"To jsem v životě neviděla!"

Suszane  Vydáno: 21.11.15

Deníček na téma mého předlouhého těhotenství a zajímavého porodu.

Když jsem na těhotenském testu objevila dvě čárky, nebudu vám lhát, moje rozčarování bylo obrovské. Být máma - proč ne, ale někdy v budoucnu, ne v jednadvaceti. Co dál, potrat? Nikdy! Navíc, když otec miminka přijal zprávu s opravdu velkým nadšením. To mi dodalo odvahu a bylo rozhodnuto. Budu máma. I přesto mě samozřejmě celé těhotenství provázely pochybnosti, jestli to zvládneme a zda poskytneme prckovi vše, co bude potřebovat.

Ke gynekologovi jsem šla až v 13. týdnu, dřív mi to nepřišlo opodtstatněné a důležité - věděla jsem vnitřně, že je vše v pořádku. Nemýlila jsem se. Spojení „ranní nevolnost“ neznám dodnes. Do práce jsem chodila až do konce. Břicho skoro žádný, do 6. měsíce nikdo nepoznal, že jsem těhotná. Vše začalo až v měsíci 7. - nateklé nohy, strie, zácpa, obří pupek a hlavně neskutečně nízká hladina železa v krvi, až to s mým gynekologem málem seklo, když to viděl.

První termín porodu byl stanoven na 6. 8. 2015 - pochopitelně se nic nedělo. Další termín 11. 8. 2015 - zase nic. V porodnici už jsem byla jako doma, celkem jsem tam absolvovala 5 kontrol a každá z nich řekla vždy to samé - plod v pořádku, dostatek plodové vody, odhad vyšší hmotnosti, porodní cesty nepřipravené a uzavřené. Pokud neporodíme do patnáctého spontánně, tak šestnáctého vyvoláváme. No paráda, zdá se mi, že si ze mě prcek dělá srandu a to, co si naplánuju, mi vždy zhatí a udělá to přesně naopak.

Je pondělí 16. 8. V jednu hodinu jsme na příjmu a čekáme, až si mě sestřička vezme do parády. Převléct, schovat cennosti, nasadit náramek a šup se mnou na monitor, aby provedli zátěžový test s oxytocinem. Nic se neděje, tak ve 4 dostávám tabletku. Žádná reakce, přítel je poslán domů a já si jdu lehnout. V noci mám nepříjemné bolesti, ale nic, co bych neznala z dřívějška. Spát se mi však nedaří.

Ráno je vizita, přichází otázka, zda třeba náhodou nemám nějaké kontrakce - vrtím hlavou, že ne. Monitor - kontrola - tabletka - monitor. Toto schéma se opakovalo celé úterý - bez výsledku. V noci už nepřišly ani ty bolesti z předchozího dne.

Středa ráno - vizita a otázka: „Tak už?“

Opět vrtím hlavou, že nic. Monitor a tabletka, ale přichází jiný doktor a kouká do mé karty. Třeští oči, že jsem tady už třetí den a ještě jsem neporodila.

„Uděláme Hamiltona, abysme to trochu pošoupli.“

Budiž, jestli to pomůže.

Pan doktor to tedy pošoupl parádně, protože už za půl hodiny od jeho „hmatu“ jsem, jemně řečeno, orosená od hlavy k patě a buším na porodní asistentku, že už je to tady.

Ta mi s úsměvem povídá, že to je dobře a že to jsme přece chtěli. No, já si tím moc jistá nejsem. Kontrakce nastupují ihned pěkně z ostra po třech minutách a o křížových bolestech radši ani nemluvím. Volám příteli, ať okamžitě přijede, že rodíme.

Sedět připoutaná k monitoru je jako ten největší trest a já to nedávám. Intervaly mezi kontrakcemi se zkracují na dvě minuty pak jsou po minutě a já pomalu odpadám. Po čtyřech hodinách už žebrám o epidural. Ten je mi schválen, protože jsem otevřená jen na 2 cm!

Když to slyším, začínám propadat panice a jsem smířená s tím, že přirozeně tedy rozhodně neporodím. Před epiduralem dostávám ještě nějáký oblbovák, který má pomoct s bolestmi - no nepomohl.

Doktor rozhodl, že mi píchnou vodu, aby to šlo rychleji. Jak řekl tak udělal, tedy spíš porodní asistentka. Při každém pohybu ze mě vyteklo tolik vody, že i asistentka vykřikla:

„Dělám tuhle práci už 13 let, ale tohle jsem ještě neviděla!“

Potom proběhl přesun na porodní sál, kde mi měli píchnout epidural. Toho jsem se nakonec dočkala až kolem 4. hodiny odpolední a zabral asi na hodinu, ale i to pomohlo. Potom, co epidural vyprchal, jsem měla pořád nutkání tlačit. Porodní asistentka si myslela, že to je ještě brzo, ale zkontrolovala mě a zjistila, že jsem otevřená už na 8 cm. Pak už to šlo ráz na ráz a já mohla konečně tlačit.

Jenomže malé se opravdu nechtělo a vůbec nesestoupila do pánve. Takže jsem pořád tlačila a nic, malá se nehla, ani o jedinej cm. No, skončilo to na operačním stole sekcí. Operace proběhla v pořádku, ale dvě hodiny po císaři jsem začala krvácet a museli mě převézt na jipku, kde jsem si poležela dva dny.

Důležité pro nás ale je, že se nám 19. 8. 2015 v 18:08 narodila zdravá holčička Bára s váhou 4360 g a měřila 53 cm. Apgar skore 10-10-10.

Z mého pohledu to nebyl porod dle mého gusta, ale ani z něj nemám žádné trauma. A jelikož vše dobře dopadlo, tak jsem spokojená.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.4 bodů
 Váš příspěvek
 
misa.859
Zasloužilá kecalka 800 příspěvků 21.11.15 08:27

Akorát, že tě zbytečně trápily o pokus rodit přirozeně, když stejně to nakonec dopadlo sekcí. Jinak deníček pěkný.

 
Krrysa
Extra třída :D 13918 příspěvků 21.11.15 08:58

Proto jsme ráda, že jsme rodila svlastní PA, ketrá mě polohovala apolohovala, až se podařilo miminko dolů posunout..

 
Danča_87
Kecalka 247 příspěvků 4 inzeráty 21.11.15 10:05

Taky jsem si porod celý odfuněla a ve fázi,,maminko můžete tlačit´´ se rozhodli, že mě říznou. Pořád jsem naštvaná, že ještě chvilku nepočkali. :nevim:

 
bronick
Zasloužilá kecalka 591 příspěvků 21.11.15 10:10

Ahojky, mela jsem velice podobny porod, akorat jsem po epiduralu dostala oxytocin, ktery mi ale nepomohl se dootevrit, skoncila jsem na deviti a mala porad uplne nahore, taky nesestupovala. Skoncila jsem sekci po 17 hodinach kontrakci, male klesly ozvy. Zajimalo by me, kdy si zacala tlacit? Byla jsi uz uplne otevrena na 10 cm? Jak dlouho te nechali tlacit, nez si sla na sekci? Rikali duvod, proc nesestoupila? Jinak pekny denicek. :) :mavam:

 
reinkarnace
Závislačka 3756 příspěvků 6 inzerátů 21.11.15 10:50

Teda já bych trauma měla..tolik chyb a zbytečností, že se mi je nechce ani vypisovat :roll: hrozný porod. k malému gratuluju.

 
Petulanka
Kecalka 154 příspěvků 3 inzeráty 21.11.15 11:37

Tak tohle přesně jsem měla i ja prdní dcerky ale hlavní jě že jste v pořádku a zdravý takže přeju ještě více zdravíčka a spokojenosti bez pláče a slziček :* :* :*

 
Suszane
Povídálka 21 příspěvků 21.11.15 12:37

Děkuju všem za komentáře a názory :mavam:

@bronick no nutkání tlačit jsem měla už na těch 8cm, ale to mi PA říkala, že to je brzo, že ještě tlačit nemám. Tak jsem dýchala jak pes a snažila se netlečit, ale parkrát se to nepovedlo no, bylo to silnější než já :nevim:
Jinak tlačila jsem cca tak 30 možná 35 minut, proč nesestoupila - nevim, možná že mám dost úzkou pánev a ona měla velkou hlavu.

@reinkarnace tak bezprostředně po tom jsem samozřejmě byla trochu k. o. - vyčítala jsem si, že sem nedokázala porodit sama, neměla jsem malou u sebe viděla jsem ji tak na hodinku a pak zase do postele…To se samozřejmě podepsalo i na kojení - mlíko jsem neměla žádný, malá se nechtěla přisát…
No nebylo to úplně dobrý, ale zvládli jsme to, sice nekojíme, ale malá prospívá :mavam:

 
babanci
Ukecaná baba ;) 1415 příspěvků 21.11.15 14:13

To byla holcicka pekny macicek. Smutne je, ze po hodinach trapeni nakonec jeste sekce jako bonus. Zajimalo by me, pokud by treba vyckali na prirodu, treba dva tri dny navic, jestli bys nakonec neporodila spontalne. Proc se vlastne oorod vyvolava, kdyz je mimco evidentne v pohode. Barusce hodne zdravi preji.

 
Cristyna
Závislačka 3185 příspěvků 21.11.15 20:56

Gratuluju k Barunce, také jsme si přáli Barunku :-) ale máme Matěje o deset dní mladšího než je Vaše Barunka…:-) porod teda šileny, vubec si nedovedu představit, obdivuju tě, že to bereš takhle v pohodě :-) ještěže mám ty porody tak v pohodě…obdivuju všechny, které rodí takovou dobu…mně se první syn narodil hodinu a pul od přijezdu do porodnice, druhý pul hodiny po příjezdu…máš muj obdiv :kytka:

 
Alushka.S
Kecalka 152 příspěvků 3 inzeráty 21.11.15 22:06

Moc k Barunce gratuluju. Také mám holčičku narozenou 19. 8. 2015. :D
Jinak tedy porod jste si opravdu „užila“, ale tak hlavně, že to nakonec dobře dopadlo. ;)

 
phoebe003
Zasloužilá kecalka 877 příspěvků 21.11.15 22:31

Fiha. To si nedovedu predstavit vytlacit. Pekna váha. Moje mala byla temer poloviční 2690g. Ale jak pisete. Dulezite je, ze jste obe v poradku. Pekny denicek ;-) :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček