Těšení se asi vyplácí

Beyun  Vydáno: 17.08.13

Celé těhotenství jsem se těšila na porod a hlavně na chvíli, až budu mít své děťátko v náručí.

Začnu trošku zeširoka. Ukončení studií v létě 2012 a v září konečně vysazení antikoncepce. Ano, moc chceme miminko, ale dávám tělu tak 3 měsíce na zotavenou. :) Přišel listopad, menstruace pořád nikde (to je normální, tělo se musí vzpamatovat, než menstruace přijde tak, jak má), ale přece jen si udělám gravi test. Ani 3 vteřiny neuběhly a vykoukly na mne 2 tlusté čárky. :) Trošku se mi rozklepaly ruce. Přece jen jsi, prcku, mohl chvíli počkat. Hned druhý den jdu k lékaři, kde na ultrazvuku vidím malinkou fazolku s už tlukoucím srdíčkem.

Vhrkly mi slzy do očí (i teď, když na to vzpomínám). V jedné vteřině se ve mne zrodí 2 pocity - láska a neskutečný strach, ať je vše v pořádku. S přítelem toho drobečka už od začátku milujeme a moc se na něj těšíme. Moc jsme si přáli holčičku a sen se nám splnil - ve 20tt. na velkém ultrazvuku nám princeznu potvrdili.

Těhotenství bylo ukázkové, až ve finále otoky nohou („kde mám zase kotníky“? - nejčastější otázka :D ), pálení žáhy a taková ta těhotenská „klasika“. „Já už tak moc chci rodit“ a „Ano, opravdu se na porod těším“, nebo „Proč bych se měla porodu bát?“ Byly odpovědi na otázky k porodu. :D Nebyly to silácké řeči, opravdu jsem se těšila. Byla jsem zvědavá na ten scénář, až to přijde, jak to bude probíhat, než dorazíme do porodnice apod.

Byl pátek 28.6. večer (týden do termínu porodu), napustila jsem si vanu, abych ulevila bolavým zádům a pak jsme se s přítelem dívali na Výměnu manželek. „Proč pořád zapínáš ty hodiny?“ ptá se přítel. „Ale, nějak pravidelně mě začíná bolet břicho“. A tak začneme psát časy. Bolesti po 5-7 minutách. Počkáme do 23 hodin, pak si kdyžtak se skočím umýt a vyfénovat si vlasy a pojedeme. A tak tedy po 2,5 hodinách bolestí co 5 minut vyrážíme směr porodnice.

S nálezem „otevřená na 2 prsty“ mě tedy přijímají na porodní box s tím, že to ještě jen tak nebude, a tak posílám přítele domů, ať se jde vyspat a taky ať já ještě naberu síly. Ano, kontrakce začínaly zesilovat, ale podařilo se mi usnout. Budily mě jen PA kvůli natáčení ozev a pak ráno primář při vizitě (mimochodem tvrdil, že určitě nerodím, když jsem tak v klidu a ještě spím). Po jeho vyšetření konstatoval, že otevřená na 4 prsty, už budu fakt dneska rodit.

Zavolala jsem příteli, mezitím mi udělaly přípravu. Už jsem se pomalu začínala kroutit bolestí, ale pořád se to dalo zvládat i bez prodýchávání. Ve sprše na míči mi bylo špatně, při chození mi bylo špatně, a tak jsem jen ležela. Tak mi bylo nejlépe. Asi v 8 hodin ráno mi PA píchla plodovou vodu a v 9 hodin napíchla oxytocin. Bolesti to docela vyhnalo do výšin a už jsem taková hrdinka nebyla. Každopádně to otevírání urychlilo a pak pocit na tlačení byl k nevydržení. To už jsem prosila, ať už je konec, ať už mi dovolí tlačit, že to NEJDE!!! Přítel na mé prosby pořád zvonil na PA a já jsem se jim pořád omlouvala, že otravuji.

Velká úleva přišla, když mě zpolohovaly na bok se zvednutou nohou pro lepší postup miminka níže a dovolily mi si přitláčet Bolesti jsem teda přetlačovala tlačením a bylo mi lépe (v rámci možností a konkrétní situace :D ).

„Teď už se otočte na záda, jdeme na to.“ Strašně jsem se v tu chvíli bála, že paní doktorka nestihne přijít apod., tak mě pořád ujišťovaly, že paní doktorka je za dveřmi nachystaná. A opravdu - zavelelo se „rodíme“ a snad ve vteřině tam stála doktorka, druhá PA, dětská sestra a zdravotní sestra. Tlačení mi moc nešlo, a tak se PA rozhodly mimču na svět pomoci - jedno lehnutí na břicho, moje zatlačení ze všech sil a najednou slyším ten nejkrásnější křik na světě!

Hned mi daly naší holčičku na bříško, tatínek přestřihl pupeční šňůru. Tatínek slzy v očích, já snad ještě větší a ten malý teploučký uzlíček konečně v mém náručí. Naše kuřátko Anna Valerie se narodila 29.6. v 11:05, měla 49 cm a 3120 gramů.

Až na porodní poranění (Anička se zaklínila loktem a docela dost mě potrhala) jsem měla opravdu krásný porod, s pořádnými bolestmi ani ne 2 hodiny a jen chvilkovým tlačením. :)

Takže maminky, nebojte se porodu, pozitivní přístup dělá opravdu divy. :) Na porod opravdu ráda vzpomínám, i když přiznávám, že větší bolest jsem v životě nezažila. Ale i přesto jsem čekala, že to bude daleko horší. :)

Nejradši bych deníček napsala ještě delší, s většími detaily. Ale zaprvé by to nikoho nebavilo číst, za druhé bych to stejně slovy jen tak nevyjádřila a za třetí asi je lepší některé situace nechat v paměti jen mé a tatínka. :)

Princezna je tady s námi už skoro 6 týdnů a je to opravdu nejkrásnějších 6 týdnů v mém životě! Nade všechno na světě jí miluji a NIKDY nedopustím, aby jí kdokoliv ublížil.

Chci moc poděkovat celému týmu v porodnici vítkovické nemocnice v Ostravě, dodávali mi všichni energii a byli prostě úžasní. A svému příteli, který mi také moc pomáhal a bez kterého by mi bylo opravdu těžko!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.4 bodů
 Váš příspěvek
 
ewushka86
Povídálka 38 příspěvků 17.08.13 07:18

Moc krásný deníček, líbí se mi, jak si holky jdou pěkně umýt a vyfoukat vlasy, aby byly pěkné, a pak je to myslím jedno :lol: Jinak jsi to popsala velmi pěkně, to byl určitě jeden z těch hezčích porodů ;) Ať se vám daří rodinko :hug: Hlavně zdraví :srdce:

 
tessa2323
Kecalka 215 příspěvků 17.08.13 15:30

EWUSHKA86 Tak s tím upravováním před odjezdem do porodky musím souhlasit :-)Já si ještě před odjezdem malovala řasy, nevím proč, když jsem pak vypadala jak medvídek koala :-DJinak k zakladatelce-Moc pěkný deníček, přeju hodně štěstíčka a zdravíčka. Ať vám holčička dělá samou radost.

 
Šmouli88
Echt Kelišová 7543 příspěvků 28 inzerátů 17.08.13 21:41

Taky se přikládám k holkám. Taky jsme ještě před zavoláním doktorce a odjezdem proděla zkrášlovací kůru :lol: aspoň pro ten dobrej pocit :D Moc hezkej porod, kéž bych měla takovej :nevim:

 
kacato
Povídálka 19 příspěvků 18.08.13 18:39

Moc pěkný deníček, tak pozitivní, tak to má být :potlesk: gratuluju k holčičce a přeju jí zdravíčko.

za mě je taky s pozitivním přístupem z poloviny vyhráno a na vítkovice nedám dopustit, v listopadu to tam podruhé vyzkouším :) já jsem si pro změnu před odjezdem lakovala nehty :D :D :D

 
Mondík
Závislačka 4497 příspěvků 18.08.13 22:29

Gratuluji! Ja jsem se moc tesila na oba porody a oba byly naprosto pohodove, takze neco na tom asi bude :palec:.

 
werunqa
Kelišová 7096 příspěvků 3 inzeráty 03.01.14 20:12

Věřím, že pozitivní myšlení děla hodně. Můžu tak posuzovat i ze svého hlediska, porodu jsem se nebála, naopak jsem se těšila a všechno bylo perfektní a hlavně rychlé :palec: (necelý 2 hodinky se vším všudy)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele