Třetí porod

Miriska  Vydáno: 18.09.16

Mám doma tři princezny. Předchozí dva porody jsem tu zveřejnila, a i když jsem si říkala, že je to všechno u mě stejné, přeci jen mi to nedalo a napsala jsem i o tom třetím. Deníček je dlouhý, asi proto, že to bylo naposled.

Nastal den termínu, na termíny přece nerodím. Své děti rodím v neděli. Jenže neděle je pryč a já jsem stále 2v1. V pondělí je mi tak dobře, že vyrážím s dcerami do muzea pro děti a navečer ještě posekám trávník na zahradě.

Již několik týdnů si dělám srandu z manžela, že v případě náhlého porodu doma, máme dětskou lékařku hned ve vedlejším domě. Obavy nejsou úplně scestné, druhý porod byl za námi během 6 hodin.

Na poslední kontrole mě pan doktor nabádal, abych se nikde necourala a opravdu jela do porodnice včas. Jenže ono se nic neděje a já začínám při svém třetím těhotenství pochybovat o tom, zda poznám porod. U těch dvou předchozích mi vždy odtekla plodová voda, a tak očekávám stejný scénář.

V úterý někdy ve 4 hodiny ráno mě budí poslíčci, ale intenzita je stejná jako v neděli. To mě potrápili celé dopoledne a nic z toho nebylo. Nicméně poslední měsíc jsem trávila hodně času na trase WC. Dnes mám neustále dojem, že ta voda musí prasknout. Jen čekám, kdy… a ono pořád nic.

Dnes má manžel v 10 hodin zubaře v jiném městě. A já mu v 8 hodin ráno, kdy se chystá jít do práce, nejsem schopná říct, zda má jet, nebo raději zůstat ve městě (ve své práci a tím i v dosahu). Před 9. hodinou si říkám, že moje mamka má odpolední směnu, že se nic nestane, když přijede „jen tak“ na návštěvu a třeba se pojede nebo jen stráví dnešní dopoledne u nás.

Půl roku před termínem máte minimálně od poloviny příbuzenstva slíbeno, že můžete volat kdykoliv, že jsou stoprocentně na telefonu. Jasně, ale když teda voláte, že možná jo, tak se nedovoláte – zákony schválnosti fungují. Za půl hodiny zvoní telefon. Prý co se děje, že mají s bráchou namíchaný na chalupě (o dalších 10 km dál, než co normálně bydlí) beton.

„Nevím, zda se něco děje, ale myslela jsem, že jsi doma a přinejhorším přijedeš strávit dopoledne k nám. Co kdybychom přece jen jeli. Ale když máte ten beton, tak já to zkusím rozchodit a třeba z toho stejně jako v neděli nic nebude.“

Za 5 minut pípá SMS s jediným slovem: „Vyrážím.“

Je asi půl desáté dopoledne. Stále mi bolesti přijdou normální, nic zvláštního. Mate mě pouze to, že se opakují v pravidelných intervalech.

Bouchly dveře od auta, kouknu z okna a mamka už je tu: „Tak co? Kde máš Slávka?“

„Slávka zatím neplaším, ale když už jsi tady, tak ho zmobilizuju a dojedeme do porodnice. Ať si doktoři řeknou, zda je to porod nebo ne.“

Nutno podotknout, že od té doby, co mám u nás mamku, jen posedávám u stolu a vstávat se mi vůbec nechce. Bolesti jsou větší a chodit je peklo. To mám pocit, že ze mě miminko vypadne na každém kroku. Jenže tento pocit mám už asi poslední měsíc vždy, když potřebuji na WC, a nikdy z toho nic nebylo.

Kolem půl jedenácté přijíždí manžel, jdu se ustrojit, tašku sice bereme s sebou, ale jsem přesvědčená, že ji necháme v autě a nebude ještě potřeba. V jedenáct hodin zvoníme v porodnici. Otevře porodní asistentka, která mě v minulých několika týdnech „natáčela na pásech“.

„Jééé, jdete na pásy?“

S nejistotou prohlašuji, že na ty jsem měla dorazit až další den.

„No, možná jen na pásy, možná už je to tady.“

Usmála se, vzala si nás s manželem dovnitř. Čekáme před vyšetřovnou, ujímá se mě porodní asistentka, kterou jsem zatím ještě neměla tu čest poznat. Bere si mě dovnitř a dává mi pásy.

„Podíváme se, jak se miminku daří a co děloha.“

Tradiční vlna dotazů na minulý porod, na užívané léky. Na klín dostávám k vyplnění pár papírů ohledně mediků na sále a podobné zaškrtávačky typu ANO/NE. Mihne se tam paní doktorka, kterou znám z jedné mé návštěvy pohotovosti a ještě z minulého porodu, který proběhl nad očekávání dobře. Je to paní doktorka, která ví, že jsem porodila bez nástřihu své první dítko, i druhé dítko.

„Tak vám to vyšlo, slouží pan doktor. Ale je na sále.“

Na to prohlásím, že tedy můžeme rodit spolu my dvě. Dozvídám se, že ona jde na ten sál za chvíli také.

„To nevadí, tak já na vás počkám.“

Po půl hodině snímání se porodní asistentka podívá na záznam a s radostí v hlase povídá: „No ale pár kontrakcí tam je, nejsou tak silné, abyste z nich porodila, ale to se může změnit. Dojděte si zpět do čekárny a počkáme na pana doktora. Je na sále, operují, za chvíli je tady.“

Vracím se tedy k manželovi do čekárny a s radostí v očích mu sděluji, že slouží stejný pan doktor, který pomohl na svět naší druhorozené dceři, ale že operují a musím počkat.
Za malou chvíli opět jdu dovnitř.

„Tak se na to podíváme, odložte si a položte se na lehátko.“

To se řekne, položte se… Jak se vorvaň pokládá na záda, na to jsem nepřišla ani při svém třetím pokusu. Po krátké peripetii, jak si lehnout, konečně ležím.

„No, řekněte manželovi, ať vám dojde pro tašku. Máme tu 3 cm, už si vás tu necháme. Může se to rozjet, ale také vás můžeme večer poslat domů. Uvidíme. Voda neodtekla, buď můžeme čekat, až odteče sama nebo se pak případně domluvíme a pustíme ji na sále. Můžete dolů a převlečete se do našeho.“

Úkol vstát je snad ještě horší, než se položit. Jak na potvoru na oddělení gynekologie jsem za absolvované tři porody nenašla nad postelí takové to madlo nad hlavou, co bývá snad na všech jiných odděleních. A přitom tady by se nějaký ten „jeřáb“ tak hodil.

„Ale vy jste mi nějaká povědomá, my už jsme se viděli?“

„Ano v lednu 2015 na porodním sále. Dcera Hedvika, kdy jste prohlásil, že jedinou Hedviku, kterou znáte, je sova z Harryho Pottera.“

Pan doktor se rozesmál, podíval se do počítače – pravděpodobně na záznam z minulého porodu a otočil se ke mně se slovy: „Druhý porod celkem rychlý, to by to teď mohlo být ještě rychlejší, uvidíme.“

Asistentka informuje manžela, že může dojít pro tašku, že zůstávám na pobytě. Mě čeká převlečení do jejich nemocniční košile, přesun na místnost první doby porodní a instrukce, jak zvonit, když budu něco potřebovat. Přichází manžel, uvelebí se v křesílku, já na posteli a nebýt bolestí, které mě budí, usnula bych. Ostatně manžel k tomu nemá daleko. :-D

První porod jsem strávila vesměs ve sprše, druhý porod jsem také byla chvíli ve sprše. Teď? Nejraději bych to zabalila a spala. Jenže to se nedá. Po hodině na první době (asi v poledne) se bolesti zhoršily, zhoršily se asi o hodně, protože začínám funět a uvažovat o tom, že zavolám asistentku.

Než se k tomuto činu použít ono kouzelné tlačítko skutečně rozhoupu, objevuje se ve dveřích pokoje sama se slovy, že mě jde zkontrolovat a natočit opět monitor. Když mě vidí a po mých slovech, že bolesti jsou horší. Nechá monitor být a chce mě vyšetřit.

„Ale to krásně postoupilo, to je tak 5 cm určitě. Já si vás vezmu už na sál a uděláme tam rovnou hned přípravu.“

Dovede nás na stejný sál, kde se narodila naše druhá dcera. Nic se nezměnilo, možná povlečení na peřině má jiný vzor. Křesílka, čaj, hrníčky, křeslo, které se zatím tváří jako normální postel, záclonky, závěsy – připadá mi to tam skoro jako doma v obýváku.

Nechám si dát klystýr a snažím se samozřejmě vydržet CO NEJDÉLE. Běžím asi po 5 minutách. Na té míse se tak dobře sedí. Kontrakce se na ní dají přežít, začínám uvažovat o tom, jak se z ní dostanu zase zpátky na sál a na křeslo. Vůbec se mi nechce vstávat, to zas určitě přijde bolest.

Manžel mi stopuje intervaly mezi kontrakcemi. Opakují se každé 3 minuty. To jsou delší a bolestivější, pokud přijde nová po minutě, je krátká a dá se. Pokouším se dostat do sprchy, minule mi táááák pomáhala, tentokrát mám i křížové bolesti a není to pod vodou nic moc.

Přichází asistentka: „Pojďte se zas na chvíli položit, natočíme ten monitor.“

Šourám se ke křeslu, asistentka nabízí účastně balón, že si nebudu muset lehat a v kontrakcích to bude snesitelnější než na zádech. Bezvadný nápad. Módí mi na bříško pásy a já se houpu na míči. Pohoda, klídek…

Jenže když to přijde, potichu volám manžela, ať mi jde namasírovat záda, že to prostě bolí. Tentokrát má záslužnou úlohu, ulevuje mi od hnusných křížových bolestí, které jsem u předchozích porodů nezažila.

Asistentka je tam s námi, kontroluje monitor a povídá: „Vy jste s panem doktorem nějak domluvení?“

„Ne, nejsme domluvení, jen byl u porodu naší druhé dcery.“

„A chtěla byste ho mít tady?“

„No pokud je to možné, tak budu ráda, když tu bude zase on.“

„Tak já ho jdu zkusit sehnat, je na operačním sále a tam než se dovolám, to by mohlo trvat.“

Z legrace jí povídám: „Kdyžtak nám ji chytíte vy.“

Odchází a nechává nás samotné. Mezi kontrakcemi se vyškrábu zpět na postel, při kontrakci mám dojem, že umřu. Přibíhá asistentka, zjišťuje, že jsem na 8 cm (no to byl minule pak už pěkný fofr). Povídám jí, že bych teda píchla tu vodu.

Porodní asistentka mě upozorňuje: „To vám ale budu muset udělat znovu monitor, abychom věděli, jak se miminku daří bez vody.“

Kontrakce jsou silné, nutí mě na tlačení.

„To nevadí, hlavně už ji píchněte.“

Čeká na kontrakci, pak mi píchne vodu a cítím, jak ze mě teče proud vody. Jenže s proudem vody přichází i ohromná bolest, kterou do té doby tlumila asi právě ta voda. Křičím a tlačím, porodní asistentka křičí také: „Sežeňte doktora, nebo mi pojďte pomoct.“

V okamžiku se na sále zjevují další dvě asistentky, které mají svůj pokoj hned vedle sálu a kmitají. Jedna přestavuje postel na porodnické křeslo, pomáhá mi zapřít si nohy a montuje madla pro ruce, abych se měla čeho chytit. Druhá veze vozík s různými nástroji. Jen doufám, že nic zásadního z jeho obsahu nebude potřeba. Přichází další kontrakce.

„Pojďte na to.“

Tlačím a cítím příšernou bolest s pocitem, že se musím roztrhnout nejméně vejpůl.

„Ještě pojďte, pojďte ještě ramínka.“

Na třetí kontrakci je maličká venku a pro mě přichází úleva, nic zásadně nebolí.

„Chcete malou hned k sobě?“

„Chci, to víte, že chci.“

Je fialová, očička má zavřená, trošku brečí, ale po chvíli se uklidňuje. Je to takový malinký králíček potažený kůží. Ve dveřích se objevuje pan doktor.

„Bude potřeba šít?“

„Myslím, že nebude, šlo to krásně, pane doktore.“

Obrací se pohledem na mě a s úsměvem na tváři mi povídá: „Tak to jste to měla rychlé, vidíte.“

Malou si odnáší sestřička na změření, manžel pospíchá s foťákem za nimi. Po chvíli se sestřička s malou objevuje znovu a přichází zásadní dotaz.

„Jak se malá bude jmenovat?“

„To si rozhodne manžel, chtěl ji nejdříve vidět, tak teď to rozsekne.“

„Bude to Klárka.“

„Jéé, to je v poslední době už asi třetí.“

Tato informace mě trochu vyděsí.

„Nezměníme to ještě na Valérii?“

„Ne, bude to Klára.“

Je pravda, že Klárka to byla už v bříšku, tak proč to měnit.

Dceru mi přináší sestřička na přiložení, stále ležím a je to dost nepohodlné. Navíc mě pořád tlačí břicho a to dost. Po druhém porodu vím, že kontrakce jen tak nepřejdou narozením miminka. Ale tohle je až moc.

„Tlačí mě cosi v břiše a to dost.“

Porodní asistentka zatáhne asi za pupeční šňůru a pomalu vytáhne ven placentu. S ní ze mě vychrstne na všechny zúčastněné další kýbl plodové vody s krví, která mě pravděpodobně tolik tlačila. Zlitá je porodní asistentka jedna, druhá, i třetí, která stála již dost daleko od křesla. Divím se, že není voda i na zdi.

Třetí asistentka si posteskne: „Bezva, já už tady ale na sebe fakt nic čistého nemám.“

Druhá ji na to povídá: „Dyť už jdeš za chvíli domů.“

Následovalo klasické vyklizení porodního sálu od lidí a my tam ve třech zůstali sami. Po dvou hodinách si pro malou přišla sestřička a odnesla si ji na vykoupání a další vyšetření. Mně řekla porodní asistentka, ať zkusím dojít do sprchy a umýt se.

Pomalu vstávám, jdu do koupelny. Manžel bere mou tašku, své věci a odchází ze sálu. Pustím na sebe vodu, umyji se a při oblékání mám pocit, že se brzy sesunu k zemi. Snažím se dostrojit a sedám si na mísu. Čekám, až to přejde. To se už objevuje asistentka. Hmm o přechodu na oddělení po svých nemůže být tentokrát řeč. Chystá mi křesílko a už frčím.

Večerní vizita je úsměvná, přichází pan doktor s primářem. Primář se informuje stylem: „To byl ten fofr porod, že?“

Pan doktor na to poznamená: „No při tom čtvrtém porodu už asi s miminkem přijedou z domova.“

Vtipálek, čtvrté miminko opravdu neplánujeme. Za 4denní pobyt v porodnici si vyslechnu druhý den po porodu poznámku stejného pana doktora: „Vy jste vlastně asi tak týden po porodu, že.“

Další den potkávám na chodbě onu paní doktorku, která se mihla při příjmu na vyšetřovně:
„Slyšela jsem, jaký to byl fofr.“

„Ano, paní doktorko, pan doktor to ani nestihl. A sál číslo dvě je zralý na novou výmalbu.“

„Ále, nebojte, ještě to nebylo tak hrozné.“

Klárka se narodila 23. 8. 2016 ve 14:25 v Jičíně, 3200 g a 49 cm. Stejně jako u druhého porodu mi nepodali žádné léky. Kromě mnou osobně odsouhlaseného píchnutí vody nikdo do porodu nezasahoval.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Nikola.Horackova
Zasloužilá kecalka 834 příspěvků 18.09.16 00:47

Gratuluji k rychlemu porodu a ke Klarce :) at se dari :hug:

 
sinapis.alba
Zasloužilá kecalka 642 příspěvků 5 inzerátů 18.09.16 07:33

Hehé, my po třetí holce taky tvrdili, že už další pokus nebude.. a jak pak šel ten čtvrtý porod pěkně :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: taky jsem rodila první dvě v neděli, třetí pak v pondělí - dlouho kontrakce nic moc a pak vylítla jak špunt ze šampáňa, asistentka si ani nestihla vzít rukavice, ale bylo to dávce oxytocinu ;)
a samozřejmě moc moc gratuluju ke Klárce :kytka:

Příspěvek upraven 18.09.16 v 07:34

 
Lenka 80
Kelišová 5971 příspěvků 18.09.16 08:17

Gratuluju :-) ja mela prvni porod 6 hodin. Tak doufam ze druhy bude rychlejsi.ale brala bych ho bez krizovych bolesti.ty byly sileny.

 
bořková
Extra třída :D 10635 příspěvků 18.09.16 08:29

Gratuluju a Klárce přeju hodně zdraví :kytka:
Já rodila první 3 hodiny, druhou 1 a 10 minut :mrgreen: Třetí teprve v plánu a to budeme asi radši stanovat před porodnicí… jestli nebude teda zase únor :D

 
Zabatko
Závislačka 2639 příspěvků 18.09.16 09:53

Hehe, po třetí holčičce jsme si říkali, že už další ne a máme ještě jednu. :lol:

 
Anonymousss
Kecalka 308 příspěvků 18.09.16 10:19

No, u nás se to taky s každým dalším dítětem zkracuje :D. První (vyvolávaný), trval 8 hodin, druhý od nástupu pravidelných kontrakcí 2 hodiny a třetí od nástupu pravidelných kontrakcí (které ale až do konce vůbec nebolely) 30 minut. A teď se čtvrtým se docela děsím, abych to vůbec stihla ;) Nebo mne to naopak vyučí, že nemám automaticky čekat, že vše půjde hladce.

 
samanta2208
Kelišová 5368 příspěvků 18.09.16 10:26

Super deníček strašně jsem se zasmala :D nejvíc mě pobavilo: při tom ctvrtem porodu už přijedou s miminkem rovnou z domova. Moc gratuluji ke Klarce :srdce:

 
vertunka
Ukecaná baba ;) 1822 příspěvků 18.09.16 10:44

My máme taky Klarku :kytka:

 
En.Joy
Kecalka 435 příspěvků 18.09.16 11:43

Krásný deníček se spoustou hezkých detailů. Uplne ti rozumim, že si je chceš uchovat v paměti. Muzu se zeptat o jakou porodnici se jednalo? Líbil se mi přístup personálu. A trochu me překvapuje, že jsi nemusela jméno ditete vyplnit předem, nebyl to problém?

Příspěvek upraven 18.09.16 v 11:45

 
Mexie
Závislačka 2656 příspěvků 18.09.16 12:13

Gratuluji ke třetí holčičce a krásnému porodu :srdce:

 
Barunka93
Zasloužilá kecalka 547 příspěvků 18.09.16 12:51

Krásně napsáno, gratuluji:-)

 
xsaleen
Echt Kelišová 8991 příspěvků 18.09.16 13:44

Taky mame dve nedelnatka. A moje fofr poridy byli za 2,5h :mrgreen:
No u prostredniho jsem to malem nestihla na sal… byla jsem tam cca 3m :lol:

 
Kvetinaaarka
Nováček 3 příspěvky 1 inzerát 18.09.16 15:07
Gratuluji ke Klárce

Gratuluji ke Klárce :-) Trošku nechápu ty umělé zásahy jako klystýr a píchnutí plodovky, ale uznávám, že každý má svou cestu a nikdo mu do toho nemá co kecat.
Ať se vám daří! :-) K.

 
Anonymní  18.09.16 15:33

Gratuluji k miminku :-) Trochu reklama na Jičínskou porodnici… Tak já si dovolím přidat svoji zkušenost. Do porodnice jsem přijela otevřená na 8 cm (hurá, napadlo mě, to se to obejde bez zbytečných zásahů). Bohužel jsem se spletla. Vodu mi píchli automaticky, bez dotazování, zda souhlasím. Pár minut na to mi porodní asistentka píchla oxytocin, opět bez nějakého ptaní na souhlas. Pouze mi stručně na můj dotaz, co mi to dává, odpověděla, že „něco na bolesti“. Věděla jsem, o co jde, ale jako prvorodička jsem byla natolik vystrašená, že jsem si nedovolila něco namítat :roll: Musela jsem se řídit jejími pokyny, „teď běžte do sprchy“, „pojďte zpátky“, „lehněte si“… Když jsem žádala o to, abych mohla zůstat v nějaké pro mě úlevové poloze, nebylo mi to umožněno. Postel mi na moji žádost do polosedu nedala s tím, že „stejně budete rodit vleže na zádech“. Když jsem chtěla chodit, odbyla mě s tím, že bude muset za mnou vytírat!… Nepočítala jsem, kolikrát ve mě měla ruku během kontrakcí, ale bylo to prakticky pořád a ta bolest u toho byla neskutečná. Na můj porod vzpomínám jako na velice nepříjemný zážitek a to bohužel kvůli paní PA (jmenovat nebudu, už je snad prý konečně v důchodu). Takže jedna porodnice, tisíc zkušeností…

 
pussy85
Stálice 64 příspěvků 18.09.16 16:59

Jeee, ja mam taky Klarku, taky v Jicine, loni v dubnu :) gratuluji!!!

 
bob80
Kecalka 342 příspěvků 18.09.16 21:11

Krásně napsaný deníček :).Moc gratuluji. Já mám jít na třetí porod každým dnem, tak kéž by to bylo taky tak rychlé :lol: :mavam:

 
Miriska
Extra třída :D 14487 příspěvků 18.09.16 21:51

@En.Joy Byla to porodnice v Jičíně. Uvedla jsem to i na konci deníčku, právě proto, že se maminky často ptají na porodnici, tak jsem ji uvedla rovnou. Anonymní to zase označuje za reklamu této porodnici. Nelze se zavděčit všem :-D
S neuvedeným jménem jsme problém neměli, protože jsem na to upozornila hned při příjmu, že se rozhodujeme mezi dvěma jmény. S tím problém neměli. Ono je ze zákona snad i dané, že na pojmenování je pár dní a nikdo nás nemůže nutit říct jméno hned nebo předem.
@Kvetinaaarka Klystýr mi nevadil ani u jednoho z porodů. A ta plodovka, dvakrát mi odtekla samovolně doma. Žádné bolesti jsem v době, kdy odtekla neměla. Tady neodtekla, bolesti jsem měla a byla jsem otevřená na 8 cm. Nikdo mě nenutil, chtěla jsem ji píchnout sama, protože jsem měla tu zkušenost z předchozích dvou porodů, že jakmile jsem byla na 8 cm, tak na 10 cm jsem došla během asi 10 minut poté - ale bez té vody. A tady jsem prostě měla pocit, že dokud mi ji nepíchnou, tak budu mít ty bolesti, ale nikam se nepohnu. Přiznám se, že nevím, zda se dá tlačit s vodou…to fakt jako netuším, ale přijde mi to dost nepravděpodobné. Kdybych tušila, že po jejím píchnutí už rovnou tlačím miminko ven, nechám si ji píchnout hned při příjmu :lol: Myšleno dost s nadsázkou, protože při příjmu jsem byla jen na 3 cm. Tedy šlo o můj pocit, že už je čas. Nikdo mi opravdu nic nenutil a ani se na to neptal, zda chci nebo nechci. Jen jsme se o té možnosti krátce bavili s doktorem při příjmu.
Anonymní: ano o této porodní asistentce jsem také slyšela. Naštěstí jsem ji nezažila a je již snad v důchodu. Já zas nyní měla obavu z jednoho lékaře, kdybych na něho narazila, že to snad radši ne :-D Ale ve finále bych si vybírat taky nemohla.
Můj první porod proběhl v Mladé Boleslavi a také jsem měla štěstí na personál u porodu. Nicméně oxytocinu jsem se tenkrát nevyhnula. Nyní mi ho chtěli píchnout, když už jsem měla malou venku. Spíš než že jsem nechtěla, jsem prostě nevěděla, co mi to chtějí dát. A sestra se zarazila a zeptala se, že ho nechci? A já se opravdu nevědomky zeptala, proč mi ho chtějí dát? Tak jen poznamenala směrem k té hlavní porodní asistentce, že odmítám oxytocin a bylo to. Už u druhého porodu jsem zažila trochu „jiný“ přístup lidí okolo na sále. Už vědí, že my víme, do čeho jdeme, co se asi tak bude dít a opravdu mi přišlo, že už s námi nejednají tak moc rozkazovačně a že oni vědí a my o tom víme houby. Prostě probíhala diskuse, nikoliv monolog porodní asistentky nebo lékaře.

 
Kvetinaaarka
Nováček 3 příspěvky 1 inzerát 18.09.16 22:32

@Miriska Plodová voda resp. obal se protrhne přirozeně během všech fází porodu. Dokonce existují i děti, co se narodily s neporušeným plodovým vakem tedy i s plodovou vodou, říká se jim, že jsou děti štěstěny (čepec štěstěny).
U nás je bohužel stále více zcela zbytečných zásahů do porodu. Pokud si to však rodička přeje, respektuji to. Je to každého volba.
Doufám, že můj druhý porod (pokud bude), prožiju doma :o) I když Neratovice byly více než skvělé a bez jediného zásahu.
Mějte se krááásně a užívejte holky! K.

 
fenny
Závislačka 4631 příspěvků 18.09.16 22:47

@Miriska Gratuluju ke Klárce. Odpovím jen na to tlačení s plodovkou, samozřejmě že se to dá. Při druhém porodu mi praskla při jedné kontrakci a na tu další už šla hlavička.

 
MiaRimonta
Ukecaná baba ;) 1171 příspěvků 18.09.16 23:56

Gratuluji k třetí holčičce, na mně trošku zmatené čtivo. Jak dlouho trval třetí porod, že to byla taková rychlovka? Rodila jsi v termínu nebo před termínem? Z toho textu jsem to nikde nevyčetla :).

 
Miriska
Extra třída :D 14487 příspěvků 19.09.16 08:08

@Kvetinaaarka Děkuji za přání a za osvětu. Asi už informaci, že plodová voda se protrhne třeba i při kontrakci, nevyužiji, ale nikdy nevíme, že :palec:

@MiaRimonta Fofr to byl, rychlovka asi ani ne. 3,5 hodiny. Jsou i kratší porody. Spíš to tak pan doktor označil z toho titulu, že při příjmu uvažoval, jak se porod ještě zastaví a pošle mě navečer domů a místo toho byla malá za 3hodiny venku a on ani nestihl přijít. Tak asi proto.

Narodila se v den termínu stanoveném lékaři 40+0 tt. Na začátku píši, že na termíny nerodím, ale tentokrát to opravdu vyšlo na termín.

 
THERUNINKA
Povídálka 12 příspěvků 19.09.16 09:06

Veliká gratulace ke treti princezne…:) Já mám doma tři prince…:)…S tím, že tedy první porod trval 3 a pul hodky, u druheho mi nebylo lautr nic a v noci me brobrala obrovska kontrakce a hned mi rupla voda a za hodku a ctvrt byl maly na svete…ted u tretiho v cervnu, jsem byla na tridnich schuzkach ve skole…po skonceni jsem vylezla pred skolu…volala jsem muzi ze ma pro me dojet…polozim telefon a v tu ranu mi rupla voda, to bylo v 18:18…do porodnice jsme jeli rovnou z tridnich schuzek bez tasky, beze vseho, protoze jsem se silene bala ze nedejbuh porodim nekde cestou…v 18:58 nas prijali a v 19:18 se syn narodil…:D…a taky jsem poslouchala ze u ctvrteho se mam radeji nechat zavrit uz mesic pred porodem v porodnici abych treba nerodila doma…:D

 
ASAndrea
Kecalka 440 příspěvků 1 inzerát 19.09.16 09:33

@Kvetinaaarka

osobně jsem se na klystýr těšila celé těhotenství :lol: mnohdy je to hlavně na přání rodičky si ulevit po týdnech, kdy to prostě nejde :lol:

 
Kvetinaaarka
Nováček 3 příspěvky 1 inzerát 19.09.16 22:48

@ASAndrea tak to neznám :lol: a chápu. Při porodu se tělo samovolně čistí aneb hezky česky…po.rala jsem se pár hodin před porodem. Někdo i zvrací, to se mně vyhlo :mrgreen:

 
Janina_81
Ukecaná baba ;) 1146 příspěvků 20.09.16 10:02

@Lenka 80
Já měla první porod 6 hodin a druhý asi 30 min. Nebýt už v porodnici kvůli prasklý vodě, tak rodím doma. :*

 
krusty
Závislačka 2927 příspěvků 20.09.16 10:17

Hezky jsem se zasmala u casti „Sežeňte doktora, nebo mi pojďte pomoct.“ a zbytek uz jsem slzela a pobrekavala. Hezky porod :kytka:. Zavidim nepotrhani :)

 
Lenka 80
Kelišová 5971 příspěvků 20.09.16 11:16

@Janina81 jezisi 8o

 
Miriska
Extra třída :D 14487 příspěvků 20.09.16 12:25

@Janina81 Zpětně jsem ráda, že ta voda doma nepraskla, obávám se, že by to vzalo mnohem rychlejší obrátky :-)

 
Janina_81
Ukecaná baba ;) 1146 příspěvků 20.09.16 13:37

@Miriska
Mně třeba praskla ráno v 8 a nedělo se nic až téměř do půlnoci, dělali jsme si srandičky, že jsem tam na byt a stravu. Chlapa jsem poslala domů a šla si lehnout s tím, že mi ráno dají antibiotika a začnou vyvolávat. Tchýně ještě zmínila, že 29.3. je fakt blbý datum a že nejlepší by bylo 30. 3. Naše poslušné dítě v 23:45 se začalo ozývat po 3 minutách, volám manžela, jdou mi dělat klystýr, po 3 minutách mě tahají, že musím okamžitě zpátky ze záchodu a sprchy ven a mrňous byl venku v 00:13 a manžel přijel v 00:20.

 
Uživatel je onlineSachmetkaa
Stálice 61 příspěvků 2 inzeráty 20.09.16 21:44

Gratuluji ke Klárce :). Skvěle napsaný deníček, krásný porod a fajn přístup jak doktorů tak PA :palec:

 
Miriska
Extra třída :D 14487 příspěvků 21.09.16 07:38

@Janina81 U předchozích dvou porodů mi ta voda doma praskla vždy. Taky pár hodin se nic nedělo, ale poté se porod vždy sám rozjel. Tentokrát voda nic, ale pocit, že mi miminko leží na stydké kosti, jsem měla už asi měsíc před porodem…takže možná lepší, že doma nepraskla.

 
Subina
Nováček 4 příspěvky 22.09.16 13:56

Velká gratulace.
Také jsme se doma rozhodli pro třetí holčičku. No a tumáš - dvojčata kluci…
Takže teď dvě holčiny a dva chlapíci…
Asi už tu holčičku raději zkoušet nebudeme.

 
Fikta
Extra třída :D 11589 příspěvků 01.10.16 01:17

Tak jeste jednou gratulace ke treti princezne :kytka:
Mne praskla voda doma, ale dite ji hned ucpalo hlavickou, takze jsem se v klidu odvezla do porodnice :oops: :) Ale ani po sesti hodinach se nic nedelo a protoze byla plodova voda zkazena, hrozili mi vyvolavanim :? Domluvili jsme se nakonec, ze nez davat hned tablety, jeste zkusime klystyr a ten dokonale zabral. Za ctyri hodiny bylo dite na svete :)

Vložit nový komentář