Prý jenom poslíčci

jezika  Vydáno: 20.08.11

Je to už 12 dní od porodu a pomalu zapomínám, tak si chci sepsat poslední útržky, třeba i proto, abych si při dalším připomněla, že za tu bolest to stojí.

(Psáno před rokem)

Začalo to nevinně asi ve čtvrtek, cítila jsem slabé bolesti a celkem pravidelně a docela jsem se těšila, že už by to mohlo být ono a jdeme rodit, to jsem ovšem netušila, co jsou opravdové bolesti. No nic, tašku jsme měli sbalenou, všechno připravené, tak jsme byli docela v pohodě, teda alespoň já, přítel už trochu méně. Šli jsme si lehnout, že uvidíme, a najednou jsem usnula a bolesti přešly, to se opakovalo i druhý den. Už jsem byla nervózní, kdy teda ten porod začne a ti poslíčci už byli docela nepříjemní. Akorát už jsem se 2 noci nevyspala a bláhově sem si myslela, že to ještě doženu… no nevyspala jsem se doteď a ještě dlouho nevyspím. V sobotu odpoledne jsme grilovali a pohoda klid, ještě jsem si dala jedno malé pivko, říkala jsem si, že už mu snad neublíží. Navečer měl přítel pozvaného kamaráda, kterého dlouho neviděl, ale já mu řekla, ať to zruší, že mi není moc dobře… no nebylo… bolesti po 10 minutách a nic moc příjemného, tak že by už nebo zase jen poslíčci? Pořád se to stupňovalo, až jsem si říkala, že to nebude až taková sranda. Ve 2 ráno jsme vyrazili do porodnice. V autě už jsem měla bolesti po 5 minutách veselo mi nebylo, ale mezi bolestmi docela v klidu, pořád jsem si říkala, že je to dobré… jo kdybych věděla :)

Přijala mě doktorka a začala vyšetřovat, řekla mi, hmmm, ale vy nerodíte, to jsou poslíčci, otevřená jste na 1 cm a na porod to ještě nevypadá. Co? Tohle jsou jen poslíčci? A jak teda sakra vypadají opravdové bolesti? Později mi to došlo, když mi říkala: „To byste se na mě neusmívala“. No to teda fakt ne. Normálně mě poslala domů, i když už to trvalo několik hodin po 5 minutách. Jak jako zpátky domů? To teda ne. A nechat si mě tam nechtěli, prý bych rušila ostatní… (no jasně, že jsem rodila, jen to nepoznala!). Naštěstí mi ségra, co bydlí blízko nemocnice, zvedla telefon, tak nás tam ubytovali, že se tam vyspíme, no na spánek nebylo pomyšlení, ale na lezení bolestí po zdi… toho jsem si užila až až. Pořád jsem si říkala, tohle že jsou ti poslíčci? Ty pravé bolesti nemůžu přežít! Už jsem si i dýchala a vydýchávala ty „poslíčky, jak jsme se to učili v kurzu a už mi do smíchu opravdu nebylo.

Pak už trochu ztrácím přehled o čase, ale nějak k ránu jsme jeli znovu do porodnice. Už jsem to měla snad po 3 minutách a ta samá doktorka tedy nakonec uznala, že opravdu rodím a přijali mě na sál. Dali mi klystýr, nic moc pocit, ale čekala jsem to horší a s porodem se to fakt nedá srovnat. A pak jsem mohla buď do sprchy, tam to bylo nejlepší, bolesti se omezily tak na 50 %, nebo jen tak chodit, to nebylo moc dobré, ale nejdrsnější bylo ležení na posteli a být připojená na monitor a ty bolesti jen prodýchávat, tak to jsem opravdu moc nedávala. Pak mi taky zapli vířivou vanu, to jsme si připadala jak uvařená, ale bylo to taky fajn, trochu jako lázně. No ale pořád jsem se neotvírala, i když mi to už připadalo jako věčnost a milá sestřička mi přišla oznámit, že ještě tak 10 až 12 hodin a malý bude na světě… tak to jsem myslela, že tam zdechnu. Měla jsem bolesti v břiše, pak i v tříslech a končilo to křížovými bolestmi v zádech. Klepala už jsem se jak ratlík, nevyspání 3 nocí udělalo své. Naštěstí se předpovědi sestřičky nepotvrdily a bylo to dříve, nevím, jestli to bylo maliníkem nebo homeopatiky, co jsem před porodem brala, ale spíš to bylo tím, jak mi praskli vodu… to začalo teprve peklo, to už jsem přestávala trochu vnímat, co se vlastně okolo děje, tuším, že se mi tam nějaká studentka pokoušela napíchnout žílu, moc jí to nešlo a ruku jsem prý měla celou krvavou, ale to vůbec nevím. Přítel byl skvělý, pořád mi pomáhal dýchat, masíroval záda a připomínal mi, že to děláme pro malého… kdybych ho tam neměla, tak nevím, jak to přežiji, to musí být hrozné, být tam sama.

Pak už to byl jen kolotoč, monitor, do sprchy, monitor… nevím kolikrát, ale už to bylo nekonečné a ty bolesti pořád větší. Najednou jsem cítila tlak a už to jelo… do sprchy, sál už se připravoval, tak že by se už blížil konec? Nějak jsem tomu nevěřila, po tom všem… Otevřená jsem byla najednou na 8 cm a šlo se rodit… první stah jsem opravdu nezvládla, hystericky jsem zařvala a ani nevím co jsem dělala, ale seřvali mě, že se mám uklidnit, ruce na madla, nohy nahoru a tlačit do břicha a né řvát. On člověk v tu chvíli ani neví, co dělá, ale trochu jsem se uklidnila a tlačila… nebo se spíš snažila. Když si představíte, že úplně nejvíc zatlačíte, jak můžete a vynásobíte to tak 100krát, tak to je ta správná intenzita… nikdy jsem si nemyslela, že je to tak náročné a ještě ti říkají, kam přesně máš tlačit, na jaká místa… no zajímavé. Bez nástřihu se to bohužel neobejde, prohlásila doktorka, ale mě už to bylo fakt jedno. Jen jsem si říkala, tak kdy asi tak střihne. No ne že bych to necítila, ale v těch šílených bolestech už se to slilo v jednu velkou. Malého jsem vytlačila na 4 kontrakce, vždycky 3 až 4 zatlačení. Když mi řekli, už jen jedna kontrakce a bude venku, byl to super pocit. Najednou velká úleva, příjemný pocit, jak malý vyklouznul a dali mi ho hned na bříško. Byl celý modrý, ale teploučký a hlavně náš, hned jsem ho milovala!

Byla jsem úplně vyřízená, ale štastná, že už to máme za sebou. Přítel byl dojatý, myslím, že vidět to z jeho pohledu byl taky intenzivní zážitek. Ufff. Tak tohle zažít znovu v nejbližší době asi nechci… Nejdrsnější, i když současně nejhezčí okamžik. Pak přišlo šití, malého dali příteli, tak jsme na něj oba koukali a musím říct, že „šití opravdu nebolí“ je velká lež, není to sice porod, ale když se vám jehlou hrabou v citlivých neumrtvených částech těla… nic moc. Oni se to snaží umrtvit, ale moc to neřeší, když to není všude, šili mě snad půl hodiny… uf. Nedivím se, že to trvalo tak dlouho, později jsme se ze zprávy z porodu dozvěděli, že malý šel ručičkou napřed (jako superman :)), takže se tam musela vejít hlava a ručička a taky měl obmotaný pupečník kolem krčku, takže to mohl být ještě komplikovaný porod. Naštěstí byl dlouhý, ale bezproblémový.

Celkově bych řekla, že porod je opravdu drsný zážitek, kdo říká, že čekal horší, tak myslím, že kecá, já to teda takhle bolestivé nečekala, další velká lež je, že když tlačíš, tak už to nebolí a třetí lež je, že šití nebolí. Možná jsem to tak cítila jen já, protože mám nízký práh bolesti, ale druhý den po porodu mi dámské návštěvy vesměs říkaly, že mě nechtěly strašit. Tak to klidně mohly, člověk se na to stejně nijak nepřípraví, musí se to prožít.

Ale ten uzlíček malý, co tu teď vedle mě leží, to nejkrásnější miminko na světě, za to opravdu stojí!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
jetam11
Povídálka 22 příspěvků 20.08.11 09:16

Hezky napsáno, vesměs souhlasím, ale každý porod je jiný a každá sme jiná…já to měla super rychlý, malej se narodil přesně za 1,5 hodiny od příjezdu do porodnice (takže ani nevim jak vypadá hekárna, sotva mi natočili monitor, udělali vyšetření a šlo se rodit) a 5,5 hodiny po prvním zabolení břicha. Bylo to první a tak rychle jsem to fakt nečekala. Bolesti byly intenzivní, ale jelikož to trvalo tak krátce tak můžu říct že jsem to opravdu čekala horší:-) ono je to hodně o tom vyčerpání, já rodila odpoledne, byla jsem vyspinkaná, najedená…ale jak ho pak uvidíš to se nedá popsat!
Hodně štěstí a zdraví oběma.

 
PusinkaMartinka
Echt Kelišová 9397 příspěvků 20.08.11 09:41

TAk důležité, že ste to přežily… a věř určitě to mohlo být i horší… si představ, že nakonec po všech těch bolestech by ti ještě musely udělat císařský řez :wink:

 
lenkabu
Extra třída :D 13702 příspěvků 20.08.11 10:48

za mně…já to čekala horší, tlačení nebolí a že šití nebolí je nehorázná lež, je to nejhorší z celýho porodu :mrgreen:

gratuluju k synkovi

 
Zulvisek
Kecalka 433 příspěvků 20.08.11 11:16

Gratuluji k chlapečkovi :kytka:
přispěju taky svou troškou do mlýna jestli to nevadí.
První porod v pohodě dokonce jsem se dohadovala s doktorem jestli mám nebo nemám kontrakce :lol: On tvrdil že mám a já že ne :lol:
U Lukáška to bylo horší protože byl porod vyvolávaný a tím pádem bolestivější.No ale přežít se to dalo.Šití jsem ani u jednoho skoro necítila ovšem zavinováný dělohy po druhém porodu bylo dost bolestivé.
Já osobně jsme porod čekala horší a říkala jsme si zvládlly to jiné zvládnu to taky.Dokonce jsem si i hladila břicho a říkala jsem malému brzy už budeme spolu.Snažila jsem se to miminko povzbuzovat protože nejen pro matku je to náročné.

Je vidět že je každá ženská i každý porod naprosto jiný :-) Tak ať malý hezky prospívá a dělá Vám jen radost :-)

 
mishka2
Ukecaná baba ;) 1762 příspěvků 20.08.11 11:20

Ahoj, každá vnímáme bolest ji nak a i každý porod je fakt jiný. Ten můj první byl hrozný, měla jsem z něho depky ještě rok po té. A to trval jen 5 hodin. Druhý porod byla procházka růžovou zahradou, kterou bych si dala klidně zas. Trval od prvního píchnutí v bříšku k miminku v náručí jen 1 hodinu a byl to ohromný zážitek :srdce: Řekla bych, ale že bolest byla větší než u 1. vyvolávaného… I PA mi potvrdila, že překotné porody jsou nejbolestivější, ale tím, že to trvá jen chvilku, tak se to zvládnout dobře. opravdové bolesti trvali tak 20 minut :palec:
Myslím, že už te´d po roce to vnímáš jinak a až bude v plánu další mimi, tak to zase dáš.Bolest nebolest :pankac:

 
kakacko
Povídálka 45 příspěvků 20.08.11 12:38

Gratuluji k chlapečkovi :kytka:
Věřím, že opravdu každý porod je jiný a každá jsme jiná (jak už tady bylo napsáno). Ale musím přiznat, že mi při čtení deníčku ukápla slza dojetím. Já se na tuto chvíli těším přes čtyři roky, co jsme začali plánovat rodinu a pak to nešlo, ale ty bolesti házím za hlavu. čeká mě to v listopadu, nebo začátkem prosince, ale neskutečně se těším až to našé malé miminko budu držet v náručí :hug:

Přeji Vám hodně zdravíčka a šťasných chvil :kytka:

 
marhulka13
Kecalka 167 příspěvků 20.08.11 12:39

neviem, ci by som to zrovna nazvala klamstvom :lol: :lol: mne ked povolili tlacit, fakt som uz ziadnu bolest skoro necitila, iba prijemny pocit, ze mozem uvolnit ten hnusny tlak.. tiez boli kontrakcie hnusne bolestive, no cakala som horsie, preto som bola v soku, ked mi lekar oznamil, ze mozem uz pomaly zacat tlacit…no a co sa tyka sitia, to bolo pre mna horsie nez cely porod. sili ma asi hodinu, tiez mame supermana, co siel rucickou napred, no radsej by som destakrat rodila, nez aby ma este takto sili :-D :-D
kazdy ma iny prah bolesti, takze sa to tazko zrovnava

 
Misa.K
Stálice 61 příspěvků 20.08.11 14:17

Porod jsem čekala horší. Spíš bych to řekla jinak. Kdo čekal porodní bolesti větší, tak kecá. Na to se fakt připravit nedá.
Když jsem tlačila, tak to ani moc nebolelo (byla asi na 4 kontrakce venku), ale když prošla hlavička, tak se přiznám, že jsem si fakt zařvala - celá nemocnice se musela otřást. :oops: :mrgreen:
A já měla skvělou doktorku, ta mi to při šití umrtvila dobře. Takže i když říkala, že to možná trochu zabolí - nebolelo vůbec, jen tahalo. :palec:

Příspěvek upraven 20.08.11 v 14:19

 
knapek  20.08.11 15:59

nebudu ani čist komentaře OD druhych,ale asi jsme dvojčata nebo co?Kromě toho šiti ktere jsem řikala ,že poporodu už mě opravdu nic nemuže bolet.je to prostě jako kdybych to psala ja.Taky mam doma supermana lezl ven stejně.Už jsou mu teda 3 roky,ale neda se zapomenout.Taky doufam,že druhy porod bude rychlejši .no za dva měsice už budu vědět vic.

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 20.08.11 18:26

Tak první porod jsem čekala horší, pohoda, druhý porod jsem čekala ještě větší pohodu a teda lezla jsem po zdi, naštěstí jen 3h :lol:
U prvního tlačení, jsem nic necítila, u druhého jsem myslela, že při tlačení zešílím, cítila jsem každý milimetr.
U prvního jsem šití necítila, protože jsem byla dobře opíchaná, u druhého jsem to teda cítila, ale to jsem opíchaná nebyla, jen trochu natřená nějakým znecitlivovákem, ale byla to jen kůže naštěstí.
Takže nemyslím, že by někdo lhal, každý porod je jiný.

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 21.08.11 20:36

A teď jsem zkoukla Orgasmický porod, hele jedna lhářka vedle druhý :mrgreen: :lol:

 
jezika
Kecalka 319 příspěvků 22.08.11 08:00

Tak to byl už trochu extrém, ty si to spíš užívaly :-D

 
klarushka
Závislačka 3826 příspěvků 22.08.11 12:12

pěkně napsáno :o) chvílema jsem při čtení cítila jako bych to psala já sama :o) přeju Tobě i maličkýmu hodně štestí a zdraví :srdce: :srdce: :hug: :hug:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček