme Verunku.

 
LennaZS
Ukecaná baba ;) 2319 příspěvků 15.04.14 10:07

Teď jsem dojela z porodnice a ve čtvrtek nástup na vyvolání porodu.Tak jsem zvědavá, jaké to bude, moje pocity jsou stejné, jako popisuješ v deníčku. K malé moc gratuluji :kytka:

 
lharka13
Zasloužilá kecalka 546 příspěvků 15.04.14 11:45

Moc hezky napsaný deníček, zauvažovala jsem při něm o partnerovi u porodu, ačkoliv jsem se tomu zatím dost bránila. Gratuluji k Šárce :kytka:.

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 15.04.14 14:18

Gratuluju k Sarce :kytka:

 
Sarisuri
Ukecaná baba ;) 1171 příspěvků 15.04.14 15:49

Četla jsem už předchozí deníček a pořád jsem čekala, když už se konečně dozvím, co se Ti narodilo. :)
Moc gratuluji ke krásné holčičce a přeji vám oběma hodně zdraví a spokojenosti.
:kytka:

 
Danka N.
Povídálka 15 příspěvků 9 inzerátů 15.04.14 17:27

Je to opravdu skvělé, když může být partner u porodu. Naprosto s tebou souhlasím. Pro mě samotnou byla přítomnost manžela u porodu nedocenitelnou pomocí, hlavně po psychické stránce. Spoustu nádherných společných chvil přeji! :kytka:

 
Bellinde
Stálice 69 příspěvků 15.04.14 17:51

Děkuju moc, je to milé :P

 
Bellinde
Stálice 69 příspěvků 15.04.14 17:52

Děkuju. Partner u porodu je nedocenitelná opora, opravdu :palec:

 
Bellinde
Stálice 69 příspěvků 15.04.14 17:57

Děkuju. Dřív to nešlo ho sepsat, je to fofrkolotoč :mrgreen: ty první týdny s miminkem. Já neměla vůbec žádnou zkušenost a na vše si musím přicházet a,,učit" se sama :) První tak malé dítko co jsem držela v náručí je to mé. Nezapomenu jak jsem nad ní v porodnici na chvilku zaváhala s otázkou v hlavě jak jí mám uchopit abych jí neublížila :D

 
Bellinde
Stálice 69 příspěvků 15.04.14 18:01
:)

Příspěvek upraven 04.08.14 v 21:35

 
Bellinde
Stálice 69 příspěvků 15.04.14 18:05

Tak též gratuluju k holčičce. S jménem to byl boj. Chtěli jsme nějaké jenž není v dnešní době tak časté. Nakonec se povedlo :) V porodnici a pak i náš pediatr říkali, že to jméno už hodně dlouho neslyšeli. Přitom je opravdu hezké a dá se krásně sklońovat.

 
Bellinde
Stálice 69 příspěvků 15.04.14 18:08
Moc všem děkuji

… za přečtení, gratulace a přání. Moc a moc mě to potěšilo. Jsem šťastná, že mé řádky nevyšly na prázdno… :kytka:

Příspěvek upraven 17.04.14 v 17:09

 
Beca83
Povídálka 34 příspěvků 15.04.14 22:38

Krasně se deníček četl. Gratuluji :kytka:

 
Dasenka.svc
Kecalka 256 příspěvků 16.04.14 10:56

Gratuluji :-) Mně taky mimčo nesestupovalo, taky se porod nerozjížděl a taky strašili císařem. Nakonec po injekci se vše rozjelo samo, jak píšeš během pár minut

 
Sparkle
Stálice 62 příspěvků 16.04.14 13:14

Krásně napsané :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele