Už je nás zas o jednoho víc

PavluškaH  Vydáno: 03.03.14

Říká se, že jedno dítě-žádné dítě. A my teď máme možnost zjistit, zda je toto tvrzení pravdivé. Jak to chodí s jedním dítětem, už jsme zjistili. Uvidíme, co se změní příchodem druhého. Jen čas ukáže, jak to bude platit v naší NOVĚ čtyřčlenné rodince. Jsme totiž na úplném začátku… :-)


1 komentář


2 komentáře


4 komentářů


3 komentářů

Konečně je tu <3
1 komentář

Celá rodinka
5 komentářů

A takto už jsem velikej teď
1 komentář

Na konci roku 2012 jsme začali přemýšlet nad tím, kdy budeme chtít druhé dítě. Říkali jsme si, že nejlepší by byl odstup 3 roky od narození našeho prvního syna Matyáše.

V listopadu jsem tedy vysadila antikoncepci, aby se tělo stihlo pěkně vyčistit a odpočinulo si od hormonů. Cyklus jsem měla trošku nepravidelný vzhledem k tomu, že jsem ještě kojila. Řekli jsme si, že se nijak chránit nebudeme a zkusíme to jen „přerušovaně“. Plánovali jsme, že se začneme o dítko pokoušet v létě, aby bylo jarňátko, ale kdyby těhotenství přišlo dřív, tak už by jsme se tomu nebránili.

V březnu 2013 jsem začala cvičit a chtěla shodit těch pár kilo, co jsem měla navíc. V dubnu jsem se strašně divila, když jsem shodila 1 kg a břicho o 2 cm větší než předtím. Postěžovala jsem si kamarádce, která chodila cvičit se mnou, že mám břicho větší a že to není možný. Byla jsem zklamaná. Tolik snahy a žádný výsledek. Ona jen tak mezi řečí řekla: „Tak jsi třeba těhotná.“ Na to já, že to asi nee.

No ale červíček hlodal, tak jsem si 29.4. koupila test. Samozřejmě byl pozitivní a já byla strašně zaskočená. Ne tím, že by selhala přerušovaná soulož a já byla překvapená, že jako „antikoncepce“ nefungovala, ale dostala jsem hrozný strach - z těhotenství, porodu a jak zvládnu 2 děti.

Nevydržela jsem a hned volala manželovi Michalovi do práce. Věděl, že jsem si test kupovala. Ani jsem neřekla ahoj a hned: „Hádej co?“ a on „Jsi těhotná!“

„Asi už to tak bude.“ „Jeežiš.“. No super reakce. Samozřejmě byl rád, ale ani jeden z nás to tak nějak nečekal. Během dne se ale radost dostavila a já se hrozně začala těšit na to, jak bude prcek v bříšku růst, až poprvé ucítím pohyby. A doufala jsem, že se nestane nic zlého a malé bude v pořádku.

Hned další den jsem jela ke gynekologovi. Vzali mi krev a volat jsem si měla odpoledne. Celý den jsem byla jako na trní. Doktor mi v telefonu sdělil, že na sebe mám dávat dnes večer při pálení čarodějnic pozor, že už jsme dva. :-)
Za 14 dní jsem jela na kontrolu, podle ultrazvuku jsem byla v 6+6 a už bylo vidět i bušící srdíčko. Byla jsem neskutečně šťastná.

Trošku to zkrátím. Těhotenství bylo pohodové. Neměla jsem ani žádné nevolnosti. Všechny kontroly bez problémů a břicho rostlo závratným tempem. Hodně lidí si myslelo, že už musím každým dnem porodit a já byla teprve v šestém měsíci. :-)

Jediné, co mě nenechávalo v klidu spát, byly vtíravé myšlenky na porod. První byl vyvolávaný a po 13ti hodinách skončil stejně císařem pro nepostupující porod. Byla jsem tenkrát moc zklamaná, protože potom, co jsem se konečně otevřela a mohlo se rodit, tak malý nesestupoval a prostě nešel vytlačit. Bylo mi to líto, ale zážitky z bolestí byly tak silné, že jsem císař brala jako vysvobození.

Teď jsem se bála, že se to bude opakovat - hodiny bolestí, otevření a pak stejně císař. Nechtěla jsem přirozený porod zavrhovat, a tak jsem čekala, jak rozhodne osud. Primář v nemocnici mě přesvědčoval, abych to zkusila.

Bála jsem se i toho, jak přijmu malého (ano, byl nám potvrzen chlapeček). K prvnímu synovi jsem si totiž dlouho hledala cestu. Všechno jsem brala jako rutinu - přebalit, nakojit, uspat. Radost z toho, že jsem máma, nikde. Byla jsem hrozně nesvá z té náhlé zodpovědnosti za to malé stvoření. Milovat jsem ho začala až postupem času, kdy začal více komunikovat, usmívat se a tak. Mateřství jako takové jsem si začala konečně užívat tak kolem Matyáškova jednoho roku.

Termín porodu jsem měla 2.1.2014. Pro porod jsem si opět vybrala ivančickou porodnici. Čas utíkal a já jsem přesně v den termínu porodu byla na kontrole. Porodní cesty byly uzavřené, na porod stále naprosto nepřipravené a odhad váhy 3300-3400 g. S primářem jsme se dohodli, že pokud se porod nerozjede do neděle 5.ledna, tak mám hned ten den přijet na příjem a těhotenství se ukončí v pondělí císařským řezem.

Nechtěli mě kvůli jizvě nechat přenášet a vyvolávat s naprosto nepřipravenými porodními cestami taky ne. A popravdě bych si porod už ani za těchto podmínek vyvolat nenechala, to raději rovnou císaře.

Porod se samozřejmě nerozjel, a tak jsem v neděli 5. ledna přijela na příjem. Byl to docela trapas, protože o mém příjmu nikdo nevěděl, primář nikde a hrozně se divili, že jsem přišla k hospitalizaci v neděli. Ten výraz ve tváři porodní asistentky byl docela nepříjemný a já se cítila fakt blbě.

Po natočení monitoru už porodní asistentka můj nečekaný příchod vstřebala a začala být docela milá. Odvedla mě na šestinedělí a pak jsem absolvovala nutná předoperační vyšetření k operaci (interna, EKG, odběry, konzultace s anesteziologem). Po všech vyšetřeních mě sestřička ještě oholila a pak jsem ulehla do postele a luštila křížovky. Císař se naplánoval na sedmou ráno. Sestřička mi sdělila, že mě bude v pět ráno budit a udělá mi klystýr (tomu jsem nakonec unikla).

V 17 hodin mě najednou pravidelně začalo tvrdnout břicho. Na tvrdnutí břicha už jsem byla celkem zvyklá, ale tohle začalo být docela intenzivní. Došlo mi, že tohle už jsou nejspíš kontrakce a to po sedmi minutách. Nahlásila jsem to sestřičce a za chvilku přišla s monitorem. Kontrakce tam byly krásně vidět.

Pak si mě vzal doktor na vyšetření. Už jsem ležela na koze, když přiběhla sestřička a šplíchla mi dezinfekci mezi nohy. V tu chvíli mi začal rozkrok přímo hořet bolestí. Auuuu. Potom, co mě sestřička na oddělení oholila, mě dezinfekce neskutečně štípala. Rychle mi ji utírala papírovou utěrkou s vodou a omlouvala se. No pořád to štípalo, ale už to bylo lepší. Fakt super věc!

Čípek se mi začal zkracovat, takže nebylo na co čekat a že bude operace ještě dnes. Zavolala jsem Michalovi, aby přijel, a začaly přípravy: napíchli mi kanylu, dali kapat infůzi s magnesiem a zavedli močový katetr. Nic příjemného to teda nebylo, ale dalo se to vydržet. Než přijel druhý doktor, který měl příslužbu, tak to docela trvalo.

Ve 23 hodin mě vezli na sál. S anesteziologem jsem se domluvila na epidurálu a po jeho napíchnutí už to byla rychlovka. Michal mě celou dobu držel za ruku a v jeho očích jsem viděla strach. Během operace jsem cítila tupé dotyky, ale ne bolest. Jakmile malého vytáhli, hned mi ho ukázali přes plentu. Byl celý od krve, ale přesto krásný. Začal plakat a hned doktory na uvítanou počůral. :-)

Šimonek se narodil 5.1.2014 v 23:35 s mírami 3710 g a 50 cm. Měl omotanou pupeční šňůru okolo krku a neměl téměř žádnou plodovou vodu, bylo to tak tak. Šimonek prostě nechtěl počkat do rána a chtěl se narodit v neděli stejně jako jeho bráška. Nedělňátka prý mají v životě štěstí, tak doufám, že to tak opravdu bude.

Můj strach z toho, že malého nepřijmu a budu se muset učit ho milovat, byl naprosto zbytečný. Tentokrát ten mateřský cit byl od začátku a je do teď. Asi už jsem byla připravená na to, co mě čeká. Miluju oba dva moje kluky a abych nezapomněla, tak samozřejmě i jejich tatínka. Matyášek přijal Šimonka krásně, pořád by se s ním mazlil. Jsou od sebe 2 roky a 5 měsíců a zatím to docela zvládáme.

Dny po porodu byly těžké. Psychicky jsem byla sice v pořádku, ale tělo bylo totálně vyčerpané. Třetí den po císaři jsem dostala zánět střev, měla jsem hrozné křeče, do toho bolesti po operaci, myslela jsem, že umřu. Měla jsem vysoké CRP (zánět v těle) a vysokou teplotu. Nasadili mi antibiotika, dietu a infuze. Ze stěrů se nic nepotvrdilo. Průjem byl úmorný, třeba i 12× za den, pak pokaždé hned opláchnout do sprchy (průjem a očistky nejsou moc dobrá kombinace). Hemoglobin jsem měla jen 76, takže následovaly dvě transfůze.

No co vám budu povídat, byla jsem totálně vyčerpaná a do toho jsem se musela starat o malého. O strachu, aby ode mě něco nechytil nemluvě. Naštěstí se to postupně lepšilo a malý prospíval na jedničku. Přes všechny neduhy jsem se 4. den po porodu rozkojila a plně kojím doteď. Hrozně mi chyběl Matyášek, byl za námi jen jednou, protože pak měl hnisavou angínu. Když jsem s ním mluvila po telefonu, měla jsem co dělat, abych udržela slzy. Když jsme zavěsili, tak už jsem je zastavit nedokázala.

Propustili mě až za 12 dní. Byla jsem pro ně tak trochu záhadný případ, ale žádné důvody mých problémů nezjistili. A to mě vyšetřovali celkem důkladně, zjištovali, jestli nemůžou mé problémy souviset s operací, jestli se to tam třeba nějak nezanítilo, ale tady bylo vše v pořádku. Tělo prostě dostalo zabrat a nevědělo si rady.

Uvažovali jsme, že si třeba časem ještě pořídíme další dítě, ale po tomto zážitku už si nejsme tak jistí. Bylo to těžké období pro nás všechny. Michal měl o mě strach, dokonce mi jednou do telefonu plakal, že se mu hrozně stýská. On moc lásku najevo nedává, ale tenkrát bylo opravdu poznat, že mě miluje a mě to hřeje u srdíčka. Byl mi obrovskou oporou a já mu za to děkuju.

Do kupy jsem se pak ještě dávala celé šestinedělí, zánět mi koloval po celém těle. Nejdřív podrážděná slinivka, se kterou jsem byla i na pohotovosti, pak zánět v prsu (na ten naštěstí zabrala homeopatika) a nakonec kvasinky. Už jsem si připadala jako hypochondr a naprosto neschopná ženská. Teď už se cítím dobře, konečně. Možná že nás ještě jednou touha po miminku přepadne, uvidíme. Jsme mladí, čas ukáže…

Říká se, že když už jsou děti dvě, každé další dítě už není velkou změnou. Tři, čtyři, pět? POHODA. :-D Tolik jich teda zkoušet nebudeme, to by byl v mém případě velký risk. Ale tři? Možná že mi za 6 let (to mi bude 31) začnou tikat pověstné hodiny, zážitky z druhého porodu zastrčím kamsi do šuplíku a zatoužím po dalším maličkém uzlíčku štěstí…

PER ASPERA AD ASTRA

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
kaja00
Extra třída :D 10348 příspěvků 03.03.14 00:24

Páni 8o Tak to teda byl porod :? Každopádně gratuluji k Šimonkovi :kytka: Kluci jsou krásní :hug: Pěkně jsi to napsala :mavam:

 
PavluškaH
Zasloužilá kecalka 889 příspěvků 03.03.14 02:12

Děkuji moc :hug:

Dívala jsem se, že pár fotek se objevilo dvakrát, tak jsem to promázla…

 
Jannys
Kelišová 5982 příspěvků 03.03.14 08:03

Krásný deníček a pěkně popsaný. Myslím, že Ivančická nemocnice je jednou z těch lepších :-) Já se tam cítila hodně bezpečně. Tak přeji moc moc zdravíčka a ať se vám už teď rodinko jenom daří :kytka:

 
estrea
Zasloužilá kecalka 992 příspěvků 1 inzerát 03.03.14 08:04

Gratuluji k chlapečkovi :kytka: jste krásná rodinka.

 
PetraPiranha
Ukecaná baba ;) 1138 příspěvků 03.03.14 08:26

Taky gratuluju :-) jsem na tom stejne, taky cisar kvuli nepostupujicimu porodu, ted v dubnu cekame druhe, tak jsem zvedava jestli pudu taky zase na cisare nebo ne?

 
PavluškaH
Zasloužilá kecalka 889 příspěvků 03.03.14 08:37

@Jannys děkuji :) ivančická porodnice je taková „domácí“ a personál je tam fajn :palec: není to taková ta továrna na lidi jako v některých velkých nemocnicích.

@estrea děkuji :)

@PetraPiranha tak přeju ať to dopadne dobře a hodně zdravíčka :kytka:

 
Makikki
Zasloužilá kecalka 628 příspěvků 03.03.14 08:51

Ahoj maminko, moc gratuluji k oboum kloučkům, jsi šikovná a krásně jsi to zvládla, my máme doma půl roční holčičku a také jsme zatoužili po druhém, díky tvému deníčku se toho už tolik neobávám, bála jsem se abych neselhala jako matka. Ale chci aby malá měla sourozence a celkově jsem si vždy přála mít velikou rodinu, i když ten strach z porodu u mě pořád je, také jsem o něm napsala deníček, též byl vyvolávaný. Tak přeji moc krásných slunečních dní s vašima kloučkama, jsou úžasný. :potlesk: :kytka:

 
zuf
Nováček 1 příspěvek 03.03.14 09:21

:cert: pretty baby sexy very :jazyk: :lol:
GrAtUlUjU :p :andel:

 
PavluškaH
Zasloužilá kecalka 889 příspěvků 03.03.14 09:22

@Makikki moc děkuji :hug: tvůj deníček si určitě přečtu a neboj, určitě neselžeš, řekla bych, že každá z nás má trochu obavy a je to přirozené. Tak přeju hodně štěstí do budoucna, ať se daří :kytka:

 
PavluškaH
Zasloužilá kecalka 889 příspěvků 03.03.14 09:24

@zuf :lol: děkuji

 
Uživatel je onlineFima
Nadpozemská drbna 27824 příspěvků 11 inzerátů 03.03.14 10:19

Moc pěkný deníček, gratuluji k Šimonkovi! :kytka:

Máme celkem dost věcí společného: též máme dva kluky, prvorozený je Matyáš, druhorozený je nedělňátko a původně se měl jmenovat Šimon. :D První porod jsem měla též vyvolávaný, naštěstí skončil dobře, byl rychlý a bez komplikací a ráda na něj vzpomínám. Ten druhý byl přirozený a byl úžasný, prožila jsem si ho nádherně (i když sama, manžel to k porodu nestihl, byl to děsný fofr), mám na něj úžasné vzpomínky.

Zjištění druhého těhotenství šok, plánovali jsme děti po třech letech, nakonec se podařilo přesně o rok dříve a máme děti dva roky od sebe. První týdny jsem měla celkem nahnáno, co jako bude a jak to bude a co budu dělat se dvěma, připravovala jsem se na masakr. Světě div se, nic takového se nekonalo. Šestinedělí bylo troch náročnější, prvorozený první týdny dost žárlil, ale všechno to bylo o tom, se naučit organizovat a starší se postupně zklidňoval. Dneska? Matýskovi budou v červnu 3 roky, Filip má 7 měsíců a už bych neměnila. Teď poznávám, jak jsem s jedním dítětem byla „chudá“. Se dvěma je to úplně jiné, krásnější, veselejší, naplněnější… rozhodně né náročnější, všechno plyne tak nějak samo, člověk nic moc neřeší. Druhorozeného jsem si dokázala užívat od prvních minut, to prvního ne. Kluci jsou dneska úžasní parťáci, pro malého je ten větší modla a vzor, pro staršího je ten mladší miminko, co se musí chránit a co ho musí ten větší všechno naučit. A při jejich vzájemných mazlících chvilkách mi nezůstává oko suché. Snad jim to vydrží…

Tak vám přeji spousta zdraví, lásky a ať je to se dvěma tak fajn jako u nás. ;)

EDIT: Ještě přidávám fotku toho, co Tě určitě čeká. :kytka: :mrgreen:

Příspěvek upraven 03.03.14 v 10:21

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 03.03.14 11:10

Jsi šikula a moc gratuluju ke krásným klukům. Hodně štěstí :kytka:

 
CokeLady  03.03.14 11:27

Sympatické fotky :andel: to se tu moc často nestává…

mám dotaz: když jsi vlastně začala rodil spontánně, proč jsi nechtěla rodit přirozeně? :nevim: a stejně tě vzali císařem, když začali kontrakce a začal normální porod.

 
79Kate
Ukecaná baba ;) 1250 příspěvků 03.03.14 11:34

Ahojky, gratuluju moc a taky bych se chtela optat, proc ten cisar. Ja jsem taky po jednom cisari a druhy porod vyvolavany - velice opatrne a pomalu a klaplo TO a ja za sest hodin porodila prirozene. Fakt moc nechapu, proc ten porod nenechali rozjet. Ty jsi mela jeste nejaky jiny komplikace?
Jinak preju pohodove materstvi se dvema, je to zajimavejsi. :mrgreen:

 
Miša.F
Závislačka 3158 příspěvků 03.03.14 12:34

Ahoj, krásný deníček, pěkně jsem si početla a trochu zavzpomínala na svůj porod :lol:.Gratujuji k dětičkám :kytka:

 
evcav
Závislačka 4435 příspěvků 03.03.14 13:08

Gratulace k miminku, teda ten pooperační stav a rekonvalescence byla teda hustá, to musel být pěknej zápřah, tak přeju, at už je jen a jen dobře :kytka: :kytka: :kytka:

 
PetraPiranha
Ukecaná baba ;) 1138 příspěvků 03.03.14 14:28

@PavluškaH Díky moc :-). NO sem zvědavá, prý pokud do termínu neporodím, tak bude muset nechat hospitalizovat a budu v porodce ležet na pozorování. Nabídl mi i možnost císaře, pokud bych ho chtěla sama. Ale řekla jsem mu, že ne a počkáme jak to dopadne. :)

 
bbetty
Kecalka 131 příspěvků 03.03.14 14:32

Krásní chlapečci a krásná maminka s těhotenským bříškem!!!Moc blahopřejeme!!! :lol:

 
Opocno
Kecalka 211 příspěvků 03.03.14 15:00

Ahoj, nejdrive gratuluji ke dvoum krasnym a hlavne zdravym klukum!! Ja sice nerodila cisarem, ale porod take nic moc- maly byl vytazeny vexem po totalnim vycerpani, a musim rict, ze ani u me se zadna materska laska neobjevila- kubik jen plakal a ja si cely pul rok rikala, jak nam bez nej bylo krasne..ted cekame druhe- melo by se narodit ve 2letech a 7 mesicich prvniho- a take- strach z porodu, z toho, zda bude zas tak hrozne ukricene mimi, zda to zvladnu…presne jako ty!! Kez by to u nas dopadlo jako u vas. Diky za denicek

 
Verušákk
Stálice 89 příspěvků 3 inzeráty 03.03.14 15:05

Ahojky krásný deníček já mám dva kluky a pak jsem si pořídila krásnou Lucinku :srdce: a je mi 27 :palec: přeji hodně štěstí:-)

 
Zeleňule
Kecalka 171 příspěvků 03.03.14 15:54

Chlapeček má stejné datum narození, dokonce i hodinu, na minutu přesně jako dcera. Jenom s tím rozdílem, že dcera je o 11 let starší. :D

 
PavluškaH
Zasloužilá kecalka 889 příspěvků 03.03.14 16:45

@gabi.design ta fotka je naprosto úžasná, zlatíčka :andel: Máš krásný kluky a každej je úplně jinej že? Je krásné vidět takhle sourozeneckou lásku, tak ať jim to vydrží a jsou si oporou i v dospělosti :kytka: Vidím, že některé věci má dost lidí společné. Díky za komentář, je krásně pozitivní a to člověka povzbudí :D

 
PavluškaH
Zasloužilá kecalka 889 příspěvků 03.03.14 16:48

@Claire7 @Miša.F @evcav @bbetty @Verušákk moc vám všem děkuju, jste zlaté :hug:

@Zeleňule krásná náhodička :mavam:

 
PavluškaH
Zasloužilá kecalka 889 příspěvků 03.03.14 17:02

@CokeLady @79Kate Co se týče vaší otázky proč císař…Tak bylo to tím, že tam byl doktor, který se bál, že mám moc úzkou pánev, protože mám jen 154cm a taky proto, že jsem malého při prvním porodu nevytlačila a to měl jen 3130g. Kdyby tam byl teď při druhém porodu primář, tak by to určitě chtěl nechat zkusit přirozeně, on je hodně pro přirozené porody a jeho oblíbená věta je, že císař se dá udělat kdykoli, když to nepůjde…ráno se pak při vizitě divil, proč hned udělali císař, že se to mohlo aspoň zkusit.Mno teď už je ale zbytečné řešit co by kdyby, jsem ráda, že je malej v pořádku a to je pro mě to nejdůležitější, to, že jsem si to pěkně pak vyžrala já, to je druhá věc. Možná že kdybych já sama byla přesvědčená že chci za každou cenu rodit přirozeně, tak by to taky bylo jinak, ale já jsem se asi přirozeného porodu bála víc než císaře, takže jsem ani neprotestovala.

 
PavluškaH
Zasloužilá kecalka 889 příspěvků 03.03.14 17:36

@Opocno moc a moc ti přeju ať je to tentokrát bez komlikací, vidím, že jsi to neměla jednoduché…držím pěsti, ať to dopadne dobře a ať jste šťastná rodinka :hug: kdy máš termín a co čekáte?

 
Uživatel je onlineFima
Nadpozemská drbna 27824 příspěvků 11 inzerátů 03.03.14 19:57

@PavluškaH Jojo, každý je úplně jiný, jsou pravý opak toho druhého. :mrgreen: První je tmavý, husté obočí, hnědé vlasy i oči, druhý je úplně bledý, blond vlasy a modré oči. První je podobný na manžela, druhý na mě. Známí si dělají srandu, že třetí by třeba bylo 50:50. :mrgreen:

Tak ať se vám všem daří! ;)

 
MarkétkaBeruška  03.03.14 20:00

Moc vám to sluší, všem :kytka: :mavam:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele