Verunčin deníček 3. díl

Miruše  Vydáno: 15.12.10

Od 5. do 7. týdne – z mého života.

Směju se na taťku

Brrr zimááá!!! Mamka sice v koupelně topí, ale mě je prostě pořád zima :-(
2 komentáře

No já už se na ten přebalovák skoro nevejdu!

5 týdnů a 1 den

Tak jsem se vám dneska ráno standardně hlady rozplakala, protože mamince zas trvalo věčnost, než vstala a dala mi papat. Sakra, ono mi něco teče z očíček! To se mi ještě nestalo! Když to viděla, začala zas to její „jééé“ a jůůů" , a „ty můj slaďoušku“… prej to jsou první slzičky. Teda žádný velký potoky to nebyly, ale mokro, to tam jako bylo :-) Je to docela otravný. Ale jednu výhodu jsem vysledovala. Mamča mě nějak víc chová a mazlí. Ne že by mě dřív nemazlila, ale co vypouštím slzičky, jakoby můj pláč začala brát konečně vážně :-D Tuli tuli :-D

6 týdnů

Dneska jsem to u doktorky fááákt nezvládla. Jakmile mě vyndali z auta, začala jsem strašně plakat, protože mě zase bolí bříško. A to už to bylo několik dní dobrý. Takže jsem doslova řičela v čekárně i u doktorky, no a když mě máma svlíkla, aby mě sestřička zvážila, vůbec se neslyšely. :-D Prostě se mi to dneska nelíbilo. Kdybych uměla mluvit, vysvětlila bych jim to rázně slovně. Bohužel, na to si musíme ještě nějakou dobu počkat a do té doby nezbývá, než hlasitě plakat, když se mi něco nelíbí.

Vyrostla jsem o 4,5cm, mám 55,5 cm a vážím už 4.630 g. Včera se taťka s mamkou a strejdou Jiřinou sázeli kolik už budu mít, a padaly tipy jako 5 kilo a 5 a půl kila. Mamka dokonce pravila, že by odhadovala tak dvacet, protože se už prej pěkně pronesu když mě uhoupává v náručí. Vtipná… :-D A ne, jsem prostě drobek. Oproti cvalíkům ze skupiny „říjňátek 2010“, ale tam jsou skoro samí kluci a ti jsou prostě větší… ježiš snad ze mě máma nechce mít buřta! 8-O

6 týdnů a 2 dny

Myslím, že úspěšně zvládáme ty moje bolavý prdíky. Tak dvakrát denně se ještě kroutím a pláču, protože vytlačit bobana nebo prďouse, to je vám fakt děsně těžký. Mamka se těší, až začnu lézt. Prej to tím lezením půjde samo. Taky už se dost těším, protože jsem z toho dost nešťastná. Občas mám dojem že jediná náplň mého života je papat, tlačit, spinkat, tlačit, občas se usmát a zase tlačit. Chtěla bych už umět víc věcí. Ale musim říct že je to o dobrejch 80 %lepší než ty moje první tejdny. To jsem se kvůli bolavému bříšku skoro nevyspala. Teď už spím většinou krásně.

Usínám většinou mezi 9 a 11 večer. A co myslíte, jde si mamka lehnout když jdu já? No nejde a pak se ráno diví, že je nevyspalá, když já už jsem odpočatá. Tůhle jsem v noci spinkala 6 hodin v kuse. To jsem se ale vzbudila a málem jsem tu flašku s mlíčkem snědla i se savičkou :-D Proč flašku a ne prso? O tom povim za chvilku. Ráno se probouzím se svítáním, někdy v 7, někdy v 8. Dřív se mnou mamča vstávala, a když jsem dopoledne zase usnula, jí už se nechtělo a večer byla nevrlá, že je nevyspalá.

Tak vymyslela taktiku k mé veeeliké spokojenosti. Ráno si mě vezme do postele, lehne si, mě položí vedle ní, přitulíme se, dostanu moje milovaný prso do pusinky, a máma do minuty usíná :-D Já se napapám, a koukám, že spí, no tak co jinýho… koukat do stropu? Ne. Usnu skoro vždycky taky :palec: V 9, v 10 se vzbudíme a je nám tak krásně když první co vidíme, je jedna druhou :srdce:

No a k té flašce. Mamča začala mít nějaké problémy s nočním kojením. Čím dál víc byla nervózní a někdy i dokonce vzteklá :-( Pak plakala, že mě tím ruší a povídala něco o tom že je hrozná máma. Já si to teda nemyslim, ale je fakt že jsem na noční papání nikdy neměla klid. Vždycky jsem z ní nervozitu cítila a byly jsme obě nešťastné. Proto si koupila odsávačku, přes den si mlíčko odsaje do zásoby, koupila speciální flašku se savičkou pro kojené děti a v noci mi dává své mlíčko z flašky. Mně to vůbec nevadí, stejně papávám v polospánku, tak je mi jedno jak mlíčko dostanu. No a od té doby mám zase veselou s šťastnou maminku :-D

6 týdnů a 5 dní

Od čtvrtka přes den vůbec nespím.V noci ano, ale ne moc. Mamince se něco děje a já to cítím. Nemám klid ani na papání ani na spaní, nejraději jsem pořád u ní v náručí. Nechci bejt sama v postýlce! Takže dva dny v kuse pláču a maminka je z toho unavená. :-(

V pátek večer začala mamka plakat a přestala až v sobotu ráno. Taťka mě uspával, a povedlo se mu to až v půl 2 ráno. Vzbudila jsem se v půl 6 na papání, a spinkala dál. Mamča odešla s telefonem do garáže, aby nás v tom malém domečku nebudila, a zavolala na krizovou linku důvěry. Povídala něco o „selhání jako matka“ a o strachu, že provede něco mně nebo sobě. Nevim co blbne, vždyť kdyby byla hrozná máma, netulila bych se k ní tak ráda. Ale já se tulím a miluju jí, protože je s ní sranda, pořád mě pusinkuje, až je toho někdy moc :-D hladí, nosí. No prostě je skvělá. Nevim co se jí najednou stalo 8-O

Moc jí na krizové lince pomohli, protože se pak zase usmívala. Ale stejně cítím že to není úplně v pořádku. Taťku napadlo zavolat naší kamarádce Lence, že bysme si jí s jejím malým synkem přivezli k nám, vyhnali je na procházku se mnou v kočárku, a maminka se aspoň dvě hodiny vyspala. Takže přijela, hned si mě vzala, znám její hlas z doby kdy jsem byla ještě u maminky v bříšku, takže se u ní nebojím.

Mamča mě oblíkla, nasáčkovala do kočárku a hurá s tetou a malým Davídkem na procházku. Maminka si mezitím dala horkou voňavou vanu, a když jsme přijeli zpět, mamča byla oblečená úúúplně jinak! Dokonce si vyfoukala vlasy a namalovala oči. Týýýjo, takhle tě mamino neznám! :-) Prej se po třičtvrtě roce konečně zase cejtí jako ženská. Taťka pořád nervozně chodil po domě a hudroval že neví co si má oblíct, když to mamince tak sekne, aby jí prej neudělal vostudu :-D

No a vyrazili s taťkou na romantickou večeři do restaurace. Přijeli v 10 večer, já spala nespala, protože jsem si nemohla nechat ujít, kdy přijedou a hlavně jestli to mamince pomohlo. A je tu zpět. Mám tu zpět mojí veselou, klidnou a hodnou maminku. Jsem za to moc ráda. Dala mi papat (ne že by mi teta Lenka nedala, ale od maminky je to lepčí :-)

A v tu ránu jsem s klidem na duši usnula. Spinkala jsem až do půl 4 ráno, papat a zase hají. Je neděle a maminka je tak veselá a hlavně vyspalá. A já si teď dumlám dudlíka, na kterýho mě včera teta Lenka naučila a spokojeně si hajám. Nespím, ale mám zavřený očíčka a poslouchám co si ti moji milovaní lidičkové povídají :-D

6 týdnů a 6 dnů

Tý jo, já mluvim! Mamka si mě vzala do pokoje, že pověsí dvě pračky prádla, dala mě na postel, nade mě hrazdičku s různejma chrastícíma opičárnama, a povídala mi. Jak věší zrovna tátovy ponožky, co byly včera ještě fuj, jak musí pořádně vyrovnat kalhoty, než je pověsí, nebo budou vypadat jak když je vytáhnu kravičce z huby, jak nechápe jak je možná, že do pračky dala 5 párů ponožek, ale vytáhla 4 páry plus jednu „plonk“, no prostě furt něco mlela.

Chtěla jsem jí taky něco říct! A řekla. „Hááá“, pak „Hééé“ a pak „Haaaůůů“. A u Haaaůůů jsem zůstala. Od té doby je Haů všechno. Haů je maminka, haů je chrastítko, ale i duchové co nám tu poletujou…Neděste se, oni jsou hodní, pořád mě rozesmívají. Mamku to zezačátku dost děsilo, že pozoruju duchy, ale to by nebylo normální, kdyby baráček z roku 1870 neměl svého ducha, ne? No a když jsem se konečně začala gebit, a smála jsem se i na duchy, tak už se tolik nebála. Voni jsou fakt hodní!

7 týdnů

Teda dneska to byl den plný novinek a zážitků. Mamka říkala, že jestli to takhle půjde dál, příští rok jdu do školy :-D Tak nejdřív jsme zase jako každý den s maminkou cvičily pasení koníčků. Ale dneska mě to teda vážně neba! Jakékoli její přemlouvání jsem bojkotovala, dala jsem hlavičku na bok a položila jí na ručičky a koukala co bude dělat. Smála se mi, jaká jsem prej lumpice :-D No jó tak dobře, tak ale jen chvilku.

Zvedla jsem hlavičku, pak jsem jí naklopila doleva, zvedla jsem i pravou ruku a nohu a jůůů já se přetočila na bok!!! Ale na boku je to dobrý! Tak teď už mě mámo na bříšku nikdy neuvidíš a když, tak jen na vteřinu. A taky že jo. S nadšením mě zase dala zpět na bříško, ať jí to prej předvedu znova. A předvedla. A ještě, a ještě. A máma zase jééé a jůůů a ňuchy ňuch. Na zádíčka to ale přetočit nešlo. Snažila jsem se, ale na to jsem ještě moc malinká :-D

No a dál. Odpoledne mě mamka dala do lehátka v kuchyni, nade mě nainstalovala hrazdičku s úplně jinejma opičárnama než dopoledne, a šla si pobrouzdat po internetu. Pustila mi hudbu, kterou znám z doby bříškové, a moc se mě nevšímala. Ale mě to nevadilo. Koukala jsem na tu srandovní kostičku co se houpala nad mojí hlavou. Tyjo ona se zastavila! Ale já chci aby se hejbala! Tak jsem do ní plácla ručičkou. No moment, já do ní plácla ručičkou! Já mám ručičku! A umí plácat! A kostička se rozhoupala. Ježiš no to je bomba, lidi! Děsně mě to bavilo.

Občas jsem se teda netrefila. Asi tak jako jednou jo a třikrát ne. Ale když se povedlo, kostička lítala sem a tam já se vám taaak smááála! A taky jsem si u toho povídala, protože mamka nic neříkala. Teda do doby než si všimla tlemícího se mimina s máchající ručičkou a za výše zmíněného „Háááůůů“ :-D Hned vzala foťák, že natočí můj další úspěch, ale mě to zrovna přestalo bavit a chtěla jsem chovat. No to má blbý. Nemá vejrat do počítače když dělám nové pokroky. A třískání do kostičky nově objevenou rukou, to už je pokrok pěknej, že jo?! :-D

Jo a ještě vám musím popsat dnešní zážitek z návštěvy mojí paní doktorky. Mamka jí volala, že mám už pár dní na jazýčku jakýsi žlutobílý povlak. A že má podezření na jakousi „moučnivku“. Doktorka jí řekla, že to potřebuje vidět,a že po telefonu toho moc nevidí :-D , tak prej máme přijít na půl 12. Venku mráz a chumelenice, auto zapadaný (máma by za volant v tomhle stejně nesedla), kočárem bysme přes závěje neprojely, tak přišel na řadu můj oblíbený šátek. Teda mamka už to umí uvázat tak rychle!

No a vyrazily jsme vybavení do sněhové katastrofy. Máma na nohách „traktory“, na hlavě „beranici“, poučená od minula se neoblíkla jak pumpa, ale jen lehce, protože já hřeju jak kamínka, a hurá k doktorce. Myslela že půjdem hned na řadu, ačkoli jsme na řadě nebyli, ale hodná sestřička nás vždycky brala hned se slovy „pojďte s tím miminkem“.

Před námi tři děti ve věku půl roku až rok. No počkat, jaktože vzali jedno z dětí a ne mě? Vždyť jsem ještě malinká, ještě nenaočkovaná…no tak možná hned po tomhle chlapečkovi. Abych to zkrátila. ty tři děti šly zřejmě na očkování, protože byl z ordinace slyšet křik, a každé tam bylo ČTVRT HODINY! 8-O Jenže mě se začalo chtít papat, protože jsem před odchodem z domova moc mlíčka nevypila, a to jsem dávala velmi nahlas znát. Ani to nezabralo a nakonec jsme tam byly přes TŘIČTVRTĚ HODINY! Musely jsme prostě vyčkat až přijdeme na řadu. Zřejmě maj přednost jen miminka do konce šestinedělí. Já mám hold smolíka, mě už je 7 tejdnů.

Mezitim se tam nahromadily pšíkající, kašlající a vůbec ne zdravě vypadající děti, takže jestli jsem něco nechytla, asi už budu celej život zdravá. Mamka jindy průbojná vyčkala. Se divim že měla takovou trpělivost. Mě to tam teda pěkně točilo. A co se dělo v ordinaci? Doktorka mi strčila do pusy nějaký dřevo, tim mě teda pěkně naštvala :-D , pravila, že kdyby to byla moučnivka, měla bych to v celé pusince a poslala nás domů.

Kdybych věděla že strávíme v ordinaci přesně 45 vteřin, ječela bych už při vstupu do čekárny a pořádně se o to opřela. Po 5ti minutách by maminky určitě rezignovaly a ve strachu o svůj sluch by nás pustily hned. No, tak příště. Ale hlavně že jsem zdravá :-D Že jsme domů dorazily jak dvě sněhulačky asi zmiňovat nemusím :-D

Tak zase za čas páááá :-D

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
MarkyM
Závislačka 4487 příspěvků 15.12.10 09:42

Opět krásně napsané,už se zase těším na další díl :kytka: :hug:

 
estrellita
Ukecaná baba ;) 1707 příspěvků 15.12.10 09:52

krásné!! :kytka:

 
Evulec
Ukecaná baba ;) 1419 příspěvků 15.12.10 10:56

Hezké! opravdu bys mohla napsat knihu :palec:

 
nakukovatelka
Závislačka 4165 příspěvků 15.12.10 12:23

To je boží, jako vždycky :lol:

Je to zvláštní, s tím nočním kojením, já jsem to taky nedobře nesla, byla jsem hrozně netrpělivá a vzteklá, ale Tys to vymyslela skvěle.

 
nakukovatelka
Závislačka 4165 příspěvků 15.12.10 12:26

A nejlepší fotka je ta z vaničky, úplně jako od Anne Geddes :lol:

 
katka 79
Kecalka 292 příspěvků 15.12.10 12:38

Super dennicek, mala bude mat radost, az vyrastie a bude citat vsetky tvoje dennicky :palec:

 
Majkla
Zasloužilá kecalka 557 příspěvků 15.12.10 13:22

Hezčí deníček jsem zatím nečetla :palec: Máš opravdu dar nazvat věci pravými jmény :lol: úplně jsem se vžila do role Vaší malinké :mrgreen: Teď jdu ještě jedním dechem přečíst i první a druhý díl :mavam:

 
Terez85
Zasloužilá kecalka 755 příspěvků 15.12.10 14:01

Krááásný! Moooc gratuluji k holčiče, dlouho jsem tu nebyla, s malým je pořád co dělat :dance: :srdce: … Četla jsem si vždy Tvé deníčky a najednou se sem dostanu a malé už je 7 týdnů! :kytka: Ten čas s mimčem hrooozně letí… A nakonec holčička :huban: Ještě jednou velká gratulace!!! My rosteme jako z vody! Malému budou 21.12. 3 měsíce a už máme 7 kg a 63 cm! Je to kus! :lol: Mějte se krásně! :wink:

Příspěvek upraven 15.12.10 v 14:06

 
adorablemamka
Kecalka 120 příspěvků 15.12.10 14:37

Móóóóc krásný deníček…úplně mi prosvítil celý den, těším se na další pokračování… :srdce: :srdce: :srdce:

 
smajlicek90
Zasloužilá kecalka 819 příspěvků 15.12.10 14:53

krása krása tleskám :palec: chtěla bych být tvoji holčičkou abych si to mohla číst až budu velká :-D škoda, že moje mamina neměla takovou fantazii :-)

 
PetrušKu
Zasloužilá kecalka 647 příspěvků 15.12.10 14:56

Já už od určité doby čtu jen ty Tvoje deníčky, nááádhera :lol: :potlesk:

 
faldy
Zasloužilá kecalka 594 příspěvků 15.12.10 16:05

:potlesk: :potlesk: jste holky sikovne a v zadnem pripade at te nenapada, ze jsi spatna mamca! Asi si tim proslo hodne zenskych (v cetne me), ale s odstupem casu se vsechno zpravi i hormony delaji svoje. I kdyz nejsme podle nas mama na 1, pro sve dite 100% na 1 jsme a navic se snazime, starame a milujeme a to z nas dela tu spravnou mamu :hug:

Příspěvek upraven 15.12.10 v 16:08

 
Nastys
Neúnavná pisatelka 19611 příspěvků 15.12.10 16:09

parádní :potlesk:

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 15.12.10 16:41

Faldy trošku tu situaco dovysvětlím. Noční kojení mi noc od noci dělalo větší a větší problém. byla jsem u toho nervózní, někdy i vzteklá. Zlom přišel ve chvíli, kdy se mi v doslova zatmělo před očima a já s malou, aniž bych to v tu chvíli dokázala ovládnout, hodně silně zatřásla, až se moje malinká tak lekla, že se rozplakala. Její pláč mi v hlavě v tu vteřinu sepnul kontrolku, a mě se odmlžilo, vzpamatovala jsem se, a samozřejmě si uvědomila, co jsem právě provedla mýmu drobečkovi, kterej chce JEN papat. :cry: Začala jsem bulet a vyčítat si to a s ní v náručí brečela snad hodinu a strašně jsem se jí omlouvala.

Tehdy jsem pochopila dvě věci. Jedna byla, že už chápu maminky, co ve zkratu (za nějž nemůžou) ublíží svýmu dítěti. A taky jsem pochopila, že v noci kojit už se prostě bojim. Tak jsem to vyřešila flaškou.

Jenže… Když jsem v noci nekojila, mlíka se mi dělalo a dělá čím dál míň, asi po týdnu už jsem musela dokrmovat nutrilonem a prostě začarovanej kruh…psychika šla rapidně dolů, protože jsem měla pocit že svoje dítě zrazuju když jí přestávám pomalu ale jistě kojit. Do toho únava, vyčerpání a deprese byla na světě.

Na tý lince důvěry mi strašně pomohli. Ne teda úplně ale aspoň na chvíli, než jsme vymysleli kulantní plán strčit malou kamarádce a na celej večer odfrknout u romantické večeře :palec:

Taky jsem svůj problém hodila do skupiny maminek stejně starých miminek do které tady chodím, a byla jsem ujištěná, že jen proto že už nemůžu svou malou kojit, nejsem špatná máma a hlavně že únavený a vyčerpaný jsou též, a v důsledku toho taky někdy nevrlé na své okolí. Asi jsem od sebe moc očekávala, chtěla jsem bejt prostě dokonalá matka, co své dítě jen mazlí a má pořád dobrou náladu. Naivní co? Strašně mi holky pomohly a za to jim dík! :hug:

Nikomu, žádné mamince nepřeju prožít ani desetinu pocitu, jakej jsem měla tu noc a ten den já. Strach z dalšího zkratu, lítost nad miminkem, který má tak děsnou mámu a vůbec černočerné myšlenky! :-(

Už jsem zase úplně v pohodě. Pochopila jsem že se svět nezboří když moje dítě nebude kojené do roka a půl jako to zvládaj jiný mámy, a že je důležitější moje zdravá psychika, než kojit za každou cenu. Jsem si totiž jistá, že tou cenou by byl život mojí dcery, protože kdo nikdy nezažil zatmění a zkrat, nepochopí, jak neovladatelná mysl a tělo v tu chvíli je :-(

 
Pasithea
Kecalka 151 příspěvků 15.12.10 17:27

úžasný :potlesk: přeju krásné a klidné vánoční svátky

 
faldy
Zasloužilá kecalka 594 příspěvků 15.12.10 22:07

Prodigi diky za doplneni, tohle jsem sice nevedela, jak bych taky mohla, ze?, ale i tak jsem to tak nejak pochopila z tveho clanku. Vyresila jsi to velmi brilantne a k pohode vam obema. Jen jsem chtela, abys vedela, ze jsi opravdu dobrou matkou, jelikoz se zabyvas tim cim bys mela, resis problem, ktery nastal a uvedomujes si, ze nikdy stejne jako nikdo nebudeme perfektni. Tady prece nejde o to byt nej, ale byt v pohode. Nebudu popisovat sebe, uz jsem se zminila, taky jsem to zazila, jen s rozdilem, ze jsem dite nemela komu dat as manzelem jsme od porodu jeste na veceri nebyli :zed: , ale to je zas jina kapitola v jinem dejstvi. Urcite jsi fajn zenska a mas fajn rodinu, preji vam jen to nejlepsi :palec:

 
BohunkaP
Extra třída :D 14164 příspěvků 16.12.10 08:45
:palec:
 
EvHu
Extra třída :D 12738 příspěvků 16.12.10 10:50

Krásně se to čte a zpříjemní mi to den :kytka:
Díky a těším se na další :palec: :-D

 
Pasithea
Kecalka 151 příspěvků 16.12.10 11:54

prodigy reagovala jsem na ten skvěle napsanej deníček, protože jsem včera tvůj doplňující komentář neviděla, i když jsem až pod ním a když jsem si ho teď přečetla tak se mi vybavilo jak jsem taky každý kojení obrečela. My jsme to měly naopak, jedině to noční a první ranní bylo v klidu a potom už to byl boj. Stalo se mi, že jsem položila malou a bušila do gauče, jak jsem se cítila bezmocně a vztekle. Já jsem strašně nechtěla UM, ale potom co malá nepřibírala, tak jsem musela a to zachránilo mě a nakonec i kojení.

 
Teruna
Kecalka 187 příspěvků 16.12.10 12:30

Strašně krásně napsaný :lol:

 
j.citra
Echt Kelišová 8078 příspěvků 16.12.10 20:43

Krásně napsané,opravdu hotovo na knížku:-)přeju moc sil do dalších zážitků:-)

Vložit nový komentář