Tohle je život!

lemaz  Vydáno: 12.02.11

Nevím, kde mi hlava stojí a pro jistotu si ji zkontroluji, že je opravdu pevně na krku.

Z pokoje slyším psí zakňuknutí. V rychlosti položím kafe, bože, zase jsem ho vylila, a letím tam.
Oba kluci si zase osedlali Eiminku a jezdí na „koníčkovi“. Sama u toho tahají za ocas a křičí „yjé, yjé“

„Tomáši, Honzo, koukejte slést dolů a padejte dojíst ten chleba.“
Jako kdybych mluvila do dubu. Čapnu je za ruce, vysvobodím psi, kteří mi s výčitkou v oku děkují, a táhnu je ke stolu. Oba naráz mají sílu jako bejk. Posadím je do židliček, strčím před ně chleba a čaj a úplně zbytečně dodám: “A koukejte jíst.“ „Mamíííí, půůůů, ceme půůů!“ „Dokud to nesníte, tak žádná pohádka.“

Flák ho a Tomášův chleba letí přes celý pokoj. Nechává mě to chladnou. Ty stopy na zdech stejně vypadají, jako že se tady vyřádil nějaký šílený designér, takže jeden flek sem, druhý tam. Když Tomáš vidí, že to se mnou nehlo, tak sebere Honzovi jeho chleba a mocně si ho rve do pusy. Honzík spustí strašný řev, protože to byl jeho chleba a on teď zákonitě musí umřít hlady.
Chci zachránit poslední zbytky Honzíkovi snídaně, ale Tomáš je rychlejší. Kdyby se měl zadusit, tak to nepustí. No, alespoň jeden se najedl. Jdu do kuchyně a mažu další. Když už stojím, tak chci sebrat ten, co letěl vzduchem. Kde jenom může být? V tom vidím Sama, jak mocně žvejká a tváří se při tom, jako že tady není. No, tak to bychom měli postaráno o úklid.

Dopíjím to, co mi zbylo z kávy, a ženu kluky do pokoje se oblékat. Pro oba mám dneska slušivý kompletek od babičky. Stejný, jak jinak.
Za hodinku musíme být v práci. Doufám, že vše proběhne, jak má, a budeme moct zítra otevřít. Ohlasy jsou na to dobré. Tak snad to půjde. Ještě musím zkontrolovat nápoje, suroviny, domluvit řezníka, najmout uklíze… „Mamíííí, boty nee!“ „Tomášku, musíš si vzít boty. Kdyby si je neměl, tak tě budou bolet nožičky.“ „Mamíííí, boticky neee.“ „Tome, ty boty si vezmeš, Honzíku, nesundávej si tu bundičku, bude ti zima.“
Jednou rukou se snažím obléct bundu a druhou rukou nasazuji botu. Tak takhle to nepůjde. V rychlosti obleču Honzu, Tomáše si posadím na kolena a rvu mu nohu do boty.

„Botůůů nééééé…!“ a řve jak tur. Nějak to nejde, tak se podívám v čem je problém a ejhle. V botě je narvaná kostka. Podívám se na Honzíka, ale ten dělá, že ho nejvíc zajímá obrázek medvídka. „Bože, já se zcvoknu.“ „Coku!“ „Ano, kluci, zcvoknu.“ „Coku, coku, coku!“
Výborně, umíme další slovo. Do batůžku nafasuju jogurty, lžičky, hračky, pití, pro jistotu pár plen, zkontroluju klíče, doklady.

„Mamííí, čurat.“
Tak tohle zaručeně nestihneme. Rychle na hrnec. A všechno znovu.
Konečně padáme z bytu. V přízemí rozkládám kočár a už vidím, že se to neobejde bez breku. Než tam narvu jednoho, tak mi druhej zdrhne k domovním dveřím. Letím za ním. Odchytnu, usadím, zakšíruju, obalím dekou a hurá – konečně frčíme.
Jsem zlá matka a své děti týrám. Tak tohle si musí zákonitě myslet všechny důchodkyně, které potkávám. Jdu celkem rychle se dvěma dětma, které se zmítají a řvou jak na lesy. A nebo jsem je ukradla! Nenápadně se dívám, jestli nějaká z babek nevytahuje mobil, že zavolá na policajty.
Konečně dorazím do práce. S hodinovým zpožděním. Kluky vysazuju v dětském koutku a jdu se podívat do kuchyně, jak to tam vypadá. Všechno celkem v pohodě, bar nachystaný, všude čisto – jo, vlastně ještě tu uklízečku. Kde mám batůžek? V kočárku. Takže zpátky.

Kluci si hrajou v koutku, jsou neskutečně hodní. Kde je ten batoh? „Kluci, nevíte, kde má maminka batůžek?“ „Táta volat, auto brrm, brrm.“
No, vida, tak telefon a klíče od auta bychom měli. Kde je ten zbytek? Všude.
Zařizuju vše, co je potřeba, strčím pacholkům jogurt a lžičku, a dávám si kávu. Kde jsou ty doby, kdy jsem je krmila? Přijde mi, že asi v minulém století. Jakmile pochopili, jak to funguje, tak nemám šanci. Vždy to dopadne stejně. Na bryndáku je minimum, více na oblečení. Z obličeje se stane jedna velká jogurtová skvrna. Už to neřeším. Děcka jsou spokojený. Utřu vše, co vypadlo bokem, posbírám lžičky, a jdeme se chystat na hřiště.
Kupodivu ani moc neprotestují, když je kšíruju do kočáru. Na hřiště dojedeme celkem rychle. Kluci vyskočí a ženou se k pískovičti. Zapomněla jsem bábovičky, pane bože, to zase bude řevu. Ale je klid!!! Jsou tady holčičky. Hmmm, budou to gentlemani nebo proutníci. Jakmile jsou v blízkosti osůbky druhého pohlaví, tak jsou tak zlatí.

Povídám si s maminkou, která má také dvojčátka. Stěžujeme si, jak je to těžký, jak jsme vyfluslý, ale strašně zamilovaný.
Odchod ze hřiště se neobešel bez problémů a jelikož máme ještě čas, tak je nechávám tlačit kočár. Jezdíme s mašinkou a houkáme „Huhů, huhů.“
Doma svlékáme slušivé oblečky od babičky a jdou rovnou do pračky. Navlékneme tepláčky a jdeme si hrát. Jakmile se kluci zabaví, tak jdu vařit. Udělám čočkovou polévku, ta je rychlá. Nemám čočku. No, tak vývar. Bože, kdy se tady naposledy nakupovalo? Zítra otevírám svou jídelnu a doma je to jak u snědeného krámu. Nacházím kuřecí prsa, nějakou mraženou zeleninu. Výborně. Oběd jako fík. Všechno pokrájím a naházím do parního hrnce. Ten člověk, co ho vymyslel, měl dostat Nobelovu cenu. Za půl hodiny je vařeno.

Oběd se neobešel bez problémů, ale zase jsem zjistila, že naše psiska nejí brokolici. No, třeba tuhle informaci někdy využiju. Jdu do pokoje a mávám pyžámkama. Jdou celkem bez protestů. „Mamííí, půů.“ „Dobře, přečtu vám jednu pohádku a pak budeme spinkat.“
Konečně usnuli. Mám dvě hodinky k dobru. Rychle naházím nádobí do myčky (mimochodem – další Nobelova cena), zapnu pračku, natáhnu se na gauč a poprvé za den si užívám chvíli klidu.
Mirek přijde za dvě hoďky z práce, uvaříme si kafe a bude se věnovat klukům. Pak musím žehlit. Jo, a ještě mu musím říct tu novinu. To jsem zvědavá, jak bude reagovat. Vím to už několik dní. A mám i fotku. Jsem znovu těhotná. V 6 tt. A šlo to i bez IVF.
A jak se tu všichni poskládáme? No, budeme muset. Však to půjde a třeba to bude holčička.

Tak takhle si představuji svůj život za 5 let. Možná se mi to splní. Obvzlášť, když na to budu myslet.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
nonina
Závislačka 3692 příspěvků 12.02.11 20:02

:palec: Lemaz totálně jsi mne dostala. Jsem zůstala celá paf, jestli jsem nezaspala na několik let :lol: . Jako správná masochistka jsem nejprve dočetla, než jsem našla poslední odstaveček. Skvěle napsaný deníček- ostatně jako vždy!!! :palec:
Moc Ti přeju, aby to bylo přesně tak, jako jsi si to vysnila :hug: :kytka: :pankac:

 
mertinka
Kecalka 397 příspěvků 12.02.11 20:06

Lemaz moc hezky denicek :-D A drzim moc palecky :kytka:

 
Fiducia
Neúnavná pisatelka 18916 příspěvků 12.02.11 21:23

Krasa! :potlesk: Brecim smichy :lol: :lol: :mrgreen:
Lemaz moc ti preju, aby tohle byla tvoje kazdodenni realita :hug:

 
lleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21282 příspěvků 2 inzeráty 12.02.11 22:27

Lemaz onehdá si někde psala, že nemůžeš sehnat práci.
Proč se sakra neživíš tímhle :palec:

 
lemaz
Závislačka 3020 příspěvků 12.02.11 22:28

lentilko - čím proboha?

 
lleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21282 příspěvků 2 inzeráty 12.02.11 22:29

Lemaz psaním.

 
lemaz
Závislačka 3020 příspěvků 12.02.11 22:31

Proboha, kdo by to četl?!!!
Jsou to výkřiky mé choré mysli. :mrgreen:

 
LucaLuca
Závislačka 4435 příspěvků 12.02.11 22:47

Ty jo, Lemaz, já jsem se taky chvilku ocitla mimo realitu jako Nonina, pak mi myslí chvilku kmitalo: Lemaz? … děti? … ha, určitě je těhotná! A masochisticky si představuje dvojky. :lol:
Píšeš fakt sugestivně. Přeji hodně štěstí a splněný tento krásný sen. :srdce:

 
lleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21282 příspěvků 2 inzeráty 12.02.11 22:48

Lemaz a já bych si to zrovna s chutí přečetla, třeba kdyby si pravidelně přispívala do Betynky a klidně i knížku.
Mě tvůj deníček vážně pobavil, ačkoli je ve skutečnosti o smutný věci. Mám ráda, když se nad svůj problém umí lidi povznést(to asi není to správný slovo). Zkrátka když nezapšknou.
Jinak moc držím palce, aby ty zweičata vyšly co nejdříve :)

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 12.02.11 22:54

No tak tohle je naprosto dokonalej deníček!!!!!! :potlesk: :dance: :dance: :dance: :potlesk:

Řvu tady smíchy na celý kolo, snad jsem si nevzbudila tu mou potvůrku :mrgreen:

Normálně jsi mě málem přesvědčila o tom, že už ty kluky doma máš a mě vlastně celou dobu co se známe, jen taháš za nos :lol:

Perfektní!!! :palec: :hug:

 
lulushka
Extra třída :D 10178 příspěvků 13.02.11 06:23

Lemaz, super, skvěle napsané :palec:
Moc ti přeju, aby se ti to splnilo :hug:

 
veveruskaa
Neúnavná pisatelka 17010 příspěvků 13.02.11 09:36

bomba :potlesk: :potlesk: :potlesk: :lol: :lol: :lol:
držím pěsti aŤ se Ti to do puntíku vyplní :wink: :lol:

 
katynka21
Závislačka 2976 příspěvků 13.02.11 09:39

No není co dodat :palec: :palec: :palec: :palec: :palec:
Hodně štěstíčka a tady ten blázinec určitě bude brzo takový normální den :mrgreen:

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 13.02.11 10:30

Lemaz ty vole já ti to normálně věřila :lol: .Uplně užasný :potlesk: :potlesk: :potlesk:

 
petra.lovosice
Extra třída :D 12947 příspěvků 13.02.11 15:33

lemaz :lol: ..no tak nejdřív me překvapilo že máš kluky..a pak sem a ani ted nevím zda aspon to tehulkování je pravda..zda gratulovat..že jo nebo..nee… :-P

 
lemaz
Závislačka 3020 příspěvků 13.02.11 15:52

peťo - nic z toho není pravda. je to jen moje vize.

 
petra.lovosice
Extra třída :D 12947 příspěvků 13.02.11 15:59

hm škoda…ale vize pekná :lol: snad se brzy splní

 
skritek Petra
Kelišová 5504 příspěvků 14.02.11 16:11
kafe :)

uzasne, vazne, nejlepsi jsou ty kafata v prubehu jednoho dne, ten, kde vymyslel odvar z kafe by mel dostat taky nobelovku :)

doufam, ze vse vyjde jak si prejes, hodne stesti! :)

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 15.02.11 17:33

Lemaz, super deníček a hrozně moc gratuluji k miminku v bříšku a držím pěstičky!

 
lemaz
Závislačka 3020 příspěvků 16.02.11 13:31

Ivčo 78 - není k čemu. těhotná nejsem.

 
Lena F.  16.02.11 21:32

Lemaz! :hug:
To je nádherné přání! At' se to splní co nejdřiv!

 
Kiwio
Kecalka 347 příspěvků 16.02.11 22:34

Lemaz, celou dobu jsem tě při čtení deníčku jako matku litovala. Poslední věta mě pak dorazila a říkám si, cože???? To není možné! Tak skvěle napsané a to je vymyšlené. Kouknu do diskuse a fakt jsi to vymyslela. Úplně jsi nás dostala. Jsi na psaní dobrá. :palec:

Vložit nový komentář