Víra v Boha mi ničí rodinu

SlRAEL  Vydáno: 01.03.13

Důvodem, proč jsem se rozhodla napsat svůj první a zřejmě i poslední deníček je to, že si momentálné nevím rady, a hlavně mě zajímají vaše názory.

Tak začnu pěkně od začátku. Pocházím z úplné rodiny, perfektní dětství, rodiče a sourozenci – o 4 roky starší sestra a o 12 let mladší bratr. Ségra byla vždy spíše problémová, v pubertě začala kouřit, na zeď nastříkala pentagram, utíkala z domova, střední školu sotva dodělala a jeden čas měla přechodné období na antidepresivech.

Ve 20 se odstěhovala se svým přítelem od rodičů, neustále byla bez peněz, ale naši ji podporovali, takže se nakonec vdala, koupili s manželem domek a začali plánovat rodinu. V té době jí bylo 27 a studovala dálkově vysokou. Otěhotnět se jí ale nedařilo, a když to trvalo už rok, rozhodli se pro umělé oplodnění. První pokus sice nevyšel, ale druhý test byl pozitivní a ještě větší bylo překvápko, když jí na UV oznámili, že čeká dva kluky. Všichni jsme drželi moc palce a snažili se pomáhat, co to šlo. Měla vysoce rizikové těhotenství a hrozil předčasný porod a tak byla od 6. měsíce hospitalizována. To bylo v roce 2005.

Pak přišel den „D" a lékaři se rozhodli v 38. týdnu porod vyvolat. Bohužel přirozenou cestou. První chlapec vylezl v pohodě, ale druhý měl obtočenou pupeční šnůru kolem krku a byl několik minut bez kyslíku. Nakonec se ho podařilo oživit, ihned po porodu byl převezen na jinou kliniku a ségře oznámili, že se to neobejde bez následků. Opět jsme všichni drželi palce. Ségra přijela k našim a mamka ji moc pomáhala s dětmi a hlavně překonat tohle těžké období nejistoty. Od prvního okamžiku tvrdila, že malý bude v pořádku a že do postiženého dítěte má daleko.

Samozřejmě měla pravdu a malý je dneska krásné a zdravé dítě. Ségra si ale zažila své – nervy a probrečené noci a hlavně věčné modlitby, aby byl malý v pořádku. Tahle událost ji zřejmě přivedla na myšlenku, nechat kluky pokřtít, a tak začala chodit na konzultace (nevím, jak se tomu odborně říká) k našemu novému panu faráři, který je zřejmě i dobrým psychologem. Samozřejmě, že jí nejdříve vyčetl umělé oplodnění, takže začala litovat, že si kluky vůbec pořídili. Ale nakonec požádali společně Boha o odpuštění a je to OK.

Do 2 měsíců neplánovaně otěhotněla a má krásnou holčičku o 11 měsíců mladší než kluci. Samozřejmě jí s hlídáním pomáhala opět mamka. Děti trávily víkendy u nás a ségra si v pohodě dodělala vysokou. Já jsem zatím se svým tehdy přítelem a nyní už manželem koupila malý dům a odstěhovala se do nedalekého města. Sestra dál vozila děti na víkendy k rodičům – teď už všechny tři. Mezitím byly v pubertě problémy s bráchou a opět následovalo jeho přechodné období na antidepresivech. To začala do kostela docházet i mamka. Já jsem měla sice starosti s domem, hypotékou, hledáním práce v novém městě a vším tím zařizováním.

Trochu mě mrzelo, že se mě nikdo nezeptá, jestli to zvládám. Když jsem si přece jen někdy postěžovala, bylo mi od mamky řečeno, že ségra má mnohem větší starosti a měla bych jí teď víc pomáhat a že až jednou budu mít mimčo já, můžu vždy přijít a určitě mě v tom nenechají. Bráchu mezitím také nechaly pokřtít, ale on do toho šel zřejmě jen proto, aby mamku nezklamal. Je sice o dost mladší než já, ale rozumím si s ním víc, než se ségrou a momentálně je to jediný člověk, který mě s nimi spojuje a snaží se mezi námi udržet tzv. mírový stav. V 19 si i on našel přítelkyni a odstěhoval se z domu, protože ségra s dětmi je tam pečená, vařená. Jeho přítelkyně je nevěřící a tak samozřejmě není v naší rodině vítaná.

No abych to zkrátila. Z mamky se postupem času stala služka a kuchařka mojí ségry, pendlující mezi hlídáním jejích teď už 4 dětí a kostelem. Církev a pan farář jí absolutně vymyli mozek, takže nemá ani vlastní názory. Já jsem mezitím otěhotněla. Se vším jsem si musela poradit sama, kdybych neměla internet, byla bych asi v té době bezradná. Teď, když chci třeba pohlídat malého nebo si mamce postěžuji, že nezvládám, okamžitě volá ségra, protože mamka, hned jak položí sluchátko, volá ihned jí a ptá se na její názor. Táta je sice zapřísáhlý ateista a je mi líto, že tohle musí snášet. Několikrát jsem se jeho i bráchy zastala, ale oba dostali pak vynadáno, že si stěžují. Vlastně ho chápu, já řeknu svůj názor a odjedu, ale on s nimi musí žít a poslouchat ty kecy, že nepůjde do nebe a bude neskutečně trpět v očistci.

Tak dál s hrůzou sleduji, jak nám jejich nezlomná víra v Boha ničí životy. Samozřejmě i mně bylo nejednou řečeno, že se dozajista věčného života a „království nebeského“ nedočkám. Přednost mají kněží, zneužívající děti, kteří za to berou pohádkové platy a ještě si vozí zadky v drahých autech, nakonec totiž odříkají pár „otčenášů“ a pánbůh jim to všechno smázne :?

V boha lidé věřili od pradávna a já netvrdím, že nevěřím v nějakou vyšší moc. Jen si myslím, že toho skutečného žádné dnešní náboženství nezastupuje. A tak si žiji dál život podle svých pravidel, mám spokojenou rodinu a snažím se, aby se mi jednou nezvedl žaludek, až se ohlédnu zpátky. V jedné písničce se zpívá:" Pro ten svatý klid dám si možná říct, do ucha píchnu hvězdu a do nosu kříž. Ježíš má tisíc podob a bozi ještě víc, tak abych neurazil, dám na krk půlměsíc. Každému díl a můžu klidně spát – být zloděj, bonzák a falešně hrát…" No kdo ví. Je to vtipné, ale taky je na tom dost pravdy. To, že víra v boha udělala z poloviny mé rodiny fanatiky, mě ale nesmírně mrzí.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.7 bodů
Stránka:  1 2 3 Další »
 Váš příspěvek
 
MoDaTo
Povídálka 15 příspěvků 01.03.13 09:17

Milá Sirael naprosto tě chápu já jsem sice věřící ale popravdě ortodoxní katolíky přímo nenávidím a taky je máme v rodině. Přesně jak píšeš mají čtyři děti a pořád je někdo musí hlídat protože kostel a služba Bohu je pro ně přednější než se starat o vlastní děti a k tomu to ani neocení ani neřeknou díky:-( je to smutné a je mi z nich špatně protože dělají špatný obraz celé církvi. Znám spoustu věřících co mají hodně dětí a jsou v klidu nehrotí nic starají se o děti a v neděli prostě zajdou do kostela. Nechápu proč to tak neumí i ostatní.
Jediné co ti poradím zkus se jich trochu stranit ikdyž je to rodina já to dělám taky protože nemůžu vidět jak ty děti trpí.

 
Haninac
Kelišová 5059 příspěvků 01.03.13 09:20

Přednost mají kněží, zneužívající děti, kteří za to berou pohádkové platy a ještě si vozí zadky v drahých autech, nakonec totiž odříkají pár „otčenášů“ a pánbůh jim to všechno smázne no trochu drsne napsane, ne kazdy to tak dela, ale chapu co jsi tim chtela rict.
Ja jsem pokrtena katolicka, ale nepraktikuji, rimskokatolicke nabozenstvi pri pripada misty taky fanaticke (nechci nikoho urazit, jen muj pohled) tihnu spis k buddhismu.
Kazdopadne podle tveho popisu bych rekla, ze maji fakt vymytej mozek, takhle se verici a dusevne zamerenej clovek nechova. Vypada to, ze si z nabozenstvi vybiraji jen to, co se jim hodi :nevim:
Zkusila bych s nima hodit rec v duchu jejich nabozenstvi, ale nevim, pripada mi, ze katolici jsou netolerantni vuci ostatnim :think: neni to jednoduche

 
Luuca L
Kecalka 322 příspěvků 01.03.13 09:35

Ahoj, moc hezky denicek, ale ja sem pisi spise, ze bych vas chtela poprosit o nazor.Jsem s pritelem necelej rok, cekame miminko, me je 18 pritelovi 20,ale jeho cela rodina jsou krteni ale ja ne. Chteji po me abych se nechala pokrtit aby jsme mohli pokrtit i maly az se narodi. Jenze me se proste do toho nechce, pritele bych tim prej moc potesila, ale kdyz me se do toho nechce, co mam delat, poradte prosim

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 01.03.13 09:39

1. Moc nerozumím tomu, jak souvisí vira a kostel s tím, ze tvoje máma otroci sestře :nevim:
2. S tebou nežijí, tak tvůj Život zas tak nenici
3. Souhlasím s tebou v tom, ze s fanatiky a panbickari zit nelze

 
myšák1187  01.03.13 09:55

@Luuca L pokud se ti do toho nechce zkus příteli vysvětlit že bys byla ráda kdyby vaše dítě mohlo mít na výběr jakou cestou se bude chtít později v životě ubírat a pakliže rodina bude chtít tak asi nebudeš proti když v době kdy dítě bude rozumově na tom tak že se samo bude nechat chtít pokřtít. Nejsem uplně věřící, ale zastávám názor že každý by měl mít šanci vybrat si v životě to co jeho samotného bude zajímat a bavit. Doufám že mě teď nikdo neukamenuje, ale přijde mi naprosto pokrytecké někoho pokřtít jako mimino jen proto aby byl popkřtěný proptože se to Bohu líbí, asi by k tomu měl člověk vždy dojít sám proč to chce :nevim:

 
Black_Orchids
Závislačka 3685 příspěvků 01.03.13 09:56

Ahoj, v prvé řadě mi připadá, že žárlíš na sestru. Žárlíš na to, že jí (a její rodině) vaše matka věnuje větší pozornost než tobě a tvému dítěti. S tím by ses asi měla nejdřív srovnat.

Pak mi také není moc jasný ten náboženský fanatismus, jak popisuješ. Z textu mi akorát vyplývá, že chodí častěji do kostela (tvá mamka). Dále uvádíš, že tvůj brácha se nechal pokřtít až teď, tvůj otec je ateista…
No moc nechápu, jak ti ta víra v Boha ničí rodinu :nevim:

Holt jsou na světě silné kusy a slabé kusy. A těm slabším je potřeba pomoct. Běžný princip lidské společnosti. Ty budeš patřit zřejmě mezi ty silnější, tvá sestra mezi ty slabší. Myslím, že je vcelku logické, že se matka snaží pomoct svému slabšímu „mláděti“. To „silnější“ pak třeba jen pozoruje z povzdálí a je ráda, že si poradí samo :nevim:

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 01.03.13 09:57

@Luuca L když se rozhodnes své dítě pokřtít, davas tím závazek, ze ho budeš vychovávat jako dobrého křesťana.

 
Krabička
Kecalka 155 příspěvků 01.03.13 10:17

Ahoj, nedá mi to nereagovat a taky se nepodělit o mou zkušenost s bohem jakožto rozvracečem rodin

Po spoustě těžkých osudových ran a spoustě let smutku jednoho dne přišel bůh na mysl i mé mamince. (Předtím to byla wicca, pak budhismus, stihla toho dost)
Na jednu stranu jí to pomohlo od depresí (teď je z ní veselá a radostná paní),
na druhou stranu jsme mi ostatní na cestě k nejvyššímu utrpení.
Je velmi těžké s ní vést jakýkoliv rozhovor, protože jako by ztratila vlastní identitu a všechno končí " ale bůh… "

bohužel, s tím se bojovat nedá, učím se trpělivosti a maminku toleranci k nevěřícím… dost často vybouchneme a pohádáme se, troufám si ale tvrdit, že už se zlepšujeme a jsme schopny si i rozumně promluvit (dokud nepřijde řeč na dinosaury a darwina :lol: )

jen mě mrzí, že kvůli tomu jí hrozí že už zůstane sama… bude jí padesát, je to pěkná ženská, vysokoškolačka, ale podle jejích požadavků (věřící, misionář atp atp.) se chlapa prostě už dočkat nemusí (je sama asi 5, 6 let)ikdyž tomu pořád věří („bůh mi ho slíbil, někde tam je, já jen musím být trpělivá“)

je to šíleně smutné to celé pozorovat…

 
chatwenna  01.03.13 10:18

Nikde nevidim ten fanatismus. Nikde nevidim, jak ti vira v boha nici rodinu. Za to vidim, ze tva sestra ma ctyri deti a potrebuje pomoct vic nez ty…

 
juchinka
Zasloužilá kecalka 721 příspěvků 01.03.13 10:24

Úlně ti rozumím, taky nepodporuji církev. Akorát žijou z těch svých oveček a mají zlatej důl, zisky tam jsou opravdu vysoké. Segře a mámě to asi nijak nevysvětlíš, museli by chtít sami a podívat se jinýma očima. Můj táta je taky katolík, a znám ještě i více takových těch rádoby katolíků a tak jak hřeší můj otec a ostatní katolíci, kteří se pokřižují před jídlem a cupitkají do kostela a myslí, že mají odpuštěno, nehřeší normální oduševnělej člověk :! Já sama jsem od mala byla vedena k církvi a nucena k hodinám náboženství, návštěvám kostela, jsem pokřtěna… Hned jak jsem povyrostla a dostala rozum, tak jsem se vzepřela, víru mám v sobě když potřebuji. Není to ani tak víra v boha, spíš vyšší moc, každej má na to jiný názor. V těžkých chvílích by měl mít víru každý, aby nepropadal beznaději. Ale člověk musí žít hlavně podle selského rozumu a nepropadat tomuhle křesťanskému fanatizmu. Dobrý deníček, přesně mě potvrdil, to co si odjakživa myslím. Tímto komem nechci urazit žádného křesťana.

 
Imane  01.03.13 10:31

Respektuju Tvůj názor, i když si myslím, že tam větší roli bude hrát spíše žárlivost.
Ale neodpustím si poznámku, jako dlouholetý zaměstnanec katolické církve jsem se od srdce zasmála tvrzení o pohádkových platech kněží :mrgreen:. Jojo, ty mají tak vysoké výplaty, že ani nevědí, zda jet dřív na dovolenou do Karibiku nebo na Martinik :mrgreen: :mrgreen:.

 
Slecnaxxx  01.03.13 10:31

Asi si jeste nikdy nevidela opravdoveho fanatika. vstavat v 5 rano, probudit celou rodinu, hodinu se spolecne modlit a tak podobne,.. to mi prijde uz moc, ale tohle nikoho prece neobtezuje? :nevim:

a ze mama pomaha segre je asi jasny - ma o 3 deti vic, tak asi spis potrebuje pomoc, nez ty s jednim. to je asi normalni.

 
neprihlasenas  01.03.13 10:34

Tak předně bych chtěla napsat, že to, co tady SIRAEL popisuje jako víru v Boha, nemá s opravdovým křesťanstvím nic společného. Křestanství je založeno na víře v Ježíše Krista, který se obětoval na kříži pro naše smíření s milujícím Bohem. A už vůbec nechápu, jak souvisí popisovaný fanatismus autorčiny maminky a to jak se stará o její sestru a děti. Spíš si myslím, že na sestru žárlí. Což samozřejmě chápu. My s manželem jsme věřící (nekatolíci), máme 3 děti a jsme v dost obtížné situaci, přesto nikoho neobtěžujeme a nevyžadujeme žádnou pomoc. Moje mamka nám sice občas pomáhá, ale mnohem lepší vztah má podle všeho k mé sestře. Mamka jí její jedno dítě kdykoliv pohlídá, ségra si chodí s manželem na plesy a jezdí si do nákupního centra atd., a babička hlídá. Přijede k nim klidně i večer a hlídá celou noc. Moje děti nám moje mamka hlídala myslím celkem 3×, pokaždé maximálně 3 hodiny, a to vždy jen jedno dítě, otatní jsme si museli obstarat sami. A ještě byla vždycky celou dobu nervózní, jenom abychom si ho už co nejdřív zase vyzvedli. A to máme velmi hodné a klidné děti. Od té doby, co máme děti, jsme ANI JEDNOU nebyli na žádném plese, vůbec nikde jsme s manželem spolu sami nebyli. VŠUDE A VŠECHNO děláme s dětmi za zadkem. Máme rodinný dům, zvířata, u baráku vlastní dřevovýrobu, a nikdo nám nepomůže - nechápejte mě špatně, já si NESTĚŽUJI, máme co jsme chtěli. Já jen popisuji jaký je rozdíl mezi vztahem mé mamky ke mě a k mé sestře. Sestra bydlí v malém bytě ve městě, do supermarketu si zaběhne s kočárkem kdykoliv. My tady na vesnici musíme všude autem. S dětma. Zvládáme to, ale samozřejmě že mě mrzí, že má moje mamka k mé sestře lepší vztah než ke mě, je to více než zřejmé. Chápu, že autorka deníčku žárlí. A také chápu, že jako nevěřící se se svou věřící maminkou neshodne, ještě navíc když je víra její maminky podle všeho tak trochu mimo. Ale nenapsala bych, že jí rodinu ničí zrovna víra v Boha :nevim:

 
juchinka
Zasloužilá kecalka 721 příspěvků 01.03.13 10:38

Já tam teda ten fanatizmus vidím, pokud teda stále mluví o tom, jak se nedostane do nebe a stále něco na toto téma vytýká. Zakladatelka píše, že žije tak, aby když se ohlédne nemusela se stydět. Připadá mi, že jsou na zakladatelku naštvané, že není řádný, poctivý křesťan.

 
mitulik
Kecalka 437 příspěvků 01.03.13 10:39

@Luuca L
myslim, že by ses neměla nechat do ničeho manipulovat. Pokud je tvůj nastávající opravdu věřící, nejen formálně pokřtěný, tak to snad ani dělat nebude, protože k čemu je mít formálně pokřtěnou manželku, formálně pokřtěné dítě,,, snad aby opět vznikl deníček Víra mi ničí život 2. Spíše byste si měli promluvit o vzájemné toleranci, jak a jestli je ochoten tolerovat tvůj názor a ty jeho postoj k víře. Pokud se jedná o zbytek rodiny, tak ti mohou mít odlišný pohled na věc, ale vy si budete holt muset svůj postoj obhájit (jako při spoustě jiných situací ve vašem manželství).

 
SlRAEL
Povídálka 13 příspěvků 01.03.13 10:46

Holky, díky moc za vaše názory - ať už pozitivní či negativní. Tímhle deníčkem jsem nechtěla urazit věřící. Prababička byla rovněž věřící a já jí milovala. Nikdy nás nenutila chodit do kostela a sama tam chodila jen příležitostně. Jenže moje matka a sestra z toho dělají nezbytnou nutnost, kdyby se jednou nezůčastnily, zřejmě by se jednalo o smrtelný hřích. Samozřejmě děti musejí ministrovat při mších a dokonce i pohřbech, což se mi úplně příčí. Podle mě má 7-leté dítě prožívat dětství se svými kamarády a s nějakými průšvihy se samozřejmě počítá. Oni místo toho stojí u otevřené rakve neboštíkem a berou to jako službu Bohu. Jasně, moje děti to nejsou. Jenže občas hold neodpustím komentář a už je oheň na střeše. Jak píšete, mé nové rodiny se to sice přímo netýká - manžel stojí při mě. Jenže jedná se o mé blízké a ty do mé rodiny patří. Dřív jsme drželi všichni při sobě a teď jsme každý na jiné vlně. Omlouvám se, pokud je deníček zmatený. Jsem mamka na plný úvazek a na jeho napsání jsem měla 20 minut, což odpovídá přesně délce celodenního spánku mého malého „rošťáka“ :)

 
werumka
Kecalka 115 příspěvků 01.03.13 10:49

@Luuca L Ahoj, tady přesně vznikají ta nedorozumění, která z církve dělají smečku fanatiků. Nechat se pokřtít, abys udělala někomu radost je ta největší blbost, jakou bys mohla udělat. To musí být Tvoje svobodné rozhodnutí, které pramení z Tvojí osobní víry. V takové situaci křest opravdu není dobrý. Kromě toho vaše dítě může být pokřtěné i když Ty pokřtěná ani věřící nebudeš. Je tam pouze závazek, že nebudeš otci dítěte bránit ve křesťanské výchově.

 
werumka
Kecalka 115 příspěvků 01.03.13 10:54

@SlRAEL Ahoj, tohle, co popisuješ, bohužel fanatismus je. Takový fanatismus se ale netýká pouze katolické církve. Lidé, kteří jsou nějakým způsobem citově labilnější a hledají jednoduché odpovědi na život jsou bohužel náchylnější k tomu, nechat se strhnout. Je pak jen otázka času, jestli to bude nějaké oficiální náboženství, nebo sekta. Takoví lidé pouze papouškují, ale osobně nežijí. Tvoje babička, která zřejmě ten osobní vztah s Bohem měla, nepotřebovala ostatní poučovat a zastrašovat, protože měla úctu k jejich svobodnému rozhodnutí a správně chápala, že člověk má pracovat hlavně sám na sobě. Je mi líto, když vidím, že tihle lidé jsou v církvi vidět víc, než ti, kteří to s vírou myslí vážně…

 
crazyidea
Echt Kelišová 9886 příspěvků 1 inzerát 01.03.13 10:54

@chatwenna
myslím si, že rodiče by měli být pro všechny své děti stejnou měrou oporou…

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 01.03.13 10:57

Ztotožňuji se s tvým názorem na víru. Bohužel, tito fanatici a církev dělají víře špatné jméno. Je mi líto, co zažíváš. Aspoň máš bráchu a taťku a taky už svou rodinu, tak se jich drž. S nimi přeci můžeš normálně fungovat a komunikovat, ne? :)

 
ynax
Extra třída :D 12214 příspěvků 01.03.13 11:04

Já ti nevím, můžu soudit jen z toho, co píšeš a přijde mi spíš, že je ti líto (komu by nebylo), že matka pomáhá ségře se 4 dětma skoro neustále a ty jsi na vedlejší koleji. Nějak mi tam chybí, proč myslíš, že je to tou vírou. Co zkusit mamce připomenout, že ti říkala, až budeš těhotná, ať se ozveš, že ti taky pomůže. A zkusila jsi jí říci, že ačkoliv nevěříš, tak jsi její dcera a že ať si vzpomene, že ona dříve taky nevěřila… Myslíš, že by se nezamyslela?

 
korzet
Kecalka 107 příspěvků 01.03.13 11:05

Mně by taky mrzelo, kdyby mamka dával jasnou přednost mému sourozenci. Myslím, že by měla svou lásku spravedlivě rozdělit mezi všemi sourozenci, o tom snad ta víra je taky. A co se týče její sestřičky neměla si tolik dětí pořizovat když je sama nezvládne - to jsou bohužel ti katolíci, žádná antikoncepce když je dobře tak je povolená pouze přerušovaná soulož. :roll:

 
marca46
Neúnavná pisatelka 19497 příspěvků 01.03.13 11:08

To je smutné. Já věřím sama v sebe a své blízké. Kvůli náboženství bylo vždy plno bolesti a utrpení. :(

 
SlRAEL
Povídálka 13 příspěvků 01.03.13 11:15

S tou vírou to souvisí tak, že se s mamkou nedá už ani rozumě mluvit. Každý rozhovor se nakonec otočí na víru a vyplyne z něj, že až začnu věřit, bude mi líp a Bůh mi pomůže. Chápu, že ségra má 4 děti, sice je nezodpovědná, ale nevyčítám jí to. Všechny už jsou ale ve věku, kdy jsou soběstačné. Tu její pomoc jsem očekávala spíš v době, kdy jsem si přivezla z porodnice malého a absolutně jsem nevěděla, která „bije“. Chtěla jsem třeba poradit, jak ho obléknout na ven, co s neustálými kojeneckými kolikami atd. Nechci teď Boha podceňovat, ale s tímhle by mi jistě nepomohl… :nevim:

 
Black_Orchids
Závislačka 3685 příspěvků 01.03.13 11:25

@SlRAEL no furt to nechápu. Chodí do kostela, no a? Nutí tě, abys chodila s nima? Obracejí tě násilně na víru?

To, že děti chodí ministrovat, nevidím jako nic špatného. Narození i umírání je součást života, tak proč by jim mělo kazit dětství občasné postávání nad rakví? Navíc když je to normální křesťanský rituál, součást jejich víry :nevim:

 
SlRAEL
Povídálka 13 příspěvků 01.03.13 11:32

Jasně, je to součást života, ale k porodu bys 7-leté dítě také nevzala, že?

 
neila
Echt Kelišová 8955 příspěvků 01.03.13 11:42

@Luuca L nevím, myslím, že je od něj trošku sobecké to po tobě chtít, i když to asi myslí dobře… Myslím, že dítě jde určitě pokřtít i když ty křtěná nebudeš. Víš jak se říká, kde je vůle, tam je cesta… :palec:

 
javelinka
Zasloužilá kecalka 891 příspěvků 01.03.13 11:45

@SlRAEL chápu, jak se cítíš, s upřednostňováním jednoho dítěte před druhým mám taky své zkušenosti, i když v tom nehrála roli víra..Teď tady asi rozvášním diskuze, ale můj názor na římskokatolickou církev je takový, že je to pro mě největší zločinecká organizace na světě (ještě oficiálně schválená) Nikdo jiný za celou svou existenci nemá na svědomí tolik lidských životů jako právě ŘKC (křížové výpravy, upalování „čarodějnic“, násilné pokřesťanšťování v Africe atd atd…kam se hrabe v počtu obětí holocaust) Fakt nechápu, že se někdo do této skupiny černoprdelníků dobrovolně přihlásí a už vůbec nechápu, jak rodič může udělat svému dítěti to, že ho pokřtí, dítěti, které ještě ani nemůže vyjádřit svůj názor, zda o to vůbec stojí či ne.. :cert:

 
archienka1
Kelišová 5159 příspěvků 01.03.13 11:51

@Luuca L no tak hlavně byste to nestihli ani náhdou, protože dospělý to má se křtem o dost složitější než malinké děti a příprava by měla trvat minimálně jeden rok :-)

 
SlRAEL
Povídálka 13 příspěvků 01.03.13 11:51

javelinka Plně souhlasím :potlesk:

Příspěvek upraven 01.03.13 v 11:56

 
neila
Echt Kelišová 8955 příspěvků 01.03.13 12:00

@SlRAEL já nemám pocit, že s tebou cloumá žárlivost na ségru a plně chápu, že ta nerovnováha pomoci ze strany matky tě mrzela právě v době, kdy si jí (možná poprvé a naposled) jako dospělá potřebovala. V tvých slovech vidím dostatečný nadhled (který obhájci víry nikdy vidět nebudou), konec-konců víru si schopna respektovat, nikoliv však cestu jakou se k ní vydaly matka se ségrou :nevim:
Nevím, jestli fanatizmus není silné slovo, ale předpokládám, že tím vyjadřuješ intenzitu toho k jakému obratu došlo ve vaší rodině, a to opravdu je fanatický přístup :pankac: Obávám se, že ségra s matkou jsou přesně ten druh „věřících“, kteří církvi víc škodí než pomáhají, protože planými kecy o Bohu ještě nikdo nikoho k upřimné víře nedotáhl… Zachovej chladnou hlavu a zdravý rozum, nic s tím stejně neuděláš. Pěstuj dobré vztahy aspoň s tátou a bráchou, holt matka a ségra budou taky tvé blízké, ale už to asi nikdy nebude jako dřív :nevim:
Já jsem ateista, z katolíků je mi blivno, mám na to vážné osobní důvody. Evangeliky i jiná „odvětví“ respektuji, ale církev celkově považuji za jednu velkou nenažranou korporaci s otřesnými praktiky, z kterých nejlépe jí jde lízání mozků. Náboženství spolu s alkoholem a drogami jsou v mém měřítku největší metlou lidstva ;) Vím, že pro mnohé je v životě víra nesmírně důležitou berlou a také to respektuji, ovšem jen do momentu, pokud s tím mně a mojí rodinu nikdo neobtěžuje;)

 
evick2
Závislačka 3540 příspěvků 01.03.13 12:10

Já myslím, že malinko žárlivosti tam je. Podobné je to u nás ségra se odstěhovala a zatím je bezdětná a taky si myslí bůh ví jak my se tu nemáme dobře když jsme zůstali v jedné vsi s našima, ale že jim tam krmím zvířata na zahradě, dávám co zbylo od oběda a též jsem se starala o babičku už tak jakoby nevidí. Taky mi máma pomáhala s malým a ségře by jistě též pomohla ale těžko jí bude 100km daleko jezdit každý víkend hlídat… :nevim:
Bohužel s tou vírou to mě mrzí, druhá babi se na ní též dala, po smrti dědy se cítila osaměla takže se z ní stala „svíčková bába“ a taky horko těžko nevést debatu která by nekončila církví. Dokonce nám i vyčílala že jsme se zprotivili bohu když ségra těžce onemocněla. Málem bylo hodně zle, ale časem jsme se naučili to vypouštět a babička se krotit ve výrocích. Můžu Ti jen popřát pevné nervy ono to časem snad bude lepší. Držím palce ať se to srovná co nejdříve.

 
nezaregistrovaná  01.03.13 12:11

Tak já zakladatelku naprosto chápu, sami si to v rodině prožíváme. Kdo nezažil, neuvěří, jak to může vypadat. Přicházelo to všechno postupně. Tatínek nejdřív jenom chodil v neděli do kostela a my s maminkou s ním, večer a před obědem pomodlení. Jenže pak onemocněl a přestal chodit do práce a začalo to být čím dál horší. Někdy ho celý víkend nevidíme, protože jezdí z jedné mše na druhou, chodí každý den i ve všední dny, některé dny třeba i ráno a večer. To by až tak nevadilo. Ale nevěřili byste, jak se takovej křesťan může chovat doma k vlastní rodině! Nejdřív se na oko před příbuznými a známými tvářil jako milující manžel a otec, takže jsme si to s mamkou museli vytrpět doma samy, ale pak už si začali všímat i ostatní… Vlastí matce, která ho nadevše miluje, je jí přes devadesát ani nezavolá, jen za ní občas zajede a nadává jí takovým způsobem, že má babička dokonce v lékařské zprávě, aby se vyvarovala kontaktu se synem, protože jí to strašně přitěžuje a musela kvůli tomu být i hospitalizována. Mamku týrá den co den. Fyzické násilí proběhlo zatím „jen“ jednou, ale to psychické, to si neumíte představit. Neustále jí dělá naschvály, nadává, ubližuje, pomlouvá, dokonce jí chtěl okrást o všechny peníze tím, že si změnil heslo ke společnému účtu a odmítal jí ho říct. Mně ve dvaceti vyhodil z baráku a důvod? Dala jsem si do česnečky sýr. Nadával, že jsem rozmachaná a že je sýr drahej, tak jsem řekla, že ten norský chléb (který si v tu dobu kupoval na kila) také není z nejlevnějších. Uznávám, byla jsem drzá, ale řešit to pěstí do hlavy až jsem schytala druhou o balkónové dveře a vyhazovem z baráku? No - nevím. Půl roku se se mnou nebavil, začal, až když zjistil, že má rakovinu. Je to neuvěřitelně falešný člověk. Vždycky, když provede nějaký svinstvo jedné, je extrémně hodný na druhou (snad aby si „vyčistil“ svědomí). Pak zajde do kostela, vyzpovídá se a je zase čistej jako lilie a může se vším začít nanovo. Jsem pokřtěná, byla jsem ve víře vychovávaná a nemám nic proti tomu, když se člověk před spaním pomodlí a zajde do kostela, ale v ten šílený fanatismus to dokáže přerůst velice rychle :,( Já už s nimi nebydlím, ale je mi líto maminky, která je moc pěkná ženská, mohla by si najít ještě hodného chlapa, ale bohužel nemá příliš odvahy na to od něj odejít, protože by jí stejně ničil život dál… V podstatě dělá služku. Omlouvám se za tak dlouhý příspěvek, ale tohle téma je mi natolik blízké, že jsem se z toho musela vypsat :)

 
mishka231
Kecalka 347 příspěvků 01.03.13 12:15

určitě tě chápu že ti je líto mamky která dělá spoustu věcí za segru, já to znám a můj názor je že když nejsi schopný se postart a jedno dítě, nepořizovat si další!!

 
Luuca L
Kecalka 322 příspěvků 01.03.13 12:26

Dekuju za nazory, krtit se nechavat nebudu, vim ze tim spoustu sklamu, ale ja jsem zvykla zit po svem a kdybych se nechala pokrtit, nebudu to uz ja.Prej musim i ja aby mohlo byt maly, coz nechapu, proc to jinak nejde.Ale ti co nesjou krteni taky zijou a nemuzou bej zato souzeni.

 
MeloryNox
Kelišová 5257 příspěvků 14 inzerátů 01.03.13 12:36

@Black_Orchids
„Holt jsou na světě silné kusy a slabé kusy. A těm slabším je potřeba pomoct. Běžný princip lidské společnosti. Ty budeš patřit zřejmě mezi ty silnější, tvá sestra mezi ty slabší. Myslím, že je vcelku logické, že se matka snaží pomoct svému slabšímu „mláděti“. To „silnější“ pak třeba jen pozoruje z povzdálí a je ráda, že si poradí samo“

:palec: Perfketní myšlenka. Na druhou stranu, žádný „mládě“ nechce být odstrčený a touží dostat stejný kus pozornosti jako ostatní. Je to přirozený.

 
mitulik
Kecalka 437 příspěvků 01.03.13 12:38

Ahoj, nevím, jestli to co napíšu chceš zrovna slyšet, ale připadá mi, že extrémní názory máte asi obě dvě. Nemyslím si, že problém je víra v Boha, spíše pokřivený postoj, který k tomu zaujala tvoje maminka a posléze ty k ní(i když dokážu částečně pochopit, že tě její jednání mrzí)a rodinné vztahy, které z toho vyplynuly.
Záleží pouze na tobě, co chceš s vašim vztahem dělat. Pokud o nějaké urovnání nestojíš, prostě to nech plavat, máš svoji rodinu, svůj názor, maminka také a jste obě dospělé svéprávné ženy, no tak se s tím musíte poprat. I když vás to možná nejednou zamrzí.
Pokud to budeš chtít změnit, bude potřeba asi hodně tolerance a hodně práce na obnovení vztahu, podle toho co jsi napsala asi nemůžeš počítat s tím, že ti maminka vyjde vstříc. Tím nemyslím, že bys měla souhlsit s jejímy názory, ale třeba jc zpočátku tolerovat, ignorovat, nebo se dá najít neutrální téma o kterém se můžete bez hádek bavita pak postupně věcně předkládat svoje argumenty,
ovšem jestli to bude fungovat nevím.
Každopádně držím palce.

 
SlRAEL
Povídálka 13 příspěvků 01.03.13 12:43

@mitulik Nezbývá mi nic jiného než se o to pokusit :? Na vztahu s mamkou mi moc záleží, ale spíš mi jde o to, ztmelit opět celou rodinu dohromady a nevím, zda je to ještě reálné :nevim:

 
mituliík  01.03.13 12:47

@SlRAEL přeju ti to. Neboj, ono většinou každé přehnané „nadšení“ opadne a pak třeba nastoupí reálnější pohled z obou stran. Ale z vlastní zkušenousti musím říct, že to není otázka měsíce, ale spíš let.

 
Pudloslava
Vesmírná mluvilka 31247 příspěvků 01.03.13 13:16

Žárlíš na sestru a evidentně nesnášíš církev, která ve vašich vztahových problémech zjevně nehraje žádnou zásadní roli. Přijde mi to trošku jako když se ekonomická krize třicátých let svedla na židy.

Zkus víru mamky a ségry akceptovat. Pokud máš dojem, že tě evangeliuzují přespříliš, tak je požádej o zmírnění a ty sama se taky ve svých nenávistných výpadech vůči církvi kroť (takové výlevy, jako máš tady, produkuješ i doma?). Udělejte si zkrátka dohodu o neútočení, náboženská témata si zakázejte.

A hold 4 děti jsou opravdu náročnější než jedno dítě.
Nedivila bych se, kdyby mamka víc pomáhala ségře, i kdyby je dvě nepojil a od tebe nerozděloval náboženský postoj.

 
Pudloslava
Vesmírná mluvilka 31247 příspěvků 01.03.13 13:18

@SlRAEL „Chápu, že ségra má 4 děti, sice je nezodpovědná, ale nevyčítám jí to“

víš jako s takovým přístupem… co bys chtěla? Buď ráda, že s tebou ještě mluví.

já jsem věřící
když si představím, že by mě sestra označovala za nezodpovědnou kvůli počtu dětí a doma pořád měla nenávistné výlevy vůči církvi, asi bych s ní žádnej úžasněj vztah neměla.
Představ si, že by ségra po tobě na internetu trousila, že jsi dement, co si neumí vygooglit informace jak pečovat o děcko a že jsi ignorant bez spirituálního přesahu…

Příspěvek upraven 01.03.13 v 13:24

 
korzet
Kecalka 107 příspěvků 01.03.13 13:37
Milá Pudloslavo

Nepiš když nerozumíš. Pisatelku neevangelizují, ale katolizují. Trošku mi hlava nebere na katoličku dosti silé reakce. A kde je tá láska k bližnýmu co neustále hlásáte. To je jen zástěrka co?
Přijdeš mi trochu jako jehovisti ty taky melou pořád dokola to samí. Víra neznamená stát se fanatickou propagátorkou, víra je o pocitu souznění, empatii, soudržnosti a slušnosti. A ne o tom kolik porodíme dětí, nebo kolikrát se za den pomodlíme. ;)

 
VeTi
Ukecaná baba ;) 1271 příspěvků 01.03.13 13:41

V Boha věřím, ale nejsem fanatik. Umělé oplodnění přijímám jako dar právě od něho, že dovolí aby se to povedlo.. Do kostela už dávno nechodím, nelíbí se mi to řízené věření v Boha a nutnost každou neděli sedět v lavici a odříkávat otčenáš.
Věřím si sama pro sebe, sama pro sebe se modlím a plně mi to vyhovuje.
takového vymývání mozků se mi vůbec nelíbí a nerozumím tomu :nevim:

 
jruz
Zasloužilá kecalka 871 příspěvků 01.03.13 13:49

Možná jsi měla napsat dva deníčky: jeden o tom, jak je ti líto, že na tebe mamka prdí a druhý o tom, jak je těžké pro obě strany rodiny najít společnou cestu… Mám obavy, že tvá mamka by ti totiž nepomáhala tolik jako ségře, ani kdyby zůstala ateistkou. Že pro ní v tomto jasně vede počet dětí tvůj versus sestry a že možná má pocit, že když sis zvládla vždy poradit ve všem sama (narozdíl od sestry), že to zvládneš i teď a nedochází jí, že tě to může bolet, ale je-li tomu tak, to se jí musíš zeptat ty.

A je to jen názor člověka, který si jej mohl udělat z pár odstavců a nezná pozadí problému a názor druhé strany.

 
Petka333  01.03.13 13:52

Musím říct, že mě tvůj deníček zaujal a rozumím tomu, co tě trápí. Mě nutili chodit do kostela snad od 5 let, možná i dřív. Nemohla jsem si dovolit říct že nechci. Můj otec se choval hrozně, všechny tyranizoval, pak se zašel vyzpovídat a zas měl nad hlavou „svatozář“. Z celého toho principu si mi postupem let začalo dělat dost zle, a vyvrcholilo to někdy kolem mých 18 let, kdy místní kněz, který se chodil pravidelně ožírat do hospody a balil tam chlapy mi vyčetl, že jsem hříšnice, když jsem nebyla minulou neděli na mši… Hrozné, vydržela jsem radši pár facek od otce, ale od té doby mě tam nikdo neviděl a ani neuvidí… Obávám se, že těžko něco názor tvojí mamky změní… Já to zkoušela asi 20 let, pak jsem to vzdala, odstěhovala jsem se 200km daleko a mám klid…

 
werumka
Kecalka 115 příspěvků 01.03.13 13:54

Možná by stálo za to ujasnit si, co je to fanatismus. Budu citovat tetu Wiki: „je slepá vášnivá zaujatost, nekompromisní a krajně jednostranný postoj nebo jednání člověka, který nějaké téma, myšlenku nebo věc pokládá za tak cennou - případně tak ohroženou - že námitky či odpor proti ní vyvolávají jeho zuřivost. Fanatik se vyznačuje neschopností kritického odstupu, intolerancí, nepoučitelností a jistou omezeností.“
Je to velmi tenký led, protože pokud o sobě napíšu, že nechodím do kostela a nejsem fanatik, tak tím vlastně říkám, že kdokoli si zajde do kostela častěji než jednou týdně a vzdělává se v oblasti teologie je fanatik. Toto už hraničí s obráceným fanatismem - někteří lidé jsou natolik zaujatí negativní agitací vůči církvi, že jakákoli zmínka o ní je přivádí k zuřivosti. Zmítají se jen mezi zprávami, které vypustí média (ano to je ta omezenost) a z intolerance obviňují křesťany. Uvědomte si prosím, že ten fanatismus může fungovat i opačným směrem. Byla by škoda, kdyby se tu pak sešli jen samí katoličtí anti-fanatici. To je pak jakákoli diskuze k ničemu…

 
lebudik
Ukecaná baba ;) 1850 příspěvků 01.03.13 14:01

@javelinka také se přidávám k tvému názoru.

 
jruz
Zasloužilá kecalka 871 příspěvků 01.03.13 14:04

@werumka :palec:

 
zuuzka
Kecalka 342 příspěvků 01.03.13 14:35

Celkem rozumim. taky mame v rodine ortodoxni katoliky. A my jsme taky ti spatni, protoze nechodime kazdou nedeli do kostela. Svatbu jsme ale meli v kostele. To co rikal pan farar na priprave, mi uplne stacilo. Hlody jako ze kdyz je mekky cipek, tak jsem plodna a kdyz je tvrdy, tak jsem neplodna jsem jim nezbastila a tohoto pana farare nemam rada. Nastesti nas oddaval jiny, starsi rozumny pan.

Uplne sdilim tvoje nazory na viru. Ja si taky myslim, ze nekde nejaky buh je, ale ne v podobe, jake hlasa nabozenstvi. Nabozenstvi a veskere modlidby napsal clovek a v prubehu staleti je prizpusoboval dobe a tomu, jak se to cirkvi hodilo.
Desatero prikazani je pritom navod, jak se clovek ma chovat. Ze si ma vazit rodicu a nekrast atp. A ne, ze si nekdo mysli, ze kdyz pujde do kostela a tam se vyzpovida, prerika par basnicek a doma pak hulaka a buzeruje a mlati deti. Ten clovek by mel byt lepsi nez ja?

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 01.03.13 14:54

Nikdo mi nikdy z dětma nepomáhal. Nikdy bych ani pomoc nežádala pokud bych třeba neumírala. Vnoučata taky hlídat nehodlám.
Věčim jen v sama sebe a v lásku :mrgreen:

Vidim že dost řárlíš a nejradši by jste udělali z mamky otroka všechny :lol:

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 3 Další »
Poslat
nový deníček