Tak trochu o životě

Silky123  Vydáno: 01.01.12

Jsem ženská po třicítce mající první dítko, bezva manžela a milé lidi kolem sebe. Jde ale o naši holčičku, právě jsem si pročítala svůj deníček, který jsem psala před třemi měsíci a zjistila jsem, že se téměř nic nezměnilo. Valinka je uřvaná, hysterická, vzteklá a nespavá. K tomu dodávám, že nevydrží být sama, nefunguje lehátko, šátek, nosítko, jediné, co trochu zabírá je neustálý oční kontakt a nošení v náruči.

Tááák, teď jsem to pěkně vykreslila. Člověk (tedy já) je už unavený, včera můj manžel dostal chřipku, u něj to je vážná nemoc :), když jsem ji minulý týden přecházela já, tak to nic nebylo… takže už jsem unavená, jak jedu 24/7 už šest měsíců a zatím se nic tak nějak nelepší. Jo, Valince začaly asi růst zuby, takže vztek a řev je 2× hroznější.

Vzdala jsem neustálé rady našeho neurologa, že to bude lepší (jen neřekl, kdy, vždycky říká, za měsíc, za dva, v půl roce) a že to musím vydržet. Jak já bych někdy nechala Váju vyřvat, ale pak se v duchu na sebe rozzlobím, že jsem hrozná máma a jak můžu mít takové hnusné myšlenky.

Manžel to u Váji vzdal, hlídá, když jdu o víkendu na WC, potřebuji uklidit, vařím v pozdních nočních hodinách nebo mě zachraňuje má dobrá duše, moje báječná tchyně, která navaří a pošle mi to v lahvích, je úžasná :)

Takže manža to vydrží tak max. 20 minut, pak ji pokládá na hrací deku stylem - chceš, prima, nechceš, tak si řvi, protože my už jsme po půl roce vydeptaní. Tedy maminka je vydeptaná. Tatínek v noci spí, i když se Vája hystericky prohýbá do luku, nemůže popadnout dech, kope a tak. Jéje, tomu já říkám zdravé spaní ;)

Můj tatínek o mně prohlásil, že jsem nejstatečnější žena, co zná, že on už by byl pět měsíců ve vězení odsouzený za ublížení na těle.

Co já narvala peněz do „moudrých knih“, načetla vše možné, ale spíš asi nemožné na internetu a bum, nic nezabírá. Naše holčička řve, hysterčí, ječí vesele dál, tak nevím. I má chápavost má meze a říkám si, jestli ji prostě nenechat řvát, ať si to taky užije, když od porodu moc pusinku nezavřela.

Nestěžuji si, tedy teď už asi ne, ale prostě jen tak pátrám v paměti co a jak. V tuhle chvíli mi občas pomůže, že do šesti let tak moc třeba ječet nebude. Někdy se na Váju koukám, jak řve a už nevím, co bych měla udělat, tak nedělám nic, jen ji hladím, ať v tom nejsme ani jedna sama.

A až bude Vája dospělá, tak si opřu hlavu o její rameno a budu vděčná, že jsme to obě přežily. Tak snad se to podaří…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
slunicko200
Zasloužilá kecalka 697 příspěvků 01.01.12 08:04

Drž se! neměla jsem klučíka zdaleka tak „šíleného“, ale taky mi dal teda zabrat! Do toho starší sourozenec, spánek v jednom pokoji všichni 4.
V půl roce teda přišla drobná změna k lepšímu, ale v 10 měsících se to zlepšilo už výrazně. Teď normálně spí, občas si řevem i něco vynucuje, mívá záchvaty, kterým říkáme „mrtvičky“, zkamení v obličejové křeči, zrudne, vykulí oči a do toho ječí, všichni se mu smějeme, tak přestane. Takže hysterák je to doteď, ale už se to nedá porovnat.

Sama si sebe na tvém místě představit nedokážu. I pro mě jsi teda echt statečná mamča..ještě vydrž. Změní se to určitě, jenže kdy…(do promoce řvát přeci nebude..) Ať tu příjemnější dobu přinese už tento rok! Pevné a ještě pevnější nervy :hug:

Příspěvek upraven 01.01.12 v 08:05

 
Petulikk
Extra třída :D 10106 příspěvků 01.01.12 09:36

Přeji pevné nervy… oproti Tobě mám zlaté dítě :-) ale taky byly dny a noci křiku… já jí nechala vyřvat a ona pochopila, že si tím stejně nic nevydupe… ale na každé dítko to bohužel nepomáhá :-( jsi velmi statečná maminka :-) jednou se to musí zlomit a bude líp věř tomu :-))

 
Julií
Kecalka 422 příspěvků 01.01.12 09:53

Zkusila bych aromaterapii - masáže s trochou bylinek. Jestli jste poblíž jižních Čech dám Vám kontakt na výbornou aromaterapeutku, která to s dětičkama vážně umí. A taky mě napadají homeopatika.
:kytka:

 
busfy
Povídálka 49 příspěvků 01.01.12 10:28

Ahoj… mas muj velky obdiv, ale myslim si, ze to neni uplne normalni… Zmenila bych neurologa- OKAMZITE. S urcitosti se to nejak medikacne da zmirnit. Zalezi na pristupu lekare :/ … takhle te to znici :( …

 
martyk
Neúnavná pisatelka 17122 příspěvků 01.01.12 10:35

Už jsem ti psala na diskuzi. Měla jsem to samé, vím jak je to vyčerpávající, taky jsem poslouchala vydrž přejde to, jenže u nás to bylo hodně náročné až do 2,5 let. U každého mimča se to zlomí jindy. Kdo nezažil nepochopí. Teďka je to už v pohodě a Karolínka je moje zlato. Držím palce ať je u vás co nejdřív doma klid a pohoda.

 
martyk
Neúnavná pisatelka 17122 příspěvků 01.01.12 10:36

Jo a myslím že by se to dalo zmírnit pomocí homeopatie, léky bych na to nedávala.

 
Zvědavica
Ukecaná baba ;) 1464 příspěvků 01.01.12 12:18

Holt to není vždycky tak, jak si malujeme, Silky. Zkusit se má všechno že? To vyřvání večer bych prubla - třeba tak 3 dny - máme v rodině prcka, na kterýho to zafungovalo - vím, je to ale o nervy - pokud si ale řekneš, že to děláš pro ni . . . Myslím, že doživotní následky z toho mít nebude . . .Přeju pevný nervy a brzo spokojenou žoužvelku.

 
mamcapavca
Závislačka 4752 příspěvků 01.01.12 12:47

martyk a pistelko,plně soucítím,náš prvorozenýřval neustále do roka a půl poté začalo období vzdoru,to mi dělal scény i venku v obchodě,na ulici,prostě všude-mlátil,kopal,ječel a to prostě dokud ho to nepřešlo,kolikrát já nechala v obchodě nákup nákupem a letěla ven za roh a čekala,až se vztekloun vyřve :zed: tak to šlo do nástupu do školky,tam se krapet uklidnil,cizí autorita na něj působí pozitivně,jenže je často nemocný,takže to začalo nanovo,nic nezabíralo,žádné odvykacímetody,di­vím,se,že nás sousedi nevystěhovali :oops: :roll: ted v jeho 4 letech jsme splodili dlšího potomka v domění,žese uklidní,jenže je to stejný,jen už nedělá aspon scény venku :zed: vydržet,zatnout zuby a vydržet :kytka: :kytka: :oops: nic jiného nedělám já

 
mamcapavca
Závislačka 4752 příspěvků 01.01.12 12:53

martyk ono je na vše homeo? 8o :mrgreen: :potlesk:

 
martyk
Neúnavná pisatelka 17122 příspěvků 01.01.12 13:26

Mamcopavco, tak přesně tak jsme to měli my s tím vztekláním a tak. Jinak na tohle homeo by mohlo pomoct, jenže to už není jako že si vezmeš určitý lék, to chce celkovou konstituční léčbu u homeopata, aby určil ten správný lék. U takovýchto problémů je to složitější.

 
strouhalka e
Ukecaná baba ;) 1758 příspěvků 01.01.12 14:14

Tak vydrz jak se zacne plazit ,chodit bude mit jinou praci nez rvat.Jo ja mela holku taky urvanou a klido pido jsem ji nechala rvat.Dala jsem ji do postylky a sla si zapalit.Udelala maly kafe a rychle ho do sebe kopla a sla za ni.Hned mi bylo lip.Hlavne rezim ten je nejdulezitejsi.Tak drzim palce a hodne trpelivosti nez se vda tak ji to urco prejde. :lol:

 
Lumpi1
Závislačka 2844 příspěvků 01.01.12 16:07

Tak já měla hodný miminka obě. Dája - ten mladší, ten se vyřve a spinká ale to neštěstí, jak se tváří, no děs. Tatínek na to nemá, ale je včně v práci. Ale Terka?? Ta starší, nebyla uječená jako taková, ale pokud si něco umanula, tak vala dokud nedoáhla svého. Jednou jsme jí chtěli nechat vyřvat, řvala hodinu a půl a přišla o hlas. Už nikdy víc. Jak začala mluvit, přestala se stekat s tím stekavým pláčem, ale dodnes chce mít všechno po svém, má prostě takvou povahu a náročně jí vysvětlujeme co jde a co nejde. Nejhorší bylo když si začala vynucovat své ve školce, to i trápila děti, nástup do školy, katastrofa, byla jsem ve škole pečená vařená, ale teď je ve škole půl roku a je celkem klid.
Už si nechá dost vysvětlit.
Myslím, že s tím jaké dítě je, prostě nic nenaděláme, je to povahou :(

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 01.01.12 16:35

ahoj … naše malá je trochu vzteklejší, ale oproti tvé dcerce je to úplné zlatíčko. přeji ti pevné nervy a ať už se maličká brzy uklidní.
mmch-o těch homeopatikách na uklidnění jsem už taky slyšela. naše mudra mi je ale nechtěla předepsat, tak jsem měla jen nějaké přírodní kapičky s výtažkem z meduňky na uklidnění. nejen, že nezabraly, ale malá po nich měla děsný průjem :cert: byly to pediakid kapky a opravdu je nemohu doporučit dál
tak se drž, maminko. jsi dobrá, já už bych se asi hroutila :nevim:

 
Romka724  01.01.12 17:36
To není normální...

To opravdu není normální. Já jsem toto měla s nejstarším synem. Půl roku jsem se nevyspala, zhubla jsem na kost a vypadala jako chodící mrtvolka.
Díky lidem z okolí jsem pochopila, že s tím musím něco dělat. S malým jsem podstoupila hodně vyšetření. Nakonec mu zjistili alergie na peří, roztoče, prach, atd… Vše jsem odbourala, ale pořád vymrzoval, protože byl zvyklý vymrzovat a chtěl i přes to tu stálou pozornost. Každý den jsem ho nechávala déle a déle samotného, bez chování, nošení a vůbec kontaktu se mnou. Nechávala jsem ho pobrečet. Trvalo to hodně dlouho, ale nakonec se to povedlo. Je to jenom o nervech a výdrži. Pokud si v klidu nedojdeš ani na WC, tak s tím něco dělej, protože jinak budeš jako „pes u boudy“ a je tady i ta možnost, že budou problémy v manželství a nikdo Ti malou nebude chtít hlídat. Vím o čem píšu. Drž se!!!

 
berry4
Nadpozemská drbna 28051 příspěvků 01.01.12 18:01

Děvče zlaté! Prvotně děkuji pánubohu za mé tři tiché vánky,oproti tomu,co prožíváš,ale nedá mi to,já v tom taky vidím něco víc, atˇuž špatný režim- nespokojenost,nebo nějaký jiný problém,taky se přikláním ke změně lékaře,začít pátrat a možná být trošku víc tvrdá,děti dokáží být pěkní vyděráčci. Ale nejdřív asi vyloučit problém ,pak začít jednat. Moc držím pěsti :hug:

 
p3traQ
Zasloužilá kecalka 795 příspěvků 01.01.12 18:43

ono se miminku za 2-3 minuty nic nestane kdyz ji nechas vyrvat, kdyz budes pobliz. ale tobe to pomuze. taky doporucuji spunty do usi :) vazne to pomaha, clovek neni tak podrazdeny.

 
Anet11
Ukecaná baba ;) 1227 příspěvků 01.01.12 19:30

Ahoj, mamka mi říkala, že jsem taky byla hrozné miminko a brečela jsem vkuse 8 měsíců. Teda jen pokud mě nenosili na rukách, to jsem prý byla potichu a hodná, jakmile mě ale položili, tak řev na celé kolo. A pak prý jak když utne, z minuty na minutu jsem přestala až se mamka bála, že se mi něco stalo a pořád mě chodila kontrolovat. Ale jak jsem psala, až v 8 měsíci. Takže asi jediná rada je vydržet. Tak držím palec :mavam:

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 01.01.12 19:43

Nedočetla jsem se, kolik je malé, asi jsem to někde přehlédla. Náš lumpík první čtyři měsíce opravdu skoro celé probrečel, bylo to náročné, jak fyzicky tak psychicky, postupně se to zlepšovalo, i když taková ta vzteklá a ukňouraná povaha mu prostě už zůstala. Ale srovnávat se to už nedá, jak rostl, bylo to lepší a lepší. Je samostatnější, vyhraje si i sám, nejradši mi kramaří v kuchyni. Teď se asi cítíš na pokraji sil, zoubky jsou prevít, dítko se nevyspí, bolí ho to, je nevrlé a přes den protivné. Opravdu vydrž, zlepší se to.

 
Kakika
Extra třída :D 13457 příspěvků 01.01.12 22:28

Jéé, tak to si ještě pamatuju se synem. Položit ho někam (natož do postýlky), když nebyl ukojen do spánku, bylo zhola nemožné. Řval tak, že nemohl popadnout dech. Ani homeopatka nám nepomohla (a že se snažila, ale mě už pak došli nervy i finance na další pokusy). Každý pořád utěšoval, že to bude lepší a lepší, ale nikdo mi ho nechtěl pohlídat. Nespal ani v autě nebo kočáře, to bylo na mrtvici. Dost se zklidnil, když začal chodit ( ne se plazit, nebo lézt, ale opravdu až když chodil), ale celkově je to taková věčně nabroušená a podrážděná povaha :think:

Radu nemám, snad jedině zatlačit na doktorku, aby nechala udělat podrobnější vyšetření, jestli nemá nějaké trápení. Tak moc tě lituju, tak moc si to ještě pamatuju. Ten noční řev, buzení se po min. 45ti minutách v noci… Kdybys bydlela poblíž, tak bych jí šla povozit v kočáře, ať si odpočineš, já si za ty měsíce už tak zvykla, že mě řvoucí dítě nechává celkem v klidu :mrgreen: (zvlášť cizí, když vím, že na řev neumře a můžu ho pak s klidním svědomím zase vrátit :P )

 
vandamara
Ukecaná baba ;) 2158 příspěvků 02.01.12 12:38

Ahojky, já z toho co jsem vyčetla, nečetla jsem názory ostatních, ale asi bych zašla k obvodní lékařce, aby malou nechala kompletně vyšetřit na alergie, ale také vnitřní vyšetření. Může mít nějaké bolesti, neví jak to dát najevo, tak řve a vzteká se. Může jí něco vadit, barvy v bytě, zvířata… cokoli, uklidní se jen u tebe, jako každý z nás. Mě když je zle, taky přestanu nadávat a být protivná jen v náruči manžela… držím pěsti, at je malé dobře a je to „JEN“ povahou. Radím dát do tlapky látkovou plenku, pomáhá to, když není maminka při ruce… moje dcerka se na plenku tak upnula, že i ve svých skoro 4 letech bez ní neusne. Dá si jí přes obličej a chrní :-)

 
Silky123
Závislačka 3237 příspěvků 02.01.12 19:38

Holky zlatý, děkuju za všechna pochopení a rady.

Plínka zabírala asi jen první dva měsíce, v prvním měsíci života udělali Váje kdejaké vyšetření, ultrazvuky - prý zdravější mimnko neviděli, je prý jen čilá…

Už na porodním sále, v prvních vteřinách života nám porodník řekl, že to je dračice - Vája ječela jak blázen, Apgar score měla 3× po sobě samé desítky a k prsu se přisála jako pravý profík, žádné váhání nebo hledání… Samy sestřičky říkaly, že to ještě neviděly.

Mno, zítra je Valičce půl roku, 31.12. se nám vyklubal první zoubek, a já dnes večer rozhodla, že jsem už natolik zdeptaná, že i po půlhodinovém uspávání se nic neděje, Vája si mále vypíchla oči, jak si je mnula, ale jako by ji vevnitř něco popichovalo, že nesmí spát… V 18:35 jsem se prý „konečně“ rozhoupala, že když už nezabralo vůbec nic, a naše paní mudra taky říká, že k ní nemusím lítat kvůli každému fňuknutí, tak jsme zkusili Eastvillovu metodu (tuším, že se to tak jmenuje), manžel ji navrhoval už po šestinedělí, ale to bych nezkousla, i teď jsem brečela.

Musím ale říct, že mezery byly nejhorší od 1. - 4. minuty, pokaždé jsem ji pohladila, řekla jí, že ji miluju, popřála dobrou noc, dala pusu a šla pryč, nezavírala jsem dveře, aby viděla světlo a slyšela nás. Pak to najednou začalo být to fňukání lepší - vydržela si povídat sama třeba pět minut, pak začala nabírat dech a vztekat se a nakonec plakala třeba „jen“ minutu, šla jsem tam znova a opět zopakovala.

Holky, cejtím se tak strašně mizerně, ale už jsem vyzkoušela všechno, teď tady bulím, že jsem strašná matka a malou Valičku psychicky týrám :oops: :,( , jsem z toho špatná, co když …

 
Kulíšek13711
Stálice 55 příspěvků 02.01.12 20:26

Ahoj Silky,

musí to být strašně náročné, máš můj obdiv. Taky mám skoro půlroční holčičku, první tři měsíce měla šílené koliky, takže vím jaké to je celý den jen utišovat, ale teď je zlaté miminko a moc bych trochu klidu přála i tobě.

Nevím, jestli si věřící, ale napadlo mě, že kdyby mé miminko takhle pořád plakalo a lékaři nic nezjistili, zkusila bych kontaktovat moji známou, jenž má určité schopnosti týkající se duchovna, aby zjistila, zda miminko nemá nějaký problém (např.přivtělená duše), díky kterému se cítí zle. Nevím, jaký máš k těmto věcem vztah, já žádné zvláštní schopnosti nemám, ale díky této mé známé a své osobní zkušenosti, vím, že i duše může být nemocná a miminka jsou hodně vnímavá na duchovní svět. Pokud bych byla ve tvé situaci, rozhodně bych se zaměřila i na dušičku holčičky.
Můžeš kontaktovat léčitele, kartářku, kineziologa apod. ale určitě jen někoho spolehlivého, o kom budeš mít reference.

HODNĚ SIL.

 
Zdenaa
Povídálka 18 příspěvků 15.06.12 02:24

Ahoj, také se připojuji k přání pevných nervů. Dcera vyváděla, propínala se do luku, škrábala se a hrozně si „sadovala“ uši asi až do šestého měsíce…Na neurologii nám bylo řečeno, že máme hypertonické dítě a ještě extenze šíje. Musím se přiznat, že několikrát jsem to nezvládla a nechala ji vyřvat, ale trhalo mi to srdce a navíc si sousedi mysleli bůh ví co :mrgreen: (máme papírový zdi). Pak to samo celkem ustalo, ale ještě dnes má neúměrné záchvaty vzteku a to zejména když ji nechci pustit k počítači :) a při usínání si mne uši. Ze začátku trošku pomáhala zavinovačka a hrací lampička s projektorem, ale taky pouze na chvilku… Také bych zašla na konzultaci k jinému neurologovi…

Držte se :kytka: :mavam:

 
Veru.Kb  31.10.13 16:28

Asi se budu opakovat, ale opět naprosto stejné jak u nás.. já zas rvala peníze do lékárny a pomůcek na nošení a domácí houpání, taková jsem byla naivní, teď mi leží halda nových nepoužívaných věcí na nošení ve skříni a lékárničku mám plnou kapiček na prdíky a proti blinkání, které nezabraly..
manžel je pěkný spavec :-D můj naštěstí vstává se mnou, jeden přebaluje, druhý krmí, jinak by nám malej vyřval díru do hlavy..
pomáhá oční kontakt? u nás jedině na chvilku, když udělám větší kravál než malej..

Vložit nový komentář