Tehule? - denicek holek z diskuze tehule II.

 Vydáno: 18.07.04

Ahojky holky,
tak jsem tu s druhym denickem a rikam si, co je to vlastne stesti? A da se o tom vubec neco psat? Nekdy si kladu otazku, jestli jsem opravdu stastna ci jestli ten muj zivot ziju opravdu na 100%. Ale podle ceho posuzovat? Existuje vubec nejake ,,meritko stesti,,?

Stastna jsem a to si uvedomim vzdy, kdyz si vzpomenu na rok 1999, na mou autonehodu, kdy jsem si prvne ve svych 24-ti letech plne uvedomila, ze muzu umrit a opravdu jsem mela hrozny strach, ze umru. Ale nasla jsem v sobe dostatek sily, abych o to sve stesti bojovala, abych mohla jeste prozit spoustu dni a obohatit svuj zivot o dalsi zkusenosti, at uz pozitivni ci negativni. Ze vse dopadlo dobre, az na par jizev jak na tele, tak i na dusi, dokazuje i to, ze ted ctete tyto radky.
Stastna jsem, kdyz si uvedomim, ze vedle v pokoji spokojene drima muj drahous, ktery me bere takovou , jaka jsem. Pomysleni, ze spolu stravime zbytek zivota mi nenahani strach ba naopak me naplnuje pocitem nesmirne zvedavosti, jaky ten nas zivot vlastne bude? I kdyz to, jestli se naplni me ocekavani zalezi jen na me, na nas.
Jako kazdy z nas, i ja mam dny, kdy me prepadaji cerne myslenky, kdy si rikam, ze nemam zadne stesti, ale rychle si pripomenu vse, co jsem doposud prozila a to me hezky rychle vrati do reality.
Pro me je stesti i to, ze se budim do prosluneneho dne za zpevu ptaku, vidina zasnezenych vrcholku Alp, zatimco ja se prochazim jen v tricku, ale i to, ze si kazdy vecer muzu rict, ze jsem opet prozila dalsi krasny den a ze se muzu tesit na ten dalsi.
A co vy? Povazujete se za stastne? Treba mi v tuto chvili nektera z vas odpovi, ze ano, ale .......... Ale, ze vam ke stesti jeste neco schazi. Coz je vlastne i to, kvuli cemu se tady pravidelne schazime. Ale, holky, clovek vzdycky chce, to co nema. Asi uz se s tim proste rodime a nekdy je to pro nas i urcitou motivaci, ale vseho s mirou! Proste je lepsi vse brat tak, jak to prichazi.
Kazdy to sve stesti definuje jinak, hleda a najde ho jinde, ale co je pro me dulezite, je ten pocit si uvedomit, ze jsem STASTNA ted, v tento moment.
Vezte, ze velke umeni je cekat, vetsi nic neocekavat.

Preji prijemne poctenicko a tesim se, az napisete o tom vasem stesticku.
Andrea Dede

Stastna jsem i pri pomysleni, ze se s vami muzu delit o me pocity.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
loneless
Kecalka 107 příspěvků 18.07.04 19:19

Hurá hurá, jsem první.. no jak bych nebyla.. (chtě nechtě jsem se musela rozloučit s Hostivařskou přehradou, kde jsem vystavovala své tělo a naklusala jsem do práce, kam každou druhou ob neděli musim.. fnuk.. už abych měla po svatbě a na celou práci hodila bobek.. Budu se pakuž věnovat jen sobě, miláčkovi, domečku a čekat na příchod miminka..

V tomto momentě mně jako štěstíčko napadá to, že jsem po 5ti letech změnila práci a nastoupila sem, kde jsem poznala svého nastávajícího v pozici obch. ředitele, trvalo nám skoro rok, než jsme si začali věřit a začali jsme spolu žít.. Jěště největší štěstíčko je malá už skoro 8tt fazolka, která se mi uhnízdila v bříšku.. :o)))

Hoky, už upaluju domů, čeká na mne miláček … dokud je hezky, dám si ještě na zahradku deku a vezmu Betynku a konečně si jí dočtu..

Papa, hezký zbytek neděle, pokud sem někdo ještě zavítá po mne..

Andrea
(loneless)

 
Monalisa24
Závislačka 2518 příspěvků 18.07.04 20:09

Téééda, Loneless mě předběhla :-((( A to chvilku co chvilku nakukuji, jestli už deníček nevyšel:-)))

Tak, Andejko, moooc pěkný deníček!!!:-)))
Začala jsem tedy přemýšlet, jestli jsem šťastná… Po dlouhé úvaze jsem došla k tomu, že ano. Mám prďolku, který mi dělá jen a jen radost a jsem šťastná, že je zdravý, a i když „občas“ zazlobí, tak jsem šťastná, že ho prostě mám. Dalším mým štěstím je můj přítel:-))) I když jsou dny, kdy bych mu šlápla na krk:-))), tak přesto si uvědomuji, že mi nikdy nebylo tak dobře, jako s ním.
Sice je štěstí relativní pojem, cit, který cítíme:-))), a stačí maličko a vše je pryč. Stejně jako Dede, i já se budím každý den s myšlenkou na to, jaký bude den a večer usínám s pocitem, že nebyl promarněný!!! A se sloganem, že velké umění je čekat a větší nic neočekávat, musím Andreo, plně souhlasit!!!:-)))

V minulém deníčku jsem psala, co mě potkalo, berušky… Ano, tušíte správně, přišla ta červená mrška:-((( Tak jsem si pobrečela a začínáme další snaženíčko:-))) To je na tom asi to nejlepší:-)))

Přeji Vám příjemný večer, berušky!!!

Radka

 
Jazzi
Ukecaná baba ;) 1785 příspěvků 18.07.04 20:25

O štěstí…Rozumím velice dobře Andrejce, neb pracuju už deset let v oboru „akutní medicína“ a viděla jsem už spoustu bolesti a lidského neštěstí. Povím vám příběh, který se stal před pár měsíci u nás v nemocnici.

Přivezli nám velice vážně zraněného hasiče, pracovní úraz. Bojovali jsme o něj dlouho, několik týdnů balancoval na hraně života a smrti. Když jsme druhý den přišli do práce, oddychli jsme si, že ještě leží na svojí posteli. Jeho manželce se pár dnů před tím narodila dvojčata, předčasně. Ona sama měla vážné problémy s ledvinou. Z porodnice dělila svůj čas mezi dětskou JIP, kde leželi její kluci na dýchacích přístrojích a ARO, kde válčil její muž. Nikdy jsem ji neviděla plakat. Kde se brala síla v té drobné ženské, která mohla přijít o vše, netuším. Jen ji dodnes nesmírně obdivuju.

Abych nekončila pochmurně, dvojčata nabrala porodní váhu a jsou v pořádku a táta už rehabilituje a psal nám, že se má bezvadně:-)

Takže štěstí asi je, když se večer hádáte s manželem, že nechal ponožky v obýváku a pes vám překotil květináč…Štěstí je i to, že máme S KÝM čekat na ten malý zázrak, protože spousta jiných ani tohle nemá..:-)

Linda, pro dnešek těžká filosofka:-)))

 
Jazzi
Ukecaná baba ;) 1785 příspěvků 18.07.04 20:28

Raduš, to je mi moc líto…Aspoň že se tvůj milej rozhodl pro vyšetření, to se na chlapovi taky cení. DRžím palec, abyste dopadli dobře:-)

 
Anonymní  18.07.04 21:00

Ahoj, omlouvám se, zatím nepřihlášená Esterka. Ve vaší diskuzi jsem fungovala jen jako nakukovatelka, teď bych se ráda připojila. Nejdřív mini informace - snažilka, rovných 30, manžel o 11 let starší, jsme spolu od mých 19ti. Klasická scénka - na děti je dost času, blablabla, škola, práce, bydlení a teď se nedaří. Teda loni v prosinci se zadařilo, ale nedopadlo to ve 13tt. A tak zase zkoušíme. Snažím se to neřešit, ale znáte to. Když se MS objeví, nadšená nejsem.
A teď ke štěstí. 7 let jsem pracovala ve stacionáři pro mentálně handicapovaný lidičky. A oni byli šťastní fakt pořád. Neřešili hadry, nákupy, reklamy, byznys,… , potřebovali zázemí, pohodu a klid. Tak to je štěstí v mým podání. Mít někoho, o koho je možný se opřít a mít radost i z maličkostí. Takže, i když snažení nevychází, vlastně jsem šťastná. Esterka

 
Anonymní  18.07.04 21:46

Milá Andrejka,
denníček bol veľmi, veľmi krásny. Nikdy som doposiaľ neprispievala, napriek tomu, že váš cieľ (t.j.mať dieťatko) je momentálne mojím prvoradým cieľom. Nedarí sa nám už viac ako rok a ja už prepadám pocitom beznádeje, niekedy si myslím, že môj život stráca zmysel. Snažím sa presvedčiť samu seba, že aj život bez dieťatka môže byť plnohodnotný. A verím, že ak sa s tým zmierim, keď uverím tomu, čo si teraz nahováram, že sa aj na nás usmeje šťastie. :-) Práve sme s manželom prežili krásny víkend v horách. Bolo nám nádherne, veľa sme sa rozprávali (aj o bábätku). A v tých krásnych momentoch som nasávala pocit šťastia. Uvedomujem si, že nikto nemôže mať všetko lacno a jednoducho. Každý má v živote niečo ťažšie… (okolie to tak nie vždy vníma) To, čo je pre mňa momentálne šťastím (mať zdravé dieťatko), je pre iného samozrejmosť, nič extra. My sme sa s mojim manželom stretli veľmi skoro (pred 8 rokmi, 2 roky sme manželia), milujeme sa strašne, prestrašne. Sme zdraví, ľahko sme začínali, nežijeme v biede, ale ani v prepychu, máme byt, auto a hlavne milujúcich rodičov. Nie je to šťastie?? Ja viem, že áno. Viem, že ak by sme mali bábätko hneď na povel, boli by sme tí najšťastnejší ľudia na svete. To však asi nejde… Veď by sme si ani nemohli uvedomiť, že je to ŠŤASTIE, ak by to bolo také jednoduché. Verím, že nakoniec to bábo bude, a my budeme obaja môcť povedať (naozaj z úprimného srdca) „SOM ŠŤASTNÁ/Ý !!!“. Ďakujem za takú krásnu tému. Dúfam, že ešte budem môcť prispieť.
Prajem Vám všetkým, aby ste si uvedomili svoje šťastie, pretože každý z nás ho nachádza inde.
S pozdravom
Majka (25 r.)

 
karkulka
Kecalka 147 příspěvků 19.07.04 07:53

Ahoj holčiny,
moc krásný deníček i příspěvky. Skoro mám slzičky na krajíčku. A ke štěstí? Vlastně jsem se nad tím, jestli jsem šťastná nikdy moc nezamýšlela, brala jsem život takový jaký a je a musím přiznat, že zatím je ke mě moc přátelský. To, že v noci klidně spím a nepřevaluji se a nepřemýšlím o tom, že bych něco chtěla jinak je pro mě znamení, že jsem ten nespokojenější a nejšťastnější člověk. K tomu mi stačí opravdu jen láska mého manžela, podpora celé rodiny, relativní zdraví všech blízkých, přátelé a trochu dobrého zázemí. A teď, když mám v bříšku 11 týdnů drobečka, si jen každý den několikrát přeji, aby s ním bylo všechno v pořádku.

 
Anonymní  19.07.04 08:03

Ahojky holky,
tak už je za námi první horký prosluněný víkend. No taky jsem na to pěkně doplatila, mám pěkně spálený záda a to jsem se mazala. Dnešní noc jsem neprospala úplně klidným spánkem. :-( Ale dobře mi tak, nic se nemá přehánět, ani to sluníčko.:-)
Raduš to je mi moc líto, že vám to nevyšlo, hned jak jsem se dneska vzbudila jsem si na tebe vzpoměla a docela jistě jsem si myslela, že nahlásíš dvě //. Ale člověk na tom musí vidět to dobrý, máte před sebou další měsíc toho krásnýho tulení. Vždyť to tulení je na tom to nejkrásnější, a je to krásnější o to, že máš u sebe toho nejmilejšího člověka na celém světě.
K tomu štěstí, člověk je stále nespokojenej tvor, pořád se nám něco nelíbí a chtěli bysme něco víc. Ale když vidim v televizi atd. jak jsou na tom jiní lidé, tak si řeknu, že se mám opravdu dobře a můžu být šťasná za to co mám. Mám chlapa kterého miluju a on miluje mně a chce si mně vzít za ženu a strávit se mnou celý život, mám skvělou rodinu a příbuzné a pěkně bláznivého pejska. Máme fenku pražského krysaříka a obdivuji na ní kolik má pořád energie a stačí málo a je šťastná, ten tvoreček nás vždycky rozesměje. Měli bysme si vzít příklad z těch němých tváří a umět se radovat z maličkostí a umět se pořád na něco těšit. No asi jsem se do toho pěkně zamotala, ale je moc složité takhle stručně napsat co si myslím a mám na jazyku. Takže když to vlastně shrnu, tak JSEM ŠŤASTNÁ.
Mějte se krásně berušky.
papapa Naděnka

 
Bury
Stálice 58 příspěvků 19.07.04 08:21

Ahojky holky,
Jsem šťastná, protože jsem našla muže svých snů se kterým možná čekám miminko a trošku nešťastná, protože zatím nebydlíme spolu, ale doufám, že to všechno zvládneme a najdeme si co nejdřív domeček, kde nám bude dobře.
Taky jsem šťastná, že jsem zatím nedostala tu červenou mršku a zatím se ani necítím na to, že bych ji měla dostat. Že by ta průjmová chřipka přece jen nepřekazila to naše snaženíčko? Nemám ale ani žádné těhulkovské pocity, tak zatím nevím. MS jsem měla dostat v sobotu a zatím nic. Jen jsem před tím 2 dny trošku špinila.
Raduško - je mi moc líto, že ta červená potvora za Tebou přijela. Moc jsem na Tebe o víkendu myslela.
Těhulky prskejte na všechny strany ať se nás to taky chytne!!
Držím palečky a jdu koukat do alba na fotky. Snad Vás konečně i uvidím.
Martina

 
Handa
Stálice 83 příspěvků 19.07.04 09:21

Hoj ahoj,
tak jsem se vrátila z dovolené a koukám, že tu je spousta nových věcí. Ještě jsem se ani nestačila zorientovat, kdo je tu nová těhule a kdo se ještě pořád snaží. Mě se ta mrška červená nakonec dostavila po 38 dnech. Nu což, vzhůru do dalšího snažení!
Zatím se mějte a až mi aspoň trošku zmizí ta hromada ze stolu, tak sem zase juknu.
Papáček Handa

 
Handa
Stálice 83 příspěvků 19.07.04 09:21

Hoj ahoj,
tak jsem se vrátila z dovolené a koukám, že tu je spousta nových věcí. Ještě jsem se ani nestačila zorientovat, kdo je tu nová těhule a kdo se ještě pořád snaží. Mě se ta mrška červená nakonec dostavila po 38 dnech. Nu což, vzhůru do dalšího snažení!
Zatím se mějte a až mi aspoň trošku zmizí ta hromada ze stolu, tak sem zase juknu.
Papáček Handa

 
karkulka
Kecalka 147 příspěvků 19.07.04 09:22

Raduško, sakra, co u tebe ta mrcha dělá? Nikdo jí přece nezval a my jí ve svých myšlenách od tebe odháněly! No co, hlavu vzhůru, na milování je teď krásný čas, takže to vyjde určitě co nejdříve!!!!
Karkulka

 
eva2
Kecalka 162 příspěvků 19.07.04 09:53

Tak se taky připojím se svou troškou do mlýna.Co je to štěstí?Pro mne je to má dcera, kterou vidím tiše usínat v postýlce.Je to dítě vymodlené,kvůli otěhotnění přes HA ji chtěli lékaři smést ze stolu ještě před narozením.Tenkrát jsme s manželem moc a moc bojovali, pak se skoro nenarodila,protože lékař příliš dlouho váhal.Když jí byly dva roky měli jsme autohavárii,smetl nás tirák co nám nedal přednost.Já i manžel jsme pak rehabilitovali ještě půl roku,ale když jsme se tenkrát vysoukali z hořícího auta a hasiliho,byli jsme šíleně zoufalí,malá byla v sedačce v zadu a my jsme se k ní nemohli dostat,ta hrůza se popsat prostě nedá.Nakonec jsem se jako pravá matka lvice vrhla do auta a rybičkou vypyžlala s manželem dceru ze sedačky(dnes bez kobercové řezačky a hasičáku v autě neudělám ani krok)Malá nebyla ani přidušená a jako zázrakem ani popálená, jen já měla popálené ruce a vlasy.Dnes vím co je to obrovské štěstí.Cítit v objetí mou dceru a cítit jak dýchá.Když jí byly tři roky a měla nastoupit druhý den do školky vyřítilo se na chodník auto a srazilo mi Petrušku pod kola.Nevím jak tu hrůzu popsat, ale na zlomenou páteř nebo tak člověk nemyslí skočili jsme pro ni pod auto a vytáhli ji.Snad v té chvíli nad ní stálo deset andělů, ale díky škrpálům , na kterých měla žraloka, a které já neustále vyhazovala a ona si je tvrdošíjně nasazovala na nohy si zachránila život.Prostě si přišlápla botu v leknutí a spadla pod to auto mezi kola dřív než ji porazilo.Byla spousta dní i nocí, které jsme s manželem z hrůzy a ze šoku probrečeli,protože představa, že by dítě zemřelo dřív než my je příšerná,ale zároveň si člověk uvědomí, pro co žije a co je jeho štěstí.My si sáhli před třemi lety kdy jsme měli strach, že malá uhoří a slyšeli jak hrozně pláče až na samotinké dno.Dnes oba víme , že největším štěstím pro nás je Petruška a myslím, že pro jiné je to to samé prostě děti.Partner se dá nahradit, ale dítě prostě druhým dítětem nenahradíš.Prostě ŠŤĚSTÍ je mít zdravé a krásné dítě(a pro mě ještě jedno k tomu )ahojky holky Eva

 
Monalisa24
Závislačka 2518 příspěvků 19.07.04 12:19

Ahoj holkýýý moje!!!

Tak se tu nudím, všichni jsou na obědě, tak mám aspoň čas nerušeně psát:-)))

S tou mrškou červenou - holky, já si z toho nic asi už ani nedělám. Člověk si na to po 11-ti měsících zvykne, jen je to vždy takové rozčarování. Každý měsíc mám ponaučení z toho, že skutečně ty těhu příznaky je sugesce!!! Včera jsem sice jen špinila, ale dnes se ta hvězda:-) rozjela v plné parádě!:-( Čeká nás dovolená a další snaženíčko. Pajdulka v deníčku Matýsků mi vypočítala, že se mám snažit kolem začátku měsíce, tak jsem moooc zvědavá!

Berušky, a co Vy??? Kde se všechny flákáte? Dnes jdeme s miláčkem na večeři - chceme využít toho, že Pitrýsek je poslední týden u babičky, tak si vychutnáme samotu (i když jsem chtěla dělat jiné věci:-)))

Koukala jsem v diskuzi „začátek těhotenství“, že DenisaH (proč se z deníčku vypařila?) má nějaké problémy, začala špinit, tak snad je v pořádku?!?

Za pár minut odcházím domů - hurááá!!! Večer se na Vás ještě juknu, berušky, ano???

Tak krásné teplé odpoledne, Radka

 
Monalisa24
Závislačka 2518 příspěvků 19.07.04 12:21

Evi, skoro jsem brečela!!! Musím uznat, že jsi odvážná, i když já bych to pro svého synka také udělala!!!:-) A musím s Tebou souhlasit, že partner se dá nahradit, ale dítě ne!
Měj se fajn!
 Radka

 
Anonymní  19.07.04 12:41

Ahojky!
Zdraví Vás taky jedna nakukovatelka Vašeho deníčku, tentokrát z deníčku naší Maru. Sleduju Vaši DISKUSI a následně i deníček. Je to bezvadné.
Když si člověk přečte Vaše příspěvky, tak ho docela zamrazí. Život je hodně nevyzpytatelný a každý z nás potká ty překáždy v jiném věku.
Já jsem si uvědomila cenu života, když jsem ležela 4 měsíce v nemocnici na infečním oddělení a vážila 49 kg (normálně mám 58-59 kg při výšce 167 cm). Denně 3-4 kapačky, nespočet injekcí. Bylo mi mizerně a jediné, co mě přinutilo se usmívat byl můj manžel, tehdy ještě nebyl manželem, který denně chodil za mnou pod okno. Apoň na pár minut i v dvacetistup­ňových mrazech jsme se na sebe dívali přes mříže oken a přes plot. Na infekční oddělení návštěvy nesmí. Bylo mi jasné, že štěstí je už jen to, když je člověk zdravý, může chodit do práce a má střechu nad hlavou.
Dnes, když se na to dívám zpátky, nechce se mi věřit, že jsem to zvládla. Ale člověk je silný, i když si to kolikrát nemyslíme.
Teď je mi 25, jsem šťastně vdaná, bydlíme s manželem v rodinném domečku se zahradou a těšíme se až k nám přiletí čáp nebo vrána. Protože už přes rok se snažíme o miminko, rozhodli jsme se a tento pátek podstupuji první IUI. Tak mi držte palečky, ať mám na seznamu štěstí další krásné slovo: miminko!
Ahoj Beruška7

 
Handa
Stálice 83 příspěvků 19.07.04 13:01

Ahojkýýý Monoliso, snažila jsem se najít, kde ti Pajdulka vypočetla ty plodné dny, ale nějak se mi to nepodařilo. Nevíš, jak se to počítá, nebo kde je návod???

 
eva2
Kecalka 162 příspěvků 19.07.04 13:31

Ahoj Radečko,tak jsem se dočetla , že ta potvora červená tě zase dohonila,nevěš hlavu třeba se to příště povede,ber to tak, že teď se můžeš k miláčkovi tulit co nejvíc a nikdo nemůže říct já nechci nemám náladu, nebo jsem unevený(to je to pozitivní).Dál k tomu co se nám kdysi stalo, myslím, že by to asi udělala každá máma nebo táta pro svou ratolest,to co jsme zažili, nesvědčilo ani tak o odvaze, ale spíš o tom, že pudy jsou silnější, v ten okamžik člověk nepřemýšlí ale dělá.Kdybych tenkrát neměla ten nůž sebou tak bych ty popruhy snad v zoufalství přehryzala.Dnes říkám dopadlo to dobře život jde dál,ale do povinné výbavy auta jsme mimo lékárničku zahrnuli kladivo s páčidlem na rozbití skla, řezač na koberce,a hasičák.Myslím, že by to měl mít v autě každý a to někde po ruce jako lékárničku.Tenkrát to byly minuty,ale v ten moment ti to přijde jako hodiny.A v ten moment co se něco takového stane jsi silná jako býk,to až pak až si to člověk uvědomí co by bylo ,pak se ti zhroutí celý svět a člověk jen brečí,aby ze sebe ten strach dostal.Ani nejlepší řidič nemůže zabránit tomu, že potká idiota, který vás skoro zabije,ale aspoň vím jak vypadá tirák ze spoda.Nikomu bych to nepřála, jen na rampě(to je zase ten můj černý humor)Ahojky Eva

 
Suri
Kecalka 339 příspěvků 19.07.04 14:46

Jak jsem cetla tento denicek, tak jsem si rikala, ze vam musim napsat.

Nekdy v 15 nebo 16 jsem si zacala prepisovat na male papirky ruzne citaty a nosila je vsude u sebe. Kdyz jesm se nudila nebo nekde cekala, tak jsem si je procitala. Jeden jsem si oblibila natolik, ze si ho pamatuji dodnes: „Jsou dva druhy stesti: bud clovek ma to, co si preje nebo si preje to co ma“. A ja dekuji osudu i vsemu kolem sebe, ze muzu byt opravdu stastna.

A aby to nebyl takovy dojak, tak vam musim rict, ze jsem na tento citat „zbalila“ i sveho manzela. Venovala jsem se souteznimu tanci, a protoze nas tam byla velka parta, vzdy byl problem sehnat vanocni darky pro takovou hordu za studentske kapesne. Tak jsem nakoupila vysacky na darky napsala na ne vanocni prani a pribalila nejako drobnost. Jen na jedno pranicko jsem pripsala tento citat. Bylo to pro kluka, ktery byl moc fajn a chodil se strasnou primadonou, ktera se nechavala pouze obskakovat a jinak s nim dost zametala. Za ctyri mesice se se mnou zacal bavit vic nez bylo zvykem, a za dlasi dva uz jsme se od sebe nehli. Uz jsme spolu 7. rok, mame po svatbe, stavime a planujeme mimi.

Takze jestli nejaka z vas hleda tatinka, tak se podivejte kolem sebe, jestli nespatrite nejakeho fajn chlapa a zkuste mu podsrtcit popsany papirek :o).

Mejte se moc fajn.
Marta

 
Anonymní  19.07.04 14:49

Milá DEDE(ANDREO) moc ti dekuju za krásný deníček,strašně mě dojal a tak jsem si pobrečela.Ted co mám v bříšku prdolku
jsem hodně emotivní.
Tedˇke štěstí to pro mě znamená hlavně zdraví mých blízkých a jejich spokojenost.
Nebotˇi já jsem si prožila perné chvíle v pomačkaném autě a dodnes mívám noční
mury.V květnu tomu byly 2roky co jsem se
po druhé narodila.Duchod­ce(mi jim říkáme čepičkáři) vyrazil na svou obvyklou trasu,ale
zapoměl se rozhlédnout a z vedlejší cesty vyrazil rovnou mně pod kola.Já snažíc se mu vyhnout v 90km rychlosti jsem o něj
zavadila zadní částí auta a byla jsem odražena do strouhy kde už na mě čekaly
2 statně rastlé lípy.V ten moment mi proběhl celý muj život jak na pásku a jen
jsem si říkala „to nemužu přežít“.Z auta
zbyla jen hromádka šrotu,ale já z něj
vyvázla relativně nepoškozená otřes mozku
a pomlácená snad uplně všude,na památku
mám několik jizev.Policista mi sdělil,že kdybych jela ve starém autě nepřežila bych
tuto nehodu.Manžel tenkrát ještě přítel za mnou jel z Prahy 120km a modlil
se abych mu neumřela,takový strach prý ještě o nikoho neměl jako když mu zavolala
policie a sdělila mu co se mi přihodilo.
A tak si myslím,že štěstí je když se nemusíte obávát o své nejbližší víte,že jsou v pořádku,spokojení a vy s nimi mužete zažívat krásné chvíle,které vás naplnují a
pohánějí stále vpřed.

Tak takhle si představuji (své)štěstí a
přeji ho všem skvělým holkám z tohoto
deníčku.
ANDYNKA

MONALISO je mi tak líto,že to nevyšlo,ach jo.Držim palečky at je tento měsic uspěšný.
Já byla dnes na kontrole a vše je O.K.Kdybys viděla jak je mrnous čipernej
chvíli nebyl v klidu,strašná legrace.Fotečka šla vytvořit tak tak.

EVO2 při tvém příspěvku jsem uronila nejednu slzičku,hlavně at vás čekají už jenom samé krásné věci.

DENISOH já myslela,že jsi náš ultra viděla,protože je pod ním tvuj příspěvek
jukni se fotoalba ultrazvuky.

ANDYNKA

 
Anonymní  19.07.04 16:19

Ahoj holciny moje,

moooc dekuju za vase komentare a vezte, ze ted jsem to ja, kdo je dojaty. A to, abyste u cteni ronily slzicky, to fakt nebylo mym umyslem. Ja jsem si pri jeho psani jen krasne uvedomovala, ze je vse proste a jednoduse tak, jak ma byt.

Radko - ja jsem vcera taky nedockave nakukovala, kdy konecne denicek zverejni a kdyz tomu tak bylo, tak jsem mela ohromnou radost a desne se tesila na vas. Jen fajn, ze tu MS beres v pohode.
Berusko, co je presne to IUI ?
Majko - vitej u tehuli, i kdyz je nas jeste par, ktere na to cekame. Nebud smutnoucka. My to zkousime uz vic jak dva roky a ja stale verim. Navic v dnesni dobe je pro nas spousta moznosti. A to, ze na to tak dlouho cekame, me utvrzuje v tom, ze si toho budeme jeste vice vazit, protoze nam to nespadne do klina jen tak.
Esterko - jak jsi psala o mentalne postizenych lidech a o jejich vizi stesti, zadne reseni hadru, nakupu a podobne, tak to mi mluvis z duse. Ja delam v obchode s hadrama a nekdy mam chut tem debilnim zakaznikum rict, aby si uvedomili, ze to, ze je nepustim do kabinek vic jak se sedmi hadrama vskutku neni zadny problem a aby se koukali trochu probrat do reality. Fakt me vzdycky s timhle pristupem dostanou a ja si uvedomim, jak jsou ty jejich ,,problemy,, malicherny. A vzdycky si reknu, ze nesmim dopustit, abych dopadla jako oni.

Jo, dnes je to muj 11.den cyklu, teplota pouze na 36.4, tri predchazejici dny byla na 36.3. Jo a ty ovulacni testy jsem stale jeste nevyhrabala.

Tak se mejte krasne, mozna se jeste vecer podivam.
Andrea Dede

 
Desty
Zasloužilá kecalka 980 příspěvků 19.07.04 20:04

Ahojky a hezký večer,
Mě se vždy vybaví z filmu : Co je štěstí????..Muška jenom zlatá !
Nemám ráda dny, kdy mě navštíví deprese, kterou už nazývám Depinou? Nevím, kdy přijde, jak dlouho pobude, nic. Je to taková nečekaná návštěva, kterou musím přežít a kdy brečím kvůli pitomostem?Jenže pak si vždy uvědomím, že štěstí pro mě v životě bylo docela dost a doufám, že to teď nezakřiknu, takže ťuk, ťuk, ťuk?..

První štěstí: První moje štěstí je vůbec to, že jsem vystudovala VŠ ? tomu jsem fakt nechtěla věřit, ale zpětně si promítám co mě to stálo usílí, volna a zábavy ?.

Druhé štěstí:Pak velkým a největším štěstím je to, že jsem se dokázala vymanit z nefunkčního vztahu a našla si svýho milovanýho miláčka, se kterým jsme už 10 let, z toho 8 let společně žijeme a před pár dny oslavili 5 let od svatby. Večer, když si lehnu a slyším, jak vedle odfukuje, jsem strašně šťastná, ale zároveň se děsím pocitu, že by to mělo někdy končit. A tak děkuju za každý den, kdy jsme spolu a vždy ráno mu připomínám, ať se opatruje v práci, že na něj doma čekám a nechci, aby naše vymodlené Cipátko bylo sirotek?.A pak když se rozčiluju kvůli tomu, že je bordelář?.tak si zpětně uvědomím, že si to nezaslouží. Je bordelář, ale toleruje moje chyby a je to fakt opora.

Třetí štěstí:Za to jsem donedávna považovala svou práci, kde jsem byla (podle mě) dost úspěšná a 6 let vykonávala funkci zástupce ředitele. Ale ačkoliv jsem práci dávala hodně, přesto jsem si po pár letech a léčbě mé sterility uvědomila, že tohle není to pravé štěstí. To jsem prožila, když jsem otěhotněla a vůbec v to už nedoufala.
Taky jsem poznala, co je to potrat a ta strašná psychická bolest s tím spojená. Jsem silná, vždy jsem byla, ačkoli jsem Vodnář, moje mamina říká, že jsem jako buldozér, který si něco umane a jde si za tím a nepustí?Ale tohle mě fakt srazilo na kolena. Vím, že jsem měla a mám podporu od rodičů, opravdových přítelkyň, ale podstatné pro mě bylo to, že můj manžílek byl se mnou v okamžiku, kdy mi ten ortel řekli. Byla prosincová neděle, 20hodin večer?..
Proto třetím, největším štěstím je pro mě to, že se k nám Matka Příroda neotočila zády a dopřála nám malé štěstíčko u mě v bříšku. Tomu štěstíčku je zítra už 15 týdnů?
Samozřejmě, abych dostála těmto štěstíčkům, které mě v životě potkali, tak je velký dar i to, že jsem se mohla narodit, do úplné a funkční rodiny?bez té bych nebyla tam, kde jsem teď.
Jenže ono těch štěstí v životě bylo tolik, že kdybych je tu měla jmenovat, tak byste to ani nedočetlyJ

Holčinky, dnes ke komentářům nic. Jelikož to co píšete všechny jsou tytéž pocity, které jsem vyjádřila já, akorát jinými slovy. A musím napsat, že nejenom deníček od Dede,ala Vaše příspěvky mě dnes fakt dostaly?.
Děkuju za tu skvělou partu co tu jsme, já jsem závislec na emiminu. A děkuju za to.

Ale neodpustím si:
Andynko: Já jsem skoro bulela taky, ještě teď mě to svírá?.já teď totiž taky brečím kvůli blbostem. Třeba včera jsem bulela v kině, protože v Harry Potterovi chtěli zabít čarodějnickýho tvora ? takovýho napůl koně, napůl ptáka?.A dávala jsem si pozor, abych to nemusela vysvětlovat švagrový, která seděla vedle mě?Manža to chápe, ví, že mě musí nechat být, že se srovnám sama, ale nechci se otevírat tam, kde to není nezbytně nutné?.

Evo2: Ty ten život taky nemáš jednoduchej?.ale to cos napsala, to bych prožít nechtěla?
I když mám za sebou havárku, ale mini ? po té jsem právě potratila a zařekla se, že jestli Bůh a Příroda dá a nám se znovu zadaří, že autem nepojedu jako řidič. A dodržuju to. A co myslíte? Ten chlapeček co řídil opilý je v těžký pohodě, debil ?

Radko: tvůj příspěvek mě mrzí, myslela jsem, že je vše OK a fakt se těšila na dnešek, že nahlásíš //. No jo, tak příští měsíc, ano?

Jdu ještě na zahrádku, načerpat energii z kytiček. Moc se těším, manža tam betonuje zídku, tak to jdu okouknoutJ

Desty a Cipátko 15tt

 
eva2
Kecalka 162 příspěvků 19.07.04 22:58

Desty zlatíčko,už jsi 15 tt to je úžasný jak to letí.To víš život si člověk nevybere,ale já říkám ,že to opravdový štěstíčko jsou naše děti však to co nevidět poznáš.Život je opravdu nevyzpytatelný,a já vím , že nad tou mojí malou beruškou stojí celý regiment andílků a jsem jim za to vděčná. Jak jinak bych si mohla vysvětlit, to co se událo a dopadlo tak dobře.mimochodem abych se nerouhala, ale když se narodila měla za krčkem tzv. oheň ve tvaru srdce, má ho tam dodnes, a všichni ho obdivují,holt byla asi stvořena z upřímné lásky jak tvrdí její pověrčivá prababička, a chrání ji. Já tomu nepřikládala nijak velkou pravdivost, ale prý to má jen jedna desetina z milionu.Příště to nafotím, protože je to opravdu prý mimořádný úkaz.Chtěla jsem to malé asi v roce nechat leizrem odstranit , ale nakonec jsem si to rozmyslela, protože kdo má srdce na zádíčkách a to docela pravidelné v dnešní době?Je to úkaz jako žádný jiný, aspoň si ji poznám,holt je to zvláštní znamení už pro celý život.Dnes má své srdíčko veliké asi tři centimetry, ale fascinuje všechny , kdo je uvidí.Jen doufám, že najde partnera pro život jako já, o kterého se může opřít a hlavně který zaní stojí jako nikdo jiný.V době kdy nám Peťka skoro uhořela v autě by se asi sesypal každý chlap,ale Radek mi i sobě pomohl jako nikdo.Větší oporu bych v té době asi těžko hledala.Jsem šťastná , že mám oporu jakou jsem si vždy přála a to nemusí být princ, který by přijel na bílém koni.Mám ho ráda a miluji ho, ale život bez něj bych si představit taky dovedla, ale bez malé asi těžko.To poznáš až se ti ta fazolka narodí je to úplně o něčem jiném,je to život sám aten je bohužel nevyzpytatelný.Ať je ten drobeček zdravý a ty taky to ti fakt přeju z celého srdce a zatím ahojky Eva

 
Anonymní  20.07.04 07:49

ahoj holky,
napřed bych chtěla poděkovat radce, že si na mě vzpoměla a napsala mě také do kategorie snažilek, deníček je opravdu krásný, hned člověk zapomene na své starosti, no tak abych se představila, je mi 27 let a s přítelem se snažíme od 9/2003, a do dneska marně, v sobotu MS dorazila, dneska jdu k lékaři a musím jít na laparku, čehož se panicky bojím, jinak jsem rozvedená, první manželství mi nevyšlo, ale potkala jsem skvělého chlapa, který mě má opravdu rád a se kterým je mi moc a moc dobře, tak si myslím, že štěstíčko je, že se o někoho můžete opřít v těžkých chvilkách, jinak všem snažilkám přeji co nejdříve // a abychom se všechny snažilky mohly přesunout do deníčku těhulek
 zdenka

 
Anonymní  20.07.04 10:30

Ahojky holky venku je tak krásně ,sluníčko mi svítí do oken ptáci řvou jak šílení no neni
tohle také štěstí?

DESTY kočičko to jsme dvě ubulené,vid?Kdybys viděla co všechno mě dokáže rozlítostnit.Už třeba včera na ultra když jsem viděla prcíčka jak si tam hezky dovádí byla jsem celá naměko.Rostou nám jak z vody už se skoro nevešel na obrazovku.
Příště mi budou dělat všechny ty testy,tak doufam že mimísek je v pořádku,přece jen se mnou prodělal od začátku kde jakou nemoc.A co vy?Taky tě co nevidět čekají testy ,tak hlavně at dopadnou dobře.

EVO2 s vámi se život opravdu nemazlí,člověk by až řek že je toho na jednu rodinku až moc.Ale vidím,že vás to zoceluje a ztmeluje dohromady.Jsem přesvědčená,že malá Peťka má celý regiment strážných andílků a její znamení
jí určitě předurčuje dlouhý a jistě zajímavý život.

DENISOH jsem zvědavá japak se má tvé mímo,určitě už je v bříšku pořádně zahnízděné.

ANDYNKA a Kulíšek 13+4tt

 
Anonymní  20.07.04 10:55

Ahoj, tady je neprihlasena Pipa. Ja az do letosniho ledna jsem snad vzdycky byla stastna, jedine, co me potkalo, byla smrt mych prarodicu, ale to se cloveku nikdy nevyhne. Ale letosni rok zacal starsne. Zemrel nam kamarad a pohreb byl desivy zazitek. Pritele maminka je sama a vazne psychicky nemocna, se zacatkem unora uplne sesypala a potrebovala neustalou peci, takze jsem litali do prace, k ni, ja vyrila a starala se o dve domacnosti, no bylo to narocny. Po mesici necekane zemrela moje milovana teta, byla pro me jak vlastni mama. Moje maminka to strasne tezce nesla stejne jako cela rodina, ale vsichni jsme se snazili mamku podporit a udrzet pri smyslech. Po pohrbu mamce zjistili nador ma mocovem mechyri a v breznu sla na operaci. Nekdo nahore nas asi vyslysel a nador nebyl zhoubny. A abychom nebylo dlouho stastni, v dubnu maminka mela autonehodu, kdyz policie videla auto, myslela, ze to byl smrtak. Nastesti to mamka prezila a krome nekolika zlomenin, sramu a hodne bolesti je uz zase s nami doma. Nakonec nase rodina vsechno tohle prezila a ted se vsichni tesi na moji svatbu, kterou mam za 14 dni. Nikdo uz nemysli na to, co se stalo a krome milovane tety nam uz nic nechybi. Naopak doufam, ze neco nebo spis nekdo pribude. Clovek by mel byt stastny za to co ma. Ja mam skveleho chlapa, bajecnou rodinu, a uzivam si zivota. Za posledni pulrok jsem zjistila, ze zivot je dar, ale kazdou vterinu se ti muze zmenit v neskutecny smutek a strach. Uzivam si kazdou chvili, a kazdymu hodne rikam, ze ho mam rada nez mu to treba uz rict nestihnu. Mejte se a hezky den
 Jana

 
monicka01
Kecalka 266 příspěvků 20.07.04 11:40

Ahoj holky a hlavně pro tebe Evo2
Tvůj příspěvek je opravdu o štěstí i slzičky kapaly, ale co říci tomuto: 9 let jsem se snažila mít miminko - potrat za s sebou, umělé oplodnění a před třemi měsíci se narodila Kačenka. Vrozené vady, které určují smrt a teď smutné a dlouhé čekání. Co je to štěstí - relativní pojem. Pro mě je teď asi štěstí to, že se netrápí a umře bez boleti a já dostanu šanci mít zdravé miminko, které mi Kačenku nahradí.

 
eva2
Kecalka 162 příspěvků 20.07.04 12:07

Moničko zlatíčko, je mi to moc líto asi chápu jak se můžeš teď cítit,je to strašné co se ti stalo i tvé holčičce,ale byla bych ráda aby se na tebe také štěstí usmálo,vždyť příroda je přece možná čarodějka,ale někdy si s námi všemi pěkně zahrává.Je hrůza co člověk jako takový musí vydržet,ale je až s podivem, že to dokážeme.Moni držím ti moc a moc palce aby se ti splnilo tvé přání mít zdravé miminko,ale tvou Kačenku ti přeci jen druhé miminko nenahradí,to první budeš mít i tak zakódované v srdci a hlavičce.Lidská tragedie se bohužel nemůže zapomenou člověk jen otupí a zvykne si.Přeji ti ať tohle bolestné období s Kačenkou přežijete klidně,a ať drahoušek netrpí, nic víc ti bohužel nemůžu popřát ani ti ulehčit tvé trápení i když bych ráda,ale život je opravdu pes.

 
monicka01
Kecalka 266 příspěvků 20.07.04 12:58

evi moc děkuji za milá slova. Vím, že je těžké najít vhodná. Máš pravdu a je až s podivem, že ty, která máš své taky za sebou dokážeš druhým pomoci milým slovem - ještě jednou děkuji. A zase jsme u toho štěstí. Teď mám vlastně taky štěstí - máme jedna druhou i když jen přez net. Díky Monika

 
eva2
Kecalka 162 příspěvků 20.07.04 13:06

Taky moc a moc díky, když budeš chtít napsat můžeš kdykoli,není nic lepšího než se se svým trápením netrápit sama a svěřit se.Ahojky Eva

 
monicka01
Kecalka 266 příspěvků 20.07.04 13:08

Já vím . Mám připravený článek a doufám, že se rozvine diskuze. Díky za nabídku. Monika

 
Anonymní  20.07.04 15:01

Ahoj Monicko,

hodne sily, pozitivni energie a kolem tebe spoustu hodnych lidicek do tveho,,boje,, preji i ja Andrea Dede
Obdivuji i to, ze o tom dokaze psat.

 
Desty
Zasloužilá kecalka 980 příspěvků 20.07.04 18:37

Ahoj holčinky,

Andynko: Jsem ráda, že nejsem sama „nenormální“ :-)))
Vždy si vzpomenu když mi babička říkala, že jsem ubulená Lída ( to mi bylo asi tak 5 let. Co by mi řekla teď…nevím, nevím:-)))

Monicko: CHtěla jsem ti napsat pár slov, ale nenacházím ta pravá a vhodná. Je mi to moc líto. Myslím na tebe.

Desty a Cipátko 15+1tt

 
Anonymní  20.07.04 18:39

Holky, kde jste vsechny????? Nebo jste tak pracovne vytizene, ze uz ani na Emimino neni chvilka?
Andrea Dede

 
Anonymní  20.07.04 18:52

Bobulky moje, krásný podvečer!!!:-)))

Hurááá, mám od zítřka dovolenu a do práce jdu až 2.8. - tak si budu užívat:-)
Hrozně jsem se na Vás těšila, berušky, ale sotva jsem zadala do políčka „adresa“ server emimina, tak se mi po zadání písmenka „e“ objevila nějaká seznamka a inzeráty, které projížděl ten můj chlap. Vypadá to, že hledá milenku:-((( Hned jsem si na to najela, abych věděla, která ho tak zaujala a přestavte si! Nějaká 45-ti letá!!! Mám vztek a věřte, že to semnou dost cloumá:-(

Také jsem se rozhodla začít měřit BT a poctivě si budu vše zapisovat. Někde na netu jsem si stáhla tabulku na měř. teplot, tak budu pilňuška a když se to do 1/2 roku nepodaří, tak se všemi hodnotami navštívím lékaře. Ale zatím to beru normálně, už to není jako třeba před půl rokem, kdy jsem myslela na mimi pořád. Nyní už to tak skutečně není. Snažím se myslet na vše možné a věřím, že se to povede!:-)

Evčo, také máme v autě nářadí, ale asi to tam není pro případ potřeby (i když, kdo ví), ale proto, že to ten můj mužský vozí pořád s sebou - kdyby třeba někde bylo potřeba něco opravit:-) S tím, že je to instinkt musím souhlasit. Pamatuji si, že se mi malý, když byl miminko, často dusil - také to byla nějaká síla, která mi radila, co dělat. Nakonec jsme zjistili, že je to po mléku, které malý asi nesnesl - byla to slova dětské lékařky, i když se mi to nezdálo, tak jsme změnili stravu (mléko) a bylo po starostech. Ale oproti Tvé zkušenosti to nic nebylo!!! Hlavně že je Petruška v pořádku!!!

Beruško z deníčku Maru, palečky Ti držím!!! A přeji Ti, aby se Ti ten sen, kdy uslyšíš „miminko“, co nejdřív splnil!!!

Hando, Pajdulka mi to poslala jakou soukromou zprávu:-))) Zkusím se jí zeptat, jak se to počítá, ano??? :-)

Andynko, koukám, že sis prošla něčím podobným jako Eva. Skutečně Vy dvě můžete mluvit o štěstí:-) A mimochodem, vidět mimi na UTZ je skutečně krásný zážitek - takové ty momenty z těhu si pamatuji dost živě:-))) Ať jsi v pořádku, to je teď to hlavní!!!

Desty, teda, to letí:-))) 15tt:-))) Vždyť nedávno jsi hlásila dvě čárky:-))) Dávej na sebe pozor, beruško!!!

Zdenko, nemusíš za nic děkovat, že jsi v kategorii snažilek:-))) Vždyť jsi diskuzi „těhule?“ navštěvovala:-))) Koukám, že se snažíme obě stejně, já také od září loňského roku:-))) Snad se nám to všem snažilkám co nejdřív povede a deníček bude mít název „Těhule“ (bez otazníku:-))

Moničko, je mi ze Tvého příspěvku smutno! Obdivuji lidičky jako Ty!!! Hlavně buď v pohodě, snaž se myslet pozitivně!!! Držím Ti moooc palečky!!! Třeba se nakonec vše zlé v dobré obrátí! Myslím na Tebe!!!

Tak co, berušky, kde jste kdo??? Kde je vůbec DenisaH? Dlouho jsem ji tu neviděla! A Ty, Gabko, Ty Gabrielko… kde jste všechny???

Přeji vám krásný večer, dnes se sem ještě juknu:-)))

Nepřihlášená Radka (Monalisa24)

 
Anonymní  20.07.04 18:52

A holkýýý, málem bych zapomněla!!! Kdo se ujme dalšího deníčku???

Radka

 
Anonymní  21.07.04 14:15

Holky doufám,že si alespon trošku užíváte hezkého počasí,mě muj miláček pozval na plavbu po Vltatavě parníkem,tak za chvíli vyrážíme.

MONICKO bože to je tak smutné co vás potkalo,život dokáže být pořádně složitý a s nikým se nepáře.Moc moc vám přeji aby smutné a těžké chvíle,které nyní prožíváte byly již za vámi.A z celého srdce vám přeji aby ty chvíle následující byly jen o samém štěstí,naplněné láskou a radostným dětským smíchem.

MONALISO je pravda,že jsme si svého času prožili své a nikdy člověk nezapomene,ale když se dovídám jak těžké chvíle dokáže život lidem připravit,tak si uvědomuji jak moc k nám byl (zatím)shovíva­vý.Možná proto každý den myslím nato aby se k nám neotočil zády a nedostali jsme ránu pod pás.

DESTY co mimísek jak se má?CHystáte se někam na dovču aby sis trochu odpočala a užila si hezké počásko?
ANDYNKA a Kulíšek13+5tt

Vložit nový komentář