Verunka a Kubíček: Rodinné drama s dobrým koncem aneb...

alice01  Vydáno: 01.07.04

… Jak se nám Verunka ztratila.

Začalo to nevinně ? v lednici odpočíval dort a chladilo se šampaňské (pravé z Francie, nikoliv Rychlé špunty nebo Bohemia sekt) Chtěli jsme ve Zlíně oslavit se švagrem Verunčiny dva roky.

Kubíček po kojení neusnul a poplakával, nabalila jsem ho do šátku, že se s ním půjdu projít. Venku začínalo pršet, Marek se nabídl, že mi přinese deštník. Říkám mu, ať jde se mnou. Za chvíli se vrátil s deštníkem a vyšli jsme. Kubíček po několika krocích usnul a my jsem si povídali a chodili po úzkém chodníčku kolem domu. Netuším, jak to bylo dlouho. Po návratu domů jsme zastihli švagra jak vytírá podlahu. ?Co miminko, spí? A Verunka vám nezmokla?? ptá se bezelstně. Ve mně by se krve nedořezal!! ?Verunka tu není?? a už nastal šrumec. Položila jsem Kubíčka na postel a vyběhla do deště. Kluci na mě volali, ať zůstanu doma, ale nedokázala bych sedět a nic nedělat. V hlavě mi to hučí, rychle probíhám kolem domu, pak prohledávám celý dům, dívám se i pod stůl a pod postel, jestli někde neusnula, projdu celý sklep, Děsí mě to ticho!! Kdyby aspoň řvala!! Kluci se rozběhli každý jiným směrem. Běhám po ulici, všichni jsou jako na potvoru doma, zvoním u sousedů, ptám se lidí. Někdo jí viděl před deseti minutami u auta, někdo jiný, jak šla dolů po ulici. V promáčeném tričku pobíhám sem a tam, občas někde zazvoním. Soused vzal auto a objíždí okolí. Potkávám švagra. NIC! Utíkám nazpět zavolat na policii. Vpředu vidím Marka, jak se baví s nějakou paní, asi se ptá po Verunce. Pak zaostřím ? paní drží v náručí holčičku? a je to skutečně Verunka! Přidávám do kroku. Verunka je promáčená deštěm, ale klidná, jen trochu zaražená. Beru jí do náruče a utíkám s ní domů. Už jsem se bála, že jí nikdy neuvidím, děsila jsem se okamžiku, kdy jí najdeme někde pod koly auta nebo pod strání? Doma jí ukládám na postel a stahuji promočené oblečení. Byla bez plínky, ale tepláčky v rozkroku jsou suché. Jen jsem jí po:,–(ila na nočník, už do něj čůrá. Holčička moje šikovná!! Když jí oblíkám pyžamko a suším vlásky, začíná trochu natahovat. ?Verunko, dáme bumbíka, jo??. Odpovídá ?-Jo?. Musí být unavená, po obědě nespala. S bumbíkem v láhvi usíná přikrytá osuškou. Vrací se manžel se švagrem ? dva hastrmani.

Co se vlastně stalo? Manžel oznámil švagrovi, že jdeme ven, ale pozapomněl dodat, že necháváme Verunku doma, aby jí pohlídal. Bral to jako samozřejmost. Švagr pochopil, že jdeme ven všichni a vůbec ho nenapadlo zajišťovat, koho se to ?my? vlastně týká. Verunka využila nestřeženého okamžiku, kdy jí nikdo nebránil v lákavé činnosti ? prohledávání okolí. Otevřela si dveře a vydala se na procházku. Našli jí děti sousedky až na druhém konci ulice ? prostě viděly jít dvouletou holčičku bez dospěláka po silnici? Doběhly pro maminku. Ta vzala Verunku do náručí a řekla jí, že půjdou hledat maminku. Verunka odvětila ?jo? a v pohodě se nechala nést. Neplakala, protože se neztratila ? odešla dobrovolně. Možná jí bylo divné, že jí nikdo nepronásleduje a nemá kolem sebe rodiče, možná by časem začala plakat, kdo ví, jestli by se sama vrátila domů? Těžko říct, co se honí v dětské hlavičce. Trauma z toho rozhodně neměla. A my dospěláci jsme dostali pořádně za vyučenou ? mnoho hlídačů, dítě unikne!! Jeden si myslí, že se stará ten druhý. Já jsem brala jako samozřejmost, že se postarají kluci, když jdu s Kubíčkem ven, nenapadlo mě zjišťovat, kdo Verunku hlídá.Zajímavé je, že mě asi hodinu před tím napadlo, že by někdy něco podobného mohlo nastat?

Sama si nevzpomínám, že bych se někdy ztratila, jen jsem se občas zapomněla při hře, ale to už jsem byla větší, uměla jsem mluvit a trefila jsem domů?

Narozeniny jsme oslavily druhý den, během kterého nám Verunka několikrát zopakovala, že si umí sama otevřít dveře a Marek opětovně zapomínal zamykat? Děsím se okamžiku, kdy to dítě pochopí, že tím klíčem má otočit? Zatím se radujeme, že je s námi doma a Verunka se zase raduje z nových ?bábo, bábo? a nafukovacího bazénku.

Alice

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Diny
Ukecaná baba ;) 2096 příspěvků 01.07.04 09:12

Milá Alice…

teda, to musela být hrůza…úplně mi běhal mráz po zádech, když jsem četla, jak jsi lítala po ulici a hledala Verunku…dovedu si představit, jak ti bylo…hlavně, že je všechno v pořádku, radši nemyslet, co se mohlo všechno stát…

Je to takové varování, ten tvůj příběh o ztracené a znovunalezené Verunce, nikdy nesmíme podceňovat ty naše mrňata a zároveň se musíme my dospěláci umět domluvit…

Na výčitky…ať už svědomí nebo jakékoliv…by taky mohlo být pozdě…uffff…jdu mrknout k nám do deníčku, jestli tam není něco veselejšího…a jsem fakt moc ráda, že to dopadlo dobře…:)

Diny

 
Sulanek
Kelišová 5636 příspěvků 01.07.04 09:20

Ahojky Alice,

teeeeda, to bylo drama, ackoliv jsi v titulku psala, ze to melo dobry konec, mela jsem co delat, abych ovladla slzicky… Jo, jo, presne tak, hodne hlidacu dite neuhlida… A s tou klikou jsi mi pripomela mou neterinku, kterou asi pred mesicem hlidal muj tata, jeji deda. Gabince bylo 21M a je dlouha, takze dvere si otevre s prehledem. Tentokrat vyuzila chvile, kdy byl deda na balkone a kouril a vydala se na prochazku, otevrela si dvere a sla po schodech dolu, nasi bydli ve 4. patre. Dedu, kdyz vylezl z balkona a videl venkovni dvere dokoran, to hnedka napadlo a tak bezel dolu jako sileny a jen se modlil, aby ji nekde cestou nasel a aby nebyla dolamana z padu … zastihnul ji na 1. patre a uplne celou a veselou z toho, jak krasne umi sejit schody:-))) Ufff, taky to dobre dopadlo, ale … treba jednou nemusi…

Pozdrav tvym dvema sikulkam a velikanska gratulace ke 2. narozeninam VERUNCE!

Sulanek a Verunka 17M

 
EditaAnne
Kecalka 135 příspěvků 01.07.04 10:31

Ahojky Alice a všechny holčiny,
jsem ráda, že podnikavá Verunka se v pořádku našla a už je to snad pro vás jen úsměvná vzpomínka.
Když jsem četla o Verunce a uvědomila jsem si, že opravdu někdy stačí chvilka a už je ratolest někde zatoulaná atd., vzpomněla jsem si na jednu příhodu, která se nám udála asi před rokem.
Byla u mě má kamarádka sousedka a snažila se mě povzbudit v situaci, kdy jsem byla už opravdu nešťastná z toho, jak se nám nedaří otěhotnět. Její tehdy 14 měsíční synek si u nás hrál a vesele pobíhal od nás do druhého pokoje atd. a ta moje kamarádka mi říká: „Hele, Edit, ber si to tak, když už máš dítě, musíš být pořád ve střehu, pořád za ním lítáš, neodpočineš si, hlídáš co dělá, pořád něco kramaří a strká do pusy…“ V jejím výrazu byla patrná únava a já jí vzorně naslouchala. Když zrovna dopovídala slova a tom, jak stále něco strkají do pusy a chtěla pokračovat, přiběhl její synek, nařachnutou pusu a strašně spokojen. Kamarádka obratným tahem mu šáhla do pusy, vyndala asi 8 figurek od člověče a s útrpným výrazem říká: „Vidíš..!?“ Vždy, když si na to vzpomenu, musím se usmát.
Je to už nějakou dobu a já jsem mnohem šťastnější… v mém lůně se „čachtá“ naše princezna Violka a už se na ní moc těším. Těším se na radosti s ní i na ty starosti. Radší starosti s ní, než radost bez ní.
Chtěla jsem vás holky moc poprosit o radu - nevíte, nebo nemáte zkušenost, v jaké porodnici může být tatík u porodu, když je to císařským řezem a nejlépe pak ještě spolu na nadstardatním pokoji?!
Dozvěděla jsem se, že budu muset rodit císařem, že bych to se silným astmatem asi nezvládla. Tak jsem z toho taková smutná, že bych třeba neviděla tu naší berušku až jí vyndají. Myslím, že ten první dotek, pohled je strašně důležitý a je na vždycky.
Moc vám děkuju a všem přeji moc hezký den i dny co bude na emimi dovča.
Edita Anne s Violkou 26.tt

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 01.07.04 12:51

Ahoj Diny!

Pravě kvůli tomu jsem to napsala - abychom byli ve střehu. Často žijeme v domění, že ta naše ratolest si přece ještě neumí otevřít dveře… neumí vylést na židli, na stůl… Jenže jednou je to vždycky poprvé a kde je psáno, že musíme být přitom? :o)

Alice

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 01.07.04 12:56

Ahoj Šulánku!

K vám do deníčku jsem se už dlouho nedostala, vidím na čísle, jak vám Verunka pěkně roste.

S těmi schody je to klasika, kámoščin chlapeček si také jako první otevřel právě domovní dveře, jenže bylí až v osmém patře. Naštěstí ho chodba moc nezaujala, takže kámoška ho našla v otevřených dveřích, jak už se vracel domů…

Děkujeme za gratulaci k narozkám, Verunce jsem to vyřídila. Pokusím se nezapomenout na tu vaší, předpokládám, že slaví v září.

Mějte se!

Alice

 
Sulanek
Kelišová 5636 příspěvků 01.07.04 13:00

Jo, jo, Ali, deticky jsou sikulky nevyspytatelne:-)))

Ani se nedivim, ze nestacis cist, se 2mi ratolestmi bych snad nezvladala ani psat:-))) Pamatuji se, ze kdyz byla Verunka miminko, na net jsem chodila tak 2-3× tydne a nekdy jsem ani nemela silu neco napsat, jak jsem byla vycerpana … a to byl ten muj prdolik docela hodny…

A narozky slavime v lednu … rok ma 12 mesicu:-))))

Papa

Sulanek

 
anaj
Ukecaná baba ;) 1223 příspěvků 01.07.04 13:02

Ahoj Edit,
napiš, odkud jsi, nebo se podívej na hodnocení porodnic. Tam by to mohlo být. Ale ve většině porodnic při císaři nechávají tatínka za sklem ve vedlejší místnosti.
Ahoj Jana
Pohlaď za mě pupíka Violku

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 01.07.04 13:04

Ahoj Edito!

To jsem ráda, že se vám nakonec zadařilo. Já jsem neměla s otěhotněním žádné problémy, ale znám hodně holek, co se snaží i několik let. Kdysi jsem do deníčku napsala něco podobného, co Ti tehdy řekla Tvoje kamarádka, ale se zlou jsem se potázala… :o) Myslím, že není špatné si předem uvědomit, co to obnáší mít dítě a když už nepřichází, aspoň si vychutnat „svobodu“. Trochu to zmírní to „snažení“, které je někdy bohužel na překážku spontánímu otěhotnění. Protože po narození dítěte už nic není tak jak bylo, je Tvoje na celý život, i když se jednou osamostatní, vždycky se o něj budeš bát.

S tím císařem nevím, záleží odkud jsi. Já jsem rodila císařem neplánovaně, manžela by asi pustili přímo na sál, ale měl s sebou nesterilní kameru. Stejně toho nebylo moc vidět, zato máme natočené první ošetření!

Přeju Ti, aby Ti to dobře dopadlo! Máš ještě spoustu času zjistit, kde můžete rodit podle představ.

Alice

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 01.07.04 13:07

:o) Zato se dvěmi dětmi se odnaučíš počítat! :o) Dobrý úlet!

Píšu si leden…! :o)

 
anaj
Ukecaná baba ;) 1223 příspěvků 01.07.04 13:08

Milá Alice,
tak to je teda síla. Ten pocit, když zjistíš, že ti chybí dítě dobře znám. Filípek má útěky bohužel po mamince. Nejdál utekl dědovi - z lesa domů asi 2 km a přes rušnou silnici. Ale to už mu byly 4 roky, takže by se snad domluvil. Když naši vychladli, dost se smáli, protože já jsem jim kdysi provedla něco podobného v Jeseníkách. Taťka už šel pro ruský vojáky, kteří tam měli u hranic posádku, když mě našel. Když měl Filípek kolem 2 let, nezamčít hlavní dveře, by znamenalo pohromu. Zdrhal na odrážedle a vždycky k silnici.
A když k tomu máš ještě malýho bobečka, je to určitě jak uhlídat párek holubů :-)
Hlavně že to dobře dopadlo, užívejte si léta
Jana s Verčou zrzečkou a Filípkem (teď už nezdrhá, čekám, kdy začne Verča :-)

 
Euka2
Závislačka 3624 příspěvků 01.07.04 15:53

Teda Alice,

ani se Ti nedivím, žes musela hned vyběhnout ven a Verunku hledat. Vůůůůbec si to nedovedu představit, kdyby se mi ztratil Adámek. Taky bych šílela hrůzou, co se mu stalo, stane.....ach, radši nemyslet.

Hlavně, že to všechno dobře dopadlo.

Já se taky jako mála ztratila. Já se teda neztratila, chrupkala jsem si na křesle v chatě, ale děda mě prostě přehlédnul a ztropil po vesnici humbuk, jestli mě někdo neviděl…a tu jeden, že jsem šla k rybníku, druhý, že jsem šla po silnici kamsi…nakonec mě děda našel spící a oddechnul si pořádně.

papa Veronika a Adámek

 
EditaAnne
Kecalka 135 příspěvků 01.07.04 19:56

Ahoj Alčo,
díky moc za za zkušenost. Mě je už skoro jasné, že to všechno co chci - tatínek u porodu i natáčení a ještě nadstandart asi nebude. Snažím se na to připravit. Jsem z Neratovic, ale nějak se mi sem nechce, od holek nemám až tak dobré zkušenosti.
Ale ještě je čas a tak se zkusím pídit a poptávat.
Děkuju moc za podporu.
Edita Anne s Violkou

 
EditaAnne
Kecalka 135 příspěvků 01.07.04 20:00

Ahoj Janko,
jsem z Neratovic. Císaře tu dělají, to vím, ale nevím jak a ani se mi sem moc nechce, jelikož tu holky nemají dobré zkušenosti. Ta představa, že bude manžel za sklem mě vůbec neupokojuje, nejradši bych, aby se mnou byl na každém kroku, v každém okamžiku. A bude moc přestřihnout mimískovi pupečník?
Budu se pídit, abych se dozvěděla více.
Ve vysvědčení porodnic jsem toho až tak moc nenašla, co by odpovídalo k tomu, co potřebuji, ale jak už psala Alča, tak mám ještě čas to zjišťovat.
Violka děkuje za pozdrav, ona to má ráda, když se o ní někdo zajímá.
I tobě přeji jen to nejlepší.
Díky Edita Anne

 
EditaAnne
Kecalka 135 příspěvků 01.07.04 20:07

Ahoj holky,
vzpomněla jsem si ještě na jednu příhodu, kterou mi vvyprávěla moje mamka s babičkou.
Když bylo mojí mamce 5 let, šli její rodiče do kina na film. Mamka je chtěla překvapit a vybafnout na ně a tak, že se schová do peřiňáku a pak na ně vybafne. Jenže usnula a spala tak tvrdým spánkem, že jí nevzbudilo, když rodiče přišli a hledali jí, ani když na ní volali.
Nakonec to skončilo tak,že volali na policii, ta přijela i se služebním psem, který si měl vzít nějakou její osobní věc na chycení stopy a milý hafan jí našel v noci, v bytě plném policistů v peřiňáku spící. Nikdo nechápal, jak si tam může tak klidně spát a neprobudit se. Dostala na zadek, ale spíš, že se v rodičích přelomil ten strach a přišel vztek. Bylo to malé město a vždy, když tam přijela, tak jí to tam staří připomínali, jak se mamka postarala o zábavu.
Je to k zasmání, ale věřím, že babička s dědou tehdy trnuli hrůzou.
Mějte se fajn.
Edita Anne

 
anaj
Ukecaná baba ;) 1223 příspěvků 01.07.04 20:13

Ahoj Edit,
vidím, že už jsi psala i do diskuzí, což jsem ti chtěla poradit. Věřím, že za těch 10 týdnů najdeš něco, co by se blížilo tvým představám.
Já jsem rodila obě děti přirozeně bez problémů v Brně. O porodnicích v Čechách nic moc nevím.
Užívejte si a ať vám to vyjde
 Jana

 
monas
Zasloužilá kecalka 907 příspěvků 01.07.04 21:57

Ahoj Alice!

Teda to musel být děsivý zážitek! Úplně jsem to prožívala s Tebou a běhal mi mráz po zádech! No hlavní je, že to nakonec dobře dopadlo a Verunka je s vámi! Je fakt, že čím víc lidí na hlídání je, tím rychleji se něco přihodí! Jeden spoléhá na druhého, že hlídá a tan zas na toho třetího a tak dokola. Je to pro nás všechny varování, že si musíme na ta svá zlatíčka dávat velký pozor.
Mě se přihodilo zrovna to samé, co popisuje Šulánek o malé Gábince. Zrovna v deníčku Šulánka a Veroniky : "Adámek a Veronika - cca 1,5 roku aneb přípravy na…? " jsem 7.6. popisovala, jak nám (já spoléhala, že hlídá manžel a on zas, že hlídám já) náš 15-i měsíční Lukášek zdrhl z bytu na chodbu v paneláku a podařilo se mu zdolat asi osm schodů směrem dolů, než jsme ho odhalili! Ve mě by se krve nedořezal, sice bydlíme jen v prvním patře, ale s tou chůzí to přece jen není ještě tak jisté a s chůzí dolů ze schodů už vůbec ne. Vždycky jde po schodech jen za ruku a teď si to špacíroval dolů úplně sám!!! No nakonec to dobře dopadlo, ale byl to šílený zážitek!
Tak přeju veselejší zážitky a ať Ti Kubíček a Verunka dělají jen samou radost!
Ahoj
Monika a Lukášek (od Šulánka a Veroniky)

 
Anonymní  03.07.04 20:15

…ufík teda Alice, to byla klika…úplně mi běhá mráz po zádech…
Jsem ráda, že to dopadlo dobře a už teď se začínám klepat, jak si za dva roky poradím s těmi našemi žbrndami…

Mám trošku veselejší zprávičku, už máme první dva zuby!!!! Naší Terezce vyrostly dva zuby…spodní, je to sranda. Takové malé prtě a už se jí tam blýskají…:o)))
Monča zatím nic.
Tak tohle jsou novinky od nás.

Všechny miminka a jejich maminky zdravím!!
A taky bych chtěla poděkovat Baghiře za bezva deníček o našem „maminkovském“ vzhledu.....ach jo, jak moc to cítím stejně a ač se snažím jak chci, tak mám pocit, že se už nikdy postavou ani oblečením nedostanu tam kde jsem byla před těhotenstvím.­....ale od září začínám cvičit na plný úvazek, protože to už snad nebudu jen kojit, takže to půjde…už se nemůžu dočkat.

Mějte se všechny jarňátka moc krásně!!

Zdraví Evásek se zubatou Terezkou a vlasatou Mončou (skoro 5 měsíců)

 
Anonymní  03.07.04 21:47

Ahoj Ali,

no myslela som si, ze si sa dala na pisanie detektiviek a tie nase dennicky ta prestali bavit. Ale ked si predstavim, ze si si to skutocne prezila a to nie je ziadna fantazia, celkom ma zamrazilo. Som rada, ze je to nakoniec Happy-end a je Verunka v poriadku.
Beriem si tvoj clanok k srdcu a oci mam na stopkach!!!! Len sa bojim aby som to obcas neprehanala a neobmedzovala maleho Lukaska.
Pekny den
Slniecko a Lukasek 5t

Vložit nový komentář