Vánoční patálie jedné matky

finduska  Vydáno: 02.01.12

Deníček o mém vzrušujícím prosinci, který mi pomohl nakročit do blázince. Chtěla jsem napsat vtipný deníček, kterým bych alespoň někoho pobavila, ovšem po přečtení deníčku jedné nejmenované osoby, jejíž deníčky mě naprosto odrovnávají, zároveň však ale nabíjí neuvěřitelně silnou energií, si nejsem jistá, jestli můj deníček nebude pouhým výplodem mé choré mysli, která má za to, že ještě něco vtipného dokáže vymyslet.

Celkově náš poslední měsíc v roce probíhal celkem v poklidu, samozřejmě pokud nepočítám ze začátku veselou matku, uprostřed už méně veselou matku a nakonec se z matky stala zoufalá hysterka, co přemýšlela, jestli má ještě hlavu posazenou tam, kde ji má mít posazenou a jestli se jí nervy, respektive místo, kde skrývají, nepřesunulo někam do… však víte kam. A v závšru přišla na to, že vlastně už nervy nemá a jen silou vůle se drží nad vodou, alespoň tak vysoko, aby nespáchala vraždu partnera, sebevraždu a dítě neodkázala na výchovu babičkám :-)

Ale abych tedy nějak konečně začala. Cukroví, ach ta každoroční ,,slast,,, kdy nadávám, že to prostě dělat nebudu a kdy se do té práce pustím s chutí, ovšem jestli nadávám každý rok, co teprve po zkušenosti pečení s 8měsičním raubířem, který dělá pokroky mílovými kroky, že. Takže první cukroví jsem začala se zatím ještě lezoucím chlapečkem a s tátou v práci. Musím se pochválit, první várky typu rohlíčky, linecké, arašídové, prostě půlka toho, co se dá dělat hooodně dopředu, se povedla, a tudíž nestojí za řeč.

Problém nastal v momentě, kdy jsem se pustila do něčeho nového, že jsem vůbec do té diskuze tady lezla :-DT o něco nového byly sádloně, cukroví zdánlivě nenáročné, ovšem to bych nesměla být blbec a nezapomenout si to sádlo nechat trochu povolit, načež jsem to chtěla zachránit a drobet milému sádlu dopřát teplíčka a nacpala jsem ho do mikrovlnky, blbec no, těsto samo o sobě vypadalo skvěle, jen mé pracně vytvořené koláčky z něj, s oříškem uprostřed, vytvořily jeden velký neidentifikovatelný tvar:-D

A mamince poprvé sklapl úsměv, protože po prvotních úspěších něco takového jako selhání samozřejmě nečekala, nu budiž, hodné dítě a pár ostrých slov mě nakonec uklidnilo natolik, že jsem se s vervou pustila do nového těsta, ovšem to se mé hodné dítě probudilo a dolezlo si za mnou do kuchyně, kde nemělo nic jiného na práci, než lozit okolo stolu a čapat se za nohy židlí.

Takže jsem nejprve se smíchem, poté rudnoucím vztekem, musela neustále Matýska přenášet o pár metrů dál, avšak on zase neměl nic jiného na práci než to, že ten nový pohyb, co umí teprve týden, je tak skvěly a super, že ho musí trénovat dál a opět dolezl k nebezpečnému místu. To, že jsou židle vcelku lehké, ho nějak natankovalo, a tak já, chytrá matka, jsem zatížila židle knihami, kterých mám naštěstí po bytě spousty. A byla jsem ráda, že jsem vše vyřešila. Dítko spokojeně odpočívalo omotané kolem žídlí a olizovalo je, jako to, že je nebude olizovat jsem vzdala někdy týden předtím, protože nervy mám opravdu jen jedny :-)

Ovšem, kdybych tehdá věděla, že o pár dní později budu slastně vzpomínat na Matýskovo omotávaní se kolem židlí, dala bych si pár facek za to, že mi tenhle pohyb točil nervy. Jak už jsem psala, naše dítko za prosinec udělalo skoky mílovými kroky, takže potom už nešlo jen o omotávání.

A já musim tento deníček ukončit, protože živelná pohroma je vzhůru :-) Tak zase příště…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Zeleňule
Kecalka 171 příspěvků 02.01.12 11:34

Mně se dcerka rozchodila v necelém roce, právě při dělání cukroví, tak moc se jí líbilo nosit mi balíčky piškotů a kokosu. Jenže balíčky padaly a praskaly a kokos byl úplně všude :D ale asi pomohl právě tomu chození.
Jsem ráda, že už je po Vánocích letos u nás byly díky manželovi opravdu hnusné.

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 02.01.12 12:57

Hezky napsáno, tak hlavně, že jste to ve zdraví přežili :lol:

 
girlie sage
Kelišová 6258 příspěvků 02.01.12 15:11

A bude hur :mrgreen: :mrgreen: :jazyk: :jazyk: :jazyk: A pak ze nedojde na pristi kontrolu po svejch :pankac: :pankac: :pankac: nedonosenecek :srdce: :srdce: :srdce:

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 02.01.12 19:45

:lol: :lol: :lol: „jeden velký neidentifikovatelný tvar“ mě zničil (já se s pečením taky peru, když jednou za život peču a tak je mi jasné, jak ti při pohledu na výtvor bylo :mrgreen: ) a „olizování židlí Matýskem“ u toho jsem propukla v pláč (smíchy samozřejmě) :lol: :lol: :lol: ježiš to je přesný, ty děti jsou jak přes kopírák :pankac: :mrgreen:

A neboj bude hůř, Verča olizuje,snídá, svačí i večeří už opravdu všechno. :zed: :mrgreen: Například u babičky na Štědrý den dostala do ruky chrastící plyšovou rybu. Nosila jí v hubě tak dlouho, až byla (ryba) úplně durch(zasliněná od hlavy až k ocasní ploutvi), v jednu chvíli jí mrskla na zem, všimnuvší matka milou rybičku pohotově zvedla a dala na stůl se slovy „tak a nebude nic“, a pohotovější babička rybu zachránila před upálením svíčkou, kam jí slepá matka bez mrknutí oka umístila. Rybička nechytla. Byla tak mokrá, že neměla šanci shořet :pankac: :mrgreen:

Jinak musím tobě i jiným mamčám, které mají učenlivá batolátka před Vánoci za zadkem, vzdát hold (kvůli pečení), páč já se mám moc ráda na to, abych si dělala nervy s- v mém případě- cukrovím připáleným či jinak nepoživatelným. Sláva naší babičce(mojí tchýni), její cukroví nezklamalo :lol:

 
masinka9
Závislačka 3541 příspěvků 02.01.12 21:13

Jojo, sádlové koláčky už taky v životě dělat nebudu, loni to i bez prcka dopadlo stejně. Letos, ač jsem se po porodu zařekla, že cukroví opravdu neee, tak jsem nevydržela a zneužila chvilek odpoledního klidu k výrobě kalorických bomb. Jsem holt mlsný žrout a díky kojení si to můžu dopřát. Nakonec byly tak dobré, že se na Silvestra dojedly. Perníková chaloupka zařvala už na Davida :P Teď čekám, kdy se naše živelná pohroma začne převalovat na bok a já budu muset začít být ve střehu.

Vložit nový komentář