Tatínkova holčička III

werunkaw123  Vydáno: 06.10.13

Křičela do telefonu, brečela, nadávala a jako poslední větu řekla „Pevně doufám, že jednou umřeš stejně a ve stejných bolestech jako ten pes, co takhle musel trpět.“
Do roka se mámy věta splnila téměř do puntíku.

S otcem jsem neměla sílu se několik týdnů ani bavit. Říkala jsem, jak se na něj již vybodnu a nikdy s ním už nepromluvím, ale nepovedlo se.

Zvoní telefon, opět táta. Dnes ani nevím, proč telefon zvedám. Otráveným hlasem
se ptám, co potřebuje. „Chtěl bych tě vidět, byl jsem v nemocnici a nevypadá to se mnou dobře“. Ve mně se objevila zase ta lítost nad jeho životem a nad tím, jak si ho sám zpackal. Myslela jsem si, jak teď budu tvrdá a pokusím se mu naposledy pomoci už ne jen domluvou a přemlouváním.

Přijela jsem k němu, přivezla jsem opět jídlo, ale vůbec jsem netušila, co mě tam čeká. S opilou babičkou jsem se pohádala již na chodbě (to nebylo nic nového), opět mi vyčítala, jak jsme se na ně všichni vybodli a nikdo jim nepomůže, že táta nemůže ani chodit, nemají se jak dostat do obchodu, jelikož ona díky své „zdravotní stránce“ již 20 let nevylezla z domu. Poslala jsem jí do háje, nikdy jsem jí nevěřila její vsugerované zdravotní problémy. Nikdy nebyla za celý můj život u lékaře a když jsem jí tam chtěla dovléct, byla akorát děsná scéna a pak se zamkla u sebe.

V domě byl neskutečný bordel a zima, po chodbách kočičí výkaly, bláto a u lednice pytel se dřevem a uhlím, co jim z milosti donesl soused. U otce v místnosti jsem se neměla ani kam posadit, pára mi šla od úst, šero (elektrika jim díky dluhům nešla už 5 let), otec seděl na špinavém malém gauči nabalený a zabalený do deky. Na stole plný popelník, všude po zemi vajgly, tabák a rozlité kafe a kdo ví co. Vedle gauče všude vyskládané pet lahve od piv a nejlevnějších vín.

Krom pozdravu jsem se první píďila po tom, kdo jim ten alkohol doprčic nosí? Ale na tuhle otázku se mi odpovědi nikdy nedostalo. Dala jsem tátovi jídlo a vydržela tam asi 20 minut, pak jsem musela prostě pryč.

Přijela jsem domů a situaci popsala manželovi, udělali jsme nákup, připravili dřevo, kbelíky a saponáty a opět jsme razili k otci. Uklidili jsme aspoň něco, co se dalo. Vodu jsme museli na provaze tahat ze studny do kotle, pod ním zatopit, aby byla teplá, poté jsme otce vykoupali. Manžel ho musel odnést, umýt se zvládl sám, potom odnést zpět, obléci a já jsem ho mašinkou oholila a ostříhala. S otcem jsem se domluvila, že hned v pondělí dorazím a dovezu ho k doktorovi. Souhlasil…ale do pondělka názor změnil, opět hádka a já to vzdávám…

Za dva dny mi volá soused, že tátu odvezla rychlá. Policisti, které zavolal soused kvůli štěkajícímu psovi, našli tátu ležet u domu. Nikdo neví, jak dlouho tam ležel. Ihned jsem jela do nemocnice. Ležel na jednotce intenzivní péče v umělém spánku, byl tak oteklý, že jsem ho ani nemohla poznat. Hadičky a pípající přístroje byly snad všude. Doktorka mi vysvětluje, že má těžký zápal plic, že budou muset provést tracheotomii a zároveň jim to komplikuje těžké delirium.

Další měsíc jsem do nemocnice jen denně volala, narodila se mi krásná dcera, a tak jsem nemohla s novorozenětem jezdit 30 km do nemocnice. Otcům stav se moc nelepšil, po probrání z umělého spánku jen ležel a tupě hleděl před sebe.
Když jsem za ním přijela, tak se mi snažil něco říct, ale co netuším. Zatím jsem zařizovala se sociální pracovnicí péči o babičku, které z domu hrůzy nechtěla odejít, odvoz posledního psa do útulku a co bude s otcem dál a psala dopisy do vězení otcově přítelkyni.

Hrozilo poškození mozku, ale nikdo nedokázal určit, jakého rozsahu. Převezli ho na metabolickou JIP, jela jsem tam za ním a vypadal lépe, dokonce se zvedal z postele, že jede domů. Dva dny na to jsem tam volala a doktorka mi řekla, že to vypadá trochu lépe, že na ní dokonce vyplázl jazyk na požádání při vizitě.

Napsala jsem dopis s trochou optimismu do věznice a jela směr pošta. Na poště byla fronta, a tak jsem šla zatím vedle do obchodu něco nakoupit. Stojím u sýrů, když zvoní telefon…nemocnice… Po pozdravu a odpovědi, že jsem dcera svého otce povídá doktorka cosi o tom, že srdce to nevydrželo a že mi přeje upřímnou soustrast… Nejsem schopná ničeho, jen tam stojím, mlčím a mám pocit, že mi dal někdo obrovskou ránu do břicha.

Nejsem schopná ani plakat, nechávám vozík stát v uličce a odcházím pryč. Jedu do nemocnice, tam si již přebírám pár osobních věcí a oblečení, v čem ho přivezli. Volám sestře. Přes hysterický pláč už jí ani nerozumím, ale já stále nic?

Zařizuji pohřeb, dědické řízení, kde se bojím, že budeme muset platit všechny jeho dluhy, na to by mi nestačily dva životy. Oznámení babičce, která jediné, co prohlásí, že nic platit nebude. Jsem v šoku a naštvaná, proč mi nikdo nepomůže? Posílám do vězení parte, na víc schopná nejsem.

Slzy, bolest a výčitky na mě dolehli asi až při pohřbu. Jelikož žádný nebyl… Musela jsem vybrat všechny své ušetřené peníze, abych na pochování otce měla, nakonec tam nikdo nebyl. Jen já, hrobník a majitel pohřební služby.

A jak jsem dopadla? S babičku jsem byla navštívit v pečovatelském domě až po dvou letech. Dům po otci dostala ségra, jelikož si s babičkou napsali darovací smlouvu. Na mně zůstalo jen placení, zařizování a utešování otcovy přítelkyně, o kterou jsem se starala i v začátcích, co jí pustili z vězení, jelikož neměla už nic. Bydlela u mě, našla jsem jí práci kousek odsud a teď má již vlastní bydlení a navštěvujeme se.

Takže jak se to říká? Pro dobrotu na žebrotu…Už si nevyčítám, že jsem mohla udělat pro otce víc, vím, že si za to mohl sám a alkohol. Ale stejně vše mohlo a mělo být jinak.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
svycarka
Kelišová 6323 příspěvků 06.10.13 06:40

..ty jsi hrozne hodny clovek :hug:

 
sabcacech
Ukecaná baba ;) 2191 příspěvků 06.10.13 07:38

:hug: :hug: klobouk dolů, jsi nesmírně hodná :potlesk: :potlesk:

 
Crystalline  06.10.13 07:48

Musis byt neuveritelne hodnej clovek.. At uz te potkava jen to dobre :jazyk:

 
Crystalline  06.10.13 07:52

Smajlik mel byt jiny :) ale dite tu stihlo, zatimco jsem cetla denicek, rozpatlat susenku po cele kuchyni, tak mi ujela ruka

 
joaska  06.10.13 08:09

Jsi obdivuhodná. :kytka:

 
mahdalka
Neúnavná pisatelka 16483 příspěvků 5 inzerátů 06.10.13 09:08

:hug: Klobouk dolu, a´t ti to ten nahoře tisíckrát oplatí :kytka:

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 06.10.13 09:15

Četla sem všechny deníčky. Tvého táty je mi přesto líto. Myslím že je škoda každého člověka, každej by měl odejít až po tom co napraví to zlé co spusobil.

Jsi silná a moc hodná a citlivá. At je tvuj život už jen hezkej :srdce:

 
dana59
Zasloužilá kecalka 648 příspěvků 06.10.13 09:40

Tak teď už jenom to dobré :kytka: :kytka: :kytka:

 
atominnka
Generální žvanilka 20911 příspěvků 06.10.13 10:06

Teda, klobouk dolů.. jedním dechem jsem přečetla všechny tvé deníčky „tátova holčička“. Obdivuju tě, jsi silný a pro mě až neuvěřitelně hodný člověk s obrovskou trpělivostí… :kytka:
Doufám, že už bude vše jen dobré :hug: :kytka:

 
Petra2829
Kelišová 7390 příspěvků 06.10.13 10:42

Hodná to jsi, ale měla by si už myslet na sebe. a děditství ses mohla vzdát. proč si to neudělala? Na barák se vykašli. každý má své svědomí. Vím o čem tu mluvím. Přeji ti jen u pohodový život. Zasloužíš si jej :hug:

 
Bábi Zlopočasná
Generální žvanilka 20877 příspěvků 06.10.13 10:49

Ono to ale tak vzdy byva, ze ten, co sa stara je najhorsi. Bolo to tak u mojej babicky, vidim to u manzelovych rodicov… no jo, my sme ti co sa staraju, lebo nedokazu inak :nevim:
Ale musim priznat, ze ma zaver dennicku bohuzial neprekvapil.

 
Cattus
Neúnavná pisatelka 17237 příspěvků 06.10.13 10:50

Přečetla jsem všechny deníčky…a nemám slov. Jen snad, že věřím, že se ti to všechno jednou vrátí :srdce: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 06.10.13 11:54

@Petra2829 Dědictví jsem odmítla, ale v době kdy táta umřel jsem netušila, že se to dá. Dokonce mi někdo říkal, že všichni odmítnout nemůžeme, a když sestra odmítla bála jsem se, že to zůstane na mě, nebo, že to přeskočí na moji dceru a za ní by to řešil opatrovnický soud… ale byl to kec, normálně se to dalo a díky bohu za to alespoň jedno pozitivum… ;)

Ostatním děkuji za komentáře :hug: :hug:

@Bábi Zlopočasná Je to bohužel přesně tak jak píšeš…

 
KlaraBoch
Ukecaná baba ;) 1276 příspěvků 06.10.13 11:55

:hug: krasne, co jsi vsechno udelala :hug: bojim se, ze jednou muj tata skonci podobne…a na vine je alkohol a jeho slaba vule. Taky bych ale pro nej udelala prvni posledni, kdybych mela tu moznost :(

 
KlaraBoch
Ukecaná baba ;) 1276 příspěvků 06.10.13 12:03

Jo tak uz jsem docetla i predchozi denicky :-O jsi moc hodna…me by otce bylo porad lito a zachovala bych se asi stejne, ikdyz by me to na druhou stranu strasne stvalo

 
Petra2829
Kelišová 7390 příspěvků 06.10.13 12:12

@werunkaw123 jj chápu, vím jak smrt dokáže zasáhnout. člověk ani reálně neuvažuje.
:hug: :hug:

 
Lucake
Neúnavná pisatelka 16797 příspěvků 06.10.13 13:01

Jsi uzasna, obrovsky obdiv, at se ti to vsechny vrati ve vlastni rodine :srdce: kez by nas bylo vic jako ty :srdce:. A nadherne napsane :potlesk:

 
Mia82
Neúnavná pisatelka 17269 příspěvků 06.10.13 13:56

@werunkaw123 :hug: :hug: život nemáš lehký, jsi strašně hodný člověk :hug: Přeji ti jen štěstí a zdravé dětičky :srdce:

 
Bábrdl
Extra třída :D 13248 příspěvků 06.10.13 16:04

Udělala jsi dobře, žes mu pomohla. Nejde o to, jaký byl on, ale o to, jaká jsi ty. A ty jsi dobrý člověk :!

 
Anonymní  06.10.13 18:31

@werunkaw123 můj táta mi umřel před cca 2 lety, umřel na rakovinu a chlast. Taky měl delirium, a ani na smrtelné posteli mě nechtěl, přitom v dětství jsem byla jeho holčička, jeho zvláštním způsobem. A když jsem rozumu pobrala tak mě odepsal uplně, chtěla jsem žít jinak než on a matka. Do teď jsem mu nedokázala odpustit, zkoušela jsem ale nejde to. Po smrti jsem ho nechala spálit a rozsypala do lesa, kde to měl rád, žádný pohřeb on by to nechtěl, nebyl na takové věci.
Já ho jako holka tak milovala, víc než mámu. A chtěla jsem aby na mě byl pyšnej, každej jinej táta by byl, no tak to nevyšlo. Ale jeho chyba, moje ne!

:hug: :hug: :hug:
 
mojemaličkost
Ukecaná baba ;) 1091 příspěvků 06.10.13 18:58

Ta už je jen dobře :* smekám před tebou cos vydržela :hug:

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 06.10.13 19:15

Opět děkuji holky :hug: :hug: :hug:

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29280 příspěvků 61 inzerátů 06.10.13 20:30

:hug: :hug: Jsi opravdu obdivuhodná. Co všechno si pro otce udělala po tom všem…

 
balestra
Závislačka 4476 příspěvků 06.10.13 22:00
:hug:
 
balestra
Závislačka 4476 příspěvků 06.10.13 22:15

Teď jsem si přečetla i tvé ostatní deníčky. Já bych toho nevěrného manžela nezkousla. Asi jsi trpělivá po mamince, ale žádný chlap nestojí za to, aby si mohl ze ženský dělat dobrý den.

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 07.10.13 09:23

@balestra to je těžký… tohle jsem vždy říkávala taky, jenže pak? bez ničeho s měsíční dcerou na ruce? Jsou chvíle kdy člověk musí v sobě zapřít veškerý svůj postoj na danou situaci, jelikož když je v ní sám tak musí vnímat i ty okolnosti a následky.

 
martab
Stálice 68 příspěvků 07.10.13 10:04

Ne nadarmo se říká: " co tě nezabije, to tě posílí!" Opravdu Tě obdivuju a do budoucna přeju jen to nejlepší!! Jsi :andel:

 
Bauli  07.10.13 11:31

No teda! Neber to zle, ale ty tak hodná, až si blbá. Máš můj obdiv, já bych tohle nedokázala, kopla bych je všechny do zadku už dávno. Klobouk dolů…

 
lleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21257 příspěvků 2 inzeráty 07.10.13 12:06

Obdivuju tě. Je mi líto, čím jsi si musela projít, snad to táta alespoň trochu ocenil.
Mám trable s mámou, ale vlastně už ani nemám. Pustila jsem to z hlavy a odmítla svojí energii vynakládat na někom, kdo o to ani trochu nestojí.

 
Carrinka
Extra třída :D 10871 příspěvků 07.10.13 13:48

Verunko naše, k tomu nemám co říct :hug: Jsem moc ráda, že teď se Ti daří tak dobře, máš krásnou dceru a druhé miminko na cestě!!! Věř, že to špatné už sis vybrala a čeká na tebe jen to dobré :hug:

Vložit nový komentář