Tatínek se bojí porodu, ale já ho tam potřebuji

Semeda1  Vydáno: 22.02.03

Ahoj holky!
Pravidelně pročítám Vaše články a příspěvky a potřebovala bych poradit (zejména od „užmaminek“)…

Jsem ve 36. týdnu těhotenství, s manželem se na miminko strašně moc těšíme a já se snažím připravit co nejlépe se dá. Problém je však v manželovi - absolutně nechce vědět, jak probíhá porod, když ho „donutím“ se podívat na Emimino, tak je na mně potom naštvaný, že „teď se toho bojí ještě víc“. On má totiž hrozný strach z porodu, resp. dle jeho vyjádření se bojí, že nezvládne, že mám bolesti a on mi nemůže nijak pomoci.

Já ho nechci do ničeho nutit, ale celou svou bytostí cítím, že ho tam budu potřebovat… Chtěla bych mu vysvětlit, jak to probíhá, aby věděl, že se nemá čeho bát, ale on si zacpe uši a „vyhrožuje“, že jestli mu budu vyprávět detaily, tak tam opravdu nepůjde (zatím je totiž rozhodnutý, že to tam nějak „přežije“)…

Mohly by jste mi, prosím, poradit, jestli ho mám nechat ve sladké nevědomosti (i za cenu toho, že si pak na sále bude připadat, že nic neví), nebo se mám raději obejít bez jeho přítomnosti?

Jak reagovali Vaši partneři?

Moc díky za pomoc a radu, mějte všechny krásná zdravá miminka a bezproblémový po­rod!

Čauky Danča

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  22.02.03 19:59

AHOJ DANČO
JSEM MAMINKA 2 HOLČIČEK 3 A PŮL. A 6. MĚSÍCŮ.MANŽEL BYL SE MNOU U OBOU PORODŮ.PŘED PRVNÍM JSME BYLI NA ŠKOLENÍ K PORODU,KDE NÁM PUSTILI VIDEO SE ZÁZNAMEM PORODU,TAKŽE JSME VĚDĚLI OČ JDE.MĚ JEHO PŘÍTOMNOST MOC A MOC POMOHLA,NEDOKÁŽU SI PŘEDSTAVIT,ŽE BY TAM NEBYL!JE PRAVDA,ŽE S BOLESTÍ TI NEPOMŮŽE,ALE PO PSYCH.STRÁNCE VŠE SNÁŠÍŠ LÉPE.AHOJ VERČA SVOBODOVÁ

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 22.02.03 22:32

Ahoj Dančo!

Manžel byl u porodu, od začátku říkal, že půjde a taky šel. Byli jsem pouze na přednášce bez obrázků a videa. Moc mi to pomohlo, protože kdyby tam nebyl, byla bych asi sama, porodní asistentka měl a na starosti asi tři maminky a přiběhla jern na monitor a na kontrolu. V první době porodní nejsou ještě velké bolesti a třeba jen podat namočený kapesník udělá hotový zázrak. Taky má kdo doběhnout pro asistentku nebo pro doktora, když jde do tuhého. Vůbec si nedovedu představit, že bych měla rodit sama bez někoho blízkého.

Nemáš v záloze třeba maminku nebo sestru? Vím, že je to jiné, ale když chlap neche, nuti ho nemá cenu. Leda s ním hodit řeč, říct, že by Ti to pomohlo, nechat se namasírovat, aby věděl, co Ti udělá dobř i potom.

Vysvětlovat asi nemá cenu, někdo na to prostě není. Ale jendo je jisté - většina tatínků toho nelituje, že to prožili a příště jdou bez přemlouvání.

Držím palečky a pak napiš jak to dopadlo!

Alice

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 22.02.03 22:34

Zase jsem omylem klikla na OK místo na Prohlédnout… Omlouvám se za překlepy.

Alice

 
Anonymní  23.02.03 00:55

Ahoj Dančo,
byla jsem v podobné situaci jako ty.U prvního dítěte řekl, že k porodu rozhodně nepůjde a taky to tak nakonec dopadlo.
Podruhé už o tom víc přemýšlel,taky sem tam rozhodně nechtěla být sama.Na žádné kurzy apod. sem ho sice nedostala, tvrdil že by ho to spíš vyděsilo, pak říkal, že by se mnou šel, ale že by mu bylo zle. Ze začátku těhotenství sem ho tak trošku přemlouvala,ale nakonec sem tomu nechala volný průběh. Říkala sem si, že ho přece jenom nemůžu nutit do něčeho, co nechce a začala sem se smiřovat s tím, že na to budu zase sama (tedy bez něj,ale půjde se mnou moje setra). Myslím, že měl celou dobu vžitou představu těch hrůzných porodů ve filmech, taky si nechal vyprávět strašidelné historky všech tatínků, kteří porod svého miminka absolvovali.Když sme měli s předporodním kursem navštívit porodnici, najednou se sám nabídl, že se chce taky podívat, jak to tam vlastně vypadá. Prostředí ho celkem příjemně překvapilo a nakonec sme se dohodli na následující variantě: půjde se mnou,bude mi pomáhat, ale k samotnému porodu dítěte nepůjde, to by prý nezvládl.
Ale abych to neprodlužovala, nakonec se všechno seběhlo tak rychle, že než se vzpamatoval, byl náš chlapeček na světě. Nakonec byl moc rád,že mohl být „u toho“, a že mohl miminko pochovat jako úplně první. A teď samozřejmě vypráví všem nezkušeným budoucím tatínkům strašidelnou historii o tom, jak náš chlapeček přišel na svět.
Moc Ti přeju,aby všechno proběhlo bez problémů,aby byl tatínek s tebou (a když to náhodou nepůjde, nic si z toho nedělej, třeba to vyjde příště ),a hlavně ať máte krásné a zdravé miminko, to nejkrásnější na světě, protože takové má každá máma, to mi věř !
 Stáňa

 
Anonymní  23.02.03 07:14

Ahojky DAnčo,
můj přítel taky nechtěl - ani vědět, ani se přímo účastnit.
NEnutila jsem ho, když nechce, nechce. NAkonec když to přišlo,řekla jsem mu rezolutně, že ho tam potřebuju a ať zůstane.Samo,že mě tam nenechal napospas…všechno zvládnul a nezhroutil se.NEboj, že tvůj bude jiný.Chlapi jsou přece taky inteligentní bytosti a vědí, co se děje a že bez bolesti se děti nerodí.NAvíc neboj, že tam bude nějak zmatkovat, když nemá kurz.Porod zas neprobíhá tak překotně, aby tam doktoři a tatínkové přes sebe přepadávali.Pokud chytneš dobrou asistentku i bez kurzu navede tebe i tatínka úspěšně přes porod a oba si ho bez úhony zažijete.NEboj,všechno je přirozený pochod a i když se to teď možná nezdá, chlapi to zvládají taky.
TAk papa,hezký porod a zdravého mimíska Klára

 
Evulka
Zasloužilá kecalka 804 příspěvků 23.02.03 08:46

AHoj Dančo! Taky si myslím, že až to přijde a od setkání s miminkem vás budou dělit hodiny, manžel tě v tom nenechá. Ta situace je úplně něco jiného, než když o tom diskutujete a úplně jiná než ti dokážou popsat všechny předporodní kurzy, každý to asi prožívá jinak, ale fakt je, že určité napětí, očekávání a nervozita jsou v tom vždy.

Manžel byl u porodu jen kvůli mně, od začátku říkal, že mu vůbec není milé, že tam bude, ale pokud mi to pomůže, půjde bez řečí. Mi to strašně pomohlo, on to ví a příště se mnou půjde zas.

Já jsem jej ještě dotáhla na předporodní kurz, kde nám promítli takové dost „naturalistické“ a krvavé záběry z porodu (údajně kazeta pro mediky a podle toho to vypadalo, žádná idyla), takže odcházel úplně otřesen a zbytek těhotenství se tvářil, jakoby něco jako porod neexistovalo a nechtěl o tom ani slyšet. Jen pořád tvrdil, že jestli mi to pomůže, půjde tam, ale šťastný z toho není ani trochu.
Rozhodně ale nikomu nevypráví, že by byl porod skvělým zážitkem, nezapomenutelným, to ano, ale takový strach prý v životě neměl. Říká, že porod je „humáč“.

A vyprávět mu nějaké detaily o tom, jak to bude probíhat, nemá cenu. Ono to stejně bude pravděpodobně probíhat úplně jinak, než píšou v knížkách, a jak píše Klára, muži jsou inteligentní tvorové a manžel se v nastalé situaci jistě velmi rychle zorientuje :-))).

V:,–(ím se, že když tě manžel přiveze do porodnice, nedá mu to jen tak zase odjet a čekat, než mu zavoláš, že je mimino ne světě.

Tak držím pěsti a potom napiš, jak to všechno dopadlo :)).

Eva

 
Semeda1
Povídálka 29 příspěvků 23.02.03 09:47

Jéééé, to jste mě potěšily! Samozřejmě si občas taky myslím, že i muži jsou inteligentní bytosti :-)) a že některé situace zvládnou, ale přišlo mi hrozně sobecké mu jednoduše říct: „Zůstaneš tu se mnou a hotovo!!“ Tak jsem ráda, že u těch z vás, které jste to tak provedly, je ještě partner naživu a vztah v pohodě :-))
Budu se tím řídit, nechám ho, ať si nic neví (i když možná ho dotáhnu na kurz - HAHA)…
Ještě jednou moc děkuju, jste skvělý!!
Pak vám napíšu, jak to dopadlo. Čauky Danča

 
Ivik4
Závislačka 3152 příspěvků 23.02.03 21:53

Ahoj Dančo!
Když jsem se doma poprvé zeptala, jestli manžel půjde se mnou k porodu, tak mi rezolutně řekl, že ne. Za pár měsíců už mi řekl, že když budu chtít, tak tam kvůli mě půjde, ale na žádné kurzy ať ho netahám. Když jsme pak s kamarádkou na kurzu zhlédly video, uznaly jsme, že to nebylo nic ani pro nás, natož pro chlapa. Ale každej je jinej, samozřejmě, že tam několik budoucích tatínků bylo a nesli to statečně. Manželovi by se z těch detailů asi dělalo zle. Stejně to nakonec tak „naturalisticky“ nevidí, když stojí u hlavy, takže proč ho zbytečně děsit… V den D jsme už o ničem nediskutovali (ale musím říct, že po celou dobu těhotenství jsem ho rozhodně k účasti nenutila! a nechala to na jeho dobrovolném rozhodnutí) a úplně samozřejmě šel se mnou. Nebyl nijak poučen, nevěděl, jak mě má masírovat a přesto mi byl obrovskou oporou po psychické stránce. Už to, že si se mnou povídal, když mě nechali připojenou na monitoru a třeba hodinu se tam nikdo nepřišel podívat. Kdybych tam byla sama s porodními bolestmi, asi by mi nebylo nejveseleji a cítila bych se hrozně opuštěná. Taky jsem ocenila, že mi podával čaj, přivolal v případě potřeby asistentku a jiné „drobnosti“.
Takže partnera asi nemá cenu nutit, spíš mu jen říct,že bys jeho přítomnost ocenila. A neboj - určitě tě v tom nenechá!
Příjemný porod (s manželem po boku) přeje
Ivča, 3 měsíce po porodu

 
Anonymní  24.02.03 09:06

Ja mam sice uuuplne opacny problem, pritel tam hrooooooozne chce a ja to za zadnou cenu nechci pripustit, ale Tobe bych doporucila: do porodnice Te na 90% poveze manzel, nebo ne?? No a v situaci, ve ktere budes si proste nedovedu predstavit, ze te tam hodi, da sestricce a rekne: tak mi zavolej, az to bude na svete, pak Te zase chci videt.
myslim si, ze prirozene aspon v prvni dobe Ti pomahat bude a kdyz pak nebude chtit byt u toho „krvaveho“, nema cenu ho nutit, jsou muzi, kteri pak nejsou jiz ochotni mit pohlavni styk s partnerkou, protoze kdyz TO videli tak roztazene, krvave atd., jaksi je to nevabi.
Preji hodne stesti
Claudia

 
Anonymní  25.02.03 12:19

Ahoj Dančo! To znám. Můj taky prvně, že k porodu nepůjde, ale začla jsem ho vodit na různé předporodní přípravy a kursy, dávala mu číst Maminky a Betynky :) a najednou ho to vše začalo zajímat a teď je sám plně rozhodnut jít k porodu! Tím, že bude o porodu něco vědět Ti pomůže nejlépe. On se nemá co bát, ho nic bolet nebude - no ne? Ať vám to spolu vyjde! Dorka

 
medvide
Stálice 51 příspěvků 25.02.03 15:58

Ahojky, Dančo.
Tvou situaci Ti nezávidím. Mám holčičku 3,5 roku, mažel u porodu byl. Chtěl tam jít, ale bál se, že tam sebou sekne. Na předporodním kurzu nás ubezpečovali, že se toho bojí většina tatínků, ale nakonec to zvládnou bez problémů. Bylo tomu tak i u nás. Po dobu porodu mi manžel stál za hlavou a držel mi kyslík. Z porodu prý viděl jen mé bříško v noční košili, takže vlastně neviděl nic.

Možná by ses s manželem mohla dohodnout, že se Tebou stráví 1. dobu porodní a že může kdykoli odejít. Třeba by mu tato možnost pomohla překonat počáteční strach a nakonec sám přijde na to, že to tak strašné není a zůstane se Tebou po celou dobu porodu.
Další možnost, která mne napadá, je aby si promluvil s nějakým tatínkem, který u porodu byl a může mu sdělit své vlastní pocity a zkušenosti.
Přeji Ti zdravého mimouška a ať Vám vše vyjde. Medvídě

 
Anonymní  10.04.04 16:34

ahoj dančo
nejsem ještě maminkou, ale zbývá poslední měsíc, než mě tato role pohltí.
Můj manžel, ačkoli jsem zdravotník, má panickou hrůzu z lékařů, nemocnic a podobných věcí.
Vím, že bych ho moc ráda měla u porodu, ale on si není jistý, zda to zvládne a nepřidělá práci.
Několikrát jsme toto téma probrali a byla jsem také nejistá jako vy.
Z netu jsem začala stahovat materiály o těhotenství, otce u porodu atd.
Vše jsem tiskla a založila si desky s názvem Příprava na miminko
Manžela jsem požádala, zda by mohl tyto informace zahrnout do své denní četby.
Od té doby se snažé studovat, protože zjistil, že spousta otců má stejné pocity a zvládají to.
Zkuste o tom spolu mluvit!!!
Minulý týden jsme se zúčastnili předporodního kurzu/ kde byly všichni více pesimističtí k porodu, než jsem si myslela/, ale pri prohlídce op.sálu a oddělení manžel neomdlel, což byl první impuls kladného působení studia.
Určitě si udělejte váce času na motivaci manžela pozitivní četbou a vysvětlením, co všechno to pro vás, i miminko, znamená.
Není však dobré, do něčeho ho tlačit a tak poslední rozhodnutí bude na něm.Ať se rozhodne jakkoli, nemějte mu to za zlé a snažte se ho pochopit, aby nedošlo k újmě ve vašem vztahu.
U porodu můžete mít maminku nebo přítelkyni, ketré důvěřujete.
Také nevím, zda se mnou manžel půjde k porodu, ale až TO na mě přijde, musím být vyrovnaná s oběma možnostmi.
Nakonec se va zmatku otec dostane do porodnice a rodí s vámi, aniž si to uvědomí.
Hodně štěstí přeje Petra

 
Monalisa24
Závislačka 2518 příspěvků 10.04.04 18:20

Ahoj Dančo,
s otcem mého synka - dnes už spolu nejsme - jsme se na miminko připravovali a byl rozhodnutý, že k porodu rozhodně půjdu, aby mi dodal tu jistotu. Prošli jsme si předporodními kurzy, kde nám mimo jiné pouštěli videokazetu, kde byl celý porod natočený. Samozřejmě jsem se po očku dívala, co to s ním udělá, je totiž hrozný citlivka. Ale byl rozhodnutý na 100%, že to podstoupí, že to pro mě udělá. Stejně by byl u mé hlavy a „tam“ dolů by se nedíval… :-)
Nakonec vše dopadlo jinak. V té době, kdy mě chytli porodní bolesti a byla jsem následně převezena do porodnice, řádila chřipková epidemie, takže ho nepustili dovnitř. Docela zklamání.
Takže Ti nemůžu tak přesně poradit, ale myslím, že v nevědomosti bys ho mohla nechat. Ono je to nakonec úplně jiné, než jak to vypadá - někdy horší, jindy lepší.

Přeji hodně štěstíčka a pevné nervy s rozhodováním!

Radka

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček