Tobiáš - Bůh je dobrotivý

HankaB  Vydáno: 04.03.13

Pročetla jsem zde desítky deníčků, a tak jsem se rozhodla napsat i jeden sama. Deníček o tom, jak přišel na svět můj syn, Tobiáš. Začnu trochu zeširoka, protože to je důležité.


1 komentář


3 komentářů


6 komentářů

V únoru 2006 jsem porodila svoji první dceru Kačenku. Otěhotněla jsem hned, těhotenství bylo zcela bez problémů a já si nedovedla představit, že by i mě mohlo potkat neštěstí zvané samovolný potrat. Kačenka prospívala a já po roce opět otěhotněla. Těšila jsem se a měla jsem radost, že otěhotnět mi i přes můj věk nedělá potíže. Jenže v 8.tt nastal zvrat – ještě ráno na UTZ bylo vidět malé srdíčko (prý ale velikost miminka je jen 5.tt), které ale tlouklo podezřele pomalu. Večer jsem již ležela v nemocnici se spontánním potratem. Byla to černá můra a navíc v té době mi chyběla opora od manžela, což mám problém mu dodnes odpustit. No ale život šel dál.

O další mimi jsme se již cíleně snažili a trvalo 8 cyklů, než přišly vytoužené //. V 8.tt jsme šla k doktorovi a ten mi sdělil, že nečekáme jedno miminko, ale rovnou dvě. Jednovaječná monoamniální dvojčátka – neboli miminka, která se rozdělila na poslední chvíli a měla jednu placentu a jeden společný vak. Nejrizikovější varianta. Chvilku nám trvalo, že jsme si dvojčecí těhotenství plně uvědomili. Já se začala neskutečně těšit. Navíc to pro mne bylo zajímavé - pracuji jako dětský psycholog, a tak jsem se těšila na vývoj mých dvojčátek a na to, čeho všeho budu svědkem. Hned jsem věděla, že jsou to chlapci. Byli.

V 13.tt jsem začala krvácet – diagnóza byla hematom, naštěstí bez vlivu na miminka. Od té doby jsem ležela a ležela. V 16.tt jsem šla na kontrolu a měla zlé tušení, byť se reálně nic nedělo. A opravdu: moje miminka již nežila, další hematom oddělil placentu. Začala jsem se propadat do černé díry a dodnes nevím, jak jsem to celé přežila. Následoval vyvolávaný porod a musím říct, že v nemocnici byli všichni nesmírně laskaví. Chtěla jsem chlapce vidět, což mi bylo umožněno a já s nimi rozloučila. Byli tak krásní! Následující týdny byly jako ve snu, navíc nejlepší kamarádka čekala dvojčátka ve stejném termínu co já. Dodnes, když její dcerky vidím, mi to připomíná moje chlapce. Následovala různá vyšetření: u mě zjištěna mutace MTHRF, chlapci byli zcela zdraví.

Po čase jsem opět otěhotněla a v 2009 jsem porodila další krásnou zdravou dceru Viktorku. Jelikož jsem byla nastavena na 3 děti (to ta dvojčátka), chtěla jsem hned další. Manžel si jistý nebyl, nicméně po roce jsem opět otěhotněla. Jenže svět se zase začal točil opačným směrem a v 8.tt mi zjistili, že se mimi nevyvíjí a srdíčko netluče. Jsem nezmar, a tak jsme hned šli do dalšího – a povedlo se.

Jenže: v 8.tt následoval stejný scénář a miminko nám opět odešlo. Můj pátý andílek. :-( Mimo jiné to pro mne znamenalo, že se musím vrátit do práce, že nám to prostě „nevyjde“. Manžel už další nechtěl, ale prý si to rozmyslí. Rozmýšlel celý rok, nakonec kvůli mně kývnul. Jelikož mám v nebi 5 andílků, nepřišlo mi to už jako náhoda a vydupala jsem si imunologické vyšetření v Plzni. U mě nic nezjistili, ale manžel má dost špatný spermiogram se špatnými enzymy na hlavičkách spermií. Což prý znamená, že těhotenství se založí, ale může se vyvíjet špatně a následuje potrat. Manžel jezdil na kontroly, baštil nějaké vitamíny a když nám jednou přišly lepší výsledky, jednou jsme se milovali bez ochrany. Dle mého den po ovulaci, ale kdo ví…Já byla nově v práci a mimi jsem chtěla počít tak za rok, abych hned z práce neodcházela.

A nyní se dostávám k Tobiášovi. Po více jak měsíci jsem „to“ nedostala. Těhotenství mě ani nenapadlo, nicméně někdo to viděl jinak. Chvilku jsem tuto skutečnost vstřebávala (no, asi půl dne) a pak se začala těšit, i když s velkým otazníkem vzhledem k předchozím potratům. Bála jsem se těšit se. Ale tak nějak jsem věděla, že toto miminko je mi dáno shůry, že se narodí a že to bude chlapec (po pravdě jsem si více přála dívku). U doktora v 9.tt mi bylo vše potvrzeno s tím, že je vše v pořádku. V práci jsem nic neříkala. Nastaly prázdniny a pro nás v práci i klidový režim. Prostě to hned od začátku bylo připraveno – žádní klienti, žádné prskání bacilů, kratší pracovní doba (a možnost odpočívat).

Kritické týdny proběhly dobře. Problém byl, že v srpnu jsme s dětmi a mojí mamkou měly jet do Tunisu. Ajajaj. Navíc moje mamka je dost tvrdá žena a jediná pravda je ta její. A ona si usmyslela, že třetí miminko je největší bláznovství a dávala mi to hodně najevo. Když jsem naposledy potratila, řekla, že nechápe, co mě na tom tak mrzí. No comment. Jinak je fajn, ale něco je těžké. O miminku nevěděla a nakonec jsme do Tunisu letěly, i když s bázní a chvěním. Naštěstí všechna vyšetření byla v pořádku, a i když je mi 37 let, nikdo mě nehnal na amnio. A i ten Tunis jsme zvládly dobře a mamka nic nepoznala.

Po návratu jsem o děťátku řekla i v práci a moje nová ředitelka mě dojala k slzám: normálně měla radost, že je to úžasné (i když pro ni pracovně komplikované). Reakci mojí mamky raději psát nebudu, byla dost šílená. Někdy se ptám, jak to, že reakce našich rodičů nás dovedou rozhodit, i když máme pravdu my (nebo je min. diskutabilní) a jsme již dávno dospělí. V práci jsem byla do Vánoc a ke konci už to bylo náročné.

Jméno pro miminko (jak jsem tušila, pro chlapce) jsme vybrali Tobiáš, což znamená „můj Bůh je dobrotivý“. Celé těhotenství a pak i porod jsou toho důkazem. Termín jsme měla 9.2. 2013 a moc jsem si přála, aby tento porod byl spontánní a ne vyvolávaný. Obě dcery se narodily až po vyvolávání a příjemné to nebylo.

Pila jsem poctivě maliník od 36.tt, dávala si teplé vany, pila čaj ze zázvoru a skořice apod. Je pravda, že jsem občas měla poslíčky, což jsem s holkami neznala. Nicméně termín porodu byl ten tam a doktorka mě povolala na 18.2. do nemocnice na vyvolání. Mělo to být pondělí, já měla před sebou celý víkend. Pomalu jsem se s vyvoláním smířila, odhad miminka 3 týdny zpět byly 4 kg, tak bych se asi i tak bála čekat déle.

Přišel pátek a nic se nedělo. Děti měly nadcházející týden prázdniny, takže jsme ani neměly žádné povinnosti do školy. Odpoledne u nás byla návštěva, odešli před šestou – a pořád nic. Krátce po šesté mi začaly první kontrakce – docela silné, ale normálně jsem při nich fungovala. Vlezla jsem si do vany a kontrakce pokračovaly, po 5-7 minutách. Pro jistotu jsem zavolala manželovi do práce, aby kolem té sedmé radši přišel už domů. To už ty kontrakce měly docela grády. Chtěla jsem, aby mladší dcera šla spinkat, než odjedeme, což se povedlo. V půl osmé byla v posteli, zavolali jsme babičku (bydlí vedle ve vchodu) a pomalu se chystali jet do porodnice.

Tam jsme dorazili v 20:10. Po vyšetření se ukázalo, že jsem na 5 cm a já v duchu juchala. Čekala jsem tak 2 cm a dlouhé hodiny před sebou. A aby mé štěstí nebylo tak malé, měla službu moje známá porodní asistentka a já si chrochtala blahem – tedy mezi kontrakcemi. Nikdo další nerodil, tak byl klid. Původně jsem chtěla jít na nadstandard, protože předchozí porody jsem zvládla jen díky horké vaně. Nicméně mi bylo řečeno, že to nemá cenu, šlo se na sál – na 8 cm. Asistentka mi při kontrakci pomáhala, aby lem rychleji zašel a celkově ta něco víc než půl hodina byla šílená. Myslela jsem, že vyskočím z kůže a hezky jsem si zařvala (předem jsem se dovolila, zda nebudu nikoho rušit :-) ). V tu chvíli jsem si říkala, že si nejsem jistá, že je to taková paráda, když člověk objeví // - což bych teď samozřejmě odvolala.

Po chvíli zavolali doktorku a moje asistentka mi řekla, že už mohu tlačit. Doktorka akorát dorazila a nandávala si rukavice. A já si tlačila – k mému překvapení to šlo neskutečně krásně, úplně jsem cítila, jak se malý sune a jak jde hlavička ven. Doktorka se zděšením řekla, ať netlačím, nestíhala si dát ty rukavice. Nicméně když mně to šlo tak hezky, tak jsem si tlačila dál. Jedna kontrakce a hlavička venku, na další zatlačení (pořád jedna kontrakce) šla ramínka a prcek byl venku celý. Nikdy jsem nebyla tak šťastná. Ani u prvních dvou porodů, ty byly mnohem náročnější. Tam se štěstí dostavilo trochu později.

Tobiášek se narodil přesně v 21:00, ani ne hodinu po příjezdu do porodnice. Apgara měl 10-10-10 a byl nádherný. Pupeční šňůru měl dvakrát kolem krku, ale celkově jsem měla pupečník asi 1,5 metru dlouhý a ničemu to nevadilo. Vážil 4230 g a měl 52 cm a hlavičku 36 cm – a přesto šel ven krásně. Malinko jsem se natrhla, ale jen povrchově a doktorka mě luxusně zašila. Hned ten den jsem bez potíží seděla. Moc jsem si přála mít vlasaté miminko – a i to se mi splnilo.

Na šestinedělí měli i volný nadstandard, takže spokojenost pokračovala. A aby toho nebylo málo, na rozdíl od mých holčiček se Tobiášek krásně přisál a doteď nemá s kojením žádný problém. Prostě jsem dostala miminko za odměnu. I manžel byl z toho pořádně naměkko, navíc to vypadá, že podobný bude jemu.

Tak pro všechny, koho to tu ještě čeká: přeji pohodový porod a spokojené miminko. A já si ho jdu honem užívat, než mi vyroste. :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Terezka s Denískem
Závislačka 3578 příspěvků 04.03.13 12:15

Jsi silná ženská :hug: po 5 andílkách bych byla asi v blázinci :,( ale nejdůležitější je, že máte ten nejkrásnější dar a to Tobiáška :srdce: přeji vám hodně zdraví a pusinku pro malýho je to bojovník! :hug: :srdce:

 
Hanka-L
Ukecaná baba ;) 1398 příspěvků 04.03.13 12:28

Opravdu krásný deníček… Moc gratuluji k vytouženému miminku a obdivuji Vaši sílu, když čtu, čím jste si musela projít. Přeji, ať je vás pět stále šťastná rodinka :srdce:

 
Petttulis
Ukecaná baba ;) 1551 příspěvků 04.03.13 12:47

Krásný deníček.. :srdce:

 
Veras82
Závislačka 2583 příspěvků 04.03.13 13:07

Moc gratuluji :hug:

 
marrcellka
Ukecaná baba ;) 1686 příspěvků 04.03.13 14:27

Krásný hladký porod, ikdyž to byl kluk jak buk. Mrzí mě, čím jste si musela projít. Gratuluji k synovi :kytka:

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 04.03.13 14:48

Gratuluju :hug: Tobiášek je nádherný! :srdce:

 
luon
Ukecaná baba ;) 1485 příspěvků 04.03.13 17:35

Hani, jsem moc ráda, že všechno dobře dopadlo a máš u sebe Tobiáška :hug: Už nějakou dobu pokukuju po tvých metřících, jak jsi na tom :) Přeju moc a moc štěstí a zdraví vám všem :hug:

 
lucka83
Hvězda diskuse 45851 příspěvků 112 inzerátů 04.03.13 18:25

Zazila sis toho hodne :hug:,gratuluji k chlapeckovi a preji hodne stesticka a zdravicka :* :dance:

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17595 příspěvků 04.03.13 19:47

Krásný porod, to je super, když vše vyjde :potlesk: :kytka: hodně zdraví celé rodině :mavam:

 
HankaB
Ukecaná baba ;) 1009 příspěvků 04.03.13 20:08

Holky, moc díky za milé komentáře. S andílky to bylo těžké, ale člověk zvládne víc, než by si dopředu myslel. Měla jsem tu výhodu, že jsem doma měla vždy alespoň 1 dítě. Horší to mají ti, co to štěstí nemají. Tobiášek je zlatíčko!

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 04.03.13 21:02

Gratulace ke krásné rodině a obdiv, žes zvládla bojovat i přes takové nezdary :kytka:

 
michahora
Kecalka 285 příspěvků 04.03.13 21:12

Gratuluji

 
levanda
Kecalka 430 příspěvků 04.03.13 22:04

@HankaB, jsi velká bojovnice, po tolika neúspěších bych už to já asi vzdala. :palec:
Gratuluji a ať vám všechny tři děti dělají jen radost :kytka:.
A jen mimochodem, doma mám Kačku (letošní maturantka) a dvouletého Tobiáška :D

 
janina3110
Ukecaná baba ;) 1606 příspěvků 04.03.13 23:04

@HankaB ohromna gratulace. Preji mnoho zdravi a stesti. Malej je kouzelny, take touzim po vlasatem miminku, tak snad bude mit malinka taky. At vam dwla radost

 
Jiti88
Kelišová 5944 příspěvků 05.03.13 05:59

Krásný deníček, jsem z něj naprosto dojatá. Moc gratuluji ke zdravému chlapečkovi. :hug:

 
niezabudka
Kecalka 133 příspěvků 05.03.13 07:30

Pekné meno :)

 
niezabudka
Kecalka 133 příspěvků 05.03.13 07:32

A deti tiež, aby som bola úplná :D

 
estrea
Zasloužilá kecalka 992 příspěvků 1 inzerát 05.03.13 11:07

Ať se ti daří :dance: přeji spoustu lásky a dětských úsměvů :lol:

 
snažilka1210
Kelišová 7454 příspěvků 05.03.13 15:01

Určitě jsi si to zasloužila, takový pohodový porod…máš toho hodně za sebou a to je alespoň malá(velká)útěcha za to všechno. :hug:

 
brumdinka
Neúnavná pisatelka 19598 příspěvků 05.03.13 21:20

Teda smekám po tolika andílkách bych to asi nezkoušela dále, jste silná ženská a z toho co řekla vaše matka si nic nedělejte…u nás zas měl kecy tchán na co další dítě :roll: Tobiášek je opravdu za odměnu a já musím říct, že i krásné jméno (máme také Tobíška a při porodu měl dvakrát odmotanou šnuru kolem krku naštěstí paní doktorka jí odmotala rychlostí blesku)

 
Zazu
Kecalka 214 příspěvků 06.03.13 13:52

Máš moc krásné děti. Přeju ti, aby jsi zažívala už jenom samé hezké věci :D

 
Kamča Kamí
Povídálka 20 příspěvků 17.03.13 09:37

Máš moc pěkný deníček :palec: Jsi opravdu silná po tom všem, co sis prožila… Ať ti dělá Tobiášek jenom radost :kytka:

 
demetritis  20.03.13 19:46

Gratuliju a preju vse nej a stasnou a pohodovou budoucnost

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele