vajo - 8. týden

vajo  Vydáno: 19.05.03

Zdravím všechny těhulky, snažilky, maminky i další čitatelky deníčku,

původně jsem chtěla napsat svůj deníček až v úterý po návštěvě poradny, ale jelikož bude Šárka na dovolené, tak jsem se rozhodla napsat něco do foroty, at je ten týden co číst. Samozřejmě, že vás nejprve budu informovat o vaju, ale jelikož toho tolik nového zase není, řekla jsem si, že vám napíšu něco o maminkách a rodinách v Turecku - pokud to nebude moc inspirativní, tak doufám, že to bude trochu zajímavé čtení (určitě lepší než popisovat, jak jsem dnes sázela fazole - hihi o:).

Takže nejprve vajo. Musím říct, že i když v mém týdnu je to předčasné, tak se začínám cítit velice dobře. Už mě přestalo píchat a bolet v bříšku, nemám už rozhoupaný žaludek a i další problémy (krvácení) přestaly. Jen ty rajčata stále ještě nemůžu. Za to začínám mít hlad i v době kdy ho normálně nemívám, což mě trochu děsí. Snažím se ho přebít nějakým ovocem nebo zeleninkou, ale uvidíme, jaký to bude mít vývoj. Ještě jedna věc mě dost zarazila, protože mě asi před dvěma dny trošku vyskočilo bříško ( hned dole a je tvrdý). Podle Vašich deníčků, máte ten jeden knedlík navíc tak ve 14. týdnu. Tak nevím bud se v mém týdnu spletli a nebo mám pštrosí vajo - uvidíme, budu nadále referovat. Jak už jsem psala cítím se velice dobře, jen odpoledne jsem trochu unavená na což jsem při své aktivitě taky nebyla zvyklá - když lenoším, tak mám pocit, že se flákám a mám z toho trochu špatný svědomý. Ale ted si říkám, že mám s vajem nárok na trochu toho lenošení a snažím si ho užít. Jelikož nové zprávičky o vaju budu mít až příští týden - v úterý jdu do poradny, takže poreferuji po 27.5. a plynule se pokusím přejít na slíbený výlet do Turecka.

V prvé řadě Vám musím říct, že Istanbul a Ankara a možná ještě Izmir nejsou Turecko, ale o Istanbulu to platí především. Je to evropské velkoměsto se závanem orientu a co platí pro rodiny v Istanbulu neplatí vždy pro zbytek Turecka. V Istanbulu žijí za prvé velice bohaté rodiny, které strčí i deset nejbohatších čechů do kapsy a hned za nimi jsou bohaté rodiny, které si taky mohou dovolit co chtějí. Všichni tito obyvatelé tvoří největší kupní sílu pro hlavní nákupní třídy, prvotřídní restaurace i soukromé nemocnice. Ženy většinou nepracují a baví se nakupováním, cestováním a návštěvou příbuzných. Na domácí práce mají uklizečku a dokonce, když si nakoupíte v supermárketu, jsou u pokladny baliči - nosiči, kteří vám za spropitné odnésou nákup domů nebo k autu. Když mají bohaté ženy dítě, tak mají každopádně paní na hlídání, přebalování a všechny ty únavné věci - většinou ale své děti kojí, protože je vždy milují a chtějí pro ně jen to nejlepší. Další zvláštností Istanbulu a ještě asi pár větších měst je to, že skoro všechny ženy - 60- 70% rodí císařským řezem na základě své svobodné volby. Dokonce moje kamarádka, která zvažovala všechny možné způsoby a byla vcelku nakloněna přirozenému porodu s epiduralem se nakonec rozhodla pro císaře, aby to zaspala. To asi my tady nemůžeme pochopit - tedy já moc ne, protože proč bránit přírodě ? Od mého manžela maminka nepochází z žádných bohatých poměrů a měla 3 syny a všechny rodila císařským řezem. Tím chci jen ukázat, že to není modní trend, ale už zažitá věc. Možná je to i pohodlnost doktorů, že se neotravují s rodičkama a zabranují tím možným komplikacím. Samozřejmě, že na vesnicích se rodí doma a přirozenou cestou a určitě i na malých městech je poměr porodů přirozenou cestou a císařským řezem jiný než ve velkých městech. Vratme se ale k normální rodině - střední vrstvě. Obecně je zažitá tradice, že dívka odchází od své rodiny do rodiny manžela. Toto se děje i fakticky, protože byty si kupují mladí většinou blízko manželových rodičů (dost často byt jim koupí rodiče ). Tato blízkost je příjemná i nepříjemná - to zná každý i od nás a myslím si, že to nemusím rozvádět. Problémem v Turecklu je, že neexistují státní školky, pouze soukromé a ty vyjdou rodiče asi na 300 USD měsíčně ( v lepším případě). Když zvážíte, že střední vrstva si vydělává v Istanbulu podobně jako střední vrstva v Praze, tak je to pěkná pálka. Z tohoto důvodu se ta tchýně za rohem někdy hodí. Je to i tradice, že tchýně pomáhá své snaše a ta je povinna nejprve požádat o pomoc s dítětem tchýni, aby se necítila ustrkovaná oproti její vlastní mamince. V této souvislosti, mě manžel strašil, že po porodu pozve alespon na měsíc své rodiče k nám domů. On je vcelku moderní a vtipálek a já v těchto situacích nevím, zda si dělá legraci nebo to myslí vážně. Minulý týden si mě dost dobýral a vajo se potom z toho roznemohlo. A tak jsem mu řekla, že i vajo má strach z dlohého pobytu babičky a tak se uklidnil ( nevím zda jen nevyčkává, ale my se s vajem nedáme !) Jak vidíte, nejsem správná turkyně a nenechám se moc tradicemi ovlivnit. Na druhou stranu musím říct, že mám hrozně bezva tchýni i tchána, kteří mě berou takovou jaká jsem a mají mě moc rádi. Ale stejně je to jiná kultura a každá z vás sama ví, že by nenechala tchýni měsíc ve své kuchyni. Zadalší bych určitě byla dost citlivá na to, jak by mi radila, jak se mám k vaju chovat atd… Vždyt vy to znáte samy i kdyby byla tchýně zlatá je nejlepší jí vídat jednou týdně v neděli na obědě a vztahy jsou pak úžasný a všichni se milujou. Abych se dostala ještě k vychovávání těch dětí a k rodině. Otec je navenek hlavou rodiny, ale doma je jí většinou žena. Muž miluje a ctí matku svých dětí, ale taky hodně turků se rádi podívají za jinou sukní - naštěstí ten můj je vcelku stydlivej a není ten typ (alespon já si to myslím a on mi to tvrdí - hihi). Jinak bych ho hnala. Problémem tureckých žen je většinou to, že díky dětem přestanou pracovat a starací se o ně a o domácnoust. Tím jsou na mužích zcela závislý a jelikož žádná sociální podpora nefunguje v případě nejvyšší nouze se o ně postará rodina a příbuzenstvo. Toto tam funguje opravdu úžasně, bráchové si pomáhají a nejenom finančně ale všeobecně. Když něco potřebuje člen rodiny má to většínou přednost. Dokonce i srýcové i sousedé si vzájemně pomáhají. Například od jednoho známého díky krizy jeho bratrovi zkrachoval podnik, který byl zatížený půjčkou a ten známý prodal nemovitost, aby dluh za bratra zaplatil ( a to nebyl žádný boháč). Ještě pár slov k turecké výchově dětí. Rodiče tam děti bezmezně milují a projevují svou lásku tím, že jim vše dovolí. Takže dítě je většinou uzurpátor rodiny. Pokud ho vezmou do restaurace nebo mezi lidi, tak uzurpátor všech kolemsedících/ko­lemjdoucích, ale to by vydalo na samostatný příspěvek deníčku, takže o tom zase někdy příště.

Těm z Vás, které se dočetly až sem ze srdce gratuluji a mám pro Vás dobou zprávu, že už víc Vás dnes svým rozvláčněným psaním unavovat nebudu.

Přeji Vám slunečný výkend a brzkou dovolenou at mateřskou nebo jinou.

Eva a vajo

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Sykorka
Kecalka 150 příspěvků 19.05.03 07:40

Ahojky!

Když už tady máme zajímavý pohled na turecké rodičovství, nedá mi se nepodělit o několik zajímavostí z další vzdálené země.

Takže pár postřehů o indické výchově dětí:
I v této zemi je veliký rozdíl mezi chudými a bohatými rodinami - ti chudí se přímo „množí“ ukrutným tempem - žena je neustále těhotná (jen co porodí má další) takže je zvykem, že se starší děti starají o ty mladší.

Jinak je tomu u rodin střední vrstvy - ty jsou v podobné finanční i sociální situaci jako my - tyto rodiny mají zpravidla děti dvě (aby se zabránilo přemnožení kontinentu - dle odborníků se počet obyvatel země přibližně každých třicet let zdvojnásobí!).
V Indii v podstatě neexistují kočárky - je zvykem že se dítě od narození až do doby než začne chodit pořád nosí - tím je vyřešen i probém plínek na kyčle - jako takové se nepoužívají - mamina má díte opřené rozkročno o bok a tím se kyčle pěkně rozvírají. S tím nošením je také spojena zajímavá věc - děti se na zem (z náručí) dostanou, až když umí stát - takže tam vůbec neexistuje období lezení.

Co se stravy v těhotenství a v období kojení týče - indické ženy jedí neustále ostrá (pálivá jídla) a děti po přechodu na pevnou stravu jakbysmet - je to prostě zvyk a nikoho ani nenapadne přestat kořenit.

Ahojky Sýkorka

 
claudia02
Ukecaná baba ;) 1124 příspěvků 19.05.03 08:44

Ahoj Evi a vajo,
pocteni o Turecku bylo nanejvys zajimave a vubec ne nudne ani dlouhe. Valila jsem oci nad nekteryma vecma.:-)
Claudie

 
Anini
Kecalka 371 příspěvků 19.05.03 09:51

Ahoj Evi a vajo,
musím konstatovat, že Izmir opravdu není Turecko, je to moderní, civilizované město s 3mil. obyvatel. Manžel, který cestoval na východ turecka má úplně jiné zážitky a postřehy, než já z Izmiru.
jinak díky za bezvadný příspěvek jen tak dál. Moc mě baví číst tak zábavné a naučné články.

Přeji aby vajo nezlobilo
Kolay gelsin
Anna

 
Anonymní  19.05.03 18:38

Evi,
díky za článek, fakt mě to moc zaujalo. Ráda si počtu, jak to dělají jinde. S tchýni a „dlouhou“ návštěvou tě vcelku chápu. My máme rodiče taky daleko a je to nářez - i moje vlastní máma mi po pár týdnech leze na nervy a těším se, až budeme sami. A to je mamka skvělá ženská, do ničeho se nám nemíchá, pomůže s čím je třeba, je samostatná (má tady svoje kamarádky a zájmy) atd., ale - prostě bych byla raději, kdyby se dvakrát týdně mohla stavit na kafe, než mít to pak „najednou“. Jestli chtějí vaši tchánovci přijet - co jim zajistit ubytování někde jinde (hotel?). Nebo jim zajistěte nějaký „program“ - třeba že si udělají dvoudenní výlet do Českého Krumlova atd. U nás tohle pomáhá - když maminku někam odložím na dva dny, takže máme zase jeden večer jen pro sebe, tak se pak na ní zase těším a je to lepší.

S velkým bříškem - mimi je ještě malé, ale zvětšuje se děloha, a v tom bříšku se ti musí porovnat všechny ostatní obvyklé orgány (močový měchýř, střeva). Taky nezapomeň na to, že v těhotenství se ti zvětší krevní oběh až o 40% - a všechna ta krev se tlačí do bříška, k miminku, i když je mimi teprve jak třešnička. Takže - trochu vypouklé bříško je normální, je to hlavně větší objem krve tam všude dole a taky to, že se tam všechno „přerovnává“, tlačí atd.
 Sally

 
Anonymní  19.05.03 23:33

Opravdu rada si ctu Vas denicek, je vtipny a skvely, ale Vas pohled na Turecko je dost jednostranny. Zivot turecke zeny, bez ohledu na to kde je, opravdu neni o nakupovani a o tom, ze maji sluzky…Chapu ale ze Vam to takhle mohlo prijit pokud jste tam byla na navsteve :) To same plati i o detech. Jedine s cim se muzu 100% ztotoznit jsou nadherne rod. vztahy! Holt je to jina mentalita.
Btw. Turecko je moderni, civilzovana zeme .. a Istanbul,Ankara a Izmir JSOU Turecko. Chapu, ze stredoevropanovi ten zbytek Turecka moc civilizovany neprijde, ale je to asi dane, ze jsme vyrustali v jinych kulturach.

 
monicka01
Kecalka 266 příspěvků 20.05.03 09:00

Ahoj Evi a vajo,
jen tak dále, ale je pravdou, že tvůj pohled je jednostranný. Mám Turecko projeté celé - neskutečná země - osobně jsem si ji zamilovala. Život třeba v Izmíru se dosti liší např. od malé rybářké vesničky Candarli.
Jinak ve tvém deníčku pokračuj - je to něco jiného a moc hezkého. Tobě i vaju přeji hodně moc sil a zdárný cíl.
Ahoj Monika

 
Trinitron
Stálice 61 příspěvků 27.05.03 19:23

Ahojky Eviku,
doufam ze se nebudes zlobit ze jsem Te tak oslovila:)
ale ja toto osloveni mam nejradsi:)
Jsem taky Eva…
Tvuj clanek je nesmirne zajimavy,musis mit spoustu uzasnych zazitku..
Rada bych si nekdy s Tebou pokecala,nejlepe pres mejlik..jeste moc neovladam sve osobni stranky a tak jsem si nestacila ve Tvem komentari k memu denicku opsat tvuj mejlik…
Jsem Trinitron(Evik) a hledala jsem nejakou spriznenou dusicku - tehulku jako jsem jaaa…nejlepe z Brna..
Tak zatim paa… a at te vajo moc nezlobi:))
Trinitron + Zoe
Evik
17tt.
michlickova@e­mail.cz

Vložit nový komentář