Touha po štěstí

Trdlik  Vydáno: 13.09.10

Zdravím všechny budoucí i stávající maminky všech mašich malých pokladů. Toto je můj příběh o cestě k miminku.

S manželem jsme se přes rok snažili o miminko, Ale mě se nedařilo stále otěhotnět. Zašla jsem za svým doktorem a ten mě poslal na kliniku pro neplodnost. Tan nem udělal pár testů a pří příští návštěvě jsme se dověděli krutou pravdu. Nemůžete mít děti přirozenou cestou! Manžel má málo spermií a v hodne nízké kvalitě a skoro vubec se nehýbají.Byla jsem naprosto v šoku a manžel také. Ale naštěstí to jde formou IVF.

Náš první pokus proběhl v roce 2008. Brala jsem všchny hormony, které jsem měla. Nastal den, kdy jsem měla postupovat transfér (zavadění emgrya do dělohy). A za dva týdny jsem si měla dělat těhotensky test. V tento den jsem si ho udělala a když se na testu objevily dvě čárky, byly jsem oba štěstím bez sebe. Tak jsem si domluvila na klinice první ultrazvuk na potvzení těhotentví. Ale během pár dnů po testu jsem začala krvácet. Jeli jsme tedy na kliniku, kde nam řekli, že se embryo přestalo vyvíjet a že musí udělat revizi. Byla jsem naprosto mimo, a říkala si, že je to snad všechno vo mě muže potkat. Po několika dnes po revizi mi bylo strašně špatně a cítila se naprosto mimo, jako zdrogovaná. Začala jsem zase krvácet. Tak jsem opět jeli na kliniku a tam mi řekli, že mi asi přaskl vejcovod. Okamžitě mě poslali do nemocnice, kde to potvrdili a šla hned na sál. Druhý den mi řekli, že mi museli vzít oba dva, a že už nikdy normálné cestou neotěhotním. Cítila jsem se naprsoto nepotřebná úplně k ničemu, ale podržel mě jak manžel, tak moje nej kamarádka, ktěrá mě držela nad vodou.

Druhý pokus jsme podstoupili za rok. Ale bohužel na těhotenském testu byla jen jedna čárka. Tolik zklamání a nědějí bylo v tu ránu pryč.

Třetí pokus byl letos. Vše probíhalo jako při předchozích dvou pokusech, všechny přášky a injekce. Po transféru byla změna, dostala jsem ješgtě injekce na ředění krve. Když jsem si po dvou týdnech děla těhotenský test, a byl pozitivní, měla jsem strašnou radost a byla šťastná. Objednala jsem se na potvrzení ultrazvukem na klinice. Poprvé jsem viděla co v sobě nosím a jak mu tluče srdíčko, byl to ten nejhezčí zvuk jaký jsem kdy slyšela, jako motýlí křídla. Všchno bylo v pořádku a já byla moc štěstná a ráda. A doufala, že snad se už nic nepokazí a všechno bude v pořádku. Ráno na Velikonoční pondělí jsem se probudila a na posteli krev. Probudila jsem manžela s brekem že jsem začala krvácet a že je konec. Vzal mě okamžitě do nemocnice. Na ultrazvuku bylo včechno v porádku. Hýbal se a stále mu tlouklo srdíčko a já pocítila stašnou úlevu, že je všechno v pořádku. Pustili mě hned domů, s tím, že mám být v klidu a nic nedělat. Tak jsem jen odpočívala. Za šest dní jsem v poledne opět začala krvácet. A bylo to o hodně víc než posledne. Dostala jsem strašný strach. Zavolala jsem manželovi, že musíme do nemocnice, ať přijde domů z práce. Tak jsem opět vyrazili. Pořád jsem hodně krvácela, ale podle ultrazvuku bylo včechno v pořádku. Tentokrát si mě v nemocnici nechali na pozorování čtyři dny. Během pobytu v nemocnici jsem přestala krvácet. Než mě pustili domů opět mi udělali ultrazvuk. Ten malý bojovník se stále držel a já byla tak neskonale šťěstná a když mi k tomu pustili jeho srdíčko byla jsem v sedmém nebi.

Za čtrnáct dní jsem šla ke svému doktorovi na prohlídku s tím že již dostanu těhotenský průkaz. Když mi dělal utrazvuk miminko se nehýbalo a bylo na stejném místě. Mělo být v 11 týdnu ale podle ultrazvuku bylo stále v 8 tt. poslal mě tedy na kliniku. Na klinice mi řekli, že se přestal vyvíjet a že mám zamlklé těhotenství. Byla jsem naprosto zničená. Plakala jsem a plakala a bylo mi naprosto jedno, co si o mě myslí lidé v čekárně. Cestou domů jsem jen netečně koukla z okna a byla naprosto ztracená a mimo. Opět jsem šla na revizi. V ten den přijela moje nej kámoška, popovídaly jsem si o tom a já byla ráda, že ji mám u sebe. Moc mi pomohla, bez ní bych se asi sesypala. Po revizi mi řekli, že se mám asi za měsíc stavit, s tím že mi vezmou krev a udělají mi genetiku.

Z genetických testů jsem se dověděla že mám leidenskou mutaci. Proto prý se mi dělají hematomy a krvácím. Tak jsem se objednala na hematologii. Byla jsem tak včera. Vzali mi krev s tím že mi za měsic řeknou výsledky a řeknou co budu brát při dalším pokusu, abych mohla mít děťátko.

Když jsem se dověděla, že jsem přišla o miminko. Věbec jsem nemohla spát. a když už jem usnula zdáli se mi strašné sny. tak jsem chodila spát co nejpozději a probouzela tak za dvě tři hodiny z hrůzou ze sna zalitá potem. V posledních dvou měsících se to zlepšilo a spím tak šest hodin. Před asi dvěmi týdny se v práci začali kolegyně bavit, že je jedna z nich těhotná a že půjde na potrat, docela mě to rozhodilo, před pár dny za mnou příšla kolegyně z práci a v práci se mě zeptala jak mi je, když je slyšela se o tom zase bavit. Tak jsem jí řekla, že nic moc a že zase nemůžu spát. Řekla mi, že se jí nelíbí, že se o tom přede mnou baví, byla jediná kdo si to uvědomil.

Pořád to strašně bolí. I když vím, že to bylo v začátku a že některé z vás jsou na tom ještě hůř než já. Už jsem si mylela že jsem se tím naučila trochu žít a bude to v pohodě. Bydlím v paneláku, kde je všchno slyšet a když když jsem dneska slyšela, jak v patře nade mnou plače miminko. Rozbrečela jsem se taky. Lítostí, že já ten zvuk nemusím nikdy slyšet, lítostí nad vším co se mi stalo, lítostí, že já ten zázrak nikdy budu držet v náručí… ale zároveň jsem ráda, že se jim dostalo tak krástného daru.

Příští rok chceme jít na další pokus. Čtvrtý a poslední. Už jsem totálně vyčerpaná. Už nechci zažít další zklamání, další naděje, další nezdar.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Boriska
Extra třída :D 12331 příspěvků 13.09.10 20:47

ahoj trdlíku, věřím, že i vám se zadaří, když už jsi těhotná byla, až se zase dostaneš do pohody a budeš bojovat, není možné, aby se na vás štěstí konečně neusmálo budu držet :palec:
pro snažilky je nejlepší první pomoc ve formě psychiky snažilky
já jsem taky po mimoděložním - přirozeně, bez vejcovodů a nakonec se zadařilo

 
katka 79
Kecalka 292 příspěvků 13.09.10 20:52

Drzim silno prsty, nech je vas dalsi pokus posledny a USPESNY :kytka: :kytka: :kytka:

 
DanMaj
Echt Kelišová 8410 příspěvků 13.09.10 20:54

Moc moc moc ráda bych ti nějak pomohla…je mi strašně líto, čím procházíš. S IVF jsme si zažili své. Vím, co prožíváš. Na kterou kliniku jezdíte? Divím se, že ti nejdříve nenabídli IUI. My zkusili vše a nepodařilo se. Manžel měl tytéž poruchy jako tvůj. Tak jsme se na to vykašlali. Teď… po 5-i letech čekáme své druhé vlastní mimi … přirozenou cestou. A mimo to… máme doma ještě 3 děti v pěstounské péči. Chci tím jen říct… neztrácej naději a něčím se zaměstnej. To mi po potratu pomohlo vždy nejvíc…makat, makat, makat…nejlépe fyzicky. Pokud by jsis chtěla popovídat víc, klidně mi pisni do vzkazů. Takže…nevěš hlavu, vždy je nějaká možnost!!! :wink:

 
Terez85
Zasloužilá kecalka 755 příspěvků 13.09.10 21:26

Držím pěstičky, ať se zadaří! Určitě to vyjde :palec: A souhlasím s „DanMaj“, že skvěle funguje se něčím příjemným zaměstnat… Možná by mohla pomoci i nějaká relax dovolená, na které člověk úplně vypne, kamarádka měla podobnou zkušenost jako Ty, a pak si z Chorvatska přivezla pod srdíčkem nový živůtek a vše dobře dopadlo! Přeji to samé i Tobě! :palec:

 
axina
Echt Kelišová 8185 příspěvků 13.09.10 21:41

Ahoj trdlíku, vím jak ti je :-( a pokud si budeš chtít víc popovídat, zajdi na psychiku jak psala Boriska, je nás tam dost s podobným osudem. Jinak držím palce a věřím, že když se jednou zadařilo, tak se zadaří zasa tentokrát s dobrým koncem :kytka:

 
eliss
Ukecaná baba ;) 1239 příspěvků 2 inzeráty 13.09.10 21:46

Je mi jasné, že to musí být hrozně těžké. Ale naděje umírá poslední a musíš věřit, že to dobře dopadne. A já ti z celýho srdce přeju, aby ses dočkala svého miminka.

 
Dafné
Závislačka 3771 příspěvků 13.09.10 22:17

Trdlíku, dobře ti rozumím. Taky mám za sebou 2 zamlklé těhotenství a 4 IVF a několik Nativů.
Věř, že není všem dnům konec, jenom nesmíš přestat bojovat. Určitě se dají ještě vyzkoušet nativní IVF, je to bez stimulace hormony (maximálně clostylbeghyt) takže to tolik nemává s náladami, a dá se to opakovat častěji než klasické IVF. Má to sice nevýhodu, že budeš mít jen přirozený počet vajíček (tzn. 1-2), ale když se udělá ICSI, tak je pořád šance. A samozřejmě je to výrazně levnější, pokud už máš vyčerpané IVF od pojišťovny.
Takže držím palce ať se zadaří se šťastným koncem.

 
zitorka
Ukecaná baba ;) 2198 příspěvků 14.09.10 00:48

Blecho moje zlatá…já vím, jak se trápíš…mám Tě moc ráda…víš, že kdykoliv, cokoliv…budu zase při Tobě stát a držet pěsti a hlavně prosit andílky…vždycky jsem tu pro Tebe!!!!!! :srdce: :hug:

 
BohunkaP
Extra třída :D 14164 příspěvků 14.09.10 07:46

Moc a moc držím palce, tentokrát se určitě zadaří!! :kytka:

 
Silvi.100
Extra třída :D 12692 příspěvků 14.09.10 09:02

Ahojky trdlíku :hug: moc mě mrzí, čím procházíš a také moc dobře vím, jak se cítíš!!! U Tvého deníčku jsem si pobrečela a přeju Ti do „posledního“ pokusu oceán štěstí. Také nás čeká a říkám si: už naposled, ale kdo ví :nevim: Mě se ale otěhotnět nikdy ani nepodařilo…takže to, co si prožila ty musí být strašně těžké!! drž se :kytka:

 
Kika123  14.09.10 11:24

Trdlíku, je to smutný příběh, ale důležité je, že ti přišli na „Leidena“, budeš brát v těhotenství kyselinu listovou a mimi se udrží. Ze tří pokusů jsi otěhotněla 2×, myslím, že je velká šance, že další pokus vyjde. Myslím na tě a držím palce!!!

 
Boriska
Extra třída :D 12331 příspěvků 14.09.10 13:18

teres a danmaj, holky čtěte pořádně, bez vejcovodů opravdu nepomůže přirozeně ani svěcená voda :roll:

 
zitorka
Ukecaná baba ;) 2198 příspěvků 14.09.10 14:31

Boriska :palec:

 
cllara
Povídálka 15 příspěvků 15.11.10 21:55

vím jak se cítíš, mi se o mimi snažili dlouhých 5 let a pak když se konečně na nás před půl rokem usmálo štěstí, tak trvalo pouhých 10 týdnů. I tak to pro mě bude těch nejkrásnějších 10 týdnů v životě. A já věřím, že my všechny budeme jednou šťastné s malým uzlíčkem v náruči. Nevzdávej se, vím jak moc to bolí, ale nesmíme to vzdát, štěstí se na nás jednou usměje. :srdce: :hug:

Příspěvek upraven 15.11.10 v 21:58

 
Mončiči
Zasloužilá kecalka 680 příspěvků 21.01.11 11:40

Je to moc smutné,trochu vím jak se cítíš,mám za sebou 2 neúspěšná IVF-to poslední je ještě čerstvé(3týdny)byla jsem v 7tt a ted se snažím taky nabrat síly,taky se mi to zdá nespravedlivé a přemýšlím zda už tu smůlu mám vybranou!!Drž se a přeji at se Ti brzy splní ten nejkrásnější sen!!

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček